Všichni Autoři a témata

Jiří Faltýnek (2)

Autor příručky pro výstavbu koupelen.

Jiří Dušek (5)

Narozen 1953. Ing. ekonomie, práce z účetnictví a daňové evidence.

Jiří Dunovský (4)

Prof. MUDr. Jiří Dunovský, DrSc. , doyen české pediatrie, zakladatel výzkumné laboratoře sociální pediatrie, SOS dětských vesniček, Dětského krizového centra, Společnosti sociální pediatrie v ČR a dalších zařízení a institucí na pomoc ohroženým dětem. Působil jako profesor-konzultant Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Pedagogické fakulty Karlovy univerzity v Praze, čestný člen Americké pediatrické společnosti a Slovenské pediatrické společnosti, dopisující člen Německé pediatrické společnosti, konzultant Českého výboru UNICEF, čestný člen Mezinárodního sdružení SOS dětských vesniček, člen několika správních rad nestátních organizací v péči o dítě. Publikoval více než 250 odborných prací a knih v oboru pediatrie a sociální pediatrie.

Jiří Drašnar (4)

Narozen 31. 3. 1948 v Náchodě, zemřel 17. 3. 2013 v USA. Spisovatel, tvůrce filmu, také autor práce z oblasti finančních spekulací, povoláním ekonom. Od roku 1979 žil v emigraci .

Jiří Dolejš (3)

Narodil se 24. ledna 1961 v Praze. Od roku 1984, kdy vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické, si před jméno píše titul Ing. Na své alma mater později také čtyři roky vyučoval. Během své kariéry působil například jako vědecký pracovník Prognostického ústavu Československé akademie věd a Ústavu hospodářské politiky. V roce 1989 vstoupil Jiří Dolejš do KSČ , kde v letech 1999 - 2009 zastával post místopředsedy. Pracoval také jako vedoucí teoreticko-analytického pracoviště ÚV KSČM.

Jiří Cieslar (5)

Prof. PhDr. Jiří Cieslar byl český filmový a literární kritik a vysokoškolský pedagog. Od roku 1995 vedl Ústav filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1969 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory komparatistika u profesora Václava Černého a historie. Po zrušení Katedry komparatistiky a vyhnání Černého z fakulty, přešel na obor filmová věda na Katedře divadelní a filmové vědy, kterou absolvoval roku 1974. Do roku 1990 pracoval jako redaktor ve fimovém týdeníku Záběr. S manželkou inženýrkou Evou Cieslarovou měl tři dcery a dva syny. V roce 1976 se s manželkou podílel na založení, resp. obnovení spolku SIE . Od května 1976 do prosince 1988 toto proměnlivé sdružení 12–18 přátel vydávalo strojopisný kulturně-politický měsíčník Acta incognitorum , kde Cieslar publikoval řadu filmových kritik a esejů . Ve svobodném režimu začal přednášet na Katedře divadelní a filmové vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde byl v roce 1996 jmenován vedoucím samostatné Katedry filmové vědy. Stal se též interním redaktorem obnoveného týdeníku Literární noviny, po jeho přesunu do Brna v roce 2005 spoluzakládal pražský týdeník A2. Mimo ně publikoval také v časopisech Světová literatura, Respekt, Revolver Revue, Reflex, Týden a v odborných periodikách Film a doba a Iluminace. V roce 2003 byl jmenován profesorem a získal Cenu F. X. Šaldy „za vynikající výsledky v oblasti umělecké kritiky a kritické publicistiky“. Byl členem Mezinárodní federace filmových kritiků . Od puberty trpěl bipolární afektivní poruchou. V lednu 2006 spáchal sebe...

Jiří Chyský (4)

Narozen 17.4.1906. JUDr., CSc., vědecký pracovník Ústavu státu a práva Československé akademie věd. Práce v oboru, též autor publikací v oboru turistiky.

Jiří Chalupa (4)

Narozen 31. 5. 1966 v Brně. Vysokoškolský pedagog se zaměřením na dějiny a literaturu Španělska a Latinské Ameriky, též autor sci-fi povídek.

