Všichni Autoři a témata

Karel Koč (2)

Narozen 10.11.1919. Ing., docent pro obor zemědělských strojů, práce v oboru.

Karel Kněnický (3)

Narozen 30.3.1908 v Praze. Docent, vedoucí katedry lehké atletiky na fakultě tělesné výchovy a sportu University Karlovy v Praze. Práce v oboru.

Karel Kludský (2)

Narozen 3. 6. 1891 v Temešváru , zemřel 29. 11. 1967. Majitel a ředitel cirkusu, drezér koní, syn Karla Kludského .

Karel Klimeš (3)

Autor publikace o pěstování užitkových rostlin.

Karel Kašpar (5)

J. Em. Karel kardinál Kašpar byl římskokatolický teolog, duchovní, 21. biskup královéhradecký a 32. arcibiskup pražský . Kardinálem se stal 16. prosince 1935. Narozen v mirošovské škole jako syn učitele Jána Kašpara a Filippiny Heidelbergové, pokřtěn jako Karel Julius ; v publikacích, které napsal, užíval jména Karel Boromejský Kašpar, plným jménem tedy Karel Boromejský Julius Kašpar. Po teologických, filozofických a právnických studiích na české koleji v Římě byl 25. února 1893 vysvěcen na kněze. Od roku 1899 působil jako spirituál Strakovy akademie v Praze a od roku 1907 jako kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Dne 8. března 1920 byl jmenován biskupem betsaidským a světícím biskupem královéhradeckým, biskupské svěcení proběhlo 11. dubna 1920. Dne 13. června 1921 byl jmenován sídelním biskupem královéhradeckým, 29. června téhož roku byl nastolen. Kašpar byl vynikajícím znalcem církevního práva a liturgie, napsal řadu knih, článků a studií, jež byly uveřejněny převážně v Časopise katolického duchovenstva. Dne 22. října 1931 byl jmenován pražským arcibiskupem po odstoupení Františka Kordače. 16. prosince 1935 byl za své zásluhy jmenován kardinálem . V době Masarykova státního pohřbu v září 1937 odjel do Říma. Zemřel 21. dubna 1941 v Praze, je pochován ve svatovítské katedrále v Praze. Jako světící biskup královéhradecký užíval znaku s míčem sv. Terezie. Jako sídelní biskup královéhradecký užíval pak znaku čtvrceného, v prvním a čtvrtém poli s holubicí Ducha svatého, představující diecézi, ve druhém a třetím s míčem sv. Terezie. V Praze užíval nejdříve znak polcený pod hlavou se symbolem arcidiecéze. Později bylo vše převýšeno ještě další hlavou, a to s heroldským křížem Johan...

Karel Kamínek (3)

Karel Kamínek byl český spisovatel, dramatik, divadelní kritik a překladatel z němčiny. Narodil se v rodině úředníka, otec mu ale záhy zemřel . Maturoval na gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze v roce 1887. Poté vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy . Již během studií začal pracovat na pražském magistrátu. Jistou dobu byl partnerem spisovatelky Luisy Zikové, která zemřela rou 1896 na tuberkulózu. V roce 1902 se oženil. Byl členem literárního odboru Umělecké besedy. Zemřel roku 1915 na následky abscesu. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Po prvním románu v realistickém stylu se přiklonil k dekadenci a stal se jedním z epigonů Jiřího Karáska ze Lvovic. Spolu s Viktorem Dykem a Arnoštem Procházkou redigoval Almanach Moderní revue pro rok MCM. Z dnešního pohledu je významná jeho činnost překladatelská a jeho divadelní kritiky a stati. Do své smrti byl též redaktorem nedokončeného Ottova divadelního slovníku .

Karel Kadlec (3)

Narozen 11.1.1865 v Přehořově u Soběslavi, zemřel 4.12.1928 v Praze. JUDr., profesor slovanského práva na právnické fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru, překladatel z chorvatštiny a francouzštiny.

Karel Jiřík (1)

Autor atlasu zvěře.

