Všichni Autoři a témata

Witold Szabłowski (4)

Polský novinář, cestovatel a reportér, absolvent politologie.

Winston Graham (5)

Anglický spisovatel, autor zejména historických románů odehrávajích se v Cornwallu.

Winifred Witton (2)

Wilma Kottke (3)

Německá autorka knih výuky výtvarných technik.

Willy Kuk (4)

Narozen 11. 4. v Berlíně, zemřel 26. 5. v Praze. Hudební skladatel a textař, kabaretiér, komik a zpěvák.

Willibald Yöring (4)

Sláva Václav Jelínek byl spisovatel, novinář, překladatel z němčiny, angličtiny a srbochorvatštiny. Publikoval své prózy z velké části v časopisech a novinách, např. České slovo, Pražský ilustrovaný zpravodaj, Hvězda, Večer, Reforma, Expres, Letem světem, Nová Praha, Rozkvět aj. Byl jedním z nejrychleji píšících spisovatelů v české literatuře, čemuž ostatně odpovídala úroveň jeho děl. Podle prohlášení v deníku Expres z r. 1930 měl ve svých 25 letech na kontě již 50 románů. Z jeho nefantastické tvorby jmenujme romány Záhadný mandarin , Muž s kocouřím čelem , Oko orientu , Lordův zločin , Láska cikánky , Proti proudu , několik knih vydal za okupace pod jménem Wilibald Yöring, např. Smrt před očima či Aljaška . V letech 1931–32 vydal 28 sešitů série detektivek „Detektiv Bangs“. Po válce byl podle pamětníků odsouzen v rámci tzv. „velkého dekretu“ , ve vězení strávil přibližně šest let. Po rozsudku se ho zřekla celá rodina. Navzdory vězení se pokusil o spisovatelský comeback, v 60. letech těsně před smrtí údajně požádal svého synovce, aby se zaštítěn svým jménem pokusil prorazit v Československé televizi. To se vzhledem k nekvalitě Jelínkova díla nepodařilo a spisovatel posléze zemřel v zapomnění.

William Kotzwinkle (2)

Americký autor a scénárista. Mezi jeho práce patří např. přepsaní filmu E.T. Mimozemšťan do knižní podoby nebo spousta dětských knih.

William Horwood (2)

William Horwood se narodil v květnu 1944 v Oxfordu a vyrůstal na pobřeží východního Kentu, v krajině, jež se stala východiskem jeho fiktivních memoárů The Boy with No Shoes. V jeho rodině se vyskytovala řada problémů, které se odrazily i na jeho výchově; když mu bylo šest, byl dán do pěstounské péče a v deseti poslán do Německa. Tam začal navštěvovat školu a ve čtrnácti letech, inspirován četbou Tajné zahrady od Frances Hodgson Burnettové, se rozhodl, že bude spisovatelem. Od tohoto vytčeného cíle se už neuchýlil a v osmnácti začal studovat na univerzitě v Bristolu. Po studiu následovala řada povolání; sháněl prostředky pro studentskou charitativní organizaci World University Service, učil, pracoval v personální agentuře, psal články do ekonomických časopisů a nakonec přijal místo redaktora londýnského listu Daily Mail. V roce 1978, ve svých 34 letech, na toto místo rezignoval, aby se konečně mohl věnovat psaní knih. Jeho prvotina Duncton Wood, antropomorfní sága, jejímiž hlavními postavami jsou krtci, se stala okamžitým bestsellerem. Následovalo šestnáct dalších románů, včetně pěti pokračování ságy Duncton Wood, čtyř kritikou dobře přijatých volných pokračování knihy Kennetha Grahama The Wind in the Windows , fantasy knihy Čas vlků, románu Skallagrigg, který se dočkal i filmového zpracování, a dalších děl. William Horwood se věnuje psaní jako své hlavní činnosti, v níž našel náplň života, a čerpá ze svých bohatých životních zkušeností, jež mu přineslo nepříliš šťastné dětství a mládí v problematické rodině. Byl několikrát ženatý, má šest dětí a dvě vnoučata, a mezi jeho záliby – kromě psaní – patří i horská turistika, toulky přírodou a windsurfing.

