Všichni Autoři a témata

J Klíma (6)

JUDr., autor románu .

J Jaroš (1)

J Honzík (6)

J Hochmann (6)

J Gorlic (3)

Polský spisovatel, psal na počáátku 20. století.

J Adamec (6)

Ivo Vodseďálek (3)

Ivo Vodseďálek byl český básník, výtvarník a podnikatel v cestovním ruchu. Po maturitě pracoval v dělnických profesích jako montér a stavební dělník, v letech 1953 až 1988 byl zaměstnaný jako projektant v národním podniku Chemoprojekt. V letech 1950–1953/1955 vedl spolu s Egonem Bondym samizdatovou edici Půlnoc. V ní publikoval krátkou sbírku Trapná poesie, která se stala proklamací autorova vlastního literárního stylu. Hlavními motivy jsou trapnost, stud, bezradnost nad nenaplněnými očekáváními uměleckými i politickými. Od roku 1960 organizoval létání volnými balony, dosáhl kvalifikace pilot-instruktor. V letech 1991–1997 byl majitelem a provozovatelem cestovní a letecké dopravní kanceláře Adyton. Žil střídavě v Praze a ve Vysokém nad Jizerou, rodišti svých předků. Literární díla mu začala oficiálně vycházet až v 90. letech. Jeho první manželka , Dana Prchlíková , přezdívaná Dagmara, publikovala dvě básně v edici Půlnoc a její jméno dalo název Bondyho sbírce Dagmara aneb Nademocionalita . Laureát Ceny Revolver Revue za rok 2006.

Ivo Plaňava (4)

Autor působí jako psycholog a vysokoškolský učitel. Narodil se v roce 1934 v Brně. V roce 1958 absolvoval studium psychologie na univerzitě v Brně. Roku 1968 získal titul PhDr., roku 1990 byl jmenován docentem a o šest let později habilitoval. Od roku 1998 působí na Katedře psychologie Fakulty sociálních studií MU Brno, kde se zabývá především manželským a rodinným poradenstvím, psychoterapií a mezilidskou komunikací.

Ivo Pechar (5)

Ivo Pechar je český spisovatel a redaktor, autor románů pro dospělé i pro děti a mládež, dobrodružných s vědeckofantastických povídek a libret k více než deseti sci-fi komiksům. Vystřídal několik povolání . Byl také československým reprezentantem v lehké atletice a mistrem republiky na 110 metrů překážek z roku 1960. Roku 1966 vystudoval literaturu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Roku 1968 se stal redaktorem časopisu MY, jehož vydávání bylo v květnu roku 1969 Českým úřadem pro tisk a informace zastaveno. V letech 1970–1984 byl redaktorem dětského časopisu Ohníček a v letech 1985–1988 populárně-vědeckého časopisu Věda a technika mládeži. Roku 1989 pracoval v propagaci podniku zahraničního obchodu Strojimport. Po roce 1989 se začal věnovat podnikání. Založil nakladatelství Knižní podnikatelský klub a nakladatelství zdravotnické literatury Galén . Později vedl firmu na výrobu dětského nábytku. Nejprve přispíval do kulturních a sportovních rubrik v různých časopisech a novinách. Pro dětské časopisy napsal desítky dobrodružných povídek. Je autorem libret k více než deseti sci-fi komiksům. Knižně debutoval roku 1980 románem Rivalové z benzínové aleje.

Ivo Martinec (3)

Narozen 14.02.1955 Brno, okr. Brno-město, literární teoretik.

Ivo Kasal (2)

Zástupce firem v oblasti loterií jako advokát, člen redakce irského loterijního časopisu "Coin Op News", poradce české Komory zábavního průmyslu.

Ivo Hertl (3)

Autor kriminálních příběhů. Činný okolo roku 1975.

