Výpis všech autorů

Jiří Streit

Narozen 21.1.1912 v Praze, zemřel v roce 1993. Profesor mostního a železničního stavitelství Stavební fakulty ČVUT v Praze. Práce v oboru.

Jiří Stránský

Publikace o ledním hokeji.

Jiří Stodola

Práce z oblasti botaniky.

Jiří Štekl

Autor stránek Jiří Štekl je plzeňský rodák s celoživotním zájmem o cyklistiku, hory a na nich stojící rozhledny. Ve své publikaci Rájem rozhlednovým se zájemcům o rozhledny snaží přiblížit některé důležité údaje o stavbě a její dostupnosti, samozřejmě, že především na kole. Autor přiznává, že impulsem o větší zájem se mu stalo plnění turistického odznaku KČT Rozhledník a především velmi zdařilý seriál ČT Rozhlédni se člověče scénáristy Bedřicha Ludvíka, čerpajícího z bohatého materiálu našeho největšího odborníka na rozhledny, profesora liberecké technické university inženýra Jana Nouzy, doprovázeného vynikajícím průvodcem Luďkem Munzarem.

Jiří Šolc

Narozen 21.4.1898 v Turnově, zemřel 20.2.1971 v Semilech. MUDr., práce v oboru vlastivědy Pojizeří.

Jiří Skála

Jiří Skála je bývalý český fotbalový obránce a záložník, později trenér. V české lize hrál za FC Viktoria Plzeň, SK Slavia Praha, FK Teplice, FK Mladá Boleslav a SK Dynamo České Budějovice. Nastoupil ve 290 ligových utkáních a dal 25 gólů. V kvalifikaci Ligy mistrů UEFA nastoupil ve 2 utkáních a v Evropské lize UEFA a její kvalifikaci nastoupil v 19 utkáních a dal 1 gól. Za reprezentaci do 21 let nastoupil ve 14 utkáních. Vítěz Českého poháru 1999. Po skončení aktivní kariéry pracoval jako asistent a trenér mládeže v SK Dynamo České Budějovice a FC Viktoria Plzeň.

Jiří Šedý

Narozen 24. 3. 1980. MUDr. et MDDr., PhD., lékař, chirurg, zaměřený na oblasti: klinická anatomie, poranění míchy, neurogenní plicní edém, orální a maxillofaciální chirurgie a stomatologie. Autor prací z oboru. Také překladatel z a do angličtiny a autor povídek.

Jiří Šebánek

Jiří Šebánek byl český scenárista, spisovatel, komik a jeden ze zakladatelů cimrmanologie. Se Zdeňkem Svěrákem připravoval rozhlasový pořad Nealkoholická vinárna U Pavouka, kde se postava Járy Cimrmana poprvé objevila, a roku 1966 přišel s myšlenkou založit Cimrmanovo divadlo. Zde působil jako spoluautor a herec, ovšem už roku 1969 po uměleckých neshodách z divadla odešel. Později založil paralelní cimrmanologický badatelský tým Salón Cimrman a s dalším legendárním cimrmanologem Karlem Velebným vydal zvukové album Jazzman Cimrman . Mezi jeho další úspěšné projekty patřil večerníček Bob a Bobek nebo televizní pořad Chcete mě? . V Hospodě na Mýtince měl zastat roli Hostinského, ale kvůli odchodu ze souboru se této role nedočkal. Místo něj tuto roli ztvárnil Jan Klusák.

Jiří Šavlík

MUDr. Jiří Šavlík, CSc. je lékařem psychosomatické poradny Fakultní polikliniky v Praze. Psychosomatikou se zabývá od r.1970.

Jean-Jacques Sempé

Jean-Jacques Sempé, známý jako Sempé je francouzský karikaturista. Některé karikatury jsou docela úderné, ale většina je roztomilá a dojímavá a z nějakých důvodů dokáže být jemná i v případě obtížných témat. V 50. letech začal ilustrovat sérii Malý Mikuláš, ale nejvíce ho proslavily plakátové ilustrace. Jeho kariéra začala ve Francii v kontextu francouzsko-belgického komiksu. Jeho „němé“ akvarelové nebo jednoduché kresby, kde postavy mluví v obrazech nebo vůbec pozvolna získávaly mezinárodní pozornost. Jeho práce se mnohokrát objevily na obálce časopisu The New Yorker.

