Všichni Autoři a témata

Peter Berling (3)

Německý filmový producent, herec, autor historických románů. Zabýval se astrologií.

Peter Addams (7)

Německý spisovatel kriminálních románů ruského původu.

Pete Seeger (5)

Pete Seeger byl kultovní americký folkový hudebník a sociální aktivista, jehož kariéra trvala více než sedm desetiletí. Seeger se narodil 3. května 1919 v New Yorku a stal se ústřední postavou obrody folkové hudby ve Spojených státech, kde se svými písněmi zasazoval o sociální spravedlnost, občanská práva, životní prostředí a mír. Byl členem folkové skupiny The Weavers, která dosáhla významného úspěchu na přelomu 40. a 50. let 20. století, než se kvůli svým progresivním politickým postojům dostala na černou listinu v době McCarthyho vlády.

Peroutková Ivana (6)

Per Anders Fogelström (3)

Švédský novinář a spisovatel.

Penny Swift (5)

Novinářka, autorka knih o koních, specializuje se též na vnitřní dekorace a inovace domova.

Pedro Calderón de la Barca (5)

Pedro Calderón de la Barca Henao y Riaño byl španělský barokní dramatik a básník. Narodil se v rodině hidalga, tajemníka královské pokladny jako třetí ze šesti dětí. Matka byla původem z Vlámska a zemřela v roce 1605. Pedro se na přání svého otce měl stát knězem, protože to bylo podmínkou získání dědictví po dědovi. V letech 1608–1613 studoval na jezuitské koleji v Madridu teologii, gramatiku, latinu a řečtinu. V roce 1614 pokračoval na univerzitě v Alcalá de Henares. Po otcově smrti v roce 1615 přestoupil na univerzitu v Salamance, kde pět let studoval církevní a občanské právo. Už za studií se pokoušel o literární tvorbu, v roce 1621 se s úspěchem zúčastnil básnické soutěže. V roce 1621 se jeho dva bratři zapletli do vraždy španělského šlechtice, jehož rodina požadovala velké výkupné za urovnání sporu. Pedro Calderón musel vstoupit do služeb kastilského vévody Bernardina Fernández de Velasco y Tovar, otce zavražděného mladíka. Podle některých jeho životopisců s ním v letech 1623 až 1625 cestoval po Flandrech a severní Itálii a jako voják se zúčastnil různých válečných akcí. V roce 1626 se rodině podařilo získat dostatečné prostředky, aby mohl být spor ukončen. Po návratu z cest se Calderón stal pážetem ve službách vévody de Frias. První známá komedie Pedra Calderóna Láska, čest a síla byla uvedena v Madridu v roce 1623. Po úspěchu začal psát pro královský dvůr další hry. Počátkem třicátých let byl již slavným dramatikem a získal ocenění od samotného krále Filipa IV. , který ho pasoval na rytíře řádu svatého Jakuba z Compostely. V roce 1635 byl jmenován ředitelem dvorního divadla Palacio del Retiro v centru Madridu. V tomto období napsal mimo jiné své nejznámější hry Život je sen a Lékař své cti . V roce 1640 vstoupil do vojska, aby v řadách jízdních kyrysníků hájil zájmy španělského krále v katalánské válce ženců. Na podz...

Pavol Škubla (6)

Slovenský mykolog, fotograf hub, povoláním chemický inženýr. Publikace z oboru mykologie, ochrany přírody a floristiky.

Pavla Smetanová (7)

Narozena 1974. Autorka turistických průvodců a knihy postřehů z ostrova Korfu, turistická průvodkyně trvale žijící v Řecku.

Pavla Brožová (7)

Spoluautorka testových úloh k maturitní zkoušce.

Pavel Zátka (6)

Narozen 1944. Nakladatelský redaktor, autor a editor historické literatury pro mládež.

Pavel Walek (4)

Autor knihy o zdravém životním stylu.

