Výpis všech autorů

Horst H Siewert

Německý psycholog.

Honza Slívka

Autor románu v žánru fantasy.

Herbert Spencer

Herbert Spencer byl klasický britský sociolog a filosof. Patří mezi zastánce tzv. „organicistického proudu“ v sociologii, jenž se vyznačuje důrazem na podobnost rysů lidské společnosti a biologického organismu. Mnoho z jeho myšlenek vstoupilo do všeobecného povědomí, jen málo lidí však dnes tuší, kdo je jejich původním autorem. Herbert Spencer se narodil 27. dubna 1820 v britském městě Derby do rodiny učitele. Školu však pro své chatrné zdraví nikdy nenavštěvoval a jeho vzdělávání se věnoval zprvu jeho otec, následně strýc. Ani v dospělosti Spencer nikdy nenavštěvoval univerzitu a byl typickým samoukem. Ve čtyřicátých letech začal pracovat jako publicista, roku 1848 se stal zástupcem vydavatele časopisu Economist, kde působil až do roku 1852. V Londýně se seznámil s mnoha osobnostmi tehdejší britské vědecké elity a napsal zde též svou první práci "Social Statics" . V roce 1853 zemřel Spencerův strýc a odkázal svému synovci značné dědictví, které mu umožnilo zanechat publicistické činnosti a stát se soukromým učencem. Druhá Spencerova kniha "The Principles of Psychology" však nebyla přijata zdaleka tak vřele jako jeho prvotina. Na počátku šedesátých let Spencer zahájil snahu o vytvoření univerzálního filozofického systému, schopného zajistit společný teoretický základ lidského vědění. V rámci tohoto projektu publikoval řadu knih, jimiž se snažil pokrýt široké spektrum vědeckého poznání: Jako vědec začal být Spencer uznáván až během 70. let 19. století, ale přestože jeho věhlas nabyl celosvětového významu, ke konci života si stěžoval, že zůstal nedoceněn. Zemřel v prosinci roku 1903. Spencer ve svých úvahách navazoval jen na nemnoho předchůdců. Mezi nejvýznamnější patřil evolucionista a Spencerův přítel Thomas Huxley, který jej seznámil s myšlenkami Charlese Darwina, s nímž posléze Spencer navázal dlouholeté korespondenční styky. Spencer vědecké knihy takřka vůbec nečetl a vědomosti získával především z periodik, diskuzí s ...

Herbert Schildt

Narozen 28.2.1951. Autor knih o programování.

Helen Simonson

Americká spisovatelka britského původu.

Harry Stein

Spisovatel.

Harald Christian Scheu

Narozen 1. 7. 1969 v Neckermarktu , žije v ČR. Právník, působí na katedře mezinárodního práva Právnické fakulty UK.

Hannah Shah

Hannah Shah vystudovala religionistiku ,v roce 2008 se provdala a žije v jižní Anglii. Pomáhá ženám,které se stejně jako ona staly obětí týrání.

Hanna Schott

Spisovatelka a překladatelka.

Hana Svobodová

Hana Svobodová je česká modelka a I. česká vicemiss 2008. Hana Svobodová pochází ze Zadního Zhořce na Českomoravské vrchovině. Na základní školu chodila do Radostína nad Oslavou a poté studovala na Soukromé střední škole ekonomiky a cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou. Dále studovala Vysokou školu aplikovaného práva, s.r.o., po roce však studium ukončila. V roce 2008 se přihlásila do soutěže krásy Česká Miss a umístila se jako I. česká vicemiss. Poté reprezentovala Česko na prestižní mezinárodní ekologické soutěži Miss Earth a probojovala se z 85 dívek z celého světa do TOP 16. Jejím přítelem byl v letech 2010-2011 moderátor Leoš Mareš.

Hana Stadlerová

Narozena roku 1962. PaedDr., Ph.D., pedagožka na Katedře výtvarné výchovy, publikace z oboru.

