19381–19440 z 153137 Autoři
Helena Wernischová (5)
Helena Wernischová se narodila v roce 1942 v Praze, vystudovala střední průmyslovou školu keramickou v Karlových Varech, maturovala v červnu 1961. Během studií vystavovala kresby na školních výstavách, psala a kreslila do školního časopisu, recitovala, byla dramaturgyní a scénografkou studentských představení. V září 1961 nastoupila na umístěnku jako mistrová v porcelánce na Karlovarsku a provdala se za básníka Ivana Wernische. V roce 1962 narození syna Martina, 1964 syna Michala. Rozvod 1973.
Více od autora
Helena Vajgantová (4)
Narozena 24. 7. 1928 v Holešově, zemřela 19. 7. 2017. Básnířka, prozaička, autorka filmových a rozhlasových scénářů a libret.
Více od autora
Helena Staub (3)
Narozena 18.3.1947. Česká historička umění žijící ve Francii, katalogy výstav, též překladatelka.
Více od autora
Helena Križanová-Brindzová (3)
Slovenská prozaička, poetka, dramatička a prekladateľka. Známa predovšetkým ako autorka literatúry pre deti a mládež. Narodila sa v roku 1922 v Ludaniciach. Navštevovala gymnázium v Nitre a v rokoch 1941 – 1948 pôsobila ako pedagogička v rodom meste. Potom sa stala pracovníčkou Spolku slovenských spisovateľov v Bratislave, kde pôsobila v rokoch 1948, 1949. V rokoch 1949 – 1950 a 1953 – 1955 pracovala ako dramaturgička v Československom rozhlase v Bratislave. V rokoch 1951 – 1953 bola redaktorkou v časopisu Zornička, neskôr redigovala časopis Pionier, v rokoch 1967 – 1969 časopis Rodina a škola. Od roku 1969 bola spisovateľkou v slobodnom povolaní a v roku 1976 odišla do dôchodku. Poézii sa intenzívne začala spisovateľka venovať v období rokov 1936 – 1944. Inšpiráciu a rady čerpala z listovej korešpondencie s básnikmi Jankom Silanom a Karolom Strmeňom. Svoju literárnu činnosť začala básňami, v ktorých sa sústredila na poetické vyjadrenie ľúbostného citu. Od roku 1943 uverejňovala svoje verše v časopisoch Kultúra, Živena a Elán, neskôr publikovala napríklad v Kultúrnom živote, Slovenke, či v Živote. Básne pre deti jej vychádzali v Ohníku, Zorničke a v iných časopisoch pre deti a mládež.
Více od autora
Helena Chvátalová (3)
Jako novinářka již dvacet let se zabývá problematikou dětí s postižením a jejich rodin. Šéfredaktorka časopisu "děti a my" Ve sdružení "Klíček" Šéfredaktorka "Zdravotnických novin". PhDr. Helena Chvátalová je redaktorka, bývalá šéfredaktorka časopisu Děti a my a scénáristka. Je autorkou knih Jak se žije dětem s postižením, Malá povzbuzení pro mámy a táty, 300 rad pro první rok s dítětem a spoluautorkou několika dalších knih. Dvakrát získala 1. cenu Vládního výboru pro zdravotně postižené občany v kategorii děl písemně publikovaných. Zabývá se také osobnostním rozvojem, absolvovala dvouletý výcvik rodinných konstelací. Je jedenatřicet let vdaná, má dvě dospělé dcery, dva zetě, zatím jediného vnoučka a čtyři kočky.