Ivo Hanel (1)

Nar. 2. 5. 1945 v Ivančicích . Psychiatr a psycholog, překladatel, autor scénářů a scénické hudby. Autor několika psychoterapeutických technik a několika testovacích technik a dotazníků. Spolu s Michaelou Brožovou publikuje práce z oblasti architektury a psychologických aspektů knihovních budov.

Ivo Dvořák (6)

Narozen 9. 1. 1971. Soudní znalec v oboru víno a ostatní alkoholické nápoje, držitel mezinárodních degustačních zkoušek podle evropských norem.

Ivica Ďuricová (5)

Slovenská spisovatelka a copywriterka.

Iveta Horáková (4)

Iveta Horáková píše knihy v oborech marketing a komunikace.

Ivet Tomášková (3)

Ivana Špičková (4)

Ivana Špičková je česká spisovatelka historických románů. V roce 1986 absolvovala Hladnovské gymnázium v Ostravě. V Ostravě-Zábřehu pracovala pět let jako knihovnice v Domě kultury Nové Huti. Po otevření hranic odjela do USA, kde v roce 1993 absolvovala Stone Academy se zaměřením na wordprocessing a vrátila se do Česka do Prahy, kde pracovala na administrativních pozicích ve firmách Rank Xerox Ltd. a Price Waterhouse. V roce 1995 složila přijímací zkoušky na Univerzitu Quinnipiac ve státě Connecticut a vrátila se do Spojených států. Na této univerzitě získala v roce 1999 bakalářský titul v oboru mezinárodní obchod a v roku 2001 MBA se zaměřením na finance. Během studií pracovala nejprve pro Asplundh Co., servisní společnost pro energetické a teplárenské firmy, později jako finanční analytik ve firmě Veritas Credit Corporation v New Havenu. Do Česka se vrátila v roce 2001 a pokračovala v práci ve finančním oboru. Žije a pracuje v Brně.

Ivana Nováková (6)

Ivana Nováková roz. Kotíková je bývalá československá hráčka basketbalu. Je vysoká 178 cm. Je zařazena na čestné listině mistrů sportu. Patřila mezi opory basketbalového reprezentačního družstva Československa, za které v letech 1983 až 1991 hrála celkem 172 utkání a má významný podíl na dosažených sportovních výsledcích. Zúčastnila se kvalifikace na Olympijské hry 1984 a Olympijských her 1988 – 8. místo, Mistrovství světa 1986 Moskva – 4. místo, tří Mistrovství Evropy 1987, 1989, 1989, na nichž získala stříbrnou medaili za druhé místo v roce 1989, čtvrté a páté místo . Na Mistrovství Evropy juniorek v roce 1983 s družstvem Československa získala titul mistryně Evropy. V československé basketbalové lize žen hrála celkem 9 sezón za družstvo VŠ Praha, s nímž získala v ligové soutěži šest titulů mistra Československa a třikrát druhé místo . V letech 1987 až 1989 byla třikrát vybrána jako basketbalistka roku a v sezónách 1986/87 až 1988/89 byla třikrát vybrána do All-Stars – nejlepší pětice hráček československé ligy. Je na 44. místě v dlouhodobé tabulce střelkyň československé ligy žen za období 1963–1993 s počtem 2316 bodů. S klubem VŠ Praha hrála 5 ročníků Poháru mistrů evropských zemí v basketbalu žen , v ročníku 1984 prohra v semifinále proti Levski Spartak Sofia , 1989 a 1990 účast ve finálové skupině a dvakrát účast ve čtvrtfinálové skupině. V Poháru vítězů pohárů družstvo hrálo 3 ročníky , bylo dvakrát vyřazeno v semifinále 1987 a 1988 a hrálo ve čtvrtfinále . a celkový výsledek v soutěži)

Ivana Myšková (2)

Ivana Myšková je česká spisovatelka a novinářka. Vystudovala tvůrčí psaní a mediální komunikaci na Literární akademii v Praze. Její prozaický debut byl původně psán jako diplomová práce na akademii. Pracovala pro kulturní pořad Mozaika na Českém rozhlase Vltava; nejprve spolupracovala jako recenzentka, od roku 2007 jako stálá externí spolupracovnice, v letech 2010–2013 pak jako zaměstnankyně rozhlasu. Novela Nícení byla nominována například na cenu Česká kniha 2013 a Cenu Josefa Škvoreckého 2013, sbírka povídek Bílá zvířata jsou velmi často hluchá pak na Literu za prózu v roce 2018.

