Všichni Autoři a témata

Quick Amanda (3)

Queenie Chan (4)

Spisovatelka a ilustrátorka, autorka komiksů.

Punsetová Ana (5)

Publius Vergilius Maro (3)

Publius Vergilius Maro byl nejslavnější římský básník Augustovy doby, která je označována za zlatý věk římské literatury. Řada biografických údajů Vergiliova života zůstává nejasných a vychází z pozdně antických a raně středověkých legend. Pocházel z římské provincie Předalpská Galie , která ležela na severu dnešní Itálie. Narodil se nedaleko Mantovy. Jeho venkovští rodiče byli možná prostí, ale dost zámožní na to, aby synovi mohli dopřát vyššího vzdělání. Vergilius studoval nejprve v Cremoně a v Mediolanu , později v Římě, kam přišel asi roku 52 př. n. l., zde studoval rétoriku, filosofii a matematiku. Poněvadž byl nepevného zdraví, měl slabý hlas a byl ostýchavý, nelákala ho veřejná dráha, na niž se rétorikou připravoval. Velký vliv na něho měl Gaius Asinius Pollio, významný politik , ale také řečník a literát. Právě on Vergilia motivoval k básnickému projevu, přesněji k sepsání Zpěvů pastýřských. Inspirační vliv na něj měl ale i styk s členy mladořímské školy, který ho přivedl ke studiu helénistické poezie, hlavně řeckého básníka Theokrita, jehož se ve Zpěvech přímo dovolává. V básních vděčně zmiňuje i Pollia. Sblížil se i s neoteriky , ti mu byli zřejmě také vzorem v počátcích jeho básnické tvorby. Pollio ho chránil dlouho i majetkově a politicky. Již při rozdávání půdy Augustovým veteránům mu byly prvně odňaty statky po otci, avšak po Polliově zásahu mu byly vráceny. Poté, co Pollio ztratil místo správce Galie, však již nedokázal básníka takto chránit a rodový majetek byl Vergiliovi skutečně zkonfiskován. Materiálně ho zachránil známý podporovatel umělců Maecenas. I císař Augustus se stal velkým Vergiliovým příznivcem, ostatně jejich obdiv byl vzájemný, jak je zř...

Przemysław Wechterowicz (5)

Polský autor publikací pro děti.

Prouza (2)

Alternative rock band from Frýdek - Místek, Czech Republic. Founded in early 80' as Brumerová Prouza, they are known as Prouza since late 1989. The band split in 1994 and was reformed in 2001. Current members: Vladimír Franek Pavel Sabela Karel Mařík Petr Fuciman Past members: Boris Závada Jiří Málek Richard Zając Bronislav Svoboda Dušan Helštýn Tomáš Hampel

Primus Sobotka (3)

Primus Sobotka byl český novinář, spisovatel, překladatel a etnograf. V mládí přispíval překlady i vlastními drobnými pracemi do literárních časopisů. Později pracoval jako redaktor Světozoru, populárně-vědecké edice Matice lidu, Riegrova a Ottova slovníku naučného. Věnoval se slovanské mytologii a etnografii, především ve vztahu venkovského lidu k přírodě. Sbíral lidové pověsti a vyprávění. Překládal z angličtiny a v menší míře ze slovanských jazyků. Narodil se 31. ledna 1841 ve mlýně Horní Nouzov u Velimi. Vystudoval akademické gymnázium a pražskou filozofickou fakultu, obor klasické a slovanské jazyky. Koncem 60. let působil jako vychovatel u Dobřenských na Potštejně a v následujícím desetiletí u rytíře Neuberka v Čejeticích u Mladé Boleslavi. Pobytem na šlechtických sídlech získal vybrané chování. V 70. letech spolupracoval při tvorbě Riegrova slovníku naučného, určitou dobu byl i členem redakce společně s profesory Josefem Perwolfem a Janem Gebauerem. V letech 1879–84 řídil časopis Světozor, poté byl až do důchodu zaměstnán jako oficiál české univerzitní kanceláře. Vedle toho literárně tvořil , v letech 1886–92 vedl populárně-naučnou edici Matice lidu a 1896–1908 byl ředitelem redakční kanceláře Ottova slovníku naučného. Jako dlouholetý člen se podílel na činnosti literárního odboru Umělecké besedy. Zemřel na mrtvici, pohřben byl na Olšanech. Jeho bratr Ferdinand Sobotka byl známý jako básník-samouk. První literární práce, vlastní i překlady, uveřejňoval v časopisech počátkem 60. let. Roku 1865 mu v Literárních listech vyšel překlad anglické povídky Vypravování starého mládence a vlastní novela Márinka. Zaujaly i jeho překlady básní Alfreda Tennysona a dalších anglických textů. V menší míře překládal i z ruštiny, polštiny a srbštiny. V pozdější době se začal podrobně zabývat slovanskou mytologií a folklórem, zejm...

