Všichni Autoři a témata

Sandra Byrd (3)

Sandra je známá autorka historické beletrie a to včetně její série Tudor, Zemřít pro: Román Anny Boleynové. Po svém prvním odmítnutí ve věku třinácti let, autorka Sandra Byrd nyní zveřejnila více než čtyřicet knih. Její fiction debut, Ať jedí koláče, bylo ve finále Christy Award, stejně jako její první historický román, Zemřít pro: román Anny Boleynové. Zemřít pro byl také jmenován Library Journal jako nejlepší knihy pro rok 2011. Druhý díl The Secret Keeper: román Kateryn Parr, byl jmenován Library Journal jako nejlepší kniha roku 2012 a Zemřít pro: Růže mají trny: Román Elizabeth byl publikován v dubnu roku 2013. Také publikovala desítky knih pro mládež jako jsou série London Confidential nebo Forever Friends a French Twist. Sandra také pomáhá novým spisovatelům rozvíjet svůj talent. www.sandrabyrd.com Žije poblíž Seattlu, Washington. Navštivte SandraByrd.com

Sándor Jávorka (3)

Maďarský botanik, autor publikací o květeně lesů a luk.

San-Antonio (3)

San Antonio je druhé nejlidnatější město v americkém státě Texas a sedmé nejlidnatější město ve Spojených státech. V roce 2010 zde žilo více než 1,3 milionu obyvatel. V metropolitní oblasti města žije přes 1,8 milionu obyvatel, což je neobvykle málo. Ve Spojených státech je počet obyvatel v aglomeraci většinou několikrát větší, než počet obyvatel města. San Antonio je sídlo Bexar County a rozloha města je 1067,3 km². V San Antoniu se nachází několik významných nemocnic a výzkumných lékařských zařízení. Farmaceutický průmysl je takřka jediným průmyslem. Největší základna amerického letectva je právě v San Antoniu – Lackland Air Force Base. Ročně tam prodělá výcvik přibližně 40 000 příslušníků americké US Air Force. Tato základna rovněž školí příslušníky členských států NATO včetně ČR. Pevnost Alamo byla svědkem bitvy Američanů o Texas. Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 1 327 407 obyvatel. Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 63,2 % populace. NBA: San Antonio Spurs

Samuel Sattin (4)

Samuel (4)

Francouzský mnich řádu trapistů, jeden ze zakladatelů a opat trapistů v Opatství Matky Boží v Novém Dvoře.

Sam Xabyssus (5)

Narozena 22. 4. 1992 v Opavě. Spisovatelka, pečovatelka, cestovatelka, blogerka, pracovnice na výletních lodích, pokojská v hotelu.

Sam Christer (5)

San Christer je pseudonym, za nímž se skrývá Brit Michael Morley, televizní reportér, producent a režisér . Pod svým jménem debutoval v roce 2008 thrillerem Spider o sériovém vrahovi, do celosvětového povědomí se však dostal díky románu The Stonehenge Legacy, jenž vyšel ve třiceti pěti jazycích. Autor žije v Derbyshire.

Sally Salminen (4)

Narodila sa na Alandských ostrovoch, pracovala ako slúžka vo Švédsku. Neskôr sa presťahovala do USA, kde napísala svoj najslávnejší román Katrina, ktorý bol preložený do viac ako 20 jazykov. Zomrela v Kodani.

Sally Rooney (6)

