Všichni Autoři a témata

Luciano De Crescenzo (2)

Luciano De Crescenzo se narodil v roce 1928 v neapolské čtvrti Santa Lucia. Promovaný inženýr, který to dotáhl až na ředitele IBM Italia, vydal své první dílo, když mu bylo 47 let. Ač se jeho prvotina Così parlò Bellavista setkala s velkým čtenářským ohlasem, váhal, zda má ředitelské místo vyměnit za nejistou spisovatelskou dráhu. V televizním pořadu Bontà loro nechal o svém osudu rozhodnout diváky. Luciano De Crescenzo napsal 25 knih, které byly přeloženy do dvaceti jazyků. Věnoval se také režii, scenáristice a herectví. Za svou tvorbu získal řadu prestižních ocenění, včetně čestného občanství Athén za propagaci řecké filosofie.

Lucia Madleňáková (5)

Právnička, Mgr., působí na Katedře správního práva a správní vědy PF UP v Olomouci, zaměřená na svobodu vyznání, na vztah státu a církví a správní právo.

Lucia Božiková (2)

Luboš Smrčka (4)

Ing., CSc. ekonom, publikace v oboru.

Luboš Procházka (5)

Narozen 20. 6. 1982 v Příbrami. Rozhlasový moderátor.

Luboš Pavel (4)

Narozen 10.6.1970 v Praze. Divadelník, publicista, spisovatel.

Luboš Marek (5)

Doc., RNDr., CSc., práce z oboru statistiky a pravděpodobnosti.

Luboš Hacala (3)

Narozen 1984. Ekonom zaměstnaný v oblasti financí. Pod pseudonymem píše beletrii. Pod skutečným jménem se spolu se členy rodiny podílel na deníkovém románu.

Ľuboš Blaha (4)

PhDr. Ľuboš Blaha, PhD., je filozof, politológ a sociálny kritik. Aktuálne aj poslanec Národnej rady Slovenskej republiky za stranu SMER-SD a predseda výboru Národnej rady Slovenskej republiky pre európske záležitosti. Pôsobí na Ústave politických vied SAV. Je autorom viacerých vedeckých monografií; najznámejšou je jeho kniha Späť k Marxovi? , za ktorú získal aj rôzne prestížne ocenenia, napr. Cenu Literárneho fondu v roku 2010 či Cenu prezidenta Slovenskej republiky za prínos k rozvoju filozofických vied v roku 2011. Opakovane je kritizovaný pre internetový trolling a šírenie ľavicového extrémizmu, zla a nenávisti na sociálnych sieťach.

Lubor Kysučan (4)

Narozen 1968. Filozof, klasický filolog, bohemista a vysokoškolský pedagog, zaměřený na dějiny starověku, humanistickou a barokní latinskou literaturu a na environmentální problémy v klasické antice. Překladatel z latiny a angličtiny.

Lubor Kára (3)

Ľubor Kára byl slovenský výtvarný kritik, dlouholetý šéfredaktor časopisu Výtvarný život, autor monografií o výtvarných umělcích, autor koncepce a realizátor domácích i mezinárodních výstav evropského významu , komisař sympózií a výstav československých umělců doma i v zahraničí. Narodil se 10. dubna 1927 v Praze, v rodině bankovního úředníka. V roce 1946 absolvoval maturitní zkoušku na Reformním reálném gymnáziu a v letech 1946 – 1951 studoval obor dějiny umění u prof. Antonína Matějčka na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Během působení v Praze do roku 1957 byl šéfredaktorem nebo hlavním redaktorem výtvarných vydavatelství . V Praze poznal slovenskou malířku Oľgu Bartošíkovou, která studovala na Akademii výtvarných umění. V roce 1951 se vzali a měli spolu dvě dcery, Darinu a Elenu. Na výzvu Svazu slovenských výtvarných umělců nastoupil v květnu 1957 na post šéfredaktora právě založeného časopisu Výtvarný život, který vedl až do začátku normalizace v 70. letech 20. století. Až do své smrti žil na Slovensku s manželskou Oľgou Bartošíkovou. Zemřel v Bratislavě 25. dubna 1994 ve věku 67 let.

Lubomír Vejřík (2)

Autor publikací z historie japonského letectva.

Lubomír Uhlíř (4)

Narozen 1943, zemřel 11. 2. 2012. Mgr., historik zaměřený na dějiny policie a bezpečnostních služeb a na organizaci a dějiny habsburské armády.