Ivana Mokrošová (2)

Narozena 28.7.1946 v Pelhřimově. PhDr., vedoucí Ústavu jazyků 2. LF UK, publikace z oboru lékařská němčina, angličtina, práce z oborové terminologie.

Ivana Lacková (5)

Ivana Hutařová (4)

Ivana Hutařová vystudovala Fakultu sociálních věd a publicistiky a na celý život zakotvila pracovně v knihovnách. Měla to štěstí, že mohla dlouho dělat to, co ji nejvíce zajímá – zabývat se problematikou literatury pro děti a mládež a dětské četby nejen u nás, ale i ve světě. Zároveň si pro radost píše povídky a fejetony, které jí občas otisknou noviny nebo časopisy. Je také autorkou životopisných knížek o dětech našich prezidentů, o slavných zpěvácích a hercích Národního divadla šedesátých let dvacátého století a o herečce Slávce Budínové. Se ženou spisovatele Františka Nepila řadu let pořádala a redakčně zpracovávala knihy ze spisovatelovy pozůstalosti. Knížka Jedna vražda stačí, kterou nazývá detektivkou-nedetektivkou, je jejím prvním pokusem v této literární oblasti. Postava Matyldy si žije už teď vlastním životem a není vyloučeno, že pokud si najde dostatek čtenářů, budou mít její podivná pátrání pokračování.

Ivana Ašenbrenerová (4)

Narozena 1967. Mgr., novinářka, publicistka, redaktorka. Publikace z oboru těhotenství, porod a péče o dítě.

Ivan Vladimirovič Mičurin (4)

Ivan Vladimirovič Mičurin byl ruský šlechtitel a ovocnář, dvojnásobný nositel Leninova řádu. Zpočátku pěstoval ovocné odrůdy vhodné pro oblast středního Ruska. Využil ovocné odrůdy z různých oblastí Asie, rostoucí ve studeném klimatu s krátkou vegetační dobou. Křížením těchto odrůd s evropskými vypěstoval cca 300 nových odrůd ovoce, zejména jabloní, vhodných pro drsné podmínky vnitrozemského klimatu středního Ruska. Posunul tím hranice pěstování ovoce výrazně severněji. Předpokládal možnost změny genotypu působením vnějšího vlivu. Jeho práce a život byly používány sovětskou propagandou a pseudovědcem Lysenkem. Své zkušenosti Mičurin shrnul v knize jménem Výsledky šedesátiletých prací. Posmrtně pak vyšly jeho sebrané spisy a byly přeloženy do mnoha jazyků. Mičurinovy šlechtitelské úspěchy jsou známy i u nás. Náš úspěšný šlechtitel růží z Blatné Jan Böhm tyto Mičurinovy výpěstky ve své školce pěstoval a propagoval je ve svém Průvodci nevymrzající zahradou. Zde jsou u některých odrůd uvedeny také zkušenosti autora s mrazivou zimou na přelomu let 1928–1929 a 1939–1940. Československá akademie zemědělská jmenovala dne 3. března 1935 I. V. Mičurina za „nesmrtelné zásluhy o rozvoj ovocnictví" svým čestným členem.

Ivan Timofejevič Spirin (3)

Narodil se v Kolomně jako syn dělníka. V roce 1915 nastoupil k železnici, kde zpočátku pracoval jako nakládač, později jako opravář. V roce 1918 vstupuje jako dobrovolník do Rudé armády a v roce 1919 se dostává k eskadře letounů typu "Ilja Muromec". Ve starých, temných dobách se Spirin ani nemohl naučit číst a psát. Když přišel k letectvu, začal se usilovně učit. Vstoupil na dělnickou fakultu, později do institutu a odříkaje se všech zábav, získal v několika letech takové vzdělání, že se mohl úspěšně pustit do práce v letectvu.

