Všichni Autoři a témata

Hana Hlaváčková (3)

Mgr., vysokoškolská pedagožka, práce z oboru mezinárodních vztahů.

Hall Caine (6)

Sir Hall Caine romanopisec, dramatik Thomas Henry Hall Caine se narodil 14. května, 1853 v Runcorn, Cheshire, Anglie a byl vzděláván v Liverpoolu. Pracoval jako architektonický projektant, ale se stal novinářem a pak začal psát romány. Žill s Dante Gabriel Rossetti jako sekretář a společník pro poslední rok Rosetti života. Následovalo vydání jeho Vzpomínek na Rossettiho v roce 1882,a začal kariéru jako romanopisec. Jeho románu Křesťan se prodalo přes milión kopií a byl zpracován jako divadelní hra, stejně jako film. Po tomto úspěchu, mnoho z jeho knih byly bestsellery v několika jazycích a byl. Kromě knih byl autor více než tuctu her. V 1895 cestoval do Kanady jednat o zavedení ochrany autorského práva. Sir Hall Caine zemřel v jeho domově na Isle of Man 31. srpna, 1931.

Haleakala Hew Len (4)

Havajský klinický psycholog, autor prací o havajském učení Ho'oponopono, o problematice a odstraňování stresů.

Hal Dunning (4)

Autor dobrodružných příběhů.

H.D. Carlton (3)

H. D. Carlton je autorka bestsellerů podle žebříčků New York Times, USA Today i na mezinárodní úrovni. Její knihy byly přeloženy do 25 jazyků a celosvětově se jich prodalo přes 12 milionů výtisků. Žije v Oregonu se svým manželem, dvěma psy a kočkou. Ráda sleduje pořady o paranormálních jevech. Její oblíbené postavy patří k těm morálně nejednoznačným a věří, že každý by měl před ponořením se do jejích příběhů zkontrolovat, zda je při smyslech.

H. R. F Keating (4)

Henry Reymond Fitzwalter Keating, přáteli a rodinou nazývaný "Harry" se narodil v St. Leonards-on-Sea v Sussexu a začal psát své povídky už v 8 letech.Navštěvoval Merchant Taylor's School v Londýně a později Trinity College v Dublinu. V roce 1956 se přestěhoval do Londýna, kdy začal pracovat jako novinář v Daily Telegraphu.Následujících 15 let pracoval jako kritik kriminálního žánru. Byl předsedou Crime Writers' Association , předsedou Society of Authors and presidentem Detection Club . Byl členem Royal Society of Literature. Obdržel cenu George N. Dova v roce 1995.V roce1996 ho CWA odměnila diamantovou dýkou za vynikající zásluhy o kriminální literaturu. Psal rovněž divadelní hry, byl recenzentem knih a životopiscem Agathy Christie s názvem Agatha Christie: First Lady of Crime. Zemřel 27.3 2011 ve věku 84 let.

H. P Willmott (3)

Britský vojenský historik a vysokoškolský pedagog zaměřený na válečné dějiny 20. století.

H. Capelle, (2)

H Karlacj (6)

H Hill (5)

György Ürögdi (1)

Maďarský historik.

György Konrád (3)

György Konrád byl maďarský spisovatel. Koncem druhé světové války utekl společně se svými sourozenci z rodného kraje do Budapešti, kde se ukrývali před nacisty, aby se vyhnuli deportaci do Osvětimi, byli totiž ze židovské rodiny. Po válce studoval maďarštinu a graduoval v roce 1956. V tomtéž roce probíhalo v Maďarsku protikomunistické povstání a on vstoupil do národní gardy. Po porážce povstání se věnoval práci na poli sociologie. V roce 1969 vyšel jeho první román Kurátor. Později se dostal do konfliktu se státní mocí publikováním kritické filozofické studie Cesta inteligence k třídní moci . Po uveřejnění románu Zakladatel města mu bylo v Maďarsku zakázáno publikovat, stáhl se tedy z veřejnosti, cestoval a jeho román Spoluviník vyšel v Maďarsku jen v samizdatu. V roce 1988 se podílel na založení politické strany Svaz svobodných demokratů. Po porážce komunismu vydal román Kamenné hodiny . Mezi lety 1990–1993 byl prezidentem Mezinárodního PEN klubu. V letech 1993–1997 pracoval jako prezident Akademie umění v Berlíně. Byl dekorován mnoha cenami za literaturu a boj za lidská práva.

