Všichni Autoři a témata

Lucie Gramelová (5)

Narozena 29.3.1983 v Praze. Mgr., filoložka, práce z balkanistiky a romanistiky.

Lucie Ernestová (5)

Narozena 1973. Ing., arch., grafička, fotografka.

Lucia Miháliková (6)

Narozena 12. 10. 1990. Učitelka matematiky, spoluautorka učebnice matematiky.

Lucia Magašvári (3)

Autorka pohádkového příběhu z prostředí pražského metra.

Luc Ferry (6)

Francouzský filozof a politolog, ekologické práce a pedagogické práce.

Luc Besson (4)

Francouzský filmový režisér.

Ľuboslava Klindová (6)

Slovenská pedagožka a psycholožka. Narozena 13. 3. 1931 vo Veľkom Diele. Věnuje se zejména výchově dětí předškolního věku.

Lubor Vyskoč (4)

Narodil se 1966, vystudoval elektrotechnickou průmyslovku, studoval lékařskou kybernetiku na ČVUT a žurnalistiku na UK. Během studií napsal sbírku Kentauří mládě . Onemocněl schizofrenií, studia nedokončil. V roce 2000 vydal druhou sbírku, Satelity na drahách . V rukopise zůstává sbírka Na břehu podzemního jezera. Žije s manželkou Danou v lásce, víře a nouzi. Píše, když mu zdravotní stav dovolí. Sbírka Mořské korály je souhrnem tvorby za posledních 16 let. Sám říká: „Jsem vděčný za příležitost oslovit vás alespoň takto — básnickou sbírkou…“

Lubomír Mikisek (4)

Narozen 2. 1. 1950 v Praze. Publicista, spisovatel a básník. Žije v Plzni.

Ľubomír Longauer (2)

Slovenský výtvarník, designér, pedagog, grafik, ilustrátor a malíř.

Lubomír Kysela (3)

Narozen 29. 6. 1949, zemřel 12. 7. 2023. Správce Muzea MHD Praha, autor prací o historii městské dopravy, též autor beletrie.

Lubomír Kopecký (4)

Narozen 19. 12. 1924 v Olešku u Litoměřic, zemřel 8. 1. 2010 tamtéž. RNDr., CSc., geolog, práce z oboru.

Lubomír Doležel (4)

Lubomír Doležel byl česko-kanadský lingvista a literární teoretik, zabývající se především stylistikou, naratologií a teorií fikce. Patří k třetí generaci příslušníků českého strukturalismu, která začala do vědeckého života vstupovat po druhé světové válce. Od 70. let minulého století se spolu s Umbertem Ecem, Thomasem Pavelem a dalšími podílel na založení a rozvíjení teorie fikčních světů. Po studiích bohemistiky a rusistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která dokončil roku 1949 titulem PhDr., pracoval jako středoškolský učitel. Od roku 1953 byl zaměstnán v Ústavu pro jazyk český ČSAV, kde v roce 1960 založil oddělení matematické lingvistiky. Od roku 1965 působil na University of Michigan jako hostující profesor češtiny. V létě 1968 se vrátil do Československa a stal se zaměstnancem Ústavu pro českou literaturu ČSAV. Na konci roku se ovšem rozhodl odejít do Kanady, kde nejprve působil jako profesor na slavistickém oddělení University of Toronto. Roku 1982 byl pak jmenován profesorem na tamní katedře srovnávací literatury. O šest let později se stal emeritním profesorem, dále však působil jako hostující pedagog na řadě amerických, evropských i českých univerzit. Od roku 2009 žil v České republice. Doleželova vědecká dráha se sice dělí na etapu stylistickou a naratologickou, ale ve středu zájmu obou těchto období zůstává literární text jakožto svébytný umělecký fenomén. Zatímco jeho první dvě monografie, O stylu moderní české prózy a Narrative Modes in Czech Literature , se zaměřovaly na „analýzu stylu promluvy a stylistiku promluvových typů“, od poloviny 70. let začal Doležel vytvářet „všeobecnou teorii literárního významu založenou na výsledcích modální logiky“. Toto jeho úsilí vyvrcholilo vydáním knihy Heterocosmica , jejímiž hlavními tématy jsou narativní světy (založené na textové exte...