Hana Šimková

Autorka kuchařek.

Gertrude Stein

Gertrude Steinová byla významná americká avantgardní spisovatelka, básnířka, dramatička, libretistka a překladatelka židovského původu, od roku 1903 usazená v Paříži. Je známá svým literárním experimentováním, hodně pracovala s rýmem, rytmem a asociacemi zvuku. Proslula také svým společenským salonem, v němž se v meziválečném období scházeli přední umělci a literáti. Gertrude Steinová se narodila v Allegheny v Pensylvánii jako nejmladší, páté dítě do dobře situované měšťanské rodiny původem bavorských Židů . Od dětství byla vychována jako biligvní v němčině i angličtině. S rodiči brzy cestovala po Evropě, například do Vídně, pobývala v Passy u Paříže a vyrůstala v Kalifornii. Po smrti obou rodičů ji vychovával nejstarší bratr Michael Stein. V letech 1893-1896 studovala biologii a filozofii na Radcliffe College, což byla tehdy ženská větev Harvardu. Na radu filozofa Williama Jamese, který jí řekl, že pro studium psychologie je potřebná znalost medicíny, se roku 1897 zapsala ke studiu psychologie a medicíny na Lékařskou fakultu Johns Hopkins University v Baltimore, která nedlouho předtím začala přijímat ženy. Ve třetím roce studia odmítla svoji mateřskou roli a medicínský pohled na ženské tělo. K těmto problémům se přidalo také její povědomí o vlastní homosexualitě. Opustila školu po té, co roku 1903 vyvolala skandál rukopisem svého prvního románu Q. E. D. , který byl vydán tiskem až po její smrti roku 1950. V roce 1903 odjela do Paříže za svým bratrem Leem, významným výtvarným kritikem. Strávila tam většinu svého života, psala a překládala z angličtiny i němčiny. Kromě spisovatelských aktivit byla sběratelkou avantgardních děl výtvarného umění a provozovala také společenský salón ve svém domě číslo 27, v ulici Rue de Fleurus. Navštěvovali jej mnozí umělci první tře...

Geraldine Sullivan

Americká astroložka, publikace z oboru.

George Szell

George Szell byl významný americký dirigent a skladatel maďarského původu, který proslul jako hudební ředitel Clevelandského orchestru od roku 1946 až do své smrti v roce 1970. Szell se narodil 7. června 1897 v Budapešti a rychle se prosadil jako zázračné hudební dítě. Svou kariéru zahájil v Evropě, kde působil u nejprestižnějších orchestrů kontinentu, než koncem 30. let 20. století kvůli nástupu nacismu emigroval do Spojených států.

George Saunders

Inženýr geolog, autor fantastických povídek situovaných do americké budoucnosti.

Gary Smalley

Dr. Gary Smalley je rodinný poradce, prezident a zakladatel Centra Relationship Smalley, která se věnuje poradenství a pomoci manželským párům a rodinám a autor knih o rodinných vztazích z křesťanské perspektivy.

Gaby Schuster

Narozena 9. 10. 1948. Autorka literatury pro děti a mládež a historických milostných románů. Žije se svou rodinou nedaleko Mnichova. Je autorkou dvou úspěšných románových biografií o nejvýznamnějších císařovnách z rodu Habsburků, jakož i poutavého románu ze středověku, který vypráví příběh Aiméeiny babičky Violante. Od této autorky již vyšel životopisný román Marie Terezie.

Frieder Sauer

Studoval zoologii a biochemii a byl po osm let vysokoškolským asistentem. Pracoval také jako fotograf a procestoval při své práci všechny světadíly. Publikoval v odborných časopisech a je autorem četných knih.

