Všichni Autoři a témata

Vincent Kluwe-Yorck (3)

Známý německý spisovatel zabývající se pouze rybářskou a odbornou tématikou. První knihu vydal v roce 1988.

Vincent Kliesch (3)

Německý spisovatel, moderátor a komik.

Vincent Gasnier (2)

Americký znalec nápojů, autor prací o nápojích, vinařských soutěžích a stolování, též televizní publicista.

Vilma Meisnerová (3)

Vilma Meisnerová-Hrdličková v matrice Vilhelmína byla česká spisovatelka a novinářka. Některé zdroje uvádějí chybné datum narození 4. 11. 1893. Vilma se narodila v rodině Jana Hrdličky, koláře v Bubnech a Josefy Hrdličkové-Patetlové. Měla čtyři sourozence: Jaroslava Hrdličku , Janu Hrdličkovou , Karla Hrdličku a Miroslava Hrdličku . V Praze vystudovala dvouletou obchodní školu. Jako úřednice byla od roku 1909 zaměstnána ve Vídni, Terstu, Pule , v Drážďanech, Hamburku a rok v Káhiře . 31. 7. 1916 se v Radboři provdala za úředníka Františka Meisnera. Od roku 1922 pracovala jako redaktorka Práva lidu v Praze. Ve svém díle se převážně zabývala ženskou problematikou.

Vilis Lācis (4)

Vilis Lācis, rodným jménem Jānis Vilhelms Lāce byl lotyšský spisovatel a komunistický politik. Narodil se v chudé rodině, po škole se živil jako dělník, zejména přístavní. Ve volném čase ovšem psal. Ve 30. letech se v Lotyšsku etabloval jako populární prozaik, proslavil ho zejména román Zvejnieka dēls , který vydal roku 1933, a který z Lācise udělal komerčně nejúspěšnějšího lotyšského prozaika své doby. Ve třicátých letech začal rovněž spolupracovat s tehdy zakázanou Komunistickou stranou Lotyšska. Lotyšská tajná služba jeho aktivity pilně sledovala, ale k postihu nedošlo, především proto, že lotyšský diktátor Kārlis Ulmanis byl velkým fanouškem Lācisova díla a nařídil, aby se perzekuce Lācisovi vyhnuly a velkoryse ho sponzoroval. Lācis na oplátku v tisku chválil Ulmanise, ačkoli nadále zůstával podporovatelem komunistů. Po sovětské okupaci Lotyšska roku 1940 se Lācis stal ministrem vnitra a posléze na velmi dlouhou dobu předsedou lotyšské vlády , která ovšem nebyla rozhodující pozicí v zemi, tou byl předseda Ústředního výboru komunistické strany . Přesto nese část odpovědnosti za postihy zhruba 40 000 Lotyšů v 50. letech. Ani ve funkci premiéra nepřestal psát, stal se nejvzorovějším představitelem tzv. socialistického realismu. Dokonce podle jeho zásad předělával i svá předválečná díla. Klíčovými díly této etapy jeho tvorby byl třídílný román Bouře , Kováři budoucnosti , K novému břehu a Ztracená vlast . Podle jeho románů vzniklo osm filmů. Získal sedmkrát Leninovu cenu a dvakrát Stalinovu cenu. Jeho knihy byly přeloženy do 50 jazyků a je tak nejpřekládanějším lotyšským autorem všech dob. V 50. letech byla jeho díla masivně překládána i do češtiny. Díky tomu je i v České republice dodne...

Viliam Poltikovič (3)

Viliam Poltikovič je český dokumentarista a spisovatel, autor více než 120 dokumentárních snímků. Vystudoval Katedru dokumentární tvorby. Do roku 1989 pracoval jako skladník. Kontinuálně tvoří filmové dokumenty převážně s duchovní a cestovatelskou tematikou. Jeho žena Hana je spisovatelkou a fotografkou.