Jiří Čepelák (5)

Jiří Čepelák, známý také jako Juraj Čepelák byl zoolog, entomolog a pedagog. V entomologii se zabýval škůdci rostlin a hlavně dipterologií. Po skončení základní a střední školy absolvoval studium přírodních věd na Karlově univerzitě v Praze, kde mu kromě jiných přednášel i profesor Jaroslav Heyrovský – pozdější nositel Nobelovy ceny za polarografii. Po letech odborné práce v různých vědeckých institucích v bývalém Československu začal v roce 1952 pracovat jako odborný asistent a později jako docent a vedoucí katedry zoologie na Vysoké škole zemědělské v Nitře. Byl proděkanem na bývalé zootechnické i agronomické fakultě. Je autorem více než 180 publikovaných prací, z nichž mnohé jsou přeloženy do světových jazyků. Katedra zoologie agronomické fakulty se pod jeho vedením stala známou a jeho zásluhou rozvíjela čilé kontakty s muzei a výzkumnými ústavy v Německu, Anglii, Francii, Bulharsku, Kanadě a tehdejší Jugoslávii. Všechny práce měly a mají význam nejen pro vědu, ale i pro praktické zemědělství, ovocnářství a ekologii. Za vědecký přínos a zásluhy udělila Slovenská akademie věd docentu Čepelákovi v roce 1987 stříbrnou medaili a v roce 1988 dostal jako člen autorského kolektivu pracovníků Centra biologicko-ekologických věd SAV i cenu akademie za práci: Integrovaná ochrana cukrové řepy. V entomologii se Jiří Čepelák věnoval převážně dvoukřídlému hmyzu, zejména hlavně podřádu krátkorozí. Během života prováděl i preparátorské práce pro světoznámou firmu Staudinger & Bang-Haas. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jiří Čepelák na slovenské Wikipedii.

Jiří Brůna (3)

Narozen 26. 7. 1955 v Praze. Básník.

Jiří Brdlík (5)

Prof. MUDr. Jiří Brdlík, DrSc., byl významný český pediatr a zakladatel českého a slovenského dětského lékařství. Narodil se v rodině gymnazijního profesora v Přerově. V roce 1902 odmaturoval na Akademickém gymnáziu v Praze a poté nastoupil ke studiu medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Pro nemoc musel studium na tři roky přerušit a promoval až v roce 1911. V letech 1911 až 1919 vykonával funkci odborného asistenta na České klinice pro dětské choroby LF UK v Praze. V roce 1916 získal habilitaci pro obor dětského lékařství. Po vzniku samostatného Československa odešel v roce 1919 do Bratislavy, kde působil nejprve jako mimořádný a od roku 1920 jako řádný profesor dětských nemocí na Lékařské fakultě Univerzity Komenského. V letech 1919 až 1930 zastával funkci přednosty Dětské kliniky na LF UK v Bratislavě. V letech 1927/28 byl jmenován rektorem Univerzity Komenského a následujícím roce zastával funkci prorektora. Během svého působení na Slovensku prosazuje jako jeden z prvních důslednou lékařskou péči o dětské pacienty. Jako nejefektivnější instituce pro předcházení dětských chorob zřizuje na Dětské klinice v Bratislavě poradnu pro matky a kojence a poradnu proti tuberkulóze dětí. Spolu s doc. A. Churom provedl na bratislavské klinice hromadné očkování proti záškrtu. V roce 1930 se vrací zpět do Prahy, kde je jmenován přednostou I. Dětské kliniky LF Univerzity Karlovy. V letech 1934 až 1954 působí jako přednosta II. Dětské kliniky LF UK. V letech 1930 až 1957 je řádným profesorem patologie a terapie chorob dětských a novorozenců.

Jiří Bodlák (5)

Narozen 1.10.1927. Botanik a biochemik, zabývá se bylinářstvím, publikace a články z oboru.

Jiří Bobák (1)

Spis o vodáckém sportu.

Jiří Blažek (3)

Narozen 30. 10. 1922 v Uhříněvsi, zemřel 28. 6. 2017 v Praze. Malíř, grafik, typograf a ilustrátor, sběratel umění.

