11461–11520 z 153154 Autoři
Lubomír Kubík (7)
Od šedesátých let publikoval časopisecky kratší i rozsáhlejší povídky pro mládež ve foglarovském duchu a zároveň články s historickou tématikou zejména z doby první a druhé světové války. V roce 1991 vycházely na pokračování jeho novinové reportáže pod názvem Tomáš Baťa, legenda moderního podnikání. Knižně dosud vydal román Hilsnerova aféra , Těšínský konflikt , či fotografickou publikaci Druhá světová válka 1939 - 1940 . V nakladatelství Prostor mu roku 2006 vyšel román o atentátu na Heydricha pod názvem Proč Gabčík nestřílel a roku 2009 pak román o J.Foglarovi Jestřábův let.
Více od autora
Lubomír Král (5)
Fotbalový historik, člen Fotbalové asociace ČR - komise pro historii a statistiku. Žije v Písku.
Více od autora
Lubomír Dobrý (6)
Emeritní profesor PhDr. Lubomír Dobrý, CSc. , československý basketbalový trenér a pedagog. Od srpna roku 1953 až do konce února roku 2013, tedy téměř šedesát let působil na katedře sportovních her Institutu tělesné výchovy a sportu, který od roku 1965 nese název Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Dne 22. ledna 2014 byl jmenován emeritním profesorem. Jmenovací dekret mu předal děkan fakulty a předseda fakultní Vědecké rady docent Vladimír Süss. Univerzita Karlova tak ocenila celoživotní přínos profesora Lubomíra Dobrého ve vědecké práci i ve prospěch fakulty. Ve své činnosti propojil akademickou, pedagogickou a trenérskou činnost. V letech 1950 až 1957 byl trenérem Československé basketbalové reprezentace mužů na Mistrovství Evropy v basketbale mužů 1953 v Moskvě a žen na Mistrovství Evropy v basketbale žen 1950 v Budapešti, 1952 v Moskvě, 1956 v Praze, na Mistrovství světa v basketbalu žen 1957 v Rio de Janeiro, Brazílie. Byl asistentem trenéra Vladimíra Hegera na ME 1978 v Polsku a asistentem trenéra Pavla Petery na Mistrovství Evropy v basketbale mužů 1985 ve Stuttgartu a 1987 v Athénách. S basketbalovou reprezentací mužů získal stříbrnou medaili na ME 1985, byl čtvrtý na ME 1953 a osmý na ME 1987, s týmem žen získal celkem pět medailí, stříbrnou za druhé místo na ME 1952 v Moskvě a čtyři bronzové za třetí místa . Od roku 1961 byl předsedou trenérské rady sekce košíkové ÚV ČSTV. V československé basketbalové lize žen byl v roce 1951 trenérem družstva žen Slavia Žabovřesky Brno, které získalo titul mistra Československa, další dvě sezóny 1952 a 1953 v československé basketbalové lize mužů byl trenérem Slavia Pedagog Brno se kterým získal dva tituly mistra Československa. Poté odešel do Prahy a po dobu 10 sezón v letech 1954 až 1964 byl trenérem družstva žen Slavia VŠ Praha . Dalších sedm sezón v letech 1972 až 1979 byl trenér...
Více od autora
Lubomír Balcar (4)
Lubomír Balcar byl českobratrský duchovní, publicista a spisovatel. Od roku 1939 až do své smrti působil jako farář českobratrského sboru v Praze–Strašnicích. Za 2. světové války redigoval Kostnické jiskry, v 60. letech připravil šest ročníků Evangelického kalendáře. Velké úsilí věnoval přípravě sborníku Církev v proměnách času . Psal básně, povídky a písňové texty, adresované většinou dětskému čtenáři. Je rovněž autorem rozhlasových kázání.
Více od autora
Loverboy (5)
Loverboy je kanadská rocková skupina, která vznikla v roce 1979 v Calgary v Albertě. Kapela dosáhla značné popularity na počátku 80. let 20. století díky řadě hitů, mezi něž patří "Turn Me Loose", "Working for the Weekend" a "Lovin' Every Minute of It". Původní sestavu tvořili zpěvák Mike Reno, kytarista Paul Dean, klávesista Doug Johnson, baskytarista Scott Smith a bubeník Matt Frenette. Jejich debutové album s názvem " Loverboy ," vyšlo v roce 1980 a rychle je vyneslo na výsluní. Následující album "Get Lucky", vydané v roce 1981, upevnilo jejich místo v rockové historii díky nezapomenutelným hymnám a stalo se nejprodávanějším albem skupiny. Během své kariéry získala skupina Loverboy několik ocenění a pokračovala v koncertování a nahrávání nové hudby. Zůstávají stálicí klasických rockových rádií a svými energickými vystoupeními a chytlavými melodiemi zanechali v tomto žánru trvalou stopu.
