47461–47520 z 158902 Autoři
Josef Kubik (3)
Josef Kubík se narodil 1947 v Brně. Studoval pedagogiku, historii, psychologii a některé další obory. Označuje se za badatele lidských psychosexuálních projevů, metodologa pro vzdělávání dospělých, pedagoga, cestovatele, fotoreportéar a milovníka přírody. Žije nyní v Austrálii. Fascinuje ho život lidí, jejich historie a výhled do blízké i vzdálené budoucnosti, což ho přimělo k hloubkovému poznávání jejich mentality, přirozenosti, neobyčejných sklonů, ambicí, netečnosti, zločineckých tendencí, politického či náboženského přesvědčení, ale také lidského sexuálního cítění, kterému věnoval tuto práci. Badatel se podle něj musí stýkat s lidmi nejrůznější úrovně, musí se stát jedním z nich, aby pochopil jejich sklony, bolest, radost a životní styl. Za tím účelem vystřídal téměř stovku zaměstnání v několika zemích. Nasbíral tak obsáhlý materiál o lidech, který by rád zpracoval v dalších svazcích. Kromě psaní se věnuje výukovým programům a vyučovacím metodám, zkoumáním vlivu komercionalizace na psychologii mas, historii, dopravě a novým energetickým zdrojům.
Více od autora
Josef Kubáník (2)
Narozen 29. 12. 1974 v Uherském Hradišti. Herec, tiskový mluvčí Slováckého divadla. Vystudoval herectví na Zlínské škole umění, po dvouletém angažmá v MDZ zakotvil ve Slováckém divadle, kde je od roku 1999 jako herec i jako tiskový mluvčí. Hrál v celé řadě slavných uherskohradišťských inscenací jakými jsou Rychlé šípy, 1+2=6 , Donaha!, Harold a Maude a další. Je moderátorem Letní filmové školy v Uherském Hradišti, objevil se v seriálech Ordinace v růžové zahradě, Ulice a dalších.
Více od autora
Josef Kubálek (2)
Josef Kubálek byl český pedagog, metodik elementárního školského stupně. Pracoval jako profesor učitelského ústavu, pedagogický spisovatel a překladatel z angličtiny. Narodil se ve Svídnici, v rodině chalupníka Františka Kubálka a jeho manželky Kateřiny, rozené Kubálkové. Po vystudování Učitelského ústavu v Hradci Králové učil na školách na Hradecku, v roce 1907 přešel na královéhradecký Učitelský ústav. Zde pracoval nejen jako pedagog, ale zasloužil se i o vznik pedagogického muzea s knihovnou. V roce 1923 se přestěhoval do Prahy, kde učil na Amerlingově učitelském ústavu v Panské ulici. V důchodu žil v Dobřichovicích. Pochován je na hřbitově v Karlštejně. V září 1904 se v Hradci Králové oženil s Annou Červenkovou, dcerou bývalého ředitele gymnázia v Českých Budějovicích . V době sňatku byl c. k. cvičným učitelem. Jejich syn JUDr. Josef Kubálek mj. přednášel na filozofické a pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V pedagogické tradici pokračují i vnučky prof. PhDr. JUDr. Vendulka Kubálková a fyzička doc. RNDr. Světla Vacková–Kubálková, CSc. . Josef Kubálek byl přesvědčen o nepřenositelnosti výukových metod z jiného jazykového prostředí a proto byl odpůrcem tzv. globální výuky čtení, která se koncem 19. a začátkem 20. století rozšířila v USA a v Rusku. Tím se dostal do sporu s jejím zastáncem Václavem Příhodou . Památník národního písemnictví uchovává jeho sbírku slabikářů z celého světa, která má být největší sbírkou na světě. Sbírka je součástí osobní knihovny Josefa Kubálka, která má asi 2 800 svazků. V roce 2017 byla část sbírky slabikářů vystavena v Muzeu klasického knihařství v Rožďalovicích.
