29041–29100 z 158624 Autoři
Gauri Chrastilová (3)
Narozena v roce 1978 v Havlíčkově Brodě. Spisovatelka, své zkušenosti s mateřstvím a výchovou dítěte publikovala na internetu pod pseudonymem Bellana.
Více od autora
Gaston Bachelard (4)
Gaston Bachelard byl francouzský filosof a spisovatel 20. století. Zabýval se hlavně filosofií vědy, epistemologií a poetikou, protože vědu a básnickou imaginaci pokládal za dvě rovnocenné cesty lidského růstu. Bachelard se narodil v chudé rodině, po maturitě a vojenské službě pracoval od roku 1907 v Paříži na poště a ve volném čase studoval matematiku, fyziku a chemii. Tři roky strávil na frontě a byl vyznamenán Válečným křížem za statečnost. Po válce dokončil studia a v letech 1919 až 1930 učil v Bar-sur-Aube fyziku a chemii. Zároveň studoval filosofii a promoval 1927 disertací O aproximativním poznání. Roku 1930 nastoupil na univerzitu v Dijonu a roku 1940 se stal profesorem dějin a filosofie vědy na pařížské Sorbonně. Roku 1951 byl vyznamenán Řádem čestné legie a 1955 byl zvolen členem Académie des sciences morales et politiques. Měl dceru Suzanne Bachelard . Spolu s ní je pochován na hřbitově v obci Bar-sur-Aube. Bachelard byl ve vědě i ve filosofii autodidakt a řada jeho knih má blízko k poezii. Jeho rané práce se týkají filosofie vědy: kolem roku 1900 došlo ve vědě k několika převratným proměnám pohledu na svět a Bachelard se tuto schopnost vidět nově snažil uplatnit i ve filosofii. Jak vědy musí i filosofie být tvořivou činností, musí být otevřená novým náhledům. Bachelard se hlásil k Descartovu racionalismu, ale jak empirismus tak racionalismus mohou postihnout jen jisté stránky skutečnosti. Filosofie potřebuje vědu a věda potřebuje filosofii, aby věděla, co dělá. Empirické a teoretické poznání se tedy doplňují a podmiňují a Bachelard hovoří o „surracionalismu“. Vědecké poznání se od běžného smyslového poznání ostře liší tím, že je založeno na hypotézách, že je kritické a nezaujaté. Není spojité, nýbrž podléhá „mutacím“, kdy se vědci musí zbavit „epistemologických bariér“ ; proto jsou dějiny vědy plné „epistemologických přeryvů“. Ani skutečnost a zej...
Více od autora
Gary Zukav (2)
Gary Zukav se narodil v Port Arthur-Texas , 17.října 1942. Rané dětství prožil v San Antoniu a Houstonu v Texasu. Jeho rodina se odstěhovala do Pittsburghu-Kansas , když byl ve čtvrté třídě. V roce 1960 absolvoval Pittsburg Senior High School. Během této doby se stal prezidentem studentské rady . Jeho otec, Morris Louis Zukav, vlastnil klenotnictví a jeho matka, Lorene Zukav, byla žena v domácnosti. V roce 1959 získal stipendium na Harvardu a VŠ v roce 1960 přerušil na rok studie, aby na motocyklu cestoval po Evropě, severní Africe a Blízkém východě. V roce 1964, on byl hluboce dojat vraždami James Chaney, Andrew Goodman a Michael Schwerner a Medgar Evers. Začal pracovat jako dobrovolník pro letní Národní sdružení pro povýšení barevných lidí v NAACP v Jacksonu-Mississippi . V roce 1965 promoval na Harvardu a narukoval do americké armády. Ve stejném roce vstoupil do US Army Infantry Officer Candidate School a byl povýšen na poručíka v roce 1966. Poté se dobrovolně přihlásil do americké armády- zvláštní síly , dokonči parašutistický výcvik a sloužil jako důstojník v Okinawě a Vietnamu, který opustil Vietnam po tzv.Tet offenzive útoku- Lidovém povstání ve Vietnamu v lednu 1968 a v témže roce byl propuštěn z americké armády jako 1. nadporučík. V roce 1970 a se stěhoval do San Francisca-Kalifornie. Sám líčí toto období jako emočně nestabilní dobu sexuální závislosti, motocyklů, hněvu a experimentování s drogami až do roku 1975, kdy nečekaný úvod do kvantové fyziky v Lawrence Berkeley laboratoři zahájil změny v jeho poznání, které vedly k jeho první knize Tanec- Umění pohybu a kreativní terapie- později popsal tuto knihu jako jeho první "dar života". V roce 1987 se přestěhoval do Mount Shasta- Kalifornie , kde žil jako "světský" mnich a strávil čas v rozsáhlé okolní poušti . V roce 1993 se setkal s Lindou Francise a spolu zakladají v roce 1998 ústav Sídlo duše-Začátkem roku 1998 se Zukav se objevil více než 30krát na The Oprah Winfrey Show. d...
