20881–20940 z 153277 Autoři
Václav Štěpán (4)
Narozen 30. 12. 1941 v Olomouci, zemřel 7. 3. 2015 v Opavě. PhDr., Ph.D., archivář v Opavě, práce o dějinách opavského, ostravského a bruntálského regionu.
Více od autora
Václav Stejskal (4)
Narozen 16. 12. 1963 v Humpolci. Vedoucí oddělení ochrany zásob a bezpečnosti potravin Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. v Praze, kde se zabývá výzkumem ekologie, etologie a metod hubení skladištních členovců a hlodavců. Vědecký pracovník na Katedře ochrany rostlin ČZU v Praze.
Více od autora
Václav Stehlík (3)
Narozen 7.6.1920 v Manětíně. PhDr., tajemník katedry jazyků, učebnice němčiny, bibliografie metodiky vyučování cizím jazykům.
Více od autora
Václav Špillar (3)
Narozen v roce 1961 v Jablonci nad Nisou. Ing., fotograf, spoluautor cestopisných publikací. Civilním povoláním strojní inženýr.
Více od autora
Václav Šolc (4)
Narozen 23.12.1838 v Sobotce, zemřel 14.7.1871 tamtéž. Herec, básně, politické práce.
Více od autora
Václav Smrčka (5)
Doc. MUDr. Václav Smrčka CSc., lékař, plastický chirurg a chirurg ruky. Po téměř 20 let spolupracuje s archeology a antropology při výzkumu chorob na kosterních pozůstatcích pravěkých populací a rekonstrukci stravy. Zájem o historii stravy a vývoj chorob jej přivedl na Ústav dějin medicíny 1. LF, kde přednáší paleopatologii. Pro rekonstrukci stravy je nezastupitelné národopisné srovnávání, a tak vznikla dlouholetá spolupráce s bratrem na národopisu rodného Povltaví.
Více od autora
Václav Šmejkal (4)
Václav Šmejkal byl český pedagog, bibliofil a politický vězeň. Narodil se 2. června 1909 na Ferdinandu a Růženě Šmejkalovým. Měl dva mladší bratry. Otec Ferdinand za první světové války narukoval do armády a stal se nezvěstným. Matka Růžena musela tvrdě pracovat, aby své děti uživila. Václav Šmejkal maturoval na reálném gymnáziu v Praze-Žižkově a poté vystudoval matematiku a deskriptivní geometrii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Svou učitelskou dráhu Šmejkal zahájil na měšťance v Trmicích. Oženil se s Růženou Křikavovou, s níž měl dva syny. Při práci získal doktorát z přírodních věd. Psal básně a překládal Rilkeho, byl velmi aktivní v Sokole, ochotnickém divadle, červeném kříži a ve známém pěveckém sboru Foerster. Po mnichovské dohodě se rodina přestěhovala do Prahy. Druhou světovou válku Šmejkal strávil jako středoškolský učitel v Táboře. Po jejím skončení se stal ředitelem obnoveného reálného gymnázia v Ústí nad Labem. Zároveň působil jako kulturní referent města Ústí nad Labem. Staral se o obnovení činnosti městského divadla, rozhlasu, knihovny, muzea i archivu. Angažoval se také politicky, neboť byl oblastním důvěrníkem Československé strany národně socialistické. Po únoru 1948 se Václav Šmejkal stal politickým vězněm. Poprvé byl odsouzen ve dnech 23.-24. září 1948 ve skupinovém politickém procesu, ve kterém bylo 22 osob odsouzeno k celkem 101 letům vězení. Sám Šmejkal byl odsouzen k devítiletému trestu za neoznámení toho, že mu student ukázal protikomunistický leták. Část trestu strávil v pracovních táborech při uranových dolech. Roku 1958 byl odsouzen podruhé. Tentokrát k dvouletému trestu za sepsání textu a básní s tematikou vězeňství. Po propuštění se musel živit prací v dělnických profesích a až později mu bylo povoleno vrátit se k práci učitele. Ve volném čase psal učebnice a básně. Byl...