Frederick E Smith

Franz von Suppé

Franz von Suppé , narozený jako Francesco Ezechiele Ermenegildo Suppé Demelli 18. dubna 1819 ve Splitu v Dalmácii , byl skladatel a dirigent období romantismu, známý především svými lehkými operami a operetami. Ačkoli byl belgického a italského původu, jeho hudební kariéra vzkvétala ve Vídni, která byla za jeho života centrem hudby a kultury. Suppého tvorba byla výrazně ovlivněna vídeňskou tradicí a je často spojován s rozvojem vídeňské operety.

František Spilka

František Spilka byl český dirigent, sbormistr, hudební skladatel a pedagog. Otec byl zahradník na panství knížete Alfreda Augusta Windischgrätze ve Štěkni. Základní hudební vzdělání získal od místního učitele Jana Jirky. Po maturitě na reálce v Písku vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na varhany u Josefa Kličky a skladbu u Antonína Dvořáka. Po absolvování vojenské služby učil na Pivodově hudební škole a později v nově založené hudební škole Adolfa Mikeše. Na jeho doporučení studoval v Berlíně moderní intonační metody. Stal se sbormistrem pěveckého sboru Škroup a v roce 1906 řídil letní koncerty České filharmonie. Krátce vedl učitelské kvarteto Máj. V roce 1906 se stal profesorem intonace, sborového zpěvu a komorní hry na Pražské konzervatoři. V roce 1908 založil Pěvecké sdružení pražských učitelů a v roce 1912 Pěvecké sdružení pražských učitelek. S Pěveckým sdružením pražských učitelů vykonal mnoho úspěšných zájezdů do ciziny a poprvé souborně provedl sbory Bedřicha Smetany. Po vzniku Československa byl administrativním správcem konzervatoře a zasloužil se o bezproblémový přechod do nových poměrů. Stal se sbormistrem Pražského pěveckého sboru Smetana, který dovedl na vynikající úroveň. S přibývajícím věkem omezoval svou veřejnou činnost, ale ještě v letech 1940–1945 pracoval jako předseda komise pro státní zkoušky v hudbě. Po roce 1945 odešel do soukromí, odstěhoval se do jižních Čech a věnoval se skladatelské činnosti a pracím z oblasti hudební teorie.

František Skácelík

Narozen 25.11.1873 v Přerově, zemřel 26.12.1944 v Praze. MUDr., prozaik, dramatik, básník, redaktor, literární, divadelní a umělecký kritik.

František Šebej

František Šebej je slovenský psycholog, novinář, karatista a politik, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Verejnosť proti násiliu, později za ODÚ-VPN, od 90. let přední politik pravicových stran DS a SDK, počátkem 21. století spoluzakladatel Občanské konzervativní strany, později člen strany MOST-HÍD, opakovaně volen za poslance Národní rady SR. Roku 1966 složil maturitu na elektrotechnické průmyslovce v Bratislavě. V letech 1966-1971 vystudoval psychologii na Univerzitě Komenského v Bratislavě a na této škole potom přednášel . Působil jako psycholog, psychologický výzkumník, pedagog a novinář. V letech 1990–1992 byl členem předsednictva Slovenské akademie věd a ředitelem Kabinetu výzkumu sociální a biologické komunikace, který roku 1990 spoluzakládal. V roce 1995 se uvádí jako prezident Společnosti makroekonomických a sociálních analýz a pedagog na Trnavské univerzitě. Ve volbách roku 1990 zasedl za VPN do slovenské části Sněmovny národů . V roce 1991 v souvislosti s rozkladem VPN přestoupil do poslaneckého klubu jedné z nástupnických formací ODÚ-VPN. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. Byl předsedou zahraničního výboru sněmovny. Vedl též delegaci FS v Radě Evropy a v Severoatlantickém shromáždění. Počátkem 90. let patřil mezi hlavní politiky ODÚ-VPN. Politicky se angažoval i po vzniku samostatné Slovenské republiky. V 90. letech byl členem a místopředsedou Demokratické strany. V parlamentních volbách na Slovensku roku 1998 byl zvolen poslancem Národní rady SR za SDK . Byl předsedou výboru pro evropskou integraci. V parlamentu zasedal do roku 2002. V roce 2001 zastával...