William Heinrich (2)

William Heinesen (3)

Andreas William Heinesen byl dánsky píšící faerský spisovatel. Věnoval se próze i poezii, výtvarnému umění a hudbě. Vystudoval obchodní akademii v Kodani, krátce se věnoval žurnalistice. Literárně debutoval sbírkou lyrické poezie Arktické elegie . S největším ohlasem se setkaly romány Na severu ostrov září , Černý kotel , Ztracení muzikanti , Matka Kuřátka , Dobrá naděje a Věž na konci světa . Dále napsal například sbírky povídek Začarované světlo , Gamalielova posedlost a Laterna magica . V roce 1965 získal Literární cenu Severské rady.

William Hampl (4)

William George (3)

Autor dobrodružných románů.

William D Nordhaus (4)

Americký profesor ekonomie, práce z oboru.

William Clayton Pryor (2)

Americký spisovatel, autor knih pro mládež.

William Clarke (2)

William Clarke pracoval 20 let jako editor finanční přílohy deníku The Times, je bankovním expertem a díky dlouholetému působení ve správních radách některých londýnských finančních institucí i důkladným znalcem bankovního prostředí. Přes 30 let publikuje knihy z oboru finančnictví londýnského City.

Willard Huyck (1)

Americký filmový scénárista, režisér, producent a herec.

Will North (1)

Will Cuppy (3)

Americký humorista a literární kritik, jeho nejlepší knižní dílo - Úpadek a pád prakticky kdekoho zustalo nedokončené.

Will Berthold (4)

Autor padesáti knížek. Jeden z nejplodnějších spisovatelů novodobého Německa. Vystudoval žurmalistiku, ale brzy začal psát na mnohem větší ploše. Jeho knihy vyšly v 19 jazycích, čímž se v literatuře SRN zařadil do malé skupiny vyvolených. Jistě k tomu přispěly i tři zásady, ze kterých si udělal své krédo: každý příběh musí mít jasnou řeč, přesně postavené kulisy a napětí z něj musí dýchat od začátku do konce.

Wilhelm Worringer (5)

Narozen 13.1.1881 v Cáchách, zemřel 29.3.1965 v Mnichově. Německý historik umění, zaměření na gotické malířství a sochařství a egyptské umění.

Wilbur Lucius Cross (2)

Whitney Houston (4)

Whitney Houston byla americká zpěvačka, herečka, producentka a modelka, která se stala jednou z nejslavnějších umělkyň konce 20. století. Narodila se 9. srpna 1963 v Newarku ve státě New Jersey jako dcera gospelové zpěvačky Cissy Houston a sestřenice Dionne Warwick. Whitney Houston Její kariéra se rozjela poté, co v roce 1983 podepsala smlouvu s Arista Records. Její debutové album s vlastním názvem " Whitney Houston " ji okamžitě katapultovalo ke slávě díky hitům jako "Saving All My Love for You" a "How Will I Know". Její následující album "Whitney" z ní udělalo první umělkyni, která debutovala na prvním místě v žebříčku alb Billboard 200.

Werner Richter (2)

*12.11.1908 – †23.3.1993, německý prozaik a publicista. V románech se snažil o věcné a realistické zachycení válečné a poválečné skutečnosti z pozice kriticky-humanistického žalobce, například v románech Die Geschlagenen , Sie fielen aus Gottes Hand , Linus Fleck .