Více od autora
Helena Čapková (3)
Helena Čapková, provdaná Koželuhová a později Palivcová , byla česká spisovatelka, autorka vzpomínkových knih o svých bratrech Karlovi a Josefovi. V roce 1904 se provdala za brněnského politika a právníka Františka Koželuha. Měli spolu dvě dcery, z nichž Helena se vdala za budoucího ministra Adolfa Procházku. V roce 1926 ovdověla. Z Brna se přestěhovala do Prahy na Vinohrady, kde bydlela nedaleko svých bratrů. V roce 1930 se znovu provdala za spisovatele a diplomata Josefa Palivce. V letech 1933–1938 žila v Prohoři u Žlutic, kam za ní dojížděli oba bratři. Po okupaci se vrátila do Prahy. V letech 1945–1948 žila na zámku Brložec nedaleko Prohoře. Od vykonstruovaného politického procesu s jejím mužem Josefem Palivcem v roce 1951 byla šikanována komunistickým režimem, až do své smrti v roce 1961. Rok po její smrti byla vydána v nakladatelství Československý spisovatel cenzurovaná část jejích vzpomínek s názvem Moji milí bratři. Helena Čapková zemřela 27. listopadu 1961 a byla pohřbena na Olšanských hřbitovech. V českém životopisném filmu Člověk proti zkáze její postavu ztvárnila herečka Věra Galatíková.
Více od autora
Helena Bochořáková-Dittrichová (5)
Narozena 31. 7. 1894 ve Vyškově, zemřela 28. 3. 1980 v Brně. Malířka, grafička, autorka cestopisů.
Více od autora
Helen Jukes (3)
Britská autorka románu, včelařka, lektorka workshopů a vysokoškolská učitelka tvůrčího psaní.
Více od autora
Heinrich Remy (6)
Německý chemik a vysokoškolský učitel, zaměřený na anorganickou chemii.
Více od autora
Heike Owusu (4)
Německá spisovatelka a ilustrátorka, zabývá se věděním a mytologií přírodních národů.
Více od autora
Heidi Perks (4)
Britská spisovatelka, autorka thrilleru, bývalá pracovnice marketingu.
Více od autora
Havran (6)
Více od autora
Haruo Umezaki (1)
Haruo Umezaki byl japonský prozaik, jeden z nejlepších představitelů první poválečné japonské literární školy sengoha. Umezaki absolvoval roku 1940 Tokijskou univerzitu v oboru japonská literatura a již při studiu se věnoval psaní poezie a vydávání literárního časopisu. Roku 1944 byl povolán k válečnému námořnictvu, stal se poddůstojníkem u spojařů a působil jako šifrant na různých vojenských základnách na Kjúšú. Po skončení války se pak zcela věnoval literatuře. Jeho díla odráží vlastní válečné zážitky, jsou psychologickým obrazem poválečného života poraženého národa a také sondami do lidského nitra. Jeho hrdinové z válečných próz nejsou zaslepeni vidinou vítězství, ale vyznačují se lidskostí a trápí se pochybnostmi.
Více od autora
Harold Pinter (6)
Harold Pinter , známý též pod pseudonymy Horold Pinta a David Baron, byl anglický dramatik a básník, scenárista, herec a politický aktivista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2005. Narodil se v Londýně, kde se neúspěšně pokoušel vystudovat Královskou akademii dramatických umění. Poté publikoval své verše pod pseudonymem Harold Pinta, a od roku 1949 používal pro svou hereckou kariéru pseudonym David Baron. Zhruba od roku 1968 se začal zabývat divadelní režií a od roku 1973 pracoval jako režisér v National Theatre. Roku 1977 se rozešel se svou ženou – herečkou Vivien Merchantovou, roku 1980 se oženil se spisovatelkou Lady Antonií Fraserovou. Byl velkým fanouškem kriketu a předsedou Gaieties Cricket Clubu. Kromě svých literárních děl byl Pinter znám svými velmi provokativními politickými názory. Vystupoval ostře proti Georgovi Bushovi, kterého označil za masového vraha, tak proti britské vládě. Kromě toho byl členem organizace bojující za osvobození Slobodana Miloševiće. V novinách odsoudil invazi do Iráku, bombardování Jugoslávie i invazi do Afghánistánu. Jeho dramatická tvorba byla ovlivněna absurdním divadlem a Artaudovým divadlem krutosti. Literárními vzory mu byli Franz Kafka a Samuel Beckett. Pro jeho hry z počátečního období se používal termín groteska hrůzy. V pozdější době pod vlivem své politické angažovanosti se svých hrách stavěl proti diktatuře a tyranii. Švédská akademie ve Stockholmu mu v roce 2005 udělila Nobelovu cenu za literaturu. Jeho silně vyhraněné politické názory byly trnem v oku některým kritikům, kteří toto udělení ceny označili za víceméně politický akt. V roce 1999 byl hostem Pražského festivalu spisovatelů.