Sally Rooneyová je irská spisovatelka a scenáristka. Je známá především jako autorka románů, píše i krátká prozaická díla, recenze, eseje. Kromě prózy uveřejňuje i poezii. Vystudovala angličtinu na Trinity College Dublin, začala zde studovat také politiku, ale studium nedokončila. V roce 2013 získala magisterský titul v oboru americká literatura. Během studií se věnovala debatním soutěžím, v roce 2013 zvítězila na Mistrovství Evropy univerzit v debatování. Než se stala spisovatelkou, pracovala v restauraci na administrativní pozici, krátce působila jako redaktorka v literárním časopisu The Stinging Fly. Označuje se za marxistku, žije v Dublinu. Svůj první román napsala ve svých 15 letech. Od 2014 začala psát systematicky. V roce 2015 vyšel její esej Even If You Beat Me o soutěží v debatování, díky němu navázala kontakt s agentkou Tracy Bohanovou z Wylie Agency. Debutový román Rozhovory s přáteli dokončila během magisterského studia americké literatury. Román vyšel v roce 2017 a v roce 2018 byl nominován na Mezinárodní cenu Dylana Thomase Swansea University. a na Folio Prize za rok 2018. Román se stal knihou roku Sunday Times, Observeru a Telegraphu, dostal se do užšího výběru na cenu Sunday Times EFG Short Story Award a získal cenu Sunday Times/PFD Young Writer of the Year Award. Podle románu vznikl v roce 2022 televizní seriál. V roce 2018 vyšel její druhý román Normální lidi , který byl nominován na prestižní Man Bookerovu cenu, v roce 2018 získal titul Irský román roku v rámci Irish Book Awards a stal se knihou roku 2018 nakladatelství Waterstones. V roce 2018 získal knižní cenu Costa Book Award a v roce 2019 cenu British Book Awards, v témže roce byl zařazen do nominace na Dylan Thomas Prize a Women's Prize for Fiction. Román byl v roce 2020 adaptován do podoby televizního seriálu. V roce 2...

Sally Page (6)

Sally Morningstar (3)

Zabývá se léčitelstvím a duchovním poradenstvím.

Sally Bradford (3)

Sai; Natsuo, (3)

Sadie Jones (4)

Britská spisovatelka.

Sabine Martin (2)

Sabine Letuwnik (5)

Je diplomovaná učitelka gymnstiky. Je trnérkou fitness. Má vlastní fitness studio specializované pro ženy. Má dvě děti.

Sabine Bruns (3)

Autorka publikací z oboru zahrádkářství, ilustrátorka.

S. C. (6)

S Lorenz (6)

Ryder Windham (4)

Americký spisovatel a editor.

Ryan Kendall (4)

Růžena Žižková (4)

Narozena 9. 7. 1918 v Ivančicích. Učitelka, básnířka.

Růžena Šišková (4)

Narozena 1937. Prom. fil., slavistka, zabývá se jazykovědnou ukrajinistikou, specializace lexikologie, dialektologie .

Ruth Symons (6)

Editorka a autorka převážně dětských knih.

Russell Ash (5)

Autor populárně-naučných publikací.

Rupert Hochleitner (5)

Německý konzervátor státních mineralogických sbírek, autor příruček o minerálech a krystalech.

Rudolf Urbanec (4)

Český hudební skladatel, aranžér, dirigent vojenských a dechových orchestrů, vedoucí nahrávek Supraphonu. Narozen 3. prosince 1907 v Dačicích , zemřel 28. prosince 1976 v Praze .

Rudolf Svačina (4)

Autor žil a působil na Chodsku,vydal i napsal řadu publikací o životě a historii Chodska, o národopisu a pamětech lidí zde žijících

Rudolf Schuster (5)

Rudolf Schuster je slovenský politik a spisovatel po otci karpato-německého a po matce maďarského původu, bývalý prezident Slovenské republiky. V letech 1964 až 1990 byl členem Komunistické strany Slovenska. V letech 1983–1986 a 1994–1999 byl primátorem města Košice. V letech 1986–1988 byl předsedou Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích. V období 30. listopadu 1989 až 30. června 1990 zastával funkci předsedy Slovenské národní rady. Dne 29. května 1999 byl v přímých volbách zvolen slovenským prezidentem. Ve volbách v roce 2004 svoji funkci obhajoval, ale s 7,4 % odevzdaných hlasů se v prvním kole voleb umístil až na čtvrtém místě a ve funkci prezidenta jej nahradil vítěz druhého kola voleb Ivan Gašparovič. Vzdělání získával v Košicích, kde vystudoval Střední průmyslovou školu stavební, v letech 1954–1959 pokračoval ve studiu na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, kde studoval obor inženýrské stavitelství. Později pokračoval ve vzdělávání vědeckou aspiranturou z oboru ekologie na Hornické fakultě Vysoké školy technické v Košicích, kde získal v roce 1984 titul kandidáta věd . Od roku 1960 pracoval jako projektant v Krajském zemědělském projektovém ústavu v Bratislavě, v letech 1960–1962 byl asistentem ve Slovenské akademii věd, v letech 1962–1970 pracoval ve Východoslovenských železárnách v Košicích jako referent, v letech 1971–1974 byl vedoucím sekretariátu a technickým asistentem podnikového ředitele Východoslovenských železáren. V letech 1974–1979 pracoval na národním výboru města Košice jako místopředseda pro služby, v letech 1979–1983 jako první místopředseda pro ekonomiku a v letech 1983–1986 se stal poprvé primátorem města Košice. V letech 1986–1989 byl předsedou Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích, od 30. listopadu 1989 do 30. června 1990 byl předsedou Slovenské národní rady, v letech 1990–1992 působil jako velvyslanec ČSFR v Kanadě a v letech 1993–1994 pracoval na Ministers...