Více od autora
Václav Sekera (1)
Narozen 7.8.1898 v Pelhřimově, zemřel 24.5.1982. JUDr., demograf a statistik, práce z oboru.
Více od autora
Václav Šedivý (3)
Narozen 18.3.1961 v Táboře. Inženýr chemie, práce z oboru potravinářské a konzervační chemie potravin, též vydavatel literatury z této oblasti - majitel nakladatelství OSSIS, autor regionální literatury z Táborska, sběratel pohlednic z Táborska.
Více od autora
Václav Šašek z Bířkova (3)
Václav Šašek z Bířkova byl český spisovatel a šlechtic. Původem byl zeman, později byl povýšen na rytíře. Bývá často považován za člena rodiny Šašků z Mezihoří, kterým však nebyl. Účastník poselstva krále Jiřího z Poděbrad . S tímto poselstvem dojel do Anglie, Nizozemí, Francie, Španělska a Portugalska, dostal se až na mys Finisterre ; zpět se vyslanci vraceli přes severní Itálii a rakouské země. Výpravu popsal v cestopisu. Cestopis nese titul Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa v letech 1465-67. Byl napsán česky, ale originál se nezachoval, pouze latinský překlad, který roku 1577 pořídil olomoucký biskup Stanislav Pavlovský. Zpět do češtiny knížku přeložil nejdříve Josef Augustin Slavík, naposledy Bohumil Mathesius. Autorství cestopisu bylo dlouho nejisté, Václava Šaška z Bířkova jako autora identifikoval až August Sedláček na začátku 20. století. Josef Dobrovský se před ním domníval, že jméno Šašek bylo označením povolání, tedy dvorního šaška , k čemuž poukazovalo i to, že v textu bylo slovo "šašek" s malým počátečním písmenem. František Palacký se domníval, že autorem je rytíře Šašek z Mezihoří. Cestovní deník realisticky popisuje diplomatickou cestu čtyřiceti poslů krále Jiřího z Poděbrad. Autor se zajímal o zvyky, život a zeměpis navštívených zemí. Zaujala ho často architektura, města jako Milán, Benátky, Padova či Cordóba. Dosti nelichotivě se vyjadřuje o Angličanech. Z cesty byl pořízen ještě jeden cestopis, německy psaný, z pera Gabriela Tetzela z Gräfenbergu, německého kupce a bankéře, který se k poselstvu přidal v Norimberku. Šaškův cestopis inspiroval Aloise Jiráska k napsání knihy Z Čech až na konec světa....
Více od autora
Václav Š Kronus (4)
Narozen 6.7.1883 v Moravsku u Vlašimi, zemřel 15.4.1937 v Praze. Katolický kněz, katecheta, autor beletrie, pohádek, redaktor, překlady z angličtiny a polštiny.
Více od autora
Václav Pubal (5)
Narozen 28. 2. 1913 v Mělníku, zemřel 9. 3. 1992 v Praze. Náměstek ředitele Národního muzea, knihovník, práce v oboru muzejnictví, redaktor časopisu Muzejní a vlastivědná práce.
Více od autora
Václav Přibyl (2)
Narozen 4.12.1937 v Praze. RNDr., CSc., odborný asistent katedry kartografie a fyzikální geografie na přírodovědecké fakultě University Karlovy. Práce v oboru, překlad z angličtiny.
Více od autora
Václav Pinta (3)
Václav Pinta je český numismatik, zakladatel a bývalý dlouholetý předseda pobočky České numismatické společnosti v Chomutově, řadu let člen Výboru České numismatické společnosti. V roce 2004 obdržel za přínos české numismatice jubilejní medaili udělovanou ČNS u příležitosti 85. výročí založení Numismatické společnosti československé. Badatelskou pozornost věnuje středověkému českému mincovnictví, především grošovému období – době Karla IV.a soudobé mincovní technice. Studie věnoval chronologii a typologii pražských grošů Karla IV. , ikonografii drobné mince grošového období XIV. století , metrologii pražských grošů , značkám na pražských groších , problematice přísečnické mincovny .
