Všichni Autoři a témata

Josefa Vejrychová (2)

Josefa Vejrychová-Dapeciová, v matrice Josepha Dapecy byla moravská spisovatelka, básnířka a překladatelka. Její matka Josepha Dapecy ji měla za svobodna, stejně tak jako bratra Vincence. V 19 letech se Josefa provdala za Rudolfa Vejrycha, železničního úředníka. Měla s ním tři děti: Karla Vejrycha, pianistu a hudebního pedagoga, Elu Švabinskou-Vejrychovou, první manželku Maxe Švabinského a Rudolfa Vejrycha, akademického malíře. Svou literární tvorbu začala básněmi, pokračovala překlady povídek z italštiny a nakonec ve svých povídkách vylíčila život vesničanů. Své práce otiskovala v Lidových novinách, Ženských novinách, Moravských novinách, Východočeském republikánu a Úsvitu.

Josef Žalud (2)

Narozen 12.3.1850 ve Stádlci u Tábora,. zemřel 12.3.1923 v Praze. JUDr., advokát, publikace z oboru práva, učebnice izraelského náboženství, překlady z němčiny a maďarštiny.

Josef Vydra (4)

Josef Vydra byl pražský taneční mistr, hudební skladatel a amatérský vzduchoplavec. Nejpozději od 70. let 19. století pořádal taneční kurzy a komponoval pro ně vlastní skladby. Roku 1877 podnikl několik krátkých letů balónem, čímž se stal prvním českým pilotem. Narodil se 18. března 1836 na Starém Městě pražském jako syn malíře pokojů. Rovněž se tomuto řemeslu vyučil a věnoval se mu nejméně do začátku 70. let 19. století. Roku 1871 byl jako malíř přijat za člena Umělecké besedy. V dalších letech byl ale už uváděn jako taneční mistr. V letech 1874 a 1875 několikrát navštívili Prahu francouzští akrobaté Henri Beudet a B. Sivel. Pokaždé se vznesli balónem z Rajské zahrady a během letu předváděli početnému nadšenému obecenstvu cvičení na hrazdě. Jejich vystoupení měla velký ohlas a mnoho lidí se je pokoušelo napodobovat vypouštěním podomácku vyráběných balónů. Beudetovy lety inspirovaly i tanečního mistra Vydru. 14. července 1877 oznámil denní tisk, že od neděle za týden uskuteční Vydra odvážný let ještě větším balónem z nuselské zámecké zahrady, ale termín bylo nakonec nutné posunout. 8. srpna na zkoušku vzlétl z nuselské zahrady a asi po deseti minutách bez problému přistál u letohrádku pana Bělského. První let pro publikum proběhl 11. srpna. Na dvoře nuselského pivovaru byla postavena kamna, v nichž se topilo slámou a horký kouř byl vháněn do balónu, nataženého nad nimi. Asi za deset minut byl balón naplněn a za přítomnosti tří set diváků v zahradě a dalších na okolních návrších se po menších komplikacích vznesl a s Vydrou mířil směrem k Vyšehradu. Asi po pěti minutách začal prudce klesat a dopadl na záhon celeru v zahradě blázince na Slupi. Vydra se nezranil, ale balón se při pádu protrhl. O další let se pokusil hned následujícího dne, 12. srpna. Díry z předchozího pádu se mu ale nepodařilo dobře utěsnit a balón nevzlétl. Platící diváky ale zčást...

Josef Vrchovecký (4)

Narozen 1879 v Zábřehu, zemřel 29.12.1960 v Hrabini. ThDr., katolický kněz, náboženské práce.

Josef Vogel (1)

Autor publikací z oboru výpočetní techniky, práce zaměřené na programování.

Josef Vlášek (3)

Narozen 27.7.1958 v Praze. Redaktor v rozhlasu, novelista, práce o tenise, knihy pro děti a mládež.

Josef Veselý (4)

Narozen 28. 7. 1929 ve Zlámance , zemřel 5. 2. 2010. Mons., teolog, básník. Nositel Ceny Petra Bezruče .

Josef Vávra (5)

Narozen 1.12.1838 v Praze, zemřel 10.1.1912 tamtéž. Středoškolský profesor v Praze, historik. Práce v oboru historie, geografie a literární vědy.

