Všichni Autoři a témata

Francis Marion Crawford (6)

Francis Marion Crawford, americký spisovatel a dramatik, se narodil v Itálii. Studoval v Harvardu, Heidelbergu a v Římě. Měl velký zájem o historii a ovládal na patnáct jazyků. Velkou část života strávil v Itálii a hodně také cestoval, hlavně po Indii. Právě v těchto končinách se odehrávají mnohé z jeho 45 románů - romantických příběhů, které dnes už většinou ztratily svou někdejší popularitu.

Francis Ford Coppola (6)

Americký filmový režisér, producent, scenárista a spisovatel.

Francis Clifford (4)

pravé jméno je Arthur Leonard Bell Thompson Rodák z anglického Bristolu se věnoval především psaní detetivních románů. Za svůj život jich napsal šestnáct a jednu sbírku povídek. Obdržel dvakrát cenu Edgar a dvakrát cenu Dagger . Kromě detektivek napsal také tři historické romány.

Francesco Sorti (5)

Francesco Sorti je italský novinář a spisovatel žijící v Římě a Vídni. Se svojí manželkou Ritou Monaldiovou spolu zatím napsali první tři díly sedmidílné románové fresky z období pozdního baroka. Francesco Sorti vystudoval muzikologii a specializoval se na hudbu 17. století. Předtím než se stal spisovatelem, pracoval mnoho let jako novinář. Autorům zbývají dopsat ještě další čtyři díly. Názvy knih tvoří větu: "Imprimatur secretum, veritas mysterium. Unicum..." Názvy posledních dvou knih autoři prozatím tají. Věta má prozatím tento význam: "I přesto, že je tajemství vytištěno, pravda je vždy tajemná. Jediné, co zbyde, je..."

Francesca Zappia (4)

Studuje informační technologie na University of Indianapolis a ve volném čase neustále vymýšlí příběhy, píše a také se věnuje malbě a ilustraci. Uvnitř mé hlavy je její debutový román.

Ford Madox Ford (1)

Ford Madox Ford ; 17. prosince 1873, Anglie – 26. června 1939, Francie) byl anglický spisovatel, básník, kritik a redaktor, jehož časopisy The English Review a The Transatlantic Review měly značný význam pro vývoj anglické literatury na počátku 20. století. Je autorem románů Nejsmutnější příběh , Parade's End tetralogy a The Fifth Queen trilogy . Román The Good Soldier bývá zahrnován mezi velkou literaturu 20. století, je na seznamu Modern Library 100 Best Novel, na seznamu časopisu The Observer 100 Greatest Novels of All Time, a listu The Guardian 1000 novels everyone must read . Ford Madox se narodil ve Wimbledonu v Londýně. Byl nejstarší ze tří dětí Catherine Madox Brown a Francise Hueffera; jeho bratr byl Oliver Madox Hueffer a jeho sestra byla Julie Catherine Emma Huefferová, manželka Davida Soskice a matka Franka Soskice, . Fordova matka byla Angličanka a otec byl Němec. Ford Madox se stal se hudebním kritikem listu The Times. Jeho dědeček z otcovy strany Johann Hermann Hüffer publikoval jako první básně německé básnířky Annette von Droste-Hülshoff. Ford Madox dostal jméno po svém dědečkovi z matčiny strany, malíři Ford Madox Brownovi, který patřil k prerafaelitům. Ford Madox Ford později napsal jeho životopis. Starší sestra jeho matky byla Lucy Madox Brown, manželka Williama Michaela Rossettiho a matka Olivie Rossetti Agresti. V roce 1889, po smrti otce, Ford s bratrem Oliverem žili u svého dědečka v Londýně. Ford absolvoval denní studium na škole University College School v Londýně, ale nikdy nechodil na univerzitu. V roce 1894 Ford utekl se svou spolužačkou Elsie Martindaleovou. Pár měl svatbu v Gloucesteru a přestěhoval se do Bonningtonu. V roce 1901 se přestěhovali do malého města v hrabství Sussex, do Winchelse...