Více od autora
Václav Oliva (4)
Narozen 23.3.1870 v Třeboníně u Čáslavi, zemřel 17.10.1943 v Hrochově Týnci. Katolický kněz, církevní dějepisec, náboženské a historické spisy a překlady.
Více od autora
Václav Naxera (3)
Václav Naxera ,byl rakouský a český politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, starosta Jindřichova Hradce. V roce 1868 začal působit jako advokát, nejprve v Soběslavi. Později se trvale usídlil v Jindřichově Hradci, kde měl advokátní kancelář. Od roku 1871 byl okresním starostou a v roce 1882 se stal starostou města Jindřichův Hradec. Zůstal jím až do své smrti. V roce 1872 založil v Hradci hasičský sbor a byl jeho prvním starostou. Když se v roce 1876 konal v Praze 1. zemský sjezd českého hasičstva, Naxera mu předsedal. V 80. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1883 byl zvolen v městské kurii do Českého zemského sněmu. Mandát za týž obvod obhájil ve volbách v roce 1889. Byl členem staročeské strany. Později zasedal také v Říšské radě , kam nastoupil 6. října 1898 místo Jana Slavíka. Kandidaturu do Říšské rady již přijal za mladočeskou stranu.
Více od autora
Václav Najbrt (5)
Básník a prozaik. Profesor Československé akademie obchodní v Praze a lektor ruského jazyka při Karlově univerzitě. Ředitel školy, obchodní akademie Ústředního svazu obchodu v Přerově. V rakousko-uherské armádě vojín 10. pěšího pluku. Za první světové války zajat 10. 7. 1916, Hulevič. Přihlášení do legií: 25. 9. 1916, Berezovka. Do čs. legie v Rusku zařazen 21. 7. 1917, záložní pluk, vojín. Konec v legiích 14. 2. 1920, poslední útvar: vojenská správa, poslední hodnost: poručík. Demobilizován. Za nacistické okupace poprvé zatčen v akci Albrecht der Erste jako rukojmí v Uherském Hradišti, odtud převezen do Brna, kde byl vězněn na Špilberku do 16. listopadu 1939. Znovu zatčen 30. listopadu 1939 pro činnost v odbojové organizaci Obrana národa. Vězněn v Uherském Hradišti, v Brně v Sušilových a Kounicových kolejích, poté převezen do Vratislavi, odtud do Berlína-Alt Moabitu. K trestu smrti odsouzen 9. června 1942. Zemřel pět dnů před popravou. Publikoval knihy o ruských legiích: - Berezovka. Praha 1924. - Rozlet a rozlom sibiřského bratrstva. Brno 1936. - Zabajkalské verše. Brno, Moravský legionář 1938. Vlastní tvorba: - Zapomnít chtějí země i obloha. Sbírka veršů. Praha 1932. - Zlaté kapradí. Uherské Hradiště 1933. Znal výborně rusky, je autorem řady učebnic: - Cvičebnice ruského jazyka. Díl I, Uherské Hradiště 1946. - Cvičebnice ruského jazyka pro obchodní akademie a školy střední. Díl 1, Uherské Hradiště, A. Kiesswetter 1936 . - Ruská obchodní korespondence. - Stručné dějiny ruské literatury. Praha, vlastním nákladem 1925. - Rusko-český slovník. Uherské Hradiště , A, Kiesswetter 1938. Překládal z ruštiny: např. Puškinovu Kapitánskou dcerku nebo Krylovovy Bajky. Jeho jméno se nachází na pamětní desce ve vestibulu ekonomické školy v Uherském Hradišti a na pamětní desce v obchodní akademii v Přerově. - Dne 25. 10. 2019 byl u příležitosti oslav 100. výročí založení Obchodní akademie v Uherském Hradišti slavnostně odhalen Kámen zmizeléh...
