Všichni Autoři a témata

Zdeněk Dvořák (2)

Zdeněk Dragoun (4)

Zdeněk Dragoun je český archeolog specializující se na vývoj Prahy v předlokačním období , počátky pražských měst a pražskou románskou architekturu. Podílel se na řadě monografií a je autorem odborných mnoha článků. Kromě jiného píše i básnické sbírky. V letech 1964-1971 a 1974-1975 studoval obor archeologie-archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, který zakončil diplomovou prací: „Vývoj osídlení Bozeňska v době předhusitské“. V letech 1972-1978 patři do průzkumové čety Pražského stavebního podniku na výzkumech Pražského ústavu památkové péče . V letech 1978-1984 byl archeologem Muzea hlavního města Prahy a od roku 1982 členem Pražské archeologické komise. V této komisi byl od 1991 do 2008 předsedou. V roce 1983 získal titul PhDr. V období let 1984-1992 byl archeologem Pražského ústavu památkové péče a od roku 1992 do roku 2008 vedoucím archeologického oddělení PÚPP . Od 1987 byl členem redakční rady Pražského sborníku historického a v letech 1990-1993 členem Rady Pražského hradu. V letech 1990-1993 byl členem redakční rady Zpráv památkové péče, od roku 1994 členem redakční rady Průzkumů památek a od roku 1997 člen redakční rady sborníku Archaeologica Pragensia. V letech 1994-2001 byl člen Archeologické komise MK ČR a od 1997 se stal jejím předsedou. V období let 1996-1998 se stal řešitelem grantu GA ČR: „Románské domy v Praze“. V letech 1998-2006 byl členem Vědecké rady Archeologického ústavu AV ČR a od roku 2001 členem podoborové komise Grantové agentury České republiky. Od roku 2003 byl předsedou koreferentské komise výzkumu v areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky. Od roku 2008 se stal členem Památkové rady NPÚ v Praze a členem Komise pro revitalizaci Staroměstského náměstí MHMP. Od roku 2009 se stal členem evaluační archeologické komise AV ČR....

Zdeněk Doubravský (3)

Narozen 2. 12. 1952 v Šumperku. PaedDr., historik Vlastivědného muzea v Šumperku, zaměřen na regionální historii a dějiny církevní správy, člen Komise regionální historie Moravy a Slezska Asociace muzeí a galerií České republiky.

Zdeněk Chlumecký (1)

Publicista, autor publikace o hospodářském rozvoji.

Zdeněk Burianec (5)

Narozen roku 1928, zemřel 24.4.1996. Ing., chemické procesy.

Zdeněk Boleloucký (3)

Narozen 15.9.1936 v Brně. Psychiatr, soudní znalec z oboru psychiatrie. Publikace z oboru.

Zdeněk Boháč (2)

Narozen 3. 1. 1933 v Klínci , zemřel 25. 3. 2001 v Praze. PhDr., CSc., historik a historický geograf, organizátor česko-lužické kulturní spolupráce, studie z oboru.

Zdeněk Bígl (3)

Narozen 8. 11. 1949. PhDr., filozof, ekonom, historik, autor publikací a překladů z oboru.

Zdeněk Beťák (3)

Autor technické publikace.

Zdeněk Berger (2)

Zdeněk Berger je bývalý český hokejový útočník. V československé lize hrál za TJ Zetor Brno. Odehrál 3 ligové sezóny, nastoupil ve 45 ligových utkáních, dal 5 ligových gólů a měl 7 asistencí. V nižších soutěžích hrál během povinné vojenské služby za VTJ Vyškov a dále za TJ Slezan Opava, TJ Lokomotiva Ingstav Brno, TJ DS Olomouc a HC Strojsvit Krnov. V roce 1981 reprezentoval Československo na Mistrovství Evropy juniorů v ledním hokeji 1981, kde tým skončil na 2. místě.

Zdeněk Andršt (5)

Narozen: 5.10.1912 Postupice, okr.Benešov, zemřel: 23.10.1985 Praha. JUDr. dlouholetý předseda Československého hokejového svazu, hokejový trenér. Za zásluhy o výstavbu, Za vynikající práci aj. /Články v časopisech, mj. Gól, Československý sport, Lední hokej, Kopaná - hokej, Trenér./ Nekrolog: Mladá fronta,24.10.1985,s.8.

Zdena Pšeničková-Slavíková (3)

Narozena 9. 7. 1941 ve Strašově u Přelouče na Pardubicku. Spisovatelka.

Zdena Nepilová (2)

Manželka Františka Nepila, vybírá a sestavuje jeho knihy a zvukové nahrávky.