Více od autora
Gary Burton (1)
Gary Burton je vlivný americký jazzový vibrafonista, známý svou průkopnickou prací na vývoji Burtonova úchopu - techniky čtyř paliček, která umožňuje pianističtější přístup ke hře na vibrafon. Burton se narodil 23. ledna 1943 v Andersonu ve státě Indiana, od mládí projevoval mimořádný talent a svou profesionální kariéru zahájil počátkem 60. let po studiu na Berklee College of Music.
Více od autora
Gard Sveen (3)
Norský autor detektivního románu. Vystudoval politologii a pracuje jako odborný poradce na norském ministerstvu obrany.
Více od autora
Garci Rodríguez de Montalvo (1)
Garci Rodríguez de Montalvo byl španělský spisovatel pozdního středověku, autor prvního známého vydání rytířského románu Amadís Waleský. O jeho životě toho není příliš známo, praktiky pouze to, co na sebe prozradil sám. Pocházel z vesnice Villa de Montalbo v provincii Cuenca, v průběhu reconquisty byl ve službách katolických Veličenstev Ferdinanda II. Aragonského a Isabely Kastilské. Poté byl rychtářem v Medině del Campo a velkým milovníkem lovu. Roku 1482 byl povýšen do šlechtického stavu . Podle nezaručených zpráv zemřel roku 1505. Rodriguez de Montalvo je autorem první dochované verze rytířského románu Amadís Waleský. V letech 1480 až 1492 sepsal o Amadísovi čtyři knihy, z nichž první tři převzal z nedochovaného portugalského textu od jinak neznámého Vasca de Lobeyry . a čtvrtou vytvořil sám. První známé vydání jeho Amadíse s názvem Los cuatro libros del virtuoso caballero Amadís de Gaula je z roku 1508 ze Zaragozy,, ale román zřejmě vyšel již dříve. Román měl ve své době díky velké napínavosti děje okamžitě obrovský úspěch a získal velkou proslulost. Dočkal se jednak celé řady dalších vydání a také mnoha překladů a pokračování , až se nakonec rozrostl v románový cyklus obsahující celkem dvacet čtyři knih. Samotný Montalvo je autorem páté knihy cyklu s názvem Las sergas de Esplandián , která vypráví o osudech Amadísova syna. První známé vydání této knihy je ze Sevilly z roku 1510, ale i zde je pravděpodobné, že kniha vyšla již dříve. Rytířská tematika, která se ale s amadísovským kultem vrátila do Evropy s již proměněnou sociální realitou, působila často až exoticky a stala se proto později terčem parodie v Cervantesově románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha . Montalvo se nechtěně stal autorem jména Kalif...