Pavel Vitoch (6)

Narozen 10. 7. 1934 v Praze. Jazzový skladatel, aranžér, kapelník, zpěvák a instrumentalista, hráč na trubku, ventilový trombon a bastrubku.

Pavel Viklan (5)

* 17.02.1893 † 09.09.1970. Vlastním jménem Stanislav Jelínek. Ředitel škol na Plzeňsku. Autor několika románů, vesměs historických příběhů pro mládež . Pocházel z Čkyně nad Boubínem, kde se roku 1893 narodil. Jeho učitel si všiml jeho nadání a doporučil ho na studia do Soběslavi. Tam absolvoval učitelský ústav a maturoval v roce 1912. Poté vyučoval na několika místech: v Tchořovicích u Blatné, Smolivci nad Třemšínem a Potvorově na Kralovicku. Tam vycházel týdeník „Kralovický obzor“ a v nedaleké Plzni časopis „Mladá stráž“. Do obou přispíval články a básničkami, ale pod pseudonymem Pavel Viklan. Jeho učitelskou a literární činnost přerušila první světová válka. Tu prožil na italské frontě. Po roce 1918 působil v Kaznějově, Hluboké a Žihli. V roce 1925 odešel do Dobřan a pak do Sokolova, kde působil až do roku 1936, kdy se stal inspektorem národních škol v Chebu. Během působení na české škole v Sokolově dosáhl toho, že většina české mládeže sokolovského a kraslického okresu ve věku do 18 let byla v rukou českého učitelstva. Své práci věnoval velkou pozornost a intenzivně se zúčastňoval veřejného života. Během doby působící v Sokolově byl předsedou několika místních menšinových spolků a dbal o to, aby spolky spolupracovaly se školou. Vedl vydávání časopisu Výspa, jak jsem již zmínila u osoby Františka Věšína. Během let vyšly pod pseudonymem jeho pohádky „Navečer“, autobiografie „Tonda z Pošumaví“, romány „Dva světy“ a „Sametová křídla“, historické povídky „Než přijde císař“, „Vězeň na Přiběnicích“ a kniha pro děti „Vlaštovek Šumšum“. Většinu knížek doprovázel kresbami jeho starší syn, malíř Jiří Jelínek. V září 1938 po zániku českých menšinových škol odešel do Prahy a pak krátký čas působil jako okresní školní inspektor v Semilech. Později pracoval na zemské školní radě a ministerstvu školství....

Pavel Váně (3)

Pavel Trojan (4)

Absolvoval slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v letech 2010-2016 působil jako programový expert v Polském institutu v Praze. Kromě Žižkova je nadšeným propagátorem a milovníkem Polska a západního Balkánu.

Pavel Šturma (8)

Narozen v r. 1963. Právník. Publikace z oboru mezinárodního hospodářského práva a lidských práv. Vysokoškolské učebnice Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Pavel Sivko (2)

Pavel Sivko je český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Narodil se v rodině grafika Václava Sivka. V letech 1964–1967 vystudoval Střední odbornou školu výtvarnou v Praze. Ve studiu pokračoval v letech 1968–1973 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesorů Jiřího Trnky a Zdeňka Sklenáře v ateliéru užité grafiky a ilustrace. V letech 1991-1997 pracoval jako výtvarný redaktor v nakladatelství Mladá Fronta. V letech 1997-2019 učil na Vyšší odborné škole a Střední umělecké škole Václava Hollara. Je členem SČUG Hollar v Praze. Zabývá se volnou grafikou, kresbou a ilustrací. Je tvůrcem poštovních známek a animovaných filmů.

Pavel Sekerka (4)

RNDr., specializace na dřeviny, lesní rostliny, skalničky.

Pavel Schreier (6)

Narozen 1944 v Praze. Historik železnic, práce z oboru, též autor fotografií a článků v časopise Železničář.

Pavel Pavloušek (7)

prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., zemědělský inženýr, VŠ pedagog - profesor na Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.