Více od autora
Václav Müller (4)
Václav se Müller se narodil ve Velkém Boru, kde také prožil dětství. Jeho literární počátky spadají do období studia na českém gymnáziu v Prachaticích. Po maturitě se zapsal na filosofickou fakultu University Karlovy v Praze, kde v letech 1929-1934 studoval češtinu a francouzštinu. Byl také výtvarně nadaný, o čemž svědčí jeho kresby a malby ve druhé pamětní knize Velkého a Malého Boru. Po ukončení studia působil jako středoškolský profesor na gymnáziích v Roudnici nad Labem a v Telči. V době německé okupace byl z politických důvodů v letech 1941-1942 vězněn v Jihlavě. Od roku 1945 vyučoval na gymnáziu a jeho následnických školách v Příbrami, kde v roce 1984 zemřel. Náměty k literární tvorbě čerpal většinou z rodného kraje. Jeho první knihou byl "Svlačec kolem stébla" , následovaný románem "Brázda přes kamení" a sbírkou deseti povídek "Smutná ves" . Po dvanácti pohádkách "Kapičky silačky" a románu "Řešeto času" vyšel knižně až v roce 1969 soubor tří próz "Soukromá hájemství", v roce 1974 pak sbírka "Šílení střelci". Jeho posledním knižně vydaným dílem je románová kronika "Hledači jistot" . Václav Müller publikoval rovněž řadu povídek, článků, recenzí a kritik v mnoha novinách a časopisech.
Více od autora
Václav Matěj Kramerius (5)
Václav Matěj Kramerius byl český spisovatel, nakladatel, dramatik, žurnalista a novinář, zakladatel novodobé české žurnalistiky. Narodil se v římsko-katolické měšťanské rodině v Klatovech. Pokřtěn byl jako Matěj Valentin, jméno Václav přijal později z důvodů vlasteneckých. Své příjmení psal většinou bratrským pravopisem jako Kraméryus. Studoval na jesuitském gymnasiu v Klatovech, poté v Praze na Karlo-Ferdinandově univerzitě filosofii a v letech 1778–1780 práva; k jeho pedagogům patřili Ignác Cornova či Stanislav Vydra. Během studií získal prostřednictvím Josefa Dobrovského práci u Jana Norberta z Neuberka, jemuž katalogizoval knihovnu. Přitom pro Neuberka pořizoval opisy starých rukopisů, i jinak pracoval se staročeskými díly. Dále prováděl korektury textů pro řadu českých osvícenců. Pravděpodobně tato práce iniciovala jeho vydavatelskou činnost, naučil se redakčním a vydavatelským pracím nutným pro vydávání knih a získal celou řadu užitečných známostí. Krátce působil jako učitel češtiny, a poté pracoval od roku 1786 pro Schönfeldské císařské královské poštovské Noviny, čímž získal značnou popularitu a zkušenosti. V květnu 1791 se oženil s dcerou majitele Johanna Ferdinanda Schönfelda. Od 1. července 1789 začal vydávat vlastní noviny pod názvem Pražské poštovské noviny, roku 1791 byly přejmenovány na Krameriusovy c.k. vlastenecké Noviny. Tyto noviny se staly velmi oblíbenými ve středních a nižších společenských vrstvách, ale trpěly stálým finančním nedostatkem. Kramerius k nim začal vydávat různé drobné spisky; roku 1795 koupil knihtiskárnu a získal tak bázi potřebnou k efektivnímu nakladatelskému podnikání. Byly založeny roku 1789. Krameriovy c.k. vlastenecké noviny se zaměřovaly hlavně na osvětu prostého lidu, národní emancipaci, sociálně-hygienické uvědomění a odstraňování lidových pověr. Mezi jejich hlavní rubriky patřily úřední vyhlášky, oznámení, vojenské zahraniční i domácí zprávy, novinky z lite...