Zdena Karešová (2)

Překlady ze slovenštiny a jazykové úpravy textů.

ZD (5)

Zbyněk Hraba (2)

Narozen 26. 4. 1960 v Praze. Grafik.

Zbyněk Dlouhý (4)

Narozen 11.2.1930 v Praze. RNDr., CSc., matematik, literatura z oboru.

Zbyněk Bureš (5)

Narozen 15.7.1924 v Praze, zemřel 2009. PhDr., CSc., pracovník katedry psychologie, literatura z oboru.

Z Novák (5)

Yvette Żółtowska-Darska (4)

Polská televizní redaktorka, autorka knih pro děti o fotbalových idolech. Původním vzděláním absolventka polonistiky.

Yvette Heřtová (1)

Narozena 1933, zemřela 19. 5. 2011 v Čerčanech. Historička, spisovatelka a překladatelka.

Youngová Pippa (2)

Yongkang Li (1)

Čínský autor kuchařky a knihy o čaji, lékař, zabývající se tradiční čínskou medicínou.

Yong Chang (2)

Čínská spisovatelka a jazykovědkyně.

Yolanda Rennes (4)

Spoluautorka učebnice francouzštiny.

Yayo Kawamura (5)

Ilustrátorka a grafička, narozena v Německu, působí též v Japonsku.

Yasmin Boland (3)

Yasmin Boland je novinářka a televizní producentka, která se stala astroložkou a spisovatelkou new age knih - vášeň se stala profesí poté, co si uvědomila, jak hodně astrologické "počasí" ovlivňuje každého, včetně jí samotné, a začala o tom psát knihy. Výsledkem je, že ji čtou miliony čtenářů každý týden díky jejím astrologickým a new age sloupkům v novinách, časopisech a na internet . Je členkou astrologických výzkumných společností v Sydney a Novém Jižním Walesu a Astrology Association of New South Wales). Je též autorkou bestselerů - dvou novel, jedné literatury faktu a dvou sérií atrologických knih. Její knihy jsou přeloženy do více než osmi jazyků. Její web www.moonology.com je jedním z nejoblíbenějších atsrowebů celosvětově.

Yao Kawamura (5)

Yann Arthus-Bertrand (4)

Yann Arthus-Bertrand je francouzský fotograf známý především svými leteckými fotografiemi. Bertrand byl zpočátku velký specialista na fotografii zvířat. Posledních patnáct let se však věnuje svému projektu, který si klade za cíl fotograficky zachytit naši planetu pro dokumentační a politické účely. Od té doby již publikoval přes šedesát knih fotografií snímků převážně snímaných z vrtulníků nebo horkovzdušných balonů a stal se jedním z největších odborníků na leteckou fotografii. Jeho snímky se často objevují v prestižních časopisech, jako je např. National Geographic. O výstavním projektu "Alive" Arthus-Bertrand řekl:

Yael Adler (2)

Německá dermatoložka a fleboložka.

Ya id K (5)

Xiran Jay Zhao (3)

Kanadská nebinární osoba čínského původu, věnuje se cosplay performanci a publikování na Twitteru a YouTube o čínské historii a kultuře.

Xénia Faktorová (5)

Xaviera Hollander (4)

Xaver Dvořák (3)

Xaver Dvořák , byl český básník a publicista katolické orientace. Kněz, spolu s J. Š. Baarem spoluzakladatel reformní Jednoty katolického duchovenstva. Byl katechetou při Novoměstské dívčí škole v Praze. Kromě mnoha teologických pojednání a příspěvků do časopisů Čech, Zora, Vesna aj. vydal i celou řadu sbírek básní. Přeložil epigramy B. Verghetiho. K městu Sázavě se váže báseň Kníže a poustevník, která bývala v repertoáru školních čítanek ještě do padesátých let. Autorství bývá často mylně přisuzováno Jaroslavu Vrchlickému, který ale napsal a vydal roku 1884 rozsáhlou epickou báseň Legenda o svatém Prokopu, kterou později pojal do sbírky Mythy. Zemřel roku 1939 a byl pohřben na Hostivařském hřbitově.