Fonográf (6)

Fonográf byla maďarská rocková skupina, která působila v 70. a 80. letech 20. století. Skupina vznikla v roce 1971 a stala se jednou z významných skupin maďarské rockové scény. Jejich hudba obsahovala prvky folku, country a rocku, čímž se odlišovala od ostatních skupin té doby. Fonográf 'V sestavě byli významní hudebníci jako Levente Szörényi a János Bródy, kteří byli známí také díky své spolupráci se skupinou Illés, vůdčí osobností maďarského beatového hnutí.

Focus (8)

Focus je nizozemská progresivní rocková skupina, kterou v roce 1969 v Amsterdamu založil klávesista, flétnista a zpěvák Thijs van Leer. Skupina je známá svou jedinečnou směsí rocku, klasiky, jazzu a jódlování. Mezinárodní pozornost si získali instrumentální skladbou "Hocus Pocus", která se objevila na jejich albu "Moving Waves" z roku 1971 . Tato skladba se proslavila výrazným kytarovým riffem a svéráznými vokálními projevy, včetně van Leerova jódlování.

Filip Dřímalka (4)

Narozen 28. 5. 1983. Zabývá se digitální transformací a využitím informačních technologií. Mgr.

Ferdinand Prantl (5)

Doc. RNDr. Ferdinand Prantl byl český zoopaleontolog a také hermetik a alchymista. Byl členem známého hermetického spolku Universalia např. spolu s Dr. Janem Keferem nebo Petrem Kohoutem . Psal pod šifrou Dr. A. Lögell.

Ferdinand Leffler (6)

Narozen 12. 12. 1978. Zahradní architekt, hudebník, autor knihy pro děti.

Fenton S Bresler (3)

Britský právník, novinář, spisovatel.

Felix Holzmann (5)

Felix Holzmann byl československý komik, humorista a performer, známý svými stand-up komediemi a humornými monology. Narodil se 7. července 1921 v Praze a v 50. a 60. letech 20. století se stal jedním z nejpopulárnějších bavičů v Československu. Jeho kariéra se vyznačovala břitkým vtipem a schopností zachytit absurdity každodenního života v komunistickém režimu s lehkostí, která měla u diváků ohlas.

Felicity O'Dell (8)

Autorka učebnic angličtiny.

Fedor Vasil'jevič Gladkov (8)

Ruský spisovatel.

Fedor Martiš (4)

Slovenský autor prací z oboru tělesné výchovy a sportu.

Fedor Ivanovič Šaljapin (5)

Ruský operní pěvec a tanečník, též autor autobiografických publikací.

Fedor Cádra (5)

Narozen 18.4.1926 v Novém Mestě na Váhom, zemřel 10.2.1998 tamtéž. Slovenský prozaik a básník, autor televizních her, redaktor a rozhlasový komentátor, též působil jako redkator nakladatelství Pravda.

Fabrizio Petrossi (4)

Italský výtvarník, ilustrátor. Pracuje pro Disney.

F. P Vožický (6)

Narozen 28.6.1867 v Mladé Vožici, zemřel 22.12.1929 v Praze. Redaktor, prozaik, dramatik.

Ezra Pound (7)