Karel Jiřík (5)

Karel Jiřík byl český historik a archivář, dlouholetý pracovník a ředitel Archivu města Ostravy. Zabýval se především regionální historií Ostravska, pod jeho vedením byly zpracovány obsáhlé Dějiny Ostravy. Karel Jiřík se narodil v Janovicích nad Úhlavou. Po maturitě na klatovském reálném gymnáziu v roce 1950 odešel studovat historii a archivnictví na na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Po ukončení studia v roce 1955 nastoupil jako odborný referent pro archivy národních výborů a Státní archiv pražského kraje na archivní oddělení Krajské správy ministerstva vnitra v Praze. Za jeho vedení se okresní archivy bývalého Pražského kraje brzy dostaly mezi nejlepší v tehdejší ČSR a některé z nich vydaly první tištěné průvodce po svých fondech a sbírkách . Inicioval rovněž založení Středočeského sborníku historického a podnítil také vydání dvou svazků Historicko-vlastivědné bibliografie a sborníku Z dějin dělnického hnutí na Kladensku, na jehož přípravě se podílel s ředitelem Okresního archivu v Kladně. V roce 1961 přišel do Ostravy, když využil nabídky stanout v čele tamního městského archivu, jenž se krátce před jeho příchodem přesunul z Nové radnice do objektu bývalé radnice v Přívoze. Zde jej čekaly rozsáhlé organizační a archivní úlohy související se soustřeďováním archivního materiálu a doplňováním archivní knihovny. V roce 1962 se musel ujmout navíc ještě funkce městského kronikáře a zpracovat zápisy za rok 1962 a zčásti též za rok 1963. Za nedílnou součást své profese vnímal pokládal využívání a zpracování archiválií pro vlastní vědeckou práci. Obdobně jako v předchozím působišti v Praze prosadil vydávání historického sborníku k dějinám a rozvoji města, který nazval Ostrava. Jeho první svazek vyšel v roce 1963. V roce 1965 v rámci oslav 20. výročí osvobození Ostravy zpracoval a zredigoval tematickou publika...

Karel Jech (5)

Karel Jech byl český historik a novinář, znalec vývoje českého venkova. Byl synem učitele a vyrůstal v prostředí středočeského venkova, což mu později umožnilo autentický náhled na jeho proměnu. Po maturitě na Masarykově reálném gymnáziu v Kostelci nad Orlicí vstoupil do Českého svazu mládeže i KSČ. Studoval novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální, promoval však na Fakultě společenských věd VŠPHV. Během studií působil jako redaktor časopisu Předvoj a představitel studentských organizací. Vědeckou aspiranturu absolvoval na moskevské Lomonosově univerzitě. Pobyt v Sovětském svazu jej zbavil mnoha iluzí, přesto po návratu nastoupil na katedru dějin KSČ Vysoké školy politické ÚV KSČ a roku 1962 se stal jejím vedoucím. V roce 1963 byl povolán do tzv. barnabitské komise, prošetřující procesy z 50. let. Protože se začal stavět kriticky k politice špiček KSČ, musel odejít na nově zřízenou Vysokou školu ekonomickou. Pro své sympatiel k reformnímu proudu československé historiografie byl pak po sovětské okupaci nucen opustit školu i stranu a stal se zaměstnancem Státního výzkumného ústavu ekonomiky ve spotřebním průmyslu. Zároveň udržoval styky s bývalými kolegy a podílel se na přípravě samizdatových Historických studií. Po roce 1989 pomáhal vybudovat obor soudobých dějin v Československu a stal se prvním předsedou vědecké rady Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Často spolupracoval se svým přítelem Karlem Kaplanem. Věnoval se hospodářským a sociálním dějinám, přičemž stěžejním tématem celé jeho vědecké dráhy byly dějiny českého venkova po druhé světové válce, zejména proces kolektivizace. Vývoj jeho studií přitom odráží jeho osobní vývoj v proměňující se společenské a politické realitě. Nutno zmínit též jeho organizační zásluhy na půdě ÚSD a spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR. V roce 2007 obdržel Cenu Antonína Švehly Nadačního fondu angažovaných nestraníků za svůj přínos českému rolnictví....

Karel Jan Štolc (2)

Náš přední a ve světě uznávaný odborník na problematiku pěstování bonsají.

Karel Hrubý (3)

Narozen 30.9.1910 v Praze, zemřel 10.12.1962 . RNDr., profesor všeobecné genetiky, práce v oboru.

Karel Hrubec (2)

Autor populárněnaučné publikace o rychlosti.

Karel Hostaš (3)

Narozen 11.3.1854 v Poleni u Klatov, zemřel 22.6.1934 v Klatovech. JUDr., vlastivědný pracovník, archeolog, regionální historik jihozápadních Čech, práce z oboru.

