Všichni Autoři a témata

Josef Josten (5)

Narozen 25.3.1913 v Praze, zemřel 29.11.1985 v Londýně . Redaktor Lidových novin, státní úředník, po roce 1948 v emigraci, redaktor časopisu Čechoslovák. Publicista, práce v oboru moderních československých dějin, vydány též.

Josef Ježek (6)

Středoškolský profesor. Prof. obchodní školy. Vyučoval matematiku a fyziku v Chrudimi od r. 1920. Od r. 1928 v Praze, pak řed. obchodní akademie v Mladé Boleslavi. Odborný publicista. Z díla Příručka kupecké aritmetiky , . Dále Protipojištění a pojištění s výhradou premie = Zpr. obch. akademie v Chrudimi, 1911-12 a řady dalších odborných knih..

Josef Jan Svátek (4)

Narozen 23.5.1870 v Praze, zemřel 1.9.1948 v Praze. JUDr., PhDr., novinář, prozaik, cestopisy, práce z oboru mezinárodního a volebního práva, překladatel z francouzštiny a angličtiny. 1. září 1948 zemřel v Praze český novinář, prozaik a překladatel JUDr., PhDr. Josef Jan SVÁTEK. Josef Svátek se narodil 23. května 1870 v Praze. Jeho otec Adolf Svátek byl bratrem novináře a autora historických románů, z nichž snad nejznámější jsou Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze, Josefa Svátka. Po maturitě na gymnáziu vystudoval práva. V letech 1893-94 pak studoval na École des sciences politiques v Paříži a pobýval v Londýně a v Berlíně. V roce 1895 přijal místo redaktora v „Pražských novinách“ a po smrti svého strýce Josefa Svátka převzal vedení těchto novin. Právě, aby se odlišil od svého strýce, začal používat druhé křestní jméno Jan. V roce 1919 se stal prvním redaktorem „Úředního listu Čsl. republiky“ a krátce nato byl jmenován ministerským radou. Své první literární pokusy vydával v časopise „Zlatá Praha“. Samostatně, kromě prozaických děl, vydal řadu cestopisů. Pro náš region je významný cestopis „Za ocean !“, ve kterém popisuje cestu do New Yorku, kdy jako právní zástupce doprovázel Jaroslava Kociana, svého vzdáleného příbuzného. Jeli vrátit „odcizené“ vzácné housle Quarnerky americkému sběrateli, milionáři Cloptonovi. Od něho si je pro Kociana vypůjčil impresario Arronson. Nezkušený Kocian si je na radu přátel ponechal jako zástavu za nevyplacený honorář. Josef Jan Svátek překládal z francouzštiny a angličtiny. Přeložil např. velice známé dílo Julia Verna „Sever proti jihu“, který v jeho překladu znovu vyšel v roce 2007. Pod pseudonymem Josef Jánský přeložil např. román Alexandra Dumase „Hraběnka de Charny“ nebo „Královnin náhrdelník“. Josef Jan Svátek měl úzký vztah s naším městem. Do Ústí nad Orlicí přišla jako mladá učitelka jeho sestra Marie. Ta se zde provdala za Petra Kociana. Za ní se do Ústí přistěhovali jejich rodiče. Po předčasné smrti Marie Kocianové zab...

Josef Istler (3)

Josef Istler byl jedním z nejvýznamnějších českých malířů, hlásících se k surrealismu. Koncem 30. let 20. století soukromě studoval v Jugoslávii malbu u německého malíře Waltra Höffnera. Po druhé světové válce se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes. V letech 1945-47 se účastnil akcí Skupiny Ra. V letech 1947-48 spolupracoval s Vratislavem Effenbergerem na filmu Nástin studie o zlomku skutečnosti . V roce se podílel na surrealistických sbornících Znamení zvěrokruhu, v letech 1953-62 na pracovních albech Objekty 1-5. V letech 1950-52 výtvarně spolupracoval na „černých fraškách“ Vratislava Effenbergera a Karla Hynka. Samostatně vystavoval v r. 1945 v brněnské Mansardě, v r. 1946 v Praze v Topičově salonu a grafiku v Mazáčově grafickém kabinetu, v r. 1947 v Topičově salonu, v r. 1965 cyklus litografií Hlavy v Ústí nad Orlicí, v r. 1966 soubor monotypů Insinuace v Galerii na Karlově náměstí v Praze a grafiku z let 1942-65 v Domě pánů z Kunštátu v Brně. Po roce 1990 měl řadu samostatných výstav a pravidelně se účastnil také výstav Spolku výtvarných umělců Mánes. Dílo Josefa Istlera je dnes zastoupeno v mnoha soukromých i státních sbírkách nejen v České republice, ale i v cizině .