Ivan Szabó (5)

Novinář a publicista,který se věnuje především literatuře faktu a problematice kriminalistiky.

Ivan Špička (2)

Narozen 24. 7. 1960. Doc. MUDr., CSc., internista, hematolog .

Ivan Sedláček (3)

Český sbormistr Narozen 15. dubna 1932 ve Zvolenu.

Ivan Rössler (3)

Ivan Rössler je český textař, novinář, scenárista, dramaturg, producent. Písně s jeho texty zpívali například Karel Gott, Helena Vondráčková, Miluše Voborníková, Holki, Argema, Jitka Zelenková, Beatings a další. V letech 1968–1971 absolvoval SVVŠ pro pracující. Následně vystudoval Filosofickou fakultu UK, obor filosofie a dějepis. Po absolutoriu byl na volné noze a živil se psaním novinových článků, písňových textů a rozhlasových a televizních scénářů. Od roku 1965 spolupracoval externě s Čs. rozhlasem, od roku 1970 se stanicí Hvězda a od roku 1976 se Studiem mladých. V roce 1977 nastoupil do Československého rozhlasu, kde pracoval jako redaktor Studia mladých a Mikrofóra, později byl vedoucím redaktorem redakce zábavy , pak šéfredaktorem stanice Praha a současně krátce řídil i krajské studio Českého rozhlasu v Plzni. Po odchodu z Českého rozhlasu na vlastní žádost v roce 1993 přešel jako šéfredaktor redakce zábavy do televize Nova, kde byl až do roku 2006. V důchodu se věnuje vlastním aktivitám, dál také píše jak scénáře, články, tak i písňové texty. Vedle svých zaměstnání byl tiskovým tajemníkem Bratislavské lyry , Děčínské kotvy , divadla Semafor , šéfdramaturgem Rockfestu, Porty a organizátorem dalších festivalů . Z nejvýznamnějších autorských počinů vedle písňových textů je to především knížka vzpomínek Přátelé jsou příbuzní, které si vybíráme sami, dále sedmdesátidílný cyklus koláží zvukových dokumentů z rozhlasového archivu – 70 let Československa a rozhlasové pásmo Nejsme děti, aneb Deset dní, které otřásly Československem, zachycující prvních deset dnů „sametové revoluce“. Je zakladatelem rozhlasového pořadu Tobogan. Věnuje se také vydavatelské činnosti. V nakladatelství Panton založil edici Cesty a Rock. V obou edicích pomáhal zejména začínajícím interpretům anebo těm, kteří v té době desky běžně n...

Ivan Mucha (4)

Narozen 17.7.1945 v Praze. PhDr., právník, sociolog, práce z oboru terorie, sociologie a filozofie práva, též práce z oboru sociální komunikace.

Ivan Mindoš (4)

Autor průvodců a historických statí o Dukle.

Ivan Matoušek (5)

Prozaik a básník Ivan Matoušek se narodil 28. července 1948 v Praze. Vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě University Karlovy, poté byl zaměstnán jako výzkumný pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Československé akademie věd a pak ve Výzkumném ústavu pro farmacii a biochemii, který se roku 2000 stal součástí firmy Léčiva. Kromě literární tvorby se zabývá též malbou a grafikou. Žije v Praze.

Ivan Kuhn (5)

Slovenský architekt, též autor ideologické literatury, politické a metodické materiály.

Ivan Krouský (5)

Narozen 23.5.1933 v Náchodě. Japanolog, překladatel.

Ivan Kafka (4)

Narozen 29. 2. 1952 v Praze. Výtvarník, fotograf, meteorolog.