Více od autora
Josef Kroupa (3)
Narozen 25. 12. 1917 v Hošticích u Kroměříže, zemřel roku 1997. Doc. MUDr., DrSc., chirurg, publikace z oboru traumatologie. .
Více od autora
Josef Krofta (2)
Narozen 30. 3. 1943 v Uherském Hradišti, zemřel 18. 3. 2015 v Hradci Králové. Prof. MgA., umělecký šéf a režisér loutkového Divadla Drak, vedoucí katedry alternativního a loutkového divadla DAMU.
Více od autora
Josef Krečmer (2)
Mgr. Josef Krečmer , který se narodil r. 1930. Literární činnosti se věnuje od roku 1990. Časopisecky publikuje povídky, básně, eseje, fejetony a historické články. Mezi jeho díla patří: soubor dvanácti povídek Kdo vynese rozsudek , románový příběh Hříšný světec šumař Janák , Václav Klofáč a jeho národní socialismus , Kontrasty , básnická sbírka Kamínky z hlubokých řek a kniha Podvedená generace , za kterou získal cenu Miroslava Ivanova. Pan Krečmer spolupracuje také s Českým rozhlasem, je autorem literárně-hudebního seriálu o houslistovi Františku Ondříčkovi, literárního pásma o Jaroslavu Vrchlickém aj. Od roku 2007 je členem Obce spisovatelů Praha. Autorská čtení pořádá ve spolupráci s konzervatoří Pardubice.
Více od autora
Josef Kratochvíl (2)
Narozen 28. 7. 1878 ve Žlebech , zemřel 1. 11. 1958 v Praze. Petrolog, mineralog a geolog, profesor petrografie. Specializace na historii dolování, ložiskovou mineralogii, autor osmisvazkové Topografické mineralogie Čech.
Více od autora
Josef Kozlík (3)
Narozen 11.1.1862 v Tikovicích u Brna, zemřel 29.4.1924 v Bílovicích nad Svitavou. Učitel, hudební skladatel, redaktor, publikace z oboru včelařství, ovocnictví, zpěvník národních písní.
Více od autora
Josef Kott (1)
Narozen 4. 2. 1932 v Humpolci. Prof.Dr.Ing., elektrotechnik se specializací na turbíny, práce z oboru výzkumu fyziky reaktorů, práce z oboru jaderné energetiky.
Více od autora
Josef Košťál (2)
Josef Košťál - 17. října 1920, Praha) byl středoškolský profesor, folklorista, spisovatel povídek pro mládež, autor studií a zvykosloví. Dětství strávil Josef Košťál v Nedělišti a Rozběřicích. Základní školu navštěvoval ve Všestarech, kde získal obecné vzdělání. Psát, číst a počítat se naučil ještě před nástupem do školy z popudu otce. V letech 1864 až 1873 navštěvoval gymnázium v Hradci Králové. V tomto období byl také svědkem prusko-rakouské války, zážitky z níž popsal v autobiograficky laděném díle Moje vzpomínky na válku r. 1866. Po úspěšném složení maturitní zkoušky, začal studovat klasickou filologii a češtinu na filozofické fakultě pražské univerzity. Po dostudování se stal suplentem a později i profesorem na nižším gymnáziu v Novém Bydžově. Zde se mu podařilo nasbírat řadu materiálů k jeho studiím a dílům. Od roku 1899 byl profesorem v Praze, na reálném gymnáziu v Truhlářské ulici. Vyučoval češtinu, němčinu, řečtinu a latinu. Do penze odešel v roce 1910. S manželkou Františkou, rozenou Bohdaneckou měl sedm dětí, z nichž tři předčasně zemřely. Oblíbil si divadlo, které se stalo jeho vášní až do sklonku jeho života. V ochotnických souborech vystupoval i po dobu svých univerzitních studií. Divadlu se věnoval převážně o prázdninách a ke konci svého života, kdy v Kostomlátkách u Nymburka režíroval dětská představení. Na dílo mělo vliv prostředí, ze kterého autor pocházel i jeho dětství. V díle se snaží popsat život na venkově v období 19. století. Zaměřuje se na jednotlivé zvyky, tradice, pověry i na ústní lidovou slovesnost. Již od svých studií se věnoval národopisu. Jeho snaha zachytit život českého lidu vyústila ve shromáždění více než 20 000 zvyků a pověr, které slyšel na venkově. Ty doplnil o výtahy ze sbírek K. J. Erbena, F. Bartoše, Č. Zíbrta a z beletrie B. Němcové, Karoliny Světlé a A. V. Šmilovského. Své práce uveřejňoval ve Výročních zprávách novobydžovského gymnázia...