Pavel Nikolajevič Kornev (7)

Ruský spisovatel fantasy literatury. Též ekonom.

Pavel Mészáros (7)

Narozen 27. 12. 1966 v Ústí nad Labem. Majitel a editor nakladatelství AOS, specializovaného na beletrii, duchovní literaturu a literaturu faktu, též cestovní průvodce, poskytuje i překladatelské služby a grafické služby.

Pavel Kučera (5)

Mons. Pavel Kučera se narodil se v roce 1932. Po maturitě v Praze pracoval jako dělník, hoblíř a pomocný dělník. Přitom tajně studoval teologii. V roce 1962 jej litoměřický biskup Dr. Štěpán Trochta vysvětil na jáhna v Praze. V roce 1964 opustil jáhen Kučera Československo, rok studoval v Římě, 22. 8. 1965 přijal kněžské svěcení v německém St. Ottilien a byl začleněn do diecéze Augsburg. Od roku 1966 se staral o české krajany v uprchlickém táboře Zirndorf. Později byl pověřen duchovní správou pro krajany v diecézích Bamberg, Eichstätt, Regensburg a Würzburg. V letech 1991 - 2006 vykonával službu delegáta České duchovní služby v Německu. V roce 1987 byl jmenován papežským kaplanem a v roce 1992 papežským prelátem a biskupským vikářem pro správu krajanů v evropské cizině. Mons. Kučera nadále působí v Norimberku, Zirndorfu i ve vlasti. Za svou činnost v exilu a za pomoc našim uprchlíkům obdržel v roce 2000 státní vyznamenáni České republiky - medaili za zásluhy o stát. 29. 5. 2007 byl jmenován sídlením kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta. Aleš Palán je jako autor podepsán pod téměř dvěma desítkami knižních titulů. Oceňovány jsou zejména jeho rozhovory. Palánovy knihy byly nominovány na Magnesii Literu, obdržely cenu Českého literárního fondu, dvakrát vyhrály anketu Katolického týdeníku o Dobrou knihu roku a soutěž o Nejkrásnější knihu na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě.

Pavel Klouda (7)

Ing., autor publikací z oboru chemie a biochemie.

Pavel Horváth (5)

Pavel Horváth je český trenér, bývalý fotbalový záložník a reprezentant. Naposledy hrál za Viktorii Plzeň, kariéru ukončil po sezoně 2014/15 po utkání proti 1. FK Příbram , když v 81. minutě vystřídal Tomáše Hořavu. Byl to klasický „špílmachr“ - tvůrce hry, dokázal dobře číst hru a dát překvapivou přihrávku. Mimo to dokázal přesně vystřelit i z větší vzdálenosti. V kabině byl znám jako věčný šprýmař. Ve své bohaté kariéře hrál mj. za obě pražská „S“ - Spartu i Slavii, působil v Portugalsku, Turecku a Japonsku. Od března 2020 do března 2021 byl de facto trenérem 1. FK Příbram, ale vzhledem k tomu, že na profilicenci teprve studoval, tak byl v zápisech o utkání de iure uváděn jen jako asistent trenéra. Je podruhé ženatý, první manželkou byla Hedvika, později manželka Jana Kollera. S druhou manželkou Janou má dceru Adrianu a syna Patrika. Je vyučeným řezníkem. V letech 2010, 2011, 2012, 2013 zvítězil v české anketě Fotbalista roku v kategorii Osobnost ligy. S fotbalem začínal na škváře v TJ Břevnov, 26. září 1983 se v osmi letech dostal do Sparty Praha , kde ho v žácích vedli trenéři Toufar, Miloslav Lev, v dorostu trenér Černý a Tadeáš Kraus. V A-týmu debutoval 28. listopadu 1993 pod trenérem Karolem Dobiašem v utkání proti Drnovicím, nastoupil v základní sestavě . V této fázi to byl jeho jediný start za Spartu v 1. lize. V lednu 1994 totiž odešel na půlroční hostování do tehdy druholigového Jablonce, klubu vedeného Miroslavem Peltou. Zde působil pod trenérem Josefem Pešice a později pod Jiřím Kotrbou. Hned v prvním zápase s Kladnem si natrhl vazy v kotníku. Konec sezony 1993/94 již stihl a mohl s Jabloncem slavit postup do nejvyšší ligy. V létě pak prodloužil hostování a rok později do klubu přestoupil. V Jablonci slavil 3. místo v první lize v sezoně 1995/96. V létě 1996 se vrátil do Prahy, přestoupil z Jablonce za 22 milionů ...