Více od autora
Harald Havas (3)
Rakouský novinář, autor publikace inteligenčních testů a návodů, jak je řešit.
Více od autora
Harald Christian Scheu (6)
Narozen 1. 7. 1969 v Neckermarktu , žije v ČR. Právník, působí na katedře mezinárodního práva Právnické fakulty UK.
Více od autora
Happy Mondays (5)
Happy Mondays je anglická rocková skupina, která vznikla v roce 1980 v Salfordu. Původní sestavu skupiny tvořili Shaun Ryder , jeho bratr Paul Ryder , kytarista Mark Day, klávesista Paul Davis a bubeník Gary Whelan. Mark "Bez" Berry se ke kapele později připojil na pódiu jako tanečník a hráč na bicí nástroje. Happy Mondays jsou často spojováni s kulturní scénou Madchester z konce 80. a začátku 90. let, která mísila alternativní rock, psychedelický rock a elektronickou taneční hudbu.
Více od autora
Hans-Joachim Rotzsch (5)
Hans-Joachim Rotzsch byl vynikající německý dirigent a tenorista, známý zejména díky své práci s lipským Svatotomášským sborem, jedním z nejslavnějších chlapeckých sborů na světě. Narodil se 25. dubna 1929 v Lipsku a v roce 1972 se stal šestnáctým kantorem tohoto sboru, kde vystřídal Erharda Mauersbergera a tuto prestižní funkci zastával až do roku 1991. Během svého působení Rotzsch významně přispěl k mezinárodnímu renomé sboru prostřednictvím turné a nahrávek.
Více od autora
Hans Rosling (3)
Švédský lékař, vědec a statistik, zdravotní poradce mezinárodních organizací, iniciátor Lékařů bez hranic ve Švédsku, zabýval se vztahem mezi ekonomickým vývojem, zemědělstvím, chudobou a zdravím.
Více od autora
Hans Magenschab (2)
Hans Magenschab narozen 1939, studoval práva a politické vědy ve Vídni a v Salcburku. Je novinář a autor řady televizních pořadů, působí jako šéfredaktor listu Furche a politického magazínu Wochenpresse. Do roku 2004 řídil tiskový a informační odbor prezidentské kanceláře a byl tiskovým mluvčím rakouského spolkového prezidenta.
Více od autora
Hans Kirk (3)
Hans Kirk byl oceňovaný dánský spisovatel, který se proslavil svým debutem "Rybáři", který se stal nejprodávanějším románem všech dob v Dánsku. Kirk byl dlouhodobým členem komunistické strany a své marxististické myšlenky přenášel i do svých děl. Za svůj život napsal 8 románů, ovšem psal také povídky, eseje a rádiové hry.
