34381–34440 z 157956 Autoři
Jozef Telgársky (2)
Narozen 27.3.1919 v Hrabušiciach, zemřel 10.9.1998 v Bratislavě. Slovenský spisovatel pro děti a mládež, bibliograf a překladatel.
Více od autora
Jozef Špirko (2)
Dr. Jozef Špirko sa narodil 2. apríla 1896 na Rybníčku v Spišskom Podhradí. 25. júla 1920 bol vysvätený na kňaza vo Viedni, kde ukončil teologické štúdiá. Ako kaplán pôsobí dva mesiace v Zázrivej, potom v Kežmarku. 15. júna 1921 dekan teologickej fakulty vo Viedni aproboval jeho rigoróznu prácu, ale z praktických dôvodov pokračoval v doktorandskom štúdiu v Olomouci a 9. mája 1925 bol promovaný. 30. júna 1927 začal vyučovať kánonické právo a cirkevné dejiny v Spišskej Kapitule. 6. apríla 1943 získal docentúru na bohosloveckej fakulte v Bratislave. 25. augusta 1950 - 13. marca 1952 bol v internačnom tábore v Mučeníkoch. 24. mája 1952 sa stal správcom farnosti Fričovce. 30. októbra 1954 zomrel v Prešove.
Více od autora
Jozef Ružička (4)
Pracoval v oblasti výskumu slovenského spisovného jazyka , jazykovej kultúry a výchovy, dejín spisovnej slovenčiny a v oblasti všeobecnej jazykovedy a germanistiky.
Více od autora
Jozef Rosina (3)
Narozen 15.7.1926 v Grabštejně, okr. Liberec. Psycholog, práce z oboru.
Více od autora
Jozef Marko (3)
Narozen 20. 5. 1926 v Hrušově u Ostravy, zemřel 12. 9. 2010 v Bratislavě. Prof., Ing., DrSc., ekonom a vysokoškolský učitel, zaměřený na podnikovou ekonomiku, organizaci a řízení průmyslových podniků. Působil na Slovensku.
Více od autora
Jozef Kvasnica (3)
Jozef Kvasnica byl československý teoretický fyzik, profesor Univerzity Karlovy v Praze, kde působil na Katedře teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty. Napsal řadu vysokoškolských učebnic z fyziky. Své mládí prožil Jozef Kvasnica v slovenských Tunežicích. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Trenčíně studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po studiích odjel do Moskvy, kde absolvoval náročnou aspiranturu u Lva Davidoviče Landaua, pozdějšího držitele Nobelovy ceny za fyziku, i když kandidátskou práci obhajoval až zpět v Československu. Po návratu pracoval nejprve na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT a od roku 1965 až do své smrti působil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Nejprve nastoupil na Katedru teoretické fyziky a když tato katedra byla v roce 1976 administrativně rozpuštěna, stal se do roku 1986 vedoucím nové Katedry matematické fyziky, která byla v roce 1991 opět přejmenována na Katedru teoretické fyziky. Jozef Kvasnica byl též proděkanem na MFF UK a dlouhá léta byl šéfredaktorem anglického vydání Československého časopisu pro fyziku. Jozef Kvasnica je především autorem a výjimečně spoluautorem mnoha vysokoškolských učebnic zaměřených na různé partie fyziky a několika populárně-naučných knih z fyziky a matematiky Dále publikoval řadu odborných článků z různých oborů fyziky převážně v Czechoslovak Journal of Physics, jejichž je téměř vždy jediným autorem s výjimkou článku s Jiřím Horáčkem, kterému vedl diplomovou i kandidátskou práci. Mezi jeho odborné práce patří např. K jeho nejdůležitějším článkům patří práce věnované teorii difúze, v nichž publikoval objev tzv. obrácené difúze, kdy dochází k transportu částic z místa s menší koncentrací do místa s vyšší koncentrací. Napsal také několik populárně naučných článků a recenzí do časopisů Pokroky matematiky, fyziky a astronomie a Československý časopis pro fyziku....
Více od autora
Jozef Gabčík (3)
Narozen 8.4.1912 Stránske, okr. Žilina, zemřel 18.6.1942 Praha. Voják čs. armády, příslušník čs. jednotek ve Velké Británii, člen výsadku Anthropoid, který provedl atentát na R. Heydricha.
Více od autora
Jozef Dominik Filip (3)
Narozen 8.2.1900 v Rybné nad Zdobnicí, okr. Žamberk, zemřel 18.5.1982. Pedagog, matematik.