Přemysl Holub (2)

Autor práce z oboru elektrotechniky.

Přemysl Adamec (5)

Narozen 15.8.1930 v Bohuticích u Znojma. PhDr. CSc., docent ruštiny na filosofické fakultě University Karlovy, práce z oboru.

Pravoslav Motyčka (3)

Pravoslav Mach (4)

Narozen 18. 11. 1902 v Kladně, zemřel 5. 6. 1970 v Praze. Skladatel a dirigent taneční, dechové a estrádní hudby.

Pranas Mašiotas (2)

Litevský autor knih pro děti.

Poppy-Jay St. Palmer (3)

Britská spisovatelka a editorka knih a článků z oblasti umění a zábavy.

Polly Powell (2)

Autorka knih o módních stylech, dějinách moderního umění a architektury.

Poggio Bracciolini (4)

Gianfrancesco Poggio Bracciolini ; 11. února 1380 dnešní Terranuova Bracciolini – 30. října 1459 Florencie) byl jedním z nejslavnějších humanistů italské renesance. Byl jedním z průkopníků humanistického hnutí, protože znovu objevil některá důležitá díla starověku a znovu je zpřístupnil evropským intelektuálům. Významný je též jeho příspěvek k vývoji latinky; je považován za vynálezce humanistického písma. Jako papežský tajemník byl přítomen na kostnickém koncilu. Do doby jeho tamního pobytu spadá list, který napsal jako očitý svědek odsouzení a popravy mistra Jeronýma Pražského svému příteli Leonardovi z Arezza. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poggio Bracciolini na německé Wikipedii.

Piotr Witold Lech (3)

Polský autor fantasy.

Piotr Paszkiewicz (2)

Kulturně historické práce, překlady.

Pieter Bruegel (2)

Pieter Bruegel starší byl vlámský malíř, zakladatel dynastie umělců, jejichž vliv zasahoval až do 17. století. Maloval hlavně žánrové obrazy ze selského života zasazené do svébytně ztvárněných krajin, ale také biblické příběhy, alegorie a další. Je považován za nejvýznamnějšího nizozemského malíře 16. století. Místo Bruegelova narození není písemně doloženo. Má se za to, že to bylo nizozemské město Breda. Před rokem 1551, kdy zde byl přijat do malířského cechu svatého Lukáše, se usadil v Antverpách. Zde byl žákem Clauda Dorisi a Pietra Coecka van Aelst, malíře císaře Karla V. Důvody jeho cesty po Itálii uskutečněné v letech 1551 nebo 1552–1555 mohly ležet jak v dočasné nouzi o zakázky, tak ve snaze seznámit se s italským uměním. V Antverpách v té době připadal jeden malíř asi na 250 obyvatel. Kresbami je doložen jeho italský pobyt v Římě, Neapoli, Messině, Reggio di Calabrii, Palermu a Fondi. Jedinou olejomalbou, inspirovanou italským pobytem, je Pohled na Neapol, namalovaný mezi roky 1558 a 1562. Mnohem větším dojmem na něj zapůsobil přechod Alp. Bruegelův první životopisec Karel van Mander napsal: "V Alpách do sebe Bruegel pohltil všechny ty hory a skály, a když se vrátil domů, vyvrhl je na svá plátna." Zřejmě do počátku 50. let 16. století lze datovat Breugelovu spolupráci s Hieronymem Cockem, rytcem a nakladatelem rytin. Pro jeho podnik "U čtyř větrů" nakreslil po návratu z italské cesty předlohy k několika cyklům rytin. Do roku 1559 se podepisoval Brueghel tak jako všichni jeho potomci, pak ale vynechal ze svého příjmení „h“ a začal se podepisovat jako Bruegel. Roku 1563 se oženil s dcerou svého bývalého učitele Marií Coecke van Aelstovou a přestěhoval se do Bruselu. Soudobé prameny uvádějí, že se tak stalo na přání tchyně, která ho chtěla vymanit z vlivu jeho služky, se kterou dlouhá léta žil. Pravděpodobnější je, že chtěl mít blíže ke kardinálu Granvellovi, předsedovi nizozemské státn...