Více od autora
Louis Guilloux (4)
Louis Guilloux byl francouzský spisovatel a narodil v Saint-Brieuc , Bretaň , kde žil celý svůj život. Je známý pro jeho sociálně realistické romány popisující život pracujících a jejich třídní a politické boje v polovině dvacátého století.
Více od autora
Louis Charpentier (3)
Francouzský novinář, cestovatel, spisovatel a redaktor. Pěšky prošel Libanon a Egypt. V Tangeru pro mezinárodní správu zkoumal dějiny římské provincie Mauretania Tingitana na místě boje mezi Héraklem a Antaiem. Zajímal se o posvátnou geometrii. Psal i o původu Basků a kritizoval konzumní způsob života a kapitalismus.
Více od autora
Lorenzo Da Ponte (7)
Lorenzo Da Ponte, původním jménem Emanuele Conegliano byl italský básník a libretista. Da Ponte byl původem Žid, který konvertoval k římskokatolické církvi. Jméno, pod kterým je znám, je jméno biskupa, který ho pokřtil. Změnu víry vzal natolik vážně, že vstoupil do semináře a byl vysvěcen na kněze. V roce 1774 se stal profesorem klasické literatury v Trevisu. Jeho duch však byl příliš neklidný a za své názory, které veřejně hlásal, se mu dostalo opakovaných napomenutí jak od moci církevní, tak i světské. Roku 1776 mu byla za rousseauovskou kritiku tehdejších společenských poměrů výuka zakázána a v roce 1779 byl dokonce v nepřítomnosti odsouzen k patnáctiletému vyhnanství. Nejprve odešel do Drážďan, ale roku 1781 se usadil ve Vídni a podařilo se mu dosáhnout nejvyššího možného postavení. Stal se dvorním básníkem císaře Josefa II. na místě uvolněném Pietrem Metastasiem. Nesmrtelným se stal librety, které napsal pro Wolfganga Amadea Mozarta . V době příprav premiéry Dona Giovanniho pobýval s Mozartem v Praze. O tomto pobytu napsal spisovatel František R. Kraus povídku "Mozart ve Staronové synagoze". Kromě toho však da Ponte napsal řadu libret i pro Antonia Salieriho, Vicenta Martína y Solera, F. G. Bianchiho a řadu dalších skladatelů jejichž jména již upadla v zapomenutí. Byl zřejmě neobyčejně jazykově vybaven, neboť psal s hlubokým citem pro jazyk v několika řečech: italsky, latinsky, německy, francouzsky i anglicky. Po smrti Josefa II. ještě krátce pracoval pro jeho nástupce Leopolda II. Z neznámých důvodů však byl propuštěn a odešel do Londýna, kde kromě toho, že pokračoval v dráze libretisty v divadle King’s Theatre se stal i knihkupcem, antikvářem a nakladatelem. Dostal se do finančních potíží a protože se musel starat o početnou rodinu hledal možnost lépe honorované činnosti za mořem. V roce 1804 odjel do New Yorku s úmyslem pobýt tam jen nějaký čas, al...
Více od autora
Liza Minnelli (9)
Liza Minnelli je americká herečka a zpěvačka proslulá svým silným hlasem a dynamickým vystupováním na jevišti. Narodila se 12. března 1946 a je dcerou legendární herečky Judy Garlandové a filmového režiséra Vincenta Minnelliho. Lizina kariéra trvá již několik desetiletí, během nichž dosáhla úspěchů ve filmu, televizi i na divadle. Za svůj výkon ve filmu Kabaret režiséra Boba Fosseho z roku 1972 získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon. Její postava Sally Bowlesové se stala jednou z jejích nejikoničtějších rolí a ukázala její herecké umění a pěvecký talent.
Více od autora
Livin' Blues (3)
Livin' Blues byla nizozemská bluesrocková skupina, kterou v roce 1967 v Haagu založil kytarista a frontman Ted Oberg. Během své kariéry byli považováni za jednu z nejlepších holandských bluesových kapel, vedle současníků jako Cuby & The Blizzards. Livin' Blues zažili několik změn v sestavě, ale dokázali si udržet stálou přítomnost na evropské bluesové scéně během konce 60. a 70. let. Byli známí svými energickými vystoupeními a stylem, v němž se mísilo tradiční blues s rockovými prvky, což v té době u publika dobře rezonovalo.
Více od autora
Liszt Ferenc Chamber Orchestra (8)
The Liszt Ferenc Chamber Orchestra , který sídlí v Budapešti v Maďarsku, je klasický soubor proslulý svými vystoupeními komorní hudby. Orchestr byl založen v roce 1963 bývalými studenty Hudební akademie Franze Liszta a byl pojmenován po slavném maďarském skladateli Franzi Lisztovi. Soubor si rychle získal pověst díky své technické preciznosti a expresivní interpretaci. V průběhu let spolupracovali s mnoha významnými sólisty a dirigenty a rozšířili svůj repertoár o širokou škálu hudebních období a stylů, od baroka až po současná díla. Orchestr absolvoval rozsáhlá turné, během nichž vystupoval ve významných koncertních sálech v Evropě, Asii a Americe. Na svém kontě mají také řadu nahrávek, které dokládají jejich všestrannost a hudební dokonalost.
