Všichni Autoři a témata

Michael Hanisch (3)

Německý filmový historik, publicista.

Michael Greger (5)

Americký lékař a publicista se zaměřením na zdravou výživu.

Michael Green (2)

Autor literatury faktu o vojenských dějinách a vojenské bojové technice 2. světové války, též fotograf.

Michael Grant (4)

Americký spisovatel, zaměřuje se na žánr sci-fi a fantasy.

Michael Engler (3)

Německý spisovatel, ilustrátor, autor knih pro děti.

Michael David Lukas (1)

Americký autor románu.

Michael Clynes (4)

Paul Charles Doherty vystudoval historii v Liverpoolu a Oxfordu, před prací historika však dal přednost profesi učitele. Dnes už je téměř 25 let ředitelem londýnské Trinity Catholic School. Historie je ale dodnes Dohertyho vášní, které dává průchod ve svých knihách. Doposud psal pod různými pseudonymy, jako například Paul Harding, Michael Clynes, C. L. Grace, Ann Dukthas, nebo také Anna Apostolou. Dnes už píše pouze pod svým jménem, ale zato hodně. Jeho historické romány se odehrávají v různých zemích a v různých dobách, od antiky, přes středověk, od Anglie až třeba k Číně. Oblíbené jsou různé jeho kriminální série, mimo jiné příběhy Hugha Corbetta ze 14. století, nebo Truchlivé záhady bratra Athelstana, a mnoho dalších. V češtině vychází příběhy ze starého Říma za vlády Konstantina s císařovninou vyzvědačkou Claudií, a především oblíbená řada detektivních románů ze Starého Egypta, kde je hlavní postavou Amerotke, nejvyšší soudce v Síních obojí pravdy. Kromě beletrie se věnuje také literatuře faktu, napsal například o Izabele, ženě anglického krále Edwarda II. , o Alexandrovi Velikém, nebo také o možné vraždě faraóna Tutanchamóna. Paul Doherty nyní žije na hranicích Londýna, blízko Epping Forest, se svou ženou a sedmi dětmi.

Michael Citrin (4)

Americký spisovatel.

Michael Chaskalson (1)

Britský lektor a trenér mindfulness, autor prací z oboru.

Michael Burleigh (3)

Anglický historik, práce z oboru moderních dějin.

Michael Barrett (2)

Miami Sound Machine (5)

Jedna z nejúspěšnějších latinskoamerických kapel, která pronikla na anglicky mluvený trh. Pomohli vydláždit cestu k úspěchu mnoha dalším latinskoamerickým umělcům. Založil je v roce 1975 tehdejší kapelník a hráč na akordeon Emilio Estefan mladší jako víkendovou brigádu pod názvem Miami Latin Boys. Název skupiny se o rok později změnil na Miami Sound Machine , když Emilio po dobře provedeném konkurzu na pódiu přizval do skupiny zpěvačku Glorii Fajardo a její sestřenici Merci Navarro. V roce 1977 skupina nahrála své první album pro místní vydavatelství Audiofon Records. O rok později se Emilio oženil s Glorií. V roce 1980 s nimi CBS podepsala smlouvu u svého nového latinskoamerického vydavatelství Discos CBS International a diskotékový hit "Dr. Beat" z roku 1984 vedl ke smlouvě s velkým vydavatelstvím CBS, Epic. Skupina v průběhu svého působení prošla mnoha změnami hudebníků a v roce 1989 by se bez uznání ocitla na scéně, když Gloria Estefan nahrávala jako sólová umělkyně.

Mia Sara (1)

Metronom (3)

Metoděj Jahn (5)

Metoděj Jahn byl český prozaik a básník. Ve své básnické tvorbě byl inspirován lumírovskou tvorbou. Vystupoval také pod pseudonymem M. Hanuš. V civilním životě byl řídícím učitelem v Rožnově pod Radhoštěm. Ve svých prvních povídkách se vyznačuje realistickou kresbou skutečnosti a byl ovlivněn naturalismem.

Metoděj Havlíček (5)

Metoděj Havlíček byl válečný invalida, úředník, redaktor a spisovatel. Používal řadu pseudonymů. Přesto že byl doktory uznán jako nemocný a nezpůsobilý pro vojenskou službu, byl v roce 1915 odveden a zúčastnil se bojů v 1.světové válce. Byl roku 1916 v Itálii raněn a roku 1918 byl propuštěn do civilu jako válečný invalida. Po vzniku Československa se stal funkcionářem Družiny československých válečných poškozenců. Od roku 1919 byl zaměstnán jako úředník Zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Brně. Stal se také tajemníkem sdružených organizací invalidů na Těšínsku a předsedou dozorčí rady Záložního a obchodního družstva válečných poškozenců. Na Ostravsku působil jako vydavatel a redaktor regionálních časopisů, např.v letech 1924-1929 Karvinské listy, Moravskoslezský týdeník, Náš cíl, Moravskoslezské noviny, Moravskoslezské slovo. Často zde obhajoval zájmy válečných invalidů. Podepisoval se někdy jako Metoděj Havlíček–Tišnovský a používal pseudonymy Fred Stolský a Adolf Reclík. V řadě jeho prací se objevuje prvek invalidů a lidí trpících, prezentuje fantastické představy budoucnosti lidstva.