Werner Lansburgh (2)

Werner Lansburgh bol nemecký spisovateľ a publicista. Pretože bol židovského pôvodu, musel v r. 1933 opustiť Nemecko a utiecť do exilu. Vtedy začala jeho odysea krajinami Európy, pracoval v Španielsku, Švédsku, promoval vo Švajčiarskom Basele, kde študoval právo. Po 40 ročnom exile sa mu v 1977 podaril spisovateľský debut anglicko-nemeckou učebnicou učebnicou a milostným románom "Dear Doosie, ktorá sa rýchlo stala bestselerom. V nasledujúcich rokkoch vydal ďalšie knihy. Do svojej smrti žil striedavo v Upsalle a Hamburgu.

Werner Kortwich (2)

Filmový tvůrčí pracovník a spisovatel.

Werner J Egli (4)

Egli studoval dějiny umění.Poté cestoval po Americe a Evropě což značně ovlivnily jeho knihy. Napsal hlavně westerny a dobrodružné knihy. Dnes Egli píše historické romány a knížky pro mladé dospělé. V současné době pracuje jako spisovatel na volné noze.

Werner Girbig (2)

Autor knih o letcích z období 2. světové války.

Weihua Zhu (1)

Webbová Holly (5)

Warren Fellows (1)

Australský drogový dealer. Autor autobiografické knihy o pobytu v thajském vězení.

Wanda Źółkiewska (2)

Polská prozaička, dramatička, autorka knih pro děti.

Walter Sullivan (1)

Americký publicista.

Walter Macken (2)

Irský dramatik a prozaik píšící anglicky a irsky, herec.

Walter M Weiss (5)

Rakouský novinář, historik a politolog. Autor poublikací o kulturních dějinách Rakouska, publicistické práce se zaměřením na arabsko-islámský svět a kulturní historii střední a východní Evropy, práce o Egyptě, autor kulturních průvodců.

Walter Laqueur (3)

Walter Laqueur , byl americký historik, žurnalista a polititický komentátor. Zaměřoval se na evropské, ruské a německé dějiny, nacismus, sionismus, antisemitismus, holocaust, terorismus a další politické problémy moderní doby.

Walter J Moore (2)

Chemik, univerzitní profesor; autor prací z různých oblasti chemie.

Walter Hoffmann (2)

Walter De La Mare (2)

Britský spisovatel, básník a dramatik.

Waldemar Sent (3)

Waldemar G Matuška (2)

Narozen 1977. Syn zpěváka Waldemara Matušky, spoluautor vzpomínkové knihy.

Wake Jules (5)

W Hlava (2)

Zemřel 20.7.1958 v Praze. Sportovní literatura.

Vytautas Petkevičius (3)

Litevský spisovatel, publicista a dramatik.

Vuk Stefanović Karadžić (3)

Vuk Stefanović Karadžić byl srbský jazykovědec a reformátor srbštiny, tvůrce novodobého srbského spisovného jazyka, účastník Slovanského sjezdu v Praze roku 1848. Karadžič pocházel ze selské rodiny, vzděláním byl samouk. Účastnil se prvního srbského povstání, které se odehrálo na počátku 19. století. Po porážce povstání přesídlil jako celá řada tehdejších uprchlíků do nedalekého Uherska, odkud putoval do Vídně, kde spolu s Jernejem Kopitarem spolupracoval jak na schraňování srbských literárních a kulturních památek, tak i na reformě cyrilice a prosazení jazyka do srbské literatury, kde ještě převažovala staroslověnština a ruština. Zabýval se také sběrem srbských lidových písní a sepsal i první srbský slovník. Jeho sbírky lidové tvorby Srbska propojily jihoslovanský prostor s tehdy kurz udávajícím romantismem. Karadžić žil dlouho v neutěšených poměrech; získával pomoc z Ruska a v Černé Hoře na pozvání tehdejšího knížete Petra Njegoše pomáhal s budováním školství v tehdy zaostalém knížectví. V roce 1814 vydal první písemně zdokumentovanou knihu o srbské gramatice . O několik let později následovala Srpska gramatika a další spisy. Vukovy reformy přinesly do jazyka přísně fonetický pravopis, založený na venkovské mluvě a zásadě piš jak slyš. Tehdejší poměry Karadžić odsoudil jako chaos v jazyce, kdy si každý píše jak chce, bez jakýchkoliv pravidel . Došlo také k zásadnímu zjednodušení gramatických pravidel. Ta však byla přijímána s nelibostí; jeho knihy nesměly vyjít v samotném Srbsku a jeden čas ani v Rakousku. Proti "novým pořádkům" protestovali jak kníže Milan, tak i patriarcha Srbské pravoslavné církve Stratimirović. Teprve až v polovině 19. století si nová podoba jazyka začala razit cestu do Srbska a roku 1867 byla přijata za definitivní verzi spisovného jazyka. ...