Lubomír Štrougal (2)

Lubomír Štrougal je bývalý komunistický politik, ministr zemědělství a ministr vnitra a pozdější československý premiér v letech 1970–1988. Lubomír Štrougal pochází z levicově orientované rodiny. Jeho otec, zaměstnanec cementárny, zakládal organizaci Komunistické strany Československa ve Veselí nad Lužnicí, během druhé světové války byl vězněn za odbojovou činnost a zahynul při bombardování berlínské věznice Plötzensee. Po válce absolvoval Lubomír Štrougal Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal akademický titul JUDr. Již od roku 1948 pracoval v krajském vedení KSČ v Českých Budějovicích, od roku 1957 jako vedoucí tajemník Krajského výboru KSČ pro Českobudějovický kraj. V roce 1958 byl zvolen do Ústředního výboru KSČ . V období od 6. března 1959 do 23. června 1961 působil jako ministr zemědělství v československé vládě, důležitější však byla doba od 23. června 1961 do 23. dubna 1965 ve funkci ministra vnitra. V komunistickém režimu se jednalo o klíčové ministerstvo; předpokládá se, že tam Lubomír Štrougal získal důležité kontakty v bezpečnostních složkách, které mu pomohly v další kariéře. Ve funkci ministra vnitra se mj. účastnil zatčení svého předchůdce Rudolfa Baráka přímo prezidentem Antonínem Novotným a inscenování „nálezu“ nacistických dokumentů v Černém jezeře na Šumavě. Po sovětské okupaci v roce 1968 řídil jako místopředseda vládu v době, kterou premiér Oldřich Černík trávil nedobrovolně na jednáních se sovětským vedením v Moskvě. Štrougal odmítl pozici ve zrádcovské vládě, kterou se snažil sestavit Alois Indra – kabinet pod jeho vedením se naopak alespoň slovně profiloval jako odpůrce okupace. Po příchodu Gustáva Husáka do čela KSČ Štrougal obrátil, přijal post v Husákově novém prosovětském vedení a stal se jedním z hlavních představitelů politik...

Lubomír Sršeň (4)

Lubomír Sršeň je historik umění, pracovník Národního muzea v Praze, dlouhodobě zaměřený na výtvarné umění v Čechách zejména v období 16. až 19. století. Zabývá se především otázkami portrétní tvorby. Základní i střední školu absolvoval v Rychnově nad Kněžnou. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval obory dějiny umění a dějepis, v roce 1973 studium zakončil diplomovou prací Sochařská výzdoba hlavního oltáře v kostele P. Marie Sněžné v Praze. Ta byla v roce 1974 uznána i jako rigorózní. Od roku 1973 pracuje v Národním muzeu v oddělení starších českých dějin . Po návratu do Národního muzea byl vedoucím oddělení starších českých dějin, od roku 1998 pracuje v tomto oddělení jako vědecký pracovník a je i kurátorem některých uměleckohistorických sbírek Národního muzea, např. kolekce malovaných portrétů čítající přes tisíc kusů. V letech 1998 až 2012 také zastával funkci vedoucího redaktora periodika Sborník Národního muzea v Praze, řada A – historie. Specializací Lubomíra Sršně je výtvarné umění v Čechách v 16.–19. století. Zpočátku se zaměřoval na barokní sochařství, po roce 1980 pak především na malířské a grafické portréty a miniaturní podobizny. Zabývá se i obecnějšími kulturněhistorickými tématy a problémy muzejnictví. Kromě rozsáhlé publikační činnosti je také spoluautorem některých stálých expozic a výstav Národního muzea a znalcem jeho budovy.

Lubomír Školoud (1)

Narozen 1930, zemřel 23. 8. 2001. Politický vězeň, spoluautor publikace o komunistických pracovních táborech, autor literatury o skautingu.

Lubomír Rys (1)

Narozen 22. 8. 1944 v Kladně. Hokejista, trenér, manažer Jágr Teamu a spisovatel.

Lubomír Procházka (4)

Narozen 9. 2. 1956 v Praze. PhDr., CSc., etnograf, historik, vedoucí Muzea vesnických staveb středního Povltaví.

Ľubomír Novotný (3)

Narozen 1978 v Prostějově. Mgr., historik a právník, věnuje se právním dějinám a českým dějinám 20. století. Také se věnuje oblasti knihovnictví a v Britských listech publikuje články z oblasti společenského dění.

Lubomír Kudláček (1)

Narozen 9. 6. 1981 v Českých Budějovicích. Specialista v oblasti tvorby webových stránek. Provozovatel webu NETzin.cz. Také autor webových stránek věnovaných informačním technologiím, webdesignu, literatuře, cestování, ekonomii, náboženství a dalším oborům.