Jiří Blaha (4)

Ing. Jiří Bláha, PhD. . Stavební inženýr a stavební historik. Pracovník telčského pracoviště Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Zabývá se též problémy památkové péče. Publikuje práce o stavebním historickém vývoji konstrukcí, též regionální publicistika.

Jindřich Vybíral (4)

Jindřich Vybíral studoval bohemistiku, historii a dějiny umění na univerzitách v Ostravě, Brně a Londýně. Působí jako profesor a vedoucí katedry dějin umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. O architektuře 19. a 20. století vydal řadu studií a také knižní publikace.

Jindřich Volek (4)

Narozen 12. 9. 1928 v Protivíně, zemřel 1. 5. 2021. PhDr., překlad z angličtiny, práce z oboru moderních amerických dějin.

Jindřich Vacula (4)

Narozen 5.4.1925 v Albrechtičkách. PhDr. CSc. asistent katedry lehké atletiky, publikace z oboru.

Jindřich Teuchner (2)

Jindřich Teuchner, podle úředních dokladů Jindřich Teichner byl český básník. Narodil se jako nemanželský syn Jindřicha Teichnera , zřízence dráhy v Plzni a Marie Jiroutové . Jindřich Teichner se v roce 1902 se s Marií Jiroutovou oženil a syna legitimizoval. Vyrůstal v chudých poměrech, v osmičlenné rodině, která se často stěhovala. V říjnu 1907 došlo k vykolejení vlaku, při kterém byl otec Jindřich Teichner těžce zraněn a byla mu amputována noha v podkolení. Vyučil se v Praze typografem a od roku 1921 byl sazečem, grafickým dělníkem a typografem. Chorobu z povolání léčil opakovaně u moře v Dalmácii a v horách. Podle vlastního tvrzení procestoval Sovětský svaz, o své cestě do Francie vydal v roce 1934 bibliofilii. Mezi jeho přátele patřili Konstantin Biebl, Jiří Karásek ze Lvovic, Emanuel Lešehrad a Ivan Olbracht. V roce 1942 se oženil, od roku 1945 byl členem Syndikátu českých spisovatelů. Zemřel v tuberkulózní léčebně. Dílo Jindřicha Teuchnera bylo ovlivněno prózami Jiřího Karáska ze Lvovic. Často vyzdoboval svá díla, převážně vytištěná bibliofilsky, svými grafikami nebo grafikami významných umělců. Pod svým jménem nebo pseudonymem Jiroutka přispíval do časopisů Lumír, Fronta, a j., . V pohnutých dobách těsně před Mnichovskou dohodou a vznikem Druhé republiky vyjádřil Jindřich Teuchner svůj vztah ke Slovensku v poetickém textu Krása a mohutnost slovenských hor .

Jindřich Schneider (6)

Jindřich Pejchar (4)

Narozen 13. 11. 1919. Sportovní redaktor, práce o osobnostech československé kopané.

Jindřich Mošna (4)

Narozen 1.8.1837 v Praze, zemřel 6.5.1911 v Praze. Herec Národního divadla, autor sólových výstupů a memoárové publikace.

Jindřich Kovařík (3)

Jindřich Kovařík byl český malíř, ilustrátor, grafik a typograf. Jindřich Kovařík vystudoval v letech 1948–1953 v Praze Státní grafickou školu a Vysokou školu umělecko-průmyslovou pod vedením profesora Josefa Nováka. Od roku 1952 se věnuje knižní ilustraci, většinou pro dětské čtenáře. Jako typograf a ilustrátor pracoval pro celou řadu nakladatelství. Po období svobodného povolání se v letech 1968–1988 stal výtvarným redaktorem nakladatelství Albatros. Své ilustrace publikoval také v časopisech Zlatý máj, Mateřídouška, Sluníčko, Ohníček a Pionýr. Ilustroval více než 140 publikací a jako spoluautor se podílel na patnácti animovaných kreslených filmech. Byl členem SČUG Hollar, SVU Mánes a od roku 1990 Klubu ilustrátorů dětské knihy. Svou tvorbou byl zastoupen na dvaceti autorských a na více než 130 společných výstavách doma i v zahraničí. Za svou práci získal celou řadu ocenění. Žil v Praze, zabýval se volnou grafikou, malbou, ilustrátorskou a plakátovou tvorbou. Zemřel 8. srpna 2019.