Josef Vašica (4)

Josef Vašica byl český teolog, filolog, slavista, biblista, literární historik, editor, publicista, překladatel, katolický kněz a vysokoškolský pedagog, který významným způsobem přispěl k poznání staroslověnského písemnictví a české literatury období baroka. Vystudoval gymnázium v Opavě, kde na něj měl veliký vliv tehdejší ředitel Vincenc Prasek. Později absolvoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci. V roce 1906 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1907 studoval na vídeňské univerzitě slavistiku a klasickou filologii. Mezi jeho učiteli byl i známý slavista prof. Vatroslav Jagić. Po studiích nastoupil jako profesor latiny a češtiny na Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. V roce 1919 získal docenturu a později se stal profesorem na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci a založil zde stolici staroslověnštiny. V roce 1937 se přestěhoval do Prahy, kde vyučoval na teologické fakultě UK. Jeho zásluhy o vědní obory staroslověnský jazyk a literatura a česká literatura byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění , dopisujícím členem Královské české společnosti nauk se stal 9. 1. 1935, mimořádným v roce 1937. Od října 1940 byl členem Pražského lingvistického kroužku. V roce 1950 byl po reorganizaci českého bohosloveckého vysokého školství poslán do důchodu. V závěru života pobýval rád v Klimkovicích. Josef Vašica se ve své práci zaměřoval na studium staroslověnského jazyka, nejstarší překlady bible do češtiny a literaturu českého baroka. Byl prvním badatelem, který upozornil na významná literární díla baroka, která byla pozapomenuta nebo ostatními badateli opomíjena . Vašica významným způsobem přispěl k poznání barokní literatury – především poezie – a pomohl tak změnit převládající negativní hodnocení kultury ob...

Josef Valenta (5)

Narozen 29. 7. 1954 v Brandýse nad Labem. Doc., PhDr., CSc., činný na katedře pedagogiky FF UK a katedře výchovné dramatiky DAMU, vysokoškolský pedagog, divadelní teoretik a praktik. Práce z oboru psychologie dramatické výchovy, scénologie každodenního chování, vzdělávání dospělých, didaktiky osobnosti a sociální pedagogiky.

Josef Vacarda (1)

Josef Tyl (5)

Příručka pro řidiče.

Josef Tůma (4)

Josef Tůma byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Povoláním byl podle údajů z roku 1930 tajemníkem dřevoprůmyslu a místopředsedou odborového sdružení Československá obec dělnická v Praze. Po parlamentních volbách v roce 1929 získal za Československou stranu národně socialistickou poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale získal až dodatečně roku 1930 jako náhradník poté, co zemřel poslanec Otakar Svoboda.

Josef Svojanovský (2)

Autor publikace o zahradnictví.

Josef Svatopluk Matějka (4)

Narozen 8.12.1924 v Praze, zemřel 30.3.1999 v Brně. Spisovatel, publicista a psycholog.

Josef Sula (3)

Narozen 11.6.1909 v Praze, zemřel 25.3.1973 v Olomouci. RNDr., profesor botaniky, publikace z oboru.

Josef Stanislaus Albach (5)

Rakouský kazatel.

Josef Staněk (2)

Narozen 29.12.1926 v Bohumilicích u Vimperka. Knihkupec, autor knih o pivu a vínu.

Josef Soukal (5)

Narozen 1.11.1852 v Předměstí u Proseče, zemřel 5.6.1928 v Tišnově. Pedagog, spoluzakladatel časopisu Národ a škola, básník a beletrista pro děti a mládež, překladatel z francouzštiny a ze slovanských jazyků, biografie J. Uhra.

Josef Šmidrkal (3)

Narozen 26.11.1929 v Dolní Branné, zemřel 21.8.1999. Docent katedry mapování a kartografie Stavební fakulty ČVUT v Praze.Práce z oboru fotogrammetrie.

Josef Slowík (4)

Narozen 1973 ve Vlašimi. PhDr., Ph.D., speciální pedagog, práce z oboru, též autor počítačových příruček.

Josef Skála (3)

PhDr. CSc., práce o mezinárodních a mediálních otázkách, politické překlady z ruštiny.