Josef Holý (6)

Vystudoval stavebnictví na průmyslové škole a před první světovou válkou se usadil v Kolíně, kde založil stavební kancelář Holý a Pechar. Válku strávil na bojištích. Autor patentů na několik technických vynálezů. Nezaměňujte se spisovatelem Josefem Holým nar. 1874. Je autorem svérázného, vlastnoručně ilustrovaného románu Zkáza lidství , kombinujícího SF a mystiku. Líčí působení českého inženýra Kalisty, jenž přijal nové jméno Verus a prohlásil se za proroka, který lidstvu osvětlí cestu k duchovním výšinám. Verus vybuduje sídlo své nauky na Bílé hoře a je schopen odtamtud odrazit i útok dobře vyzbrojené armády. Napjatá situace ve světě vyvrcholí vypuknutím nové války, při níž lidstvo zaniká a přechází do vyššího, duchovního stadia. Kniha má antisemitské rysy a je zjevně koncipována jako pokus o agitaci s cílem „otevřít čtenářům oči“. Je pravděpodobné, že Holý je také autorem mystického spisu Světla a stíny záhrobí podepsaného jménem Verus. Psal pod pseudonymem J. Akana

Josef Holubář (5)

Narozen 24. 1. 1895 ve Skutči, zemřel 5. 1. 1970 v Praze. Matematik, vysokoškolský pedagog, redaktor, školní inspektor a vědecký pracovník Československé akademie věd. Autor učebnic a dalších odborných prací z oboru.

Josef Hlouch (5)

Josef Hlouch byl římskokatolický teolog, duchovní, vysokoškolský pedagog a v letech 1947–1972 devátý biskup českobudějovický. Podrobný životopis Josefa Hloucha zpracoval historik František Kolouch v knize Milion duší. Narodil se v chudé rolnické rodině v Lipníku v okrese Třebíč. Základní školu navštěvoval v Hrotovicích. Středoškolská studia absolvoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. V kněžském semináři v Olomouci se připravoval na službu duchovního a kněžské svěcení přijal 5. července 1926. Mezi lety 1926 a 1928 působil jako kaplan postupně ve farnostech: Spálov, Kladky u Prostějova, Jesenec u Konice, Brantice u Krnova. V září 1928 byl ustanoven správcem farnosti Hodolany na olomouckém předměstí. Mladý schopný kněz měl pomoci s dostavbou zdejšího kostela. V místech svého působení se projevoval jako dobrý kazatel. Zároveň pokračoval ve studiu teologie na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci. V roce 1934 zde habilitoval, v roce 1945 se stal profesorem pastorální teologie. 25. června 1947 byl jmenován v pořadí devátým biskupem českobudějovickým. . Po komunistickém puči v únoru 1948 byla novým režimem zahájená proticírkevní kampaň s cílem oddělit Katolickou církev v Československu od Svatého stolce. Biskup Hlouch proti této politice veřejně vystoupil. Dne 19. června 1949 o Slavnosti Božího Těla u katedrály sv. Mikuláše v Českých Budějovicích před shromážděnými v eucharistickém průvodu odsoudil postup státu. Od toho okamžiku Státní bezpečnost monitorovala každý jeho krok. Na biskupskou konzistoř byl dosazen vládní zmocněnec, čímž byl de facto biskupovi znemožněn výkon jeho úřadu. Od konce dubna 1950 se ocitl v úplné izolaci. Konzistoř vedl komunisty dosazený generální vikář. Vrátnici biskupství střežili dva příslušníci StB a znemožnili biskupovi jakýkoliv kontakt s veřejností. Všechny návštěvy b...

Josef Hlaváček (3)

Narozen 13. 5. 1934 v Lounech, zemřel 2008. Prof., PhDr., CSc., estetik a výtvarný kritik, práce z oboru.