Pavel Glos (5)

Narozen 4.12.1903 v Nové Pace, zemřel 14.4.1985 v Turnově, kazatel Jednoty bratrské v Železném Brodě, Turnově , předseda Ústřední rady církve , účastník protifašistického odboje, nositel Československého válečného kříže a Československé medaile za zásluhy I. stupně, též spisovatel, včelař.

Pavel Bárta (6)

Narozen 1963. Novinář, autor publikací o ledním hokeji.

Pavel Aleksandrovič Šestakov (6)

Ruský prozaik.

Paul Tremblay (5)

Americký autor knih žánru fantasy a horror. Původně vystudoval matematiku.

Paul Simons (3)

Vědecký pracovník a popularizátor vědy, zaměřený na botaniku, zemědělství, chemii a klimatologii, též producent BBC TV.

Paul Klee (4)

Paul Klee byl švýcarský malíř, grafik a ilustrátor. Ovlivnil vývoj výtvarného umění ve 2. polovině 20. století. Ačkoliv se Klee narodil ve Švýcarsku, měl německou státní příslušnost. Otec Hans byl Němec, matka Ida rozená Fricková Švýcarka. Paul měl ještě o tři roky starší sestru Mathildu. Kleeovi byla hudební rodina. Otec učil v Bernu hudbu, matka vystudovala na konzervatoři zpěv. Jako sedmiletý začal Klee se studiem hry na housle a brzy se natolik zdokonalil, že už v jedenácti mohl hrát v bernské filharmonii. Blízký vztah k hudbě mu zůstal po celý život – dlouho se nemohl rozhodnout, zda se stane profesionálním hudebníkem nebo výtvarníkem. V roce 1880 se rodina natrvalo usadila v Bernu, kde Klee chodil do základní školy a maturoval na tamní Městské literární škole. Po maturitě, v roce 1898, se rozhodl, že se stane malířem a odjel studovat do Mnichova. Na první pokus se na tamní Akademii nedostal, zapsal se proto do soukromé školy Heinricha Knirra. V Mnichově se Klee od počátku pohyboval také v hudebních kruzích. Na jednom hudebním večeru poznal klavíristku Lily Štumpfovou . V roce 1901 se s ní tajně zasnoubil a v září 1906 si ji v Bernu vzal. O rok později se narodilo jejich jediné dítě, syn Felix . V prvních letech manželství se Klee staral o domácnost i o syna, zatímco Lily živila rodinu hodinami klavíru. Na mnichovskou akademii byl přijat v roce 1900. V Mnichově se seznámil s Vasilijem Kandinským, Alexejem Javlenským, Marianne Werefkinovou a dalšími členy budoucí skupiny Der Blaue Reiter . Konzervativní způsob výuky však Kleeovi nevyhovoval a už roku 1901 akademii opustil. Od října až do května 1902 cestoval se svým přítelem ze studií, sochařem Hermannem Hallerem, po Itálii. V letech 1903–1905 žil u rodičů v Bernu. Obnovil své účinkování v houslové sekci tamního orchestru, psal divadelní kritiky a pracoval na sérii grafických listů s názvem I...

Paul J McAuley (6)

Britský botanik a zoolog. Autor sci-fi.