Karel Hikl (5)

Narozen 3.11.1886 ve Vídni, zemřel 30.5.1968 v Brně. PhDr., středoškolský profesor, literární historik zabývající se převážně obrozením, kritik a editor.

Karel Hermann (4)

Někdy psán i jako Herman. Narozen pravděpodobně 1893, zemřel pravděpodobně 1949. Povoláním chemik, fotograf, odborný publicista, autor a adaptátor knih pro mládež.

Karel Heřman (5)

Někdy psán i jako Herman. Narozen pravděpodobně 1893, zemřel pravděpodobně 1949. Povoláním chemik, fotograf, odborný publicista, autor a adaptátor knih pro mládež.

Karel Hašek (1)

Narozen 1890, zemřel 1949. Voják, brigádní generál, autor spisu o protiletadlové obraně.

Karel Hádek (4)

Narozen 11.10.1894 v Praze, zemřel 5.1.1950. JUDr. PhDr., úředník, redaktor, beletrie, překlady literatury německé, dánské, jugoslávské.

Karel Guth (4)

Narozen 21.9.1883 v Praze, zemřel 30.10.1943 v Praze. PhDr., archeolog, historik umění, práce z oboru.

Karel Gam (4)

Cestovatel, spisovatel a doktor . Taktéž učitel angličtiny, číšník, umývač nádobí, natěrač, průvodce, hlídač, tovární zaměstnanec, bezdomovec, kavárenský debatér. V 60tých letech byl i profesorem zeměpisu na SVVŠ v Brně.

Karel Friedrich Krieger (1)

Karel Fořt (4)

Narozen roku 1947 v Praze. Bývalý klatovský policita, básník a autor zbeletrizovaných kriminálních případů.

Karel Filip (4)

Narozen 2.12.1915 v Přibyslavi, zemřel 22. 1. 2001 v Petrovicích u Kutné Hory. Katolický kněz, esperantista, esperantská literatura, básně a divadelní hra.

Karel Fanta (2)

Literatura o manželství.

Karel Eichler (4)

Karel Eichler byl římskokatolický kněz, hudebník a spisovatel. Ve svém díle se věnoval především místopisu a hudební vědě. Karel Eichler pocházel z měšťanské rodiny velkomeziříčského krupaře. Po dokončení reálky v Poličce vystudoval německé gymnázium v Brně. Vysvěcen na kněze byl roku 1870, poté pracoval na faře v Hovoranech, v Kurdějově a v Hodoníně. Studoval kanonické právo v Římském ústavu Animy. Mezi lety 1874 až 1880 působil jako profesor církevních dějin a kanonického práva na bohosloveckém ústavu v Brně. Tou dobou také dva roky redigoval brněnský časopis Hlas. Jeho dalším působištěm byla od roku 1880 fara ve Veverské Bítýšce. Zde napsal většinu svých děl, mimo jiné nejznámější Paměti panství veverského. Karel Eichler zemřel v Brně, kde žil od roku 1892. Na počest působení Karla Eichlera je po něm pojmenována ulice ve Veverské Bítýšce. Níže uvedený seznam děl Karla Eichlera není úplný: Mimo výše uvedených knih je Karel Eichler také autorem mnoha článků v časopisech Hlas, Obzor a Moravská orlice.

Karel Dyrynk (4)

Karel Dyrynk byl český typograf, tvůrce písma, knižní úpravce, redaktor a odborný publicista. Vyučil se akcidenčním a strojním sazečem. V letech 1905–1914 byl vedoucím redaktorem časopisu Typografia, kde publikoval řadu odborných článků. Roku 1908 vyšla poprvé jeho kniha Pravidla sazby typo­ grafické. O rok později vydal v knižní formě své odborné přednášky pod názvem Krásná kniha, její technická úprava, kde se zabýval mimo jiné vlastnostmi papíru, výběrem písma, úpravou textu a pravidly zlomu. V roce 1911 vyšla poprvé Dyrynkova úhelná publikace Typograf o knihách. Své odborné texty také graficky upravoval. Mezi lety 1919 a 1934 byl technickým ředite­lem Státní tiskárny v Praze, kde se zasazoval o vznik původních českých písem. Podílel se nejen na přípravě a výrobě Preissigovy antikvy , ale realizoval také písma vlastní, např. Malostranskou antikvu a kurzívu , Dyrynkovu latinku a kurzívu , Grégrovu romanu a kurzívu , Konůpkovu italiku a další. Byl jedním ze zakládajících členů Spolku českých bibliofilů . Vnukem Karla Dyrynka byl výtvarník, typograf a grafik Martin Dyrynk . Autor odborných publikací, typograf řady periodik, knih, bibliofílií. V letech 1967–1969 pedagog Střední výtvarné školy v Praze, do roku 1972 pracovník kulturních institucí. Organizátor Letního výtvarného salonu ve Vysokém Chlumci v letech 1982–1991. Čestný člen Spolku českých bibliofilů . Přítel Karla Kryla, kterému do exilu posílal bibliofilské tisky. Žil střídavě v Praze a ve Vysokém Chlumci. Některé z publikací:

Karel Dušek (5)

Narozen 4. 6. 1935 v Úsobí, zemřel 23. 3. 2020. MUDr., CSc., docent Univerzity Karlovy; psychiatr: od roku 1966 působil na Katedře psychiatrie dnešního Institutu postgraduálního vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze.

Karel Duba Orchestra (5)

Karel Drbohlav (3)

Narozen 25.9.1908 v Jičíně, zemřel 5.3.1971 v Praze. Divadelní fotograf, publikace z oboru.

Karel Dostál (1)

Karel Dostal byl český divadelní režisér a herec. Narodil se v Nymburce v rodině spolumajitele poděbradského pivovaru Leopolda Dostala a bývalé herečky Prozatímního divadla Marie Horské-Kallmünzerové. Celá rodina byla umělecky zaměřená – jeho sourozenci se většinou rovněž zabývali divadlem nebo malířstvím. Karel vystudoval Českou reálku v Praze a potom studoval dva roky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté přešel na Vysokou školu divadelního umění v Berlíně u Emanuela Reichera. V letech 1908–1910 hrál v Berlíně u režiséra Emila Geyera a v letech 1910–1912 v Německém divadle v Berlíně u Maxe Reinhardta. V roce 1912 byl členem Dvorního divadla v Meiningenu v Durynsku, v roce 1913 vystupoval pohostinsky na Goethových slavnostech v Düsseldorfu. V roce 1915 narukoval do armády. Bojoval na italské frontě a byl raněn. Před koncem první světové války hrál na Nové vídeňské scéně . V roce 1919 vystoupil na scéně Národního divadla jako host. Pro zřejmé německé školení nebyl angažován, ale na podnět Jaroslava Kvapila se v sezóně 1919–1920 stal prvním ředitelem divadla v Českých Budějovicích. V roce 1920 měl nastoupit jako šéf činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě. Dal ale přednost místu herce a režiséra v Divadle na Vinohradech, kde působil v letech 1920–1922. V letech 1922–1955 pak působil v Národním divadle v Praze. Zde zastával i různé funkce: Po odchodu z Národního divadla režíroval v Městských divadlech pražských a v sezóně 1958–1959 byl šéfem činohry Východočeského divadla v Pardubicích. Pohřben je na pražských Olšanech. Karel Dostal se v roce 1909 v Berlíně oženil s Žofii Bartelovou , se kterou měl tři děti: Petra Dostala , Jana Dostala a Marii Dostalovou. Po ovdovění se znovu oženil s jistou Emilií , se kterou měl dceru Magdalénu . Karel Dosta...

Karel Domorázek (5)

Narozen 28.1.1875 v Táboře, zemřel 27.6.1943 v Praze. Básník a prozaik, výtvarný referent a kritik, humoristické a satirické verše a aktovky inspirované sokolským hnutím, texty ke sletovým scénám a publikace o Sokolu, reflexívní lyrické verše.

Karel Doležal (5)

Narozen 1988 v Pardubicích. Prozaik, redaktor a překladatel, žánrově se zaměřuje na fantastiku. Též programuje počítačové hry.

Karel Čupr (4)

Narozen 27. 12. 1883 v Nových Hradech u Vysokého Mýta, zemřel 22. 9. 1956 v Brně. Profesor matematiky na České vysoké škole technické v Brně, popularizátor a historik vědy.