Josef Heřman (3)

Josef Heřman byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor, karikaturista, malíř a keramik. Narodil se v rodině Karla Heřmana , úředníka lihovaru a matky Františky, rozené Musilové. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a Státní odbornou keramickou školu v Bechyni. V roce 1930 se v Hradci Králové oženil s Františkou Hullovou. Za okupace byl zapojen do protinacistického odboje. Za ilegální činnost byl v roce 1940 zatčen a vězněn v Hradci Králové, Drážďanech a v Litoměřicích, později v Golnowě a v Hamburku. Byl levicově orientovaným umělcem. V roce 1954 byl např. oceněn uznáním v oboru malířství v soutěži o výzdobu Muzea Klementa Gottwalda v Praze. V užité grafice byl tvůrcem plakátů, věnoval se úpravě písma, návrhům knižních vazeb. Též se zabýval výstavnictvím a interiérovou tvorbou.

Josef Heller (4)

Autor je analytik odborného zázemí ÚV KSČM, člen teoretických institucí ÚV KSČM. Publikoval ve Filosofickém a Sociologickém časopise a v interních tiscích ČSAV, v samizdatech a na webových stránkách KSČM, v Haló novinách a Alternativách. Spoluautor publikací Heller, Neužil a kol. – Kdopak by se Marxe bál, Bojíte se socialismu? a sborníku Socialismus pro 21. století.

Josef Hejl (1)

Josef Fric (6)

Josef Frič byl český básník a jeden ze zakladatelů Devětsilu. Po otci Josefu Janu Fričovi zdědil továrnu na optické přístroje, ale jen velmi nerad se ujal funkce jejího ředitele. V roce 1948 však byla továrna znárodněna a Josef Frič v ní pak pracoval jako úředník. S manželkou Kamilou, roz. Neubauerovou měli dceru Janu a syna Josefa . Spisy

Josef Florián Babor (2)

Josef Florián Babor byl slovenský filozof, biolog, lékař, univerzitní profesor, malakolog, botanik a entomolog, filozofující biolog, novoscholastický filozof českého původu. Snažil se sjednotit nejnovější poznatky z biologie s katolickým učením. Narodil se v rodině Josefa Babora, učitele na farní škole na Malé Straně a matky Anny, rozené Liršové. Předkové rodičů pocházeli z Čech. Po skončení základní školy pokračoval ve studiu na akademickém gymnáziu, kde maturoval v roce 1891. V roce 1897 ukončil studium na Lékařské fakultě KU v Praze. Po absolvování univerzity provedl studijní cestu, během níž navštívil Rakousko-Uhersko, Německo, Francie, Itálie, Velkou Británii, Nizozemí a Švýcarsko. Po promoci začíná zpočátku pracovat jako soukromý neurolog a psychiatr v Praze. Dne 17. srpna 1915 se v Praze oženil s třiadvacetiletou Marií Rejžkovou. V té době byl lékařem pro nemoci nervové v Praze II. Asi od roku 1915 pracoval jako vojenský lékař v Jindřichovice, od roku 1919 v Praze, Košicích, později v Užhorodě a Trnavě. V roce 1922 pracoval jako soukromý lékař a smluvní přednosta vojenské psychiatrické léčebny v Trnavě. V letech 1924 až 1943 působil na LFUK V Bratislavě jako profesor obecné biologie v letech 1924 - 1947. Od roku 1939 působil zároveň i na Přírodovědecké fakultě této univerzity. Od roku 1928, kdy získal řádnou profesuru, přednášel systematickou zoologii. V 40. letech 20. století působil na čtyřech bratislavských fakultách. Jako lékař se vedle neurologii zabýval i problémy hematologie, sarkolyzy a otázkami zánětů a účinky radioaktivity. Byl také průkopníkem radiobiologie na Slovensku. Zabýval se i archeologií a paleontologii. Byl autorem více než 250 odborných vědeckých a popularizačních prací z různých oborů. Spolupracoval i na Jandově Velkém přírodopisu a Ottova slovníku naučném. Přispěl i do České vlastivědy o fauně Slovenska. Profesor Babor se stal průkopníkem české malak...