Ivan Jařabáč (5)

Narozen 1962 v Ostravě. PhDr., Ph.D., speciální pedagog, vysokoškolský pedagog, učitel technických předmětů na základní škole, práce z oboru.

Ivan Jakubec (6)

Narozen 21.12.1960 v Praze. Prof. PhDr., CSc., historik, zabývá se zejména dějinami dopravy, obchodu, cestování, vědy a techniky.

Ivan Hrdina (1)

Spoluautor publikace o kresbě, práce z oboru teorie výtvarného umění.

Ivan Hoffman (2)

Ivan Fiala (3)

Ivan Fiala byl přední slovenský horolezec a trenér, zasloužilý mistr sportu. V roce 1971 zopakovali s Michalem Orolinem výstup Hermanna Buhla severozápadním úbočím na vrchol Nanga Parbatu a zároveň se stali prvními československými horolezci na vrcholu osmitisícovky, během druhé čs. expedice na tuto horu. Zúčastnil se dvou expedic na Makalu, při druhé v roce 1976 vystoupil na jižní vrchol V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Fiala na slovenské Wikipedii.

Ivan David (3)

Narozen 1985. JUDr., advokát, zaměřený též na kinematografii. Zakladatel a organizátor filmového festivalu Psycho Film.

Ivan Baník (4)

Doc. RNDr. Ivan Baník CSc. - autor fyzikálních učebnic

Iva Šípová (5)

Narozena 2.5.1933 v Kročehlavech. Psycholožka, práce z oboru.

Iva Ondřejová (3)

Iva Ondřejová byla česká klasická archeoložka a odbornice na antický šperk, architekturu a antické umění. V letech 1964–1969 vystudovala klasickou archeologii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, od roku 1970 působila na tehdejší Katedře věd o antickém starověku jako asistentka, od roku 1974 jako odborná asistentka. Titul PhDr. získala v roce 1972, hodnost CSc. jí byla udělena roku 1989. V roce 1994 byla po úspěšné habilitaci jmenována docentkou pro obor Klasická archeologie; po osamostatnění ústavu byla zástupkyní ředitele a v letech 2000–2010 ředitelkou Ústavu pro klasickou archeologii, poté zástupkyní ředitele. Přednášela a vedla semináře z antické architektury, archeologie a umění archaického a klasického Řecka, archeologie Říma, vedla kurzy starověkého umění pro obory dějiny umění a klasickou filologii. Byla členkou oborové rady klasické archeologie. Hlavní oblastí zájmu se pro ni stal antický šperk. Publikovala katalogy šperků v českých sbírkách a práce o špercích severního Řecka a Černomoří. Zajímala se o vztahy antického šperkařství ke šperkařství střední Evropy v době halštatské, laténské a římské. Napsala práci o antických řezaných kamenech ze sbírek Národního muzea v Praze, expertizy antických gem z tzv. Trevírského plenáře a relikviáře sv. Maura. Je spoluautorkou publikací o výzkumech v Kýmé a na ostrově Samothráké a podílela se na přípravě odborných katalogů, zejména pro výstavy v Galerii antického umění v Hostinném a v Muzeu antického sochařství a architektury v Litomyšli.

Iva Mrkvičková (5)

Narodila se v Písku, po doktorském studiu bohemistiky učila slyšící i neslyšící děti češtinu. Přednášela univerzitním studentům o tom, jak češtinu učit, pro rozvoj dětského čtenářství a tvořivého psaní začala psát doplňovací příběhy. V současnosti bydlí v Mokrém a na volné noze se věnuje psaní, rodině a dívání se na svět zblízka. Má slabost pro netopýry, Šumavu, Norsko, psaní brkem, dřevěné domy a barefoot boty. Od dětství je její nejoblíbenější knížkou Tati, tobě přeskočilo a nejoblíbenější lidskou vlastností laskavost. Žije u lesa s manželem, dvěma dětmi, psem a kočkou. Dokud ji zima nezažene ke kamnům, tak v lese i píše. Tak vznikla knížka Psí historky , povídky , doplňovací příběhy pro děti Pipin, Týna a ... a Dobrodružství pana ... , rozhlasová hra Hvězdopravec i Maja a Kim – knížka inspirovaná dětskou láskou k Pipi Dlouhé punčoše švédské spisovatelky Astrid Lindgrenové - a k laskonkám. Maja a Kim je experimentem s vyprávěním v přítomném čase, které A. Lindgrenová používala v knížkách o Madynce.