Karel Chobot (4)

Narozen: 16.6.1929 Praha, zemřel: 23.7.1988. prof.Ing.DrSc. Praha technik: abs. ČVUT Praha; věd. a pedag. pracovník kat. staveb. mechaniky ČVUT Praha , DrSc. , prof. . Spec.: mechanika tuhých a poddajných těles a prostředí. Čl. AIPC-IABSE, čl. výb. Čes. matice technické.(Mj. Pomůcka ke cvičením ze stavební mechaniky 2., Stavební mechanika pro směr vodohospodářský, Použití maticového počtu ve stavební mechanice, Výpočet přetvoření konstrukcí - s O.Hejnovou, Statika stavebních konstrukcí 1-3 - s V.Hájkem a H.Novotnou, Výpočty rámových konstrukcí. ČsBS Nekrolog: Inžen.stavby,37,1989,č.9,s.484.

Karel Bláha (5)

Narozen 29.7.1929 ve Vejvanově u Rokycan, zemřel 28.8.1987 v Praze. Ing., dr.techn., CSc., literatura z oboru chemie.

Karel Berman (3)

Karel Berman byl významný český operní pěvec a skladatel, známý především svým sytým basovým hlasem a významným přínosem pro svět opery. Narodil se 14. dubna 1919 v Plzni v Československu a stal se jednou z vůdčích osobností české opery 20. století. Bermanova kariéra byla úzce spjata s Národním divadlem v Praze, kde ztvárnil celou řadu rolí operního repertoáru.

Karel Beneš (3)

Narozen 14. 9. 1932 v Prachaticích, zemřel 15. 6. 2006. Prof., RNDr., CSc., botanik, anatom a cytolog, biolog, práce z oboru biochemie a metodologie a dějin přírodních věd.

Karel Bareš (4)

Narozen 22.7.1920 v Příbrami. PhDr. CSc., anglista, docent University 17.listopadu a filosofické fakulty University Karlovy, práce z oboru.

Karel Adámek (3)

Narozen roku 1905, zemřel 22.12.1969 v Praze. Redaktor Zemědělských novin, články o zahradnictví a ovocnářství.

Karasu Jamazaki (4)

Karasová Jana (1)

Kaoma (4)

Kang Han (3)

Korejská spisovatelka.

Kamila Ženatá (2)

Kamila Ženatá je česká výtvarná umělkyně. Představuje kreativní všestrannou osobnost , která se plně zapojuje do současného uměleckého dění a reaguje na aktuální problémy dnešního světa. Používá media textu, malby, fotografie a videoinstalace. V letech 1968–1973 studovala na gymnáziu v Čáslavi. Poté v letech 1973–1979 vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze. V osmdesátých a devadesátých letech se prezentovala převážně svým grafickým dílem, v letech 1991–2013 byla členkou Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Svou první malířskou výstavu uspořádala v roce 2001 v Galerii Nová síň. Vystavovala rovněž v zahraničí, v Německu, v Japonsku, ve Švýcarsku, Holandsku a ve výstavních síních Českých center. V letech 1995–2005 vedla seminář Sebevyjádření pomocí výtvarných prostředků na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2001 je hostující členkou České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii. Od roku 2001 se věnuje i literární tvorbě. Od roku 2005 rozšířila své výrazové pole působnosti a začala se zabývat rovněž fotografií, videi a instalacemi. V roce 2007 připravila koncepčně náročnou a mediálně různorodou instalaci ve výstavní síni Mánes s názvem Nauč se stát na jedné noze, v níž umělecky ztvárnila své osobní porozumění čínské Knize Proměn. V roce 2009 kurátorsky připravila společně s Milenou Slavickou a ve spolupráci s Centrem současného umění DOX výstavu Čtrnáct S, prezentující díla čtrnácti současných českých umělců včetně videoinstalace Kamily Ženaté. V roce 2007 založila občanské sdružení Schrödingerova kočka/Schrödinger’s Cat. V letech 2009 a 2014 pobývala jako rezidenční umělkyně v Cill Rialaig Arts Centre, Kerry, Irsko. Od roku 2009 pracuje v Karlin Studios. Karlin Studios, Praha, site-specific, 2015, kurátorka výstavy: Caroline Krzyszton – Horizont událostí je svého druhu unikátním projektem. K jeho realizaci sestavila Ženatá experimentáln...

Kamila Spalová (5)

Narozena 15.12.1871 v Rakovníku, zemřela 5.2.1953 tamtéž. PhDr., pedagožka, práce v oboru, autorka cestopisů a publikací z oboru geografie.