Více od autora
Hans Holbein (4)
Hans Holbein mladší byl německý renesanční malíř a grafik, syn Hanse Holbeina staršího, ve své tvorbě ovlivněný Albrechtem Dürerem a Leonardem da Vincim. Vytvořil řadu portrétů a dřevořezů, stal se dvorním malířem anglického krále Jindřicha VIII. Je všeobecně uznáván za jednoho z nejlepších portrétistů raného novověku. Hans Holbein se stejně jako jeho starší bratr Ambrosius narodil v bavorském Augsburgu, jenž byl v té době střediskem umění, kultury a obchodu. Jeho otec byl významný německý malíř a přední osobnost přechodu německého výtvarného umění od gotiky k renesanci. V jeho dílně se také oba bratři vyučili základům malířství a zlatnické, šperkařské a tiskařské práce. K jeho prvním známým dílům patří portrét Mladý muž v červeném baretu, jenž vznikl v roce 1515 ještě pod otcovým vlivem a je dnes uložen v Hesenském zemském muzeu v Darmstadtu. V témž roce odešel Holbein do Basileje, kde se mu v dílně malíře Hanse Herbstera dostalo dalšího vzdělání v oboru. Tam prý také ozdobil okraje knihy svého učitele sérií kreseb a perokreseb. Byla to Chvála bláznivosti holandského humanisty Erasma Rotterdamského, jemuž byl Holbein představen. Později se s ním spřátelil a namaloval tři Erasmovy portréty. V roce 1516 si mladý Holbein při návštěvě Isenheimu prohlédl právě dokončený Grünewaldův oltář a následujícího roku 1517 odjel do Lucernu, kde pomáhal otci s freskou v sídle zdejšího purkmistra. Není doloženo, zda podnikl i studijní cestu do Itálie. Roku 1519 se vrátil do Basileje, kde se stal mistrem a po předčasné bratrově smrti vedl malířskou dílnu. Maloval oltářní obrazy a nástěnné malby, ilustroval knihy a stejně jako jeho otec navrhoval kostelní vitrážová okna a maloval portréty. Roku 1520 získal basilejské občanství, načež se oženil s vdovou Elsbeth Binsenstockovou, s níž zplodil čtyři děti. Svoji první cestu do Anglie podnikl Holbein v roce 1524. Ještě téhož roku se vrátil do Basileje, avšak musel se potýkat s nedostatke...
Více od autora
Hans Georg Gadamer (6)
Hans-Georg Gadamer, byl německý filosof 20. století, fenomenolog a žák M. Heideggera. Proslavil se bádáním o antické filosofii, o jazyce a estetice a zejména o filosofické hermeneutice. Gadamer se narodil v Marburgu v Hesensku. Jeho otec, profesor chemie a později rektor tamní univerzity, vedl syna k přírodním vědám, Gadamer však odešel do Vratislavi, kde studoval filosofii. Po návratu do Marburgu studoval u novokantovců P. Natorpa a Nicolai Hartmanna a roku 1922 promoval prací o Platónovi. Potom odešel do Freiburgu k mladému M. Heideggerovi, kde jeho spolužáky byli Leo Strauss, Karl Löwith a Hannah Arendtová. S Heideggerem odešel na univerzitu v Marburgu, kde se roku 1929 habilitoval prací Platónova dialektická etika a přednášel. V letech 1939-1947 byl řádným profesorem v Lipsku a v roce 1945 děkanem filosofické fakulty. S nacistickým režimem sice vycházel, nebyl však aktivním nacistou, proto byl ve funkci potvrzen i po konci války a v roce 1946 byl zvolen rektorem. Vzhledem k politickému vývoji v tehdejší sovětské zóně odešel do Frankfurtu a roku 1949 převzal katedru filosofie po Karlu Jaspersovi v Heidelbergu, kde zůstal i po svém emeritování v roce 1968. Gadamer napsal řadu prací o antické filosofii, o filosofii jazyka a o estetice, proslavil se však velkou prací Pravda a metoda z roku 1960. Téma „rozumění“ a filosofické hermeneutiky naznačil už Heidegger, teprve Gadamer je však zpracoval. Postavil se jednak proti názorům, které chtěly i v humanitních vědách zavést přírodovědecký způsob argumentace a dokazování, jednak proti starší hermeneutice Friedricha Schleiermachera a Wilhelma Diltheye, která chápala interpretaci jako vcítění, návrat k myšlenkám původního autora. Gadamer naproti tomu rozvinul myšlenku „hermeneutického kruhu“: ke každému textu člověk už přistupuje s jistým „před-porozuměním“, které se během četby kriticky mění, protože dochází ke „splývání ho...