Jaroslava Stejskalová

Autorka publikací z oblasti cukrářské výroby.

Jaroslava Staňková

Ing. arch. Jaroslava Staňková, PhDr. byla česká architektka, vědecká pracovnice, spisovatelka. Snažila se udělat docenturu před rokem 1989, ale tu ji zamítli neboťr nebyla členem KSČ, a po sametové revoluci se snažila o totéž. Odešla ze školy i když většina lidí, co byla zaměstnána ještě před sametovou revolucí však nadále setrvávala i přes jejich členství v KSČ, ona ale shledávala chybu ve stranickém překabátování těch, kteří dříve rozhodovali o kariéře ostatních na škole a začala podnikat jako vydavatelka a spisovatelka a za jejího působení vyšly publikace o architektuře:“ Tisíciletý vývoj architektury, 1989, Pražská architektura, významné stavby 11.století, Praha, 1992 , Architektura v proměnách tisíciletí, 1994, Praha  gotická, 2001, Hrady Čech, Moravy a Slezska, 130 známých hradů, 2006, Pražské zámky, zámečky a usedlosti, 2008.“ Působila jako vědecký pracovník na Českém vysokém učení technickém v Praze.

Jaroslava Šálková

Autorka povídek.

Jaroslav Šturma

PhDr. Jaroslav Šturma je dětský psycholog, předseda Českomoravské psychologické společnosti. Věnuje se zejména dětem se zdravotním postižením, vyučuje na katedře psychologie Filozofické fakulty UK. V roce 1995 obdržel z rukou prezidenta republiky ocenění za podíl na realizaci projektů Výboru dobré vůle Olgy Havlové. V roce 2003 mu byla udělena medaile Aktion Sonnenschein za úsilí v oblasti integrace dětí s postižením u nás i v zahraničí. V roce 2007 obdržel výroční cenu ministra zdravotnictví za rozvoj zdravotně sociální péče.

Jaroslav Starý

Autor publikací o mikropočítačích.

Jaroslav Spousta

Autor knih o fotografii.

Jaroslav Šimon

Jaroslav Šimon byl český a československý vysokoškolský učitel, agronom, politik a poúnorový bezpartijní poslanec Národního shromáždění ČSR. Působil na Zemském výzkumném ústavu pro výrobu rostlinnou v Brně, zpočátku jako řadový pracovník, později jako vedoucí Sekce pro pěstování rostlin. Vyučoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění ve volebním obvodu Mikulov-Břeclav jako bezpartijní kandidát. V parlamentu setrval až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1960.

Jaroslav Šálek

Narodil se v 15 hodin, o 3 hodiny později než jednovaječné dvojče Zdeněk, též novinář. Do školy nosili jinou šálu, aby je rozeznali. Před vojnou dělal kresliče u prkna. V letech 1954 až 1999 pracoval v Mladé frontě, zprvu jako korektor, pak sportovní novinář. Psal reportáže z olympiád a fotbalových šampionátů včetně zlatého Eura 1976 v Bělehradu.

Jana Stejskalová

Odpovědná redaktorka učebnice ruštiny a pracovnice nakladatelství Klett.

Jana Šrámková

Slovenská spisovatelka pro děti.

Jana Šrámková

Jana Šrámková je česká spisovatelka. Vystudovala Evangelikální teologický seminář, v roce 2009 dokončila studium tvůrčího psaní a redakční práce na Literární akademii. Významně na sebe upozornila svou prvotinou, novelou Hruškadóttir , za niž sklidila pozitivní kritiku a získala za ni Cenu Jiřího Ortena. Ocenění se dočkala zvláště rafinovaná práce s kompozicí, schopnost udržet v textu zároveň několik časových vrstev a získat sílu příběhu z pnutí mezi nimi. V roce 2010 vydala knížku pro děti Putování žabáka Filemona o cestě tří přátel, plyšového žabáčka a dvou oveček, do Podkrkonoší, aby objevili továrnu na hračky, z níž Filemon, eponymní hrdina, pochází. Jana Šrámková publikuje recenze v Respektu či A2, její fejetony vycházejí v časopisech Brána, Život víry aj. Český rozhlas Plus v rámci ranního vysílání pravidelně vysílá její glosy. Je dcerou českého evangelikálního kazatele a teologa Pavla Černého. Jednou povídkou je zastoupena v antologii evropských povídek pro děti Aarhus 39

Jana Součková

Narozena 11.9.1944 v Táboře. Vystudovala klínopis a prehistorii, zabývá se literaturou starověkého Předního Východu, překladatelka z chetitštiny a akkadštiny, publikace uměleckohistorické a archeologické, překlady spisů V. Lipkové a B. Brentjese.