Pieter Aspe (2)

Vlámský autor detektivek, vlastním jménem Pierre Aspeslag. Narodil se 3. 4. 1953 v Bruggách v Belgii, kde vystudoval latinu. Z nespočetného množství povolání zastával práci skladníka, fotografa, učitele, demokratického kandidáta do bruggského zastupitelstva, farmáře a sezónního pracovníka námořní policie. Psaní se věnuje na plný úvazek od roku 1996. Je ženatý, má dvě dcery. Hrdiny Aspeovy krimisérie jsou bruggský policejní inspektor Van In, jeho pravá ruka, čtyřprocentní seržant Versavel, a krásná zástupkyně prokurátora Hannelore. Série s Van Inem je v Belgii tak populární, že vznikl nejen seriál rozhlasový, ale v roce 2004 běžel i desetidílný televizní. V současné době by se měla natáčet druhá řada. Kromě knih v hlavní roli s Van Inem napsal Aspe také dvě knížky pro děti.

Pierre Reverdy (3)

Pierre Reverdy byl francouzský básník a esejista. Narodil se jako nemanželské dítě v jihofrancouzské rodině s vinařskou a sochařskou tradicí. Od roku 1910 žil v Paříži a zařadil se do skupiny nonkonformních výtvarníků a literátů scházejících se v Bateau-Lavoir. Jeho básnická tvorba, vyznačující se překvapivými metaforami, byla ovlivněna kubismem, dadaismem a surrealismem. Roku 1915 vydal první knihu básní v próze a v roce 1917 založil časopis Nord-Sud, zaměřený na avantgardní literaturu, v němž publikovali svá první díla např. André Breton nebo Philippe Soupault. Jeho život a tvorbu výrazně poznamenal milostný vztah s Coco Chanel a duševní otřes z rozchodu ho přivedl k opuštění uměleckého světa a k náboženským úvahám. V roce 1926 vstoupil do benediktinského kláštera v Solesmes, kde prožil zbytek života.

Pierre Pevel (2)

Francouzský spisovatel fantasy literatury.

Pierre Péan (2)

Pierre Péan je renomovaný francouzský investigativní novinář a autor mnoha knih, zabývajících se politickými skandály.

Pierre Jean Jouve (3)

Francouzský básník, spiovatel, romanopisec a literární kritik. Básnické začátky pod vlivem unanimismu, a pacifismu Romaina Rollanda. Po náboženské konverzi dosavadní dílo zavrhl a začal psát meditativní, mystické i eroticky exponované pravidelné a volné verše vydané v devíti sbírkách.

Pierre Georgel (2)

Francouzský autor a spoluautor knih o výtvarném umění.

Pierre Dufour (5)

Francouzský historik a bibliograf, žurnalista a spisovatel, publikoval pod řadou pseudonymů.

Pierre Cabanne (2)

Francouzský publicista, kritik a historik literatury a výtvarného umění.

Pierce Brown (4)

Americký spisovatel a scenárista.

Pia Dušak (3)

Pia Dušak, Patrícia Dušaková, pochádza a stále žije v Jabloni, je absolventka humenskej chemickej priemyslovky. Dnes pracuje ako copywriterka v reklamnej agentúre, takže aj keď nepíše, píše. Najprv začala blogovať. Písala veselé príbehy, neskôr články na pokračovanie. Po polročnej pauze všetko stiahla z internetu, dopísala a poslala do vydavateľstiev. Urobila tak pod pseudonymom, pretože sa bála odmietnutia a výsmechu. Nič z toho sa nestalo. Ako prví sa jej ozvali z Evitapressu, neskôr aj z ďalšieho vydavateľstva, ale ona vedela, kde chce zakotviť.

Phyllis Cocker (4)

Německá autorka kriminálních a romantických autorů.