Josef Dvořák (5)

Narozen 13. 10. 1901 v Táboře, zemřel 4. 4. 1958 v Praze. Novinář, redaktor, básník, prozaik, editor, autor literatury pro mládež, literatury o slovenské politice, cestopisů po severských zemích, propagátor česko-slovenských kulturních styků.

Josef Drmota (4)

Narozen 5.3. 1969 v Třebíči, Mgr., vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, publikuje odborné články i povídky o myslivosti a přírodě, zejména z Českomoravské vysočiny. Povoláním se poněkud vymyká z palety ostatních autorů, poněvadž není profesionálním publicistou, ani nemá žádný profesní vztah k lesnickým oborům. V současnosti pracuje jako profesor Gymnázia Otokara Březiny a Střední odborné školy v Telči, kde vyučuje matematiku a geografii. Právě odlišná profesní orientace poskytuje Josefu Drmotovi, narozdíl od ostatních autorů klasické myslivecké literatury, poněkud odlišný úhel pohledu na celou problematiku myslivosti a dodává tak jeho tvorbě částečně odlišný charakter. Nesnaží se psát žádnou vědu, ale spíše příspěvky pokud možno lehce „stravitelné“ a srozumitelné řadovým čtenářům. Rozhodně se v nich ale v plné míře uplatňují letité zkušenosti pedagoga, schopnost vysvětlovat, barvitě líčit a v rámci možností jednoduše argumentovat. Z jeho zkušeností však kromě pedagogické kariéry stojí za zmínku také několikaleté působení v oblasti státní správy na pozici správce geografických informačních systémů. A byly to právě zkušenosti z tohoto období, kdy se významným způsobem podílel na zpracování a vyhodnocování výsledků myslivecké statistiky, stanovení chovatelských zásad spárkaté zvěře na okrese Třebíč, studiu migračních tras zvěře či vytváření někdejších oblastí chovu černé zvěře apod., které jej ve skutečnosti přivedly k odborné myslivecké tvorbě a potažmo k dlouhodobé spolupráci s redakcí časopisu Myslivost. Jak bylo naznačeno, je Josef Drmota aktivním myslivcem. Již téměř dvacet let působí ve funkci mysliveckého hospodáře a myslivecké stráže MS Horky, je členem Myslivecké komise, lektorem a zkušebním komisařem OMS Třebíč, kde rovněž jedno volební období pracoval jako člen Okresní myslivecké rady a předseda uvedené komise. Již dvě volební období je členem Kulturně propagační komise ČMMJ v Praze a členem Redakční rady časopisu Myslivost. V ...

Josef Doubrava (6)

Josef Doubrava byl český katolický duchovní, který se stal 20. královéhradeckým biskupem. Po teologických studiích v Římě a vysvěcení na kněze působil jako kaplan v Petrovicích u Sedlčan, v roce 1877 byl administrátorem v Dublovicích. V roce 1880 se stal adjunktem pražské teologické fakulty, v roce 1883 vicerektorem a později rektorem arcibiskupského semináře. V témže roce získal doktorát teologie a byl činný jako profesor církevního práva. Byl znamenitým znalcem svého oboru, z něhož uveřejnil řadu důležitých článků a studií v odborných časopisech. V devadesátých letech byl kanovníkem u sv. Víta, předsedou manželského soudu, ale i předsedou Archeologického sboru muzea království českého a jednatelem Křesťanské akademie. Dne 9. února 1903 byl jmenován královéhradeckým biskupem a potvrzení svého úřadu získal od papeže Lva XIII. 22. června téhož roku. Biskupské svěcení přijal 29. června a vzápětí se ujal správy diecéze. Za zmínku stojí, že od prosince 1918 působil i jako apoštolský administrátor pražské arcidiecéze. Zemřel ve svém sídle 20. února 1921 a byl pohřben na pouchovském hřbitově. V dolní modré polovině znaku je zlatý kříž, na levém rameni kříže zlatá hvězda.

Josef Císařovský (4)

Narozen 21. 7. 1926 v Hostouni u Kladna, zemřel 16. 7. 2017. Doc., výtvarník, historik umění, estetik, vysokoškolský pedagog, malíř, sochař, umělecký kovář, autor prací z oboru.