Více od autora
Lisa See (7)
Lisa See se narodila v Paříži, ale vyrostla v Los Angeles. Žila sice s matkou, ale mnoho času strávila i s otcovou rodinou v Čínské čtvrti. Své vzpomínky zachytila ve své první knize věnované jejímu stoletému čínskému dědečkovi a jeho nelehkému životu, která se stala okamžitě bestsellerem, Na zlaté hoře: Stoletá odysea mé čínsko-americké rodiny . Při sbírání materiálů v Čínské čtvrti našla i téma pro svůj první román Flower Net , který se také stal bestsellerem a byl nominován na cenu Edgar Award. Poté vydala dva detektivní romány The Interior a Dragon Bones , které získaly přízeň čtenářů i chválu kritiky, a v roce 2005 svůj zatím nejslavnější román Snow Flower and the Secret Fan. Lisa See žije v Los Angeles, kde se věnuje mnoha kulturním a společenským aktivitám. Čínsko-americká organizace žen ji v roce 2001 vyhlásila Ženou roku.
Více od autora
Lionel Messi (4)
Argetinský fotbalista, kapitán argentinského národního týmu, hraje též za FC Barcelona.
Více od autora
Lída Rakušanová (5)
Lída Rakušanová, rozená Ludmila Horská , je česká novinářka a spisovatelka. Po sovětské okupaci Československa v roce 1968 odešla do exilu a pracovala v Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově. Od roku 1989 žije střídavě v Praze a v Bavorském lese a spolupracuje jako volná novinářka s českými a německojazyčnými médii. Do 18 let žila v Českých Budějovicích, kde absolvovala Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka. V letech 1965–1968 studovala na Karlově univerzitě v Praze obory čeština, dějepis, jihoslovanské jazyky, estetika. Po srpnové okupaci 1968 přerušila na rok studium a odešla se svým budoucím manželem, fotografem Josefem Rakušanem, nejprve do Francie a pak do Německa, kde oba pracovali v továrně na pouliční osvětlení ve Frankfurtu nad Mohanem. O politický azyl v Německu požádali poté, co politbyro KSČ nazvalo v květnu 1969 okupaci „bratrskou pomocí“ a Moskvě za ni oficiálně poděkovalo. V červenci 1969 se ve Frankfurtu vzali a přestěhovali se do Mnichova, kde se zapojili do aktivit československého exilu. Publikovali m.j. v exilovém časopisu Text, jehož šéfredaktorem byl Sláva Volný, jeden z nejvýraznějších redaktorů Československého rozhlasu za pražského jara. Spolu s ním pak vydávali manželé Rakušanovi na začátku 70.let po tři roky literární kalendář exilu Kalex. V Německu studovala Lída Rakušanová na mnichovské Ludwig-Maximilians-Universität germanistiku a slavistiku a stala se soudní překladatelkou. V Rádiu Svobodná Evropa pracovala Lída Rakušanová od roku 1975 jako externistka v týdenním rozhlasovém magazínu „Rozhledy“ Slávy Volného a od února 1978 jako redaktorka v zahraniční a později ve vnitropolitické redakci RSE se zaměřením na Československo, střední a východní Evropu, NATO a EU. Kromě stovek politických komentářů připravovala pro RSE řadu let také pořad „Literatura bez censury“, četbu na pokračování z knih režimem zakázaných autorů, vydávaných v samizdatu a v exilových nakladatelstvích. Koncem 80. let 20. století se její hla...
Více od autora
Libor Prudký (8)
Narozen 1944 v Brně. Ing., Ph.D., sociolog a politolog, zabývá se sociologickým zkoumáním hodnotových struktur a otázkami religiozity v české společnosti.
Více od autora
Lewis Thomas (2)
Lewis Thomas byl americký lékař, básník, etymolog, esejista, pedagog, politický poradce a výzkumník. Thomas vystudoval lékařství na Princeton University a Harvard Medical School. Stal se děkanem Yale Medical School a New York University School of Medicine a prezidentem newyorského ústavu pro výzkum rakoviny „Memorial Sloan-Kettering Institute“ a členem Národní akademie věd USA. Vydal několik odborných publikací, zejména v oboru imunologie. Své Poznámky pozorovatele biologie publikoval od roku 1971 v „New England Journal of Medicine“, byly sebrány do dvou knih - „The Lives of a Cell“ a „The Medusa and the Snail“ . První svazek těchto esejů dostal v roce 1974 „National Book Awards“ ve dvou kategoriích a také ocenění „Christopher Award“. Druhý svazek „The Medusa and the Snail“ získal další „National Book Award“ za vědu. Literární cena Lewise Thomase „Lewis Thomas Prize“ za „vědce jako básníka“ je každoročně udělována univerzitou „Rockefeller University“ .