Gwyneth Rees (5)

Gwyneth Rees je britská autorka dětských knih. Narodila se v Leicesteru 10.5.1968, je napůl velšského a napůl anglického původu a vyrůstala ve Skotsku, kde také vystudovala medicinu na Glasgow University, po studiích pracovala jako dětský psychiatr v Londýně, v současnosti se věnuje pouze psaní. První knihu napsala v 10 letech , její knihy určené mladším dětem ale začaly vycházet až na přelomu tisíciletí. Napsala jich takřka dvacítku, jsou z každodenního života, plné fantazie a jemného humoru a získala řadu ocenění.

Gwen Strauss (5)

Americká spisovatelka žijící ve Francii, ředitelka rezidenčního programu Artist v domě Dora Maar v Ménerbes.

Gwen Bristow (3)

Gwen Bristow byla americká spisovatelka a novinářka. V roce 1989 byla uvedena do Alabamské ženské síně slávy.

Gustave Doré (4)

Paul Gustave Doré byl francouzský umělec, rytec a ilustrátor. Doré primárně pracoval také s dřevorytem a ocelorytem. Doré se narodil ve Štrasburku a v roce 1847 byly vydány jeho první ilustrované příběhy. Nejprve pracoval jako literární ilustrátor v Paříži, kde byl pověřen ilustrovat práce od Françoise Rabelaise, Honorého de Balzaca, Johna Miltona a Danteho Alighieriho. Velký úspěch sklidila nově ilustrovaná Anglická bible z roku 1866, která byla poprvé vystavena v roce 1867 v Londýně. Doré ilustroval nejrůznější knihy až do své smrti v Paříži v roce 1883. Byl pohřben na hřbitově Père-Lachaise. Za svůj život ilustroval Doré více než 90 knih či jiných materiálů. Mezi jeho nejvýznamnější patří Danteho Božská komedie , v roce 1863 Don Quijote od Miguela de Cervantese nebo v roce 1866 Ztracený ráj od Johna Miltona. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gustave Doré na anglické Wikipedii a Gustave Doré na německé Wikipedii.

Gustav Kubský (4)

Narozen 4.4.1908 v Praze. Dr., literatura a překlady z angličtiny pro mládež.

Gustav Imrýšek (4)

Born 5.10.1908 Bratřejov - died 1989. Czech teacher.

Gustav Büscher (3)

Německý autor publikací o radiotechnice a televizní technice.

Gusgus (6)

GusGus je elektronická hudební skupina z islandského Reykjavíku, která vznikla v roce 1995. V průběhu let se sestava skupiny různě měnila, mezi zakládající členy patřili Biggi Veira a Daníel Ágúst. GusGus je známá svým eklektickým stylem, v němž se mísí vlivy techna, housu, trip-hopu a dalších žánrů. Získali mezinárodní uznání pro svůj osobitý zvuk a dynamická živá vystoupení.

Günther Sterba (4)

Narozen 20.5. v severočeském Mostě, kde vystudoval gymnázium. Od roku 1943 do roku 1945 byl v armádě. V září 1944, po zranění a pobytu v nemocnici, začal jako válečný invalida distančně studovat lékařskou fakultu UK,kterou po válce dokončil v Jeně.V roce 1959 byl jmenován profesorem se samostatnou katedrou na Zoologickém ústavu Univerzity Karla Marxe v Lipsku.Brzy nato se stal ředitelem a vedoucím ústavu zabývajícího se problematikou buněčné biologie.Dlouho pracoval na neurokrinologickém výzkumu obratlovců.Na univerzitě v Lipsku zůstal až do svého odchodu do důchodu. Od svých 14 let byl nadšený akvarista se zaměřením na tetry a halančíky.Později vybudoval v Jeně i v Lipsku rozsáhlá zařízení umožňující chov a pozorování tropických rybek.Od roku 1954 začal publikovat knihy o akvaristice,které na rozdíl od ostatních šly nebývale do hloubky.Kromě knih publikoval množství vědeckých prací se zaměřením na endokrinologii,neurobiologii,morfologii a parazitologii. Je jeden z nejznámějších ichtyologů v bývalé NDR.Je zahraničním členem Královské švédské akademie věd,Německé akademie věd a má funkci vicepresidenta Federation of British Aquatic Societes . Od roku 1946 byl členem Výmarské SPD, odstopil v roce 1953 a od té doby nebyl členem žádné politické organizace.

Günther Lorenz (2)

Guillaume Dorison (5)

Francouzský scenárista, především komiksů, zaměřený na manga komiksy, též překladatel z japonštiny do francouzštiny.