Filip Ščerba

JUDr., práce z trestního práva, zabývá se též sci-fi literaturou.

Ferdinand Stiebitz

Ferdinand Stiebitz byl český klasický filolog, překladatel z řečtiny a latiny. Narodil se 7. července 1894 ve Velvarech. V letech 1905–1913 studoval na gymnáziu v Praze XII, poté se věnoval klasické filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Po ukončení studií vyučoval na gymnáziích v Praze , v Košicích a v Brně . V roce 1928 byl na studijním pobytu na univerzitě v Berlíně. R. 1922 získal titul PhDr., r. 1931 se habilitoval, r. 1936 se stal mimořádným a o rok později řádným profesorem v oboru klasické filologie. V letech 1947–1948 byl děkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zemřel 10. října 1961. Byl pohřben na městském Ústředním hřbitově.

F Smolík

Eva Syřišťová

Docentka Eva Syřištová je psychoterapeutka a psycholožka, světová osobnost s ojedinělým a obětavým přístupem k nemocným. Po studiích psychologie na Karlově univerzitě nastoupila v padesátých letech do psychiatrické léčebny. Nedokázala se však smířit s tehdejším autoritativním přístupem k nemocným a proto postupně vypracovala vlastní metodiku založenou na rozhovorech, důvěře a respektu. Tento přístup v řadě případů pomohl psychotikům brát méně léků a někdy se navracet k normálnímu životu. Podle její teorie se bludy psychotiků nedají "léčit" a vyvracet, ale lze je pomocí trpělivých rozhovorů a vysokým osobním vkladem "opouzdřit" a zneškodnit. Eva Syřišťová svým přístupem k pacientům tehdy daleko předběhla svou dobu. Po roce 1968 znovu upadla u režimu do nemilosti. Tehdy už ale byla osobností mezinárodního věhlasu. Zajímala ji imaginace duševně nemocných, srovnávala logiku jejich světa s uměleckou tvorbou. Propagovala arteterapii. Nakonec došla k závěru, že za mřížemi léčeben a mezi lidmi sužovaných duševním utrpením našla svou svobodu, protože jim pomáhala a oni svým způsobem pomáhali jí. Vedle odborných prací píše Eva Syřišťová i knihy pro širší veřejnost, které se v oboru staly klasikou . V současné době se zabývá realitou snu. Její nekonečná zvídavost, hluboce lidský přístup a stoprocentní nasazení jsou v dnešní době až neuvěřitelné.

Eva Stodůlková

Narozena 18. 4. 1949 v Praze. Středoškolská pedagožka, obor pedagogika, psychologie, práce z oboru.

Eva Staňková

Narozena 20.11.1974 v Děčíně. Výtvarnice a ilustrátorka, kurátorka sbírky výtvarného umění při oblastním muzeu v Děčíně.

Eva Šamánková

Narozena 19.5.1923 v Praze, zemřela 26.5.1996 v Bruselu . PhDr., práce v oboru dějin české architektury, turistické příručky.

Eugen Spálený

Vyučoval na Obchodní akademii v Turnově, pak u Bati ve Zlíně, pracoval v zahraničním obchodě. Od konce 50. let působil na Palackého univerzitě v Olomouci jako specialista na románské jazyky . Založil katedru aplikované lingvistiky, která se stala jednou z nejlepších v Evropě. Se svým kolektivem se zabýval vědeckou metodikou výuky cizích jazyků a přednášel o ní v Edinbourghu, Brémách a v Moskvě. Zasloužil se významně o rozvoj lingvistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. Je autorem mnoha jazykových učebnic, skript a audiovizuálních programů. Překládal z portugalštiny díla literatury portugalské i brazilské.