Jana Smejkalová

Narozena 1929, zemřela 1981. Autorka učebnic angličtiny.

Jana Sieberová

Jana Sieberová, roz. Drbohlavová je česká zdravotní sestra, aktivistka hospicového hnutí, autorka řady článků o doprovázení terminálně nemocných a spisovatelka. Dvacet pět let pracovala v nemocnicích jako anesteziologická zdravotní sestra. V roce 2009 založila Domácí hospic Duha, kde začala působit jako vedoucí a vrchní sestra Centra domácí hospicové péče. Lékař Pavel Sieber, její manžel, se stal ředitelem tohoto domácího hospice a duchovní službu hospicového kaplana zde začal vykonávat kněz královéhradecké diecéze Pavel Rousek, člen hnutí Fokoláre. V roce 2016 vydala svou první samostatnou knihu Hospic: příběh naplněné naděje. Doprovázela jako hospicová zdravotní sestra kardinála Miloslava Vlka v závěru jeho života. Kardinál Vlk pak podporu hospicovému hnutí vyjádřil ve svém odkaze, když požádal, aby místo květinových darů k jeho rakvi lidé raději přispěli na Domácí hospic Duha v Hořicích, což se objevilo i na jeho smutečním oznámení ve spodní části stránky. V roce 2018 jí vyšla kniha: Naděje na konci cesty: další příběhy hospice Duha, ve které navázala na předchozí knihu. V roce 2019 jí vyšla kniha: Proč máme strach ze smrti? Jak zvládnout její příchod.

Jan Štětka

Jan Špáta

Jan Špáta byl český kameraman, režisér a vysokoškolský pedagog. Dětství strávil v Hronově, roku 1952 vystudoval fotografii na Průmyslové škole grafické a poté kameru na FAMU. Pracoval jako kameraman ve Zpravodajském filmu, podílel se na desítkách filmů většiny režisérů dokumentárních filmů 60. let. Zásadně jej ovlivnila spolupráce s Evaldem Schormem. Sám začal režírovat, prosadil se zejména svými citlivými a odvážnými eseji , cestopisy a filmy o hudbě . Byl úspěšným autorem i po roce 1989, podílel se zejména na sériích GEN, GENUS, OKO nebo Jak se žije. Roku 1998 se rozhodl vědomě ukončit fillmovou kariéru bilančním snímkem Láska, kterou opouštím. Je autorem několika knih a držitelem mnoha filmových cen. O jeho přínosu pro český film se hovoří jako o Špátově dokumentaristické škole, svým humanistickým i řemeslně dokonalým pojetím filmu ovlivnil celé generace svých studentů Pedagogicky působil na FAMU, od 15. května 2002 jako profesor pro obor filmové, televizní a fotografické umění a nová média – dokumentární tvorba. Jeho manželka Olga Sommerová i dcera Olga Špátová jsou rovněž autorkami dokumentárních filmů.