Woodrow Wilson (5)

Thomas Woodrow Wilson byl 28. prezident Spojených států amerických. Thomas Woodrow Wilson se narodil ve Virginii do rodiny předního presbyteriánského pastora a docenta, který se angažoval v občanské válce na straně Konfederace. V rodině panovala přísná disciplína, kterou si Wilson spolu s pevnou náboženskou vírou odnesl i do dalšího života. Studoval na několika školách politologii, dějiny Spojených států a právo. Krátce se živil advokátskou praxí, než pokračoval v postgraduálním studiu politologie. V roce 1885 vydal svou nejznámější knihu Vláda Kongresu, ve které obhajoval prezidentovu pravomoc koordinovat práci kongresu. V témže roce se oženil s Ellen Axson, později spolu měli celkem tři dcery. Učil na různých vysokých školách, od roku 1890 na Princetonské univerzitě politickou ekonomii a právní vědy. Sedmkrát byl zvolen nejoblíbenějším profesorem. V roce 1902 byl zvolen rektorem a zahájil široký program reforem, čímž si získal mnoho nepřátel, ale také pokrokovou „image“. Wilson, pro kterého byla poctivost absolutním zákonem, vzbuzoval mnohé naděje na spravedlivější budoucnost. Proto když demokratická strana hledala kandidáta na úřad guvernéra New Jersey, tento rektor Princetonu byl i přes své nulové praktické politické zkušenosti jednoznačně nejvhodnějším kandidátem. Vzhledem ke své praktické nezkušenosti v práci pro státní instituce se zpočátku spoléhal hlavně na sbor loajálních poradců, hlavně na Edvarda House, který dorovnával Wilsonův nedostatek taktu a pomáhal mu od jeho nástupu do úřadu guvernéra až do konce druhého prezidentského období. Jako guvernér začal Wilson kritizovat korupci i klientelismus. Jeho reformy se týkaly také kontrol cen komunálních služeb a sociálního zákonodárství. Kampaň za Wilsonovu kandidaturu na prezidenta byla zahájena téměř ihned po jeho zvolení guvernérem. V kampani slíbil podporu domácího hospodářství a vyhlášení neutrality USA. Vítězství Wilsona bylo p...

Wolfram Franke (4)

Autor příručky pro zahrádkáře.

Wolfgang Welsch (2)

Wolfgang Welsch je německý filosof a jeden z nejvýznamnějších německojazyčných teoretiků postmoderny. Ve 20 letech započal svá studia archeologie, dějiny umění, filosofie a psychologie na universitách v Mnichově a Würzburgu. Studium úspěšně zakončil ve Würzburgu v roce 1974 disertační prací na téma princip frotáže Maxe Ernsta. O osm let později zveřejnil svůj habilitační spis Aisthesis. V letech 1988 až 1993 vyučoval na bamberské universitě. Poté přijal místo na magdeburské universitě a zde zůstal do roku 1998. Od zimního semestru 1998/99 působí jako profesor teoretické filosofie na universitě v Jeně. Jako hostující profesor přednášel v roce 1987 na erlangenské universitě a v roce 1987/88 na Svobodné univerzitě v Berlíně. Zimní semestry 1992/93 a 1994/95 přednášel na Humboldtově univerzitě v Berlíně a na Stanfordově univerzitě. V roce 1998 byl činný také na Emory University v Atlantě, státě Georgie a v roce 2000/01 na Stanford Humanities Center. Roku 1992 obdržel společně s Gianni Vattimem cenu Maxe Plancka za Výzkum. Těžiště jeho bádání jsou v epistemologii a antropologii, filosofické estetice a teorii umění, kulturní filosofii a filosofii současnosti. V roce 2011 se stal členem Kolegia Friedricha Nietzscheho ve Výmaru. Ve své přednáškové činnosti se věnuje především tématu "Člověk a svět – druhá strana antropického způsobu myšlení moderny". Žije v Berlíně. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wolfgang Welsh na německé Wikipedii.

Wolfgang Wehner (1)

Německý publicista a autor populárně naučné literatury.

Wolfgang M Pfau (2)

Německý terapeut.

Wolfgang Kawollek (3)

Německý odborník na zahradnictví, publikace z oboru.

Wolfgang Jünger (2)

Wolfgang Hubert (2)

Wolfgang Hildesheimer (4)

Wolfgang Hildesheimer byl německo-židovský spisovatel, dramatik, grafik a malíř. Je známý především svými rozhlasovými a divadelními hrami. Wolfgang Hildesheimer byl synem židovským rodičů žijících v Hamburku. Po vyučení truhlářem v Palestině, kam se svými rodiči emigroval, studoval malířství a scénografii v Londýně. Roku 1946 započal své působení jako simultánní tlumočník a soudní zapisovatel u norimberských procesů. Poté pracoval jako spisovatel a byl členem Skupiny 47. Velký rozruch vzbudil projev, který Hildesheimer pronesl při příležitosti Mezinárodního týdne studentského divadla v Erlangenu pod názvem O absurdním divadle. Roku 1980 pronesl Hildesheimer zahajovací proslov k Salcburským slavnostem . Vedle svých literárních děl je Hildesheimer také autorem koláží, které jsou sebrány do několika sbírek ). Podobné, rovněž tematicky příbuzné nadání měl Peter Weiss či Ror Wolf. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wolfgang Hildesheimer na německé Wikipedii.