Více od autora
Lev Semenovič Dvoreckij (4)
Plukovník sovětské armády, doktor filozofie, autor prací o přestavbě a novém myšlení v SSSR, publikace z oboru vojenství.
Více od autora
Lev Nikolajevič Gumiljov (2)
Lev Nikolajevič Gumiljov, rusky Лев Никола́евич Гумилёв, někdy přepisováno též jako Gumilev byl sovětský historik, antropolog a etnolog, který proslul svými kontroverzními názory na původ ruského etnika. Byl synem básníků Nikolaje Stěpanoviče Gumiljova a Anny Andrejevny Achmatovové. Lev byl ve věku 33 let zatčen a uvězněn v sovětském pracovním táboře. Na svobodu se dostal, když se za války přihlásil do Rudé armády, ale roku 1949 byl znovu uvězněn a propuštěn byl až po XX. sjezdu KSSS roku 1956. Achmatovová byla v té době uznávanou spisovatelkou a Lev jí vyčítal, že pro jeho osvobození neudělala dost. Achmatovová celou situaci popsala ve svém básnickém cyklu Requiem. Po propuštění začal pracovat ve slavném petrohradském muzeu Ermitáž. Silně zde byl ovlivněn archeologem Michajlem Artamonovem a jeho studiem tajemného zmizelého turkického národa Chazarů. I pro Gumiljova se Chazaři a Chazarská říše stali hlavním předmětem zájmu. Zúčastnil se několika studijních výprav do povodí Volhy a na severní Kavkaz. Vydal několik článků, kde spekuloval o lokaci zaniklého hlavního chazarského města Samandar či o příčinách zániku Chazarské říše. V 60. letech cítil potřebu si doplnit vzdělání a začal studovat na Leningradské univerzitě. Doktorskou práci věnoval starým turkickým národům. Poté nastoupil do Geografického ústavu. Jeho teorie byly sovětskou etnologií a antropologií odmítány, ale v čase Gorbačovovy perestrojky se o nich začalo mnohem více mluvit. Populární se staly po pádu SSSR, v době, kdy se v Rusku začalo dařit různým spekulativním, paravědeckým či konspiračním teoriím. V současnosti je hlavním centrem gumiljovovských studií Kazachstán. Jeho prezident Nursultan Nazarbajev je velkým obdivovatelem Gumiljova, nechal po něm v nově budovaném městě Astaně pojmenovat univerzitu . Podle...
Více od autora
Lesley Downer (6)
Narodila sa v Londýne. Jej matka mala čínsko-kanadský povod a otec kanadskej národnosti bol profesor čínštiny na univerzite v Londýne .Študovala na univerzite v Oxforde.
Více od autora
Les Brown (3)
Les Brown , narozený 14. března 1912 jako Lester Raymond Brown, byl americký jazzový hudebník a kapelník proslulý svou prací v éře big bandu. Jeho kapela Les Brown and His Band of Renown se stala jednou z nejvýznamnějších skupin swingové éry. Les Brown proslavilo zejména jeho spojení se zpěvačkou Doris Day a společně vytvořili klasický hit "Sentimental Journey", který se stal jakousi hymnou vojáků vracejících se domů z druhé světové války. Úspěch této písně pomohl upevnit Brownovu i Dayinu kariéru.
Více od autora
Leopold Stokowski (2)
Leopold Stokowski byl proslulý dirigent, jehož dlouhá a slavná kariéra trvala více než sedm desetiletí. Stokowski se narodil v Londýně v roce 1882 a stal se jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších dirigentů počátku a poloviny 20. století. Proslavil se zejména díky svému spojení s Filadelfským orchestrem, který vedl v letech 1912-1941 a díky svým inovativním technikám a charismatickému vedení z něj vytvořil jeden z nejlepších orchestrů na světě.