Grusová Lucie (1)

Grigorij Jeruchimovič Glezerman (3)

Глезерман Григорий Ерухимович narozen 13.1. ve Tveru Sovětský filozof, doktor filozofie , profesor , čestný vědec RSFSR . Člen KSSS od roku 1940. Vystudoval ekonomii na Plechanovově institutu národního hospodářství. Učil filozofii od roku 1930. Hlavní práce v oblasti historického materialismu a vědeckého komunismu.

Grigorij Izrailevič Gorin (2)

Ruský dramatik, prozaik - humorista.

Greg Pak (5)

Americký spisovatel, režisér a autor komiksů.

Greg Capullo (5)

Americký ilustrátor, zaměřený na tvorbu komiksů.

Greg Bonham (4)

Greer Macallister (3)

Americká spisovatelka, autorka románů a povídek, básnířka.

Grahame Clark (1)

John Grahame Douglas Clark . Anglický archeolog.

Graham Clarke (1)

Anglický zahradník, autor a editor publikací o zahradnictví.

Grace Bumbry (4)

Grace Bumbry je uznávaná americká operní pěvkyně, proslulá svým bohatým mezzosopránovým hlasem, který v pozdějším období své kariéry rozšířila do sopránového rozsahu. Narodila se 4. ledna 1937 v St. Louis ve státě Missouri a koncem 50. a v 60. letech 20. století dosáhla mezinárodního uznání. Bumbryová patřila k předním operním osobnostem své doby a byla klíčovou postavou při prolamování rasových bariér ve světě opery. V roce 1961 se zapsala do historie, když jako první černošská pěvkyně vystoupila na Bayreuthských slavnostech v roli Venuše ve Wagnerově opeře "Tannhäuser", což byl pro barevné umělce přelomový okamžik.

Götz Trenkler (3)

Německý matematik a statistik, spoluautor Lexikonu populárních omylů.

Gottfried Wilhelm Leibniz (4)

Gottfried Wilhelm von Leibniz byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině. Je považován za polyhistora a univerzálního génia. Zaujímá důležité místo v dějinách filozofie a dějinách matematiky. Nezávisle na Isaacu Newtonovi objevil integrální kalkulus a jeho způsob zápisu se používá dodnes. Spolu s René Descartem a Baruchem Spinozou byl jedním ze tří největších racionalistů 17. století a předchůdců moderní logiky a analytické filosofie. Jeho filosofie se však zároveň odkazovala na scholastickou tradici, ve které logika hrála důležitou roli. Výrazně také přispěl k rozvoji fyziky a techniky a předznamenal myšlenkové pochody, které se později projevily v biologii, medicíně, geologii, teorii pravděpodobnosti, psychologii, jazykovědě či informatice. Věnoval se i politice, právu, etice, teologii a historii. Jeho práce na tuto pestrou škálu témat jsou roztroušeny v mnoha knihách, odborných článcích a desetitisících dopisů. Je známý svým výrokem: „Svěřte mi výchovu a změním tvářnost Evropy“. Narodil se v Lipsku. Jeho otec byl notářem a později i profesorem morálky na univerzitě. Již v brzkém věku ovládal latinu a řečtinu a četl antické autory . Studoval práva a filozofii na univerzitě v Lipsku pod vedením Jakuba Thomasia. V sedmnácti letech získal bakalářský titul. Jeho práce nesla název „O principu individuace“ . Poté studoval v Jeně u profesora matematiky Eduarda Weigela. Zde napsal roku 1666 práci „Rozprava o umění kombinatoriky“ . Ve dvaceti letech se stal doktorem práv na univerzitě v Altdorfu. Na téže univerzitě odmítl nabízenou profesuru, protože se chtěl věnovat více činnostem a profesura by ho omezovala. Nejdříve vykonával diplomatické a knihovnické služby u mohučského kurfiřta a poté na hannoverském dvoře. Toto povolání mu umožňo...

Gottfried Lindauer (1)

Narozen 5. 1. 1839 v Plzni, zemřel 13. 6. 1926 ve Woodville . Malíř sakrálních obrazů, působil na Moravě, později na Novém Zélandu, proslavil se portréty Maorů. Bratr malíře Hynka Lindauera .

Gorecká Barbora (1)

Gordon W Prange (1)

Celým jménem Gordon William Prangle. Americký historik, autor prací o druhé světové válce.

Gordon Swanborough (3)

Autor publikací z oblasti vojenství.

Golden Kids (5)

Golden Kids byla československá popová hudební skupina, která získala popularitu na přelomu 60. a 70. let 20. století. Trojici tvořili Marta Kubišová, Helena Vondráčková a Václav Neckář, kteří byli sami významnými umělci. V roce 1968 se spojili do skupiny Golden Kids , která využila jejich individuálních úspěchů a vytvořila jedinečnou směs hlasů a stylů, jež měla u publika ohlas. Jejich vystoupení byla známá svým energickým projevem a moderním stylem, který zahrnoval prvky popu, soulu a beatové hudby.