Iva Křesťanová (4)

Mgr., autorka učebnice zaměřené na ošetřovatelství, též pedagožka na zdravotnické střední škole.

Iva Kotrlá (5)

Iva Kotrlá je česká spisovatelka katolické orientace. Za komunistického režimu působila aktivně jako signatářka a aktivní členka disentu spolu s manželem Zdeňkem Kotrlým. Iva Kotrlá se narodila v Tasovicích jako Ivanka Brázdová. Byla vnučkou vídeňského krejčího, který se v roce 1945 vrátil na rodnou Moravu i se dvěma nejmladšími ze čtyř dětí, tedy i s tehdy 17letou maminkou Ivy Kotrlé. Ta se seznámila Němcem Rudolfem Schlesingerem, otcem Ivy, jehož v mládí nepoznala. Po smrti babičky, Iva s maminkou žily u svých tet mezi Znojmem a Kyjovem. S otcem se setkala až v dospělosti. Matka se znovu vdala a měla další dítě. S nevlastním otcem měla dobrý vztah, s matkou si blízké nebyly. Od roku 1966 studovala občanskou výchovu a český jazyk na Pedagogické fakultě brněnské univerzity. V té době se seznámila se svým pozdějším manželem Zdeňkem Kotrlým – studentem práv. Spojoval je společný zájem o literaturu. V roce 1968 již byla vdaná a čekala první dceru, proto tehdy s mužem zrušili plánovanou emigraci. V roce 1970 byla ze školy vyloučena za své aktivity v roce 1968, také její manžel musel odejít ze studií. Pracovala jako uklízečka. V roce 1972 se jim narodila dvojčata, tak manžel kromě zaměstnání na domovní správě ještě pracoval jako noční hlídač. Od roku 1974 byla v domácnosti. Na konci 60. let začala přispívat do časopisu Host do domu . Od roku 1967 začala navštěvovat křesťansky zaměřený debatní kroužek. S manželem se stýkali se s katolickými básníky Klementem Bochořákem nebo Zdeňkem Rotreklem. Seznámili se také s jezuitou, otcem Josefem Koláčkem. Ten odešel v září 1968 do Rakouska do Innsbrucku, poté co byl v Československu tajně vysvěcen. Posléze se přestěhoval do Říma, kde se stal ředitelem českého vysílání Vatikánského rozhlasu. Iva i její manžel opisovali texty a posílali je do Říma, kde se tiskly nebo byly použity ve vysílání. V roce 1978 jí v exilovém nakladatelství Křesťanská akademie v Římě vyšla p...

Iva Frühlingová (5)

Narozena 1982 v Litvínově, žije ve Francii. Modelka a zpěvačka, vydala album s názvem Litvínov.

Israel Finkelstein (2)

Israel Finkelstein je izraelský archeolog a profesor Telavivské univerzity a spoluvedoucí vykopávek v Megidu v severním Izraeli. Spolu s Juvalem Gorenem a Nadavem Na'amanem Finkelstein je znám zejména pro své nekonvenční interpretace archeologického materiálu a biblické historie. Roku 2005 obdržel spolu s Graemem Barkerem od telavivské univerzity Cenu Dana Davida za archeologii. Finkelstein nabourává dosavadní představu starověkých izraelských dějin a vytváří novou, založenou na předpokladu, že to, co není dochováno či dokázáno, neexistovalo. Spolu se Silbermanem tvrdí, že většina Tanachu byla sepsána v judském království v 7. století př. n. l., a Bibli proto nelze brát jako pramen pro starší období. Jejich cílem však není znehodnotit Bibli, ale naopak jí dát znovu náboj, který ztratila, když se z ní od osvícenství snažilo udělat objektivní historický pramen a když Bible začala být rozdělována na „historické“ a „nehistorické“ části. Sílu Bible totiž nevidí v tom, že by snad byla popisem izraelské historie, ale v tom, že interpretuje dějinné události, jako je vysvobození národa z otroctví, odolávání útlaku a hledání sociální spravedlnosti, jako události, nad kterými má moc Bůh.