Josef Cink (3)

Narozen 29. 6. 1933 v Dolních Heřmanicích, zemřel 11. 2. 2011. Středoškolský učitel, autor učebnic esperanta a překladů do esperanta. Také autor průvodce po obci Červená Voda a okolí.

Josef Chmelař (6)

Narozen 23.12.1885 ve Vrchovinách u Nového Města nad Metují, zemřel 11.12.1969 v Praze. Beletrista, autor sociálně zabarvených povídek a románů, politický publicista, specialista na zahraniční politiku a problematiku národnostních menšin, redaktor sborníků a příruček z oboru.

Josef Bürger (5)

Ing., autor hospodářských slovníků. Dlouholetý spolupracovník a vedoucí autorského kolektivu v oblasti odborných slovníků. Specializuje se na ekonomii, zejména podnikové poradenství a implementaci podnikových systémů SAP.

Josef Bosáček (2)

Narozen 17.2.1857 v Příbrami, zemřel 5.9.1934 v Příbrami. Malíř.

Josef Blažek (4)

Josef Blažek, alias choze, brněnský knihovník, filmový a komiksový scénárista a režisér. Duchovní otec filmové společnosti LudovicoFilm, pod jejíž hlavičkou napsal a režíroval celkem 5 krátkometrážních akčních a hororových filmů a několik reklamních spotů, znělek a videoklipů. Z jeho pera vyšly komiksy Třída smrti , Zámek hrůzy a Tanečnice. K publicistické a literární práci se, ke škodě všech, odhodlává jen ojediněle . V roce 2013 se, společně se svou snoubenkou a spolutvůrkyní Adelou "Shirley" Hrivnákovou, stal hlavním motorem ojedinělého projektu antologie krátkých hororových filmů Pionýři hororu. Knižně debutoval v antologii 66+6 hororů ve sto slovech.

Josef Beneš (2)

Narozen 29.8.1927 v Kladně, zemřel 19.2.2001 v Praze. RNDr., paleontolog Národního muzea, odborný publicista, amatérský hudebník.

Josef Bartoloměj Slavík (4)

Narozen 4.3.1900 v Lomu , zemřel 16.5.1964 v Praze. RNDr. ing. DrSc., akustik, práce z oboru.

Josef Alois Náhlovský (2)

Josef Alois Náhlovský je český herec, komik a bavič, původním povoláním učitel českého jazyka. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně obor čeština–dějepis. Ve svých výstupech zaujímá roli vychytralého prosťáčka, který na způsob hloupého Honzy úspěšně překoná všechny nástrahy. Původně začínal v Ústí nad Labem jakožto moderátor – společně s bavičem Petrem Novotným jako speaker u hudební skupiny Fešáci. Tvořil komickou dvojici se svým hereckým partnerem a kolegou Josefem Mladým, spolupracuje také s moderátorem a bavičem Karlem Šípem. Je autorem humoristické teorie o fiktivním národu starých Krušnohorců, kterou zpracoval do své humoristické knihy Krušnohorská kronika . Sám sebe také často označuje termínem poslední žijící Krušnohorec.

José Maria Eça de Queiroz (2)

José Feliciano (6)

José Feliciano je portorický kytarista, zpěvák a skladatel, který se proslavil svým přínosem latinskoamerické a americké populární hudbě. Feliciano se narodil 10. září 1945 v portorickém Laresu a v mládí se s rodinou přestěhoval do New Yorku. Od narození byl slepý v důsledku vrozeného glaukomu, přesto však již od útlého věku projevoval mimořádný hudební talent a nejdříve se naučil hrát na akordeon a teprve poté začal hrát na kytaru.

Joris Chamblain (6)

Francouzský autor komiksů, dětských knih, scenátista.

Jonn Mumford (2)

D.C., D.O., autor publikací o čakrách a kundalini.

Joni Eareckson Tada (5)

Joni Eareckson Tada je americká křesťanská spisovatelka a umělkyně, zakladatelka organizace Joni and friends, která se zaměřuje na křesťanskou pomoc postiženým. Před sametovou revolucí vyšla v češtině v samizdatu její autobiografická kniha Joni, kde popisuje, jak se vyrovnávala s ochrnutím, které si přivodila skokem do vody. Životní příběh Joni Eareckson Tada zpracoval do opery-melodramu o prologu a čtyřech jednáních český skladatel Ivan Kurz.