Viliam Farkaš (4)

Vilém Schönfeld (4)

Vilém Schönfeld, známější spíše jako Willy, se narodil 29. března roku 1909 v Chomutově otci Aloisovi a matce Bertě. Měl mladší sestru Janu, která se narodila 6. října 1912. Otec, obchodník s dobytkem, zemřel před začátkem války. Přesné datum jeho smrti neznáme, ale na dochovaných dokumentech je údaj z roku 1939, kdy je Berta Schönfeldová, v té době již deset let nemocná, uvedena jako vdova. Za svým synem přišla v září roku 1938 na jeho pozvání do Prahy. V Praze s rodinami žili také její dva bratři Karel a Viktor Strassovi. Willy Schönfeld pracoval od roku 1935 jako vedoucí Poradny pro volbu povolání, kterou zřizovala Židovská obec a která sídlila v Praze na adrese Jáchymova 63/3. V polovině roku 1939 uvažoval o tom, že se vystěhuje do zahraničí, konkrétně do New Yorku v USA. Pokus o vystěhování se mu však nezdařil. Už měl zabaleno a na seznamu věcí, které si hodlal vzít s sebou, nechyběly ani přístroje psychotechnické poradny pro volbu povolání. Můžeme si tedy udělat částečnou představu o tom, co k práci potřeboval - jednalo se o nejrůznější přístroje, za pomoci kterých se testovala hlavně manuální zručnost a přesnost. 31. října 1941 se Willy oženil s Margit Pimselsteinovou. Zabýval se také grafologií a spolu s dr. Ottou Fantou vydával časopis „Die Schrift“. Byl autorem knihy „Učebnice vědecké grafologie“, kterou v roce 1948 přeložil a vydal Pavel Eisner. Z Prahy do Terezína byl spolu se svou ženou deportován 13. července 1943 transportem Di. Do stejného transportu byla zařazena i jeho matka. Do Osvětimi byli manželé Schönfeldovi deportováni v prosinci roku 1943. Podle vzpomínek své ženy byl Willy v době transportu nemocný. Manželé se dostali do terezínského rodinného tábora a Margit jej chodila navštěvovat a krmit na marodku: „Já chodím se svou miskou polévky až na marodku, kde skomírá můj muž, můj ubohý Vilík. Otekly mu všechny žlázy a jeho krk je téměř tak široký jak jeho hlava. Propukla u něho tuberkulóza a není mu pomoci“. Vilém Schönfeld zemřel v plynové k...

Vilém Peřina (4)

Narozen 1. 3. 1891 v Sebes Borosi , zemřel 31. 5. 1956 v Ústí nad Labem. JUDr., dramatik, prozaik, esejista a překladatel z maďarštiny.

Vilém Kudrlička (2)

Narozen 14. 7. 1923, zemřel 9. 4. 2007 v Praze. Šumavský kronikář.

Vilém Hons (4)

Narozen 1.7.1890 v Praze, zemřel 17.8.1969 tamtéž. MUDr., profesor fyziologie, práce o fyziologii výživy.

Vilém Erhart (3)

Narozen 1914 v Plavech, zemřel 16.1.1996. Amatérský astronom, publikace z oblasti astronomické optiky.

Viktor Viktora (3)

Narozen 20. 1. 1942 v Plzni, zemřel 3. 12. 2022. Prof., PhDr., CSc., literární historik, vysokoškolský pedagog, autor vlastivědných prací, zejména z Plzeňska.

Viktor Steinbach (4)

Nakladatelský redaktor, autor publikace o fotbalovém klubu Viktoria Plzeň.

Viktor Pelevin (5)

Viktor Novák (5)

Narozen 15.3.1890 v Praze, zemřel 12.11.1959 v Chrudimi. PhDr., středoškolský profesor, básník, literární historik a kritik, autor učebnic němčiny.

Viktor Novák (5)

Autor průvodců po českých řekách pro vodáky.

Viktor Mečislavovič Lesiovskij (1)

Ruský autor literatury faktu.

Viktor Lechta (5)

prof. PhDr. Viktor Lechta, PhD., profesor na Pedagogické fakultě Trnavské univerzity. Je přední slovenský logoped, bývalý vedoucí katedry logopedie Pedagogické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. V Portále vyšla řada jeho odborných knih, např. Symptomatické poruchy řeči u dětí, Koktavost, Základy inkluzivní pedagogiky či Diagnostika narušené komunikační schopnosti.