Více od autora
Václav Maria Havel (2)
Václav Maria Havel byl pražský stavební podnikatel, příslušník vlivné velkoměšťanské a intelektuálské rodiny Havlových. Postavil mimo jiné vilovou čtvrť na Barrandově spolu s velkým společenským areálem Barrandovské terasy a studentské tábory Řadov a Kouty. Jeho otec Vácslav Havel postavil kromě jiného pražský palác Lucerna, jeho bratr Miloš Havel založil Filmové továrny AB na Barrandově. Byl spřátelený s T. G. Masarykem a byl prezidentem pražského Rotary klubu. Spolu s T. G. Masarykem založil v roce 1921 v Československu organizaci YMCA, jíž se stal prvním prezidentem. Po znárodnění veškerých podniků rodiny Havlových v roce 1948 se stal úředníkem. Václav Maria Havel byl otcem spisovatele, dramatika, prezidenta a politika Václava Havla a vědce Ivana M. Havla. Jeho tchánem se stal československý diplomat Hugo Vavrečka.
Více od autora
Václav Macháček (4)
Narozen 28.6.1940. RNDr., DrSc., chemik. Práce z oboru výživa rostlin.
Více od autora
Václav Macek (5)
Prof. Václav Macek, CsC , je profesorom na Vysokej škole múzických umení v Bratislave. Absolvoval štúdium filmovej a divadelnej vedy na Karlovej univerzite v Prahe , v druhej polovici 80. rokov bol vedúcim vedeckého tímu spracovávajúceho rôzne aspekty vývoja slovenského filmu . Je autorom kníh Elo Havetta , K dejinám slovenského dokumentárneho filmu , Dušan Hanák , Dejiny slovenskej kinematografie a Štefan Uher 1930-1993 . Od roku 1993 je vedúcim kadedry filmovej vedy a multimédií na Filmovej a televíznej fakulte VŠMU. Jeho najnovšou publikáciou je monografia venovaná životu a dielu významného slov. režiséra Ján Kadár . Venuje sa aj reflexii fotograficej tvorby, okrem monografií o diele generácie roku 1960 publikoval tiež knihy o vývoji fotografického média: Slovenská imaginatívna fotografia 1925-1997 , Slovenská fotografia 1925-200 a bol editorom publikácie Bratislava zadným vchodom .
Více od autora
Václav Kubica (2)
Narozen 20.5.1926 v Praze. Muzikolog, hudebník, publikace o arabské hudbě.
Více od autora
Václav Krejčí (2)
Narozen 15.9.1971 v Chrudimi. Vystudoval VŠ obor francouzština/čeština, instruktor aerobiku a dalších stylů aerobního charakteru, lektor powerjógy. Instruktor powerjógy a jógy, jehož zájem o jógu je založen na svobodě a neomezenosti. Má rád powerjógu, hathajógu a jógovou terapii, a kdyby nemusel používat rozlišovací slovíčka před nebo za slovem jóga, byl by nejraději. Sportovní kariéru začal v roce 1993, kdy se stal mistrem republiky ve sportovním aerobiku. V roce 2003 otevřel jógové centrum...
Více od autora
Václav Kraus (5)
Nakladatel, autor dobrodružných knihy pro děti, činný okolo roku 1922.