Jindřich Kabát (4)

Jindřich Kabát byl český spisovatel, psycholog a vysokoškolský učitel. Mezi roky 1992 a 1994 zastával post ministra kultury České republiky. Jindřich Kabát je od roku 2000 jmenovaný soudní znalec pro obor psychologie a psychopatologie Hlavní témata: Obecná a speciální psychopatologie, sociální psychologie a životní styl, psychologie umění, sociální patologie a totalitní režimy, psychologie komunismu. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Kabát Knihy / ve sbornících: Knihy: Od roku 1977 byl ženatý, manželka Gabriela, roz. Sládková, ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství CZ, pět dětí, synové Martin , Jan a Michael , dcery Magdalena a Barbora .

Jindřich Honzl (6)

Jindřich Honzl byl český divadelní a filmový režisér, divadelní teoretik, překladatel a pedagog. Jindřich Honzl se narodil v rodině humpoleckého krejčího a tovární dělnice. Měšťanku navštěvoval doma v Humpolci, pak se rozhodl pro pedagogickou dráhu, kterou zahájil studiem učitelského ústavu v Praze. Absolvoval v roce 1914, v letech 1914–1927 učil na měšťanských školách v Praze chemii a fyziku. Od roku 1921 byl organizován v KSČ . Milovanému divadlu se věnoval nejen v Dělnickém dramatickém sboru , ale především v Devětsilu, v jehož sborníku mohl publikovat své teoretické články, které jsou všeobecně brány jako počátek české divadelní avantgardy. Již v roce 1926 spolu s Jiřím Frejkou a E. F. Burianem otevřeli experimentální scénu Osvobozené divadlo. Zprvu zde uváděli poetické inscenace čerpající z francouzských i českých autorů a o rok později, v roce 1927 přijali do divadla Jiřího Voskovce a Jana Wericha s jejich úspěšnou Vest pocket revue. Tím začíná jedna z velkých kapitol českého avantgardního divadla. Jindřich Honzl zde v letech 1926–1929 a 1931–1938 působil jako režisér a režíroval všech dvacet her V + W. V letech 1929–1931 působil jako dramaturg a režisér Zemského divadla v Brně, 1931–1938 spolupracoval pohostinsky s Národním divadlem a Městským divadlem v Plzni, pro které upravoval nebo režíroval některé hry. 1939–1941 řídil Divadélko pro 99. V letech 1945–1951 byl členem ND . Na místo ředitele rezignoval na jaře 1950 a 3. září 1951 z ND odešel. V období od července 1945 do července roku 1948 řídil souběžně s působením v ND také nově ustavené Studio ND, které založil. V letech 1945 až 1946 přednášel o herectví na katedře estetiky Filosofické fakulty UK. Po ustavení katedry divadelní vědy na této universitě zde vedl ve školním roce 1950/...

Jindřich Grepl (4)

Narozen 14. 3. 1907 v Brně, zemřel 29. 7. 2000. Fotograf, kameraman a scenárista.

Jindřich Forejt (4)