Více od autora
Leon Garfield (5)
Leon Garfield byl anglický spisovatel, známý především svými historickými dobrodružnými romány pro děti a mládež. Po dokončení střední školy v Brightonu roku 1938 začal Garfield studovat umění na Regent Street Polytechnic . Studia však musel přerušit, nejprve z finančních důvodů, později pro vypuknutí druhé světové války. Sloužil v britské armádě u zdravotnického sboru umístěného v Belgii, kde se seznámil s Vivien Alcockovou , se kterou se roku 1948 oženil . Vivien se později stala také spisovatelkou knih pro mládež, ovlivňovala Garfieldovo psaní a dodala mu i náměty pro některé jeho knihy. Po válce pracoval Garfield jako technik v biochemické laboratoři v nemocnici Whittington Hospital v Islingtonu a ve svém volném čase psal knihy. Časem se stal tak úspěšným, že se mohl literatuře věnovat plně. Debutoval roku 1964 historickým dobrodružným románem s pirátskou tematikou ve stylu Roberta Louise Stevensona Jack Holborn, který byl původně určen pro dospělé, ale vydavatel jej přesvědčil, aby jej přizpůsobil dětskému čtenáři. Jeho druhá kniha, Devil in the Fog , získala prestižní cenu Guardian Award, určenou pro britské autory dětských knih. Většina jeho dalších knih se odehrává v Anglii 18. nebo 19. století a jejich hrdiny jsou chlapci odkázaní na dobročinnost svého okolí, kteří prožívají tajemná a nebezpečná dobrodružství. Tím a především důrazem na sociální a morální aspekty se jeho romány přibližují dílům Charlese Dickense. Neméně významnou součástí autorovy tvorby pro děti jsou adaptace dramat Williama Shakespeara pro dvanáctidílný animovaný televizní seriál Shakespeare: The Animated Tales , které vyšly také knižně. Roku 1985 byl Garfield zvolen členem Royal Society...
Více od autora
Lenka Fukalová (1)
Editorka a korektorka, spolupracuje s nakladatelstvím Krásná paní.
Více od autora
Leisa Rayven (4)
Australská spisovatelka romantických románů, filmová producentka a herečka.
Více od autora
Lauren Tarshis (8)
Lauren Tarshisová se narodila 23. listopadu 1963 a v současné době bydlí v Connecticutu s manželem a čtyřmi dětmi. Když není s rodinou, nebo nepracuje na Storyworks, velký časopis pro děti, chce být se svými přáteli. Se svými nejlepšími přáteli se setkala, když jí bylo 11 let a dodnes s jedním nebo s druhým mluví takřka denně. Jak stárne, zjišťuje, že je stále těžší a těžší učit se novým věcem. Naučit se psát román pro mládež byl proces, který jí zabral mnoho, mnoho let. Tento rok se také naučila péct perfektní sušenky . Stále pemýšlí nad tím, co se naučí příští rok.
Více od autora
Laura Wright (5)
Laura Wright je profesorkou angličtiny na Univerzitě v Západní Karolíně. Je známá především jako zakladatelka oboru veganská studia, který představila v knize The Vegan Studies Project: Food, Animals, and Gender in the Age of Terror roku 2015. Laura Wright získala bakalářský titul z angličtiny na Appalachian State University a magisterský titul, také z angličtiny, na East Carolina University. Během doktorského studia, které dokončila roku 2004, se zaměřovala na postkoloniální literaturu a teorii, jihoafrickou literaturu, ekokritiku, zvířecí studia a food studies. Wright vádí, že idea veganských studií se jí zrodila v hlavě již roku 2003, kdy zkoumala práci J. M. Coetzeeho . Postupně rozvinula veganskou teorii jako „způsob politicky angažovaného akademického zkoumání“ – rámcuje totiž veganská studia jako inherentně ekofeministická. Největším impulzem pro rozvoj teorie o veganství pro ni byl článek ekokritika Harolda Fromma Vegans and the Quest for Purity, obviňující vegany ze směšného idealismu. Chtěla tedy zjistit, proč veganství vyvolává takové reakce. Podle Laury Wright je veganství především vybranou výraznou identitou, která přesahuje způsob stravování. Wright zkoumá, jak je veganství vnímáno společností – často jako hrozba, např. kuchař Anthony Bordain roku 2000 napsal, že vegani jsou jako Hizballáh vegetariánství. Ukazuje, jak veganství budilo v prvním desetiletí třetího tisíciletí značnou nevoli , především ze strany mužů; a jak se toto vnímání začíná měnit a stále více mužů – i vrcholových sportovců – se stává vegany. Celá jedna kapitola její knihy je věnována tématu maskulinity a veganství – a fenoménu „heganství“ . Zavedení samostatného oboru veganských studií bylo podle Laury Wright potřeba, protože ve z...
Více od autora
Laura MacDonald (5)
Britská autorka milostných romancí, publikuje pod pseudonymy Laura MacDonald a Karen West.
Více od autora
Laura Dave (7)
Americká spisovatelka a novinářka. Žije v Santa Monice. Její první kniha z roku 2006 se jmenuje London Is the Best City in America.