Jonathan Littell (3)

Jonathan Littel je francouzsky píšící americký spisovatel v současnosti žijící v Barceloně. Jeho nejznámějším dílem je román Laskavé bohyně. Narodil se v židovské rodině , která emigrovala z Polska do Spojených států na konci 19. století, jeho otcem je spisovatel Robert Littell. Vystudoval pařížské lycée Fenelon a odjel do Ameriky studovat na Yale. Po třech letech na Yale odjel na tehdy válčící Balkán. V průběhu sedmi let se účastnil humanitárních akcí neziskové organizaceAction contre la faim, hlavně v Bosně a Hercegovině, ale také na různých místech po celém světě jako např. v Čečensku, Afghánistánu, Kongu nebo dokonce v Moskvě. V roce 2001 se rozhodl ukončit humanitární činnost a začal psát svůj nejznámější román Laskavé bohyně, rozsáhlou fresku vykreslující pomocí fiktivních vzpomínek vzdělaného důstojníka SS Maxmiliana Aue druhou světovou válku a východní frontu. Laskavé bohyně získaly v roce 2006 Goncourtovu cenu a Velkou cenu Francouzské akademie za román. Jorge Semprún tuto knihu označil za „událost století“. Jediné jeho předchozí vydané dílo, kyberpunkový román Bad Voltage, vyšlo v roce 1989 ve vydavatelství Signet Book. Kniha sice neobsahuje žádné zmínky o autorovi, ale časté odkazy na Francii a autory jako Jean Genet a Charles Baudelaire a na Paříž bezpochyby ukazují na téhož autora. Několikrát zde ostatně zmiňuje pařížské podzemí, kde se děj odehrává pařížského podzemí). V roce 2006 zveřejnil obsáhlou a podrobnou zprávu o ruských tajných službách v letech 1991–2005 The Security Organs of the Russian Federation - A Brief History 1991–2005 V současnosti žije s manželkou, synem a dcerou v Barceloně....

Jonathan J Moore (2)

Historik a spisovatel.

Jonathan Green (4)

Anglický spisovatel, autor spekulativní fikce. Píše také herní knihy pro děti.

Jonathan Bousfield (5)

Jonathan Bousfield je spisovatel na volné noze. Zaměřuje se především na kulturu a společnost střední Evropy a je pravidelným přispěvatelem do chorvatských novin Jutarnji list.

Jonathan Barnes (2)

Britský autor prací z oboru filozofie a dějin filozofie, zejména antické a raně křesťanské.

Jonáš Zbořil (4)

Narozen 1988. Anglista a bohemista, rozhlasový moderátor, básník a hudebník.

Jonáš Záborský (3)

Jonáš Záborský byl slovenský duchovní, básník, spisovatel-prozaik, dramatik, novinář a historik. Narodil se v rodině drobného zemana. Základní školu navštěvoval v Záboří, Horném Jaseni a Záturčí v letech 1818–1821, v roce 1821 nastoupil na nižší gymnázium v Necpalech, v roce 1823 pokračoval na gymnáziu v Gemeru, v letech 1829-1832 navštěvoval evangelické lyceum v Kežmarku a nakonec své vzdělání ukončil v roce 1834 na evangelickém teologickém kolegiu v Prešově. Působil jako kaplan v Pozdišovcích, v letech 1839–1840 studoval na univerzitě v Halle, v roce 1840 byl krátkou dobu kaplanem u M. M. Hodži v Liptovském Mikuláši, nicméně ještě koncem roku přijal místo faráře v Rankovcích. Po požáru jeho fary i kostela přestoupil k římskokatolické církvi a v roce 1843 byl vysvěcen knězem. Dostal se do sporu s Ľudovítem Štúrem a jeho kodifikací spisovné slovenštiny ; odmítl také jeho národní program jako nerealistický. V letech 1843–1850 působil jako německý kaplan v Košicích. V roce 1848 byl uvězněn za přechovávání Žiadosti slovenského národa, v roce 1850 získal místo profesora řečtiny na Právnické fakultě v Košicích a v letech 1850–1853 též působil jako redaktor vládních Slovenských novin ve Vídni. Po konfliktech s bachovskou cenzurou se v roce 1853 stal farářem v Župčanech, okres Prešov. Nakonec přijal novou podobu slovenštiny a věnoval se hlavně literární činnosti. Poslední roky života prožil osamocen , zatrpklý, plný rozporů v sobě samém i vůči okolnímu světu. Je autorem klasicistických básnických skladeb , satirických próz , didaktických humoresek , historických povídek a 34 dramat. Napsal rozsáhlou historickou práci Dejiny uhorského kráľovstva od počiatku do časov Žigmundových a mnoho dějep...