Vsevolod Viktorovič Stratonov (4)

Narozen 1869 v Oděse , zemřel 7.7.1938 v Praze. Ruský astronom, profesor Českého vysokého učení technického, práce z oboru astronomie.

Vsevolod I Avdijev (1)

Vratislav Válek (2)

Narozen 1945 v Trutnově. Ing., CSc., pracovník Asociace leasingových společností, práce z oboru ekonomie a o leasingu, též autor prací o vinařství.

Vratislav Tůma (3)

Narozen v červnu 1874, zemřel 1949. Sládek, próza z oboru.

Vratislav Šrámek (3)

Ing., chemik.

Vratislav Kelnar (2)

Autor publikací pro řidiče a mechaniky vojenských vozidel.

Vratislav Flemr (3)

Doc. Ing. CSc., vysokoškolský pedagog VŠCHT v Praze.

Volodymyr Javorivs'kij (5)

Volodymir Kašin (2)

Vojtěška Baldessari Plumlovská (5)

Vojtěška Baldessari Plumlovská byla učitelka, novinářka a dramatička. Psala zejména pro děti a mládež. Narodila se 17. dubna 1854 v Plumlově jako nejstarší dcera rakouského státního úředníka Adolfa Baldessariho a Češky Josefy Františky Černé. Měla pět sourozenců. Roku 1870 se s rodinou přestěhovala do Vídně, kde pracovala jako vychovatelka a rok nato do Černovic, kam byl její otec přeložen. Zde studovala učitelský ústav a roku 1872 dokončila své vzdělání učitelskou zkouškou. Poté učila v Rýmařově a Šternberku , kde na školách usilovala o prosazení češtiny. Roku 1881 byla přeložena do Kroměříže, kde začala učit na české škole a kde zůstala až do důchodu. V Kroměříži se zapojila do veřejného života, nejvíce se spřátelila s ochotníky, pro které začala psát pohádkové hry pro děti. 20. listopadu 1899 se konečně dočkala většího uznání a její první hru Svatoň a Milena uvedla Sukova divadelní společnost. Když byla roku 1906 penzionována a přestěhovala se do Olomouce, začala se více věnovat loutkovému divadlu. Organizovala setkání mezi kladenskými a olomouckými loutkáři, roku 1920 získala ocenění za loutkovou hru Horymír v časopisu Loutkář. Zahrála si i v Městském divadle v Olomouci mezi ochotníky. Některé z jejích her byly přeloženy do francouzštiny, němčiny, srbochorvatštiny a slovinštiny. Její hry byly uvedeny v Národním divadle v Praze. První z nich byla hra Pohádka o Sněhurce v sezóně 1904–1905, která měla sedm repríz. Byla členkou Spolku českých spisovatelů beletristů Máj v Praze. Udržovala korespondenci s Jaroslavem Vrchlickým. Mezi její další koníčky patřilo kreslení, v čemž ji podporoval Max Švabinský. Přispívala do časopisu Malý čtenář a do Vlastivědného sborníku pro mládež župy olomoucké. Roku 1924 byla oceněna jako první a nejlepší dramatická spisovatelka pro mládež. Ke svému jménu si přidala spisovatelský pseudonym Plumlovská, aby tak vzdala čest svému rodišti. Vojtěška Baldessari Plum...