Více od autora
Josef Kos (3)
Český spisovatel a překladatel. Narozen v Křenovicích na Písecku, byl středoškolským profesorem, potom úředníkem. Debutoval ve Studentském časopise básní Matce a prózou Ráno, uveřejnil několik básní e esejů v časopisech Řád, Lumír, Listy pro umění a kritiku, v Almanachu Kmene 1937. Roku 1952 byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu "Zelené internacionály" za velezradu na doživotí, propuštěn byl až roku 1963, rehabilitován v r. 1990.
Více od autora
Josef Korejs (3)
Narozen 30.12.1897 v Plzni, zemřel 24.8.1965 v Praze. Učitel pokusné reformní školy, propagátor globální metody, publikace z oboru.
Více od autora
Josef Korbel (3)
Josef Korbel, původně jako Josef Körbel byl československý diplomat a americký pedagog, který je dnes nejvíce znám jako otec Madeleine Albrightové, ministryně zahraničních věcí USA ve vládě Billa Clintona, a učitel Condoleezzy Riceové, pozdější ministryně zahraničních věcí USA ve vládě George W. Bushe. Vyrůstal v Kyšperku , gymnázium studoval v Kostelci nad Orlicí. Rok byl na Sorboně a ve 23 letech se stal doktorem práv na Karlově univerzitě. Po ukončení vojenské služby začal pracovat na ministerstvu zahraničí. Od roku 1934 byl Josef Korbel v diplomatických službách československé vlády a od ledna 1937 do prosince 1938 pracoval jako legační tajemník k vyslanectví v Bělehradě. Po nacistické invazi v roce 1939 donucen odejít přes Jugoslávii do zahraničí. Sloužil jako poradce Edvarda Beneše, československého exilového prezidenta v Londýně, až do porážky nacismu v roce 1945. Po válce se vrátil se do Československa a sloužil od května 1946 do roku 1948 jako velvyslanec v Jugoslávii a zároveň byl vyslancem v letech 1947-1948 v Albánii. Po komunistickém puči v roce 1948 byl z Jugoslávie znovu nucen emigrovat. Poté, co se dozvěděl, že byl odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti, požádal o politický azyl v USA. V USA pracoval jako profesor politických věd na Univerzitě v Denveru v Coloradu, stal se zakladatelem a děkanem školy mezinárodních studií, která nese nyní jeho jméno, a Nadace pro studium sociálních věd. Jedním z jeho studentů byla i Condoleezza Riceová. Po jeho smrti Universita v Denveru uděluje od roku 2000 Humanitární cenu Josefa Korbela, kterou obdrželo již 28 osob. O jeho životě vznikl dokumentární film s názvem Muž s dýmkou - portrét Josefa Korbela. Film je postaven na výpovědích Madelaine Albrightové a dalších členů rodiny, vypráví o něm také jeho studentka Condoleezza Riceová. Režie se ujal Josef Císařovský, producentem filmu je Miloslav Doležal, Grant produkce, Praha. Pr...