Více od autora
Jozef Branecký (4)
Jozef Branecký, též Jozef Bránecký , byl slovenský a československý politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění, předseda Slovenské národní a rolnické strany, později politik Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, se kterou Slovenská národní a rolnická strana splynula. Už před rokem 1918 byl aktivní v slovenském agrárním hnutí. V rámci tohoto slovenského politického proudu, v kterém převládali intelektuálové, patřil mezi výjimky, tedy osobnosti profesně působící v zemědělství. Na počátku ho politicky ovlivnil Pavel Blaho, rovněž rodák ze Skalice. Vychodil pět tříd národní školy, pak se vzdělával samostudiem. Už v roce 1906 se účastnil veřejných schůzí v rámci kampaně před volbami na Uherský sněm. Byl předsedou místního katolického spolku, založil knihovnu a navazoval kontakty v Čechách a na Moravě. Byl stoupencem česko-slovenské vzájemnosti. V některých pramenech je řazen mezi signatáře Martinské deklarace. Přítomný zde ale nebyl, nicméně zasedání v Martině ho zvolilo do Slovenské národní rady jako reprezentanta rolnictva. Zapojil se do budování Slovenské národní a rolnické strany , respektive její předchůdkyně, organizace Slovenská rolnická jednota. Její první celoslovenské shromáždění se konalo 13. dubna 1919. Předsedou se stal Pavel Blaho. Branecký byl členem výkonného výboru. V této fázi šlo o formální součást celonárodní Slovenské národní strany , ale fakticky již o rodící se samostatnou platformu slovenského agrarismu. Ustavující sjezd Národní republikánské strany rolnické se pak konal 14. září 1919. Branecký zasedl v jejím užším výboru . Před volbami v roce 1920 utvořily SNaRS a SNS koalici a Branecký se stal jejím místopředsedou. Od dubna 1919 byl dodatečně jmenován do československého Revolučního národního shromáždění, které bylo nevoleným parlamentem nového státu. V řádných parlamentních...
Více od autora
Joža Götzová (4)
Joža Götzová, roz. Thelenová , byla česká dramatička, spisovatelka a překladatelka. Sourozenci : Josef Thelen 1901–1986, Bedrich Thelen 1905–1972. V letech 1914–6 studovala v Praze na dívčím reálném gymnáziu. Od roku 1916 publikovala v novinách a časopisech. Články a překlady podepisovala také jako J. Pražák, J. Novotná, Joža Noville a Joža Thelenová. Psala prózu, básně a herecké monografie a překládala z francouzštiny. V letech 1922–3 byla soudní referentkou časopisu Tribuna. V letech 1928–1930 pracovala jako kulturní referentka časopisu Pestrý týden. V roce 1931 vydala reprezentativní publikaci Profily českých herců, která byla souhrnným přehledem soudobého českého herectví a byla cenná svými medailóny jednotlivých herců a jejich obrazovým doprovodem. V meziválečném období spolupracovala s Českým rozhlasem, pro který natočila např. v roce 1937 rozhovor se spisovatelkou Růženou Jesenskou a v témže roce s básníkem Františkem Halasem. Od roku 1938 byla spolu se svým manželem členkou Společnosti F. X. Šaldy . Jejím manželem byl dr. František Götz, dramaturg Národního divadla, literární a divadelní kritik. Měli spolu dceru Evu, provdanou Klenovou , pozdější herečku ND.
Více od autora
Joy Division (4)
Joy Division byla anglická rocková skupina, která vznikla v roce 1976 v Salfordu ve Velkém Manchesteru. Původně se jmenovala Warsaw a tvořili ji zpěvák Ian Curtis, kytarista a klávesista Bernard Sumner, baskytarista Peter Hook a bubeník Stephen Morris. Joy Division se díky svému temnému, melancholickému zvuku a introspektivním textům rychle stala jednou z průkopnických kapel postpunkového hnutí. Jejich debutové album "Unknown Pleasures", vydané v roce 1979, se setkalo s příznivým ohlasem kritiky a dnes je považováno za klasiku postpunkového žánru. V předvečer jejich prvního severoamerického turné v květnu 1980 si Ian Curtis tragicky vzal život. Zbývající členy jeho smrt hluboce zasáhla, ale rozhodli se pokračovat v hudební tvorbě pod novým názvem New Order. Joy Division Druhé a poslední album "Closer" vyšlo posmrtně dva měsíce po Curtisově smrti a rovněž se dočkalo pochvalných recenzí. Kompilační album "Total: V roce 2011 vyšlo album "Total: From Joy Division to New Order", které obsahuje skladby obou kapel a poukazuje na přechod a vývoj jejich hudby po Curtisově smrti. Joy Division Vliv kapely přetrval celá desetiletí a její hudba nadále inspiruje řadu umělců napříč různými žánry.