Viktor Karlík (3)

VIKTOR KARLÍK výtvarník, redaktor Revolver Revue. V roce 1981 absolvoval Střední průmyslovou školu grafickou v Praze a pak pracoval v depozitáři Orientální sbírky Národní galerie, pro niž i restauroval, například čínské hrobové figury. V osmdesátých letech se podílel na řadě samizdatových a jiných neoficiálních kulturních aktivit. Roku 1985 spoluzaložil časopis Revolver Revue, v roce 1995 Kritickou Přílohu Revolver Revue. Stál u zrodu týdeníku Respekt , graficky upravil několik desítek knih. Jako redaktor a příležitostný kurátor se zasloužil o prosazení díla mnohých autorů do povědomí kunsthistorické i širší veřejnosti. Značná část jeho vlastní výtvarné práce je spojena s rodnou čtvrtí Smíchov. O Karlíkově tvorbě psal zejména Zbyněk Hejda, Jaromír Zemina, Pavla Pečinková, Pavel Brázda, Egon Bondy, Marcel Fišer, Viktor Šlajchrt. V roce 1999 natočil režisér Svatopluk Vála Karlíkův portrét pro TV cyklus Ateliéry. Samostatně i kolektivně vystavuje v Čechách a v zahraničí. V roce 2001 mu Galerie Klatovy-Klenová uspořádala retrospektivní výstavu a vydala knižní monografickou publikaci. Katalog Karlíkových serigrafických prací na překližce vyšel v Praze roku 2003 nákladem autora a Galerie Ztichlá klika. Vlastním nákladem vydal album Památník a album Linolea . Je autorem Ceny RR – bronzové plakety s motivem RR -, dále bronzové pamětní desky Milana Mejly Hlavsy a bronzových cen Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava.

Viktor Justus (4)

Editor dobrodružných historických knih, publikoval ve dvacátých letech 20. století.

Viktor Grigor'jevič Afanas'jev (3)

Filozof a redaktor.

Viktor Barinov (2)

Viktor Aleksandrovič Ust'jancev (2)

Ruský vojenský námořník, spisovatel, autor knih z námořnického a vojenského prostředí.

Vikas Swarup (5)

Indický spisovatel a diplomat, který sloužil v Turecku, USA, Etiopii a Velké Británii.

Viet Doan, (3)

Vidiek (2)

Vidiek je slovenská rocková skupina, která vznikla v roce 1986. Její hudba kombinuje prvky rocku, punku a folku a vytváří osobitý zvuk, který našel odezvu u posluchačů na Slovensku i mimo něj. Vidiek V textech se často objevují humorné a satirické pohledy na každodenní život a společenské problémy, což přispělo k jejich popularitě. V průběhu let vydali několik alb a udržují si stálou pozici na slovenské hudební scéně. Jejich energická živá vystoupení a chytlavé melodie jim zajistily věrnou fanouškovskou základnu.

Victoria Selmanová, (1)

Victoria Gordon (4)

Gordon Aalborg se narodil 5. února 1942 v Albertě, Kanada. Jeho spisovatelská dráha započala povoláním reportéra, poté psal fejetony, později se stal šéfem výboru v The Edmonton věstníku v rodném Albertě. Během 70. let jako novinář na volné noze procestoval Austrálii. Gordon Aalborg používá také ženské jméno Victoria Gordon, pod kterým píše romantické příběhy pro ženy. Nejprodávanější romantická autorka, Victoria Gordonová se narodila v reakci na tvrzení vydavatele, že "žádný muž" nemůže psát Harlequin romanci . Gordon Aalborg je ženatý s tajemnou spisovatelkou Denise Dietz, který mu pomohla s knihou Finding Bess.

Victor Sawdon Pritchett (2)

Victor Pavic Lundberg (2)

Victor Ostrovsky (1)

Victor Ostrovsky sa narodil v Edmontone, Alberta 28. novembra 1949, a do Izraela sa presťahoval vo veku piatich rokov. V 17 rokoch vstúpil do izraelských obranných síl , avšak jeho vrodená očná vada ukončila jeho nádeje stať sa vojenským pilotom. Napokon bol pridelený k vojenskej polícii. Po službe u vojenskej polície, Ostrovsky strávil šesť rokov v izraelskom námorníctve. V roku 1982 bol naverbovaný do spravodajske služby Izraela Mossad. Výcvik absolvoval v akadémii pri Tel Avive a po dva a pol rokoch bol ustanovený ako spravodajský dôstojník . V roku 1986 z agentúry odišiel, podľa jeho slov preto, že príkazy ktoré dostával od svojich nadriadených sa priečili s jeho morálnymi hodnotami a jeho predstavami o úlohe štátu izrael vo svetovej politike.