Více od autora
László Passuth (5)
Maďarský spisovatel László Passuth skončil svá vysokoškolská studia na právnické fakultě university v Debrecíně. Od r.1919 do r.1950 byl bankovním úředníkem, potom až do r.1960 odborným překladatelem Státní překladatelské kanceláře. Překládal z angličtiny, francouzštiny, italštiny, portugalštiny, řečtiny a španělštiny. Svou literární dráhu začal ve dvacátých letech: přispíval do literárních časopisů cestopisy, překlady a historickými studiemi. Jeho první román Eurasie líčí pohnutou dobu mezi oběma světovými válkami. Problematice současné společnosti věnoval ještě další tři romány: Otáčivé dveře , Mrak a oáza a Cizí lidé . Široké popularity si však získal teprve svými historickými a životopisnými romány, zejména z prostředí italského a španělského. Jeho prvním a nejúspěšnějším dílem, které mu otevřelo cestu do světa, je román Bůh deště pláče nad Mexikem . Z jeho dalších děl můžeme zmínit Johanu Neapolskou , V purpuru zrozen , Monteverdi či Laguny .
Více od autora
Lalo Schifrin (9)
Lalo Schifrin je argentinsko-americký skladatel, klavírista a dirigent, který se proslavil svou bohatou prací ve filmovém a televizním průmyslu. Schifrin se narodil 21. června 1932 v Buenos Aires, klasické hudební vzdělání získal na pařížské konzervatoři, poté začal svou kariéru jako jazzový pianista a následně přešel k filmové hudbě. Jeho osobitý styl často zahrnuje prvky jazzu, vážné a latinskoamerické hudby.
Více od autora
Ladislav Tondl (8)
Ladislav Tondl byl český logik, sémantik, filozof a teoretik vědy. V roce 1949 získal titul doktora filozofie a inženýra. Ladislav Tondl žil a tvořil v několika přelomových obdobích středoevropského vývoje. Jeho odborný zájem byl vždy široký a založený na tvůrčím, průkopnickém a zodpovědném přístupu ke každému tématu, který bychom v dnešní terminologii lehce mohli označit za inter-či transdisciplinární. Již v prvních letech vysokoškolského studia, těsně po druhé světové válce, se seznámil se souhrnnou americkou monografií o povaze jazyka a významech slov. V té době netradiční a obtížně uplatnitelná oblast však významně ovlivnila celou jeho pozdější badatelskou činnost. Během více než šedesátiletého vědeckého působení prof. Ladislav Tondl zformuloval a zahájil řadu závažných koncepčních výzkumných programů. Jeho první větší monografie k tematice sémantiky, sémiotiky a komunikace, publikovaná v nakladatelství Academia v r. 1966, navazovala na jeho přednášky a semináře pro lingvisty na Univerzitě Karlově v Praze. Později vyšla v ruském překladu v Moskvě a v anglickém překladu v edici bostonské univerzity, byla však zároveň také jednou z příčin autorova vynuceného odchodu z UK v padesátých letech dvacátého století. S totalitní mocí a bariérami fundamentalistické ideologie se prof. Tondl opakovaně střetával a v některých obdobích byl vystaven různým formám represí. Přesto však díky své houževnatosti a pracovitosti prožil intelektuálně velmi plodné období v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV. V roce 1968, po své první rehabilitaci, byl jmenován řádným profesorem Univerzity Karlovy a založil při Československé akademii věd Kabinet pro teorii a metodologii vědy, kde spolu s prof. Karlem Berkou založil a začal vydávat vědecký časopis Teorie vědy. Kabinet však byl v období normalizace zrušen a profesor Tondl opět ztratil možnost přímo pokračovat ve svém tehdejším vědeckém zaměření. Právě v této době musel vytrvale čeli...
Více od autora
Ladislav Švihran (7)
Ladislav Švihran je slovenský spisovatel a překladatel. Debutoval v roce 1970 knihou Kulturizmus ducha, od roku 1973 se psaní věnuje profesionálně. Švihranova tvorba byla oceněna mezinárodní Cenou Egona Ervin Kische za knihu Vzácné návštěvy Bratislavy. Ladislav Švihran se narodil 15. prosince 1931 v belgickém městě Lutych, kde prožil prvních sedm let svého života. Studoval pedagogiku a psychologii na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislav Švihran na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Ladislav Šťastný (4)
Vyučil se soustružníkem a v roce 1957 nastoupil k SNB.Zde prošel všemi službami,nakonec pracoval v oddělení vražd.V roce 1977 začal psát detektivní příběhy.V roce 1981 musel od bezpečnosti odejít a nesměl publikovat.K psaní se vrátil až po roce 1989,kdy znovu zúročuje své odborné znalosti a zkušenosti.
Více od autora
Ladislav Rada (4)
Narozen 20. 3. 1929 ve Vojovicích, zemřel 7. 6. 2021. Malíř, grafik, ilustrátor a karikaturista.
Více od autora
Ladislav Máčal (9)
Básník, autor několika knih o Praze, povídek a divadelních her. Publikoval a působil v Praze v polovině 20. století.