Josef Šimek (3)

Narozen 8. 10. 1929 ve Studenci , zemřel 28. 2. 2016. MUDr., DrSc., profesor fyziologie.

Josef Šíma (2)

Josef Šimánek byl český básník, prozaik, dramatik a člen společnosti Universalia. Dětství a mládí strávil na Jindřichohradecku, jehož magická krajina se mu stala trvalou inspirací. Studoval gymnázium v Jindřichově Hradci, pak světovou literaturu a moderní filologii na Karlo–Ferdinandově universitě v Praze . Začínal jako typický dekadentní básník. Patřil do okruhu České moderny. Ve svých textech se často věnoval okultním a mystickým tématům, lze jej považovat za jednoho z průkopníků české sci-fi literatury. Náměty si s oblibou vybíral z období antiky. Pracoval jako tajemník Českého Zemského Svazu cizineckého a odborný rada v knihovně ministerstva zemědělství. Redigoval Pokrokovou revui , Knihovnu západních literatur , Knihovnu pro filosofii, umění a život , Zrcadlo, satirickou přílohu časopisu Samostatnost , časopis Týden světem , Nový obzor a další. Od roku 1918 pracoval v Zemské komisi pro péči o mládež, v letech 1924–49 byl vedoucím knihovny Pozemkového úřadu. Byl také generálním sekretářem Svazu skautů. Jeho přáteli byli grafik Josef Váchal, překladatel a autor mystické literatury Karel Weinfurter, básník Jaromír Borecký, psychiatr Vladimír Vondráček, manželé filosof Vladimír Hoppe a výtvarnice Marie Hoppeová–Teinitzerová, a především básník Jaroslav Vrchlický . Spřátelil se také s operní pěvkyní Emou Destinnovou a navštěvoval ji v zámečku Stráž nad Nežárkou. Destinnová si jeho knihy oblíbila a vozila si je s sebou na své koncertní cesty.

Josef Růžička (1)

Narozen 1947. Autor publikací z oboru kynologie.

Josef Ročák (3)

Upravovatel klasických světových děl pro děti, činný v letech 1935-1948.

Josef Říman (2)

Josef Říman byl český a československý lékař, biochemik, molekulární biolog, genetik, předseda Československé akademie věd, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1955 získal titul kandidát věd, roku 1967 docent lékařské chemie a biochemie a roku 1982 profesor biochemie. K roku 1986 se profesně uvádí jako předseda Československé akademie věd. Od roku 1973 v ní působil jako člen-korespondent, od roku 1977 jako akademik. Působil jako profesor na Univerzitě Karlově, přednášel na Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 1975 byl ředitelem Ústavu molekulární genetiky ČSAV. V ČSAV zastával v letech 1978–1980 post vědeckého sekretáře, v letech 1981–1985 místopředsedy a od roku 1986 předsedy ČSAV. V roce 1969 a znovu roku 1978 se stal laureátem státní ceny Klementa Gottwalda. V roce 1979 mu byla udělena Státní cena SSSR a roku 1983 Řád práce. V roce 2017 vyšly jeho paměti. XVI. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru KSČ, XVII. sjezd KSČ ho zvolil členem ÚV KSČ. Ve volbách roku 1986 zasedl za KSČ do české části Sněmovny národů . Ve Federálním shromáždění setrval do prosince 1989, kdy rezignoval na svůj mandát v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci. Ve vědeckých kruzích byl znám především jako průkopník studia onkogenních virů a molekulárních mechanismů základních buněčných genetických procesů. V těchto oborech se se svými spolupracovníky kolem roku 1970 pohyboval na světové špičce a měl blízko k tematice, která byla později odměněna Nobelovou cenou. V roce 1991 skončil ve funkci ředitele ústavu, odešel zpět do laboratoře a tam ještě 15 let spolu s jedinou laborantkou pracoval na výzkumu nádorových buněk – za toto období napsal 12 dobrých vědeckých publikací....

Josef Rejlek (4)

Narozen 28.6.1888 v Čekanicích u Tábora, zemřel28.1. 1958 v Berouně. Středoškolský profesor, překladatel z francouzštiny.