Vojtěch Vacke (2)

Narozen 18.3. 1940 v Nezabudicích na Rakovnicku, zemřel 1991. Spisovatel, scénárista a dramatik. Svou tvorbu směřoval především na děti. Je autorem mnoha pohádek, např. Princezny a loupežníci, Jak se bubnuje na princezny a dalších. Psal také scénáře k filmům pro děti a mládež, např. Třetí skoba pro kocoura. Celý jeho tvůrčí i osobní život byl spjat s Uherským Hradištěm a Slováckým divadlem. Od roku 1971 zde začal pracovat jako kulisák, ale podílel se také na dramaturgii divadla. Má dva syny.

Vojtěch Suk (2)

Významný lékař, antropolog a antropobiolog, etnograf, cestovatel a spisovatel, bojovník za rovnoprávnost lidských plemen; zakladatel a dlouholetý ředitel Antropologického ústavu PřF MU, 1932–1933 děkan PřF MU, ředitel Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy při MU. Své bohaté sbírky a knihovnu věnoval Náprstkovu muzeu v Praze, jeho osobní fond je uložen v Archivu Národního muzea v Praze.

Vojtěch Procházka (4)

Autor vysokoškolské učebnice.

Vojtěch Polidar (4)

Ing., CSc., docent katedry financí a úvěru, publikace z oboru.

Vojtěch Mixa (3)

Narozen 14.3.1887 v Dolních Kralovicích, zemřel 13.2.1953 v Praze. Ing., ředitel průmyslového oddělení Živnobanky. Beletrista, dramatik.

Vojtěch Klimt (5)

Vojtěch Klimt je publicistou, IT specialistou, v letech 1991-2021 byl předsedou Klubu Karla Kryla. Je autorem knih Akorát že mi zabili tátu: Příběh Karla Kryla a Poddat se nemíním: Příběh knihtiskařů Krylových . Narozen v Praze na Štvanici, matka Věra Klimtová, rozená Divišová, výtvarnice a kašérka v Československé a České televizi. Otec Miroslav Klimt, narozen v Karlštejně, ošetřovatel slonů v ZOO Praha, jeho rozsáhlé herbáře jsou uloženy v Botanickém ústavu Univerzity Karlovy v Praze. Prapraděd Václav Blažek velel jedné z hasičských jednotek při hašení pražského Národního divadla. Vzdáleným předkem je jazykovědec Josef Jungmann. Karlštejnská část rodiny vlastnila dnes už neexistující domek u lomu Malá Amerika. Rodina Vojtěcha Klimta bydlela nejprve v Jirečkově ulici na pražské Letné, v roce 1974 se přestěhovala do Veverkovy ulice naproti Veletržnímu paláci, téhož roku Veletržní palác vyhořel. Má syna Jakuba Klimta a dceru Annu Klimtovou, která je autorem této stránky. Vojtěch Klimt navštěvoval základní školu v Umělecké ulici, kde jej hudební výchovu vyučoval pedagog a hudebník Pavel Jurkovič. Na začátku roku 1991 jej Martin Štumpf pověřil vedením Klubu Karla Kryla a klubového občasníku Ječmínek . 2002-2014 byl redaktorem webové stránky Klubu Karla Kryla kryl.kat.cz. Od roku 2014 prezentuje citáty z rozhovorů Karla Kryla na facebookové stránce KKlub. Po roce 1994 spolupracoval na přípravě knih, desek a filmů týkajících se Karla Kryla. V současnosti se rovněž zabývá vyhledáváním a fotografováních zajímavých míst České republiky, z těchto materiálů vzniká kniha pro nakladatelství Computer Press ze skupiny Albatros Media.