Paul Herbert Freyer (4)

Německý spisovatel, autor divadelních her, též autor historických prací s tématem dějin 2. světové války.

Paul Brickhill (4)

Paul Brickhill se narodil v Austrálii v Melbourne. Pět let sloužil jako stíhací pilot v Královském australském letectvu. Jeho letoun byl sestřelen v roce 1943 nad Tuniskem a on upadl do zajetí. Po válce pracoval jako novinář v Londýně, New Yorku a ve střední Evropě.

Patrick Girard (4)

Francúzsky spisovateľ a novinár narodený v roku 1950. Patrick Girard má doktorát z histórie. Je autorom početných politických esejí a historických románov. Podieľal sa tiež na tvorbe mnohých kníh podpísaných menami iných autorov.

Patricia Wentworth (7)

Patricia Wentworth, rozená Dora Amy Elles, byla britská spisovatelka detektivek. Studovala v Londýně, nejprve soukromě, pak navštěvovala dívčí Blackheath High School. Po smrti svého prvního manžela, George F. Dillona, se v roce 1906 usadila v Camberley, Surrey. V roce 1920 se vdala za George Olivera Turnbulla a měla jednu dceru. Napsala sérii 32 kriminálních románů , převážně se slečnou Silverovou jako hlavní hrdinkou, z nichž první vyšel v roce 1928, a poslední byl vydán v roce její smrti. Slečna Silverová je někdy přirovnávána k Jane Marpleové vytvořenou Agathou Christie. Slečna Silverová je vychovatelka v důchodu, která se stane soukromým detektivem. Úzce spolupracuje se Scotland Yardem, a to zejména s inspektorem Frankem Abbottem. Patricia Wentworth napsala také dalších 34 knih mimo tuto sérii.

Patricia Reilly (7)

Patricia Reilly Giff se narodila roku 1935 v Brooklynu v New Yorku. Je autorkou knih a učitelka. Poté, co strávila dvacet let jako učitelka na plný úvazek,začala psát. Specializující se na dětskou literatury. Nyní sídlí v Weston, Connecticut, spolu se svým manželem Jamesem a jejich třemi dětmi. "Chci vidět děti, stočené do klubíčka s knihami, zjištění povědomí o sebe jak oni objeví myšlenky jiných lidí. Chci, aby se spojení, které knihy jsou příběhy lidí, že psaní je mluvení na papíře, a chci jim psát jejich vlastní příběhy. Ráda bych své knihy stanovila, jako spojení pro ně. "

Patricia Potter (7)

Paticia se narodila v roce 1940,je americkou autorkou dvaceti osmi románů a šesti novel. Její knihy se vydávají v patnácti zemích, jejích knih se prodalo více jak dva milióny. Často jsou její díla nominována na různá ocenění např.u Romance Times u Georgia Romance Writers.Třikrát byla finalistkou RITA Awards. Často byla zveřejněna na bestseller seznamu. Dřív než začala se psaním knih,živila se jako reportérka u Atlant Journal,editorka předměstských a atlantských novin. Je členem národní rady Romance spisovatelů Ameriky a je bývalý prezident Gruzie Romance spisovatelů a členkou představenstavenstva River City Romance spisovatelů v Memphisu. Patricia žije v Memphis,Tennessee,se třemi psi-dvěma šeltiemi a jedním trpasličím pudlem.

Parker S. Huntington (4)

Paramhans svámí Mahéšvaránanda (6)

Paolo Mancini (6)

Italský spisovatel, scenárista, copywriter a novinář.

Pamela Westland (6)

Britská autorka děl o aranžování květin a kuchařských knih.

Pamela Macaluso (6)

Španělská autorka romantických příběhů.

Pam Brown (9)

Narozena 11.11.1928. Americká spisovatelka.