Více od autora
Josef Kolejka (2)
Josef Kolejka byl český marxistický historik, profesor na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Josef Kolejka se narodil v Líšni u Brna 7. března 1924. V letech 1935–1943 studoval na 1. českém gymnáziu v Brně. Když za okupace odmaturoval, byl totálně nasazen. Po osvobození začal studovat obor dějepis – filozofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně . V letech 1947–1948 absolvoval roční studijní pobyt na Jagellonské univerzitě v Krakově. Studia završil v Brně a v roce 1949 získal doktorát filozofie . Po ukončení studií zůstal na Masarykově univerzitě a pracoval jako asistent ve Slovanském ústavu FF MU. V letech 1953–1961 byl vědeckým pracovníkem brněnské odbočky Historického ústavu ČSAV. V roce 1960 obhájil disertační práci Dělnické rady na Horním Slezsku, Dabrowsku a Ostravsko-Karvinsku v letech 1917-1920 a dosáhl vědecké hodnosti kandidáta věd . V letech 1961–1990 pracoval na filozofické fakultě brněnské univerzity . V roce 1964 se habilitoval jako docent nových a nejnovějších dějin, v roce 1986 obdržel vědeckou hodnost doktor věd a v roce 1987 byl jmenován profesorem pro obecné dějiny. Těžištěm vědecké práce profesora Kolejky byly nejprve dějiny dělnického hnutí a později hlavně národnostní problematika zemí střední a jihovýchodní Evropy v 19. století, zejména habsburské monarchie. V roce 1986 obdržel Cenu Bedřicha Václavka a byl též nositelem medaile Jiřího Dimitrova. Zemřel v Brně dne 9. února 2015.
Více od autora
Josef Klomínský (2)
vědecký pracovník geologického ústavu. Několik let pracoval v Austrálii, kde se seznámil podrobně s těžbou zlata
Více od autora
Josef Kejdana (3)
Narozen 17.5.1877 v Hořenicích u Jaroměře, zemřel 11.6.1928 tamtéž. Autor povídek.
Více od autora
Josef Kebrle (3)
Narozen 22.7.1847 ve Strašicích u Rokycan, zemřel 14.8.1925 v Přistoupimi u Českého Brodu. Katolický kněz, včelař, literatura z oboru včelařství.
Více od autora
Josef Kadlec (3)
Narozen v dubnu roku 1916, zemřel 6.3.1978 v Praze. Novinář, redaktor.
Více od autora
Josef Jungwirth (3)
Narozen roku 1920, zemřel 16.3.1973 v Praze. Redaktor Zemědělských novin, editor zemědělských kalendářů.
Více od autora
Josef Javora (1)
Josef Javora byl český řeckokatolický duchovní a básník. Od mládí pracoval v dělnických profesích , od roku 1968 jako technik ve Státním výzkumném ústavu materiálu v Brně. V roce 1962 se oženil. Po tajném studiu teologie kněžské svěcení východního obřadu 26. února 1969 z rukou biskupa Eugena Kočiše. Veřejná pastorační činnost P. Josefa Javory začala až po roce 1989. Jako administrátor řeckokatolické farnosti v Kroměříži, pravidelně konával bohoslužby ve východním ritu v kapli u sester Svatého kříže v provinčním domě. Kromě toho v rodné farnosti v Brně-Židenicích vyučoval náboženství na základních školách, pravidelně se setkával se seniory, duchovně se staral i o nemocné, vedl katechetické kroužky. Vatikánská Kongregace pro východní církve mu udělila s platností od 24. října 2001 fakultu biritualismu pro případy zastupování římskokatolických kněží v brněnské diecézi. Zemřel v Brně, pohřben byl na židenickém hřbitově. Celý život si psal do šuplíku básně, převážně krátké. Snažil se určitou myšlenku vždy říci co nejvíce stručně. Po jeho smrti vydala jeho rodina vydala výbor z básní.
Více od autora
Josef Janko (3)
Narozen 25.10.1869 v Libštátě u Semil, zemřel 19.6.1947 v Praze. PhDr., profesor němčiny, práce z jazykovědy, literární monografie.
Více od autora
Josef Jan Kalivoda (3)
Narozen 13.8.1905 ve Strážově, zemřel 3.2.1945 v Klatovech. Beletrista, básník, dramatik, propagátor divadelního ochotnictví.