Rudolf Schikora (3)

Moravský katolický kněz, redemptorista, zakladatel exercičních domů v Hlučíně a ve Frýdku. V letech 1950-55 byl komunisty internován v koncentračním táboře v Želivě. Byl apoštolem katolického tisku, zakladatelem periodika "Duchovní pastýř".

Rudolf Roden (4)

Rudolf Roden se narodil v židovské rodině v meziválečném Československu. Za druhé světové války přežil jako jeden z nemnoha hrůzy Terezína a Osvětimi, ale již brzy po válce musel opět utíkat, tentokrát před komunistickou diktaturou. V roce 1948 emigroval do Kanady, kde dokončil studia medicíny, později se stal řádným profesorem psychiatrie. Společně se svou ženou vydali svědectví o svém životním příběhu v době holokaustu, které česky vyšlo v roce 2007 pod názvem Životy ve vypůjčeném čase. Kniha je příběhem o síle lásky, vytrvalosti, důmyslnosti, věrnosti a vzájemné pomoci dvou mladých lidí, kterým se díky tomu podařilo uniknout krutému osudu, jaký byl určen všem osvětimským vězňům židovského původu. V Česku Rodenovy vzpomínkové a esejistické knihy vycházely od roku 2003. Autorem nakladatelství Prostor se stal roku 2009 souborem esejistických črt Čtvereček rumby, poté následovala kniha Spolehni se! , prozaický debut Mia a fejetonistické soubory Až po svatbě! a Někdo se přece vrátí .

Rudolf Procházka (4)

PhDr. Rudolf Procházka, CSc. , historik, archeolog. Přední odborník na středověkou keramiku a její chronologii, počátky vrcholně středověkých měst, hrady a fortifikace 9. až 12. století a archeologii středověku obecně. Významně se zasloužil o rozvoj městské archeologie, spoluzakladatel ÚAPP Brno a o. p. s. Archaia Brno. Vystudoval archeologii a historii na někdejší FF UJEP v Brně. Poté pracoval ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, od roku 1983 v Archeologickém ústavu ČSAV v Brně, dále na Ústavu archeologické památkové péče Brno a v o. p. s. Archaia Brno; vyučuje též na FF MU Brno a FF ZU Plzeň. Vedl řadu významných výzkumů v intravilánech moravských měst, zejména v Brně, Uherském Hradišti, Přerově, Uherském Brodě nebo Olomouci. Řešitel řady grantových projektů.

Rudolf Piska (5)

Narozen 18.1.1910 v Otrokovicích, zemřel 1.8.1978. Dr. techn., profesor deskriptivní geometrie, práce z oboru.

Rudolf Petershagen (3)

Rudolf Peter Hagen byl ve druhé světové válce jako důstojníkem Wehrmachtu. Velel univesitnímu městu Greifswald, které zachránil před zničením tím, že se mu jej podařilo předat sovětským vojskům bez boje.

Rudolf Lukeš (4)

Narozen 13.4.1897 v Kralupech nad Vltavou, zemřel 17.10.1960 v Praze. Ing., dr. techn., DrSc., profesor organické chemie. Práce v oboru.

Rudolf Kuchynka (4)