Ernst Sommer

Ernst Sommer byl český německy píšící spisovatel a novinář židovského původu. Profesí byl advokátem. Sommer se narodil v rodině židovského továrníka. Po maturitě v rodné Jihlavě začal v roce 1907 studovat medicínu na vídeňské univerzitě, po jednom semestru přešel na práva. Roku 1912 se stal doktorem práv. Rok nato vyšel jeho první román. V té době měl Sommer blízko k „pražskému kroužku“ kolem Maxe Broda a Franze Kafky. V letech 1912–1914 pracoval Sommer na okresním a krajském soudu v Jihlavě; roku 1915 působil ve Vídni, v roce 1915 v Mostě, Duchcově a Ústí nad Labem. Ještě v témže roce narukoval. Během války byl zřejmě nasazen na frontě a ve válečném soudu ve Felixdorfu v Dolním Rakousku. Od roku 1920 pracoval Sommer jako advokát v Karových Varech. Psal eseje, v nichž se vyrovnával s židovskou otázkou, a také expresionistické grotesky: roku 1920 to byl Der Simulant , o dva roky později Der Fall des Bezirksrichters Fröhlich . V roce 1924 vydával společně s Bruno Adlerem časopis Die Provinz . Byl také politicky činný. Jako člen německé sociální demokracie zasedal v městské radě. Intenzívně se zabýval kulturními záležitostmi a snažil se o česko-německé porozumění. Ve 30. letech začal Sommer, působící od roku 1928 také jako divadelní kritik, sepisovat historické romány. V dílech jako Die Templer z roku 1935 a Botschaft aus Granada z roku 1937 se kriticky vyrovnával se soudobými událostmi, jako bylo např. pronásledování Židů. Po uzavření mnichovské dohody odešel Sommer, který se hned od počátku angažoval proti nacismu, nejprve do Prahy a v listopadu 1938 do Spojeného království. Jeho matka spáchala v roce 1942 v terezínském koncentračním táboře sebevraždu, sestra Antonie Grünbergerová zahynula roku 1944 v koncentračním táboře v Osvětimi. V Londýně pracoval Sommer v advokátní kanceláři. Během druhé světové války podporoval publici...

Erica Spindler

Americká spisovatelka a malířka.

Emilie Sosnová

Autorka učebnice německé konverzace.

Emil Svoboda

Emil Svoboda byl český fotbalový útočník, reprezentant Československa a trenér. Vystudoval strojní inženýrství na ČVUT. Začínal v SK Písek. V československé lize hrál za Škodu/ZVIL Plzeň , po sestupu Plzně z ligy hrál za vysokoškolský tým Slávia Bratislava VŠ . V roce 1954 přestoupil do Sparty Praha , s níž získal jeden titul mistra republiky . V I. lize odehrál 225 utkání a dal 92 gólů. Za československou reprezentaci odehrál v letech 1955–1957 pět zápasů a dvakrát startoval v reprezentačním B-mužstvu. V sedmdesátých letech vedl na Kypru jako trenér Apoel Nicosia a Olympiakos Nicosia.

Emil Sobota

Emil Sobota byl český právník, spisovatel a publicista, povoláním úředník v prezidentské kanceláři za první republiky. Byl odborníkem na ústavní právo, těsně před koncem druhé světové války byl popraven. Narodil se do rodiny železničního úředníka, absolvoval gymnázium v Olomouci a pak pražskou právnickou fakultu, roku 1916 byl promován doktorem práv. Následovala tříletá přípravná praxe v advokacii, přičemž už od dob studií psal do různých novin a časopisů. Emil Sobota se angažoval také politicky, nejdříve patřil k Masarykovým realistům, pak vstoupil ke státoprávním demokratům a od roku 1925 byl členem sociální demokracie. Po vzniku Československé republiky byl postupně tajemníkem olomouckého okresního národního výboru a sekretářem klubu státoprávně demokratických poslanců v Revolučním národním shromáždění, úředníkem českého zemského výboru a ministerstva železnic a pak od roku 1921 až do roku 1939 působil jako úředník v politicko-legislativním odboru Kanceláře prezidenta republiky. Zde relativně rychle služebně postupoval, získal např. titul ministerský rada. Kromě své úřední práce byl stále veřejně činným. Pod pseudonymem Emil Havlík psal knihy pro mládež a věnoval se publicistice, dlouhá léta psal své komentáře a úvodníky především do revue Naše doba, spojené s prezidentem Masarykem. Vydal ale také celou řadu odborných monografií. Práce v prezidentské kanceláři ho přivedla k napsání studie o ústavním postavení prezidenta republiky O presidentu naší republiky , studijní pobyty ve Švýcarsku a USA ho zase inspirovaly k vydání prací ČSR a Švýcary. Srovnávací politická skizza a Amerika a evropský divák . Jako odborník na ústavní právo publikoval čtyřdílný komentář Ústava republiky Československé nebo studii Naše ústava, jak zní a jak ji máme čísti . Nejvíce se ale asi věnoval otázkám postavení národnostních menšin a garancím jejich práv v Československu, naps...