Jan Sovák

Jan Sovák je původem český akademický malíř, žijící od roku 1982 v Kanadě . V dětství navštěvoval Lidovou školu umění v Táboře, kde jej učil základům výtvarné práce malíř Karel Valtr. Poté absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu keramickou v Bechyni a vystudoval obor chovatelství koní na Vysoké škole zemědělské. V roce 1982 emigroval s manželkou Danielou Jeriovou do Kanady. Jan Sovák se od mládí zajímal o dinosaury a pravěk, k čemuž ho inspiroval svým dílem především Zdeněk Burian. Sen o kreslení a malování dinosaurů se mu splnil po emigraci. Malíř je znám stovkami rekonstrukcí pravěkého života , které vytváří pod vedením vědců, jako například kanadského paleontologa Philipa J. Currieho. Spolupracuje také s Bořivojem Zárubou. Jeho dílo zahrnuje více než 170 ilustrovaných knih v patnácti jazycích. Ilustrace se objevily i ve dvanácti vzdělávacích filmech z produkce Discovery Channel Worldwide a spolupracoval též s National Geographic. Mimo jiné ilustroval i vědeckofantastický román Jurský park, který byl předlohou pro stejnojmenný film Stevena Spielberga. V současnosti je považován za jednoho z nejlepších paleoartistů, jak se v anglosaských zemích označují kreslíři pravěku. Také dostal neoficiální přezdívku „novodobý Zdeněk Burian“ a pokračuje spolu s dalšími českými ilustrátory – Inkou Delevovovou-Mrkvičkovou a Josefem Moravcem – ve slavné tradici českých ilustrátorů pravěku. Dne 17. listopadu 2019 bylo Janu Sovákovi uděleno čestné občanství města Tábora.

Jan Sotona

Jan Solovjev

Jan Solovjev byl český sochař, malíř a ilustrátor. Narodil se v Turnově jako syn fotografky a ruského učitele 6. března roku 1922. Ve válečných letech 1941 až 1943 absolvoval turnovskou střední šperkařskou školu, kde se vyučil rytcem kovů. Po střední škole nastoupil na UMPRUM v Praze, kde studoval v ateliérech prof. Emila Filly a prof. Antonín Strnadela. Po roce 1948 byl krátce vězněn za tzv. protistátní činnost svého bratra. Od padesátých let 20. století žil a tvořil spolu se svou manželkou, malířkou Jaroslavou Solovjevovou v Turnově. Zemřel v Turnově 7. února 2014 ve věku nedožitých 92 let. Jan Solovjev byl nejen sochař ale i malíř, ilustrátor a fotograf. V začátcích ilustroval dětské knihy a vytvářet popisné ilustrace ptáků, rostlin, motýlů a minerálů. V malířské tvorbě se věnoval především portrétům a krajinomalbě. Byl také autor několika knižních publikací, k nejznámějším patří Měl jsem štěstí na lidi a Okamžiky s Hrabalem. Tvořil skulptury a plastiky z kamene, měděného plechu a realizoval své sochy do veřejného prostoru a architektury. Pro Liberec vytvořil několik abstraktních a abstrahovaných soch. Na Šaldovo náměstí umístil v roce 1965 sedící ženu v moorovském stylu, která byla později přemístěna do parku v ulici Na Rybníčku a po revoluci v roce 1989 byla zcela z veřejného prostoru Liberce odstraněna. Ve Vojtěšské ulici na Králově Háji osadil v roce 1974 abstrahované sousoší Sedící rodina, které se ve veřejném prostoru Liberce zachovalo. Abstraktní plastika umístěné před bývalým Ústavem geodézie a kartografie v Liberci, který je v současnosti Katastrálním úřadem, navazuje na jeho realizaci již zaniklé sochy na Soukenném náměstí z výstavy Socha a město Liberec z roku 1969. Zcela abstraktní plastika, vytvořená technikou tepané a svařované mědi, mluví tzv. bruselským jazykem. Solovjevovu sochu před Katastrálním úřadem může divák vnímat, jako prostorovou kompozici kombinující tvary konstrukcí, stožárů, vlajek a p...

Jan Sláma

Narozen 1906 v Hrbově u Velkého Meziříčí, zemřel 31. 12. 1999. Vychovatel a učitel češtiny vnuků T. G. Masaryka, evangelický farář, vzpomínky.

Jan Skutil

Narozen 8.8.1934 v Brně, zemřel 12.2.1998 tamtéž. Učitel, archivář, vlastivědné práce.

Jan Šíma

Mgr., vysokoškolský pedagog, zaměřený na sportovní management a marketing.

Jan Sedlár

Autor, povoláním stavební technik se věnoval vášnivě rybářství. Na toto téma napsal několik odborných knih.

Jan Šach

Narozen 10.12.1970 v Čáslavi. Mgr., historik. Práce z oboru.