Kamila Šemberová (5)

PhDr. Kamila Šemberová vystudovala překladatelství-tlumočnictví a pracuje jako překladatelka a korektorka. Již přes 20 let se zajímá o problematiku dyslexie, původně z rodinných důvodů, posléze proto, že jsou s touto diagnózou spojeny mnohé mýty a předsudky. Svými články v tisku či dalšímu aktivitami se snaží přispět k větší informovanosti veřejnosti o této problematice. Je autorkou pravidelného Zpravodaje České společnosti "Dyslexie". Podílela se na překladech odborných textů.

Kamila Procházková (2)

MUDr., Ph.D., lékařka - genetička, věnuje se i popularizaci významu planě rostoucích rostlin v české kuchyni, autorka kuchařky a metodických příruček projektu Věda do škol.

Kamila Krychtálková (5)

PhDr., Ph.D., pedagožka, spoluautorka příručky k přijímacím zkouškám z českého jazyka a literatury.

Kamil Sedláček (3)

Biolog, práce o fauně.

Kamil Rodan (4)

Mgr. Kamil Rodan, Ph.D. Po absolvování gymnázia vystudoval historii na filozofické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě , v roce 2008 získal tamtéž doktorát z hospodářských a sociálních dějin. Vedle řady odborných článků a studií z oblasti regionálních dějin Slezska a severní Moravy, československé kultury v období normalizace a evropských panovnických rodů v 19. a 20. století je autorem vědeckých monografií Dějiny zemědělstąví v Rakouském Slezsku v letech 1848–1914 , Historie novoveských hostinců ve světle dobových dokumentů , Neklidné století aneb Žít se ctí a populárně‑naučných knih Ženy s korunou a Život s korunou . V současnosti působí jako vědeckovýzkumný pracovník Oddělení historického výzkumu – Slezského ústavu Slezského zemského muzea v Opavě.

Kamil Ramík (3)

Narozen 1971. MUDr., práce z rehabilitační medicíny.

Kamil Ondroušek (2)

Autor publikací o hokeji.

Kamil Novotný (3)

Kamil Novotný byl český historik umění, výtvarný kritik, spisovatel publikací o umění, redaktor a ministerský úředník. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze vystudoval dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1918 se stal úředníkem Ministerstva školství a národní osvěty. V roce 1936 se stal odborovým radou a v roce 1947 byl jmenován odborovým přednostou. Po únorovém převratu byl dne 1. března 1948 propuštěn ministrem Zdeňkem Nejedlým. Ztratil tak smysl životra, žil ve finančním nedostatku. Onemocněl a v roce 1959 zemřel. Díky úsilí manželky Anny Novotné byl teprve v roce 1969 morálně rehabiliutován. Uspořádal výstavy českého výtvarného umění v Československu a v zahraničí , pro řadu z nich psal i texty do katalogů. Opatroval pozůstalosti umělců, například Štursovu pozůstralost v Tróji. Byl mimořádným členem a dlouholetým jednatelem Spolku výtvarných umělců Mánes. Od roku 1928 psal výtvarné kritiky a referáty pro deník Právo lidu. Od roku 1919 působil jako redaktor Časopisu Společnosti přátel starožitností. V letech 1938–1943 působil jako redaktor časopisu Zprávy památkové péče. Písemná pozůstalost Kamila Novotného je uložena v literárním archivu Památníku národního písemnictví, který ji získal v roce 1981. Obsahuje dokumenty z let 1898–1974, převážně jen doklady. Dále se zde nalézá korespondence s Emilem Fillou, Alfredem Fuchsem, Jaromírem Johnem, Karlem Košťálem, Jaroslavem Kvapilem, Václavem Poláčkem, Janem Slavíčkem, Spolkem výtvarných umělců Mánes a se Zdeňkem Wirthem. Dále jsou zde uchovány výstřižky s dobovými recenzemi a referáty. Pozůstalost zabírá šest archivních kartónů a má označnení 52/81.

Kamil Kubát (3)

Narozen 31.3.1913 v Kamenici nad Lipou. Zemřel 23.3.1996. MUDr., profesor pediatrické propedeutiky, publikace z oboru.

Kamil Henner (4)

Narozen 30.3.1895 v Praze, zemřel 26.8.1967 tamtéž. MUDr., DrSc., profesor neurologie, literatura z oboru.

Kamil Barták (4)

Český bytový projektant a architekt.

Kaliane Bradley (3)

K. Tišnovský (5)

K. Melissa (5)