Meshel Laurie (2)

Meshel Laurie je australská komička a rozhlasová a televizní moderátorka žijící v Melbourne. Je budhistka. Má dvojčata - syna Louise a dceru Dali. V roce 2010 zahájila Laurie blog, který pomáhá podporovat charitu

Meša Selimović (3)

Meša Selimović byl bosenský spisovatel, prozaik a esejista. Sám se považoval za Srba muslimského vyznání. Studoval v rodné Tuzle a také v Bělehradě. Od roku 1935 do vypuknutí války v roce 1941 pracoval jako profesor na Reálném gymnáziu v Tuzle . Jako účastník partyzánského boje za druhé světové války se stal významnou osobností. V letech socialistické Jugoslávie se stal ředitelem Bosna-filmu, nakladatelství Svjetlost a působil v různých dalších kulturních funkcích. Stal se členem ANUBiH a SANU. Roku 1971 odešel do penze a o 11 let později v Bělehradě zemřel.

Merja Otava (2)

Finská autorka literatury pro mládež.

Merit Niemeitz (3)

Meredith Wild (3)

Americká softwarová vývojářka, zakladatelka a manažerka softwarové firmy. Spisovatelka erotických románů.

Mercè Rodoreda (2)

Mercè Rodoreda byla katalánská spisovatelka.

Mende Nazer (4)

Mende Nazer si svou cestu nevybrala. Prožívala radostné dětství se svou rodinou černošského domorodého kmenu v Súdánu. Pak do jejich vesnice vpadli arabští nájezdníci, podřezávali, znásilňovali a unášeli děti. Jako dvanáctiletá holčička se najednou stává otrokyní v arabské rodině v Chartúmu. Bydlí v malé špinavé místnůstce, pracuje od rána do večera bez nároku na odpočinek a mzdu, bez vyhlídky na lepší život. Když jí je dvacet, rodina, u které pracuje, ji pošle otročit ke svým příbuzným do Londýna. Tady se Mende podaří utéct, happyend se ale nekoná a čekají ji další těžkosti při získávání azylu.

Men At Work (3)

Men At Work byla australská rocková skupina, která v 80. letech dosáhla významného mezinárodního úspěchu. Skupina byla založena v Melbourne v roce 1979 a v jejím čele stál zpěvák a kytarista Colin Hay, dále hráli Ron Strykert na kytaru, John Rees na baskytaru, Greg Ham na saxofon, flétnu a klávesy a Jerry Speiser na bicí. Nejznámější jsou jejich hity "Who Can It Be Now?" a "Down Under", přičemž druhý jmenovaný se stal neoficiální australskou hymnou.

Melvin R Starr (3)

Americký historik a pedagog. Autor historických románů.

Melody Beattie (2)

Americká novinářka a spisovatelka.

Melita Denning (2)

Autorka esoterické literatury, představitelka západního mysticismu a hermetické školy.

Melinda Metz (2)

Americká spisovatelka.

Mélanie Perez (4)

Francouzská spisovatelka, autorka populárně-naučných knih pro děti.

Melanie Lane (2)

Melanie Gideon (3)

Narodila se a vyrostla v americkém Rhode Islandu, vystudovala žurnalistiku na Emerson College. S manželem a synem žije v Kalifornii, přispívá do různých novin a časopisů . Napsala tři romány pro mládež a další dva, v nichž uplatnila zkušenosti ženy středního věku s partnerstvím a mateřstvím.

Melanie Cantor (3)

Britská moderátorka a protagonistka televizních pořadů zaměřených na renovaci interiérů, dříve pracující ve vlastní public relations společnosti jako agentka nadaných osobností.

Meiru Zhou (1)

Meindert Dejong (2)

Megan O'Keefeová, (2)

Megan Hayes, (4)

McCall Hoyle (4)

Americká autorka knih pro děti a mládež, pedagožka, učitelka angličtiny a knihovnice.

Maxmilián Wittmann (4)

Narozen 19.7.1973 v Brně. Ing.arch., Ph.D., práce o urbanismu.