Více od autora
Václav Korda (2)
Generál Václav Korda byl československý civilní a vojenský pilot. Ve 30. letech 20. století létal u československých aerolinií a za druhé světové války byl příslušníkem 311. čs. bombardovací perutě britského královského letectva. Účastnil se 41 náletů na cíle v Německu a okupované Evropě. V roce 1941 se mu podařil zásah německého těžkého křižníku Prinz Eugen, za což byl oceněn vysokým britským vyznamenáním Distinguished Flying Cross . Václav Korda se narodil 3. dubna 1907 jako druhé dítě do rodiny obecního strážníka v Poděbradech Josefa Kordy a jeho ženy Marie. Roku 1926 absolvoval Školu pro odborný dorost letectva při Vojenském leteckém učilišti v Prostějově a dne 15. června 1926 nastoupil k 32. stíhací letce leteckého pluku 1 v Praze-Kbelích. Od září 1929 sloužil u leteckého pluku 4 v Hradci Králové a následně byl od března 1930 do března 1931 příslušníkem Vojenského leteckého ústavu studijního . V březnu 1931 odešel do zálohy a nastoupil jako pilot k Československé letecké společnosti, kde pracoval až do roku 1939. ČLS tehdy provozovala velmi moderní dopravní letouny Douglas DC-2 a Douglas DC-3. Jeho první manželkou se stala Libuše Polak , která se narodila v USA a měla americké občanství. Spolu měli syna Václava . Po německé okupaci Československa v březnu 1939 se Václav Korda rozhodl odejít do exilu. V červnu 1939 uprchl do Polska, kde se připojil ke vznikajícím československým jednotkám a dne 21. srpna 1939 odplul posledním vojenským transportem do Francie. Václav Korda vstoupil do francouzského letectva a byl odeslán k výcviku do města Pau v Pyrenejích. Výcvik zahájil na dvouplošníku Potez 25 a následně přešel na dvoumotorový cvičný letoun Potez 568. Do bitvy o Francii tak nijak nezasáhl a v červnu 1940 byl evakuován do Velké Británie. Dne 24. července 1940 byl Václav Korda přijat do Britsk...
Více od autora
Václav Kolesa (4)
Regionální publicista, nakladatel, specializuje se na historii protifašistického odboje na Moravě a vojensko-politické dějiny.
Více od autora
Václav Kolář (3)
Narozen roku 8. 5. 1946 v Lokti, zemřel 15. 4. 2017 v Prostějově. Středoškolský učitel a ředitel středních škol. Též regionální politik, publicista.
Více od autora
Václav Kohout (3)
Prof. Ing. DrSc. Působí na Katedře obecné produkce rostlinné a agrometerologie České zemědělské univerzity v Praze. Práce z oboru obecné rostlinné produkce a herbologie.Plevel, diagnostika plevele. Narozen 1934, Nový Bydžov. Ochránce životního prostředí.
Více od autora
Václav Karel Krofta (5)
* 4. 7. 1896 – † 3. 11. 1974, český básník a prozaik, kulturní historik. Jeho romány zachycují rozvoj dělnického života v Praze.
Více od autora
Václav Kaplan (3)
Narozen 8. 11. 1926 v Bystřici u Benešova, zemřel 8. 3. 1996 v Náchodě. Historik, zástupce ředitele Okresního muzea v Náchodě, autor prací o vojenských opevněních.
Více od autora
Václav Kamelský (2)
Narozen 30.5.1914, zemřel 30.7.1972. Učebnice z oboru literatury a estetiky.
Více od autora
Václav Kác (4)
Narozen 28.10.1897 v Brně, zemřel 30.8.1975 v Praze. Doc., ing., dr., pracovník Vysoké školy zemědělské v Praze. Práce v oboru ovocnářství.
Více od autora
Václav Jaroslav Klofáč (3)
Václav Klofáč, též Václav Jaroslav Klofáč , byl český a československý novinář a politik; vůdčí osobnost českých národních socialistů, za Rakouska-Uherska poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu, za první světové války v odboji a vězněn, po vzniku republiky první československý ministr národní obrany, dlouholetý senátor Národního shromáždění ČSR a až do roku 1938 předseda národních socialistů. Po maturitě na gymnáziu v rodišti studoval krátce na Lékařské fakultě, posléze na Filozofické fakultě české univerzity v Praze, kde již jako student začal žít aktivním politickým životem a začal se věnovat žurnalistice. Politickou kariéru začínal v radikálním proudu mladočeské strany, v níž působil zhruba od roku 1893. Jako redaktor Národních listů se vydal na Balkán a v řadě reportáží pak ostře kritizoval balkánské poměry, především v Bosně a Hercegovině. Byl zastáncem panslavistické koncepce. Své politické postoje ještě za Rakouska publikoval v Národní politice. Účastnil se pokrokového hnutí. S tím, jak se mladočeská politika v závěru 19. století umírňovala a jak se zároveň vyhrocovala česko-německá konfrontace v českých zemích, se otevřel prostor pro nový politický subjekt. Česká strana národně sociální vznikla na sjezdu v dubnu 1898. Klofáč patřil mezi její zakladatele. Oficiálními předsedy byli sice nejprve Alois Simonides a Josef Klečák, ale faktickým vůdcem strany byl od počátku Klofáč. Strana se profilovala radikálně nacionalisticky a antisemitsky, ostře odmítala marxismus a sociální demokracii, kterou označovala za nenárodní a tzv. požidovštělou (výrazným popudem k ustavení národně sociálního hnutí bylo takzvané takzvané protistátoprávní prohlášení, v němž čeští sociálně demokratičtí poslanci odmítli české státní právo jako „vyhrabávání ztrouchnivělých historických ...