Jon Katz (2)

Americký spisovatel, novinář a publicista.

Jolana Hausnerová (2)

Autorka filozofické a parapsychologické literatury.

Johnny Gruelle (3)

Americký výtvarník, ilustrátor, autor politických komiksů a knih pro děti.

John Stewart Erskine (5)

Narozen 10.1.1906 v Praze, zemřel 14.10.1962 tamtéž. Novinář, redaktor Nedělního a Poledního listu, autor dobrodružných a detektivních románů. Vedl prvního dva a půl ročníku Večerů pod lampou, byl jednatelem Klubu autorů dobrodružných románů.

John Soar (3)

John Romita (5)

John V. Romita starší se narodil 24. ledna 1930. Je to americký malíř komiksů, nejvíce známý svoji prací na Marvelovských komiksech. "The Amazing Spider-Man." V roce 2002 byl uveden do síně slávy Will Eisner Comic Book. Je otcem Johna Romita mladšího, též malíře komiksů.

John Ratcliff (1)

John Ralston Saul (4)

Kanadský spisovatel, esejista a prezident Mezinárodního PEN klubu.

John McNeil (2)

Počítačový odborník, autor beletrie o počítačových podvodech.

John M Roberts (3)

John J Lamb (4)

Americký spisovatel detektivních příběhů.

John Horton (3)

Zabývá se internetovým prodejem. Autor knih a výukových programů o internetovém podnikání.

John Hedgecoe (4)

John Hedgecoe byl talentovaný fotograf, autor více než 30 knih krajin a portrétů příruček o tom, jak fotit. V roce 1965 založil katedru fotografie na královské fakultě umění Royal College of Art, kde působil jako profesor v letech 1975–1994 a emeritní profesor až do své smrti. V letech 1981–1994 byl prorektorem fakulty. Začal fotografovat jako teenager a studoval fotografii na Guildford Scool umění v rámci IFOR a Joy Thomas. Během své vojenské služby s RAF přispěl k leteckého fotografického průzkumu válečné bomby poškození. Po RAF v roce 1957 se stal fotograf pro časopis zaměstnanců Queen, kde jeho pověst výjimečné portrétní fotograf rostl skrz 1960 a kde zůstal až do roku 1972. Jeho netradiční, ale elegantní přístup k portrétování vedl k volné noze provize pro Observer, The Sunday Times a The Sunday Telegraph, fotil lidi jako Francis Bacon, Agatha Christie, Vita Sackville-West, John Betjeman, Ted Hughes, Stephen Hawking, David Hockney a Mary Quant. His pictures also illustrated features on fashion and architecture. Jeho obrazy také ilustrují funkce na módu a architektury. Byl dvakrát ženatý, nejprve s Julia Mardon, a pak v letech 2001 s Jenny Hogg, , má dva syny a dceru z prvního manželství. John Hedgecoe, fotograf, pedagog a spisovatel, se narodil 24. března 1932. Umřel na rakovinu 3. června 2010, ve věku 78 let

John Flower (2)

Autor jazykových příruček, pedagog působící v Anglii.

John E Douglas (3)

Americký publicista, pracovník FBI, expert na personální profily a investigativní analýzy.

John Dudley Ball (3)

Americký spisovatel detektivních příběhů. Psal též naučnou literaturu pod pseudonymem Donald Johnson.