Ľubomír Krátky (5)

Překlad ze slovenštiny.

Lubomír Klouda (1)

Bylinkář a autor knih z oblasti alternativní medicíny.

Lubomír Hanel (4)

Prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc., se narodil 3. 8. 1956 v Parze. Po maturitě na střední škole v Praze absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy , zde také získal tituly RNDr. a CSc. Habilitoval se v Bratislavě s prací " Ryby České republiky a jejich ochrana". Po studiích pracoval v různých funkcích v ochraně přírody. V současné době je vedoucím Správy Chráněné krajinné oblasti Blaník, přednáší také na přírodovědecké fakultě UK a Pedagogické fakultě UK v Praze. Patří mezi naše přední zoology, věnuje se především ichtyologii, hydrobiologii, entomologii, ekologii a ochraně přírody. Publikoval samostatně či se spoluautory 20 knižních publikací, 5 vysokoškolských skript, 100 vědeckých publikací a přes 500 populárně vědeckých článků u nás i v zahraničí. Je odborným garantem dvou programů Českého svazu ochránců přírody .

Lubomír Benýšek (1)

Lubomír Beneš (3)

Lubomír Beneš byl český animátor a režisér loutkových filmů. Tvůrce slavného seriálu Pat a Mat. Vyrůstal v pražské čtvrti Hloubětín. Od dětství mu rodiče platili soukromého učitele kreslení. Po maturitě šel na vojnu a po ní v roce 1957 uspěl v konkursu Krátkého filmu Praha, kam nastoupil jako elév. Brzy se stal součástí proslulého studia Bratři v triku. V té době, tedy v 60. letech, ho zajímala animátorská avantgarda a koncept tzv. kresleného zvuku - za tím účelem spolupracoval mj. s Normanem McLarenem a byl členem umělecké "kinietické" skupiny Syntéza. V roce 1967 začal spolupracovat s Jiřím Trnkou. Pod jeho vedením natočil svůj první animovaný film nazvaný Homo . Roku 1969 se zúčastnil Bienále mladých tvůrců v Paříži. V roce 1974 natočil svůj první loutkový film: Račte prominout. Za dva roky vznikl film Kuťáci, kde se prvně objevily loutkové postavičky dvou iniciativních nešiků, které se později tak proslavily. Beneš napsal námět, scénář i film režíroval. Jen výtvarný návrh postaviček byl z pera Vladimíra Jiránka. Loutková groteska měla mimořádný úspěch a brzy vznikl nápad na pokračování v podobě večerníčkového seriálu. Jeho název zněl nejprve A je to!, avšak časem se prosadil název Pat a Mat. Seriál uspěl i v zahraničí a do roku 1994 Beneš natočil jeho 29 dílů. Roku 1995 Beneš zemřel, další díly seriálu již točil jeho syn Marek. Od roku 1990 seriál vznikal v produkci soukromého studia AiF, které Beneš založil s Vladimírem Jiránkem. Krom Pata a Mata byl jeho nejúspěšnějším večerníčkem seriál Jája a Pája , který režíroval a byl i autorem námětu. Zajímavostí je, že se Beneš objevil v raném filmu Jana Svěráka Ropáci , kde ztvárnil roli jednoho z výzkumníků. Zemřel v Roztokách u Prahy, kde v závěru svého života žil....

Ľubo Dobrovoda (2)

Ľubomír Dobrovoda - vystriedal rad robotníckych povolaní, bol lepičom plagátov, strážcom parkoviska a dnes vlastní niekoľko zmenární. Svoj debut román Ja, malkáč vydal vo vlastnom náklade v roku 2005. Poviedkovú tvorbu pravidelne publikuje v slovenskej a českej tlači. Ako literárneho reprezentanta Slovenska ho vlani vybral svetový PEN club na medzinárodnú akciu súčasného čítania, keď vo všetkých hlavných mestách Európy v rovnakom čase čítali svoje práce autori ako Garton Ash, Václav Havel, Gábor Györgey či Umberto Eco. V súčasnosti pripravuje adaptáciu románu Ja, malkáč pre bratislavskú Novú scénu a píše nový román. S manželkou a tromi deťmi Dávidom , Denisom a Deniskou žije v Bratislave.

Luanne Riceová, (1)

Lowell B Kennedy (3)

Americký novinář, autor knih o paranormálních událostech a jevech.

Louise Spilsbury (3)

Autorka zabývající se literaturou pro mládež na téma věda a zeměpis.

Louise Shaffer (1)

Americká herečka, scénáristka a spisovatelka.