Wolfgang Held (3)

Německý spisovatel.

Wolfgang Gerok (2)

Władysław Tatarkiewicz (4)

Významný poľský filozof a historik filozofie, estetik a etik, historik umenia, člen Poľskej akadémie vied a Poľskej akadémie umenia. Narodil sa 3. 4. 1886 vo Varšave, zomrel 4. 4. 1980 vo Varšave. Študoval vo Varšave, Marburgu, Berlíne, Paríži a Ľvove, a to filozofiu, právo, psychológiu, antropológiu, dejiny umenia. Pôsobil v redakciách odborných revue zaoberajúcich sa estetikou a filozofiou, prednášal na univerzitách vo Varšave, Viľnuse, Poznani a Lausanne. Vedecky sa zaoberal dejinami estetiky, sémantickou analýzou šťastia, problematikou chápania dokonalosti, Bol autorom desiatok odborných publikácií a štúdií z oblasti filozofie, estetiky, etiky a dejín umenia.

Władysław Lech Terlecki (3)

Polský spisovatel a scénárista.

Wladimir Kaminer (2)

Wladimir Kaminer je německý novinář a spisovatel, ruského původu. Narodil se v ruské židovské rodině. Jeho otec byl inženýrem, jenž pracoval ve státním podniku, orientujícím se na oblast vnitrozemské lodní dopravy, a matka Žanna je profesí vystudovanou inženýrkou v oboru strojírenství, jež si vydělávala na živobytí jako učitelka na technické škole. Wladimir vystudoval nejdříve obor zvukové inženýrství, se zaměřením na divadlo a rozhlas, a teprve posléze obor dramaturgie na Divadelní umělecké a technické vysoké škole v Moskvě . V roce 1990 požádal, ještě před znovusjednocením Německa, jako uprchlík z Moskvy o udělení azylu v tehdejší Německé demokratické republice , jejíž občanství posléze obdržel stejně jako následně Spolkové republiky Německo . Wladimir Kaminer je ženatý a žije s rodinou v Berlíně. Se svojí paní, Olgou Kaminer, jež je rovněž ruského původu a spisovatelkou, se seznámil roku 1995 v Berlíně. Společně vychovávají dvě děti, Nicole a Sebastiana.

Witold Urbanowicz (2)

Witold Urbanowicz byl polské stíhací eso z druhé světové války . Podle úředního záznamu, byl druhý v nejvyšším počtu sestřelů, s 17 potvrzenými sestřely a 1 pravděpodobný. Byl oceněn několika vyznamenání, mimo jiné Virtuti Militari a British Distinguished Flying Cross .Také publikoval několik knih vzpomínek . Urbanowicz se narodil v Olszanka, Augustów kraj . V roce 1930 vstoupil do Szkoła Podchorazych Lotnictwa kadetní leteckou školu v Deblíně , absolvoval v roce 1932 jako 2/Lt. Observer. Pak byl vyslán k noční bombardovací letce 1.LF Leteckého pluku ve Varšavě . Později absolvoval pokročilý pilotážní kurz, aby se stal stíhacím pilotem. V roce 1930 létal s 113. a 111. "č. Kosciuszko" letkou. V srpnu 1936, létání PZL P.11a , sestřelil sovětský průzkumný letoun , který přeletěl do polského vzdušného prostoru. Byl oficiálně pokárán a neoficiálně mu blahopřál jeho nadřízený důstojník a jako "trest" v říjnu 1936 byl převeden do vzdělávacího letectva ke škole v Deblin , kde ho přezdívali " Cobra ". V roce 1946 se vrátil do Polska, ale byl zatčen komunistickou službou tajné policie pro podezření jako špion . Po svém propuštění utekl do USA. Žil v New Yorku pracuje pro American Airlines , Eastern Airlines a Republic Aviation , odešel do důchodu v roce 1973. V roce 1991 navštívil Polsko a po pádu komunismu znovu v roce 1995, kdy byl povýšen do hodnosti generála . Zemřel v New Yorku dne 17. srpna 1996.

Witold Szabłowski (4)

Polský novinář, cestovatel a reportér, absolvent politologie.