Lubomír Cyhelský (6)

prof. Ing. Lubomír Cyhelský, DrSc. se narodil 12. října 1929 v Bousově. Poválečná léta jeho života jsou spojena s Libercem. Vysokoškolské studium zahájil v roce 1948 a v létě 1952 se stal absolventem oboru ekonomicko-statistické inženýrství na Vysoké škole speciálních nauk Českého vysokého učení technického v Praze. Není bez zajímavosti, že si v roce 1950 vyzkoušel, jaké to je být sčítacím komisařem statistického úřadu při sčítání lidu. A kdo ví, možná tehdy navštívil i rodinu někoho z našich čtenářů! Nicméně hlavní váha jeho práce byla vždy na Vysoké škole ekonomické v Praze , kde v letech 1962–1989 vedl katedru statistiky. V 60. letech se aktivně podílel na snaze o změnu nežádoucího sepětí statistiky se státní kontrolou. Roku 1961 se habilitoval docentem a v roce 1968 byl jmenován profesorem. Titul doktora věd obdržel v roce 1981. Působil i ve významných akademických funkcích. V letech 1966–1970 byl proděkanem Fakulty národohospodářské VŠE, v letech 1976–1985 pak působil jako prorektor VŠE. Po roce 1989 stál prof. Lubomír Cyhelský u zrodu Fakulty informatiky a statistiky VŠE a také České statistické společnosti. Od roku 1994 až do současnosti přednáší na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci, kde vedl statisticko-pojistnou sekci katedry informatiky a později sekci statistiky. Od roku 2006 působí též na katedře financí Fakulty ekonomických studií Vysoké školy finanční a správní. Během své profesní dráhy se podílel na výchově celé řady osobností statistiky. Výuce zejména doktorandů se ostatně věnuje i dnes. Je autorem či spoluautorem velkého množství publikací, napsal mimo jiné kolem půl stovky učebnic základů statistiky, které jsou vzorem a návodem pro výuku dodnes. Řada jeho učebnic a monografií je nedílnou součástí knihovny všech, jejichž profese tak či onak souvisí se statistickou vědou. V roce 1979 byl zvolen do mimořádné funkce, když se stal členem Mezinárodního statistického institutu. Jako vynikající pedagog a zapálený odborník, který svů...

Luba a Rudolf Pelarovi (6)

Lou Andreas-Salomé (3)

Lou Andreas-Salomé byla rusko-německá spisovatelka a psycholožka. Byla dcerou ruského generála Gustava von Salomé , jehož předkové pocházeli z francouzské protestantské rodiny, a Louisy von Salomé, rozené Wilm, dcery dánského továrníka . Měla pět bratrů, z nichž dva v dětství zemřeli. V roce 1880, po soukromých studiích v Rusku a milostné zápletce s holandským kazatelem Hendrikem Gillotem odjela s matkou do Švýcarska a začala v Curychu studovat teologii, filosofii a dějiny umění. Roku 1882 při cestě po Itálii se Lou v Římě seznámila se spisovatelem Paulem Rée a jeho prostřednictvím s německým filosofem Friedrichem Nietzschem. Jejich společou cestu ukončilo až Nietzscheho vyznání lásky a žádost o ruku Lou, která ho odmítla a rozešla se s ním. Stejně ostře odmítla roku 1901 návrh o 15 let mladšího Rainera Maria Rilka, s nímž předtím čtyři roky žila. Lou, odpůrkyně manželského stavu, se nakonec provdala za německého lingvistu Carla Friedricha Andrease. Přestože s ním téměř nežila, trávila hodně času na cestách a udržovala blízké přátelství s jinými muži, jako právě s Rilkem, kterého blízce seznámila s ruskou kulturou, s Andreasem zůstali manželé až do jeho smrti v roce 1930. V Berlíně a v Göttingen, kde manželé žili, se stýkala s předními evropskými kulturními osobnostmi, jako byli Gerhart Hauptmann, August Strindberg nebo Arthur Schnitzler. Při svých četných cestách po Evropě se seznámila s mnohými dalšími, jako např. s Frankem Wedekindem. V roce 1911 začala u Sigmunda Freuda studovat psychoanalýzu, načež si v Göttingen otevřela vlastní psychoanalytickou praxi. Její úspěšná terapeutická kariéra trvala přes dvacet let. Krom vědecké práce a společenského života se věnovala i literární činnosti, napsala patnáct románů a řadu literárně-vědeckých či psychologických prací, např. studii o ženských postavách v Ibsenových dramatech, knihu o Friedrichu Nietzschem nebo knihu o lásce Die Erotik. Psa...