Philippe Curval (1)

Philippe Claudel (3)

Philippe Claudel se na francouzské literární scéně prosadil románem Šedé duše , který získal mj. prestižní Renaudotovu cenu, v anketě časopisu Lire byl označen za nejlepší román roku a byl již přeložen do tří desítek jazyků. Příznivého ohlasu se dočkal i následující román Vnučka pana Linha . Román Brodeckova zpráva , tvořící s předchozími dvěma díly volnou „válečnou“ trilogii, získal mj. Goncourtovu cenu lyceistů a cenu britského deníku The Independent a byl jedním z finalistů ceny Magnesia Litera za nejlepší překladový titul roku.

Philip Matyszak (5)

Britský historik a vysokoškolský pedagog, zaměřený na starověký Řím.

Philip Jodidio (3)

Americký historik umění, zabývá se současnou architekturou, práce z oboru.

Philip Hawthorn (3)

Britský autor, kompilátor a editor dětských publikací.

Philip G Zimbardo (5)

Americký sociální psycholog, vysokoškolský pedagog.

Philip D Chinnery (2)

Autor knih o letectví a válečné historii.

Philip Carter (3)

Americká spisovatelka, autorka historických románů pro ženy a thrillerů.

Philip Carlo (3)

Philip Carlo bol americký novinár, jeden z popredných autorov píšucich o newyorskej mafii. Vo svojich prácach sa zaoberal mentalitou zločincov. Bol autorom bestsellerov o nájomnom vrahovi Richardovi Kuklinskom, masovom vrahovi Richardovi Ramirezovi či capovi klanu Bonnanovcov Thomasovi Piterovi. Narodil sa a vyrastal v drsnej štvrti Bensonhurst v Brooklyne. Ako šestnásťročného ho pri prestrelke gangov postrelili do hlavy. Kým sa zotavoval z ťažkého zranenia, veľa čítal, čo ho napokon nasmerovalo k písaniu kníh. V roku 2004 mu lekári diagnostikovali amyotrofickú laterálnu sklerózu, ktorá ho pripútala na invalidný vozík. V roku 2010 vo veku 61 rokov ochoreniu podľahol. Posledná kniha The Killer Within: In the Company of Monsters vyšla posmrtne, šesť týždňov po úmrtí autora.

Petruška Šustrová (3)

Petruška Šustrová je česká disidentka, publicistka a překladatelka z angličtiny a polštiny. Z politických důvodů nedokončila studium oborů dějepis a čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . V prosinci 1969 byla zatčena a poté odsouzena ke dvěma letům odnětí svobody za opoziční aktivity v Hnutí revoluční mládeže, jehož členy byli také Jaroslav Bašta, Ivan Dejmal, Jan Frolík či Petr Uhl. Po pobytu ve vazební věznici Praha-Ruzyně strávila výkon trestu ve věznicích ve Všehrdech a Opavě. V roce 1976 podepsala Prohlášení Charty 77. V roce 1979 se stala členkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V roce 1985 byla jednou ze tří mluvčích Charty 77. Od roku 1987 spolupracovala s redakcí samizdatové revue Střední Evropa. V letech 1990–1992 působila jako náměstkyně federálního ministra vnitra . V říjnu 2008 byla Senátem Parlamentu ČR zvolena členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Za rok 2009 získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.

Petrus Dahlin (2)

Švédský autor knih pro děti.

Petra Trnková (5)

Narozena 12. 5. 1976 v Kladně. Historička umění, vědecká pracovnice, kurátorka sbírky fotografií Oddělení dokumentace, vedoucí Centra pro výzkum fotografie.

Petra Stuiber (2)

Petra Pleschinger (2)

Narozena 26.5.1951 v Německu, žije v ČR. Německá pedagožka, redaktorka učebnic němčiny v nakladatelství Fraus.

Petra Nerandžičová (3)

Autorka knih o zvířatech, překladatelka z angličtiny, ilustrátorka.

Petra Lejsková-Langová (5)

Narozena 1. 2. 1974 v Jablonci nad Nisou. Spisovatelka románů pro ženy. Hotelová recepční. Textařka hudební country skupiny.

Petra Lázničková (4)

Petra Lázničková pochází z Rokycan, ale od dětství žije v Praze. Vystudovala FF UK, dlouhou dobu pracovala u Policie ČR, v současné době je úřednicí ve veřejné správě. Účastnila se různých literárních soutěží a publikovala několik povídek . Na podzim loňského roku vyšel v nakladatelství Petra její román Hra o Milana. Pro nakladatelství Eroika má připravené pokračování románu Pod kůží a současně pracuje na próze o cizincích nelegálně žijících v ČR.