Jindřich Forejt je bývalý český státní úředník. V letech 2004–2016 byl ředitelem odboru protokolu kanceláře prezidenta republiky, a to v období výkonu funkce prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana. Jindřich Forejt se narodil 26. října 1977 v Karlových Varech. Studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na mnichovské Univerzitě Ludvíka Maxmiliána. Tam se podle vlastního vyjádření seznámil i s protokolem jako profesním oborem. Ačkoliv právnický titul před jménem užíval, ani jednu z daných vysokých škol podle tiskových mluvčích daných univerzit nedokončil. Od roku 2002 nastoupil do Kanceláře prezidenta republiky jako stážista, a to pod vedením tehdejšího ředitele protokolu Miroslava Sklenáře. Když v březnu 2003 nahradil Václava Havla v prezidentském úřadu Václav Klaus, Sklenář byl jedním z mála úředníků, který ve své funkci zůstal. V lednu 2004 však odešel k primátorovi Pavlu Bémovi na pražský magistrát jako zástupce ředitele. Od 1. dubna 2004 byl jmenován Sklenářovým nástupcem na místo ředitele odboru, který má na starost protokolární agendu prezidenta. V této pozici organizačně zajišťoval výkon ústavních pravomocí prezidenta souvisejících se zastupováním státu navenek a připravoval oficiální části prezidentova programu. Pozornost médií a veřejnosti poutala jeho osobnost obvykle v souvislosti s významnými a hojně sledovanými státními návštěvami jako byli američtí prezidenti George W. Bush a Barack Obama, britský princ Charles či papež Benedikt XVI. Od papeže převzal Řád svatého Řehoře Velikého. Někteří novináři jej pod vlivem osobní všudypřítomnosti při takových událostech označovali přezdívkou „Forejt Gump“. Podílel se také na organizaci státního pohřbu zesnulého prezidenta Václava Havla v prosinci 2011. V roce 2012 byl jedním z hradních úředníků, jejichž nezveřejněná výše platu byla předmětem správní žaloby. Kancelář prezidenta republiky ...

Jindřich Filipec (4)

Studium na UK ukončil v r. 1950 doktorátem v oboru filozofie a estetiky . V r. 1959 získal titul kandidáta filozofických věd prací K otázce rozporů mezi záměry a důsledky společenské činnosti lidí a v r. 1968 titul docenta po obhájení habilitačního spisu k problematice industriální společnosti. Hodnost doktora filozofických věd mu byla udělena v r. 1980 na základě dizertace k otázkám způsobu života. V r. 1988 byl jmenován profesorem pro obor filozofie. Působil na různých vysokoškolských a vědeckovýzkumných pracovištích doma i za hranicemi, nejdéle v ÚFS ČSAV. Bezprostředně po válce byl činný jako hudební referent v denním tisku , postupně se však zaměřil na filozofii, a to v tematice přesahující hranice vědních disciplín i sociálněpolitických systémů. V tomto interdisciplinárním směřování spojoval ve své výzkumné i publikační činnosti filozofické přístupy s poznatky sociologie, estetiky, teorie kultury, pedagogiky a politologie. Jako vědecký pracovník Filosofického ústavu ČSAV v Praze se zabýval výzkumem některých hlavních ideologických tendencí v západních zemích a problémy moderního člověka. Kromě publikací "Kapitoly o životě a díle N. G. Černyševského" , "Filosofie atomové smrti" a "Člověk v křivém zrcadle" publikoval řadu časopiseckých statí z oboru filosofie a sociologie. Společně s Doc. dr. Jiří Cveklem, CSc, Doc dr. Ladislavem Tondlem, CSc a PhDr Milanem Průchou napsal knihu "Člověk a moderní doba" . Ve svých pracích se věnoval zejména teorii a metodologii marxismu. Ten definoval jako „otevřený systém odpovídající otevřenosti světa a člověka vůči tradicím minulosti představující její překonání , systém otevřený vůči současnému i budoucímu spojení vědeckotechnické revoluce s opravdu lidskými vztahy mezi lidmi, systém, který vlastní principy chápe jako východisko k dalšímu dialektickému pochodu “ . V sou...

Jindřich Bauer Brass Band (6)

Česká dechovka, dirigent Jindřich Bauer.

Jimmy Page (6)

Narozen 9.1.1944 v Hestnu, Anglie. Hudebník- kytarista, autor písní .

Jimi Reed (3)

Autorka publikací o masážích a aromaterapii.

Jim Zub (6)

Kanadský výtvarník, tvůrce komiksů, spisovatel. Vysokoškolský pedagog zaměřený na kreslení, design, animaci a historii animace.