Jamie Sawyer

Britský právník a advokát, zaměřuje se na trestní právo, též autor science fiction románů.

J Svoboda

Narozen 12.6.1840 v Praze, zemřel 8.4.1914 v Praze. Novinář, politik, prózy, dramata, politicko-historické práce, překlady.

Ivo Šmoldas

Ivo Šmoldas je český básník, nakladatelský redaktor, kulturní publicista, scenárista, moderátor a překladatel. Po absolutoriu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v nakladatelství Český spisovatel jako nakladatelský redaktor a manažer. Poté krátce působil v nakladatelství Columbus, později spoluzaložil soukromé vydavatelství Apsida. V současné době pracuje jako umělec na volné noze, věnuje se především překladům z angličtiny, příležitostně též ze slovenštiny. Spolupracuje s Českou televizí, kde připravuje pořad o knihách Knižní svět, v České televizi také nepravidelně působí jako moderátor pořadů s kulturní tematikou. Pravidelně spolupracuje na glosování aktuálních Témat dne pro Rádio Impuls. Na Dvojce Českého rozhlasu uvádí vlastní talkshow Lenoška Iva Šmoldase. Do širšího povědomí diváků se dostává spíše jako moderátor. Poprvé se takto projevil ve studiu pro pořad Dementi v kolektivu okolo kameramana Ondřeje Procházky a režiséra Jiřího Věrčáka.

Ivana Svobodová

Ivana Svobodová je česká bohemistka, která se věnuje jazykovému poradenství a současné češtině. Působí v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR. Známá je především tím, že odpovídá na e-mailové dotazy v jazykové poradně ústavu, takže její názory na jazykové jevy v češtině bývají často vnímány jako oficiální kodifikace jazyka. Je také řešitelem projektu internetové příručky českého jazyka v rámci jazykové poradny a autorkou nebo spoluautorkou několika publikací zabývajících se jazykovou pedagogikou a osvětou. Napsala mnoho popularizačních a poradenských článků a podílela se na několika popularizačních příručkách čerpajících ze zkušeností v jazykové poradně: Ze zkušeností jazykové poradny , Čeština jak ji znáte i neznáte . Píše knihy o češtině pro malé děti , působila jako editorka sborníků a v 90. letech se jako spoluautorka podílela na metodických návodech Miloslava Synka, jak psát odborné práce . Je jedním z téměř 20 členů redakční rady odborného časopisu Český jazyk a literatura, který vydává SPN, a členkou patnáctičlenné odborné rady časopisu Naše řeč. Na Katedře mediálních studií Fakulty sociálních věd UK externě vede semináře Současný český jazyk.

Ivana Sedláčková

Autorka publikací, příruček a přehledů z oblasti fyziky.

Ivan Timofejevič Spirin

Narodil se v Kolomně jako syn dělníka. V roce 1915 nastoupil k železnici, kde zpočátku pracoval jako nakládač, později jako opravář. V roce 1918 vstupuje jako dobrovolník do Rudé armády a v roce 1919 se dostává k eskadře letounů typu "Ilja Muromec". Ve starých, temných dobách se Spirin ani nemohl naučit číst a psát. Když přišel k letectvu, začal se usilovně učit. Vstoupil na dělnickou fakultu, později do institutu a odříkaje se všech zábav, získal v několika letech takové vzdělání, že se mohl úspěšně pustit do práce v letectvu.

Ivan Štrpka

Ivan Štrpka je slovenský básník a textař, známý především díky spolupráci se slovenským hudebníkem a skladatelem Mariánem Vargou ve skupině Modrý Efekt, známé také jako Blue Effect. Jeho spolupráce s Mariánem Vargou byla plodná zejména v 80. letech 20. století, kdy Štrpkovo básnické cítění v kombinaci s Vargovými hudebními kompozicemi vytvářelo jedinečnou směs progresivního rocku, jazzu a artové hudby. Ivan Štrpka Vliv Štrpky přesahuje hudební oblast i do literatury, kde je uznáván jako významná osobnost současné slovenské poezie.