Více od autora
Václav Jaroš (4)
Narozen 26.8.1898 v Psárech u Prahy, zemřel 17.7.1970 v Praze. Učitel, kulturní pracovník, pedagogické práce, překlady z ruštiny.
Více od autora
Václav Jandouš (4)
Dopravní inženýr, autor publikací v oblastech trakčních zařízení, letištní mechanizace, dopravní energetiky.
Více od autora
Václav Jamek (3)
Václav Jamek, pseudonym Eberhardt Hauptbahnhof , je česky a francouzsky píšící spisovatel, básník, esejista, publicista, překladatel z francouzštiny a bývalý diplomat. Navštěvoval základní školu v Kladně-Kročehlavech, potom první ročník gymnázia , kde začal studovat francouzštinu. V letech 1966–1969 navštěvoval slavné Carnotovo lyceum v Dijonu ve Francii, kde dříve studovali např. Jiří Voskovec či Václav Černý. Po návratu do Československa studoval na Karlově univerzitě nejprve francouzštinu a literární komparatistiku u prof. Václava Černého; po zrušení komparatistiky studoval psychologii a romanistiku; absolvoval v roce 1975. Poté se stal nakladatelským redaktorem, nejprve v nakladatelství Academia a od roku 1986 v Odeonu. Na přelomu let 1984 a 1985 absolvoval stipendijní pobyt na École Normale Supérieure v Paříži. Na pozici redaktora pracoval až do roku 1994, kdy se stal pracovníkem Ministerstva zahraničních věcí ČR. V letech 1995–1998 byl kulturním radou v Paříži. Do roku 2015 působil jako pedagog na FF UK, kde se v roce 2008 habilitoval jako docent francouzské literatury; poté, co odešel do důchodu, zde zůstává afiliovaným pedagogem. Hlásí se ke gay orientaci. Jamkovo žánrově i tvarově pestré dílo se vyznačuje osobitým a komplikovaným stylem, ve kterém hraje velkou roli subjektivní líčení světa. Primární perspektivou se tak stává autorův postoj ke světu, nikoli dění samotné. Protože využívá celou řadu literárních postupů, které různým způsobem kompiluje a kombinuje, bývá zařazován mezi postmoderní spisovatele. Běžně využívá parafráze, hyperboly, ironie a parodie, a to i ve své společensko-kritické publicistice, kterou zveřejňuje např. v dvouměsíčníku Listy. Píše poezii, eseje, drama, pod pseudonymem Eberhardt Hauptbahnhof se věnoval i veršovanému humoru. Jako bilingvnímu autorovi se mu dostává výrazné pozornosti ve Francii, kde již v roce 1989 získal cenu Prix Médicis za svou esejistiku. Báseň v próze Desátá pla...
Více od autora
Václav Houdek (2)
Narozen 1931, zemřel 1. 1. 2001. RNDr., CSc., fyzik, věnoval se didaktice fyziky.
Více od autora
Václav Horčička (5)
Narozen 6. 8. 1971 ve Dvoře Králové nad Labem. Doc., PhDr., Ph.D., historik a politolog, vysokoškolský pedagog, odborné práce z dějin mezinárodních vztahů.