Rudolf Kuchynka byl český historik umění. Kuchynka studoval gymnázium v Písku a na Obchodní akademii v Praze. V roce 1894 se stal úředníkem na Královských Vinohradech a posléze ředitelem tamního magistrátu. Jako historik umění byl autodidakt. Vynikal pečlivostí, s níž ověřoval veškeré údaje, fotografoval a katalogizoval některé sbírky a vybavení kostelů. Objevil některá vzácná umělecká díla: Smrt Panny Marie z Košátek, obraz J. Kupeckého nebo Sprangerův Epitaf pražského zlatníka Mikuláše Müllera. Spolupracoval na vzniku Lehnerových Dějin umění národa českého. Významně se podílel na badatelském poznání dějin umění renesance, manýrismu a baroka. Pro Dějepis umění v Čechách, vydávaný SVU Mánes, zpracovával od roku 1923 kapitoly o českém malířství 16.-18. století. Ke stému výročí narození Josefa Mánesa zpracoval do roku 1919 lístkový katalog čítající kolem 5 000 položek. Roku 1911 se zasadil o zevrubné zpracování díla Petra Brandla, které vyústilo o dva roky později výstavou. Přispěl významně k poznání díla Jana Kupeckého, V. V. Reinera, Ludvíka Kohla, Viktora Barvitia, Augusta Bedřicha Piepenhagena, Karla Škréty a Josefa Navrátila. Nejpozději od roku 1918 se stává Waldesovým konzultantem a poradcem v utváření sbírky starého umění, odborné vědecké knihovny a tvůrcem inventářů sbírek Waldesových. Některé práce nedokončil protože roku 1923 ztratil zrak.

Rudolf Kegel (7)

Učebnice němčiny.

Rudolf Havel (4)

* 21. 9. 1911, Praha † 9. 11. 1993, Praha Literární historik a textolog Po studiích na klasickém gymnáziu v Brně a reálném gymnáziu v Hustopečích vystudoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Byl zde žákem Arne Nováka, Bohuslava Havránka a Romana Jakobsona. Absolvoval v roce 1936 . 1936–37 vyučoval na klasickém gymnáziu v Brně, po výkonu vojenské služby působil 1939–41 jako středoškolský profesor na reálném gymnáziu v Litovli. 1941–48 pracoval v Kanceláři slovníku jazyka českého při České akademii věd a umění, kde napsal řadu hesel pro Příruční slovník jazyka českého. 1948 se stal jedním z prvních pracovníků nově založeného Ústavu pro českou literaturu , 1953–58 byl jeho vědeckým tajemníkem. V letech 1952–56 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy přednášel a vedl praktická cvičení z ediční techniky. Úzce spolupracoval s Památníkem národního písemnictví: byl mj. spoluautorem stálé expozice dějin české literatury ve Strahovském klášteře a expozice Aloise Jiráska v letohrádku Hvězda, 1964 stál u zrodu ročenky Literární archiv, byl členem poradního sboru pro sbírkotvornou činnost Literárního archivu Památníku národního písemnictví. Do důchodu odešel v roce 1971. Počínaje rokem 1939 publikoval v časopisech a novinách: Litovelský kraj, Právo lidu, Akord, List, Naše věda, Slovo a slovesnost, Naše řeč, Listy filologické, Literární noviny, Český jazyk, Obrana lidu, Česká literatura, Kultura, Tvorba, Dějiny a současnost, Krásná literatura, Zlatý máj, Rudé právo, Plamen, Český jazyk a literatura, Zprávy Spolku českých bibliofilů, Kurýr Odeonu aj. Byl členem redakční rady spisů Karla Hynka Máchy a Boženy Němcové, na nichž se také edičně a textologicky podílel. Literárněhistorickými a filologickými studiemi a články přispěl do řady sborníků a ročenek, mj. do rukopisných sborníků Pozdravy Jaroslavu S...

Rudolf Fischer (4)

Rudolf Fischer byl německý spisovatel, občan Německé demokratické republiky. Rudolf Fischer se narodil v Drážďanech v dělnické rodině. Po maturitě roku 1921 pracoval jako prodavač a později jako listonoš. Po 2. světové válce začal pracovat ve státní správě Německé demokratické republiky a nastoupil dráhu spisovatele. Známým se stal románem Martin Hoop IV , který východoněmecká kritika ocenila jako jedno z nejlepších děl socialistického realismu a za který roku 1956 obdržel Cenu Heinricha Manna. Zemřel roku 1957 v Drážďanech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Fischer na anglické Wikipedii.