Lotte Hammer (3)

Dánská spisovatelka, spolu s bratrem Sørenem Hammerem píše detektivní romány.

Lothar Suchý (4)

Lothar Suchý byl novinář, překladatel, dramatik, básník, spisovatel. Po gymnazijních studiích v Mladé Boleslavi a Příbrami se pustil do studií právnických a filozofických ve Vídni a Praze . Žil také několik let v jihočeské obci Libníč. Rozhodl se věnovat naplno profesi novináře a spisovatele. Stal se dlouholetým zpravodajem časopisu Venkov v Paříži, kde žil až do roku 1938. Napsal několik knížek veršů i romány, pustil se do psaní dramat s výtečnými dialogy. Je zařazován mezi lyrické impresionisty. Jeho hry se hrávaly v Národním divadle i Vinohradském divadle, kde má i svou bustu od Jana Kodeta. Přeložil několik děl z francouzštiny a němčiny. Po návratu z Paříže zůstal v Praze. Podle některých novějších publikací se píše Lotar Suchý. Překládal z francouzštiny a z němčiny. a další svazky

Lorna Knight (5)

Ve Velké Británii vyučovala deset let návrhářství a technologii, poté založila firmu zaměřenou na design a výrobu luxusního prádla. Širokou škálu zkušeností ze světa krejčovského umění i modelové konfekce zúročuje ve svých pravidelných příspěvcích v časopise Sewing World a v mnoha dalších publikacích o šití a módě.

Lori Copeland (4)

Lori je americká autorka vyše 100 románov. Narodila sa 12 júna. Písať začala od roku 1982, keď mala 40.

Lope Félix de Vega Carpio (3)

London Philharmonic Orchestra (5)

Lois Duncan (5)

Lois Duncan se narodila 28. dubna 1934 ve Filadelfii Lois Duncan Steinmetz. Je autorkou více než padesáti knih včetně poezie, literatury pro děti a románů pro dospělé. Své první dva romány publikovala pod pseudonymem Lois Kerry. Největší věhlas jí však přinesly napínavé romány určené pro dospívající mládež, které získaly v šestnácti státech USA a třech zahraničních zemích cenu „Mladého čtenáře“, přičemž samotná Duncanová obdržela od různých amerických knihovnických společností několik významných uznání. Lois už od raného dětství věděla, že se stane spisovatelkou. V deseti letech poslala do dětského časopisu svou první povídku a o tři roky později začala publikovat. Během svých středoškolských studií pravidelně přispívala do časopisů pro teenagery, zejména do dodnes oblíbené Sedmnáctky. Jako dospělá vyučovala tvůrčí psaní na katedře žurnalistiky Univerzity Nového Mexika a nadále spolupracovala s řadou časopisů, v nichž zveřejnila na tři stovky článků a povídek. Šest jejích novel posloužilo jako předloha k televizním inscenacím, podle jiných dvou vznikly filmy, promítané v České republice pod názvem Tajemství loňského léta a Hotel pro psy. V autobiografickém románu Kdo zabil mou dceru? hledá Lois Duncan vraha své sedmnáctileté dcery Kaitlyn. Podrobnosti o dosud nevyřešeném zločinu i vývoji pátrání, kterému se neúnavně věnuje rodina zavražděné, lze najít na internetové adrese kaitarquette.arquettes.com. Lois žije se svým manželem Donem Arquettem v Sarasotě na Floridě. Zemřela ve středu 15. června 2016 ve věku 82 let.