Více od autora
Josef Imbach (2)
Josef Imbach je švýcarský teolog. Po studiích teologie a filozofie na Papežské teologické fakultě San Bonaventura v Římě, 1967-1973 a 1975, se stal farářem v Therwile a přednášející fundamentální teologie na teologické fakultě v Lucernu.
Více od autora
Josef Hubík (2)
Josef Hubík byl rakouský politik české národnosti z Moravy, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu. Pocházel z rolnické rodiny. Rodiče vlastnili půllán ve Vážanech u Kroměříže. Vychodil školu v Jarohněvicích, protože v rodné vesnici nebyla obecná škola. Následně chodil na hlavní školu v Kroměříži, kde se naučil německy. Patřil mezi nadané žáky, ale uposlechl výzvy rodičů, nepokračoval ve studiích a zapojil se do hospodaření na rodové usedlosti. Ve věku 22 let se oženil s vdovou Františkou rozenou Šebestíkovou. Měli sedm dětí, z nichž pět se dožilo vyššího věku. Od rodičů získal polnosti v Kotojedech a přikoupil také roku 1853 půllán v Trávníku. Výrazněji se do politického života zapojil už během revolučního roku 1848. Od roku 1848 do roku 1849 zasedal jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii venkovských obcí, obvod Holešov. Zaměřoval se na zemědělská témata. Sněm ho zvolil za člena deputace k císařskému dvoru v Innsbrucku, kde se moravští delegáti vyslovili pro zrušení roboty a desátků a pro rovnoprávnost češtiny a němčiny na úřadech. V roce 1850 se stal starostou Trávníku. Roku 1853 už na vlastní žádost do úřadu nekandidoval. V listopadu 1854 byl povolán do poradní vládní komise v Brně o novém obecním řádu. Po obnovení ústavního systému vlády se opět zapojil do politiky. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm za kurii venkovských obcí, obvod Kroměříž, Kojetín, Přerov, Zdounky. Mandát zde obhájil i ve zemských volbách v lednu 1867 i v krátce poté vypsaných nových volbách v březnu 1867. Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině. Zemský sněm ho 10. dubna 1867 zvolil i do Říšské rady za kurii venkovských obcí na Moravě. Do činnosti vídeňského parlamentu se fakticky nezapojil, nesložil slib a v létě roku 1867 zemřel. Patřil k federalistické č...
Více od autora
Josef Hrouda (2)
Narozena 14. 8. 1924 v Praze, zemřela 17. 8. 1998. Divadelní herečka, beletristka, básnířka, překladatelka z ruštiny, francouzštiny, němčiny a angličtiny.
Více od autora
Josef Hronek (3)
Mons. ThDr. Josef Hronek, katolický kněz a teolog, katecheta, spisovatel, literární historik a pedagog. V roce 1928 profesor katechetiky a pedagogiky na KTF UK. V letech 1952-1954 děkanem CMBF v Litoměřicích.
Více od autora
Josef Hron (3)
Josef Hron český fotbalový trenér a bývalý fotbalový brankář. Jako hráč získal v sezoně 1977/78 mistrovský titul se Zbrojovkou Brno pod vedením Josefa Masopusta. V nejvyšší československé soutěži odchytal za TJ Zbrojovka Brno v 9 ročnících celkem 246 utkání a v 75 z nich udržel čisté konto. Ve všech těchto ukazatelích je dosud zbrojováckým rekordmanem, přiblížil se mu zatím pouze Luboš Přibyl – 9/224/68 . Poté působil v druholigovém Prostějově a následně v rakouském Gmündu nechyběl za 12 let ani v jednom mistrovském utkání, aktivní činnost ukončil ve 46 letech. Tato legenda brněnského fotbalu dlouhodobě působí u A-mužstva jako trenér brankářů. V nejvyšší soutěži odehrál 246 utkání, v 75 z nich udržel čisté konto .
Více od autora
Josef Hromas (3)
Narozen 24. 1. 1935 v Malé Chuchli, zemřel 12. 6. 2012. Prof., Ing., CSc., profesor myslivosti lesnické a dřevařské fakulty, práce z oboru.