Josef Prokes (5)

Narozen 1947 v Brně, působí jako vysokoškolský učitel. Je členem Obce spisovatelů a Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním. Jeho povídky a recenze vycházejí zejména v Hostu, Literárních novinách a Tvaru. Režíruje studentské divadlo a jeho autorská čtení jsou divácky oblíbeným programem ve sklepní scéně CED Divadla Husa na provázku, v klubu Leitnerova, v jazzovém klubu Stará Pekárna i jinde.

Josef Přibyl (3)

Prof., Ing., DrSc., zemědělský inženýr, výzkumný pracovník, vysokoškolský pedagog, práce z oboru šlechění hospodářských zvířat.

Josef Pešák (2)

Narozen 21. 5. 1942 v Olomouci. Prof. RNDr. CSc., odborník na koktavost a vady řeči, pracovník Ústavu lékařské biofyziky. Věnuje se folkloru Slovácka, scenárista a režisér folklorních pořadů, autor publikace o souborech Lúčka a Olšava.

Josef Pavlovský (2)

Narozen roku 1939, zemřel 1994. Ing., projektant, spoluautor průmyslových vzorů saun, publikace z oboru.

Josef Pavlovický (5)

Narozen 30.1.1871 ve Velkých Pavlovicích u Hustopečí, zemřel 30.11.1940. Katolický kněz. Beletrista, fejetonista, lidový dramatik, překladatel z italštiny.

Josef Patejdl (3)

Narozen 30.12.1878 v Hromicích u Plzně, zemřel 7.10.1940 v koncentračním táboře Dachau. JUDr., účastník I. odboje, předseda Československé obce legionářské. Publicista.

Josef Páleníček (4)

Josef Páleníček byl významný český klavírista, komorní hudebník a skladatel. Proslavil se interpretací české hudby, včetně děl Leoše Janáčka a Bedřicha Smetany, ale i širšího klasického a romantického repertoáru. Páleníček studoval na pražské konzervatoři a později v Paříži u legendárního klavíristy Alfreda Cortota, což významně ovlivnilo jeho hudební vývoj.

Josef Paleček (5)

Josef Paleček je bývalý československý hokejista a později úspěšný hokejový trenér. V letech 1958–1967 nastupoval za Tatru Kolín, 1967–1977 Teslu Pardubice, 1977–1978 Duklu Jihlavu, kde také nastoupil základní vojenskou službu, a 1978–1980 opět za Teslu. 1980–1983 hraje 3 sezony za Stadion Hradec Králové, od roku 1981 se stává ještě asistentem trenéra Kobery. Následovalo angažmá v Německu a Rakousku. V roce 1991 nastoupil svoji první trenérskou sezonu pro tým Pardubice. Zde vydržel do roku 2002, kdy následoval přestup pod angažmá týmu Liberce, kde působil do roku 2008. S Libercem 2x vyhrál základní část a vždy s ním postoupil do play off. V letech 2005–2008 byl také reprezentačním asistentem Aloise Hadamczika. V sezoně 2008/2009 působil jako hlavní trenér HC Energie Karlovy Vary, se kterými se stal mistrem republiky. Od sezony 2010/2011 byl opět asistentem reprezentačního kouče Aloise Hadamczika. Od národního týmu odešel v ročníku 2013/2014 kdy se Alois Hadamczik po nevydařeném olympijském turnaji rozhodl rezignovat.

Josef Nálepa (2)

Josef Nálepa byl český umělec a sportovec – medailér, kreslíř, sochař – portrétista. Kromě umění se také věnoval sportu, šlo o osminásobného mistra Československa ve vodním lyžování, ve kterém také působil jako reprezentační trenér, létal i na rogalu, kde patřil k průkopníkům tohoto sportu v Československu. Vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění, kde byli jeho učitelé Karel Pokorný a Karel Hladík, portrétní umění studoval také u Emanuela Kodeta. Kromě toho také studoval i na Fakultě tělesné výchovy sportu Univerzity Karlovy. Proslul zejména jakožto sochař – portrétista. Mezi jeho nejznámější busty a sochy patří socha malíře Salvadora Dalího, kterého zpodobnil údajně jakožto jediný na světě. Portrétoval i mnohé československé umělce a známé lidi, mezi jeho pracemi lze nalézt portréty Tomáše Bati, Vlasty Buriana , Jiřího Sováka, Miroslava Horníčka, Karla Gotta, Hany Hegerové, Josefa Masopusta . Pracoval také jako kreslíř a medailér, stal se autorem dvoukorunové československé mince i několika pamětních mincí. Pro město Třeboň vytvářel výtvarné návrhy pro tamější plánovanou lázeňskou kolonádu. Tvořil v ateliéru na pražském Novém Světě na Hradčanech. Jeho manželkou byla textilní výtvarnice Hana Nálepová.