John Donne (1)

John Donne byl anglický básník a anglikánský kněz, hlavní představitel tzv. metafyzické poezie. Narodil se v Londýně v katolické rodině velšského původu, jeho otec byl významný obchodník se železem. Zprvu byl vzděláván jezuity, posléze studoval na Oxfordu a na Cambridgi. Na studiích také konvertoval k protestantismu, protože katolíci tehdy v Anglii nemohli získat akademický titul. Poté studoval práva na různých londýnských školách. V době jeho studií práv zemřel jeho bratr Henry Donne, který se stal katolickým knězem, na dýmějový mor. John Donne začal pochybovat o katolické víře. V průběhu studií a po nich investoval Donne nemalý majetek zděděný po otci do žen, zábavy, literatury a cestování. Cíle jeho cest nejsou známy, ví se pouze, že navštívil kontinent a později spolu s Waltrem Raleighem a dalšími cestoval po Španělsku. Když se vrátil do Anglie, stal se tajemníkem sira Egertona, který tehdy byl Lordem strážcem pečeti . V této funkci se zamiloval do Egertonovy sedmnáctileté neteře, Anne Morové, se kterou se roku 1601 proti vůli Egertona i Annina otce tajně oženil. V důsledku toho byl na krátkou dobu uvězněn ve Fleetské věznici. Roku 1609 se ale se svým tchánem usmířil a dostal také věno své ženy. Roku 1602 byl Donne zvolen poslancem za volební obvod Brackley, nicméně tato funkce v té době nebyla placená, takže se jeho rodina musela spolehnout na své bohaté přátele. V této době měl Donne poměrně velký vliv, byl dokonce v kontaktu s králem Jakubem I., pro kterého napsal protikatolické polemiky Pseudo-Martyr a Ignatius his Conclave . V té době už byl protestantem, jeho názor na katolickou církev byl velmi negativní. Král byl jeho spisy nadšen a navrhl mu, aby se stal anglikánským knězem. Stal se jím roku 1615. V roce 1617 zemřela jeho žena při porodu jejich dvanáctého dítěte. Roku 1618 se stal doktorem teologie a kaplanem vi...

John Crompton (1)

John Battersby Crompton Lamburn byl anglický spisovatel, mladší bratr Richmal Cromptonové, autorky dětských knížek o Jirkovi, postrachu rodiny. Své sestře byl pro postavu Jirky částečnou inspirací.

John Byrne (4)

Autor textů pro výuku angličtiny a zpěvníku.

John Bevere (4)

John Bevere a jeho manželka Lisa, jsou zakladatelé Messenger International, organizace zřízené učit, obohatit a zachraňovat jednotlivce, rodiny, církve a národy v síle Božího Slova. John je otcem čtyř chlapců a adoptované dcery a dědeček Asher a Sophie. John hraje golf, jeho favoritní tým je Detroit Red Wings. Když je doma, můžete ho najít, jak hraje karty se svou rodinou nebo se snaží přesvědčit manželku, aby hrála také golf.

John Beardsworth (2)

Fotograf, IT konzultant, autor publikací o digitální fotografii a Photoshopu.

John Banville (4)

William John Banville je irský spisovatel, dramatik a scenárista. K jeho nejslavnějším románům patří The Book of Evidence z roku 1989 a Sea z roku 2005. Svá díla píše anglicky, do irštiny nebyla ani přeložena. Od roku 2006 píše pod pseudonymem Benjamin Black sérii detektivních příběhů z Dublinu. Roku 2005 získal prestižní Man Bookerovu cenu za román The Sea . Nominován byl již roku 1989 za The Book of Evidence . Roku 2011 získal v Praze Cenu Franze Kafky, o které prohlásil, že je jednou z mála, kterou přijímá rád. Je ovšem nositelem řady dalších literárních cen . Jeho styl je často přirovnáván k Proustovi a Nabokovovi. Sám se hlásí zejména k odkazu Heinricha von Kleista, jehož tři knihy adaptoval pro divadelní scénu. Často se též diskutuje o jeho návaznosti na linii irské literatury, již tvoří James Joyce, Samuel Beckett, ale i Henry James. Někdy je řazen k postmoderní literatuře. Živí se jako novinář, dlouhá léta pracoval v deníku The Irish Press, po jeho zániku přešel do The Irish Times. S českým prostředím je spojen tím, že roku 2003 napsal knihu věnovanou Praze nazvanou Prague Pictures: Portrait of a City. Je to jediná nebeletristická kniha, kterou dosud napsal. Rozhovory

Johannes Gottfried Mayer (3)

Německý pedagog se zaměřením na historii medicíny; znalec klášterního lékařství.