Více od autora
Václav Horák (3)
Bedřich Fučík byl literární kritik a historik, editor a překladatel. Vedle Alberta Vyskočila, Miloše Dvořáka a Rudolfa Černého patřil k významným představitelům literární kritiky orientované katolickým směrem. Šlo o pozici stavící se odmítavě k avantgardnímu umění, jež s sebou neslo spolu s idejí proletářské revoluce i tvarovou destrukci.
Více od autora
Václav Holanec (3)
Václav Holanec studoval historii a absolvoval filmovou vědu na FF UK v Praze. Od roku 1990 publikoval v novinách a časopisech, po roce 2001 se věnuje převážně scenáristické práci. V roce 2005 získal Stříbrného Orfea v Ceně Sazky za nejlepší nerealizovaný scénář udělovaný v rámci Českého lva, roku 2009 byl na stejnou cenu nominován. Jako scenárista je podepsán kupř. pod televizními filmy Stříbrná vůně mrazu, Malý terorista z cyklu Soukromé pasti, Velkofilm, Nepolepšitelný či Dům U Zlatého úsvitu. Podílel se na vzniku Encyklopedie Universum, je autorem knihy 99 filmů moderní kinematografie. Románem Herci se představuje jako prozaik. Roku 2013 by měla mít premiéru jeho divadelní hra o Nikolu Teslovi.
Více od autora
Václav Hlaváček (4)
Narozen 16.5.1891 v Praze, zemřel 23.12.1946 tamtéž. Spisovatel, autor humoristických fejetonů, povídek, románů, esejů a divadelních her, též odborné stati z oboru peněžnictví.
Více od autora
Václav Franc (5)
Narozen 26. 10. 1961 v Jičíně. Stomatolog, regionální publicista, básník a prozaik.
Více od autora
Václav Flegl (4)
Narozen 1923 v Miletínku u Hořic, zemřel 29. 9. 2005. Učitel, sokolský činovník a kronikář Jablonného v Podještědí.
Více od autora
Václav Felix (5)
Narozen 13.5.1901 v Praze, zemřel 5.9.1962 v Brně. Dr., ing., chemik, literatura z oboru.
Více od autora
Václav Elznic (4)
Tento autor patří mezi příležitostné spisovatele, jež obyčejně řadíme až na okraj literatury. Drobné prozaické útvary publikoval v časopise Vídeňské ilustrované listy, žádná z jeho povídek však nevyšla knižně. V rukopisné pozůstalosti bylo nalezeno kolem padesáti novel a povídek, z nichž většinu autor z neznámých důvodů nedokončil. Elznic se narodil na Kladně, vyučil se slévačem a během života vystřídal řadu bizarních povolání , která měla nesporný vliv na jeho literární pokusy. Elznicovy osudy po roce 1930 jsou nejasné, ale podle dochované korespondence jeho rodiny lze usuzovat, že se v době hospodářské krize vydal do Ameriky, kde pravděpodobně zemřel.
Více od autora
Václav Ducháč (2)
Narozen 9. 11. 1952 v Náchodě, zemřel 19. 11. 2004 v České Skalici. Doc., RNDr., PaedDr., Ph.D., vysokoškolský pedagog, zoolog a biospeleolog. Publikace z oboru.
Více od autora
Václav Dědina (4)
Narozen 6.12.1870 ve Vinařicích u Mladé Boleslavi, zemřel 30.11.1956 v Praze. PhDr., profesor geomorfologie, publikace v oboru, též historické spisy z Valašskomeziříčska.
Více od autora
Václav Bok (2)
prof. PhDr. Václav Bok, CSc. je český vysokoškolský pedagog, literární historik a také emeritní profesor germanistiky, zabývající se akademicky zejména tzv. starší německou literaturou, přednášející na Katedře germanistiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vystudoval historii, češtinu a němčinu na FF UK v Praze . Jeho manželkou byla germanistka doc. Dr. phil. Hildegarda Boková .
Více od autora
Václav Bílý (5)
Narozen 4.10.1867 v Ochozi u Mirovic, zemřel 29.6.1951 v Písku. Profesor zemědělské školy, literatura z oboru.
Více od autora