Více od autora
Ladislav Bublík (2)
Narodil se v rodině železničářského dělníka. 1943 absolvoval Průmyslovou školu stavební ve Zlíně, pracoval jako dělník, zedník, kreslič. 1947 se stal redaktorem ostravského deníku Nová svoboda. 1951–52 pracoval jako brigádník na stavbě hutního kombinátu v Ostravě-Kunčicích. 1964–65 redaktorem Kulturní tvorby. 1965–69 opět v Nové svobodě. V 70. a 80. letech až do důchodu pracoval v Ostravě v dělnických profesích. Kromě časopisů, v nichž působil, publikoval také v Tvorbě, Divadle, Literárních novinách, Čs. vojáku, Plameni, Červeném květu, Kultuře aj. Je autorem televizní hry Blokáda . Román Páteř byl 1965 zfilmován pod názvem Úplně vyřízený chlap . Bublík začínal na počátku 50. let jako autor divadelních her, které na aktuálních politických tématech realizovaly tehdejší představu nového budovatelského dramatu. Výjimkou je drama Horoucí láska, námětově těžící z politických bojů počátkem 20. let. Bublíkova jediná próza, krátký román Páteř, patřila k prvním polemickým ohlasům na poetiku a politiku schematického vidění společenských konfliktů, lidských povah a individuálních osudů. V autobiografickém příběhu brigádníka přinuceného politickými okolnostmi pracovat na stavbě hutního kombinátu autor nastolil problém pravdivosti dobově proklamovaných hodnot i jejich hlasatelů, kteří se neohlížejí na lidský rozměr konkrétního jedince.
Více od autora
Ladislav Blažek (3)
Narozen 13. 4. 1945 v Brně. Prof. Ing., CSc., ekonom, autor odborné ekonomické literatury.
Více od autora
Květuše Hyršlová (5)
Narozena 4.7.1929 v Praze. PhDr., DrSc., literádní vědkyně a kritička, práce o současném německém písmenictví, překlady z němčiny.
Více od autora
Květoslav Šipr (6)
Narozen 23. 6. 1934 v Brně, zemřel 28. 2. 2022 tamtéž. Prof. ThLic. MUDr., CSc., lékař a teolog, zaměřoval se na gerontologii a bioetiku.
Více od autora
Květoslav Hísek (5)
Květoslav Hísek byl český malíř, grafik, známý hlavně jako ilustrátor přírodovědných knih . Studoval na VŠUP v Praze v ateliéru Karla Svolinského a záhy po studiích se začal věnovat svému celoživotnímu poslání vědecké ilustrace. V letech 1975 a 1978 obdržel ocenění Premio grafico di Bologna a v roce 2016 i Zlatou stuhu za celoživotní dílo, k tomu také řadu čestných uznání v soutěži Nejkrásnější knihy. V roce 2011 proběhla v letohrádku Portheimka v Praze velká retrospektivní výstava k jeho 80. narozeninám.
Více od autora
Květa Maryšková (1)
Narozena 11. 5. 1919 v Plzni, zemřela 13. 7. 2001 v Praze. PhDr., asistentka anglické literatury, překlady z angličtiny.
Více od autora
Květa Koževníková (4)
Narozena 5.2.1930 v Českých Budějovicích, zemřela 5.10.1981 v Praze. PhDr., CSc., asistentka ruské literatury, publikace z oboru, poezie a cestopisné causerie, překlady z ruštiny.
Více od autora
Kurt Krolop (4)
Kurt Krolop byl německý germanista a literární historik, sudetoněmeckého původu, působící i na Univerzitě Karlově. Odborník na dějiny německé literatury v českých zemí. Narodil se v severočeských Kravařích. Studoval na gymnáziu v Litoměřicích. V létě roku 1946 byl s rodiči vysídlen do sovětské okupační zóny Německa a maturoval na škole Willy Lohmanna v Köthenu. Pak absolvoval studia germanistiky, slavistiky a anglistiky na Univerzitě Martina Luthera v Halle. Zde pak po tři roky působil jako asistent na katedře germanistiky. Často se vracel studijně do Československa, poprvé v letech 1957–1962 jako lektor. Pak do roku 1967 pracoval jako vedoucí asistent na univerzitě v Halle. Podílel se spolu s tehdejším vedoucím katedry germanistiky na pražské univerzitě Eduardem Goldstückerem na výzkumu pražské německé literatury a německy psané literatury v českých zemích a na vydávání časopisu Germanistica Pragensia. Na vědecké konferenci v Liblicích v roce 1965 přednesl referát Ke vzniku a historii pražské německé literatury „expresionistického desetiletí“. V roce 1967 byl jmenován na post vedoucího oddělení pro výzkum pražské německé literatury při Československé akademii věd. V roce 1970 se vrátil do NDR, kde nejprve pracoval v nakladatelství Volk und Wissen, potom v letech 1980–1983 v Institutu pro klasickou německou literaturu ve Výmaru a od roku 1984 v Ústředním institutu pro literární historii při Akademii věd NDR, kde se specializoval na dějiny rakouské literatury 19. století, včetně díla Johanna Wolfganga Goetha a Karla Krause. Opětovně nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze roku 1989. Byl pověřen vedením katedry germanistiky, nederlandistiky a nordistiky. V Praze vyučoval do roku 2000. V roce 1990 získal titul profesora. V dubnu 2007 obdržel Spolkový kříž za zásluhy I. třídy a roku 2008 rakouský Čestný odznak Za vědu a umění. Zemřel v březnu 2016....