Ivan Starha

Ivan Štarha je český archivář, historik, heraldik, vexilolog a sfragistik, bývalý ředitel Moravského zemského archivu v Brně. Narodil se v roce 1935 v rodině obchodníka v Ujčově. V letech 1941–1946 navštěvoval obecnou školu ve Štěpánově a v letech 1946–1950 měšťanskou školu v Nedvědici a střední školu ve Štěpánově, odkud v roce 1950 přešel na gymnázium v Tišnově, kde jeho zájem o historii umocnili někteří profesoři. V Tišnově roce 1953, poté co absolvoval prázdninový kurz, který nahrazoval oktávu, odmaturoval. V témže roce začal studovat obor archivnictví - historie na Filozofické fakultě brněnské univerzity, kde si u profesora Jindřicha Šebánka osvojil lásku k archivní práci projevující se v celém jeho díle a důkladnost při vědecké činnosti. Během studia na filozofické fakultě začal objevovat své publikační schopnosti. Studium ukončil v roce 1958, kdy obhájil diplomovou práci K otázce právního naučení brněnského městského práva. Studie z městské diplomatiky 16.–17. století. K tomuto tématu se ve své odborné práci často vracel. Později, když již byl v Brně, se mimo jiné opět začal zabývat tématem městské diplomatiky, jež bylo jeho oblíbeným. V roce 1970 je rozšířil a po odevzdání disertační práce Právní naučení brněnského práva v době předbělohorské a složení rigorózních zkoušek získal doktorát filozofie . Již během vysokoškolských studií pracoval v Telči v srpnu 1956, v období, kdy byl telčský archiv bez vedoucího, společně s dalšími brigádníky z brněnské fakulty. Většina zpřístupňovacích prací byla totiž vzhledem k nedostatku zaměstnanců prováděna brigádnicky, přičemž odbornější úkoly byly zajišťovány studenty v rámci placených brigád konaných v době prázdnin. Hned poté, co absolvoval vysokou školu, začal pracovat jako archivář. Dne 6. června 1958 nastoupil jako mladší archivní pracovník do Státního archivu v Telči.. Zde zpracoval rozsáhlý archivní fond Okresní úřad Nové Město na Moravě. V ...

Holly Smale

Britská autorka knih pro mládež.

Herbert Slavík

Herbert Slavík je český fotograf, držitel řady tuzemských i zahraničních ocenění, autor a spoluautor řady fotografických publikací. V letech 1986 až 1990 působil jako fotoreportér pro Mladou frontu a od roku 1990 do roku 2002 působil jako vedoucí fotografického oddělení ve zmíněném deníku. Od roku 2001 se věnuje převážně fotografování portrétů, od roku 2003 je fotografem na volné noze. S manželkou Terezou Brodskou mají syna Samuela, který se narodil v roce 1996. Počátkem února 2013 fotografoval oficiální portréty prezidenta Miloše Zemana. Výstava Plzeňské ikony je volně spojena s jeho úspěšnou sérií Tváře/Faces, která byla poprvé představena nejen české veřejnosti v roce 2003 a byla doprovázena stejnojmennou fotografickou publikací. V roce 2008 vyšla publikace Tváře/Faces : CZ , která byla vydána při příležitosti českého předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009; soubor portrétů byl vystaven v Bruselu. V roce 2010 byla vydána publikace Hrdost a odvaha : tváře české armády – H. Slavík je autorem projektu a fotografií, autory textů jsou Barbora Potůčková a Eduard Stehlík.