P. J Parrish (5)

P. J. Parrish je autorský pseudonym sester Kelly a Kristy Monteeových. Narodily se a vyrostly v Detroitu ve státě Michigan. Jejich otec byl inženýr a matka pracovala v potravinářském průmyslu, když právě nepečovala doma o děti . Kelly se po získání diplomu na Severní michiganské univerzitě přestěhovala do Arizony, později do Laughlinu v Nevadě a nyní žije ve Filadelfii ve státě Mississippi, kde pracuje jako ředitelka kasina. Vždy měla velký zájem o prosazování práva, proto také absolvovala dva kurzy kriminologie. Má dvě dcery, syna a tři vnoučata. Kristy vystudovala Jižní michiganskou univerzitu, kde získala učitelský diplom, ale rozhodla se raději věnovat žurnalistice. Pracovala jako redaktorka a editorka deníků v Michiganu a na Floridě. Od roku 1985 se plně věnuje kariéře spisovatelky. Nyní žije ve Fort Lauderdale na Floridě s manželem Danielem, který je také novinář. Sestry Kelly a Kristy Monteeovy napsaly pod pseudonymem P. J. Parrish dosud sedm detektivek. Knihy s hlavním hrdinou Louisem Kincaidem byly již dvakrát navrženy na literární cenu: v roce 2003 román Paint It Black na Shamus Award za nejlepší detektivní román a v roce 2002 Dead Of Winter na cenu Edgar.

P. Dominik (9)

Otto Ušák (6)

Otto Ušák byl český akademický malíř a přírodovědný ilustrátor, který úzce spolupracoval s botanikem a mykologem Albertem Pilátem. S Albertem Pilátem vytvořil známý Atlas rostlin vydaný i v kapesním provedení , Atlas hub opakovaně vydaný i v kapesním provedení . Tyto byly přeloženy a vydány i v angličtině, francouzštině, italštině, němčině, polštině a slovenštině. Dále pak publikace Naše houby a Naše houby II , které jsou považované za vrchol jejich společného díla a ceněné i kvůli barevně dokonalé tiskové reprodukci Ušákových originálů. Používal nejčastěji techniku akvarelu. Ceněn byl především za schopnost zachytit v ilustraci podstatu dané houby a také prostorovost maleb.

Otomar Radina (6)

PhDr. Otomar Radina působil na Jazykové škole s právem SJZ hlavního města Prahy jako učitel více než 30 let a ve své knize Paměti opotřebovaného pedagoga se svým nezapomenutelným humorem vystihl nejen atmosféru sedmdesátých a osmdesátých let.

Otilie K Grezlová (9)

Spisovatelka a nakladatelská redaktorka.

Otfried Weise, (4)

Otakar Špecinger (9)

Narozen 29.8.1923 v Kralupech nad Vltavou, zemřel 12. 3. 2014 tamtéž. Turistické průvodce a monografie osob, vlastivědné práce ze severních Čech.

Otakar Klika (5)

Narozen 18.12.1900 v Praze, zemřel 10.6.1979 v Praze. Ing., profesor a vedoucí katedry sdělovací techniky Českého vysokého učení technického v Praze. Práce v oboru.

Otakar Jeremiáš (7)