Emanuel Siblík

Emanuel Siblík byl český taneční a výtvarný kritik a teoretik, překladatel a spisovatel. Po absolvování reálného gymnázia v Příbrami a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze studoval estetiku výtvarného umění a pohybu na pařížské Sorbonně. V letech 1914-1920 byl profesorem gymnázia v Písku. Zasloužil se o zavedení rytmického tělocviku do Sokola. Po roce 1918 byl poradcem francouzského generála Maurice Pellého, v Paříži působil jako publicista a spolupracovník Konfederace duševních pracovníků. V letech 1925-1930 byl československým zástupcem v Mezinárodním ústavu pro duševní práci OSN v Paříži. Již před první světovou válkou byl propagátorem nových tanečních směrů, např. Demenyho metody. Po návratu do Čech byl profesorem francouzštiny na pražském gymnáziu. Byl pohřbený na Městský hřbitov v Příbrami.

Eduard Schmidt

Eduard Bass, vlastním jménem Eduard Schmidt , byl český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař. Proslul zejména knihami Klapzubova jedenáctka a Cirkus Humberto. Vystudoval v Praze staroměstskou reálku, vyučil se v obchodě svého otce kartáčnictví a studoval ve Švýcarsku a Německu. Od roku 1910 vystupoval jako recitátor a zpěvák v Schöblově kabaretu U Bílé labutě. Jednalo se o spolutvůrce literárního kabaretu Červená sedma. Spolupracoval se satirickými časopisy a spolu s několika karikaturisty vydával Letáky. Působil jako fejetonista, reportér, soudničkář a divadelní kritik. Vydával kabaretní texty v edici Syrinx a satirický časopis Šibeničky. Později byl ředitelem v pražských kabaretech Červená sedma a Rokoko. V letech 1920–1942 působil jako redaktor Lidových novin. V době od května 1933 do 31. prosince 1938 byl jejich šéfredaktorem.

Dušan Sládek

Práce z elektrotechniky.

Dorothy Simpson

Dorothy Simpson, celosvětově uznávaná mistrině detektivního žánru, pracovala nejdříve jako učitelka francouzštiny a poté mnoho let v manželské poradně, než začala všechen čas věnovat psaní svých románů. Je vdaná, má tři děti a žije nedaleko Maidstonu v hrabství Kent.

Dorota Sopčáková

Donald Emrys Strong

Dr., britský archeolog, zabýval se uměním a architekturou římského světa. Autor publikací o antickém umění.

Don J Snyder

Don J. Snyder je americký spisovatel a scénárista.

Dominik Samol

Polský autor a ilustrátor dětské literatury.

Denisa Seidlová

Ing., koordinátorka environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, autorka pracovních sešitů pro ZŠ.

Dean R Snow

Americký antropolog.

David Sherman

Americký spisovatel, bývalý námořník, účastník války ve Vietnamu.