Isabella Hančlová (4)

Kosmetička.

Isabell Rohde (6)

Milostné povídky.

Irving Wallace (3)

Americký spisovatel.

Irina Abramovna Čeboksarova (1)

Spoluautorka publikace u oboru antropologie.

Irena Šindlářová (5)

Narodila se 8. 7. 1951 v Olomouci. Po letech zaměstnání, kdy pracovala jako obchodní cestující, terapeut v Psychiatrické léčebně a odborný referent v Českém fondu výtvarných umění, přestěhovala na lesní samotu v Jeseníkách, kde se začala věnovat literární tvorbě. Přispívala do novin a časopisů články s historickými, etnografickými a mytologickými tématy. Zpracovala regionální moravské pohádky, báje a pověsti s podtitulem "tajemné příběhy" v knihách Soví král, Bludný kámen, Spící rytíř, Kamenné oči a Průvodce po tajemných místech Nízkého Jeseníku. Vydala sedm historických publikací Paměti obcí . Z oblasti esoterických nauk, které jsou také předmětem autorčina zájmu, publikovala knihu autentických příběhů pod názvem Blázni a šarlatáni aneb odvrácená tvář duchovního světa. Dále napsala Báje a mýty starých Slovanů a literární zpracování knihy Leopolda Procházky Buddha a Kristus. V současné době, kromě vlastní literární činnosti, spolupracuje s Českým rozhlasem na cyklických pořadech Legendy studánek a pramenů a Tajemná místa hor. Nyní žije na vesnici nedaleko Olomouce.

Ion Creangă (3)

Ion Creangă, také známý jako Nica al lui Ştefan Petrei, Ion Torcălău nebo Ioan Ştefănescu byl populární rumunský spisovatel, klíčová postava rumunské literatury 19. století. Narodil se jako nejstarší z osmi dětí v rolnické rodině v dnešním Moldavsku a s městským způsobem života se ani později úplně nevyrovnal. Na přání své energické matky studoval v Jasech na pravoslavného kněze, zvolil si však povolání učitele. Byl velmi originální vyprávěč s velkou fantazií a smyslem pro humor, se svým okolím se ale často dostával do konfliktů i kvůli každodenním zvykům. Hojně čerpal z rumunského folklóru, psal o životě na venkově. Psal též originální pohádky a erotickou literaturu. V politice se angažoval v nacionalistické skupině Fracțiunea liberă și independentă. Jeho literární debut byl poměrně pozdní a následoval krátce poté, co se spřátelil s národním rumunským básníkem Mihaiem Eminescem. Oba se stali členy literární společnosti Junimea. Jeho přímým potomkem byl Horia Creanga, jeden z předních rumunských architektů v meziválečném období. V anketě 100 největších Rumunů , kterou uspořádala roku 2006 rumunská veřejnoprávní stanice Televiziunea Română, a v níž hlasující měli hledat největší osobnosti rumunských dějin, skončil na 43. místě. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ion Creangă na anglické Wikipedii.

Io Sakisaka (6)

Inocenc Hošťálek (4)

Narozen 16.8.1872 v Rakově na Moravě, zemřel 1.4.1966. Kulturní pracovník ve Vídni, autor publikací o J. A. Komenském a obrázků z Vídně, překladatel z němčiny.

Inna Sergejevna Němilovová (2)

Inna Sergejevna Nemilova (2)

Ruská historička umění.