Josef Mühlberger (2)

Josef Mühlberger se narodil 3. dubna 1903 v krkonošském Trutnově , jeho maminka, rozená Irzingová, však pocházela ze Šumavy. Postavu a osud své české babičky z matčiny strany zvěčnil Mühlberger v nádherné povídce Erste Begegnung mit dem Tod , pojaté 1960 v edici Reclams Universal Bücherei do svazku 8296 pod názvem Eine Kindheit in Böhmen . Počíná dojemným vyprávěním o babiččině šumavském pohřbu a přenáší pak děj do časů vyhnání, které jejího vnuka postihlo v poměrně pozdním věku 43 let. Škvírou v nákladním vagonu je mu souzeno spatřit v míjející krajině podél vlaku onen jihočeský hřbitov, na kterém spí babička svůj věčný sen: "I srdce té ženy, která navykla za život tolikerému utrpení, by asi sotva pochopilo, že národ, k němuž náležela, mohl připravit vnukům cosi takového jako vyhnání z domova. Niterný most, který můj svět spojuje s babiččiným, klene se však příliš vysoko a zůstal neporušen ve své kráse. Její modlicí knížka patří k tomu málu, co nám dovolili vzít s sebou. Myslím, že ve mně, byť možná vyjadřována jinak, zůstala uchována její opravdová zbožnost. Když ji neztratím, nic nebude ztraceno. K té zbožnosti patří víra ve stopu lidskosti v každém člověku. Ten, kdo vědomě zachází se slovem, je tak i stavitelem mostů, pontifexem, nad vodami i propastmi odvážně spojujícím protilehlé břehy." Budoucí literát studoval v Praze germanistiku, v letech 1928-1931 vedl s budějovickým rodákem Karlem Franzem Leppou časopis Witiko v duchu Stifterově, jehož osobnosti později, roku 1966, zasvětil celou monografii. I česky vyšel roku 1931 jeho román o Husovi, celou sudetskou i českou kulturní problematiku pak nepřekonatelným způsobem obsáhl v knihách Čechische Literaturgeschichte , Zwei Völker in Böhmen a zvláště pak v díle Geschichte der deutschen Literatur in Böhmen 1900 -1939, které končí své výklady v osudovém roce, kdy, jak píše "započala velká hra. Jak dopadla, vědí nejlépe ti, kdo ji přežili." Svů...

Josef Moucha (5)

Narozen 22.8.1956 v Hradci Králové. Fotograf, výtvarný redaktor, publicista, sestavovatel a spoluautor výstav.

Josef Mokerský (2)

Josef Mlejnek (4)

Narozen roku 1969. Politolog a publicista, působí na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, redaktor časopisu Babylon.

Josef Matušů (5)

Narozen 12.2.1927 ve Vídni. Prof., RNDr., DrSc., matematik, publikace z oboru.

Josef Masopust (2)

Narozen 9. 2. 1931 ve Střimicích u Mostu, zemřel 29. 6. 2015 v Praze. Fotbalový reprezentant a trenér, publikace z oboru.