Louise Grime (2)

Anglická učitelka jógy, novinářka, manažerka restaurace, divadelní a televizní režisérka.

Louise Doughty (3)

Britská spisovatelka, dramatička, lektorka tvůrčího psaní, literární a divadelní kritička. Autorka beletrie.

Louise Candlish (3)

Britská spisovatelka.

Louisa Alcottová (5)

Louis Jouvet (2)

Francouzský herec, divadelní a filmový režisér, teoretik a profesor na herecké konzervatoři.

Louis Ginzberg (5)

Profesor rabínské literatury, práce o talmudu.

Lotte Fritz (4)

Německá autorka románů pro ženy.

Lothar-Günter Buchheim (5)

Lothar Ritter (3)

Autor publikací ze zoologie a botaniky.

Lothar Otto (1)

Německý karikaturista a ilustrátor.

Lorna Michaels (2)

Logopedka, odbornice na komunikaci a spisovatelka.

Lorena Valentina Pajalunga (2)

Italská vysokoškolská pedagožka jógy pro děti.

Lorena Schäfer (3)

Londonbeat (5)

Londonbeat je britsko-americká skupina hrající elektronickou taneční hudbu , která se stala populární na počátku 90. let 20. století. Skupina vznikla v Londýně v Anglii a je známá svou fúzí soulu, taneční hudby a popu. Nejvýznamnější sestavu skupiny tvořili Jimmy Helms, Jimmy Chambers, George Chandler a William Henshall. Nejvíce si je pamatujeme díky jejich hitu "I've Been Thinking About You", který se v roce 1991 dostal na první místo žebříčku Billboard Hot 100 a stal se celosvětově úspěšným. Londonbeat vydali během své kariéry několik alb, jejichž hudba se vyznačovala chytlavými melodiemi a harmonickými vokály. Tvorba skupiny byla shromážděna do různých kolekcí největších hitů, včetně kompilací "The Very Best Of", které představují jejich nejúspěšnější skladby. Jejich vliv koncem devadesátých let 20. století opadl, ale v letech po svém vrcholu popularity nadále sporadicky vystupovali a vydávali hudbu.

Lloyd Cassel Douglas (3)

Ljubov Fjodorovna Alexejeva (2)

Ljuba Horáková (2)

Narozena 1.11.1927 v Olomouci. Publicistka, redaktorka, autorka próz.

Liz Taylor (3)

Elizabeth Rosemond Taylorová, zvaná též Liz Taylorová, nepřechýleně Elizabeth Taylor byla americká herečka a vývojářka voňavek a parfémů, jedna z velkých hollywoodských hvězd stříbrného plátna 20. století, dvojnásobná držitelka ceny Americké filmové akademie Oscar, která se stala jedním z filmových sex-symbolů své doby. Mezi její nejznámější filmové role patří dvoudílný velkofilm Kleopatra z roku 1963, kde si zahrála společně s Rexem Harrisonem a svým pozdějším manželem Richardem Burtonem, či snímek Zkrocení zlé ženy natočený na motivy stejnojmenné divadelní hry Williama Shakespeara. Za umělecky nejhodnotnější jsou považovány její snímky Telefon Butterfield 8 z roku 1960 a Kdo se bojí Virginie Woolfové? z roku 1966, za něž byla oceněna Oscarem. Úspěšně vyvinula řadu parfémů a voňavek. Stala se první celebritou, která uvedla na trh značku parfému. Liz Taylorová byla jednou z prvních osobností, které se účastnily akcí HIV / AIDS. V roce 1985 spoluzakládala Americkou nadaci pro výzkum AIDS a v roce 1991 založila Nadaci Elizabeth Taylor AIDS. Během kariéry Liz Taylorové byl její osobní život předmětem neustálé mediální pozornosti. Byla vdaná osmkrát za sedm mužů, dvakrát za Richarda Burtona, shromáždila jednu z nejdražších soukromých sbírek šperků na světě. Po mnoha letech zdravotních potíží zemřela na srdeční selhání v roce 2011, ve věku 79 let. Oba její rodiče byli rodilými Američany, trvale však žili v Londýně. Narodila se na předměstí Londýna 27. února 1932. Do školy pro nejmenší začala chodit ještě v Anglii, ale když v roce 1939 rodina Taylorových uprchla z Evropy, Liz i její starší bratr Howard pokračovali ve školní docházce v Kalifornii. Zde si Francis otevřel galerii s obrazy. Od útlého dětství se učila tancovat. Již ve věku devíti let se poprvé objevila ve filmu. V roce 1943 uzavřela svoji první smlouvu se společnosti Metro-Goldwyn-Mayer, kde se stala dětskou ...