Jim Lovell (2)

James Arthur Lovell, Jr. je bývalý americký vojenský pilot a astronaut NASA, po matce českého původu, který proslul zejména jako kapitán poškozeného Apolla 13, které dokázal bezpečně dostat zpátky na Zemi. Jeho otec zemřel když bylo Jamesovi 12 let. Onen chybějící mužský vzor našel prý u skautingu, který jako mladý pravidelně navštěvoval. Vystudoval University of Wisconsin-Madison a v roce 1952 námořní vojenskou akademii a sloužil jako pilot na řadě námořních i leteckých základen. Dne 17. září 1962 byl vybrán do druhé skupiny amerických astronautů. Všechny kosmické lodi, ve kterých letěl, startovaly z mysu Canaveral na Floridě a jejich kabiny s astronauty nakonec přistály s pomocí padáků na hladině oceánu. Poprvé letěl na Gemini 7 v zimě 1965 společně s Frankem Bormanem a byl to let v té době rekordní, trval 14 dní. Současně s nimi byla na oběžné dráze Gemini 6A. Za necelý rok letěl na oběžnou dráhu podruhé v Gemini 12 společně s astronautem Buzzem Aldrinem. Během letu se spojili s raketou Atlas – Agena. Potřetí do vesmíru letěl v kosmické lodi Apollo 8 v prosinci 1968. Spolu s ním byli astronauti Frank Borman a William Anders. Byl to první pilotovaný let k Měsíci, s deseti jeho oblety a návratem na hladinu Tichého oceánu. Počtvrté a naposled letěl jako kapitán lodě Apollo 13. Na palubě s ním byli Fred Haise a John Swigert. Měl vystoupit na povrch Měsíce, byl však rád, že přežil. Kvůli explozi nádrže se stlačeným kyslíkem 14. dubna 1970 a následným poruchám se expedice předčasně vrátila po šesti dnech na Zemi. Během svých čtyř letů strávil ve vesmíru bezmála 30 dní. V letech 1966–1973 byl světovým rekordmanem v počtu dní strávených ve vesmíru. V květnu roku 1971 se stal Lovell ředitelem technických aplikací v Johnsonově kosmickém středisku. V březnu 1973 z NASA i armády odešel a stal se prezidentem firmy The Bay-Houston Towing Company. O pět let ve stejné funkci změnil firmu, byl ...

Jim Curran (2)

Známý britský horolezec a publicista, filmař, autor přednášek a malíř.

Jim Antoniou (2)

Britský architekt.

Jill Mansell (5)

Anglická spisovatelka.

Ježek Martin (5)

Jevgenij Kleonikovič Marysajev (1)

Ruský spisovatel.

Jessye Norman (5)

Jessye Norman byla mezinárodně uznávaná americká operní pěvkyně, proslulá svým silným hlasem a působivým vystupováním na jevišti. Narodila se 15. září 1945 v Augustě ve státě Georgia, vyrůstala v hudební rodině a zpívat začala již v raném věku. Normanová studovala hudbu na Howardově univerzitě, Peabodyho konzervatoři a Michiganské univerzitě. Její operní debut se uskutečnil v roce 1969 v Berlíně, kde ztvárnila roli Alžběty ve Wagnerově "Tannhäuserovi", která se stala jednou z jejích charakteristických rolí.

Jessica Barksdale Inclan (3)

Americká spisovatelka.

Jess Lourey (6)

Americká spisovatelka. Profesorka tvůrčího psaní a sociologie. Blogerka.

Jess Black (4)

Australská autorka knih pro děti.

Jerzy Žmijewski (3)

Jerzy Kwiatek (1)

Jeroným Klimeš (4)