Více od autora
Josef Hrdinka (2)
Narozen 27.8.1950 v Neduenicích. Mgr., kazatel Církve adventistů sedmého dne.
Více od autora
Josef Hostovský (1)
Narozen 9.7.1882 ve Džbánově u Vysokého Mýta, zemřel 17.5.1965 v Praze. PhDr., středoškoský profesor, slavista, literární kritik a historik zabývající se hlavně ruskou a českou literaturou, překladatel z ruštiny, publicista.
Více od autora
Josef Hošek (2)
Narozen 7.12.1913 v Hodoníně, zemřel 13.7.1976 v Praze. Ing.dr., DrSc., aerodynamik a modelářský teoretik, práce z oboru.
Více od autora
Josef Horal (2)
Narozen 23. 12. 1885 ve Vrchovinách u Nového Města nad Metují, zemřel 11. 12. 1969 v Praze. Beletrista, autor sociálně zabarvených povídek a románů, politický publicista, specialista na zahraniční politiku a problematiku národnostních menšin, redaktor sborníků a příruček z oboru.
Více od autora
Josef Holas (3)
Autor učebních textů pro střední hotelové školy z technologie přípravy jídel.
Více od autora
Josef Hoffmann (3)
Josef Hoffmann byl rakouský architekt a designér, původem moravský Němec. Navrhoval nábytek, látky, stříbrné a kovové předměty, šperky, sklo a keramiku. Byl důležitou osobností secesního hnutí ve Vídni a zakladatel Wiener Werkstätte. Jeho dílo se vyznačuje čistotou linií a geometrickými formami. Roku 2018 byla ve vídeňském muzeu Hofmobiliendepot uvedena výstava o vídeňské moderně, její součástí je i expozice o Josefu Hoffmannovi. Hoffmann se narodil v Brtnici u Jihlavy, čp. 263. Studoval gymnázium v Jihlavě a po neúspěšném opakování kvarty se učil stavitelství v Brně, Vyšší státní průmyslovou školu v Brně, rok strávil ve Würzburgu ve vojenské projektové kanceláři. Roku 1892 byl přijat na Vídeňskou akademii výtvarných umění, kde studoval pod vedením Karla von Hassenauera, kterého roku 1894 vystřídal Otto Wagner. Za diplomní projekt získal stipendium tzv. Římskou cenu, díky tomu uskutečnil studijní cestu po Itálii, podzim a zimu prožil v Římě, jaro 1896 v jižní Itálii. Studium dokončil v roce 1896. O rok později Josef Hoffmann společně s Otto Wagnerem, Gustavem Klimtem, Josephem Maria Olbrichem a Kolomanem Moserem založili Sdružení výtvarných umělců Rakouska - Secession. V té době byl Hoffmann okouzlen francouzskou a belgickou secesí. Po roce 1900 se ale obrátil směrem k britské tvorbě, která ho zaujala svou jednoduchostí a geometričností. Obdivoval hnutí Arts & Crafts, velmi blízká mu byla tvorba Charlese Rennieho Mackinthoshe. Geometrie byla pro ranou tvorbu Josefa Hoffmanna typická, jeho rané puristické návrhy budov patří k milníkům architektury, takovou stavbou bylo např. Sanatorium Westend v Purkersdorfu u Vídně . Stejně tak byl obdivovatelem středoevropského biedermeieru, který považoval za poslední dobrý styl v Rakousku. Po roce 1906 vytvářel stále dekorativnější návrhy, inspiroval se např. pestrými ornamenty lidových výšivek. Kolem roku 1910 se ve své tvorbě o...
Více od autora
Josef Hložek (1)
Narozen 14. 1. 1979 v Plzni. PhDr., Ph.D., archeolog, zaměřený na problematiku opevněných objektů období středověku až novověku a jejich hospodářského zázemí.
Více od autora
Josef Hlouška (3)
Ing., dr.techn., docent zootechniky drobného zvířectva, literatura z oboru.