Victor Methos (3)

Victor Methos sa narodil v afganskom Kábule a žil v Pakistane a Iráne, než sa natrvalo usadil v USA. Ovláda jazyky Stredného východu, na Utahskej univerzite študoval najprv prírodné vedy, filozofiu a religionistiku, potom právo. Zastupoval plejádu klientov od vrahov a členov mafie po invalidov a bezdomovcov. Pracoval ako žalobca so špecializáciou na násilné zločiny a v súčasnosti je obhajcom v trestných konaniach. Kniha Neónový právnik vychádza zo skutočných udalostí, ktoré sám zažil. Býva striedavo v San Diegu, Las Vegas a Salt Lake City.

Victor G Heiser (3)

Lékař, zabýval se tropickou medicínou.

Victor G Ambrus (4)

Narozen 1935 v Budapešti , žije v Anglii. Ilustrátor.

Victor Bridges (4)

Britský spisovatel, autor detektivek a fantasy fiction, dramatik a příležitostný básník.

Vicente Echegaray (4)

Argentinský autor publikace z novodobé historie Jižní Ameriky.

Vicente B Ballestar (4)

Španělský malíř, grafik, ilustrátor a pedagog.

Vianna Stibalová, (5)

Veselka (4)

Czech brass band from southern Bohemia. Members: Clarinet Es - Jaromír Valášek Clarinet B - Petr Svoboda Trumpet 1.B / Křídlovka 1.B - Karel Palowski Trumpet 2. B / Křídlovka 2. B - Přemysl Černík Trumpet 3.B - Josef Kolafa Tenor / Trombone - Jiří Sailer Baryton - Karel Melíšek Trombon / Baryton - Milan Tolkner Bass / Helikon - Ladislav Kubeš Drums - Ludvík Merta Vocals - Ivana Jelínková Vocals - Ivana Ročková Vocals - Blanka Tůmová Vocals - Ivana Zbořilová Vocals - Milan Černohouz Vocals - Radek Klusoň Baryton / Trombon Tuba Sólo Trumpeta 1.B / Křídlovka 1.B - Břetislav Kotrba, Karel Malimánek, Zdeněk Šedivý

Veronika Zemanová (2)

Bc., spisovatelka, zaměřená na oblast gastronomie, též překladatelka z francouzského a anglického jazyka.

Veronika Šilinková (1)

Podnikatelka, zaměřuje se na obchod s vínem.

Veronika Rei (2)

Pracovnice v oblasti marketingu a reklamy, copywriterka, autorka knihy úvah.

Veronika Outlá (3)

Narozena 1977. Právnička, specializuje se na úsek volného pohybu služeb a svobodu podnikání v EU, také na ústavní právo ES.

Veronika Nešporová (4)

Speciální pedagožka, zaměřená na práci se seniory s Alzheimerovou chorobou.

Veronika Králik (3)

Narozena 1989. Amatérská fotografka a vizuální vypravěčka.

Verity Bright (3)

Verena Kersten (4)

Autorka románů pro ženy.

Věra Zegzulková (2)

Věra Vokáčová (2)

Věra Vokáčová, roz. Kramplová byla historička umění, kurátorka a vedoucí sbírek kovu a šperku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Mládí strávené ve skautu a dospívání ve válečných letech ovlivnily její životní postoje. V letech 1952–1957 vystudovala dějiny umění a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Absolvovala obhajobou diplomové práce Renesanční interiérová výzdoba hradu Rožmberka . V 70. a 80. letech absolvovala studijní pobyty v Centre d´etudes archéologique v Poitiers a krátkodobé pobyty v NDR, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a středoasijských a kavkazských republikách SSSR. Mimo krátké období 1957–1958, kdy jako pracovnice Národního muzea připravovala výstavu Husitské hnutí a Jiří z Poděbrad v Táboře, pracovala od roku 1959 nepřetržitě až do roku 1993 jako kurátorka odboru užitého umění v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Její specializací se staly kovy, dřevo a jiné materiály, stolní náčiní, později zejména kovy a šperky. V letech 1986–1993 byla vedoucí tohoto odboru. Výrazně se zasloužila o rozmnožení a odborné zpracování sbírkových fondů UPM o moderní autorský šperk. Díky její aktivitě a mezinárodnímu renomé mohli čeští a slovenští umělci v oblasti autorského šperku svá díla od sklonku šedesátých let pravidelně vystavovat nejen v Československu, ale též v zahraničí. Zpracovala odborně práce rudolfínského zlatníka Paula van Vianen ve sbírkách UPM. a podílela se významně na týmových projektech, jako byla např. výstava Rudolf II. a Praha . Po odchodu do penze působila v nákupní komisi a poradním sboru UPM. Přednášela na VŠUP, v Institutu výtvarné výchovy UJEP Ústí nad Labem, v ÚBOK, ČFVU, ÚUŘ, Asociaci starožitníků a jinde. Je autorkou hesel v Nové encyklopedii českého výtvarného umění. Publikovala v časopisech Ateliér, bydlení, Domov, Klenotník Hodinář, Starožitnosti a užité umění, Tvar, Umění a řemesla, Výtvarná práce, ad. Jej...