Ezra Weston Loomis Pound byl americký básník, esejista, překladatel a literární teoretik. Jeho současníci jej považovali za „pravděpodobně nejlepšího básníka své generace“ . Je považován za významného modernistu, za zakladatele imagismu a vorticismu. Zajímal se o klasickou poezii, starší románskou a okcitánskou literaturu. Svými překlady a revizí děl Ernesta Fenollosy podnítil zájem o čínskou poezii v západním světě. Většinu života prožil v Evropě, v Paříži a v Londýně, nejvíce pak v Itálii. V průběhu druhé světové války podporoval Mussoliniho režim a v Radio Roma propagoval fašismus. Při osvobozování Itálie byl zajat, převezen do Spojených států amerických a následně souzen. Byl umístěn do psychiatrické léčebny, kde strávil dvanáct let. Po propuštění odjel do Itálie, kde žil až do své smrti. Již první zveřejněné básně fascinovaly obtížnou krásou jazyka, snahou o dokonalost formy. Z básnických sbírek tohoto období jsou nejvýznamnější: Posléze se věnoval překladům z čínštiny, zejména překladům Li Po. Básnická sbírka Cathay obsahuje překlady Li Po , které významnou měrou přispěly k popularizaci čínské poezie v západním světě. Tyto básně měly vliv na jeho vlastní tvorbu. V Londýně a Pařiži pak přispíval do literárních časopisů, pro které objevil T.S. Eliota a Jamese Joyce. Vzniklo hnutí imagistů, kteří se snažili o dodržování následujících zásad, které Ezra Pound definoval: Ve vrcholném období svých „kratších útvarů“, básní v tradičním lyrickém stylu, byl objevitelem staronových forem . Jeho heslem bylo „Make it New“ – tedy „Udělej to nově“. Mimo tvorby výrazně expresivních básní také editoval Eliotovu Pustou zemi. Nejpopulárnější jeho básní je Hugh Selwyn Mauberley. Báseň má několik částí. V básni pop...

Evžen Korec (6)

Narozen 16. 9. 1956. RNDr., CSc., podnikatel, zabývá se obchodem s realitami, též majitel a ředitel Zoologické zahrady Tábor, původním povoláním molekulární biolog.

Eva Vitovská (6)

Autorka učebnic němčiny.

Eva Šafářová (7)

Autorka kuchařky.

Eva Reitharová (2)

Narozena 1925, zemřela 2003.Historička a teoretička umění, monografie o výtvarných umělcích.

Eva Pekárková (6)

Doc. Ing., CSc. - Publikace o pěstování zeleniny.

Eva Paulerová (5)

Eva Neumannová (4)

Eva Neumannová, roz. Švaňková je česká historička umění, galerijní pracovnice a kurátorka výstav zaměřená na výtvarné umění 20. století a kresbu. Po absolvování oboru polygrafie na Střední průmyslové škole grafické v Praze studovala v letech 1974–1979 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku . Absolvovala roku 1979 diplomovou prací Jan Smetana, tvorba 40. let V letech 1980–1981 byla odbornou pracovnicí pro umělecké řemeslo na SÚPPOP Středočeského kraje. Od roku 1985 byla zaměstnána v Národní galerii v Praze, 1985–1990 jako odborná pracovnice Oddělení regionálních galerií, 1990–2000 jako samostatná odborná pracovnice Sbírky grafiky a kresby, 2001–2004 jako vedoucí odboru registru sbírek. Je členkou ICOM. Roku 2004 byla kvestorkou Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli, v letech 2004–2008 vedoucí odborného oddělení Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, od roku 2009 kurátorkou Galerie umění v Karlových Varech. Od roku 2016 je kurátorkou Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jako členka nákupních komisí působila v Galerii a muzeu v Klatovech , od roku 1995 v GMU v Hradci Králové , Galerii v Novém Městě na Moravě , GVU v Havlíčkově Brodě, od roku 2004 v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě. Byla členkou poroty Mezinárodního bienále kresby v Plzni , Grafika roku a Ceny Vladimíra Boudníka .

Eva Kotulová (2)

Překladatelka z angličtiny, francouzštiny a němčiny. V překladech se zaměřuje na prózu a literaturu faktu. Působí i jako editorka, vydala např. publikaci Kalendář aneb kniha o věčnosti a času , sestavila knihu detektivní literatury pro mládež Muži s dýmkou či Slovo má spravedlnost .

Eva Kollerová (8)

Eva Klímová (4)

RNDr., kartografka, práce z oboru.