Jeroným Klimeš je český psycholog. Zabývá se převážně psychologií rodiny, církevně-pastorální psychologií. Dříve se zabýval i policejní psychologií a psychologií reklamy. Pochází z Vlachova Březí. Roku 1990 získal titul magistra v oboru hydrogeologie a inženýrské geologie, roku 1996 v oboru klinické psychologie, roku 2002 pak doktorát ze sociální psychologie, vše na Karlově univerzitě v Praze. V průběhu své profesní kariéry vyučoval policejní psychologii studenty v osmnáctiměsíčním pomaturitním studiu na střední policejní škole v Hrdlořezích, vyučoval etiku na 3. lékařské fakultě UK, posuzoval zájemce o osvojení dětí pro Městské centrum sociálních služeb Praha, zkoumal psychologické dopady neplodnosti, věnoval se psychologickému poradenství zaměřenému zejména na rodinné vztahy. Po zrušení oddělení náhradní péče při Městském centru přešel do výzkumu reklamních materiálů pomocí oční kamery u firmy Dimar. Následně odletěl na studijní pobyt na universitu Texas . Po návratu se oženil, zplodil dceru a dostal lymfom, který přežil. Od té doby je členem dozorčí rady pacientského sdružení Lymfomhelp. Pracoval deset let jako konzultant pro veřejného ochránce práv, pět let jako poradce ministra práce a sociálních věcí a šest let vyučoval psychologii na Filozofické fakultě UK. Dnes se věnuje především partnerskému poradenství a přednáškové činnosti. V médiích se vyjadřuje například k tématům korupce, policejních zásahů nebo partnerských vztahů apod. Od roku 2004 je ženatý, má ženu Michaelu a děti Juditu, Erlana a Žofii a žijí u Klánovického lesa. Mezi jeho kratochvíle patří programování a hudba. Hraje na klavír, varhany a trumpetu. Pro své děti píše jednoduché doprovody pro klavír. Jako římskokatolický křesťan se kriticky a angažovaně účastní církevního života. Arcibiskupa Miloslava Vlka obviňoval z manipulativních a intrikářských postupů a z porušování základních pravidel komunikace, čeští bisku...

Jérôme Loubry (3)

Francouzský spisovatel.

Jerome Klapka Jerome (2)

Jerome Jerome, (4)

Jeremy Dronfield (3)

Jeremy Dronfield se narodil ve Walesu a má doktorát z archeologie v Cambridge. Po studiích se začal věnovat psaní a již jeho prvotina The Locust Farm získala prestižní literární ocenění, stejně jako jeho další knihy. Více aktuálních informací o Jeremym získáte na jeho webových stránkách www.jeremydronfield.com.

Jens Besser (1)

Německý malíř, street-artový umělec.

Jenő Rejtő (2)

Jenő Rejtő je známým maďarským autorem židovského původu, který publikoval pod pseudonymem P. Howard. Narodil se v Budapešti, vystudoval hereckou školu. Jako herec cestoval po celé Evropě. Dramatik a spisovatel. Psal dobrodružné romány a detektivky. Tragicky zahynul za horthyovského fašismu na sovětské frontě , kde byl na nucených pracích. Dodnes však patří k nejčtenějším spisovatelům v Maďarsku

Jenny Stacey (3)

Autorka knih kuchařských receptů.

Jenny Springer (4)

Německá lékařka, autorka Domácí lékařky a dalších prací z oboru.

Jenny Proctor (2)

Jenny Pitman (3)

Jenny Pitman je anglická trenérka koní a spisovatelka. Vyrostla na farmě v Leicestershire, kterou vlastnili její rodiče. Sama se později stala úspěšnou trenérkou dostihových koní. Dnes je nazývána první dámou dostihového sportu. Její koně vyhrály v letech 1983 a 1995 Grand National. V roce 1984 dovedla jako první žena-trenérka k vítězství koně v překážkovém dostihu Cheltenham Gold Cup. Podruhé zvítězil v tomto dostihu její svěřenec v roce 1991. Trénovala také vítěze skotské, velšské a irské Velké národní. Úspěchy sklízí Jenny Pitman i na poli literárním. Ve svých knihách, které spojuje hlavní postava trenérky Jany Hardyové, se vrací do prostředí dostihového sportu.

Jennifer Saint (6)

Jennifer Saint vyrostla ve čtení řecké mytologie a vždy ji přitahovaly nevýslovné příběhy skryté v mýtech. Po třinácti letech jako středoškolská učitelka angličtiny napsala o legendu o Theseovi a Minotaurovi z pohledu Ariadny - ženy.

Jennifer Read Hawthorne (4)

Spisovatelka, autorka knih pro ženy.

Jennifer Iacopelli (4)

Jennifer Harper (2)

Narozena v roce 1965. Americká terapeutka.

Jennifer Bohnet (3)