Josef Martin Bauer (3)

Josef Martin Bauer byl německý spisovatel. Josef Martin Bauer navštěvoval humanistické benediktinské gymnázium v Scheyern, roku 1920 složil maturitní zkoušky a měl jít studovat teologii. Rozhodl se však nestudovat a živil se příležitostnými pracemi až se roku 1927 stal redaktorem místních novin v Dorfenu. Za svůj první román Achtsiedel obdržel roku 1930 cenu „Jugendpreis deutscher Erzähler“ . To položilo základy jeho spisovatelské kariéry. Během druhé světové války byl odveden do Wehrmachtu a stanul jako jeho voják na nejvyšší evropské hoře, kavkazském Elbrusu. Svá dobrodružství zveřejnil ve válečném deníku Kaukasisches Abenteuer . Jeho nejslavnějším dílem, zfilmovaným a přeloženým nejméně do 15 jazyků, je román, Kam až mne nohy donesou - So weit die Füße tragen, popisující sugestivní autobiografickou formou útěk německého vojáka z bolševického zajetí v SSSR. Hlavní hrdina, Clemens Forell, se pokusí o téměř nemožný útěk z nejvýchodnějšího koutu Sibiře, z likvidačního gulagu za polárním kruhem, útěk, který trval 3 roky, od roku 1949 až do překročení hranice s Íránem, v roce 1952. Hrdina přitom přešel téměř celou Asii a ušel 14 000 km, s všudypřítomnou KGB v zádech. Dílo je inspirováno skutečnou událostí, kterou autorovi popsal německý důstojník Wehrmachtu, Cornelius Rost . Rost nikdy neodhalil své jméno a zemřel jako vyděšený muž. Až do své smrti se bál, že dveře jeho mnichovského bytu vyrazí všemocná KGB a pošlou ho na popraviště či zpět do gulagu. Roku 1951 napsal novou verzi divadelní hry "Further Drachenstichs" pro divadlo ve Furth im Wald. Kniha So weit die Füße tragen byla dvakrát zfilmována. Roku 1956 natočila WDR román So weit die Füße tragen jako osmidílnou rozhlasovou hru , Raoul Wolfgang Schnell, Kurt Lieck, Walter Richter, Heinz Schimmelpfennig) V tomt...

Josef Mareš (1)

Narozen: 1926, zemřel: 30.10.1982. MUDr., CSc. gynekolog; vědecký prac. Ústavu péče o matku a dítě Praha /do r.1968/, gynekologické oddělení polikliniky Praha-Spořilov. /Výchova k rodičovství - s M.Brtníkovou; stati v odbor.čas. mj. Čas.lék.čes., Čs.gynekol., Prakt.lékař./ Nekrolog: Čs.gynekol.,48,1983,č.4,s.319-320.

Josef Malík (4)

Narozen 17. 10. 1927 ve Slavkově , zemřel 16. 5. 1993 v Babicích nad Svitavou. Publicista, prozaik, autor reportáží, humoristických a kritických próz ze Slovácka.

Josef Libomír Doucha (2)

Josef Ledr (5)

Narodil se roku 1849 v Sezemicích u Pardubic. Byl manželským synem Antonína Ledra, krupaře ze Sezemic, kde bydlel v domě čp. 162. Matka Josefa Ledra byla Barbora roz. Procházková a pocházela též z krupařské rodiny usazené v Sezemicích v čp. 5. Vystudoval reálnou školu v Pardubicích a po té učitelský ústav v Hradci Králové. Před příchodem do Nových Dvorů krátce působil na obecní škole v Plotištích. Za manželku si vzal Cecilii, dceru novodvorského hraběcího účetního Jana Knoblocha a jeho manželky Augusty, dcery Františka Adamce z Nových Dvorů čp. 42 . Knoblochovi bydleli na zámku v Nových Dvorech. Ledr s rodinou žil v Nových Dvorech v domě čp. 13 . Dne 24.11.1881 se mu narodil syn Emil, 22.5.1884 syn Zdeněk, po něm 15.6.1888 opět syn jehož pokřtili Jaroslav, jenž však již po necelém měsíci zemřel. Další dítě narozené 2.12.1889 Ledrovi pokřtili taktéž Jaroslav, ale i tento brzy zemřel . Dne 24.9.1891 se manželům Ledrovým narodila konečně dcera, kterou pojmenovali Marie. V Nových Dvorech se Josef Ledr stal v roce 1873 ředitelem místní školy, do které přišel dne 23. září 1868 jako podučitel. Později byl zvolen členem kutnohorské okresní školské rady a zeměpisného odboru této rady. Školu zde vedl do roku 1899. Po té přesídlil do Uhlířských Janovic, kde byl od roku 1899 až do října 1916 ředitelem měšťanské chlapecké a dívčí školy. Zemřel v roce 1934 v Přelouči. Za svého působení v Nových Dvorech vedl pamětní knihu Nových Dvorů , Pamětní knihu školy novodvorské a obce Sv. Mikuláše. Vydal knihu Děje panství a města Nových Dvorů , Dějiny obce Malína , Dějiny města Uhlířských Janovic a genealogický spis Hrabata Chotkové z Chotkova a Vojnína. Kromě toho publikoval historické, pedagogické a biografické články v různých časopisech, byl též dopisujícím členem Archeologického spolku Vocel. V nemalé míře se i podílel na přípravě a vydání publikace Kutnohorsko slovem i obrazem (K. Hora 19...