Více od autora
Josef Heřman (3)
Narozen 29.4.1934 Hradové Střímelice, zemřel 16.12.2005. Elektrotechnik, publikace v oboru, překlady z angličtiny.
Více od autora
Josef Havel (3)
Narozen 13.10.1937 v Litomyšli. Vlastivědný pracovník, amatérské kronikářské filmy města Ústí nad Orlicí.
Více od autora
Josef Hašek (3)
Roman Hašek, vlastním jménem Josef Hašek, byl český básník a prozaik. V roce 1903 se stal jedním ze zakladatelů volného literárního sdružení Syrinx, což byl spolek literátů nejmladší generace, a byl zvolen jeho předsedou. Tiskovým orgánem sdružení byl časopis Moderní život, jenž vycházel v letech 1902–1903, a Hašek redigoval jeho druhý ročník. Redigoval také Letáky, což byly nepravidelně vydávané sešity obsahující především básně mladých autorů. Podílel se i na redakci ilustrovaného satirického týdeníku Svítilna . Kromě toho přispíval do řady novin a časopisů . Knižně debutoval básnickou sbírkou Umírající království . Kromě básní publikoval Hašek také humoristické povídky. Někdy to jsou burleskní příběhy ze života pražské bohémy, mnohdy však jen dosti krotké historky hospodských kumpánů, kteří poznali nezbytnost podřídit se zavedenému způsobu měšťáckého života. Dobová kritika některým humoreskám vyčítala rozvláčnost a upovídanost. Byl bratrancem spisovatele Jaroslava Haška.
Více od autora
Josef Hartman (1)
Narozen 15.8.1921 v Lovčicích, zemřel 8.1.1991 v Chlumci nad Cidlinou. Archivář, zaměřen na regionální dějiny Chlumecka.
Více od autora
Josef Hanuš (3)
Josef Jan Hanuš se narodil 13. září roku 1911 v rodině dolnoštěpanického kovozemědělce. V Dolních Štěpanicích začal v roce 1917 také chodit do školy. Jako většina českých obyvatel v té době byl po křtu římsko-katolického vyznání. Nikterak se mu to však nezamlouvalo, tak se záhy vydal svou vlastní cestou... "Byl jsem nucen chodit v Horních Štěpanicích do kostela a poslouchat všem těm hrůzám, co se mě stane, když se nebudu řídit buď římsko-katolickým nebo protestantským bohem..." V sedmnácti římsko-katolickou církev opustil a začal do kostela docházet tak, jak se mu zachtělo. Navíc vždy do toho nejbližšího: "...byl jsem v mohamedánských mešitách, židovské synagoze, modlil jsem se v různých kostelech a modlitebnách - presbyteriánských, baptistických, episcopaliánských, metodistických atd. Je to všechno jeden Bůh..." V roce 1931 složil na gymnáziu v Jilemnici maturitní zkoušku a odešel učit do nedalekého Jestřebí. Po půl roce šel k odvodu. Přihlásil se dobrovolně k letectvu a narukoval k Leteckému pluku 1 "T. G. Masaryka" . Po týdnu v Praze - Kbelích u 2. pozorovací letky byl odeslán do prostějovské Školy pro důstojníky letectva v záloze. Zde prodělal výcvik, aby pak praxi získal, již jako desátník-aspirant, od června do září 1933 u 4. pozorovací letky LP 1 "TGM" na letišti v Chebu. Zde se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání a nastoupil na Vojenskou akademii. Dne 2. 7. 1935 byl slavnostně vyřazen v hodnosti poručíka a po absolvování příslušného aplikačního kursu zařazen zpět ke 4. pozorovací letce. Zde působil dva roky a v této době rozhodně nezahálel. Prodělal kurs létání v noci podle přístrojů , příležitostně působil jako výpomocný profesor pěšího výcviku ve zdejší Škole pro důstojníky letectva a výpomocný učitel teorie při školení letců, kteří se přihlásili v rámci akce "1000 pilotů republice". Též si průběžně zvyšoval svoji leteckou kvalifikaci... 25. dubna 1938 byl d...
Více od autora