Otakar Jeremiáš byl český hudební skladatel a dirigent. Narodil se v Písku v rodině regenschoriho Bohuslava Jeremiáše. Byl všestranným instrumentalistou . Základy k hudbě mu dala matka, později konzervatoř. Vystudoval hru na varhany u Josefa Kličky a teorii a skladbu u Karla Steckera. Soukromě studoval hru na violoncello u Jana Buriana. Pro nedovolené účinkování v klavírním triu v Písku byl v roce 1909 ze školy vyloučen a studoval skladbu u Vítězslava Nováka . V období 1910–1912 byl violoncellistou České filharmonie. V letech 1913–1928 působil na hudební škole v Českých Budějovicích a po smrti svého otce se stal jejím ředitelem. V roce 1920 založil pokrokové pěvecké sdružení Foerster, kde byl až do roku 1928 sbormistrem. Příležitostně řídil operní představení v Jihočeském divadle a uváděl zde velká kantátová díla a sborové koncerty. Velký úspěch měla jeho opera Bratři Karamazovi uvedená v roce 1928 v Národním divadle. V letech 1929–1945 byl dirigentem rozhlasového symfonického orchestru Radiojournalu v Praze.kde vyvíjel činnost také v programovém vedení. Z původně zábavní organizace se mu podařilo vytvořit přední symfonické těleso schopné dokonale reprodukovat díla všech slohů a směrů Od roku 1945 byl členem užšího vedení umělecké správy opery ND. V březnu roku 1946 byl jmenován šéfem opery Národního divadla v Praze. Později byl na krátkou dobu odvolán a znovu ve funkci pokračoval po únoru 1948. Z důvodu nemoci však v listopadu 1949 působení ve funkci šéfa opery přerušil, avšak v ND působil až do roku 1955 . V roce 1949 se stal předsedou Svazu čs.skladatelů, v roce 1950 byl předsedou hud. festivalu Pražské jaro. Pracoval rovněž ve Společnosti O.Ostrčila a Společnosti Z.Fibicha. Jeho manželkou byla od roku 1935 sólistka opery ND Marie Bu...

Otakar Hönig (7)

Narozen 10.4.1903 v Jihlavě, zemřel 7.9.1973 v Praze. PhDr., profesor průmyslové školy, autor středoškolských učebnic.

Otakar Čemus (4)

Otakar Čemus je český grafik, malíř a ilustrátor. Otakar Čemus prožil dětství v Panenských Břežanech. Po svatbě se přestěhoval do nedaleké obce Kozomín, kde tvoří svá díla doposud. V letech 1952–1959 studoval, včetně čestného roku studia, na Akademii výtvarných umění ve speciální škole prof. Vlastimila Rady. Sám Vlastimil Rada studoval na pražské Akademii u profesorů Maxe Švabinského, Jana Štursy a Jana Preislera. Po linii svých učitelů měl tedy Otakar Čemus ty nejlepší české umělce počátku 20. století. Je především kolorista, ale je i zručným kreslířem. V letech 1958–1989 působil jako výtvarník v předních Československých časopisech a novinách . V roce 1988 mu byl udělen titul zasloužilý umělec. Díla Otakara Čemuse jsou zastoupena ve státních galeriích a v soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Celá umělecká tvorba Otakara Čemuse našla své pevné místo v českém výtvarném umění druhé poloviny 20. století a počátku 21. století jak pro své výtvarné kvality, tak proto, že je také radostí z barev a kouzlem, které v nás nechává trvalé odlesky. Malíř je zástupcem té generace, která vyšla z klasického školení umělců patřících k předválečné a válečné umělecké avantgardě a je to na jeho výtvarné práci poznat, i když se jedná o zcela autentickou výtvarnou tvorbu. Významnou část jeho tvorby tvoří ilustrace knih , dětská leporela a pohádkové knihy nebo pohlednice s vánoční a velikonoční tematikou.

Otakar Čapek (7)