Eva Janečková (8)

JUDr. Eva Janečková vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a Právnickou fakultu Západočeské univerzity. V letech 2005-2014 byla zaměstnankyní Úřadu pro ochranu osobních údajů. Po tříletém působení na Ministerstvu práce a sociálních věcí nyní pracuje jako právník na Úřadu městské části Praha 8. Je autorkou a spoluautorkou mnoha odborných článků a publikací zaměřených nejen na ochranu osobních údajů, ale také na pracovní právo, poskytování sociálních služeb a svobodný přístup k informacím.

Eva Horzinková (8)

Narozena 1951. Doc., JUDr., PhD., akademická pracovnice Policejní akademie, zabývá se správním právem. Práce z oboru.

Eva Frantinová (6)

Narozena 4. 9. 1956 v Praze. Houslistka, básnířka, autorka básnické prózy.

Eva Csölleová (7)

Narozena 30. 8. 1964 v Rychnově nad Kněžnou. Spoluautorka publikace o válečných letcích, autorka článků a fotografka.

Eva Cihelková (6)

Narozena 1952 v Těšeticích. Prof., Ing., CSc., ekonomka, vysokoškolská pedagožka, specializace na světovou ekonomiku a mezinárodní vztahy, publikace z oboru.

Eva Bomerová (8)

Učitelka na základní škole a externí vysokoškolská pedagožka, spoluautorka učebnice matematiky.

Eva Blažková (4)

Narozena 27. 3. 1954 v Jindřichově Hradci. PhDr., překladatelka z francouzštiny a ruštiny.

Eva Beránková (6)

Učebnice českého jazyka a literatury.

Eva (8)

Eumir Deodato (8)

Eumir Deodato je brazilský klavírista, skladatel, aranžér a producent, který významně ovlivnil svět hudby napříč žánry, včetně jazzu, funku a popu. Deodato se narodil v roce 1943 v Rio de Janeiru a jeho kariéra trvá již více než pět desetiletí, během nichž vydal řadu alb a spolupracoval s celou řadou umělců. Jeho album "Prelude" z roku 1973, vydané u CTI Records, obsahovalo jeho široce uznávanou adaptaci skladby Richarda Strausse "Also Sprach Zarathustra", která se stala hitem a vynesla mu cenu Grammy za nejlepší popový instrumentální výkon. Po úspěchu alba "Prelude" pokračoval Deodato ve zkoumání své jedinečné fúze klasiky, jazzu a funku a v roce 1973 vydal album "Deodato 2".

Eugen Fink (4)

Eugen Fink byl německý filosof a fenomenolog, žák a asistent E. Husserla. Po maturitě v Kostnici studoval filosofii, germanistiku, historii a ekonomii v Münsteru, v Berlíně a nakonec ve Freiburgu, kde u E. Husserla a M. Heideggera roku 1929 promoval. Husserl byl roku 1930 pensionován, jezdilo za ním ale stále víc studentů, zejména zahraničních, a Husserl tedy Finka pověřil, aby pro ně vedl soukromé semináře. Jedním z jeho svěřenců byl i Jan Patočka, který se s Finkem velmi spřátelil. Když byl roku 1933 Husserl nacisty z univerzity odvolán, opustil univerzitu i Fink a zůstal Husserlovým soukromým asistentem. Po jeho smrti roku 1938 se velmi zasloužil o záchranu Husserlovy pozůstalosti v belgické Lovani, kam se odstěhoval. Roku 1940 byli ale všichni Němci v Belgii internováni a po obsazení země nacisty byl Fink odveden na frontu. Po válce byl profesorem filosofie ve Freiburgu, kde v roce 1965–66 vedl spolu s M. Heideggerem slavný seminář o Hérakleitovi, a roku 1971 se pro zdravotní potíže nechal penzionovat. Hlavním tématem Finkova myšlení, jeho „kosmické antropologie“ byla otázka světa, kterou zkoumal v návaznosti na Husserla, ale zejména také na Heideggera. Proti příliš individuálnímu a introspektivnímu východisku svých učitelů se snažil ukázat člověka v jeho vztahu ke světu a k Vesmíru. Fink nechápe svět jako věc či nádobu, „v níž“ se věci vyskytují, nýbrž jako „horizont“ a tedy nezbytnou podmínku každého jevení jsoucího. V této souvislosti si všímal různých forem lidského vztahování k celku světa, zejména fenoménu hry. Zabýval se také interpretací antické filosofie, filosofií G. W. F. Hegela a F. Nietzscheho, otázkami lidské konečnosti a filosofií výchovy, kde formuloval slavné „aporie výchovy“. Na Finkovu filosofii výchovy navázali u nás zejména Jan Patočka, Radim Palouš a Jaroslava Pešková. Fink se účastnil i symposia Letní škola na Korčule, pořádané skupinou Praxis....