Více od autora
Kurt Konrad (8)
Kurt Konrad, vlastním jménem Kurt Beer , byl český marxistický novinář, literární a divadelní kritik. Kurt Konrad se narodil v německé židovské rodině, otec byl majitelem pily a byl obchodníkem se dřevem. V roce 1913 se jeho rodina přesunula do Brna a tam absolvoval gymnázium . Ve 20. letech založil v Brně s přáteli Spolek nadlidí, ve kterém četli esoterickou poezii, debatovali o ruské revoluci a Sigmundu Freudovi. Na Německé univerzitě v Praze studoval medicínu, avšak studium v roce 1931 nedokončil. Začal se politicky angažovat, v roce 1928 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1930 až 1938 působil v časopise Tvorba, také v Rudém právu a Haló novinách jako komentátor. Poté nastoupil na sovětský zastupitelský úřad na pozici tiskového přidělence . Byl též spolupracovníkem Julia Fučíka. Po obsazení Československa v roce 1939 odmítl pomoci svému mladšímu bratru Fridrichovi při útěku z protektorátu a ubytovat ho, ale vysvětlil mu, že obsazení Československa nesleduje strategický cíl připravit útok na Sovětský svaz, jak se mylně domnívá, ale je namířeno proti západním mocnostem. Pro svou spolupráci s prvním ilegálním ústředním vedením Komunistické strany Československa byl v březnu 1941 zatčen a vězněn. Jeho život se končí v září 1941 v Drážďanech, kde spáchal sebevraždu. Uvádí se, že svá poslední slova napsal na bílé záložce kalhot; zněla: „Umírám čestně.“
Více od autora
Kryštof Kolumbus (3)
Kryštof Kolumbus byl janovský mořeplavec a kolonizátor narozený v Janovské republice v dnešní severozápadní Itálii. Ve službách Katolických králů Španělska uskutečnil čtyři plavby přes Atlantský oceán, které v Evropě probudily zájem o nový kontinent, později nazvaný Amerika. Tyto výpravy a Kolumbovy snahy o založení trvalých sídel na Hispaniole zahájily španělskou kolonizaci, která vyústila v soutěž evropských mocností o kolonizaci Jižní i Severní Ameriky. V době, kdy začínala evropská světovláda i hospodářská soutěž mezi evropskými královstvími, která se snažila zbohatnout zakládáním obchodních cest a kolonií, získal Kolumbův návrh na dosažení Asie obeplutím Země západním směrem podporu u španělského královského dvora, který v něm viděl naději pro obchody s kořením. Během své první cesty v roce 1492 dosáhl Kolumbus místo plánovaného Japonska břehů Bahamských ostrovů a přistál na místě, které pojmenoval San Salvador. Během tří dalších výprav navštívil Velké i Malé Antily, pobřeží Venezuely a Střední Ameriky, které zabral pro Španělské impérium. Kolumbus nebyl prvním Evropanem, který navštívil Ameriku – o pět století dříve jejích břehů dosáhla norská expedice vedená Leifem Erikssonem, která založila kolonii na dnešním Newfoundlandu. Přesto teprve Kolumbovy cesty zahájily trvalé styky s Amerikou a podnítily několik století dlouhé období evropské kolonizace, čímž měly velký vliv na vývoj moderního Západního světa. Sám Kolumbus viděl svůj úspěch hlavně v šíření křesťanství. Kolumbus nevěděl, že objevil pro Evropu nový kontinent a obyvatele objevených zemí nazval Indios . Stejně tak ale název mohl odkazovat na spiritualitu a duchovní založení obyvatel nového kontinentu, kteří tak podle Kolumba žili v souladu s Bohem a se silnou vírou v Boha (latinsky in De...
Více od autora
Kristen Callihan (5)
Americká spisovatelka. Autorka románů pro ženy, sci-fi a fantasy literatury.
Více od autora
Koz'ma Prutkov (2)
Koz‘ma Prutkov je fiktivní postava ruského básníka, spisovatele a historika, kterou stvořili a jako společný pseudonym používali tito ruští autoři: P. P. Jeršov , A. K. Tolstoj , A. M. Žemčužnikov , A. M. Žemčužnikov a V. M. Žemčužnikov .
Více od autora