Lois Crisler (2)

Rodačka ze Spokane, manželka přirodovědce Herba Crislera , s nímž pozorovala a filmovala divoká zvířata. Práce na sérii dokumentů pro Disney's True-Life Adventure v 50. letech kulminovala osmnáctiměsíčním pobytem za polárním kruhem.

Loïc Dauvillier (2)

Francouzský scenárista.

Lobsang Tuesday Rampa (2)

Liz Soar (3)

Liz Simpson (2)

Livia Klausová (2)

Livia Klausová, rodným jménem Mištinová , je česká ekonomka a v letech 2003–2013 první dáma České republiky z titulu manželky prezidenta republiky Václava Klause. Mezi lety 2013 až 2018 působila jako velvyslankyně České republiky na Slovensku. Narodila se 10. listopadu 1943 v Bratislavě v rodině učitelky a právníka, jako jedna z pěti dětí. Její otec Štefan Miština pracoval od ledna 1940 jako vedoucí cenzurního oddělení fašistické tajné policie Ústředny státní bezpečnosti v Bratislavě. Osobně se podílel na perzekuci slovenských Židů. V roce 1966 vystudovala obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, obor zahraniční obchod. V témže roce získala i diplom na Université Internationale de Sciences Comparées v Lucemburku. Po krátkém působení v PZO Centrotex se stala odbornou, později vědeckou pracovnicí Ekonomického ústavu ČSAV, kde pracovala až do roku 1993. V roce 1969 studovala na Europa-Institutu v Amsterodamu. V letech 1994 až 2000 působila jako výkonná tajemnice České společnosti ekonomické. V Ekonomickém ústavu ČSAV se zabývala především problematikou mezinárodních financí a mezinárodních měnových institucí. Vedle četné publikační činnosti se od roku 1990 účastnila i řady mezinárodních konferencí věnovaných jak transformaci české ekonomiky tak i konferencí zaměřených na finance a bankovnictví. Po roce 1990 pracovala jako členka dozorčích rad v České spořitelně, a. s., ČEZ, a. s. a ZVVZ a. s. Milevsko. Dne 31. července 2013 vláda Jiřího Rusnoka schválila nástup Klausové do funkce velvyslankyně pro Slovenskou republiku, aniž o tom informovala veřejnost. Dne 5. listopadu 2013 její pověřovací listinu podepsal prezident Miloš Zeman, kterého podpořila v prezidentské kampani. Dne 16. prosince 2013 předala tyto pověřovací listiny slovenskému prezidentovi Ivanu Gašparovičovi a oficiálně se tak stala velvyslankyní České republiky na Slovensku. Na konci března 2018 bylo oznámeno, že se rozhodla na vlastní žá...

Lisa Ann Marsoli (6)

Autorka knih pro děti.

LIPS (4)

Linwood Barclay (5)

Linwood Barclay se narodil ve Spojených státech, ale vyrůstal v Kanadě. Jeho otec byl komerční umělec. Linwood Barclay získal B.A. Hons v angličtině na Trent University v Ontariu. Začal svou kariéru v žurnalistice v Examiner Peterborough v Ontariu. V roce 1981 nastoupil do Toronto Star.

Linha Singers (6)

Lindsay Gibson, (6)

Lindsay C. Gibson (6)

Linda Jennings (2)

Linda Green (5)

Britská novinářka, autorka románů.

Linda Goodmanová, (3)

Linda G. Thompson (3)

Linda G. Thompson je německý zpěvák, který se proslavil v 70. letech 20. století. Byla členkou úspěšné popové skupiny Silver Convention, která měla hity s písněmi jako "Fly, Robin, Fly" a "Get Up and Boogie". Skupina reprezentovala Německo v písňové soutěži Eurovize v roce 1977 s písní "Telegram" a skončila na osmém místě. Po skončení působení v kapele Silver Convention se Linda věnovala sólové kariéře. Koncem sedmdesátých a v osmdesátých letech vydala několik singlů. I když nedosáhla stejného mezinárodního úspěchu jako se skupinou Silver Convention, Linda G. Thompson nadále pracovala v hudebním průmyslu a přispívala k rozvoji německé popové scény.