Eugen Dostál (5)

Eugen Dostál byl český historik umění, výtvarný kritik a vysokoškolský pedagog. Od roku 1908 studoval na Vídeňské univerzitě práva a od roku 1910 také dějiny umění na Ústavu pro rakouský dějezpyt . Roku 1914 obhájil rigorózní práci Die gotische Architektur in Rom. Od roku 1919 do roku 1926 působil jako zemský konzervátor při Státním památkovém úřadu pro Moravu a Slezsko v Brně. Od roku 1921 byl soukromým docentem, 1923 řádným docentem, 1927 mimořádným profesorem, 1928 řádným profesorem dějin umění na Masarykově univerzitě v Brně. Byl zakladatelem Semináře dějin umění , děkanem a proděkanem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. V letech 1938-1942 působil jako externí profesor dějin umění na bratislavské univerzitě. Byl výtvarným referentem Lidových novin, Moravské orlice, Moravských novin a Radiojournalu Brno , aktivním členem Kruhu pro pěstování dějin umění. Dne 2. července 1940 se v Brně oženil s Olgou Heberovou . Zabýval se zprvu italskou gotickou architekturou, českými iluminovanými rukopisy 14. století a gotickými madonami. Je autorem monografie o Václavu Hollarovi. Roku 1932 objevil v kapli Matky Boží poblíž hradu Veveří v nepůvodním rokokovém rámu vzácný raně gotický obraz Madony. O svém nálezu publikoval článek v německém deníku Prager Presse. Sepsal katalog kroměřížské arcibiskupské obrazárny a publikoval stať o Tizianově obrazu Apollo a Marsyas. Později se věnoval také modernímu umění a publikoval medailony historiků umění Karla Boromejského Mádla, Vojtěcha Birnbauma a Karla Chytila.

Estrid Ott (3)

Erwin Schulhoff (5)

Erwin Schulhoff byl český skladatel a klavírista, narozený 8. června 1894 v Praze. Patřil k významným osobnostem hudby počátku 20. století a byl jedním z prvních skladatelů klasické hudby, kteří se přihlásili k novému jazzovému idiomu, jenž se objevil ve 20. letech 20. století. Studoval na pražské konzervatoři a později ve Vídni, Lipsku a Kolíně nad Rýnem, kde ho ovlivnili Debussy, Skrjabin a Schoenberg. Jeho raná díla se vyznačovala postromantickým stylem, ale brzy se začal zajímat o dadaismus a do svých skladeb vnášel jazzové prvky.

Erroll Garner (8)

Erroll Garner byl americký jazzový pianista a skladatel, známý svou swingovou hrou a baladami. Jeho kariéra vzkvétala v polovině 20. století. Garner se narodil 15. června 1921 v Pittsburghu v Pensylvánii a byl převážně samoukem, nikdy se neučil číst noty, ale hrál výhradně podle sluchu. Jeho osobitý styl hry se vyznačoval rytmickým talentem, charismatickým vystupováním na pódiu a schopností hrát složité improvizace se zdánlivě nenucenou grácií.