Rudolf Faukner (3)

Rudolf Faukner byl český učitel, ředitel školy, vydavatel časopisů a spisovatel. Použil i pseudonym R. V. Fauchar pro vědeckofantastické romány psané s Čeňkem Charousem. Byl jedním z prvních českých autorů sci-fi literatury. Napsal také řadu odborných prací z oblasti elektrotechniky. Byl ředitelem měšťanské a průmyslové školy v Praze 1. V Sadské u Poděbrad vydával v letech 1924 až 1941 časopisy Laboratoř a Radiolaboratoř KNN a dále v letech 1930–1931 časopis Svět práce. V letech 1922–1931 redigoval knižnici Knihovna nových názorů a v období let 1939–1940 Knihovnu Laboratoře. Po svém prvním SF románu s detektivní zápletkou se odmlčel na 23 let, pak se k románové tvorbě vrátil. Napsal řadu vědeckofantastických románů sám, či společně s Čeňkem Charousem. Pro tyto společné romány použili společný pseudonym R. V. Fauchar. Dále byl autorem řady povídek a článků s různou, tedy i odbornou tematikou. Jedná se o jedny z prvních českých vědeckofantastických románů. Vyznačují se však přemírou do děje neústrojně zařazovaných technických detailů, nepravděpodobností zápletek, absencí psychologie hrdinů a vírou v komunistickou budoucnost lidstva. Následující seznam je výborem z autorových populárně naučných a odborných prací. Kromě zde uvedených je Faukner autorem mnoha propagandistických statí oslavujících sovětskou vědu a její úspěchy .

Rudolf Červenka (3)

Narozen 18. 6. 1942 ve Zlíně, zemřel 17. 1. 2021 tamtéž. Fotograf Krajské galerie výtvarného umění Zlín.

Rudolf Brdička (3)

RNDr. Rudolf Brdička, DrSc. byl český akademik a profesor fyzikální chemie na Karlově univerzitě. Byl také žákem Jaroslava Heyrovského. Zabýval se především redoxními reakcemi organických sloučenin a také lékařskou aplikací polarografie. Byl zakladatelem české fyzikálně-chemické školy a autorem vynikajících vysokoškolských učebnic. Po maturitě studoval Přírodovědeckou fakultu UK. Roku 1924 si nadaného studenta všiml Jaroslav Heyrovský a získal ho pro fyzikální chemii. Již roku 1928 byl Brdička jmenován asistentem Ústavu fyzikální chemie na přírodovědecké fakultě. O rok později úspěšně složil státní zkoušky a získal aprobaci k výuce chemie, fyziky i matematiky na středních školách. Mimo to obhájil disertační práci o polarografickém a spektrometrickém chování modrých a růžových roztoků chloridu kobaltného a stal se doktorem přírodních věd. Asi deset let pomáhal Emilu Votočkovi a Jaroslavu Heyrovskému s přípravou časopisu Czechoslovak Chemical Communications. Roku 1934, po habilitaci v oboru fyzikální chemie, se stal Brdička postdoktorandem na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde se věnoval problematice aminokyselin. Po návratu se oženil a později se mu narodili dva synové. V roce 1936 krátce pobýval na neurologické klinice ve Würzburgu. Po zavření českých vysokých škol v roce 1939 nejprve učil reálném gymnáziu v Praze a od roku 1941 byl zaměstnán ve výzkumném oddělení Radioléčebného ústavu při nemocnici v Praze na Bulovce. Po válce se vrátil na přírodovědeckou fakultu. Roku 1948 byl jmenován mimořádným profesorem a roku 1949 řádným. Když byla roku 1952 zřízena Československá akademie věd, byl Brdička jmenován akademikem a pověřen založením i vedením Laboratoře pro fyzikální chemii, která se později rozšířila na Ústav fyzikální chemie ČSAV. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Brdičkova....

Roy Vickers (1)

Britský spisovatel.

Roy Haynes (1)

Roy Haynes je kultovní americký jazzový bubeník a kapelník, jehož kariéra trvá již více než sedm desetiletí. Haynes se narodil 13. března 1925 v Bostonu ve státě Massachusetts, profesionální kariéru zahájil ve 40. letech 20. století a rychle se proslavil svým osobitým stylem hry na bicí. Hrál s opravdovými jazzovými legendami, jako jsou Lester Young, Charlie Parker, Thelonious Monk, John Coltrane a Sarah Vaughan. Haynes je oslavován pro svou všestrannost a podílel se na nejdůležitějších událostech v historii jazzu, včetně bebopu a post-bopu.