Maximilian Vernberg (2)

Německý spisovatel a scénárista, specializace na oblast detektivních příběhů.

Maxi Marysko (4)

Narodila se v Praze 7. 5. 1945. Po maturitě začala studovat na FF UK španělštinu a rumunštinu, po roce přestoupila na obor angličtina a italština. V roce 1968 studia přerušila a začala pracovat jako pomocná asistentka v bibliografickém oddělení Ústavu jazyků a literatur ČSAV; absolvovala až 1972. V bibliografické práci pokračovala i po převedení pracoviště do Ústavu pro českou a světovou literaturu . 1976 přešla do Státní knihovny ČSR, kde působila až do smrti 15. 9. 2000. V první polovině 90. let vydala v rychlém sledu několik próz napsaných v předchozích dvou desetiletích.

Max Weber (5)

Max Weber byl německý sociolog a ekonom. Bývá řazen mezi tzv. otce zakladatele sociologie. Jeho sociologické úvahy se věnují např. náboženství, moci či byrokracii. Max Weber se narodil v durynském Erfurtu jako nejstarší z osmi dětí právníka Maxe Webera, a jeho ženy Helene Fallenstein. Již na gymnáziu začal číst antickou literaturu a studovat historii. Zároveň ho ale zajímali moderní filozofové, zejména Spinoza, Kant a Schopenhauer. V roce 1882 začal studovat právo na univerzitě v Heidelbergu. Taky se věnoval studiu historie, ekonomické teorie, teologie a sociologie. Konkrétně se orientoval na dějiny pozdního starověku, na obchodní právo a na teorie státu . Navštěvoval přednášky významného představitele německé historické školy, Karla Kniese, které pokládal za velmi užitečné . V Berlíně v roce 1888 se stal členem Spolku pro sociální politiku a v roce 1889 obhájil na Berlínské univerzitě doktorskou práci. V ní Weber popsal evoluci obchodního práva v italských středověkých městech . V roce 1892 habilitoval na právnické fakultě Berlínské univerzity a stal se docentem pro římské a obchodní právo. Po dvou letech přijal nabídku vedení katedry národního hospodářství na univerzitě ve Freiburgu. Mezitím se v roce 1893 oženil s 23letou Marianne Schnitzerovou. Jejich manželství trvalo 27 let, do smrti Maxe Webera. Obrovský negativní vliv na Weberův psychický stav měla smrt jeho otce, která nastala brzy po jejich dramatickém rozchodu v roce 1897 . Musel se kvůli tomu rozloučit s prací na univerzitě, ke které se poté vracel jenom dočasně. Následujících 12 let hodně cestoval, a to převážně po jižní Evropě. Pobýval ve Švýcarsku, v Provence, v Římě a ve Florencii. V roce 1909 založil Německou sociologickou společnost , kterou ale po třech letech opustil kvůli ideologickým rozporům. V době první světové války působil ve vojenských nemocnicích až do konce roku ...

Max Walter Schulz (3)

účastnil se bojů ve 2. světové válce, což formovalo autorův světový názor. Krátce po válce začal studovat v Lipsku pedagogiku a stal se učitelem. Časem ředitelem Literárního ústavu J.R.Bechera.

Max Pommer (5)

Max Pommer je uznávaný německý dirigent, který se proslavil zejména v oblasti klasické hudby. Narodil se 6. února 1936 v Lipsku, studoval na tamní konzervatoři a později se stal významnou osobností německé hudební scény. Pommer je známý svými zkušenostmi s interpretací děl Johanna Sebastiana Bacha a dalších barokních skladatelů, stejně jako svým přínosem pro soudobou hudbu.

Max Hilzheimer (3)

Německý zoolog, publikace z oboru.

Max Hastings (2)

Max Hastings studoval na elitním londýnském gymnáziu Charterhouse a na oxfordské University College. Jako válečná korespondent BBC a Timesů se zúčastnil téměř všech ozbrojených konfliktů od konce druhé světové války. V letech 1986-1995 řídil list Daily Telegraph a do roku 2002 pracoval jako redaktor londýnského večerníku Evening Standard. Za 24 knih na vojenskohistorická témata získal četná ocenění, například Cenu Somerseta Maughama za literaturu faktu, Medaili Pritzkerovy knihovny za popularizaci historie vojenství či Westminsterskou medaili Royal United Services Institute , Armageddon: Bitva o německo 1944-1945 a Velitelství bombardovacího letectva . Za své zásluhy byl Max Hastings v roce 2002 povýšen do šlechtického stavu.

Maurice Hamilton (4)

Britský novinář, odborník a autor knih z oblasti závodů Formule 1.