Ernesto Che Guevara (5)

Ernesto Guevara , běžně přezdívaný Che Guevara nebo el Che, byl marxistický revolucionář a vůdce kubánských gueril. Původně vystudoval v Argentině lékařství. Otec, architekt Ernesto Guevara Lynch, byl irského a španělského původu, matka Celia de la Serna y Llosa pocházela ze španělské rodiny. Ze zdravotního důvodu, kterým bylo těžké astma, nechodil do běžné školy. Učila ho jeho matka a pěstovala v něm lásku ke knihám. Byla to ona, která v něm probudila náklonnost ke komunismu a levici prostřednictvím knih Marxe a Engelse. Dětství bez školního kolektivu se odrazilo v jeho uzavřenosti a introverzi. Rodinné zázemí jeho raného dětství nemělo daleko k ideálnímu: rodinu neprovázely žádné konflikty či rozepře. Na střední školu nastoupil v roce 1941, o studium projevoval malý zájem, více ho zajímal tělocvik. Hrál ragby, kde se projevily jeho vůdcovské sklony a taky odhodlání a cílevědomost. Ve studiu samotném byl však nadprůměrným. Lékařskou fakultu studoval na Univerzitě v Buenos Aires a v červenci 1953 ji dokončil bez větších problémů. Do Castrových jednotek narukoval právě jako lékař, brzy se však vypracoval až na Castrovu pravou ruku. Castro, který původně neměl ke komunismu vztah, se pod působením svého přítele Guevary postupně stal radikálním marxistou. Slovo che je rozšířeno v Argentině a Bolívii a používá se jako oslovení, případně jako ekvivalent zvolání „hej“ nebo „hele“. Guevara si svou přezdívku získal právě pro časté používání zmíněného slova, které jeho kubánským soudruhům muselo připadat jako pozoruhodný prvek jeho mluvy. Ernesto byl velkým čtenářem a diskutérem, a přesto, že měl jisté politické povědomí, stranil se zapojení do politiky až do věku hodně nad 20 let. V roce 1944 se Guevarova rodina přestěhovala do Buenos Aires. Měli vážné finanční problémy. V roce 1946 ukončil svá středoškolská studia a začal pracovat. Současně se přihlásil na lékařskou fakult...

Ernest Volkman (4)

Americký reportér, redaktor, publicista, autor publikací o špionáži.

Ernest Bramah (1)

Britský spisovatel.

Erika Jarkovská (7)

Erika Jarkovská sa narodila 23. januára 1965 v Martine. Detstvo a mladosť prežila v Turčeku pri Kremnici a študentské časy na Strednej chemickej škole v Banskej Štiavnici. V súčasnosti pracuje a býva s rodinou vo Zvolene. Erika sa v mladosti prejavovala skôr výtvarne a hudobne. S písanou tvorbou začala na strednej škole , do rozsiahlejšieho diela sa pustila ako 18-ročná, ale potom sa na dlhé roky odmlčala po akejkoľvek umeleckej stránke kvôli materským a pracovným povinnostiam. K intenzívnemu písaniu sa vrátila v roku 2011, keď sa pustila do prepracovania románu Bojovníci dúhy, dovtedy uverejnenom na stránke Mámtalentu . Odvtedy sa viac rozpísala a stvorila celú trilógiu Bojovníkov dúhy, jeden novodobejší román o osude indiánskej ženy zo začiatku 20. storočia, spoločenský román zo súčasného Slovenska a neustále pracuje na ďalších, zväčša inšpirovaných skutočným životom Indiánov a kolonizátorov USA, no zo svojej spisovateľskej budúcnosti nevyníma ani iné spoločenské témy.

Erik Larson (6)

Narodil sa 3. januára 1954 v Brooklyne v New Yorku. Študoval Pensylvánsku univerzitu a Columbia univerzitu. Má 3 dcéry.

