Výpis všech autorů

Otakar Sommer

Otakar Sommer byl český právník a vysokoškolský profesor, který se zabýval hlavně římským soukromým právem. Maturoval na malostranském gymnáziu, v roce 1907 vystudoval práva na Karlově univerzitě a o dva roky později zde získal titul doktora práv. V letech 1910–1911 studoval římské právo a papyrologii v Berlíně a v Lipsku, před tím i po návratu z Německa absolvoval praxi v justici. Roku 1912 pracoval jako úředník zemského výboru a roku 1913 se habilitoval pro obor římského práva. Od roku 1918 byl referentem pro vysoké školy na ministerstvu školství, roku 1920 byl v Praze jmenován mimořádným a 1921 řádným profesorem na nedávno založené Univerzitě Komenského v Bratislavě. Zde byl také v letech 1924–1925 děkanem právnické fakulty a hned v následujícím období rektorem celé univerzity. Zasloužil se o vybudování romanistické knihovny a vydávání Prací ze semináře práva římského i Sborníku právnické fakulty University Komenského, nicméně roku 1928 převzal po prof. Leopoldu Heyrovském stolici římského práva na pražské právnické fakultě. Věnoval se reformám právnických studií a mezi roky 1933–1934 byl děkanem fakulty. Od roku 1933 byl členem tzv. Šestky spolu s historiky umění V. Birnbaumem, A. Matějčkem, J. Pečírkou, Z. Wirthem, F. Žákavcem, později též J. Štencem, J. Šustou, E. Bassem). Sommer byl členem rozhodčího soudu česko-německého, členem Šafaříkovy učené společnosti, mimořádným členem České akademie, Královské české společnosti nauk aj.

Ondřej Sokol

Narozen 16. 10. 1971 v Šumperku. Český herec, režisér a scénárista.

Naděžda Sochová

Rozená Koutná, občanským jménem Naděžda Jakšová . Pseudonym si zvolila podle rodného jména matky. Narodila se v rodině lékaře, majitele sanatoria. Navštěvovala měšťanskou školu Komenium v Olomouci a od roku 1938 souběžně studovala Anglický ústav v Praze, Rotterovu školu užitkové grafiky a módní kresby a kurzy obchodní korespondence a těsnopisu. Složila státní zkoušky z angličtiny a němčiny a učila na soukromých jazykových školách, v roce 1944 pak byla jako telefonistka a písařka totálně nasazena v Avii Čakovice. Po válce pracovala v prvním odboru ministerstva informací jako redakční tajemnice anglicky vydávaných časopisů , 1946–48 jako redaktorka anglické mutace zahraničněpolitického zpravodajství v tiskové agentuře Telepress. Od roku 1949 byla v domácnosti, s manželem pak žili v Kryštofových Hamrech, od roku 1953 v Kadani. Za manželova uvěznění vystřídala několik zaměstnání: byla domácí dělnicí, šičkou a prodavačkou. V roce 1953 se stala sekretářkou na Okresním svazu spotřebních družstev v Kadani. Roku 1962 se vrátila do Prahy a postupně pracovala jako hospodářka v Pražské odborové radě, úřednice Městského výboru odborového svazu zaměstnanců v chemickém průmyslu a v Odborovém svazu pracovníků spotřebního průmyslu . Poté byla cizojazyčnou korespondentkou v Pragoinvestu, kde pracovala na částečný úvazek i po odchodu do důchodu .

Milena Soukupová

Česká country zpěvačka Narodila se 25. května 1951.

Milan Šotek

Narozen 16. 9. 1985 v Praze. Dramaturg, zakladatel divadla Cabaret Calembour, textař a herec.

Martin Sodomka

Martin Sodomka je český výtvarník, grafik, vydavatel a autor dětské literatury. V roce 1993 si založil vlastní grafické studio. Od roku 1994 vytvořil přes 2500 knižních obálek pro vydavatelství Computer Press. Také tvoří loga . Od roku 2012 vydává vlastním nákladem v Edici technických pohádek dětské knihy, kde mezi hlavní hrdiny patří vrabčák Zíla a krysák Arny. Jeho knihy byly přeloženy již do dvaceti jazyků. K psaní technických dětských knih jej inspirovala renovace vozu Škoda Octavia z roku 1963. V roce 2016 v Městském muzeu a galerii ve Svitavách má výstavu Jak postavit knihu.

Liz Soar

Lidija Šober

Leonid Vasil'jevič Solov'jev

Ruský spisovatel a scenárista. Autorka próz, příběhů pro děti a divadelních her. Jeho díla jsou spojena s folklórem a způsobem života ve Střední Asii, ve které do svých dvaceti pěti let žil.

Leandra Sold

Narozena 1987. Spisovatelka, autorka fantasy románů.

Kate Solisti-Mattelon

Kate Solisti-Mattelonová je mezinárodně známou zprostředkovatelkou komunikace mezi lidmi a zvířaty. Profesionálně se tomuto oboru věnuje od r. 1992. Spolupracuje s řadou holistických veterinářů a dalších lidí zaměřených na problémy s chováním a zdraví zvířat. Snaží se zlepšit porozumění mezi lidmi a zvířaty a léčit jejich traumata z minulosti. Kate se zabývala i divokými zvířaty, studovala jejich vzájemné vztahy i podíl na zachování rovnováhy na Zemi. V současné době žije Kate s manželem, synem Alexem, dcerou Mirandou a kočkou Azul v Boulderu v Coloradu.

Jurij Vjačeslavovič Sotnik

Ruský autor publikací pro děti a mládež.

Josef Souček

Josef Souček byl český evangelický teolog, duchovní, jeden ze spoluzakladatelů a v letech 1918–1938 první synodní senior Českobratrské církve evangelické. Po absolvování teologických studií v zahraničí působil jako vikář v reformovaných sborech Velim , Německé pro Daňkovice , Praha-Nové Město , od 11. listopadu 1897 do 31. prosince 1932 farář tamtéž, byl také seniorem pražského obvodu. Kromě plnění svých pastoračních povinností se s plným osobním nasazením zúčastnil procesů směřujících k sjednocení českých, moravských a slezských evangelíků. Již 28. listopadu 1903 předsedal v pražském Národním domě na Vinohradech Prvnímu sjezdu českých evangelíků z Čech a Moravy, který mj. dal podnět k založení první ekumenické organizace na našem území – Kostnické jednoty. V dalších letech se klimentský sbor stal jedním z ideových a organizačních center řady akcí, které vedly po vzniku samostatného československého státu ke spojení helvetských a augsburských farních sborů do nového církevního společenství – Evangelické církve bratrské, od roku 1919 Českobratrské církve evangelické. Do jejího čela generální sněm , konaný ve dnech 17. – 18. prosince 1918 v Praze, zvolil Josefa Součka, který jako synodní senior v letech 1918–1932 souběžně působil také ve funkci faráře klimentského sboru v Praze 1, následně od 1. ledna 1933 až do své smrti zastával pozici synodního seniora bez dalších služebních závazků. Patřil k váženým a uznávaným představitelům ČCE, pod jeho vedením došlo k poměrně rychlé organizační konsolidaci života ve stávajících a nově zakládaných sborech, seniorátech i na celocírkevní úrovni, výstavbě a rekonstrukcím bohoslužebných a farních budov, nárůstu počtu kazatelů a jejich hmotného zebezpečení. K významným událostem této doby patřily zejména vznik Husovy československé ...

John Soar

Jana Soukupová

Kromě experimentální matematiky a pedagogické školy pro učitelky mateřské školy nestudovala nic, co by souviselo s žurnalistikou. Nicméně od dvaceti let začala psát do Brněnského Večerníku, později do samizdatového Hosta, u jehož zrodu stála. V prosinci 1989 spoluzaložila první nezávislé Moravské noviny, později vedla několik dalších moravských periodik a poté pracovala jako ředitelka nakladatelství Petrov a také jako redaktorka nakladatelství Doplněk. Opět pracovala v několika dalších periodicích a nyní je v brněnské a jihomoravské příloze MF DNES editorkou stránky Uměni-kritika, brněnská scéna.

Jan Solovjev

Jan Solovjev byl český sochař, malíř a ilustrátor. Narodil se v Turnově jako syn fotografky a ruského učitele 6. března roku 1922. Ve válečných letech 1941 až 1943 absolvoval turnovskou střední šperkařskou školu, kde se vyučil rytcem kovů. Po střední škole nastoupil na UMPRUM v Praze, kde studoval v ateliérech prof. Emila Filly a prof. Antonín Strnadela. Po roce 1948 byl krátce vězněn za tzv. protistátní činnost svého bratra. Od padesátých let 20. století žil a tvořil spolu se svou manželkou, malířkou Jaroslavou Solovjevovou v Turnově. Zemřel v Turnově 7. února 2014 ve věku nedožitých 92 let. Jan Solovjev byl nejen sochař ale i malíř, ilustrátor a fotograf. V začátcích ilustroval dětské knihy a vytvářet popisné ilustrace ptáků, rostlin, motýlů a minerálů. V malířské tvorbě se věnoval především portrétům a krajinomalbě. Byl také autor několika knižních publikací, k nejznámějším patří Měl jsem štěstí na lidi a Okamžiky s Hrabalem. Tvořil skulptury a plastiky z kamene, měděného plechu a realizoval své sochy do veřejného prostoru a architektury. Pro Liberec vytvořil několik abstraktních a abstrahovaných soch. Na Šaldovo náměstí umístil v roce 1965 sedící ženu v moorovském stylu, která byla později přemístěna do parku v ulici Na Rybníčku a po revoluci v roce 1989 byla zcela z veřejného prostoru Liberce odstraněna. Ve Vojtěšské ulici na Králově Háji osadil v roce 1974 abstrahované sousoší Sedící rodina, které se ve veřejném prostoru Liberce zachovalo. Abstraktní plastika umístěné před bývalým Ústavem geodézie a kartografie v Liberci, který je v současnosti Katastrálním úřadem, navazuje na jeho realizaci již zaniklé sochy na Soukenném náměstí z výstavy Socha a město Liberec z roku 1969. Zcela abstraktní plastika, vytvořená technikou tepané a svařované mědi, mluví tzv. bruselským jazykem. Solovjevovu sochu před Katastrálním úřadem může divák vnímat, jako prostorovou kompozici kombinující tvary konstrukcí, stožárů, vlajek a p...

J Sokol

Fedor Soldan

Jeho otec František Soldan , básník z okruhu Moderní revue, vydal sbírky Soumraky , Z mého panoptika a Faunovy melodie . Fedor Soldan studoval v Praze na gymnáziu a na FF UK češtinu a historii . 1929–1938 byl zaměstnán v Ottově slovníku naučném nové doby, nejprve jako redaktor literární rubriky, od 1934 jako vedoucí interní redakce. Od 1938 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí, pak na ministerstvu školství, od 1940 působil v nakladatelství Melantrich jako redaktor Českého slova. Za články v tomto deníku během okupace byl 1946 očistnou komisí Syndikátu spisovatelů na čtyři roky distancován, a tím i suspendován z publikační činnosti. Po odchodu z Melantrichu pracoval Soldan od 1946 v nakladatelství Orbis a poté ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění . Od roku 1954 učil na Vyšší pedagogické škole v Ústí nad Labem, krátce na FAMU a 1961–1975 na Pedagogickém institutu UK . Habilitoval se 1964 na plzeňském Pedagogickém institutu prací Jiří Wolker. Debutoval 1927 v Lidových novinách, dále přispíval do periodik: Literární rozhledy, Literární noviny, Rozpravy Aventina, Levá fronta, Index, Kultura doby, České slovo, Mladá fronta, Rudé právo, Tvorba, Večerní Praha aj. V první polovině 30. let byl členem literární skupiny Levá fronta. 1936–1939 redigoval časopis Kultura doby. V knižní prvotině z 30. let Karel Hlaváček, typ české dekadence se Soldan představil jako literární kritik a historik, jenž k literatuře přistupuje s ideologickými kritérii uplatňovanými u nás globálně až později, v 50. letech. Dokázal zde ještě spojit popis s poučením strukturalismu a ocenit dekadenci, ale jen proto, že dekadentní individualismus pojímal jako nutné stadium myšlenkové revoluce. V následujícím eseji O Nezvalovi a poválečné generaci vrcholí přímočarost Soldanova ideologického pojetí v přesvědčení, že ...

Emilie Sosnová

Autorka učebnice německé konverzace.

Emil Sobota

Emil Sobota byl český právník, spisovatel a publicista, povoláním úředník v prezidentské kanceláři za první republiky. Byl odborníkem na ústavní právo, těsně před koncem druhé světové války byl popraven. Narodil se do rodiny železničního úředníka, absolvoval gymnázium v Olomouci a pak pražskou právnickou fakultu, roku 1916 byl promován doktorem práv. Následovala tříletá přípravná praxe v advokacii, přičemž už od dob studií psal do různých novin a časopisů. Emil Sobota se angažoval také politicky, nejdříve patřil k Masarykovým realistům, pak vstoupil ke státoprávním demokratům a od roku 1925 byl členem sociální demokracie. Po vzniku Československé republiky byl postupně tajemníkem olomouckého okresního národního výboru a sekretářem klubu státoprávně demokratických poslanců v Revolučním národním shromáždění, úředníkem českého zemského výboru a ministerstva železnic a pak od roku 1921 až do roku 1939 působil jako úředník v politicko-legislativním odboru Kanceláře prezidenta republiky. Zde relativně rychle služebně postupoval, získal např. titul ministerský rada. Kromě své úřední práce byl stále veřejně činným. Pod pseudonymem Emil Havlík psal knihy pro mládež a věnoval se publicistice, dlouhá léta psal své komentáře a úvodníky především do revue Naše doba, spojené s prezidentem Masarykem. Vydal ale také celou řadu odborných monografií. Práce v prezidentské kanceláři ho přivedla k napsání studie o ústavním postavení prezidenta republiky O presidentu naší republiky , studijní pobyty ve Švýcarsku a USA ho zase inspirovaly k vydání prací ČSR a Švýcary. Srovnávací politická skizza a Amerika a evropský divák . Jako odborník na ústavní právo publikoval čtyřdílný komentář Ústava republiky Československé nebo studii Naše ústava, jak zní a jak ji máme čísti . Nejvíce se ale asi věnoval otázkám postavení národnostních menšin a garancím jejich práv v Československu, naps...

Dorota Sopčáková

David Southwell

David Southwell, je autorem řady bestsellerů o konspiračních teoriích a organizovaném zločinu. Je také autorem scénáře pro Independent British comic books. Dříve Southwell pracoval jako novinář a také jako šéf komunikace pro British Retail Consortium.

Anna Sováková

Učitelka, manželka J. Sováka. S hercem Jiřím Sovákem se vzali na podzim 1960 a žili spolu až do Sovákovy smrti v roce 2000, jejich manželství bylo bezdětné V roce 1978 učila dotyčná dáma ve Starých Splavech na soustředění posluchačů předmětu "Obrana socialistické vlasti" první pomoc.

Anaiya Sophia

Anglicky píšící mystička a esoterička, zabývá se sexualitou. Žije ve Francii.

Zdeněk Sotolář

Mgr., spoluautor učebnic a pracovních sešitů pro základní školy.

Veronika Souralová

Narozena 1968. Fotografka, publicistka.

Valeria Sochorovská

Narozena roku 1920 v Košicích , zemřela roku 1983. Nakladatelská redaktorka, dramaturgyně, divadelní kritička. Práce v oborech, překladatelka ze slovenštiny, němčiny a maďarštiny.

Václav Soukup

Václav Soukup je český antropolog a kulturolog působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve své výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zaměřuje na kulturní antropologii, paleoantropologii a kulturní ekologii. Vydal řadu odborných studií a monografií, které jsou věnovány teorii kultury a dějinám antropologického myšlení. Mezi další oblasti jeho odborného zájmu patří pravěká archeologie, konkrétně problematika evoluce člověka a lidské kultury. K jeho významným vědeckým monografiím patří Dějiny sociální a kulturní antropologie , Přehled antropologických teorií kultury , Dějiny antropologie , Antropologie: teorie člověka a kultury a Prehistorie rodu Homo . Společně s českou antropoložkou a historičkou umění Barborou Půtovou realizoval mezinárodní výzkumný projekt věnovaný hledání kořenů lidské kreativity a geneze umělecké imaginace. Výsledky tohoto projektu byly publikovány společně se studiemi předních světových paleoantropologů a archeologů v knize The Genesis of Creativity and the Origin of the Human Mind . Ve vědecké monografii Umění a kultura království Benin se zaměřil na analýzu a interpretaci dějin, umění a kultury stejnojmenného afrického království. Za knižní publikace věnované rozvoji antropologie obdržel Cenu Vojtěcha Suka na Masarykově univerzitě v Brně a Cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2016 byl zvolen rektorem Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s., kterou profiluje jako moderní vysokoškolské a vědecko-výzkumné pracoviště vychovávající odborníky v oblasti diplomacie, antropologie, veřejné správy a public relations.

Taraka Solei

Autorka publikací a seminářů z oblasti sebepoznání, duchovního rozvoje a fyzioterapie.

Sylva Součková

Narozena 22. 2. 1930 v Praze. V roce 1968 emigrovala do Velké Británie. Novinářka.

Sóšicu Sen XV

Sóšicu Sen se narodil v Kjótu roku 1923. Po smrti svého otce v roce 1964 se stal patnáctým Velkým čajovým mistrem školy Urasenke. Od roku 1950 Sen aktivně šířil tradici čadó i v zahraničí, takže Urasenke je dnes nejrozšířenější čajovou školou mimo Japonsko. Sen se aktivně podílí na činnosti mnohých kulturních organizací. Dostalo se mu ocenění od japonského císaře a od vlád Brazílie, Itálie a Spolkové republiky Německo, i čestného uznání od univerzity v Sao Paulu, Seton Hall University a Havajské univerzity. Všechna tato ocenění obdržel za propagaci světového míru a dobré vůle. K těmto metám totiž směřuje i čadó.

Sophocles

řecký tragéd. Narodil se asi 497/6 př. n. l. a zemřel v zimě 406/5 př. n. l. Sophocles napsal během svého života více než 120 her, ale v kompletní podobě se jich dochovalo pouze sedm.

Scott Sonenshein

Americký profesor managementu, poradce v oblasti organizace práce.

Saša Sokolov

Alexandr Vsjevolodovič Sokolov, rusky: Александр Всеволодович Соколов je sovětský ruský spisovatel, představotel postmodernismu. Narodil se v kanadské Ottavě v sovětské diplomatické rodině. Jeho otec byl zástupce vojenského atašé a v roce 1947 byl v souvislosti s velkou špionážní aférou kolem atomové bomby z Kanady vykázán a byl nucen vrátit se i s rodinou nazpátek do Moskvy. Saša Sokolov vyrůstal v Moskvě jako typický příslušník zlaté mládeže té doby. První svou povídku napsal ve dvanácti letech, skládal epigramy a parodie na učitele, měl kázeňské přestupky a hrozil mu přestup do zvláštní školy. V devatenácti se pokusil s kamarádem o útěk ze SSSR přes turkmensko-ruskou hranici, byl však zatčen a krátkou dobu vězněn. Aby se vyhnul povinné vojenské službě, simuloval duševní nemoc a strávil tři měsíce ve vojenské psychiatrické léčebně. Po skončení školy pracoval jako zřízenec v márnici a v roce 1962 na naléhání rodičů začal studovat prestižní Vojenskou fakultu cizích jazyků, z které po třech letech odešel a přešel na žurnalistiku na Moskevské státní univerzitě. V roce 1965 vstupuje do literární skupiny SMOG, která však svou činnost končí po rozehnání první demonstrace na obranu lidských v SSSR, jež se konala v prosinci 1966 na Puškinově náměstí. V letech 1969–1971 pracoval v listě Literární Rusko a již jako vystudovaný novinář se stává hajným v povolžských lesích. V letech 1971–1973 píše svůj první román Škola pro hlupáky. Román nelegálně putuje na západ, kde v roce 1976 na doporučení Vladimira Nabokova vychází v USA. V roce 1974 se seznamuje s rakouskou slavistkou Johannou Steidelovou, která přednáší na Moskevské univerzitě němčinu, opuští svou první ženu a snaží se dostat na západ, je pronásledován KGB, dívka vyhoštěna ze SSSR a aféra nabývá mezinárodních rozměrů. Tehdejší rakouský kancléř Bruno Kreisky se v této záležitosti dvakrát obrací na Leonida Brežněva a v říjnu 1975 dostává Sokolov konečně povolení k výjezdu. Svou kariéru v emigraci začíná ja...

Rudolf Sosík

Ing.Rudolf Sosík Od roku 1988 se systematicky zabývá cvičením čchi kung. V letech 1991-93 absolvoval dlouhodobý kurz čchi kung v Mnichově u čínského učitelee Čchin Šan Liu. Od té doby vede kurzy a pravidelná cvičení ČCHI – KUNG – čínská cvičení pro zdraví a dlouhověkost v Olomouci a Prostějově.

Roman Sokola

Podnikatel a poradce v oblasti virtuálních organizací, virtuálních kanceláří a organizace podniku.

Rachel Lynn Solomon

Americká spisovatelka, novinářka a redaktorka. Autorka romantických příběhů.

O. I Sokolov

Natasha Solomons

Natasha Solomonsová sa narodila roku 1980. Ako deväťročná pásla ovce na kopci Bulbarrow, ktorý spomína aj vo svojej prvotine. Istý čas pracovala spolu s manželom ako scenáristka. Zoznam pána Rosenbluma alebo Ako sa stať Angličanom je jej románový debut. Žije v anglickom grófstve Dorset.

Naďa Šormová

Český klasický zpěvák a pedagog. Narodil se 24. dubna 1938 v Kamenici nad Lipou .

Miloš Šolle

Miloš Šolle byl český archeolog specializující se na dějiny raného středověku a problematiku počátků české státnosti. Vřelý vztah Miloše Šolleho k historii se datuje od jeho studií na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, kde si pod vlivem profesora řečtiny Jaroslava Ovečky oblíbil řeckou kulturu, filosofii a umění. V roce 1936 nastoupil studium klasické archeologie a prehistorie na FF UK v Praze. Zde studoval klasickou archeologii u prof. Čadíka a prof. Vackové a křesťanskou archeologii a prof. Cibulky. Prehistorickou archeologii studoval u profesorů Schránila, Eisnera a Filipa. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval ve Státním archeologickém ústavu v Praze. Zpočátku se sice chtěl specializovat na dobu halštatskou a antické dějiny, ale praxe v terénu jej přivedla ke specializaci na raný středověk. Pod vedením tehdejšího ředitele J. Böhma získával první zkušenosti na archeologickém výzkumu Budče . V letech 1944–1945 byla jeho práce přerušena totálním nasazením v Německu u firmy Deutsche Lufthansa. Po válce dokončuje studia disertační prací "Geometrický styl v Řecku" a jako vůbec první archeolog po válce získává titul PhDr. Mezi jeho nejvýznamnější výzkumy patřila Budeč . Zde prozkoumal rotundu svatého Petra a Pavla. V letech 1948–1968 provedl výzkum na Staré Kouřimi a dále v polohách hradiště u svatého Jiří a svatého Vojtěcha. V letech 1965–1974 vedl výzkum hradiště Hradsko u Mělníka. Jeho otcem byl český a československý bankéř a poslanec za lidovou stranu Josef Šolle . Byl také synovcem herce Jindřicha Plachty. V Kouřimi je po něm pojmenována základní škola.

Milan Sojka

Milan Sojka byl český ekonom, který působil jako profesor ekonomie, vysokoškolský pedagog a vedoucí katedry institucionální ekonomie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1974 dokončil studium oboru politická ekonomie na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Po studiu působil nejprve na katedře dějin ekonomických učení kde v roce 1982 získal titul kandidáta věd v oboru dějiny ekonomických teorií. V průběhu 80. let 20. století působil jako pedagog na Graduační škole Ekonomického ústavu ČSAV. V roce 1987 mu byl na VŠE udělen titul docent a v roce 1996 i titul profesor. Od roku 1990 až do své smrti v roce 2009 působil v Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd University Karlovy v Praze. Působil také jako vedoucí Ústavu ekonomie na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Jako pedagog a znalec ekonomických teorií se věnoval zejména oblasti historie, vývoji českého a světového ekonomického myšlení a postkeynesovské teorii. V roce 2008 získal Výroční cenu České společnosti ekonomické za dlouhodobý přínos českému ekonomickému učení. Od roku 2010 je k uctění jeho památky udělována také Cena Milana Sojky. Dále působil v následujících společnostech a nadacích: Profesor Sojka byl uznávaným odborníkem v oblasti dějin ekonomických teorií a historie českého ekonomického myšlení. Tomuto tématu věnoval řadu odborných prací a učebnic ekonomie pro vysoké a střední školy. Mezi nejznámější publikace patří například: Výuka

Martin Šolc

Martin Šolc je pedagog, odborník na fyziku komet i historii astronomie a také její popularizátor. Podílel se na organizaci mezinárodních konferencí, především v oblasti historie vědy, pracoval v redakčních radách řady odborných i populárních časopisů a přeložil několik knižních titulů. Martin Šolc vystudoval v roce 1972 Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, zaměření astronomie a astrofyzika. Poté zde na katedře astronomie a astrofyziky působil jako interní aspirant a posléze odborný asistent. V roce 1986 se stal docentem astronomie. V letech 1986–1987 získal stipendium Maxe Plancka v Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu, kde se účastnil na zpracování dat z experimentů na sondách Giotto/Vega k Halleyově kometě. V roce 1987 se stal vedoucím katedry astronomie a astrofyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V této funkci pokračoval i do roku 1999 poté, kdy se katedra transformovala v Astronomický ústav UK. V letech 1999–2002 působil jako předseda Asociace Univerzita třetího věku České republiky, v letech pak jako předseda Společnosti pro dějiny věd a techniky při Radě vědeckých společností Akademie věd ČR. Od roku 2010 je členem grémia Rady seniorů ČR, od roku 2014 členem Rady celoživotního vzdělávání Univerzity Karlovy. Martin Šolc napsal celkem 56 publikací z oboru astrofyziky, fyziky komet a meziplanetární hmoty a 67 původních článků o historii astronomie. Byl autorem nebo spoluautorem celkem 8 učebnic: nejen pro vysoké školy, ale i pro střední a základní školy .

Martin Sobkuljak

Překladatel z německého jazyka.

Marie Součková

Narozena 1946. JUDr., práce z oboru.

Marco Sonnleitner

Německý autor dětských knih.

Libuše Šolcová

Narozena 20.5.1938, zemřela 23.11.1999. Etnografka, vlastivědné práce z oblasti Pojizeří, Podkrkonoší, Krkonoš.

Ladislav Šourek

Ladislav Šourek byl český právník, bankéř, diplomat a podnikatel, jeden ze zakladatelů Radiojournalu , kde v letech 1925 až 1938 působil jako faktický ředitel. V rámci své finančnické kariéry zastával vysoké pozice v Živnostenské bance, roku 1919 se pak stal ředitelem Pražské úvěrní banky. Narodil se v Praze, po dosažení středního vzdělání vystudoval Právnickou fakultu UK, kde dosáhl titulu doktora práv. Posléze nastoupil Šourek na místo úředníka Živnostenské banky se sídlem na pražských Příkopech za působení ředitele Apolla Růžičky. Banka se původně zaměřovala na financování malých a středních českých podniků, a také byla zastřešující organizací sítě malých českých spořitelních a úvěrových družstev. Financována výhradně českými podílníky, její vznik měl tedy v rámci české národní emancipace podstatný význam. Se svým růstem se banka pouštěla do větších finančních operací, například úvěrování průmyslových podniků. Pro tyto procesy bylo v bance roku 1917 zřízeno hypoteční a průmyslové oddělení, jehož se Šourek stal ředitelem. V době probíhající první světové války odmítal Šourek spolu s ředitelem Růžičkou poskytovat válečné úvěry rakousko-uherské vládě, za což byli oba a další úředníci Živnobanky trestně stíhání. Po vzniku samostatného Československa roku 1918 byl pak roku 1919 pak Ladislav Šourek přijal místo generálního ředitele Pražské úvěrní banky, druhého největšího českého bankovního ústavu v zemi, v této pozici se začal věnovat především zahraničnímu obchodu. Díky svým schopnostem a jazykové vybavenosti nastoupil roku 1922 na Ministerstvo zahraničních věcí vedené tehdejším ministrem Edvardem Benešem, následně působil ve Francii, kde se v Paříži zabýval hospodářskou agendou. Šourek následně začal projevovat zájem o rozvíjející se obor rozhlasového vysílání. Po svém návratu z Francie se stal členem správní rady společnosti Radioslávie, kryté kapitálem 500 000 Kčs, která se zabýva...

Ken'ichi Sonoda

Japonský výtvarník, autor komiksů.

Karel Souček

Narozen 27. 9. 1931 v Pelhřimově, zemřel 24. 9. 1992. Prof. , MUDr., DrSc., psychiatr, psychofarmakolog z Psychiatrické kliniky FVL UK v Praze. Zájem soustředil na poruchy nálady, zejména endogenní depresi a maniodeopresivitu. Publikace z oboru.

Karel Sochor

Narozen 12.6.1903 v Lenešicích, zemřel v r. 1996. PhDr., filolog, pracovník Ústavu pro jazyk český Československé akademie věd v Praze. Práce v oboru, publikoval též slovensky.

Justin Sonnenburg

Význační vědci PhD. Justin Sonnenburg a PhD. Erica Sonnenburgová jsou průkopníky v jedné z nejrevolučnějších oblastí zkoumání lidského zdraví. V rámci výzkumu na Stanfordově univerzitě studují vztahy mezi lidským tělem a biliony organismů, zástupců tisíců druhů, které v něm sídlí – mikroby, které souhrnně označujeme jako mikrobiotu. Věděli jste, že ve svých střevech máte 10x více mikroorganismů, než kolik má vaše tělo buněk? Věděli jste, že geneticky jsme si z 99.9% podobní, zatímco v případě mikrobiomu se naopak z 80 % jeden od druhého lišíme? Možná jste slyšeli, že ve střevech průměrného západního člověka žije 1200 různých druhů bakterií, a to vám může připadat jako obrovské číslo. Jenže průměrný obyvatel Amazonie nosí v zažívacím traktu 1600 druhů a je mnohem méně náchylný k západním nemocem. Výzkumy, jejichž počet v posledních dvou letech mnohanásobně narostl, naznačují, že mikrobiota ovlivňuje naše tělo mnoha zásadními způsoby. Sonnenburgovi i na základě svých průlomových experimentů v knize vysvětlují, jak se mikroorganismy z velké části podílí na tom, zda jsme nemocní nebo zdraví, štíhlí nebo obézní, dobře naladění nebo náladoví. Mikrobiota je s námi odjakživa a společně s námi se i vyvíjela. Její a naše funkce se tak hluboce propojily. Autoři v knize dokládají, že člověk je ve skutečnosti složený organismus sestávající z mikrobiální a lidské části. Podotýkají však, že kvůli změně skladby naší stravy, nadužívání antibiotik, „pohodlným“ císařským řezům, jimiž děti přicházejí na svět, přílišnému užívání dezinfekce a vůbec omezenému přístupu ke „špíně“ zahrad a lesů naše mikrobiota stojí na prahu masového vyhynutí. Domnívají se, že to může být hlavní důvod, proč naše tělo mnohdy nefunguje, jak má, a proč dochází k tak výraznému a záhadnému nárůstu nejznepokojivějších civilizačních chorob zahrnujících různá autoimunitní onemocnění, obezitu, alergii, autismus, rakovinu i deprese...

Josef Solnický

Narozen 24.3.1931 ve Skřipově u Opavy. Pracuje jako fotograf Slezského muzea v Opavě. Samostatné výstavy: 1960 krásy Moravice- ve Slezském muzeu 1970 Zámecké parky ve Slezku a na severní Moravě- v arboretu Nový Dvůr u Opavy 1974 Jeseníky ve fotografii- ve Slezském muzeu. Získal řadu cen a čestných uznání. JOSEF SOLNICKÝ dovede stejně jako kraj, v němž od narození žije, rozdávat krásu a radost všem, kteří se dívají pzornýma očima a vnímají citlivým srdcem.

Jitka Soukupová

Narozena 27. 5. 1968 v Praze. Mgr., novinářka, rozhlasová a regionální publicistka, působila jako tisková mluvčí města Berouna, autorka publikací o Berounu a z oblasti zdravé výživy.

Jiří Sozanský

Jiří Sozanský je český sochař, malíř, grafik, tvůrce multimediálních projektů a environmentů. V letech 1960 -1963 se vyučil zedníkem a do roku 1967 jako zedník pracoval. V letech 1967 - 1973 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze . Od roku 1973 se věnuje malbě, kresbě, grafice, plastice, instalacím, environmentům a filmovým dokumentům. Je členem SVU Mánes a SČUG Hollar. Spolu s prof. Jiřím T. Kotalíkem a svojí ženou PhDr. Olgou Sozanskou založil v roce 1992 občanské sdružení Symposion , které realizuje projekty navazující na jeho neoficiální aktivity ze sedmdesátých a konce osmdesátých let dvacátého století. Činnost Symposionu je podle jeho vyjádření zaměřená výhradně na nekomerční projekty s širším civilizačním dosahem a zahrnuje několik desítek domácích i mezinárodních projektů. "Jiří Sozanský patří mezi ty umělce, jejichž dílo bezprostředně rezonuje pulsem doby, v níž žijí. Vstoupil na českou uměleckou scénu v polovině 70. let, v době vrcholící normalizace a tvůrčí nesvobody. Celou svou uměleckou tvorbou se angažoval proti všem formám násilí, zvůle a ideologického diktátu, pošlapávajícího lidská práva a důstojnost člověka. Je znám jako nekonformní umělec a člověk vyhraněných názorů a postojů, vyjadřující se prostřednictvím rozsáhlých multimediálních projektů vázaných ke konkrétnímu místu. Svými aktivitami v neobvyklých místech a prostorách oživoval utlumenou výtvarnou scénu 70. let. Jeho akce promlouvaly ke svědomí „normalizující se" společnosti i za cenu nemalého osobního rizika. Zajímá ho člověk v mezních situacích, jeho niterné rozpoložení a vnější reakce směrem k lidské komunitě. Jeho obrazy, kresby, plastiky, objekty, instalace, environmenty i performance reagují na konkrétní prostředí a společenskou situaci v poloze naléhavého varovného mementa. Takové byly jeho akce v Terezíně, Mostě, Vysočanech či Veletržním paláci, na něž logicky navázaly projekty realizované po roce 1990 ve valdi...

Jaroslav Šonka

Autor prácí z oblasti automatizovaných informačních systémů.

Jana Šouflová

Tři roky práce jako výtvarná redaktorka v nakladatelství Magnet-Press a částečně jako illustrátorka Nemesis – . Teď u firmy ICZ – Web design. Jana Šouflová se narodila roku 1975 a vystudovala obchodní akademii. Je malířkou, ilustrátorkou a designérkou. Tři roky pracovala v nakladatelství Magnet-Press a částečně jako illustrátorka Nemesis . V současné době pracuje pro ICZ jako webový designér. Většina jejich obrazů je malována smíšenou technikou akvarelu a akrylu. O své technice říká: „Ke své dosti prapodivné technice jsem došla coby naprostý samouk po dlouhém bádání a k mé radosti spojuje rychlost akvarelu s efekty, které je možné dosáhnout pouze olejomalbou. Akryly používám vždy jen dva - základní barvu a bílou.“ Jako ilustrátorka má na svědomí řadu knih , pro knihkupectví Krakatit namalovala nástěnou malbu draka. Jako designérka vytvořila několik webů a také logo pro Fantasyplanet nebo pamětní medaily pro lékaře. Od roku 2001 se věnuje hře na keltskou harfu a je členem Harfové společnosti. Také se věnovala orientálnímu tanci, který se učila tři roky u Anife Vyskočilové a pak ho na její škole rok učila. Bohužel musela přestat kvůli zdravotním potížím způsobeným boreliózou. Její další velkou zálibou je jachting, ke kterému říká: „Na moři jsem začila jedny z nejkrásnějších chvil. Pro mnohé mé přátele bylo překvapením, když jsem si v letošním roce udělala "kapitánské papíry" a protože mi hrdost nedala, bylo to pěkně pocitvě zde v Čechách. Mnozí si, at ut kvůli tomu, že jsem dívka nebo kvůli mé miniaturní postavě, mysleli, že jde o vtip. Ne, opravdu nejde. :-) Takže až uvidíte něco zrzavého v pruhovaném tričku, co není za kormidlem vidět a málem rozboří městské molo, pak jste se pravděpodobně setkali se mnou.“ I když je především ilustrátorkou českých fantasy knížek, napsala několik fantasy povídek...

Jan Soukup

PhDr. Jan Soukup, Ph.D., je klinický psycholog a psychoterapeut, pracoval v neziskových organizacích i ve zdravotnictví, vyučuje na katedře adiktologie 1. LF UK v Praze, lektor výcviků v motivačních rozhovorech. Absolvoval výcviky v rogersovské psychoterapii, v motivačních rozhovorech, v taneční a pohybové terapii

Ján Solovič

Ivan Soulek

Autor příručky pro cyklisty.