Otakar Čapek byl osobnost české mystiky, spisovatel, autor několika odborných, dětských a duchovních knih, předseda spolku Psyché, agrární a politický činovník, jenž se stal obětí bolševického monstrprocesu. Narodil 26. března 1893 ve Hvožďanech na Blatensku. Měl o pět let mladšího bratra Arnošta a tři sestry: Růženu, Marii a Helenu. V roce 1920 dosáhl právnického doktorátu a o dva roky později se z něj stal ještě zemědělský inženýr. V roce 1923 vydal odbornou publikaci o chovu domácího vepřového bravu, za kterou získal titul třetí – byl promován na doktora technických věd. V roce 1924 se oženil s Marií Dandovou, s níž měl tři dcery. V roce 1924 Otakar a Arnošt společně se svým otcem zakoupili od hraběte Kolowrata zámek Košátky a k němu náležející panství. Kolem roku 1925 se oba bratři seznámili se spisovatelem Karlem Weinfurterem a roku 1929 se stali zakládajícími členy jeho mystického spolku Psyché. V roce 1933 se Otakar rozvedl. Poté, co byl zcela zadlužený velkostatek Košátky v roce 1938 prodán v dražbě, živil se Otakar jako spisovatel a věnoval se zájmům duchovním a politickým. Karel Weinfurter, který s Otakarem počítal coby se svým nástupcem, jej před svou smrtí požádal, aby se postaral o jeho manželku Boženu a také o spolek Psyché. Po Weinfurterově smrti se oficiálně stal zemědělským dělníkem na hospodářství Boženy v Bučovicích a vzali se brzy po válce roku 1945. Společně pak obnovili spolek Psyché jehož se stal předsedou a jeho manželka se starala o veškerou administrativu. Tyto aktivity ukončily komunistické úřady zákazem činnosti spolku roku 1951. Zemřel po úraze 11. ledna 1967 ve věku 73 let. V roce 1922 se stal členem studentské profašistické organizace, která vydávala časopis Výzva, do něhož přispíval. Stal se členem a později místopředsedou Národního hnutí, které vystoupilo proti úmyslu tehdejšího ministra zahraničí dr. Edvarda Beneše, který se chystal oficiálně uznat existenci RSFSR, pozdě...

Otakar Auředníček (4)

Narozen 27.9.1868 v Hrazených Ratajích, Zemřel 1.6.1947 v Praze. Právník, spisovatel, překladatel z francouzštiny a italštiny.

Oskar Krejčí (9)

Oskar Krejčí je český politolog, autor přibližně třiceti knih a více než tisícovky nejrůznějších studií a článků. Je univerzitním profesorem, ředitelem Institutu globálních studií UJAK v Praze. Narodil se v Praze, střední školu vystudoval v Sokolově. V devatenácti letech byl jako vojín základní služby zatčen při pokusu o překročení státní hranice do Rakouska a po více než dvouměsíční vyšetřovací vazbě odsouzen ke čtrnácti měsícům podmíněně. Rok pracoval jako horník na dole Gen. Jeremenko v Ostravě a více než rok jako strojník na KVHU ve Vřesové na Sokolovsku; zde vstoupil do KSČ. V letech 1969 až 1974 studoval na Filozofické fakultě UK v Praze sociologii a filozofii. Podílel se zde i na práci tzv. prověrkových komisí. Poté pracoval v Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV a absolvoval dlouhodobé vědecké stáže v SSSR a v USA. Podle Ministerstva vnitra ČR je evidován v seznamu spolupracovníků Státní bezpečnosti v celé řadě kategorií pod krycími jmény Oskar a Kaláb od roku 1975. Krejčí spolupracoval s 11. oddělením II. správy StB a s X. správou StB jakožto důvěrník, agent a jako rezident, tedy zvláště spolehlivý a prověřený tajný spolupracovník, jenž organizoval práci dalších agentů, kteří mu byli svěřeni, a předával výsledky jejich činnosti. Do KSČ vstoupil už koncem 60. let a zůstal zde i v době tzv. normalizace. Od února 1989 do listopadu 1990 byl poradcem komunistických předsedů federálních vlád ČSSR Ladislava Adamce a ČSFR Mariána Čalfy. Od léta 1989 zprostředkovával kontakty premiéra poslední komunistické vlády Adamce s iniciativou Most. Je autorem projevu, kterým byl v prosinci 1989 ve Federálním shromáždění ČSSR navržen na prezidenta Václav Havel a posléze jednomyslně zvolen prezidentem. Krejčí připravoval programové prohlášení přechodné federální vlády národního porozumění a byl i hlavním redaktorem programového prohlášení federál...

Orchestr Československé Televize (5)

House orchestra of the Czechoslovak Television in Prague , led and conducted by Václav Zahradník. Founded in 1973, disbanded in 1990.