Petra Koktavá (3)

Narozena 20. 12. 1971. Mgr., bohemistka, redaktorka, zaměřuje se na problematiku komunikace ve firemním prostředí, krizovou komunikaci a tvorbu reklamních textů. Autorka publikací o obchodní korespondenci, komunikaci, též v angličtině a autorka turistického průvodce.

Petra Hirscher (3)

Autorka populárně-naučných publikací pro děti a mládež.

Petra Gallmeister (1)

Petra Doležalová (3)

Narozena 1976. Ekonomka, věnuje se public relations, marketingu, je redaktorkou magazínu Volvo, též fotografka a autorka publicistiky z cest.

Petra Červinková (5)

Publikace pro střední školy z oboru matematiky.

Petra Bubeníčková (5)

Narozena 30. 1. 1974 v Hradci Králové. Mgr., Ph.D., vedoucí oddělení českého jazyka a literatury pro 1. st. ZŠ a MŠ na Univerzitě Hradec Králové.

Petra Bracht (5)

Německá lékařka se specializací na výživovou a detoxikační medicínu, publikace z oboru.

Petra Bock (2)

Německá socioložka a politoložka. Též se věnuje koučingu.

Petr Žatecký (1)

Husitský kněz, autor latinského deníku o jednání husitů na basilejském koncilu 1433.

Petr Widimský (3)

Petr Widimský je český lékař, internista specializující se v oboru kardiologie, od roku 2001 přednosta III. interní – kardiologické kliniky a vedoucí lékař Kardiocentra 3. LF UK a FNKV. V únoru 2018 se stal na čtyřleté období děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Předtím působil jako proděkan pro vědu a výzkum. Mezi lety 2000–2003 byl prorektorem Univerzity Karlovy v Praze pro rozvoj. Ve funkčním období 2011–2015 působil jako předseda České kardiologické společnosti a v dalším čtyřletém období plní funkci prvního místopředsedy. Mezi roky 2006–2008 byl viceprezidentem Evropské kardiologické společnosti. V roce 2011 obdržel hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za intervenční léčbu akutního infarktu myokardu. V roce 1979 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Následně získal první a druhou atestaci v oboru vnitřního lékařství a specializační atestaci z kardiologie . Od počátku své lékařské praxe pracuje ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. V roce 1983 obhájil kandidátskou práci „Echokardiografie u ischemické choroby srdeční“ a roku 1995 pak doktorskou práci „Funkce a perfuze myokardu u ischemické choroby srdeční“ . Roku 1991 podstoupil habilitační řízení a v roce 1998 byl jmenován profesorem v oboru vnitřního lékařství . Od roku 1996 je vedoucím lékařem Kardiocentra a od roku 2001 také přednostou III. interní-kardiologické kliniky FNKV a 3. LF UK. Roku 1990 byl členem předsednictva Akademického senátu Univerzity Karlovy a Akademického senátu 3. LF UK. V roce 2003 se stal členem Vědecké rady Univerzity Karlovy a Vědecké rady 3. LF UK. V letech 2005-2015 byl předsedou Akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro obor kardiologie, od r. 2016 do r. 2020 je zvolen předsedou Specializační oborové rady pro kardiologii. Spolu s profesorem Michalem Andělem byl kandidátem na post děkana 3. LF UK pro období 2010–2014. Je ženatý, má ...

Petr Vybíral (4)

Narozen 1966 v Jihlavě. Bohemista, pedagog, jazykový redaktor. Zabývá se spisovností, sociolingvistikou, češtinou v médiích, argumentací.

Petr Trejbal (2)

Narozen 19.3.1963 v Hořicích. Sportovní redaktor a publicista, práce o sportu.

Petr Tichý (5)

Petr Tichý je bývalý český fotbalový obránce. Hrál za FC Boby Brno, SK Tatran Poštorná a v Austrálii za Coburg United. V nejvyšší soutěži nastoupil ve 2 utkáních – po jednom v československé i české lize.

Petr Švec (4)

Autor a prodejce přijímacích testů na vysoké školy.