David Joseph Schwartz

David Joseph Schwartz byl profesorem na Georgia State University v Atlantě. Byl považován za předního amerického autora v oblasti motivace. Později založil konzultační společnost Creative Educational Services Inc' vzdělávací služby, poradenské firmy specializující se na rozvoj schopností vedoucích manažerů.

Daniela Štefková

Narozena 2. 6. 1971. Překladatelka a soudní tlumočnice z němčiny.

Daniela Stackeová

Absolventka oboru fyzioterapie, specializace somatopsychoterapie, na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Postgraduální studium a rigorózní řízení absolvovala tamtéž. V současné době odborná asistentka katedry fyzioterapie FTVS UK, vyučuje psychologické předměty, psychosomatiku, fitness a zdravotní posilování. Odborně se věnuje především problematice fitness a psychologických aspektů fitness, psychosomatice a psychosomatickým vztahům v oblasti pohybového aparátu. Je dlouholetou lektorkou kurzů pro instruktory fitness a vedoucí specializace kulturistika a fitness trenérské školy FTVS UK. Je členkou Českomoravské psychologické společnosti, Asociace psychologů sportu ČR a České kinantropologické společnosti.

Dana Šťovíčková

Narozena 19. 2. 1929 v Praze, zemřela 30. 10. 1976. Pracovnice Orientálního ústavu, lektorka češtiny na univerzitě v Pekingu, autorka česko-čínského slovníku, překlady z čínštiny a naopak.

Dana Schwartz

Americká spisovatelka a novinářka. Autorka historického podcastu, televizních scénářů a románů.

Dagmar Šimková

Dagmar Šimková byla politickou vězeňkyní československého komunistického režimu. Roku 1952 byla zatčena v souvislosti s ukrýváním dvou vojenských zběhů a v politickém procesu odsouzena na 15 let. Vězněna byla až do roku 1966. Mimo jiné v Pardubicích, Želiezovcích a v Opavě. Roku 1968 se podílela na založení organizace K-231 a po okupaci Československa emigrovala do Austrálie. V exilu byla zapojena do činnosti organizace Amnesty International, vystudovala dvě vysoké školy, mimo jiné se věnovala umění a terapeutické práci ve věznici. Svou vězeňskou zkušenost zachytila v autobiografické publikaci Byly jsme tam taky. Otec Dagmar byl bankéř Jaroslav Šimek. Pro svou rodinu nechal postavit vilu v Písku. Jako mladá dívka si oblíbila jazz, tanec a step, tančit chodila zejm. do písecké kavárny Bílá růže, studovala na píseckém gymnáziu. V roce 1945 jí otec tragicky zemřel. V roce 1948 se Dagmar Šimková chtěla nechat zapsat na pražskou filozofickou fakultu, kvůli „buržoaznímu původu“ ale nemohla studovat. V roce 1950 navíc emigrovala do Austrálie její o šest let starší sestra Marta. Do rodinné vily jim úřady nastěhovaly cizí lidi, s matkou mohly využívat jedinou místnost. Dagmar byla zatčena v říjnu 1952, když jí bylo 23 let. Roznášela totiž letáky, které zesměšňovaly Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého. Ukryla také dva vojenské zběhy, kteří směřovali na Západ, a podle soudu navíc ovlivňovala druhé lidi. V říjnu 1954 byla odsouzena k osmi letům vězení. Prokurátor se odvolal a vrchní soud trest zvýšil na 15 let. Během věznění se stala její velkou bolestí skutečnost, že brzy byla na 11 let odsouzena i její matka . Majetek rodiny propadl státu. Ve vězení kvůli své víře odmítala v neděli pracovat, za což se mnohokrát ocitla v tzv. korekci, na samotce, kde vězňové dostávali jídlo jen každý třetí den. Když byla vězněna v Želiezovcích, podařilo se jí...

Dagmar Šafránková

Narozena 1963 v Klatovech. Vysokoškolská učitelka pedagogiky a didaktiky, práce z oboru.