Josef Kvíz (1)

Narozen 20.5.1914 ve Vrátkově , zemřel 18.4.1987 v Broumově. MUDr., myslivec, kynolog.

Josef Kurfürst (4)

Narozen 30.3.1907 v Loukově u Bystřice p. Hostýnem, zemřel 8.3.1978 v Brně. PaedDr., docent pedagogiky, práce a redakční činnost v oboru.

Josef Krůta (5)

Narozen 8.7.1874 v Hradišti u Zbiroha, zemřel 17.9.1950. Učitel, učebnice matematiky a němčiny, redakční činnost.

Josef Krob (4)

Narozen 9.12.1956 ve Žďáru nad Sázavou. Doc., Phdr., CSc., filozof, práce a překlady z oboru zaměřené na ontologii, gnoseologii a filozofické problémy kosmologie.

Josef Křenek (4)

Josef Křenek byl český protestantský teolog. Mezi lety 1908 a 1919 zastával funkci faráře českého presbyterního sboru ve městě Silver Lake, v americkém státě Minnesota. Následně, do roku 1920, byl delegátem Středozápadního seniorátu své Presbyteriánské církve USA, a to na několika místech v Československu. Roku 1921 se stal farářem chicagského sboru této církve a mezi lety 1921 a 1923 se opět stal delegátem synodu na různých místech v Československu. Následně, od roku 1923 byl znovu farářem sboru v Silver Lake. Zde vydržel až do roku 1932, kdy odešel do Evropy, do Československa, a stal se farářem ve sboru v Praze na Novém Městě. Tady od roku 1932 působil až do 7. prosince 1939. Následujícího dne až do své smrti 15. června 1949 zastával pozici synodního seniora, tedy nejvyššího představitele Českobratrské církve evangelické. V období od 1. července 1944 až do konce druhé světové války ovšem musel nuceně strávit mimo hlavní město, a sice v Novém Městě na Moravě. V Novém Městě na Moravě je ThDr. Josef Křenek pohřben a jeho náhrobek od Prof. Vincence Makovského tvoří přirozený střed evangelického hřbitova. Trvalou vzpomínkou zůstává ulice Křenkova v Novém Městě na Moravě.

Josef Krejčík (5)

Narozen 2.8.1887 v Pavlíkově u Rakovníka, utonul 31.8.1941 v Kníničkách u Brna. Odborný učitel, publikace z oboru přírodních věd.

Josef Kratochvíl (4)

Narozen 6. 1. 1909 v Kúskách u Velkého Meziříčí, zemřel 17. 2. 1992 v Brně. RNDr., DrSc., profesor zoologie a zoogeografie, publikace a redakční činnost z oboru.

Josef Kotyk (2)

Autor učebních textů pro učební obory pokrývač a kamnář - obkládač.

Josef Kopecký (3)

Narozen 11.11.1911 v Sendražicích u Hradce Králové, zemřel 23.9.1983 v Brně. Prof., Ing., Dr.techn., profesor zootechniky, publikace z oboru.

Josef Konstantin Miklík (4)

Narozen 21. 3. 1895 v Žopech u Holešova, zemřel 31. 12. 1966 v Riu de Janeiru. PhDr., redemptorista, teolog, filozof, překladatel a historik, zaměřený na české a církevní dějiny.

Josef Klánský (3)

Narozen 16.6.1921, zemřel 26.7.1995. JUDr., CSc., publicista, tlumočník a překladatel, práce o Africe.

Josef Keřka (4)

Narozen roku 1957. Vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje.