Všichni Autoři a témata

Patti Smith (6)

Patti Smith je americká zpěvačka, hudebnice, spisovatelka, textařka a básnířka. Patří k protagonistům amerického punku a nové vlny. Patti Smith se nejprve věnovala poezii, příležitostné novinářské práci a psaní dramat. Její básnické prvotiny jsou ovlivněny francouzskou poezií přelomu 19. a 20. století, především tzv. prokletými básníky a jejich pokračovateli . V New Yorku se seznámila s fotografem Robertem Mapplethorpem, se kterým se přátelila až do jeho smrti v roce 1989. Mapplethorpe je rovněž autorem fotografií na obalech jejích alb Horses a Wave. Hudbou se začala zabývat až od roku 1971, kdy přechodně spolupracovala se skupinou Blue Öyster Cult, zpívat však začala až těsně před vznikem své skupiny Patti Smith Group , ve složení Lenny Kaye , Richard Sohl , český emigrant Ivan Král a Jay Dee Daugherty . Spolu s ní tento soubor nahrál v rozmezí let 1975–1979 nejslavnější tituly své produkce, kterými jsou Horses, Radio Ethiopia, Easter a Wave. První z nich bylo ještě do jisté míry reminiscencí na produkci newyorské „Factory“ kolem Andyho Warhola v 60. letech, především na tvorbu skupiny The Velvet Underground . Další tři alba nesou již jednoznačně originální rukopis, který v sobě skrývá jak naléhavost punkového přístupu, tak specifickou jemnost a poetičnost. V tom lze spatřovat jedinečnost hlavní objevitelský přínos této zpěvačky, básnířky, hudebnice aktivistky v boji za lidská práva v jedné osobě. Dá se říci, že Patti Smith byla jedním z prvních trubadúrů punku a new wave, ovšem ve zcela jedinečném provedení. Po rozpadu skupiny se Patti Smith na dlouhou dobu přestává hudbě věnovat a představuje se až v roce 1988 albem Dream of Life, jež má sice v sobě již popové prvky, ale na působivosti a nápaditosti mu to nijak neubírá. Od vydání tohoto alba se zpěvačka objevuje s velkými prodlevami s několika dalšími de...

Patrik Maturkanič (5)

Slovenský římskokatolický duchovní, teolog, filozof, pedagog a spisovatel. Působí v Česku.

Patrick Rothfuss (6)

Patrick James Rothfuss je americký spisovatel fantasy a přednášející na vysoké škole. Je autorem předpokládané trilogie Kronika Královraha, která byla odmítnuta několika nakladatelstvími před tím, než první knihu série, Jméno větru, vydala v roce 2007 společnost DAW/Penguin. Kniha získala kladný ohlas kritiků a dostala se na seznam bestsellerů deníku The New York Times. Narodil se v Madisonu ve Wisconsinu a kvůli nevlídnému počasí a nepřítomnosti kabelové televize vyrůstal jako vášnivý čtenář. V roce 1991 se zapsal na University of Wisconsin–Stevens Point. Původně plánoval vystudovat jako chemický inženýr, pak se ale rozhodl pro klinickou psychologii a nakonec si po třech letech, kdy studoval každý pro něj zajímavý předmět, nezvolil žádný hlavní obor. Během té doby pracoval na nesmírně dlouhém fantasy románu s názvem The Song of Flame and Thunder . V roce 1999 absolvoval s bakalářským titulem z angličtiny. Dva roky po získání titulu MA na Washington State University se vrátil učit na Stevens Poin. Po dokončení The Song of Flame and Thunder poslal tento román několika nakladatelům, ale byl odmítnut. V roce 2002 vyhrál soutěž Writers of the Future s výňatkem z knihy. Poté prodal práva na knihu společnost DAW Books. The Song of Flame and Thunder se rozdělila na trilogii a byla přejmenována na Kronika Královraha. První díl s názvem Jméno větru byl publikován v dubnu roku 2007. Kniha vyhrála Quill Award a dostala se na seznam bestsellerů deníku The New York Times. Trilogie byla původně zamýšlená jako jeden dlouhý příběh s pracovním názvem The Song of Flame and Thunder . Byl rozdělen na tři části kvůli své délce a jméno bylo změněno, aby se nepletlo s Píseň ledu a ohně spisovatele George R. R. Martina. Série je v podstatě autobiografií známého hudebníka, sympatika, studenta Univerzity a dobrodruha Kv...

Patrick Forsyth (4)

Americký ekonom, marketingový pracovník.

Patricia Spinelli (3)

Francouzská pedagožka, ředitelka l'Institut Supérieur Maria Montessori - centra pro pedagogy a asistenty AMI. Publikace z oboru.

Patricia Moyes (5)

Patricia Pakenham-Walsh se narodila v Bray, County Wicklow, Irsko. Vystudovala dívčí školu v Northamptonu. V letech 1946–1954 byla technickou poradkyní slavného herce Petera Ustinova pro filmy . Později pracovala jako asistentka pro střih u London Vogue. V roce 1960 napíše scénář pro film Time Remembered, který je natolik úspěšný, že odstartuje její literární dráhu. Autorka dvaceti detektivních románů s inspektorem Henry Tibbettem a třech knih bez této postavy. Vdala se roku 1951 za fotografa Johna Moyese; rozvedli se v roce 1959. Později se provdala za Jamese Haszarda, lingvistu u Mezinárodního měnového fondu v Haagu. Její jméno je tudíž občas uváděno jako Patricia Moyes – Haszard. Zemřela ve svém domě na ostrově Virgin Gorda ve věku 77 let.

Patricia Harman (2)

Patricia Harman strávila přes třicet let péčí o ženy jako porodní asistentka. Nejprve jako laická-porodní asistentka, pomáhající na komunálních farmách v Západní Virginii a později jako kvalifikovaná zdravotní pracovnice ve fakultních nemocnicích a komunitních nemocničních porodních domech. Strávila více než deset let v šedesátých a sedmdesátých letech. Své divoké mládí strávila ve venkovských komunitách ve Washingtonu , Connecticutu a Minnesotě . Během války ve Vietnamu společně s manželem Tomem Harmanem cestovala po zemi, často stopovali, zatímco hledali místo, kde se usadí. V roce 1974 koupili farmu se skupinou podobně smýšlejících přátel na vrcholu hřebene v Roane County, West Virginia. V komunitě stavili srubové domy, kopali rybníky, pěstovali si a uchovávali své vlastní potraviny srubových domů, kopal rybník, rostl a uchovali svou vlastní jídlo a nastartovali Growing Tree Natural Foods Cooperative. Tehdy během této doby Patsy asistovala u jejího prvního porodu doma, víceméně náhodou. "Někteří lidé jsou předurčeni," napsala. "Zrovna jsem byla u své přítelkyně z komunity, když v tom odešla do práce, a tak jsem nakonec odrodila své první dítě." Brzy poté, P. Harman odcestovala do Austinu v Texasu trénovat s kolektivem domácích porodních bab. Když se vrátila, stala se jedním ze zakládajících členů The West Virginia družstva porodních asistentek. Její vášeň pro péči o ženy a děti ji dovedla k tomu, aby si udělala rekvalifikaci a také první krok k získání licencí jako certifikovaná porodní asistentka. V roce 1985 společně s manželem, kočkou a dětmi vycestovala na sever, a zahájila své přípravy na univerzitě v Minnesotě, kde získala svůj titul kvalifikované porodní asistentky. Za posledních dvacet let byla paní Harman zdravotní sestrou, porodní asistentkou na fakultě The Ohio State University, Case Western Reserve University a nejnověji na West Virginia University. V roce 1998 odešla do soukromé praxe s manželem T...

Pascal Durantel (4)

Francouzský novinář, spisovatel, autor encyklopedií a knih o rybářství a myslivosti. Pascal Durantel je biolog. Pracoval na Ministerstvu vnitra předtím, než se obrátil k žurnalismu v přírodě, myslivosti a rybářství. Také pracoval ve vydavatelství více než 20 let. Rád rybaří.

Park Min-džun (2)

Španělský spisovatel.

Pantelejmon Sergejevič Romanov (3)

Ruský prozaik.

Pankaj Joshi (4)

Spoluautor učebnice angličtiny.

Pamela Ingrahm (5)

Autorka romantických příběhů.

P. J Banyard (2)

Britský novinář, historik a spisovatel. Věnoval se také charitě. Autor populárně-naučných publikací.

Ousmane Sembène (3)

Senegalský prozaik a tvůrce senegalské kinematografie.

Ouarda Saillo (4)

Německá spisovatelka, původem z Maroka.

Ottorino Respighi (3)

Ottorino Respighi byl italský skladatel, muzikolog a dirigent, proslulý svými symfonickými básněmi a schopností začlenit vlivy staré hudby do moderního orchestrálního idiomu. Respighi se narodil 9. července 1879 v italské Bologni, studoval hudbu na Liceo Musicale v Bologni a v kompozici se dále vzdělával pod vedením Nikolaje Rimského-Korsakova v Rusku. Jeho kariéra vzkvétala na počátku 20. století a jeho pověst se upevnila díky dílům evokujícím bohaté kulturní dědictví Itálie.

Otto Willi Gail (3)

Německý spisovatel a novinář. Popularizátor vědy.

Otto Thume (3)

Otto Kulhánek (2)

Narozen 30.12.1908. Dr., sportovní novinář, tělovýchovný pracovník.

Otto Horský (2)

Narozen 13. 4. 1938 v Prostějově. Ing., CSc., vysokoškolský učitel, autor cestopisů, stavební inženýr a geolog, zaměřený na hydrotechnické stavby. Autor námětů a spoluautor scénářů dokumentárních pořadů v televizi i rozhlase.

Otto Čmolík (5)

Narozen 22.3.1931 v Božkově u Plzně. PhDr., CSc., pracovník mládežnického hnutí, práce z oboru.

Otis Redding (3)

Otis Redding byl významný americký soulový zpěvák a skladatel, který proslul svým vášnivým projevem a hlubokým vlivem na žánr soulové a R&B hudby. Narodil se 9. září 1941 v Dawsonu ve státě Georgia a jeho kariéra odstartovala na počátku 60. let. Často se na něj vzpomíná pro jeho vášnivou pódiovou prezentaci a chraplavý hlas, který vyjadřoval hluboké emoce. Jeho debutové album "Pain In My Heart" vyšlo v roce 1964 a obsahovalo jeho první stejnojmenný hit. Reddingovo třetí studiové album "Otis Blue / Otis Redding Sings Soul", vydané v roce 1965, je považováno za jedno z nejlepších soulových alb všech dob a obsahovalo klasické skladby jako "Respect" a jeho coververzi písně "Satisfaction" od The Rolling Stones.

Otília Nevřelová (6)

Autorka učebnic výtvarné výchovy.

Otakar Šetka (4)

Narozen 17. 3. 1889 v Jindřichově Hradci, zemřel 20. 2. 1969 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, lexikografické práce, dramata, písňové texty, překlady z francouzštiny a němčiny.

Otakar Přáda (3)

Autor publikací o bezpečnosti práce.

Otakar Nejedlý (5)

Otakar Nejedlý byl český malíř. Navštěvoval gymnasium v Roudnici, a již jako student nižších tříd měl velký zájem o malování, pro který měli pochopení také jeho rodiče. Podporoval ho i přítel Angelo Zeyer , student Akademie výtvarných umění v Praze, žák Václava Brožíka. V patnácti letech odešel O. Nejedlý do Prahy, kde chtěl studovat na Akademii výtvarných umění nebyl však přijat. Přihlásil se tedy na soukromou školu krajinomalby Ferdinanda Engelmüllera, kterou navštěvoval tři roky. Jeho dalším učitelem a přítelem byl Antonín Slavíček; malovali spolu déle než rok v místě Slavíčkovy krajinářské inspirace, Kameničkách na Vysočině. Po návratu do Prahy se Nejedlý plně zapojil do uměleckého i společenského života, vstoupil do SVU Mánes a hodně cestoval, hlavně po jižní Evropě. Spolupracoval především s Vincencem Benešem, jehož ovlivnění kubismem je patrné i na Nejedlého obrazech z tehdejší doby. V roce 1907 se v Římě seznámil se začínajícím malířem Jaroslavem Hněvkovským a uvažovali, že se vypraví na velkou malířskou cestu do Indie a na Cejlon. Již za tři neděle po tomto rozhodnutí odjeli na Sicílii, odkud chtěli odplout lodí do Colomba na Cejlonu. Cestu však museli z nejrůznějších důvodů několikrát odložit, hlavně kvůli nemoci a úmrtí Nejedlého matky. Až 12. září 1909 konečně vypluli. Odjížděli plni nadějí a plánů, hlavně však naivních představ, a bez základních předpokladů – peněz a znalosti angličtiny. Na Cejloně strádali, často trpěli hladem, stále však malovali. V naději na lepší obživu odjeli do jižní Indie s idealistickými představami, že je zaměstná nějaký bohatý mahárádža. V Kerale však žili jen u domorodců z nejnižších kast, nejprve v rybářských vesnicích na pobřeží, později v horách, kde se živili lovem. Útrapy takového živoření Nejedlý těžko snášel, dokonce onemocněl malárií, takže se v roce 1911 vrátil domů. Hněvkovský v Indii zůstal ještě další dva roky. ...

Otakar Nečas (3)

Architekt, práce a překlady z oboru.

Otakar Nahodil (5)

Narozen 1.12.1923 v Praze, zemřel 4.12.1995 v Praze. PhDr., DrSc., etnolog a kulturolog, práce z oboru, žil v emigraci. Prof. univerzity ve Freiburgu.

Otakar Moravec (3)

Narozen 25.12.1887 v Praze, popraven 10.6.1943 v Drážďanech . Novinář, korektor a literární kritik, autor publikací z oboru historie, jazykovědy, zdravotnictví a autor prací o armádě a kulturních a politických osobnostech.

Otakar Kriebel (5)

Narozen 13.9.1882 v Uničově. RNDr., profesor učitelského ústavu, pedagogické publikace, drama.

Otakar Kádner (6)

Otakar Kádner byl pedagog, profesor a děkan Filozofické fakulty. Je autorem rozsáhlého díla z oblasti pedagogiky. Po Karlu Slavoji Amerlingovi a Františku Drtinovi byl třetím profesorem pedagogiky na české univerzitě. Byl synem učitele Františka Kádnera, který se narodil 11. srpna 1836 v Hřivicích Václavu Kadnerovi, rolníkovi v Hřivicích čp. 42 a jeho manželce Kateřině, roz. Cyprian. Jiří V. Klíma ve vzpomínkové knize k 50. výročí narození Otakara Kádnera uvádí, že Kádnerovi byli původem Němci ze Saska a do Čech přišli v době sedmileté války jako zchudlý šlechtický rod. V 18. a zejména ve století 19. v Hřivicích žilo rodin Kádnerů několik, vzdáleně si byli všichni příbuzní. František Kádner jako prvorozený syn Václava Kadnera z Hřivic vychodil nejprve základní školu v Žatci, poté studoval na rakovnické reálce, kde maturoval ve školním roce 1852/1853. Po maturitě navštěvoval český ústav pro vzdělání učitelů v Praze a ukončil zkouškami v roce 1855. V době pražských studií byl žákem a přítelem Amerlingovým. Po dostudování nastoupil jako podučitel v Petrovicích u Rakovníka . Dalších sedm let vyučoval na městské škole v Radnicích, tam se aktivně zapojil do spolkového a národního života. Zasloužil se o obnovení čtenářského spolku založeného v roce 1818 Antonínem Puchmajerem a knihovny. Z Radnic přešel učit do Úhonic , zde založil čtenářský a pěvecký spolek a zapojil se také velmi účinně do společenského života. V Úhonicích se 22. října 1866 oženil s Marií Strnadovou z Úhonic , dcerou místního řídícího učitele Jana Strnada a Kláry, roz. Dekarové. Jako třetí ze sedmi dětí se 11. května 1870 v úhonické škole narodil syn Otakar . Z Úhonic se rodina v roce 1872 stěho...

Otakar Jiráni (4)

Narozen 10.1.1879 v Havlíčkově Brodě, zemřel 24.1.1934 v Praze. PhDr.,univerzitní profesor, práce v oboru antické filologie a literatury, překladatel z řečtiny a latiny.

Otakar Husák (5)

Otakar Husák byl československý generál, legionář a ministr obrany v letech 1920–1921. Vystudoval reálné gymnázium v Karlíně. Po maturitě pokračoval v letech 1904–1909 ve studiu chemie na ČVUT. Studium zakončil ziskem titulu inženýr. Po studiu odešel do Ruska, kde se stal v roce 1914 ředitelem soukromé chemické továrny ve Varšavě. Po vypuknutí první světové války vstoupil do České družiny, kde se stal velitelem čety. Od ledna 1916 velel rotě Československého střeleckého pluku a od jara 1917 praporu 1. střeleckého pluku. Před bitvou u Zborova byl těžce raněn. Po vyléčení byl velitelem prvního lodního transportu legionářů severní cestou z Archangelska do Francie, kde se jako velitel praporu zúčastnil bitvy u Terronu. V prosinci 1918 se spolu s T. G. Masarykem vrátil do vlasti, kde působil jako přednosta vojenské kanceláře prezidenta republiky. Dne 15. září 1920 byl jmenován jako nestraník ministrem národní obrany v tzv. první vládě Jana Černého. Po demisi vlády 26. září 1921 odešel na vlastní žádost do zálohy. Když stát ve 20. letech založil továrnu na výbušniny Explosia v Semtíně, stal se Husák jejím prvním ředitelem. Brzy po okupaci Československa v březnu 1939 byl Otakar Husák zatčen a až do roku 1945 vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Po skončení druhé světové války byl v červnu 1945 jmenován ředitelem Synthesie Semtín. V této pozici působil až do března 1948, kdy byl penzionován. V roce 1950 byl znovu zatčen a vězněn do roku 1956 na Pankráci a na Mírově. Po propuštění z vězení musel i přes vysoký věk pracovat, aby získal nárok na důchod. Do důchodu tak odešel teprve v 75 letech v roce 1960. Zemřel v Praze 12. června 1964. V roce 1968 byl rehabilitován. Teprve po roce 1989 ale mohl být in memoriam vyznamenán Řádem Milana Rastislava Štefánika II. třídy . Město Nymburk mu v roce 1998 udělilo čestné občanství....

Otakar Fuka (2)

Otakar Fuka byl český filmový scenárista, režisér a pedagog. Studium na pražské FAMU ukončil v roce 1960, ale již tehdy po několik let pracoval jako pomocný režisér a asistent režie v Barrandovských ateliérech. V 60. letech chvíli působil i v Řecku, nicméně k samostatné režijní práci se dostal až v roce 1971, kdy debutoval snímkem Svědectví mrtvých očí. Od roku 1980 vyučoval jako odborný asistent na pražské FAMU a působil zde, mimo jiné, též jako odborný pedagogický dozor při natáčení absolventských filmů.

Otakar Červinka (6)

Narozen 20.5.1925 v Toušeni, zemřel 24.5.2002 tamtéž. Ing., dr., docent katedry organické chemie na VŠCHT, literatura z oboru.

Ota Setzer (6)

Středoškolské vzdělání získal Ota Setzer na reálce v Praze. Poté studoval pojistnou matematiku na Vysoké škole speciálních nauk a současně navštěvoval přednášky na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Státní zkoušky vykonal z pojistné techniky , pojistné matematiky, matematické statistiky a v roce 1930 získal aprobaci z matematiky a deskriptivní geometrie. Od roku 1930 do roku 1934 působil na měšťanské škole v Kralupech nad Vltavou a v letech 1934-48 na gymnáziu ve stejném městě . Později se stal učitelem na gymnáziu v Berouně a na průmyslové škole v Kladně. V roce 1951 byl jmenován odborným asistentem na fakultě architektury a pozemního stavitelství na ČVUT a o 6 let později se stal docentem deskriptivní geometrie na stavební fakultě ČVUT. Na fakultě učil do roku 1981. Přednášel rovněž na Vysoké škole chemicko-technologické, na lesnické fakultě ČVUT, na Vysoké škole umělecko-průmyslové a na Akademii výtvarných umění. Ota Setzer byl autorem řady prací z deskriptivní geometrie a spoluautorem skript pro studenty stavební fakulty. Pracoval jako výkonný redaktor časopisu Rozhledy matematicko-fyzikální .

Ota Nutz (3)

Narozen 20. 1. 1939 v Jablonci nad Nisou, zemřel 6. 12. 2000 v Praze. Novinář, rozhlasový publicista a televizní scénárista.

Ota Kramář (4)

Ota Kramář, vlastním jménem Otto Kramář byl český redaktor, scenárista a spisovatel, autor populárně naučných a dobrodružných knih pro děti a mládež.

Ota Hora (3)

Ota Hora byl český a československý politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, později exilový politik. Od mládí se veřejně angažoval. V rodném městě byl aktivní v Sokolu a v národně socialistické straně. Roku 1932 se stal nejmladším členem jejího ústředního výkonného výboru. Často cestoval a publikoval cestopisné črty. Za války působil v ilegální publicistice. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do parlamentních voleb v roce 1948. V rámci strany patřil po roce 1945 mezi představitele mladé generace s napojením na studentské kruhy. Byl zvolen předsedou národně socialistické mládeže. Profiloval se kriticky k sílícímu vlivu KSČ v policii a čelil mu v bezpečnostním výboru parlamentu společně s lidoveckým poslancem Bohumírem Bunžou. V prosinci 1947 vystoupil s teorií, že Československo lze považovat za policejní stát. Po únorovém převratu v roce 1948 odešel do exilu, nejprve do západního Německa, později do Kanady, a podílel se na činnosti exilové národně socialistické strany. V rámci exilové strany představoval společně s Aloisem Čížkem mladší generaci, kriticky naladěnou vůči špičkám strany a vůči vedení Petra Zenkla. Vydával list Mladé proudy. Byl členem výkonného výboru Rady svobodného Československa a čestným předsedou Sokola v Kanadě. Získal ocenění Canadian Silver Jubilee Medal a Masarykovu cenu Československého sdružení v Kanadě za rok 1988. V roce 1990 bylo bez jeho vědomí dojednáno sloučení exilové strany s představiteli Československé strany socialistické . Roku 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1993 z...

Ota Černý (4)

Narozen 10. 9. 1943 v Kladně, zemřel 16. 2. 2021. Televizní redaktor a moderátor, sportovní publicista.

Ota Brožek (3)

Narozen 1923, zemřel 22.1.1974 v Praze. Novinář, reportáže, prózy.

Oskar Mališ (5)

Narozen 21. 4. 1900 v Uherském Hradišti, zemřel 1. 5. 1965 v Praze. Zemědělský odborník, autor prací z oboru. Také prozaik a publicista.

Oskar Kokoschka (3)

Oskar Kokoschka byl rakouský malíř, ilustrátor a grafik, kromě toho také spisovatel a autor divadelních her . Nejznámější jsou jeho intenzivní expresivní portréty, u kterých se snaží vystihnout psychiku a emoce modelu, a malby krajin, především množství městských a krajinných panoramat. Jeho tvorbu ovlivnila vídeňská secese, německý expresionismus a fauvismus. V malbě používá syté barevnosti, energické tahy štětce, deformaci figur. Jeho dědeček Václav a strýc Josef z otcovy strany byli pražskými zlatníky, další strýc byl hodinářem. Zlatnickému řemeslu se v rodinné dílně vyučil i Oskarův otec Gustav Josef , , ale stal se cestujícím obchodním zástupcem továrny. Matka se jmenovala Marie Romana Loidlová . Oskar se narodil jako druhý syn ze čtyř dětí, nejstarší Gustav zemřel jako batole. Nejmladší syn užíval jméno Bohuslav , což potvrzuje, že v rodině přetrvával český živel. Oskar se narodil 1. března 1886 v Pöchlarnu, následujícího roku otcovy obchodní záměry rodinu dovedly do Vídně. Oskar absolvoval c. a k. státní reálnou školu ve Währingu. Z té doby pocházejí jeho nejstarší dochované kresby a akvarely. Výsledky byly rozporuplné, jeho talent rozpoznal Carl Otto Czeschka, který jej přijal do své třídy. V letech 1905—1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni, kde byl jedním z jeho učitelů Gustav Klimt. Věnoval se především portrétům, ovlivněn Van Goghem a vládnoucí secesí. Velký vliv na něj měl i vídeňský malíř Rudolf Kalvach, kterého považoval za svého učitele. Navázal vášnivý, často bouřlivý poměr s Almou Mahlerovou-Werfelovou, krátce po smrti její čtyřleté dcery Marie Mahlerové a ukončení jejího poměru s Walterem Gropiem. V roce 1912, po několika společných měsících s ním Alma otěhotněla, dítě si však nechala vzít a odmítla také sňatek. Roku 1914 se vztah rozpadl a Kokoschka dobrovolně narukoval do rakouské armády a ...

Oskar Andrysek (5)

Narozen 21. 2. 1931 v Praze, Prof., MUDr. DrSc., docent nukleární medicíny na katedře fyziky University Karlovy, práce z oboru onkologie.

Ortrud Grieb (2)

Německá zahradní inženýrka, věnuje se též fotografování a kresbě.

Orquesta Aragon (6)

Oriana Fallaci (4)

Oriana Fallaci byla italská novinářka, spisovatelka a v posledních letech života také kritička islámu. Včetně překladů dosáhl prodej jejích knih dvaceti milionů výtisků. Pocházela z Florencie , kde se narodila i zemřela. Ve Florencii také vystudovala univerzitu a stala se redaktorkou. Po čase jí ale práce v redakci začala být málo náročná a jako první žena v Itálii se stala válečnou korespondentkou. Od té doby vystřídala řadu válečných front. dostala se například do Vietnamu, Saúdské Arábie, Libye, Jordánska, Kuvajtu, Libanonu, Pákistánu, Indie, Bangladéše či Íránu. Po roce 1991 žila v New Yorku. Fallaci byla velmi úspěšnou novinářkou, vynikala především jako autorka rozhovorů. S respondentem vždy jednala jako rovná s rovným. V jednom z nejznámějších rozhovorů, kdy jako jediná žena-novinářka dostala ještě před íránskou revolucí v roce 1979 k šíitskému vůdci Íránu ajatolláhu Chomejnímu se nejdřív přizpůsobila tamním zvyklostem a na audienci si vzala čádor. Neslevila ze svých zásad a kladla velmi ostré otázky a podráždila ho otázkami o právech žen natolik, že Chomejní vykřikl: "Pokud se vám nelíbí islámské oblečení, nejste povinna dodržovat. Čádor je pouze pro mladé a vážené ženy." Fallaciová si poté strhla čádor z hlavy se slovy: "Hned teď si tenhle hloupý středověký hadr sundám." Mezi jinými napsala rozhovor i s Dalajlámou, Henrym Kissingerem, Zulfikárem Alí Bhuttem, Muammarem al-Kaddáfím, Federicem Fellinim, Sammym Davisem ml., Jásirem Arafatem, Haile Selassiem a Lechem Wałęsou. Přispívala například do novin Corriere della Sera , kde uveřejňovala své reakce na velké teroristické útoky. Zejména po útocích z 11. září 2001 považovala jakýkoli dialog s islámskými zeměmi za nemožný, což se snažila doložit i vlastní zkušeností. Jedno z jejích prohlášení o islámu vzbudilo vlnu nesouhlasu a musela kvůli němu ...

Ondřej Závodský (5)

Narozen 20. 11. 1979 v Praze. JUDr., PhD., právník a státní úředník, zaměřuje se na oblast boje proti korupci. Věnuje se sociálně-právním otázkám zdravotně postižených.

Ondrej Šedivý (6)

Narozen 1935 v Mankovkách, okr. Nitra. Prof., RNDr., DrSc., matematik a vysokoškolský pedagog.

Ondřej Navrátil (5)

Narozen 8.8.1980 ve Vsetíně. Výtvarný pedagog, propagační výtvarník, práce z oboru dějin umění.

Ondřej Macura (4)

Narozen 3. 1. 1980 v Praze. Spisovatel a básník, středoškolský učitel.

Ondřej Horák (6)

Narozen 1976 v Českých Budějovicích. Práce z oboru české literatury, redaktor, též autor beletrie.

Ondřej Fibich (5)

Ondřej Fibich je český básník, šumavský regionalista a vydavatel díla Karla Klostermanna. V mládí byl sportovcem , posléze disidentem, autorem, editorem či vydavatelem samizdatových publikací a antologií v Praze a  – po svém přestěhování - v Pošumaví . Od roku 1990 oficiálně vydal celou řadu básnických sbírek, souborů krajových pověstí, vlastivědných publikacích o Pošumaví a knih pro děti. Básně publikoval i v Německu, Nizozemsku, Polsku a Francii. Napsal také řadu textů pro hudbu od populární po folk ; k těm nejzajímavějším patří básnický doprovod „konceptuálních“ alb / folkrockových oratorií Královna severních záseků a Poslední večeře podle Leonarda. Vedle řady manuálních profesí pracoval jako nakladatel, editor, knihkupec a antikvář. Člen Společenství bardů. Jeho matka pocházela z Moravy , otcův rod z Kutné Hory. Fibichův otec byl dlouho přesvědčeným komunistou, v 60. letech docentem na FF UK v Praze a zakladatelem naší politologie. Po srpnu 1968 se rodina uchýlila do Rakouska , odkud se v roce 1969 vrací. Od roku 1969 a otcova vyloučení ze strany jsou oba rodiče nuceni vykonávat manuální profese. Ondřej Fibich se narodil 27. ledna 1954 na Křižíkově ulici v pražském Karlíně, později se s rodiči přestěhoval do Liboce . Zde chodí na základní školu a začíná se věnovat sportu – zejména fotbalu . Rodinné prostředí formuje jeho vztah k umění: blízkým Fibichovým příbuzným je básník Vítězslav Nezval, Fibichů...

Olivia Remes (3)

Anglická životní koučka, věnuje se výzkumu duševního zdraví, práce z oboru.

Olivia Kiernan (3)

Olivia Kiernanová je irská spisovatelka a blogerka. Více než deset let pracovala jako chiropraktička a při práci dálkově studovala tvůrčí psaní na univerzitě v Sussexu. Vyrostla v irském hrabství Meath a ve své tvorbě se inspiruje irskou krajinou, kulturou a vypravěčskou tradicí. Román Bez dechu je její prvotinou, nyní píše jeho pokračování The Killer in Me . Autorka v současné době žije v anglickém Oxfordshiru.

Oliver W Sacks (3)

Oliver Sacks (5)

Oliver Burian (3)

Prožil dětství na Letné. Vyrůstal v činžáku, v němž bydlel František Hrubín, který mu dal k dispozici svou rozsáhlou knihovnu obsahující díla běžně nedostupná, a tím v něm probudil jeho mimořádný zájem o literaturu. Jeho druhou vášní se stalo bruslení – v šesti letech začal hrát hokej za Spartak Praha Sokolovo. Dětství a pubertu strávil mezi Štvanicí a Sportovní halou v Parku Julia Fučíka, ponořen do knih a ledního hokeje. V roce 1969 žil delší dobu s rodiči v USA. Naučil se zde anglicky a angličtina se stala jeho dalším koníčkem. V roce 1987 ukončil aktivní sportovní činnost v Pražské Slávii, kdy do té doby vystřídal týmy od Sparty, přes I. ČLTK Praha, Duklu Liberec, Škodu Plzeň, Slovan Ústí nad Labem. Pak působil jako výtahový technik, průvodce cestovního ruchu, manažer a posléze ředitel jazykové školy Angličtina Expres. V roce 1992 nastoupil do Bontonu jako ředitel distribuce, stal se viceprezidentem společnosti se zaměřením na maloobchod a distribuci, následně byl spolumajitelem a ředitelem distribuční společnosti Panther. Stálý pokles prodeje fyzických nosičů, jejichž boom a útlum popisuje v chystané románové trilogii Soumrak nosičů, která vyjde počátkem roku 2015, způsobil, že tuto branži opustil a věnuje se nyní konzultační činnosti a literární tvorbě. Povídky toaletní jsou jeho prvotinou. Mezi jeho životní vášně stále patří sport, literatura, hudba, film a divadlo.

Oliver Bowden (5)

Anton Gill je anglický spisovatel. Publikuje také pod svými třemi pseudonymy: Oliver Bowden, Antony Cutler, a Ray Evans. Gill se narodil v Ilfordu v Essexu, německému otci a anglické matce a vyrostl v Londýně. Byl vzděláván v Chigwell School Clare College v Cambridgi. Pracoval jako herec i jako režisér v divadle , pro Arts Council, BBC a TV-am . Následně se věnoval na plný úvazek psaní. Profesionálním spisovatelem na plný úvazek se stal v roce 1984, a od té doby publikoval více než 35 knih, na různých starých a současných historických podmětech, včetně tří biografií. Jeho díla zahrnují jak beletrii a non-fiction , kde jeho speciální zaměření je moderní Evropská historie, včetně knihy "Cesta zpět z pekla" , An Honourable Defeat a Berlin to Bucharest. V beletrii napsal řadu knih na téma egyptských záhad, které představovaly jako první na světě soukromé očko, písaře Huy, které byly zveřejněny po celém světě. Nedávno publikoval knihu Sacred Scroll na téma historie a tajemství, s vydavatelstvím Penguin. Je také autorem dvou biografií a to William Dampier a Peggy Guggenheim. Jeho nejnovější vydané tituly jsou romány City of Gold a Prokletý . Pod pseudonymem Oliver Bowden napsal od roku 2009 již osm románů na základě příběhů slavné herní série Assassin's Creed a to konkrétně Assassin's Creed: Renesance, Assassin's Creed: Bratrstvo, Assassin's Creed: Tajná Křížová výprava, Assassin's Creed: Odhalení, Assassin's Creed: Opuštěný, Assassin's Creed: Černá vlajka, Assassin's Creed: Jednota a Assassin's Creed: Podsvětí. V České republice tyto knihy vydává nakladatelství Fantom Print....

Olga Zelinková (5)

doc. PaedDr. Olga Zelinková, CSc. je docentkou speciálně pedagogických věd, akademickou pracovnicí katedry psychosociálních věd a etiky UK HTF. Je absolventkou Pedagogické fakulty UK, oboru speciální pedagogika. Vědecky a pedagogicky je zaměřena na diagnostiku a poradenství, specifické poruchy učení a chování v celém věkovém kontinuu a problematiku menšinových skupin obyvatel. Je prezidentkou České společnosti „Dyslexia“. Publikační činnost je zaměřena zejména na psychosociální důsledky specifických poruch učení a chování a funkční negramotnost. Vyučuje předměty: Sociální práce se zdravotně postiženými, Rizikové skupiny a rizikové chování, Sociální diagnostika a poradenství.