Výpis všech autorů

Leonid Vasil'jevič Solov'jev

Ruský spisovatel a scenárista. Autorka próz, příběhů pro děti a divadelních her. Jeho díla jsou spojena s folklórem a způsobem života ve Střední Asii, ve které do svých dvaceti pěti let žil.

Leonid Sergejevič Sobolev

L. Sobolev se narodil 21. července 1898 v Irkutsku v rodině důstojníka a šlechtice. V letech1910 - 1916 studoval na kadetní akademii Alexandra III a v květnu 1916 byl přijat do Námořního kadetního sboru. Zúčastnil se bitvy na Baltu a přemístění Baltské flotily. V roce 1918 - 1931 sloužil v Rudé armádě v námořnictvu jako navigátor na válečných lodích. Později pracoval jako novinář. Účastnil se bojů v druhé světové válce. V letech1957 - 1970 - předseda Svazu spisovatelů RSFSR. Zastřelil se v únoru 1971 kvůli rakovině žaludku a s ní spojenými krutými bolestmi.

Karel Soukup

Karel „Charlie“ Soukup je český undergroundový písničkář. Jeho otec Blahoslav Soukup byl konstruktér, matka Marie Soukupová-Filsáková byla učitelkou v MŠ. Vyučil se nástrojařem, střední školu nedokončil, studoval dva roky konzervatoř. Vyučoval hru na kytaru a pak pracoval jako lesní, stavební dělník, zahradník. Vystupoval se svými sarkastickými písněmi, reagující na politickou a společenskou situaci v zemi, zpíval sám jen za doprovodu kytary. V květnu 1973 se oženil s Marií Štefkovou, tehdy inženýrkou chemie a v prosinci 1973 se jim narodil syn David. Za texty svých písní byl v roce 1976 šest měsíců ve vazbě, kdy se mu narodila dcera Sára. O rok později se jim narodila dcera Markéta a oba manželé podepsali Chartu 77. V roce 1980 se stal členem kolektivu mluvčích Charty 77, ale krátce na to byl za svoje texty odsouzen na 10 měsíců do vězení. V roce 1982 po fyzickém i psychickém nátlaku StB odešel s rodinou do emigrace a usadil se v Alsasku ve Francii na venkovské usedlosti, kde uspořádal čtyři koncerty československých emigrantů "Setkání u Čárlího". Se svou ženou se rozvedl a v roce 1988 a vzal si za manželku Alenu Kastlovou, žijící v Austrálii, a odstěhoval se za ní do australského Sydney. Rozvedli se v roce 1992 a Charlie se odstěhoval na venkov do blízkosti města Nimbin, kde žije v podstatě jako poustevník.

Jurij Vjačeslavovič Sotnik

Ruský autor publikací pro děti a mládež.

Josef Souček

Josef Souček byl český evangelický teolog, duchovní, jeden ze spoluzakladatelů a v letech 1918–1938 první synodní senior Českobratrské církve evangelické. Po absolvování teologických studií v zahraničí působil jako vikář v reformovaných sborech Velim , Německé pro Daňkovice , Praha-Nové Město , od 11. listopadu 1897 do 31. prosince 1932 farář tamtéž, byl také seniorem pražského obvodu. Kromě plnění svých pastoračních povinností se s plným osobním nasazením zúčastnil procesů směřujících k sjednocení českých, moravských a slezských evangelíků. Již 28. listopadu 1903 předsedal v pražském Národním domě na Vinohradech Prvnímu sjezdu českých evangelíků z Čech a Moravy, který mj. dal podnět k založení první ekumenické organizace na našem území – Kostnické jednoty. V dalších letech se klimentský sbor stal jedním z ideových a organizačních center řady akcí, které vedly po vzniku samostatného československého státu ke spojení helvetských a augsburských farních sborů do nového církevního společenství – Evangelické církve bratrské, od roku 1919 Českobratrské církve evangelické. Do jejího čela generální sněm , konaný ve dnech 17. – 18. prosince 1918 v Praze, zvolil Josefa Součka, který jako synodní senior v letech 1918–1932 souběžně působil také ve funkci faráře klimentského sboru v Praze 1, následně od 1. ledna 1933 až do své smrti zastával pozici synodního seniora bez dalších služebních závazků. Patřil k váženým a uznávaným představitelům ČCE, pod jeho vedením došlo k poměrně rychlé organizační konsolidaci života ve stávajících a nově zakládaných sborech, seniorátech i na celocírkevní úrovni, výstavbě a rekonstrukcím bohoslužebných a farních budov, nárůstu počtu kazatelů a jejich hmotného zebezpečení. K významným událostem této doby patřily zejména vznik Husovy československé ...

John Soar

Jitka Soukupová

Narozena 27. 5. 1968 v Praze. Mgr., novinářka, rozhlasová a regionální publicistka, působila jako tisková mluvčí města Berouna, autorka publikací o Berounu a z oblasti zdravé výživy.

Jiří Šourek

Narozen 25.4.1942, zemřel 22.1.2006. Mistr kuchař, pracoval v diplomatických službách.

Čeněk Sovák

Narozen roku 1902, zemřel 12.4.1982 v Praze. Autor loutkových her, říkadel pro děti, překladatel z angličtiny.

Camilla Sopwith

Ilustrátorka kuchařských knih.

Anna Sochová

Anna Šochová, vlastním jménem Hana Mudrová je česká novinářka a spisovatelka. Absolventka střední zdravotní školy, pracovala v redakci regionálních novin a jako obchodní zástupce, potom přešla do sociální sféry, vystudovala VOŠ a bakalářský obor FF UK. Během sociální práce se zaměřila na potřeby rodin s dětmi, domácí násilí, hospodaření, otázky lidské důstojnosti. O své práci přednáší kolegům, vystupuje na konferencích i na veřejnosti, . Napsala několik e-knih o problematických oblastech života . V současnosti se věnuje seniorům, pod občanským jménem glosuje společenské dění na blogu Respektu, publikuje odborné články a je autorkou knihy Potřebujeme se pro lidi pečující i ty, kdo by mohli pomoc další osoby potřebovat. Je vdaná, má tři syny, bydlí ve Studánce u Aše. Od roku 1997 publikuje povídky, například v časopise Ikarie, Dech draka, Pevnost, její práce vycházely v různých fanzinech , ve sbornících z literárních soutěží, např. Drakobijci 1—4, Ježíšku, já chci plamenomet, Rokle šeré smrti, Stříbřitě lesklý halmochron a Zlatá zebra, Poháru Edího Krígla. Bývá každoročně zvána do 2-3 antologií povídek na společné téma . Povídky Prší krásně, Evoluce a Slepičí humanita uvedlo rádio Leonardo. V roce 2014 byla hostem festivalu Město čte knihu v Šumperku, jako jedna z autorů sbírky "O kamnech na jižní točně aneb Pohádky nejen pro dospělé". pohádka Studna pravdy byla při té příležitosti zdramatizována a uvedena v místním divadle. Povídek, pohádek a fejetonů napsala dohromady již několik set. Část je publikována na stránkách "Koště..." - viz níže. Na internetu publikuje články i povídky, např. v již zaniklém magazínu Brejl...

Alexandr Isajevič Solženicyn

Zdeněk Souček

Prof., JUDr., DrSc., MBA, odborník v oboru strategického řízení, ekonomických modelů, strukturálního bilancování, spoluzakladatel Moravské vysoké školy v Olomouci.

Vladimír Soják

Narozen 11.7.1915 v Horních Krčmách u Zábřehu. PhDr., CSc., profesor, pracovník Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii. Práce v oboru mezinárodních vztahů a dějin dělnického hnutí, autor životopisu Bernarda Bolzana. Překlad z němčiny.

Veronika Souralová

Narozena 1968. Fotografka, publicistka.

Valerie Sobotková

Narozena 5.5.1904. Překladatelka z ruštiny a ukrajinštiny.

Václav Soukup

Autor příruček z oboru gastronomie.

Souad

Souad vyrůstala v jordánské vesnici, kde panují doslova středověké poměry a v rodině má hlavní slovo otec. Ženy platí za méně než dobytek, jsou denně bity pro sebemenší maličkost, nemají nárok na vlastní názor, na vzdělání, na jediné slovo. Mohou pouze sloužit a být absolutně poslušné. A pokud se jen podívají na cizího muže, vyřknou nad sebou ortel smrti. Souad tento řád porušila: zamilovala se. Její štěstí však netrvalo dlouho, a když otěhotněla, mladík ji opustil. Dívka těhotenství tajila, protože věděla, co ji čeká. Sama zažila, jak byla z důvodu "cti" zavražděna její sestra. Nakonec rodina rozhodla - děvče se nemůže vdát, je bezcenné, proto je třeba ho odstranit. Úkolu se ujal švagr, který měl popravu provést. Když nazítří prala Souad na dvoře rodného domu prádlo, polil ji benzinem a škrtl zápalkou. Jenže dívka přežila. Ocitla se v nemocnici, ale lékaři i ošetřovatelky ji zanechali jejímu osudu, proto pomalu umírala. Nakonec se však přece jen dočkala pomoci: o její případ se začala zajímat pracovnice humanitární organizace, která ji po nekonečných peripetiích odvezla do Švýcarska. Po mnoha operacích a dlouhém léčení se Souad naučila znovu žít. Dokonce založila i rodinu. Nyní, po dvaceti letech, se rozhodla o svých zážitcích napsat. Nikoho neodsuzuje, uvědomuje si, že takový je prostě život tamějších lidí, kteří nepoznali nic jiného. Chápe, že matka vraždí své dcery, chápe, že její bratr zavraždil sestru, dlouho měla pocit, že i její "trest" byl zasloužený. Tato kniha je burcující výpovědí ženy, která se rozhodla porušit tabu nesnesitelného mlčení a promluvit za všechny, které podobné svědectví už vydat nemohou. Souad, stále tají místo současného pobytu a pravé jméno, protože se i po tolika letech obává pomsty své rodiny. Sama neumí psát a francouzsky dokáže přečíst pouze krátké články, proto svůj příběh vypráví spoluautorce. Její osud, který rozhodně není ojedinělý, je psán prostým nevyumělkovaným stylem, díky němuž ještě markantněji vyznívá otřesnost celého ...

Saulius Sondeckis

Saulius Sondeckis byl významný litevský dirigent a houslista, narozený 11. října 1928 v Šiauliai. Byl zakladatelem a prvním dirigentem Litevského komorního orchestru , který vedl v letech 1960-2004. Pod jeho vedením získal LCO mezinárodní uznání pro svůj vytříbený zvuk a interpretační dokonalost. Sondeckis působil také jako profesor na Litevské hudební a divadelní akademii, kde se o své zkušenosti podělil s mnoha studenty.

Primus Sobotka

Primus Sobotka byl český novinář, spisovatel, překladatel a etnograf. V mládí přispíval překlady i vlastními drobnými pracemi do literárních časopisů. Později pracoval jako redaktor Světozoru, populárně-vědecké edice Matice lidu, Riegrova a Ottova slovníku naučného. Věnoval se slovanské mytologii a etnografii, především ve vztahu venkovského lidu k přírodě. Sbíral lidové pověsti a vyprávění. Překládal z angličtiny a v menší míře ze slovanských jazyků. Narodil se 31. ledna 1841 ve mlýně Horní Nouzov u Velimi. Vystudoval akademické gymnázium a pražskou filozofickou fakultu, obor klasické a slovanské jazyky. Koncem 60. let působil jako vychovatel u Dobřenských na Potštejně a v následujícím desetiletí u rytíře Neuberka v Čejeticích u Mladé Boleslavi. Pobytem na šlechtických sídlech získal vybrané chování. V 70. letech spolupracoval při tvorbě Riegrova slovníku naučného, určitou dobu byl i členem redakce společně s profesory Josefem Perwolfem a Janem Gebauerem. V letech 1879–84 řídil časopis Světozor, poté byl až do důchodu zaměstnán jako oficiál české univerzitní kanceláře. Vedle toho literárně tvořil , v letech 1886–92 vedl populárně-naučnou edici Matice lidu a 1896–1908 byl ředitelem redakční kanceláře Ottova slovníku naučného. Jako dlouholetý člen se podílel na činnosti literárního odboru Umělecké besedy. Zemřel na mrtvici, pohřben byl na Olšanech. Jeho bratr Ferdinand Sobotka byl známý jako básník-samouk. První literární práce, vlastní i překlady, uveřejňoval v časopisech počátkem 60. let. Roku 1865 mu v Literárních listech vyšel překlad anglické povídky Vypravování starého mládence a vlastní novela Márinka. Zaujaly i jeho překlady básní Alfreda Tennysona a dalších anglických textů. V menší míře překládal i z ruštiny, polštiny a srbštiny. V pozdější době se začal podrobně zabývat slovanskou mytologií a folklórem, zejm...

Pražští Žesťoví Sólisté

Pražští Žesťoví Sólisté , což v překladu znamená Pražští žesťoví sólisté, je dechový soubor známý svým klasickým i současným repertoárem. Jejich zaměření na dechovou hudbu jim umožňuje zkoumat celou řadu skladeb od barokních až po moderní díla, přičemž často upravují skladby pro své specifické nástrojové obsazení. Přínos souboru pro tento žánr by byl významný pro propagaci a zachování dechové hudby v klasickém i současném kontextu.

Naděžda Sochová

Rozená Koutná, občanským jménem Naděžda Jakšová . Pseudonym si zvolila podle rodného jména matky. Narodila se v rodině lékaře, majitele sanatoria. Navštěvovala měšťanskou školu Komenium v Olomouci a od roku 1938 souběžně studovala Anglický ústav v Praze, Rotterovu školu užitkové grafiky a módní kresby a kurzy obchodní korespondence a těsnopisu. Složila státní zkoušky z angličtiny a němčiny a učila na soukromých jazykových školách, v roce 1944 pak byla jako telefonistka a písařka totálně nasazena v Avii Čakovice. Po válce pracovala v prvním odboru ministerstva informací jako redakční tajemnice anglicky vydávaných časopisů , 1946–48 jako redaktorka anglické mutace zahraničněpolitického zpravodajství v tiskové agentuře Telepress. Od roku 1949 byla v domácnosti, s manželem pak žili v Kryštofových Hamrech, od roku 1953 v Kadani. Za manželova uvěznění vystřídala několik zaměstnání: byla domácí dělnicí, šičkou a prodavačkou. V roce 1953 se stala sekretářkou na Okresním svazu spotřebních družstev v Kadani. Roku 1962 se vrátila do Prahy a postupně pracovala jako hospodářka v Pražské odborové radě, úřednice Městského výboru odborového svazu zaměstnanců v chemickém průmyslu a v Odborovém svazu pracovníků spotřebního průmyslu . Poté byla cizojazyčnou korespondentkou v Pragoinvestu, kde pracovala na částečný úvazek i po odchodu do důchodu .

Naďa Šormová

Český klasický zpěvák a pedagog. Narodil se 24. dubna 1938 v Kamenici nad Lipou .

Martin Šolc

Martin Šolc je pedagog, odborník na fyziku komet i historii astronomie a také její popularizátor. Podílel se na organizaci mezinárodních konferencí, především v oblasti historie vědy, pracoval v redakčních radách řady odborných i populárních časopisů a přeložil několik knižních titulů. Martin Šolc vystudoval v roce 1972 Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, zaměření astronomie a astrofyzika. Poté zde na katedře astronomie a astrofyziky působil jako interní aspirant a posléze odborný asistent. V roce 1986 se stal docentem astronomie. V letech 1986–1987 získal stipendium Maxe Plancka v Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu, kde se účastnil na zpracování dat z experimentů na sondách Giotto/Vega k Halleyově kometě. V roce 1987 se stal vedoucím katedry astronomie a astrofyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V této funkci pokračoval i do roku 1999 poté, kdy se katedra transformovala v Astronomický ústav UK. V letech 1999–2002 působil jako předseda Asociace Univerzita třetího věku České republiky, v letech pak jako předseda Společnosti pro dějiny věd a techniky při Radě vědeckých společností Akademie věd ČR. Od roku 2010 je členem grémia Rady seniorů ČR, od roku 2014 členem Rady celoživotního vzdělávání Univerzity Karlovy. Martin Šolc napsal celkem 56 publikací z oboru astrofyziky, fyziky komet a meziplanetární hmoty a 67 původních článků o historii astronomie. Byl autorem nebo spoluautorem celkem 8 učebnic: nejen pro vysoké školy, ale i pro střední a základní školy .

Martin Sodomka

Martin Sodomka je český výtvarník, grafik, vydavatel a autor dětské literatury. V roce 1993 si založil vlastní grafické studio. Od roku 1994 vytvořil přes 2500 knižních obálek pro vydavatelství Computer Press. Také tvoří loga . Od roku 2012 vydává vlastním nákladem v Edici technických pohádek dětské knihy, kde mezi hlavní hrdiny patří vrabčák Zíla a krysák Arny. Jeho knihy byly přeloženy již do dvaceti jazyků. K psaní technických dětských knih jej inspirovala renovace vozu Škoda Octavia z roku 1963. V roce 2016 v Městském muzeu a galerii ve Svitavách má výstavu Jak postavit knihu.

Louisa Somerville

Americká autorka populárně-vědeckých knih pro děti a mládež.

Leandra Sold

Narozena 1987. Spisovatelka, autorka fantasy románů.

Květuše Solařová

Autorka kuchařských knih.

Jindřich Sochor

Jaroslav Soukup

Narozen 19. 11. 1946 v Plzni. Scénárista a filmový režisér, práce v oboru.

Jaroslav Šonka

Autor prácí z oblasti automatizovaných informačních systémů.

Jaromir Soukup

Jaromír Soukup je český podnikatel, miliardář, mediální magnát, moderátor a politický aktivista. V roce 1993 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1991 Soukup založil mediální agenturu Médea, které je majoritním vlastníkem. Ta vlastní v Česku a na Slovensku řadu dceřiných firem zabývajících se poradenstvím, výzkumem trhu nebo působením na veřejnosti . V roce 2000 založil vydavatelství Empresa Media. V roce 2012 koupil televizi Barrandov a stal se také jejím generálním ředitelem. Podle zjištění, která v únoru 2019 publikoval Deník N, měl Soukup přinejmenším v letech 2013 a 2014 ovládat skořápkovou firmu Generra Limited se sídlem v kyperském hlavním městě Nikósie. Přes ni měly protéct stamiliony korun, téměř deset milionů právě k Soukupovi. V květnu 2019 server Aktuálně.cz informoval o tom, že nemovitost v pražském Braníku, v níž měl Soukup hlášeno trvalé bydliště a kde sídlilo také jeho politické hnutí List Jaromíra Soukupa, jakož i vydavatelství Empresa Media a mediální agentura Médea, bylo zatíženo zástavou, jíž Soukupova firma J.S.P. ručila bance ČSOB za úvěry v hodnotě přesahující 630 milionů korun, které čerpala agentura Médea. Soukup svou půjčkou financoval volební kampaň Strany zelených pro parlamentní volby v roce 2006 a spoluvytvářel její ekonomický program. Po volbách vyjednával s koaličními partnery část ekonomického programu vlády a následně byl nominován do funkce náměstka ministryně školství mládeže a tělovýchovy Dany Kuchtové v druhé vládě Mirka Topolánka. Po konfliktu s vedením SZ v čele s Martinem Bursíkem financoval volební kampaň Olgy Zubové a její Demokratické strany zelených. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 kandidoval jako člen Demokratické strany zelených na 9. místě kandidátky této strany, ale neuspěl. DSZ získala pouze 0,62 % hlasů. V roce 2010 v době předvolební kampaně nepřímo podpo...

Jan Sotona

Holger Sonnabend

František Alois Soukup

Pedagog, filozofující publicista, veřejný pracovník. V l. 1910–15 ve Vídni redigoval Vídeňský deník. Podílel se na založení Svazu českého studentstva. Svou životní dráhu končil jako profesor Státní průmyslové školy v Praze-Smíchově. Jako publicista se rozběhl do několika směrů: V Úvodu do etiky vykládal převážně historicky pojem, metody, hlavní problémy i směry etiky; k tomu připojil kapitoly o umění, vlastnictví a výchově ze stanoviska etiky. Spis O náboženství vydal pod pseudonymem F. S. Nežárecký. Zabýval se rovněž problematikou rodinné výchovy a sociologie dítěte. Několik prací věnoval metodice výuky cizím jazykům, dějepisu, zeměpisu, občanské, mravní a branné výchovy.

Daniela Sobotková

PhDr. Daniela Sobotková, CSc. vystudovala jednooborovou psychologii na Filosofické fakultě Karlovy university v Praze. Věnuje se dětské psychologii, zejména problematice vývoje dětí raného věku a vztahu rodiče-dítě. Po mnoho let pracovala v Ústavu pro péči o matku a dítě, kde se vedle výzkumné činnosti zaměřila na dlouhodobé sledování dětí perinatálně ohrožených, především na vývoj předčasně narozených dětí. Založila Klub rodičů nedonošených dětí, který pomáhala transformovat na občanské sdružení Nedoklubko, s nímž dosud spolupracuje. Je externí lektorkou pro psychologickou vývojovou diagnostiku a vedoucí Pracovní skupiny pro raný vývoj dětí při Českomoravské psychologické společnosti. I ve svém soukromém životě je nadmíru spokojená. Má celý svůj život jednoho milujícího manžela, s nímž si pořídila dva syny. Oba mají bezvadné partnerky a po dvou dětech, takže mají čtyři krásná vnoučata – dva kluky a dvě holky a jsou šťastní a hrdí prarodiče. Doma se nezastaví, protože bydlí s manželem sami v poměrně velkém domě s velkou zahradou, takže práce je nad hlavu. Zejména při práci na zahradě si krásně pročistí hlavu a protáhne tělo na čerstvém vzduchu.

Charles Soule

Charles Soule je spisovatel komiksů, romanopisec, hudebník a právník bydlící v New Yorku. Nejvíce se proslavil psaním Daredevil, She-Hulk, Death of Wolverine a různých Star Wars knih a komiksových sérií od Del Rey Books a Marvel Comics. A i jeho tvůrci vlastních sérií Letter 44, Curse Words a Undiscovered Country...

Boris Sommer

Narozen 10. 11. 1933 v Opavě, zemřel 19. 9. 2003 v Rajhradě. Profesor tváření kovů Vysoké školy báňské. Publikoval v oboru, sestavil také čtyřjazyčný Kovárenský slovník.

Arpád Soltész

Slovenský novinář a publicista, zaměřený na investigativní žurnalistiku, politické glosy a komentáře.

Antonín Sosna

Antonín Sosna je český ortoped, dlouholetý přednosta I. ortopedické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Věnuje se zejména endoprotetice a vývoji kloubních náhrad, jejich klinickým zkouškám a hodnocení. Po mnoho let je členem Vědecké rady 1. lékařské fakulty UK, v 90. letech 20. století byl proděkanem 1. lékařské fakulty UK pro klinické obory. Zastával funkci předsedy České společnosti pro ortopedii a traumatologii. Je jmenovcem svého otce, MUDr. Antonína Sosny. Jeho manželkou je stomatoložka Helena Sosnová, jeho syn Ondřej a dcera Magdaléna jsou rovněž lékaři. K jeho předkům patří olomoucký rentgenolog MUDr. Josef Krč, popravený za odbojovou činnost během heydrichiády.

Aletha Solter,

Zuzana Šochová

Informatička, projektová managerka a koučka, věnuje se poradenské a konzultační činnosti.

Zbyněk Šobr

Narozen 1947 v Posekanci u Litomyšle. Myslivec a lesní správce Lesů ČR v Klášterci nad Ohří. Autor lesnických a mysliveckých povídek.

Vladislav Šolc

Narozen 1972. Psycholog.

Viktoria Soltis-Doan

Ukrajinská ilustrátorka a autorka dětských knih. Také dětská psycholožka.

Valeria Sochorovská

Narozena roku 1920 v Košicích , zemřela roku 1983. Nakladatelská redaktorka, dramaturgyně, divadelní kritička. Práce v oborech, překladatelka ze slovenštiny, němčiny a maďarštiny.

Vadym Mykolajovyč Sobko

Ukrajinský spisovatel, romanopisec a dramatik.

Václav Šolín

Václav Solín byl knězem Jednoty bratrské, hudebníkem a spisovatelem. Roku 1557 byl na synodu ve Slížanech ordinován na kněze. Byl jedním z prvních spolupracovníků ivančické tiskárny a do počátku roku 1564 jejím správcem. Jako korektor se již v roce 1561 podílel na vydání Šamotulského kancionálu a v roce 1564 také tzv. Ivančického kancionálu, o němž zaznamenal záhajení a ukončení tiskových prací . Částečně spolupracoval i na prvním vydání Blahoslavova překladu Nového zákona, vytištěného v roce 1564 v Ivančicích. Před dokončením obou tisků z neznámých důvodů Ivančice opustil a od ledna 1564 až do své smrti působil jako správce bratrského sboru v Třebíči. V roce 1565 se společně s budoucím biskupem Ondřejem Štefanem jako doprovod zástupců bratrské šlechty účastnil deputace do Vídně, vyslané k pohřbu českého krále Ferdinanda I. a k audienci u Maxmiliána II. V dubnu 1559 se Václav Solín účastnil v Ivančicích rozmlouvání zástupců Jednoty bratrské se slavkovskými křtěnci, o němž zanechal pod názvem Summa rozmlouvání mezi bratřími a novokřtěnci slavkovskými zprávu v desátém svazku sbírky bratrských pramenů Acta Unitatis fratrum. Svůj podíl na některých tiscích vyjadřoval monogramem V.S., jako v případě Šamotulského kancionálu, pro nějž vytvořil dřevořezový portrét Mistra Jana Husa. V tomto kancionále jsou také otištěny čtyři Solínovy písně: „Aj všickni křesťané milí“ , „Jezu Kriste, náš přeslavný králi“ , „O všickni lidé, kdožkoli touto cestou jde“ a „Važmež věrní nábožně smrt Kristovu nevinnou“ . Dříve byl pokládán za autora tištěného spisu Muzika, to jest Zpráva k zpívání náležitá , který vyšel pod pseudonymem Jana Josquina. Následující badatelé však tuto hypotézu odmítli. ...

Taraka Solei

Autorka publikací a seminářů z oblasti sebepoznání, duchovního rozvoje a fyzioterapie.

Sylva Součková

Narozena 22. 2. 1930 v Praze. V roce 1968 emigrovala do Velké Británie. Novinářka.

Svatopluk Sova

Svatopluk Sova byl český fotograf. Kromě jiného dokumentoval Pražské povstání v roce 1945. V období válečného protektorátu pracoval pro časopisy Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě.

Štěpán Šoltész

Narozen 24.9.1889 v Rovném u Roudnice, zemřel 18.8.1975 v Praze. ThDr., českobratrský farář, autor teologických publikací.

Sóšicu Sen XV

Sóšicu Sen se narodil v Kjótu roku 1923. Po smrti svého otce v roce 1964 se stal patnáctým Velkým čajovým mistrem školy Urasenke. Od roku 1950 Sen aktivně šířil tradici čadó i v zahraničí, takže Urasenke je dnes nejrozšířenější čajovou školou mimo Japonsko. Sen se aktivně podílí na činnosti mnohých kulturních organizací. Dostalo se mu ocenění od japonského císaře a od vlád Brazílie, Itálie a Spolkové republiky Německo, i čestného uznání od univerzity v Sao Paulu, Seton Hall University a Havajské univerzity. Všechna tato ocenění obdržel za propagaci světového míru a dobré vůle. K těmto metám totiž směřuje i čadó.

Somadeva Bhatta

Staroindický básník.

Sogjal

Sogjal Rinpočhe, který vyrůstal mezi významnými tibetskými mistry, seznamuje hlavně západního čtenáře s tradicemi tibetského buddhismu.

Saša Sokolov

Alexandr Vsjevolodovič Sokolov, rusky: Александр Всеволодович Соколов je sovětský ruský spisovatel, představotel postmodernismu. Narodil se v kanadské Ottavě v sovětské diplomatické rodině. Jeho otec byl zástupce vojenského atašé a v roce 1947 byl v souvislosti s velkou špionážní aférou kolem atomové bomby z Kanady vykázán a byl nucen vrátit se i s rodinou nazpátek do Moskvy. Saša Sokolov vyrůstal v Moskvě jako typický příslušník zlaté mládeže té doby. První svou povídku napsal ve dvanácti letech, skládal epigramy a parodie na učitele, měl kázeňské přestupky a hrozil mu přestup do zvláštní školy. V devatenácti se pokusil s kamarádem o útěk ze SSSR přes turkmensko-ruskou hranici, byl však zatčen a krátkou dobu vězněn. Aby se vyhnul povinné vojenské službě, simuloval duševní nemoc a strávil tři měsíce ve vojenské psychiatrické léčebně. Po skončení školy pracoval jako zřízenec v márnici a v roce 1962 na naléhání rodičů začal studovat prestižní Vojenskou fakultu cizích jazyků, z které po třech letech odešel a přešel na žurnalistiku na Moskevské státní univerzitě. V roce 1965 vstupuje do literární skupiny SMOG, která však svou činnost končí po rozehnání první demonstrace na obranu lidských v SSSR, jež se konala v prosinci 1966 na Puškinově náměstí. V letech 1969–1971 pracoval v listě Literární Rusko a již jako vystudovaný novinář se stává hajným v povolžských lesích. V letech 1971–1973 píše svůj první román Škola pro hlupáky. Román nelegálně putuje na západ, kde v roce 1976 na doporučení Vladimira Nabokova vychází v USA. V roce 1974 se seznamuje s rakouskou slavistkou Johannou Steidelovou, která přednáší na Moskevské univerzitě němčinu, opuští svou první ženu a snaží se dostat na západ, je pronásledován KGB, dívka vyhoštěna ze SSSR a aféra nabývá mezinárodních rozměrů. Tehdejší rakouský kancléř Bruno Kreisky se v této záležitosti dvakrát obrací na Leonida Brežněva a v říjnu 1975 dostává Sokolov konečně povolení k výjezdu. Svou kariéru v emigraci začíná ja...

Roman Sokola

Podnikatel a poradce v oblasti virtuálních organizací, virtuálních kanceláří a organizace podniku.

Rachel Lynn Solomon

Americká spisovatelka, novinářka a redaktorka. Autorka romantických příběhů.

Prokop Sousedík

Narozen 17. 4. 1964 v Praze. Mgr., Ing., Ph.D., filosof, vysokoškolský pedagog.

Piotr Socha

Polský grafik, projektant, ilustrátor, též deskových her.