Lilly Görke (2)

Německá matematička a pedagožka.

Lidija Nikolajevna Sejfullina (3)

Lidija Nikolajevna Sejfullina, rusky: Лидия Николаевна Сейфуллина byla sovětská pedagožka a spisovatelka tatar. původu Narodila se v Carském Rusku ve vesnici Varlamovo v Orenburské gubernii . Jejím otcem byl pravoslavný kněz tatarského původu. Začala psát romány už jako sedmiletá. Vystudovala gymnázium v Omsku a už v 17 letech začla pracovat jako učitelka základní školy v Orenburgu. Pokoušela se o dráhu herečky, v letech 1919 - 21 pracovala jako knihovnice v Čeljabinsku a psala pro dětský divadelní soubor, který sama založila. Od roku 1920 studovala v Moskvě a psala pro sibiřské časopisy Novosibirsk a Sibiřské ohně. Smutně se proslavila ostrou kritikou díla A. Grina, přednesenou na sjezdu spisovatelů v roce 1930. Zemřela 25. dubna 1954 v Moskvě.

Lída Durdíková (5)

Narozena 1.4.1899 v Praze, zemřela 8.3.1955. Beletrie pro mládež, překladatelka z ruštiny.

Libuše Urešová (4)

Narozena 30.12.1925 v Praze. PhDr., práce z oboru porcelánu.

Libuše Karnoltová (3)

Autorka učebnic psaní na stroji.

Libuše Horáková (5)

Narozena 10.7.1952 v Praze. Ing., autorka učebnic angličtiny.

Libuse Celedová (3)

Narozena roku 1960. Bc. et MUDr., Ph.D., odbornice v oboru sociální lékařství , atestace z oboru veřejné zdravotnictví, odbornice na místní správu , pracovnice Odboru lékařské posudkové služby .

Libor Vozár (3)

Autor kuchařských knih a publikací z oboru potravinářství.

Libor Kříž (3)

Libor Kříž , obchodní ředitel ve společnosti Extra Publishing, žije trvale v Brně. Jezdí v automobilu značky Ford, ovšem vysněný automobil je Aston Martin Rapide Luxe. Mezi jeho nejoblíbenější tři značky patří Apple, Montblanc a Moleskine.

Libor Klimek (6)

Slovenský právník a vysokoškolský pedagog, zaměřený na trestní právo v mezinárodním kontextu.

Libor Dvořák (3)

Externí zpravodaj české televize, rozhlasový pracovník, překlady z ruštiny a angličtiny.

Libor Chvojka (5)

Autor cestopisných knih, knižní výtvarník, editor zpěvníku folkových písní.

Libor Adam (4)

Producent, scenárista a režisér reklamních videoklipů a televizních a rozhlasových spotů.

Liběna Skálová (2)

Narozena 17. 5. 1924 v Brně, zemřela 4. 2. 2014. Literární vědkyně, rusistka, pedagožka, překladatelka, autorka knih pro děti a mládež.

Lev Nikolajevič Skriagin (1)

Lev Borský (4)