Více od autora
Josephine Angelini (3)
Josephine Angelini se narodila v Massachusetts jako nejmladší z osmi dětí. Dcera farmáře vystudovala New York University's Tisch School of the Arts , obor klasické divadlo. Nyní žije v Los Angeles se svým manželem.
Více od autora
Joséphin Péladan (3)
Joséphin Péladan byl francouzský dekadentní spisovatel, básník, kritik, okultista a velmistr řádu martinézistů, kde měl řádové jméno Sâr. Byl ovlivněn katolickým mysticismem a rosekruciánstvím. Péladanův Řád Katolického Růže a Kříže, do něhož v období 1891–1892 vstoupila řada významných umělců své doby , byla již třetí odnož nově zakládaných rozekruciánských uměleckých skupin, o jejichž vůdcovství se Péladan dohadoval se svým literárním kolegou Stanislasem de Guaitou a okultistou Gérardem Encaussem. Jejich nauka byla „rozkročená mezi vyhroceným sensualismem a rigorózní mystikou.“ Pokud však opravdu s řádem mystika nějak souvisela, projevovala se spíš než znalostí děl středověkých alchymistů bombastickými formulacemi jmen Nejvyššího a byla naskrz prostoupena wagneriánstvím – významnou roli hrály v Péladanových dílech mýty o Věčném návratu a o Svatém Grálu zprostředkované librety oper Richarda Wagnera. Díky mecenáši sekty, malíři, hraběti La Rochefoucauld, mohl Péladan mezi lety 1892–1898 organizovat umělecký salón Růže a Kříže. Toho se kromě umělců, kteří šli již léta vlastní cestou k symbolismu zúčastnili i mladší umělci druhé symbolistní vlny jako například ilustrátor Carlos Schwabe, básník Saint-Pol-Roux a malíři Ferdinand Hodler anebo Fernand Khnopff, stojící na pomezí symbolismu a dekadence. Salony byly mimořádně úspěšné a řád jejich organizováním poskytl platformu k prezentaci mladého umění. Zároveň s ním deklarovali Péladanovi rozekruciáni reakci na umění realismu, v podstatě související s antipozitivistickou reakcí v literatuře a filosofii té doby. „Náměty rozekruciánských děl vylučují veškeré scény bitevní, patriotické, anekdotické, orientální, venkovské anebo sportovní. Na druhé straně Řád podporuje témata vázaná ke katolickému dogmatu, k interpretaci orientálních theogonií, ...
Více od autora
Joseph Méry (3)
Francouzský satirik a libretista, satiry psal někdy společně s autorem A. M. Barthélemym.
Více od autora
Joseph Emet (1)
Autor knihy meditativních cvičení, žije v kanadském Montrealu a vede kurzy bdělé meditace.
Více od autora
Josemaría Escrivá de Balaguer (4)
Svatý Josemaria Escriva - španělský katolický kněz, zakladatel Opus Dei - celým jménem Jose María Julián Mariano Escrivá de Balaguer y Albas - se narodil v Barbastru ve Španělsku 9. ledna 1902 a zemřel v Římě 26. června 1975. Byl blahořečen 17. května 1992 a svatořečen 6. října 2002 papežem Janem Pavlem II.
Více od autora
Josef Zemánek (1)
Ing., ekonom, šéfredaktor ekonomického portálu Euroekonom, autor pupularizačních publikací z oboru ekonomie, spoluprpacuje též s intitucí CEVRO - Liberálně-konzervativní akademie.
Více od autora
Josef Vinárek (2)
PhDr. Josef Vinárek, knihovník, redaktor, publicita, autor křížovek a hádanek se narodil 17. prosince 1920 v Chlebičově na Opavsku. Již od dětství měl dvě velké vášně - knihy a křížovky a hádanky. Střední školu - učitelský ústav začal studovat v Opavě, ale kvůli německé okupaci Československa ji dokončil a odmaturoval v Kroměříži. Po ukončení školy působil jako dělník v Ostravě, učitel na Moravě a vedoucí knihovny v Litovli. V roce 1945 byl jmenován knihovnickým inspektorem v okrese Litovel. Roku 1948 byl přeložen do knihovnického oddělení Ministerstva informací a osvěty , kde pracoval do roku 1961. V letech 1962-1968 působil jako ředitel tehdejší Státní knihovny v Praze . Po nuceném odchodu z této pozice byl zaměstnán v nakladatelství Orbis a profesionálně se také zaměřil na svůj dlouholetý koníček a zálibu - tvorbu hádanek a křížovek. Pokud jde o vzdělání, během 2. světové války kromě střední školy absolvoval státní knihovnický kurz v Kroměříži. Později při zaměstnání vystudoval obor knihovnictví na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a následně ještě další obor na fakultě osvěty a žurnalistiky stejné univerzity. 19.12. 1966 obhájil jako první knihovník doktorát z filozofie. Téma jeho disertační práce znělo "Úloha knihoven ve vzdělávání dospělých v procesu vědecko-technické revoluce v USA". Tento námět souvisel s jeho půlročním stipendijním pobytem UNESCO v USA, Kanadě, Francii a Velké Británii v roce 1965.