Dacre Stoker

Americký spisovatel. Filmový režisér a producent dokumentárního filmu Dracula meets Stoker. Výkonný ředitel neziskové organizace zaměřené na ochranu životního prostředí. Bývalý pětibojař a trenér olympijského týmu.

Ctibor Štítnický

Narodil sa 6. septembra 1922 v Štítniku v rodine staviteľa. Jeho pôvodné meno je Tibor Dörner. Ľudovú školu vychodil v rodisku, gymnázium navštevoval v Rožňave a v Tisovci . V rokoch 1942—1944 študoval na Právnickej fakulte Slovenskej univerzity v Bratislave. Štúdium však nedokončil, lebo roku 1944 sa stal členom partizánskej skupiny Sláva v Gemeri. Bol aj hlásateľom a redaktorom Slobodného slovenského vysielača v Banskej Bystrici. Od februára 1945 pôsobil v Košiciach vo frontovom vysielači Červenej armády. V rokoch 1945—1949 pracoval v bratislavskom rozhlase, krátko na ministerstve informácií v Prahe a v rokoch 1950-1957 bol tajomníkom Zväzu slovenských spisovateľov, v rokoch 1959-1960 zastupujúcim riaditeľom vo vydavateľstve Slovenský spisovateľ, neskôr šéfredaktorom Kultúrneho života , riaditeľom Československého filmu v Bratislave . Keďže po augustovej okupácii roku 1968 ruskými vojskami neprešiel komunistickými čistkami, odsunuli ho do Slovenského knižného veľkoobchodu. Zomrel 12. júna 2002 v Bratislave.

Cory Smith

Komiksový kreslíř.

Consuelo de Saint-Exupéry

Consuelo de Saint-Exupéry byla salvadorsko-francouzská spisovatelka a umělkyně. Byla provdaná za francouzského spisovatele a aristokrata Antoine de Saint-Exupéry, pro kterého byla jeho velkou múzou. V jeho nejslavnější knize Malý princ je zobrazena postavou Růže. Narodila se 10. dubna roku 1901 v městečku Armenia v Salvadoru. Její otec byl bohatý obchodník s kávou. Vyrostla tedy v bohatství a luxusu. Kvůli jejímu astmatu byla otcem poslána studovat do Ameriky, do San Franciska. Později studovala také v Mexiko City a Francii. Její první manželství bylo s mexickým armádním kapitánem Ricardem Cárdenasem, kterého potkala v USA. Jejich manželství skončilo oficiálně rozvodem, byť Consuelo často lhala, že Ricardo padl v bojích mexické revoluce. Rozvedené ženy byly v minulosti stigmatizovány společností, takže bylo výhodnější být vnímána jako vdova než rozvedená žena. Ve Francii poté potkala, a poté si vzala Enrique Gómez Carrillo, guatemalského spisovatele, diplomata a žurnalistu. V roce 1927 se po jeho smrti usídlila v residenci v Buenos Aires. V roce 1931 potkala francouzského aristokrata, umělce, spisovatele a průkopnického pilota Antoine de Saint-Exupéry, který z ní udělal hraběnku. V té době byla jednou rozvedená, jednou ovdovělá salvadorská spisovatelka a umělkyně, která byla známá jako šibal posednutý bohémským duchem. Saint-Exupéry byl očarován touto maličkou ženou. Hodně od ní odcházel, a poté se zase vrátil. Byla také jeho múzou, ale i zdrojem jeho úzkosti. Jejich manželství ale nebylo úplně ideální. Saint-Exupéry hodně cestoval, a podle jeho biografií měl hodně mimomanželských afér. Hlavně s Francouzkou Hélène de Vogüé , známá jako Nelly, nebo Madame B. Consuelo měla také hodně afér. Po zmizení manžela v roce 1944 se rozhodla napsat memoár svého života, který poté uložila do zamčeného kufru ve svém domě. Dvě dekády po její smrti v roce 1979 naš...

Clair St.