Roy Charles Norris (6)

Rostislav Vaněk (2)

Rostislav Vaněk je český typograf, grafický designér, tvůrce písma a vysokoškolský pedagog. Studoval v letech 1960–1964 na SPŠ grafické v Praze u Vladimíra Ringese a mezi lety 1964–1970 ve studiu pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslovév Praze v ateliéru Karla Svolinského. Na téže škole působil od roku 1971 jako odborný asistent Eugena Weidlicha ve Speciálním ateliéru propagační tvorby a plakátu. Mezi roky 2001–2014 působil na VŠUP v pozici vedoucího ateliéru Grafický design a vizuální komunikace, v roce 2006 mu byl udělen akademický titul profesor. V roce 1974 stál spolu s Oldřichem Hlavsou a Jiřím Rathouským u vzniku sdružení Typo&. Roku 1976 se stal vedoucím výtvarné redakce nakladatelství Československý spisovatel, kde působil až do roku 1985. Spolupracoval s nakladatelstvími Artia, Odeon, Albatros aj. V roce 1995 inicioval založení TypoDesignClubu. Je určující osobností české písmolijny Signature Type Foundry založené roku 2008. Prostřednictvím moderní typografie i kaligrafie zasa­huje do celé šíře současného grafického designu od knih, plakátů, řešení výstavních prostor, piktogramů až po vizuální komunikaci. Je autorem písem Clara Sans , Meridianus , Haven aj. Roku 1977 se podílel na vizuálním řešení interiéru budovy ČKD na Můstku, kterou navrhla architektka Alena Šrámková. Je autorem informačního systému pražské MHD, vizuálního stylu a loga ČSOB a ČSA.

Rosemarie Portmann (3)

pracuje jako školní psycholožka ve Státním školském úřadu ve Wiesbadenu a přednáší pedagogiku na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem.

Rosalind Miles (4)

matka dvou dětí, provdaná za historika Robina Crosse

Ros Asquith (5)

Ros Asquith byla karikaturistka a ilustrovala 60 knih pri mládež. Její první práce, ve věku 17 let byla ilustrovat, Řecké mýty o americké audiovizuální společnosti. Vystudovala Camberwell školu umění, pracovala jako fotografka, designérka. Ros má dva syny a žije v severním Londýně jako kritik džezu.

Rory Ryder (4)

Autor jazykových učebnic.

Roni Loren (4)

Americká autorka románů. Věnovala se sociální práci a práci poradce dušeního zdraví.

Ronald Meyer (3)

Německý stavební inženýr.

Ronald Alley (2)

Britský historik umění, kurátor moderního umění.

Ron Winkler (1)

Romana Šíchová (5)

Narozena 9. 4. 1971 v Chomutově. Ilustrátorka.

Romana Hodinová (4)

Učitelka hry na zobcovou flétnu v mateřských školách. Upravovatelka lidových písní pro zobcovou flétnu.

Roman Uhrin (4)

Po svém vyučení v oboru kuchař pracoval ve dvou dietních restauracích, což přispělo k formování jeho zájmu o zdravější způsob stravování. Při svém externím studiu v oboru „Provoz společného stravování“ začal praktikovat a propagovat vegetariánský životní styl. Od roku 1993 působí jako lektor občanského sdružení Život a Zdraví. V roce 1995 byl šéfkuchařem 5. evropského vegetariánského kongresu, dále pracoval jako šéfkuchař několika stravovacích zařízení se zaměřením na racionální stravování. Po pětiměsíční stáži v Paříži nastoupil na post šéfkuchaře a vedoucího vegetariánské restaurace Country Life v Praze. Je autorem několika televizních kurzů zdravého vaření a kuchařek zdravé výživy. Je zakladatelem a koordinátorem Klubů zdraví v ČR. Pořádal několik seminářů ve státech východní Evropy se snahou o expanzi zdravotně-osvětových aktivit. Působí v Institutu životního stylu jako učitel a odborný garant rekvalifikačního kurzu kuchař pro restaurace s racionální výživou.

Roman Šubrt (5)

Narozen 4.5. 1961 v Praze, Ing., energetický poradce, stavební inženýr, práce z oboru pozemních staveb, zateplování budov a izolací, též autor indické kuchařky.

Roman Sokola (2)

Podnikatel a poradce v oblasti virtuálních organizací, virtuálních kanceláří a organizace podniku.

Roman Nikolajevič Kim (3)

Narodil se ve Vladivostoku. Do roku 1917 žil v Tokiu, kde také chodil do školy. Po VŘSR se vrátil do vlasti, kde vystudoval Vladivostockou univerzitu. Od roku 1923 se věnoval literatuře, převážně psal detektivní a špionážní romány v prorežimním politickém duchu.