Věra Vlčková (4)

Mgr. Věra Vlčková, rozená Pokorná – rodačka z České Skalice, žije v Náchodě. Absolventka PF Hradec Králové a PF a FF UK Praha, obor český jazyk–dějepis–angličtina. Vyučuje historii a jazyky, publikuje převážně tematicky z regionální historie, metodiky výuky historie, překladatelská činnost. Uveřejňuje své články a studie v regionálním a celostátním tisku, historických a literárních sbornících. Členka české Obce spisovatelů.

Vera Vasil'jevna Čaplina (4)

Ruská autorka knih pro děti.

Věra Tautová (3)

Narozena 26.2.1979 v Plzni. Mgr., pedagožka, spoluautorka naučných říkanek pro děti.

Věra Škvárová (3)

Spoluautorka turistického průvodce pro rodiny s dětmi.

Věra Šalamounová (2)

Autorka kuchařky.

Věra Perlingerová (1)

Věra Perlingerová byla česká plukovnice letectva, která se zabývala řízením letového provozu a výrazně přispěla k jeho modernizaci. V roce 1995 byl na její počest pojmenován pasivní radiolokátor Věra. V roce 1950 odmaturovala na Obchodní akademii v Praze, ve studiu pokračovala další dva roky na Vojenském učilišti pro ženy v Žamberku. Poté pracovala v různých funkcích v řízení letového provozu. Za jeden ze svých hlavních cílů považovala koordinaci vojenského letového provozu s civilním. V letech 1967 až 1972 studovala na Vojenské akademii v Brně. Od roku 1980 byla členkou Meziresortní komise pro řízení vojenských a civilních letů v ČSSR. O čtyři roky později se stala její náčelnicí. V letech 1991-92 byla zástupkyní náčelníka štábu velitelství letectva. Podle velitele Vzdušných sil Armády ČR Petra Hromka Perlingerová velkou měrou přispěla k rozvoji vzdušných sil a bezpečnosti letového provozu. V roce 1995 byl na její počest pojmenován pasivní radiolokátor Věra. Věra Perlingerová zemřela v roce 2018 ve věku 86 let.

Věra Olivová-Pávová (1)

Věra Mertlíková (5)

Narozena 1972 ve Zlíně. Administrativní pracovnice a autorka fantasy literatury.

Věra Kudynová (3)

Autorka, novinářka a publicistka, v 90. letech pracovala jako tisková mluvčí podnikatele v cestovním ruchu Václava Fischera.

Věra Kubíčková (4)

Věra Kubíčková-Stivínová byla česká íránistka, teoretička a historička islámského výtvarného umění, překladatelka z perštiny a arabštiny. Narodila se v rodině sochaře Leoše Kubíčka, je neteří sochaře Josefa Kubíčka. V roce 1936 začala studovat na Obchodní akademii v Praze. Její studium přerušilo uzavření vysokých škol nacisty. Po skončení války začala studovat orientalistiku a dějiny umění na Filosofické fakultě University Karlovy. Jejími učiteli byli Jan Rypka, Felix Tauer a Jan Květ. Studium zakončila získáním titulu PhDr. v roce 1951. Od roku 1952 pracovala v Orientálním ústavu. Od roku 1960 působila jako externí pedagog perské literatury na Universitě Karlově. V roce 1972 byla donucena ústav opustit. Spolupracovala s Náprstkovým muzeem a s orientálním oddělením Národní galerie v Praze. Publikovala odborné stati a překlady od klasické perské poezie po moderní perskou literaturu. Přispívala rovněž do slovníků a encyklopedií. Nešét Esfahání