Glenda Nevill (3)

Publicistka, novinářka, redaktorka a autorka biografie. Žije v Jihoafrické republice.

Gleb Nikolajevič Golubev (4)

Gleb Nikolajevič Goluběv, rusky: Глеб Николаевич Голубев byls ovětský spisovatel, novinář, publicista a scénárista. V roce 1952 absolvoval Všeruský státní institut kinematografie S. A. Gerasimova , pracoval jako zvláštní korespondent pro časopisy Kresťanka a Vokrug světa . Spisovatelsky debutoval v roce 1946. Je autorem vědecko-umělecké a populářně-naučné, biografické a detektivní literatury, povídek a filmových scénářů, též 27 románů, publikoval v časopisech. Napsal řadu „mořských“ povídek s prvky sci-fi, detektivně-fantastických děl, v kterých zásadní roli hraje hypnóza a další záhady psychiky. První sci-fi povídka vyšla v roce 1956. Mnohá jeho díla byla přeložena do cizích jazyků - němčiny, čínštiny, maďarštiny, polštiny, bulharštiny a dalších.

Giulio Leoni (3)

Giulio Leoni, oceněný titulem doktor literatury, se narodil v hlavním městě Itálie, v Římě, kde žije a pracuje dosud. Záhadná témata pro své knihy nevolí náhodou: jeho celoživotní vášní je magie ve všech podobách. A že to s ní myslí vážně, dokládá jeho členství nejen v italském Klubu magiků, ale i v prestižních amerických společnostech: American Society of Magicians a International Brotherhood of Magicians.

Giovanni Civardi (5)

Italský sochař, portrétista, ilustrátor. Zabývá se anatomií pro výtvarníky a figurálním kreslením. Práce z oboru.

Giovanna Fletcher (4)

Britská spisovatelka, moderátorka, herečka, novinářka a blogerka.

Gino Loria (4)

Gino Liria byl italský matematik a historik matematiky.

Gina Spadafori (4)

Americká novinářka a autorka článků o domácích zvířatech.

Gina LaManna (2)

Americká spisovatelka, zaměřena na mystery literaturu a thrillery.

Gill Dawis (6)

Autor a redaktor populární četby, překladatel. Kolem r. 1920 v Praze pro nakladatele Jandu redigoval, překládal a psal okultistickou literaturu a spisky o různých otázkách životního stylu.

Gier Kerstin (6)

Gerhard Bläske (4)

Německý novinář, autor turistického průvodce.

Gerd Brosch (4)

Gérard Périot (2)

Francouzský cestovatel po severu Afriky, dobrodruh, autor cestopisných knih.

Gerard Fraineau (1)

Narozen 19. 11. 1912 v Ústí nad Labem, zemřel 8. 5. 1974 ve Zlíně. Lékař a prozaik.

Geraldine Sullivan (3)

Americká astroložka, publikace z oboru.

Gerald L Posner (4)

Americký právník, investigativní novinář.

Geraint Anderson (4)

Geraint Anderson je bývalý britský analytik investičních společností v londýnské City a autor anonymních sloupků v novinách thelondonpaper, kde odhaluje zákulisí a špinavost světa makléřů a investičních bankéřů a podle těchto sloupků, které si získaly velkou oblibu byla vydána jeho úspěšná kniha s názvem CITYBOY. Otcem Gerainta Andersona je labouristický politik Donald Anderson – Baron Anderson of Swansea a jeho matkou je Dorothy, dcera bolivijských misionářů. Geraint se narodil a vyrůstal v londýnské čtvrti Notting Hill, kde studoval na Fox School a Latymer Upper School v Hammersmithu. Po ukončení těchto škol strávil rok potulováním se a kouřením marihuany po Asii. Po návratu do Anglie vystudoval historii na Queens' College, University of Cambridge a své laxní vzdělání dokončil na Sussex University, kde získal magisterský titul . Jeho rodiče však nebyli spokojeni se zahálčivým a potulným životem svého syna, a tak roku 1996 Geraintovi jeho starší bratr Hugh, který pracoval jako fund manažer nizozemské investiční banky ABN Amro, zařídil dobré místo v londýnské bankovní čtvrti City. Byl zaměstnán jako analytik vytvářející modely trhu veřejně obchodovaných společností. Během prvních pěti let se jeho plat vyšvihl z 24 000 £ na 120 000 £ a jeho bonusy během prvních tří let byly £14 000, £55 000 a £140 000. Roku 1997 přešel na pozici do Société Générale a konečně roku 1999 do Commerzbank. Své znechucení a rozčarování nad svou prací se rozhodl ventilovat anonymním sloupkem v lokálních novinách thelondonpaper, kam přispíval od roku 2006 a jeho sloupky popisující reálný svět v City se staly velice oblíbenými. 18. června 2008 bylo odhaleno, že pravidelným sloupkařem známým pod přezdívkou City Boy je Anderson. Posléze byla vydána jeho kniha Cityboy - Beer And Loathing In The Square Mile.