Více od autora
Hans Erni (3)
Švýcarský malíř, grafik, sochař, rytec, litograf, návrhář poštovních známek a ilustrátor.
Více od autora
Hanns Michael Schindler (3)
V Německu žijící autor křesťanské literatury, zejména knih o světcích.
Více od autora
Hanneke van Dijk (3)
Autorka působí jako odborná publicistka v oboru ekologie a péče o životní prostředí. Pravidelně přispívá do holandských i zahraničních časopisů, organizuje zahradnicky orientované poznávací cesty a píše příručky a průvodce po významných zahradách.
Více od autora
Hana Švejnohová (3)
Hana Švejnohová se narodila se v Brně 25. prosince 1955 jako Hana Zaoralová. Vystudovala brněnskou konzervatoř, prošla divadelními scénami v Jihlavě, ve Zlíně, Brně. V Praze krátce spolupracovala s Hravým divadlem Jiřího Císlera. Do povědomí veřejnosti se zapsala především jako televizní a rozhlasová moderátorka. Přispívala do různých magazínů, nyní píše fejetony a rozhovory pro internetový portál i60. Je autorkou několika „cestovních“ pořadů a v roce 2020 se uvedla svojí knižní prvotinou Mrcha jemně uzená. Píše fejetony, překládá z němčiny, je spoluautorkou Kuchařky Frekvence 1 a kalendářů s recepty Dámského klubu, autorkou několika pořadů, jako je rozhlasový Nezatloukat aneb My dva a čas, kde vyzpovídala celou řadu osobností. Je vdaná, má jednoho syna a je babičkou vnuka.
Více od autora
Hana Schelová Bachrachová (4)
Narozena 1974 v Praze. Právnička. Publikace v oboru i z oblasti společenského chování.
Více od autora
Hana Nová (5)
Hana Nováková, PaedDr. Nar. 1944, vystudovala na FTVS Karlovy Univerzity v Praze. Je doktorkou pedagogiky, 23 roků pracovala ve Výzkumném ústavu tělovýchovném v Praze. V současnosti je samostatnou odbornou pracovnicí – specialistkou v Laboratoři sportovní motoriky FTVS UK. Oborem jejího dlouholetého zájmu je diagnostika motorických funkcí.
Více od autora
Hana Militká (4)
Narozena 24. 5. 1950 v Hradci Králové. Herečka a a spisovatelka, autorka povídek a detektivních románů.
Více od autora
Hana Lipovská (5)
Narozena 9. 11. 1990. Ekonomka se zaměřením na problematiku lidského kapitálu, ekonomii růstu a metodologii vědy. Publikace v oboru, též práce o teorii her..
Více od autora
Hana Kolářová (6)
Narozena 9.7.1961 v Olomouci. Doc. RNDr., CSc., práce z oboru lékařské biofyziky.
Více od autora
Hana Klánová (3)
Občanským povoláním úřednice. Provdaná Tuhá, psala pod dívčím jménem. Za první republiky a za protektorátu publikovala i pod řadou dalších, dnes již neznámých pseudonymů. Údajně byla činná v odboji. Její známé práce zahrnují několik pohádek, dále romány pro ženy, dívky a chlapce.
Více od autora
Hana Kašáková (3)
Narozena 1981. Reklamní textařka, publicistka, blogerka a spisovatelka.
Více od autora
Hana Jordánková (4)
PhDr. Hana Jordánková ; historička a archivářka, zabývá se dějinami Brna. Archiv města Brna; Odborné zaměření: historie středověku a raného novověku, vývoj středověký a raně novověkých měst, správní dějiny, ediční práce.
Více od autora