Liz Nugent (5)

Scenáristka rozhlasových a televizních inscenací, spisovatelka.

Liz Moore (3)

Americká spisovatelka a vysokoškolská lektorka tvůrčího psaní.

Liz Kilbey (4)

Spoluautorka učebnic angličtiny.

Liz Greene (3)

Liz Greeneová, jungovská psychoterapeutka a americko-anglická astroložka je autorkou četných prací na astropsychologická témata. Narodila se v New Jersey-USA a žije v Anglii. S Howardem Sasportasem je spoluzakladatelkou Střediska pro psychologickou astrologii v Londýně. Po smrti Sasportas 'v roce 1992, astrolog Charles Harvey převzala jako ředitelka. Jako všestranně vzdělaná psychoterapeutka se opírala o důkladnou znalost psychologie , její knihy mají ryze osobní a originální přístup a nedrží se tradičních astrologických výkladů. Její přístup je možné charakterizovat jako úspěšný pokus o syntézu psychologie a astrologie. Vycházela z díla C.G.Junga a do astrologie zapojila pojmy jeho archetypů Animy, Anima, Stínu a Svébytí . v ČR byly vydány díky překladu astrologa R.Starého a nakladatelství Sagittarius * Saturn- Nový pohled na starého ďábla * Duše a vesmír * Životní cesta v zrcadle mýtů * Nový pohled na moderní astrologii * Mitikus Tarot v cizině: 4 knihy napsala společně se Sasportasem, 6 sama- většinou vydané v York Beach a některé v Londýně. Napsala také jeden román o Nostradamovi

Liz Foody (3)

Autorka učebnic angličtiny pro střední školy.

Liz Flanagan (3)

Britská spisovatelka a redaktorka, autorka knih pro děti a mládež. Lektorka tvůrčího psaní.

Liz de (3)

Liz Clasen (2)

Americká editorka a redaktorka.

Liv Zander (4)

Liv Ullmann (2)

Liv Johanne Ullmannová je norská herečka a režisérka, proslavená zejména filmy švédského režiséra Ingmara Bergmana. Liv Ullmannová se narodila v Tokiu, kde její otec, norský inženýr Viggo Ullmann, v té době pracoval. Po vypuknutí druhé světové války se vrátila do Norska, do školy chodila v Trondheimu. V 50. letech začala s herectvím, nejdříve v Trondheimu, později v Londýně. V půli 60. let už byla známou herečkou Národního divadla v Oslu. V té době se seznámila se švédským režisérem Ingmarem Bergmanem. Pod jeho vedením a po boku Bibi Anderssonové hrála ve filmu Persona němou divadelní herečku. Bergmanovy filmy ji celosvětově proslavily. Také v soukromí utvořili pár a v roce 1966 se jim narodilo její jediné dítě, dcera Linn . V roce 1992 se Liv Ullmannová poprvé ujímá režie. Debutový film, drama Sofie, byl kritikou kladně hodnocen a získal několik ocenění. V roce 2000 navázala na své úspěchy filmem Nevěra , který byl nominován na Zlatou palmu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. V prosinci 2004 získala Evropskou filmovou cenu za „výjimečný přínos světové kinematografii“. Neúspěchu se naopak dočkaly její muzikálové adaptace klasických děl. Filmová verze románu Ztracený obzor byla komerčním propadákem a uvedení muzikálu I remember Mama na Broadwayi předcházela neobvykle dlouhá přípravná fáze s mnohými revizemi, aby se nakonec přestal hrát po pouhých 108 představeních. V letech 1960–1965 byla vdaná za psychiatra Gappe Stanga, od roku 1985 byla manželkou bostonského makléře Donalda Saunderse, se kterým údajně žije dodnes, přestože se rozvedli v 90. letech. V roce 2002 jí lékaři diagnostikovali mozkovou mrtvici a životu nebezpečnou trhlinu srdeční komory. Po operaci se úplně zotavila a v listopadu 2005 představila v Oslu svou autobiografii pod názvem Livslinjer . V létě 2005 plánovala ve Stavangeru zrežírovat mezin...

Liška Vladimír (5)

Lisa Wingate (3)

Lisa Wingate je bývalá novinářka, inspirativní řečník a nejprodávanější autorka více než dvaceti románů. Její práce získala nebo byla nominována na řadu ocenění včetně Pat Conroy Southern Book Prize, ceny Oklahoma Book, Utah Library Award, Carol Award, Christy Award a RT Reviewers 'Choice Award. Lisa a její rodina žijí mezi vysokými borovicemi v pohoří Ouichita.