Matto H Barfuss (2)

Německý fotograf a malíř, autor publikací, přednášek a filmů o gepardech, o kultuře Masajů a životě v Africe.

Mattias Edvardsson (3)

Švédský spisovatel a středoškolský učitel švédštiny a psychologie.

Matti Rönkä (3)

Finský spisovatel Matti Rönkä vyrůstal v severní části Karélie poblíž hranic s Ruskem. Vystudoval politologii a stal se novinářem. Psal pro různé časopisy, pracoval v rozhlase a také v televizi. Coby moderátor zpravodajství ve veřejnoprávní televizi YLE TV patří mezi nejznámější finské mediální osobnosti. Žije s rodinou v Helsinkách. Matti Rönkä debutoval novelou Muž s tváří zabijáka - německý překlad publikovaný v roce 2007 obsadil třetí místo v mezinárodní soutěži kriminálních románů Deutscher Krimi Preis. Na úspěch této detektivky s hlavní postavou Viktora Kärppy navázal čtveřicí dalších příběhů, z nichž jeden získal prestižní skandinávské žánrové ocenění Glasnyckel .

Matthieu Ricard (3)

Matthieu Ricard, žijící střídavě v klášteře Žečhen v Nepálu a ve Francii, je pova­žovaný za jednoho z největších znalců buddhismu v Evropě. Po dlouholeté výzkumné praxi v oblasti buněčné a molekulární genetiky se vydal na cestu buddhistického mnicha. Již více než třicet let se pohybuje mezi velkými duchovními mistry v Himálaji, působí jako dalajlámův tlumočník, překladatel a vydavatel.

Matthias Edbauer (3)

Autor prací z oblasti všeobecného vzdělání, inteligenčních testů, též práce z oblasti historie.

Matthew Richardson (3)

Britský novinář, autor románu, pracovník parlamentní administrativy. Vystudoval angličtinu.

Matthew McKay (5)

Americký profesor psychologie.

Matthew Dicks (2)

Americký spisovatel a učitel na základní škole, který své zkušenosti ze školy zůročuje ve své tvorbě. Ve Velké Británií publikuje pod jménem Matthew Green.

Matthew Costello (5)

Matt Welsh (2)

Americký programátor.

Matilde Martínez Sallés (3)

Španělská pedagožka v oboru španělského jazyka, učebnice španělštiny a francouzštiny.

Matias Faldbakken (3)

Norský spisovatel a výtvarník.

Mathias Jung (4)

Dr. M. Jung pracuje jako psychoterapeut ve zdravotním středisku Dr. Max Otto Bunker-Haus v německém Lahnsteinu. Je autorem několika knih, které vycházejí v jeho vlastním nakladatelství emu-Verlag.

Mathias Énard (3)

Mathias Enard se narodil roku 1972 ve městě Niort. V paříži nejprve studoval soudobé umění a vydal básnickou sbírku „Travail de nuit“ . Poté studoval na Ústavu orientálních jazyků INALCO arabštinu a perštinu. Habilitoval se na CNRS v sekci iránský svět. V létě roku 1991 procestoval doprovázen fotografem Libanon: jeho první kontakt nejen s arabským světem, nýbrž, nepřímo, i s občanskou válkou a místními milicemi. Vyšla pak další sbírka, „Parfois entre nous la mer“ . V roce 1992 pobýval několik měsíců v Teheráně, aby studoval perštinu. Ernard podnikal cesty po arabském území a získal možnost studovat rok v Damašku na francouzském Ústavu arabských studií. Enard si prohloubil své znalosti v arabské literatuře a pustil se do prvních překladů. Seznámil se s básníkem Jacquesem Reda, v Damašku se setkal s Mahmoudem Darwishem a Nazih Abu Affashem. Dva roky žil v jihosyrské vesnici Soueida. Poté se vrátil do Teheránu, kde potkával vojáky z irácko – iránské války a začal pracovat na románě „La Perfection du tir“ , ve kterém vypráví příběh ostřelovače, jenž osciluje mezi vraždou a láskou. Kniha vyšla v roce 2003 a získala cenu Prix Edmée de la Rochefoucauld a Prix des Cinq Continents de la Francophonie. Poté se Enard usadil v Barceloně, kde dodnes učí na univerzitě arabštinu. Roku 2005 vydal román „Remonter l’Orenoque“ , 2007následoval burleskní esej o terorismu „Bréviaire des artificiers“ Od roku 2004 je členem redakční rady časopisu „Inculte“ v Paříži. Jeho nejnovější, nejctižádostivější a nejúspěšnější kniha vyšla v roce 2008 pod názvem „Zone“. Za tuto knihu získal Enard několik literárních cen.