Erik Adolf Saudek (4)

Erik Adolf Saudek byl český překladatel, převážně z angličtiny , němčiny a francouzštiny . I jeho otec Emil byl překladatel a propagátor české literatury . Studoval střední školu ve Vídni, v Praze pak germanistiku, komparatistiku a dramaturgii na Filozofické fakultě UK. Publikoval v časopisech Cesta, Host, Kmen, Listy pro umění a kritiku, Komedie, Kritický měsíčník . Od roku 1927 překládá Goetha se svým učitelem Otokarem Fischerem a překladatelství se stává jeho hlavním zaměřením. V roce 1929 uvádí jako režisér první české provedení Goethova Fausta ve Fischerově překladu v holešovické Legii malých. Za okupace, kdy byl z rasových důvodů vyřazen z veřejné činnosti , vydává některé překlady pod jménem přítele Aloyse Skoumala . Po válce se stává dramaturgem Realistického divadla , divadelním kritikem Lidových novin a dramaturgem Národního divadla . Nesnažil se o tzv. věrný překlad, šlo mu spíše o postižení vnitřního smyslu předlohy a dobového koloritu. K tomu využíval i hovorové češtiny a umísťování nejzávažnějších slov na konec veršů, kde byly rýmem zdůrazněny. Zásadní význam má jeho 15 překladů nejhranějších Shakespearových her, na kterých pracoval od roku 1936 až do své smrti . Jeho manželkami byly herečka Eva Vrchlická, poté překladatelka Věra Saudková , neteř Franze Kafky. S druhou jmenovanou měl tři syny a dceru. Zahynul tragicky u moře v bulharském Sozopolu.

Eric Schumacher (3)

Eric Powell (8)

Americký kreslíř, tvůrce komiksů, též scenárista.

Enzo Russo (4)

Původem ze Sicilie, nyní žije v Monze a věnuje se literatuře a novinařině. Debutoval detektivními příběhy pro děti a posléze přešel k tvorbě úspěšných společenských románů s detektivní zápletkou.

Emma Lord (6)

Americká redaktorka. Autorka beletrie.

Emily D Beňová (7)

Volám sa Emília Dalekorejová Beňová a žijem s rodinou v malebnej dedinke na východe Slovenka. Vyštudovala som SOU-obchodné v Košiciach a písaniu sa venujem od svojich 13 rokov. Začínala som skladaním básni, neskôr krátkych poviedok a až vo veku 19 rokov som napísala svoj prvý upírsky fantasy román Temní Anjeli - POSOLSTVO. Rok potom sa zrodila druhá časť s podnázvom PRIATEĽ Z MINULOSTI. Neskôr VZOSTUP ZLA, po ňom SVETLO V TME a nakoniec záverečná časť OSLOBODENÁ. V roku 2012-14 som napísala svoju druhú fantasy tetralógiu DVA KROKY DO PEKLA, ktorá si čitateľov získala od prvej stránky. Tentoraz som stavila na anjelov a tajomstvo sveta mŕtvych a príbeh zaujal okolie až natoľko, že som sa rozhodla vydať aj túto sériu. V roku 2015 som stavila na erotiku, tentoraz s cieľom osloviť vydavateľstvo a okamžite som sa dočkala odpovede, ktorá bola jednoznačná a kniha V OBJATÍ GENTLEMANA uzrela svetlo sveta 15.4.2016 . Neskôr mi vyšla aj druhá časť V OBJATÍ NEPRIATEĽA 30.9.2016 a záverečná časť V OBJATÍ MILENCA sa zrodí 22.2.2017. Som vydatá, mám dve krásne dcérky a manžela, ktorý ma v písaní podporuje...