Lev Borský, zvaný také Leo Bondy byl český novinář a politik. V letech 1908 – 1914 hlavním ideologem a mluvčím Státoprávní pokrokové strany. Zúčastnil se domácího i zahraničního odboje, mezi lety 1918 – 1920 působil jako první československý velvyslanec v Itálii. V letech 1921 – 1939 publikoval zahraničně-politické komentáře a úvodníky v deníku Národní politika. Borský je autorem monografie Bedřich Nietzsche: vývoj jeho filosofie  nebo například pojednání Vůdcové lidstva a jeho svůdci a dalších textů. V druhé zmiňované knize nastiňuje svou biosofii , spenglerovskou nauku o vzestupu a pádu civilizací, kde předvídá brzký demografický kolaps Evropy. Příčiny úpadku společnosti nachází v jejím celkovém stárnutí, v blahobytu a kulturnosti, což se projevuje ve ztrátě víry a vůle k životu, v úbytku porodnosti, v měkkosti a mentální slabosti. Tvrdí, že staré národy jsou kulturní, rozumné a mírumilovné. Biopolitika vycházející z biosofie má bránit stárnutí národa a udržovat jeho mužnost. Biopolitika musí omezovat rozvoj kultury, sociálních vymožeností a emancipace žen, zabránit vylidňování venkova. Klíčový význam má zdravé, mužné náboženství, početné rodiny, vojenský duch státu, udržení kultury a techniky v „mužných formách“ a zejména omlazování národů příslušníky mladších, kulturně kompatibilních etnik. V letech 1939 až 1942 žil v ústraní nejprve v Rosicích u Chrudimi a posléze v Slatiňatech. V roce 1942 byl deportován do Koncentračního tábora Terezín, později do Osvětimi, kde zemřel. Neznámo kde zmizela jeho písemná pozůstalost a obsáhlá sbírka dokumentů k prvnímu odboji.

Leslie Kenton (5)

Autorka populárně-naučné publikace z oblasti správné životosprávy a duševního zdraví.

Leslie Kaminoff (5)

Americký specialista v oblasti jógy a anatomie dýchání. Práce z oboru.

Leslie Charteris (4)

Syn čínského lékaře a anglické matky se narodil v Singapuru. Studoval Univerzitu v Cambridge a poté prožil dobrodružné období v Malajsku jako zlatokop, lovec perel či barman. Psát začal v útlém věku a již v 21 letech mu vyšel první bestseller. Napsal především úspěšnou, takřka stodílnou sérii románů, novel a povídek o hrdinném ochránci spravedlnosti Simonu Templarovi zvaném Svatý.

Leoš Středa (4)

Leoš Středa je český lékař, vysokoškolský pedagog a rytíř filipínského Řádu Josého Rizala. Je autorem odborných knih, popularizoval léčebnou pedagogiku, zdravou výživu, dietologii, estetickou medicínu a kosmetiku v tisku, rozhlase a televizi. Vyvíjel léčebné a kosmetické přístroje, dietní preparáty a kosmetické přípravky. Studium medicíny dokončil v roce 1987 na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy . Po pádu socialismu založil Institut lékařské regenerace a kosmetiky. Během několika let vytvořil síť jeho poboček po celém světě . Podnikání postupně ukončil do roku 2000. Působí jako vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a přednáší na Pedagogické fakultě téže univerzity a lékařům v rámci celoživotního vzdělávání České lékařské komory. V roce 2008 byl na Filipínách pasován rytířem Řádu Josého Rizala. Kosmetické a lékařské poradny dr. Středy vycházely v 90. letech minulého století pravidelně ve většině deníků a časopisů ČR a SR. V letech 1995 a 1996 vydával vlastní časopis určený pro odbornou kosmetickou veřejnost Ars cosmetica. Po roce 2000 zúžil publikační činnost v periodikách jen na několik časopiseckých titulů a internet. S humorem popisuje dr.Středu spisovatel František Nepil v poví...

Leoš Šedo (4)

Leoš Šedo se narodil roku 1952 ve Vysokém Mýtě, v letech 1957–1961 pobýval ve Finsku. Tam mu potřásl rukou Gagarin, objal ho Chruščov a poprvé slyšel rock´n´roll. Kdysi chtěl být automechanikem, motocyklovým závodníkem, později rockovým hudebníkem nebo filmovým scenáristou. Nakonec se stal zubním lékařem . Od roku 1977 žije v Sázavě, v roce 1993 si zřizuje privátní praxi. Zúčastnil se Středoevropské scenáristické dílny pořádané Sundance Institutem s filmovou povídkou I Saw Them Standing There aneb Beatles přiletí do Prahy dnes večer . Příležitostně se věnuje publicistice, román Kleště je jeho prozaickou prvotinou. Je ženatý a má dvě dcery. Bibliografie 2005 Kleště, Petrov