Henry Morton Stanley

Sir Henry Morton Stanley, vlastním jménem John Rowlands , byl britský novinář a cestovatel. Byl sirotek, možná to ho naučilo být tak tvrdý, až bezohledný. Roku 1858 doplul jako plavčík do New Orleans. Zde se stal adoptivním synem makléře Henryho Stanleyho, jehož jméno přijal. Po jeho smrti se znovu ocitl bez prostředků. Dopracoval se však až na reportéra listů Chicago Tribune a New York Heraldu, u kterého zůstal. Proslavil se zejména svou expedicí do Afriky a tím, že u jezera Tanganika našel Davida Livingstona. Daleko větší význam však měly až jeho další dvě akce – konžská expedice a výprava na záchranu Emina-paši . V roce 1869 byl vyslán pátrat po zmizelém britském badateli Davidu Livingstonovi. V březnu roku 1871 vyrazil Stanley ze Zanzibaru, ostrova na pobřeží dnešní Tanzanie. Cestou se Stanley zastavil v Egyptě, aby byl jako zpravodaj při otevření Suezského průplavu. V listopadu 1871 našel Dr. Livingstona v Ujiji na břehu jezera Tanganika. Po památném setkání s Livingstonem vyplul roku 1872 do Londýna, kde se připravoval na novou expedici. 17. listopadu 1874 vyrazil z afrického přístavu Bagamoja do vnitrozemí. 27. února 1875 dorazila výprava do přístavu Mwanza na jihu Viktoriina jezera. Zjistil, že jediný výtok z jezera jsou Riponovy vodopády. Dalším bodem programu byl nový průzkum jezera Tanganika. Odtud plul po řece Lualabě na sever, kde se potvrdil jeho předpoklad – pluli po hladině Konga. Přešli přes mohutné vodopády, které poté dlouho nesly i Stanleyho jméno a po mnoha strastech dorazili do prozkoumané části řeky. 12. srpna 1877 se cestovatel objevil v Bomě, obchodní stanici založené Evropany. V letech 1879–1884 podnikl výpravu pro belgického krále Leopolda II. Ve středoafrické džungli založil Svobodný stát Kongo. Emin-paša, guvernér z Equatorie, německý lékař v egyptských službách byl roku 1881 kvůli súdánskému povstání proti egypt...

Henry de Vere Stacpoole

Henry Stacpoole de Vere se narodil v Kingstownu, Irsko. Pracoval přes čtyřicet let jako lodní lékař, velký znalec Tichomoří. Spisovatel, jeho najznámějším románem je romantická robinsonáda „The Blue Lagoon“ , která se dočkala několikerého zfilmování. Používal také pseudonym Tyler De Saix. Od roku 1920 až do sví smrti žil na britském ostrově Isle of Wight.

Hannah M Stone

Americká lékařka, sexuoložka.

Hana Stadlerová

Narozena roku 1962. PaedDr., Ph.D., pedagožka na Katedře výtvarné výchovy, publikace z oboru.

Hana Skálová

Narozena 1966. PhDr., redaktorka v časopisu Lidé a země, potom až dodnes externě pro Českou televizi - 7 let natáčí reportáže do Toulavé kamery, autorka scénářů pořadů Diagnóza, Deset století architektury, Z metropole, zpravodajství: Milénium. Povídky a básničky do Sluníčka, medicínská témata do MF, Lidových novin, Hospodářských novin, Marianny, Květů. Organizátorka výstavy výtvarníků k vánoční tradici, autorka publikace pro děti na vánoční téma, též autorka publikace o módě pro plnoštíhlé ženy, původním vzděláním učitelka češtiny.

György Szántó

György Szántó , byl maďarský spisovatel, autor mnoha historických románů. Szántó původně vystudoval architekturu. Zranění z první světové války mu způsobila částečnou slepotu. Nejprve pracoval jako scénograf rumunské opery v Kluži, poté se přestěhoval do Vídně, kde spolupracoval s maďarským pokrokovým časopisem Tüz a od roku 1924 žil v Aradu. Od roku 1947 až do své smrti žil v Budapesti a postupně úplně oslepl.

Gunter Steinbach

Německý vydavatel a publicista. Píše knihy s tematickými okruhy - rostliny, živočichové a ochrana přírody.

Giles Sparrow

Britský autor a editor populárně-naučných knih z oblasti astronomie a fyziky.

Gilbert Sinoué

Francouzský spisovatel románů s historickými náměty a skladatel písní, narozený v Egyptě.

Gena Showalter

Narodila se roku 1975 v Oklahomě. Gena Showalter je autorka například série Lords of the Underworld , dvou sérií pro dospívající čtenáře – Everlife a White Rabbit Chronicles – a série Original Heartbreakers. Byla nominována na ceny National Reader´s Choice a RITA. Její romantické povídky byly otištěny v časopisech Cosmopolitan a Seventeen a její knihy byly přeloženy do několika jazyků.

Gabriela Štrynclová

Narozena 1974. Výtvarnice, ilustrátorka, tlumočnice a překladatelka z němčiny a angličtiny.

Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling

Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling byl německý filozof, představitel idealismu. Ve scholae monasticae v Bebenhausenu, do kterého nastoupil již v patnácti letech, uzavřel přátelství se svými krajany Hölderlinem a Hegelem. Schelling byl zprvu silně ovlivněn Fichtem a Spinozou. V díle „Ideje k filozofii přírody“ a ve spise „O světové duši“ se Schelling snažil uvést svoje rychle nabyté poznatky z chemie, z nauky o elektřině, z biologie a z medicíny v přírodně-filozofický systém. Tyto spisy vzbudily Goethovu pozornost a vynesly třiadvacetiletému autorovi mimořádnou profesuru na univerzitě v Jeně. V Jeně vznikl „První náčrt systému přírodní filozofie“ a „Systém transcendentálního idealismu“ , později i nedokončené „Výklad mého filozofického systému v celku“ a „Přednášky o metodě akademického studia“ . Od roku 1803 Schelling přednášel ve Würzburgu, poté v Erlangenu, zde vytvořil dílo mysticko-náboženské orientace „Filozofická bádání o podstatě lidské svobody“ a fragment „Věky světa“ . Nakonec vyučoval v Mnichově . Jeho posledním vydaným dílem se zdá být „Filozofie mytologie a zjevení“. Schellingův systém, jak jej přednášel v Jeně, nese jméno filozofie identity. Lze ho chápat jako spojovací článek mezi Fichtem a Hegelem.

Fred Saberhagen

Frederick Thomas Saberhagen byl americký autor science fiction a fantasy literatury známý zejména svými romány o válce s Berserkry. Jeho další série románů má jako protagonisty upíry . Napsal také sérii postapokalyptických románů začínající knihou Empire of the East. Sloužil v USAF, poté pracoval jako elektrotechnik. V letech 1967–1973 napsal několik článků pro Encyklopedii Britannicu, mimo jiné informaci o science fiction, vědách a technologiích. Poprvé publikoval v magazínu Galaxy v roce 1961. Jeho první román, The Golden People, byl vydán v roce 1964. Od roku 1981 do 1989 navrhli Fred a Joan Saberhagenovi několik počítačových her: Berserker, Star Web, Descent Freespace: The Great War. Se svou ženou, Joan Spicci, žil v Albuquerque, Nové Mexiko.

František Šlachta

Slovenský autor vlastivědné literatury, též autor fotografií.

František Šita

Narozen 20. 11. 1937 v Hradci Králové, zemřel 23. 9. 1998. Farmakolog, autor cestopisů, geografických a etnofarmakologických publikací a článků.

František Schildberger

František Schildberger je český básník, publicista a vysokoškolský pedagog. Vystudoval gymnázium v Brně a po maturitě archivnictví a historii na Filozofické fakultě UJEP v Brně. Poté, co byl ze zdravotních důvodů propuštěn z vojenské služby, působil jako redaktor nakladatelství Kruh v Hradci Králové. Zde redigoval především vlastivědnou a historickou literaturu. Ve druhé polovině osmdesátých let 20. století pracoval krátce jako metodik Státní knihovny v Praze a redaktor literárního vysílání brněnské pobočky Československého rozhlasu. Od začátku roku 1986 si zvolil svobodné povolání. Od února 1990 do července 1994 byl členem brněnské redakce Lidových novin. Od roku 1994 přednášel na řadě vysokých škol v ČR . V letech 1995 - 2000 byl politickým komentátorem Radia Proglas. Jeho každodenní ranní komentáře k aktuálnímu domácímu a zahrničnímu dění vysílala tato stanice 5 let. Část komentářů shrnul do knižních výborů 1996: komentáře pro Radio Proglas a Nemocný svět . Od roku 2004 je šéfredaktorem a patří i k hlavním autorům internetového serveru Skleněný kostel. V letech 1990 - 1995 byl členem Rady Obce Moravskoslezských spisovatelů, v letech 1997–2000 byl členem Rady České televize a v letech 2000–2001 členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V roce 2000 kandidoval na zástupce veřejného ochránce práv. První básně uveřejnil roku 1974 v časopise Universitas a v Brněnském večerníku, poté otiskoval verše, fejetony, glosy, divadelní a zejména recenze české básnické produkce v Ro...