Emil Synek (7)

JUDr. Emil Synek byl český novinář, divadelní dramatik, filmový scenárista a kritik, spisovatel. Vystudoval gymnázium v Praze, kde maturoval roku 1921. Následně dokončil úspěšně studia práv, titul získal v roce 1926. Krátkou dobu byl vyšetřujícím soudcem, v období 1927–1939 by redaktorem v listech A–Zet, České slovo a od roku 1936 byl šéfredaktorem deníku Telegraf. V roce 1932 se oženil s herečkou Evžou Budlovskou. Když v roce 1939 uprchnul z Protektorátu, zanechal manželku s dcerou ve vlasti. Za války pobýval v Londýně, od konce roku 1943 pracoval pro exilovou československou vládu jako zahraničněpolitický zpravodaj. Po válce se vrátil do Československa, od roku 1946 do roku 1955 byl poradcem na československém velvyslanectví ve Francii. Když byl svého pověření zbaven, do vlasti se již nevrátil. Ve dvacátých letech se prosadil jako spisovatel svými povídkami "Ano i ne" a "Usměvavý bůh" . Napsal romány "Muži mezi sebou "; "Krach " Ve třicátých letech pracoval jako novinář v České slovo a Telegrafu. Zde působil jako novinář a filmový recenzent. Používal šifry: -es- A-Zet 1932; České slovo 1935. Dramatické tvorbě se věnoval pod pseudonymy: Ricardo Gomez "" a Ríša Záhorský. Věnoval i politické publicistice. V knize "Svět, jaký je" zachytil atmosféru tehdejší Evropy a Asie těsně před propuknutím druhé světové války, kdy také emigroval do ciziny. Tam se umění dále nevěnoval. Tři jeho divadelní hry – "Jana ", "Mimo proud " a "Výdělečné ženy " – byly zfilmovány: Pro rozhlas napsal či upravil své hry Rychlebové , Dvojí tvář , Dějiny mluví a Noční hlídka .

Emil Sobota (4)

Emil Sobota byl český právník, spisovatel a publicista, povoláním úředník v prezidentské kanceláři za první republiky. Byl odborníkem na ústavní právo, těsně před koncem druhé světové války byl popraven. Narodil se do rodiny železničního úředníka, absolvoval gymnázium v Olomouci a pak pražskou právnickou fakultu, roku 1916 byl promován doktorem práv. Následovala tříletá přípravná praxe v advokacii, přičemž už od dob studií psal do různých novin a časopisů. Emil Sobota se angažoval také politicky, nejdříve patřil k Masarykovým realistům, pak vstoupil ke státoprávním demokratům a od roku 1925 byl členem sociální demokracie. Po vzniku Československé republiky byl postupně tajemníkem olomouckého okresního národního výboru a sekretářem klubu státoprávně demokratických poslanců v Revolučním národním shromáždění, úředníkem českého zemského výboru a ministerstva železnic a pak od roku 1921 až do roku 1939 působil jako úředník v politicko-legislativním odboru Kanceláře prezidenta republiky. Zde relativně rychle služebně postupoval, získal např. titul ministerský rada. Kromě své úřední práce byl stále veřejně činným. Pod pseudonymem Emil Havlík psal knihy pro mládež a věnoval se publicistice, dlouhá léta psal své komentáře a úvodníky především do revue Naše doba, spojené s prezidentem Masarykem. Vydal ale také celou řadu odborných monografií. Práce v prezidentské kanceláři ho přivedla k napsání studie o ústavním postavení prezidenta republiky O presidentu naší republiky , studijní pobyty ve Švýcarsku a USA ho zase inspirovaly k vydání prací ČSR a Švýcary. Srovnávací politická skizza a Amerika a evropský divák . Jako odborník na ústavní právo publikoval čtyřdílný komentář Ústava republiky Československé nebo studii Naše ústava, jak zní a jak ji máme čísti . Nejvíce se ale asi věnoval otázkám postavení národnostních menšin a garancím jejich práv v Československu, naps...

Emil Regner (8)