Winston Graham (5)

Anglický spisovatel, autor zejména historických románů odehrávajích se v Cornwallu.

Winifred Witton (2)

Windsor Chorlton (2)

Britský autor střední generace, který se narodil 4. 10. 1948 v Newcastlu Řadu let byl šéfredaktorem vydavatelství Time-Life-Books, než se začal plně věnovat spisovatelské tvorbě. Žije v Dorsetu se svou zěnou a dcerou Zatím vydal pět knih Rites of Sacrifice, Cancelleer, Blind Junction, Latitude Zero a Cold Fusion V novinářské činnosti se hojně věnuje tématice vědeckých výzkumů a historii přírody.

Wilma Kottke (3)

Německá autorka knih výuky výtvarných technik.

Willy Kuk (4)

Narozen 11. 4. v Berlíně, zemřel 26. 5. v Praze. Hudební skladatel a textař, kabaretiér, komik a zpěvák.

Willibald Yöring (4)

Sláva Václav Jelínek byl spisovatel, novinář, překladatel z němčiny, angličtiny a srbochorvatštiny. Publikoval své prózy z velké části v časopisech a novinách, např. České slovo, Pražský ilustrovaný zpravodaj, Hvězda, Večer, Reforma, Expres, Letem světem, Nová Praha, Rozkvět aj. Byl jedním z nejrychleji píšících spisovatelů v české literatuře, čemuž ostatně odpovídala úroveň jeho děl. Podle prohlášení v deníku Expres z r. 1930 měl ve svých 25 letech na kontě již 50 románů. Z jeho nefantastické tvorby jmenujme romány Záhadný mandarin , Muž s kocouřím čelem , Oko orientu , Lordův zločin , Láska cikánky , Proti proudu , několik knih vydal za okupace pod jménem Wilibald Yöring, např. Smrt před očima či Aljaška . V letech 1931–32 vydal 28 sešitů série detektivek „Detektiv Bangs“. Po válce byl podle pamětníků odsouzen v rámci tzv. „velkého dekretu“ , ve vězení strávil přibližně šest let. Po rozsudku se ho zřekla celá rodina. Navzdory vězení se pokusil o spisovatelský comeback, v 60. letech těsně před smrtí údajně požádal svého synovce, aby se zaštítěn svým jménem pokusil prorazit v Československé televizi. To se vzhledem k nekvalitě Jelínkova díla nepodařilo a spisovatel posléze zemřel v zapomnění.

William Kotzwinkle (2)

Americký autor a scénárista. Mezi jeho práce patří např. přepsaní filmu E.T. Mimozemšťan do knižní podoby nebo spousta dětských knih.

William Horwood (2)

William Horwood se narodil v květnu 1944 v Oxfordu a vyrůstal na pobřeží východního Kentu, v krajině, jež se stala východiskem jeho fiktivních memoárů The Boy with No Shoes. V jeho rodině se vyskytovala řada problémů, které se odrazily i na jeho výchově; když mu bylo šest, byl dán do pěstounské péče a v deseti poslán do Německa. Tam začal navštěvovat školu a ve čtrnácti letech, inspirován četbou Tajné zahrady od Frances Hodgson Burnettové, se rozhodl, že bude spisovatelem. Od tohoto vytčeného cíle se už neuchýlil a v osmnácti začal studovat na univerzitě v Bristolu. Po studiu následovala řada povolání; sháněl prostředky pro studentskou charitativní organizaci World University Service, učil, pracoval v personální agentuře, psal články do ekonomických časopisů a nakonec přijal místo redaktora londýnského listu Daily Mail. V roce 1978, ve svých 34 letech, na toto místo rezignoval, aby se konečně mohl věnovat psaní knih. Jeho prvotina Duncton Wood, antropomorfní sága, jejímiž hlavními postavami jsou krtci, se stala okamžitým bestsellerem. Následovalo šestnáct dalších románů, včetně pěti pokračování ságy Duncton Wood, čtyř kritikou dobře přijatých volných pokračování knihy Kennetha Grahama The Wind in the Windows , fantasy knihy Čas vlků, románu Skallagrigg, který se dočkal i filmového zpracování, a dalších děl. William Horwood se věnuje psaní jako své hlavní činnosti, v níž našel náplň života, a čerpá ze svých bohatých životních zkušeností, jež mu přineslo nepříliš šťastné dětství a mládí v problematické rodině. Byl několikrát ženatý, má šest dětí a dvě vnoučata, a mezi jeho záliby – kromě psaní – patří i horská turistika, toulky přírodou a windsurfing.

William Heinrich (2)