Georgij Valentinovič Plechanov (5)

Georgij Valentinovič Plechanov byl ruský politik, marxistický filozof a menševik. Georgij Plechanov se narodil ve šlechtické rodině vysloužilého kapitána Valentina Petroviče Plechanova. V roce 1876 vstoupil do organizace Zemlja i volja. Účastnil se demonstrace v Kazani v roce 1876, za což byl odsouzen na čtyři roky vězení. Roku 1880 roku se Plechanov odstěhoval z Ruska do Švýcarska, kde se plně věnoval studiu. V roce 1882 roce přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany, vydal knihu o francouzských materialistech 18. století a materialistické teorii dějin a poprvé zformuloval Marxovy a Engelsovy myšlenky tak, aby byly použitelné v Rusku. Plechanov především tvrdil, že podle klasické marxistické teorie je dělnictvo v Rusku ještě slabé a jako důsledný ekonomický determinista trval na tom, že přechod k socialismu nemůže přeskočit vybudování průmyslové kapitalistické společnosti. Roku 1883 založil v Ženevě klub "Osvobození práce", k níž postupně přistoupili i Věra Zasuličová, Peter Struve, Vladimír Uljanov . Jeho kniha "O vývoji materialistického názoru na dějiny" mohla vyjít roku 1895 v Rusku a vzbudila pozornost mladých revolucionářů. Podle Lenina "pomohla vychovat celou první generaci ruských marxistů". Na druhém sjezdu RSDDS roku 1903 Plechanov řekl: „Kdyby kvůli úspěchu revoluce bylo třeba dočasně omezit fungování toho nebo onoho demokratického principu, bylo by zločinem se před takovým omezením zastavit“ . Po tomto sjezdu se strana rozdělila na menševiky vedené Martovem, a na bolševiky, v jejichž čele stál Lenin. Ten se poté s Plechanovem, který se stal menševikem, rozešel, i když je zřejmé, že na něho měl velký vliv. Během revoluce roku 1905 se stále nemohl Plechanov vrátit do Ruska. To mohl udělat až roku 1917, kdy se pod dojmem revolučních událostí vrátil po 37 letech z vyhnanství. Plechanov podporova...

Georgij Nikolajevič Vladimov (3)

Ruský spisovatel, literární kritik a disident.

Georges Perec (4)

Georges Perec byl francouzský spisovatel. Pocházel z polské židovské rodiny a již v dětství přišel o oba rodiče . Matka ho roku 1941 nechala pokřtít, pofrancouzštěla jeho jméno z Peretz na Perec a odeslala ho vlakem Červeného kříže do Villard-de-Lans. Tím mu zřejmě zachránila život. Po válce se Perec vrátil do Paříže a byl adoptován sestrou svého otce. S válečnými zážitky se vyrovnával na psychoterapii u Françoise Dolto, léčení podstoupil roku 1949. Roku 1956 podstoupil rovněž psychoanalýzu u Michela de M'Uzana. Byl členem literární skupiny Oulipo . Skupina se zaměřovala na literární experimentátorství – jeho román La Disparition byl například napsán bez užití písmene "e", jež je ve francouzštině ještě frekventovanější než v jiných jazycích. Na princip knihy neupozornil a dobová kritika si ho vůbec nepovšimla. Na to reagoval vydáním dalšího experimentálního textu Les revenentes, kde písmeno "e" bylo naopak jedinou užitou samohláskou. Již první román Les Choses zaznamenal poměrně úspěch, když získal Renaudotovu cenu. Zlomem v jeho kariéře se však stal rok 1978, kdy vydal román La Vie mode d'emploi , která zaznamenala takový úspěch, že mohl opustit své zaměstnání a věnovat se literatuře. Román má složitou strukturu, čtenáři jsou kvůli tomu nabídnuty i různé mapky a grafy, aby se v textu lépe orientoval. Kniha získala cenu Médicis a roku 1999 ji čtenáři deníku Le Monde zvolili 43. nejdůležitější knihou 20. století. V roce 1974 s Bernardem Queysannem natočil filmovou adaptaci své knihy Un homme qui dort.