Více od autora
Josef Valouch (2)
Narozen 12.3.1936 v Napajedlích. Archivář, středoškolský pedagog a redaktor. Práce z oboru, monografie: Marie Kubátová; Jarmila Loukotková.
Více od autora
Josef Valenta (4)
Narozen 29. 7. 1954 v Brandýse nad Labem. Doc., PhDr., CSc., činný na katedře pedagogiky FF UK a katedře výchovné dramatiky DAMU, vysokoškolský pedagog, divadelní teoretik a praktik. Práce z oboru psychologie dramatické výchovy, scénologie každodenního chování, vzdělávání dospělých, didaktiky osobnosti a sociální pedagogiky.
Více od autora
Josef Václav Zimmermann (6)
Narozen 5.2.1804 v Tomicích, zemřel 24.6.1877 v Českém Brodě. Katolický kněz, náboženská literatura, spisy pro mládež, překlady.
Více od autora
Josef V Marhold (3)
Narozen 29.3.1917 v Praze. MUDr., ing., CSc., publikace z oboru průmyslové toxikologie.
Více od autora
Josef Úlehla (4)
Narozen 16.3.1852 v Podivíně, zemřel 22.12.1933 v Brně. Ředitel školy, pedagogické práce.
Více od autora
Josef Tvrdý (4)
Josef Tvrdý byl český profesor filosofie a psychologie, zastánce positivismu. V mládí navštěvoval gymnázium v Jičíně . V této době u něj místní profesor Oldřich Kramář probudil zájem o filosofii a psychologii. V letech 1896–1901 pak Tvrdý studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory filozofii, klasickou filologii a franštinu. Po škole začal učit na Matičním gymnáziu ve Vyškově , poté byl přeložen do Brna. Během první světové války sloužil jako důstojník zdravotní služby u těžkého dělostřelectva. Od roku 1918 učil na II. státním gymnáziu v Brně. Dva roky na to získal doktorát z filosofie. O další dva roky, v květnu 1922, získal habilitaci na FF MU. V roce 1927 byl pozván na filozofickou falkultu Univerzity Komenského v Bratislavě, kde ihned získal mimořádnou profesoru. Řádným profesorem systematické filosofie byl jmenován až v roce 1930. Po vynuceném odchodu z Bratislavy byla jeho profesura přenesena na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Jeho práci ukončilo zatčení gestapem v prosinci 1941. Krátce byl vězněn na Kounicových kolejích a poté byl převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu. Zde byl pod číslem 1218 vězněn v bloku 15, "Stube" B. Zemřel v Mauthausenu II ve 14.35 hodin dne 13. března 1942 . V současnosti je po něm v Brně pojmenovaná ulice Tvrdého. Přispíval také do sborníků a odborných časopisů.
Více od autora
Josef Topolský (4)
Narozen 5.10.1872 v Topolu u Chrudimi, zemřel 16.4.1926 v Olomouci. ThDr., Msgre., profesor mravovědy, církevní historik a spisovatel, filosofická a teologická literatura.
Více od autora
Josef Tomíček (3)
Vystudoval filosofii a dějepis na Univerzitě Karlově v Praze, od roku 1950 vyučoval na libereckém gymnáziu F. X. Šaldy, kde působil až do odchodu do důchodu v roce 1982. Od raného mládí se věnoval mnoha koníčkům. Nejprve ochotničil, po příchodu do Liberce hrál v tanečním orchestru, od roku 1955 zpíval v pěveckém sboru Ještěd, kde mezi lety 1967 a 1986 vykonával funkci předsedy. S Ještědem úzce souvisely i jeho další aktivity – fotografování a psaní .
Více od autora
Josef Tomáš Blažek (2)
Narozen 7. 3. 1884 v Dolní Kalné u Nové Paky, zemřel 21 .8.1962 v Praze. Středoškolský profesor, akademický malíř, ilustrátor.
Více od autora
Josef Tillich (2)
Narozen 3. 9. 1935 v Bojkovicích, zemřel 2022. RNDr., CSc., fyzik, básník, malíř, jogín a filozof.
Více od autora
Josef Švehla (3)
Narozen 15.5.1861 ve Staré Huti u Berouna, zemřel 9.5.1934 v Sezimově Ústí. Učitel, archeolog, historik, publikace z oborů.
Více od autora