Více od autora
Gaetano Donizetti (5)
Gaetano Donizetti byl plodný italský skladatel 19. století, jehož dílo je základním kamenem operního stylu bel canto. Donizetti se narodil 29. listopadu 1797 v Bergamu v Lombardii a složil přibližně 75 oper, z nichž značná část odolala zkoušce času a zůstala základem operního repertoáru. Jeho kariéra se vyznačovala rychlou tvorbou i pozoruhodnou kreativitou. Mezi jeho nejslavnější díla patří "Lucia di Lammermoor", tragická opera, která je ukázkou jeho talentu pro melodii a dramatický výraz, a "Lucrezia Borgia", známá bohatými charaktery postav a krásnými vokálními liniemi. Další významnou operou je "L'elisir d'amore", která obsahuje populární tenorovou árii "Una furtiva lagrima". Donizettiho vliv přesáhl hranice Itálie, neboť působil v Paříži a ve Vídni, kde přizpůsobil svůj styl různým národním vkusům a přispěl k rozvoji francouzské opéra comique a velké opery. Jeho hudba se vyznačuje melodičností a technickými nároky na pěvce. Donizettiho kariéra byla bohužel přerušena v důsledku duševní choroby a zemřel 8. dubna 1848. Jeho odkaz však žije dál díky jeho trvalým dílům, která se stále hrají po celém světě.
Více od autora
Gabriela Basařová (5)
Gabriela Basařová byla česká profesorka chemie, působící v oblasti kvasné chemie, oboru pivovarství a sladařství s vědeckou, pedagogickou a publikační činností v Česku i v zahraničí. Od roku 2012 je nositelkou státního vyznamenání Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství. Vystudovala gymnasium, kde mezi její nejoblíbenější předměty patřila chemie a matematika. Již během studia působila v laboratořích. Pracovala ve vodárně, v lihovaru, v konzervárně a v Plzeňských pivovarech n.p. Tehdy se rozhodla dále studovat pivovarství. Po maturitě v roce 1952 absolvovala Vysokou školu chemicko- technologickou v Praze , obor kvasná chemie a technologie, zaměření sladařství a pivovarství . V roce 1957 složila státní zkoušky a obhájila )diplomovou práci. V následujících letech své pracovní činnosti postupně získala všechny vědecké a pedagogické tituly, které se v České republice udělují. V roce 1957 obhájila diplomovou práci na téma Sledování vazby kyslíku při výrobě mladiny a získala titul Ing. chemie. V roce 1965 obdržela titul CSc. za obhájení doktorské práce Nové stabilizační metody se zřetelem na zkrácení doby ležení piva. V roce 1980 byla jmenována doktorkou technických věd za obhájení disertační práce na téma Studie racionalizace a modernizace postupů zvýšení koloidní stability piva. V roce 1981 byla jmenována profesorem kvasné chemie a bioinženýrství v oboru sladařství a pivovarství. Po absolutoriu VŠCHT nastoupila do tehdejších Plzeňských pivovarů, n. p., kde pracovala v letech 1957–1967. Vedla laboratoře i technologickou skupinu a založila výzkumné centrum, které se zabývalo možnostmi modernizace technologického postupu výroby piva Prazdroj, a to bez vlivu na jeho specifické a charakteristické vlastnosti. V roce 1967 odešla do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v...
Více od autora
Gabriel Smetana (5)
Narozen 7. 3. 1855 v Dubném, zemřel 2. 5. 1933 v Rakovníku. Učitel, ředitel chlapecké měšťanky v Rakovníku, zakladatel a redaktor dětského ilustrovaného časopisu Malý čtenář, překladatel knih pro mládež, autor odborných statí.
Více od autora
Gabriel Rapoš (5)
Narozen 14.6.1917 v Brezne, zemřel 2.9.1994 v Bratislavě. Slovenský publicista, redaktor, editor a překladatel z češtiny. Věnoval se divadlu, filmu, rozhlasu a televizi.
Více od autora
Gabriel Joseph de Lavergne Guilleragues (3)
Francouzský diplomat na dvoře Ludvíka IX.
Více od autora
Gabriel Jonáš (3)
Slovenský klavírista, baskytarista, skladatel. Narodil se 23. listopadu 1948 v Kukučínově .
Více od autora
Fulcanelli (2)
Fulcanelli je pseudonym neznámého autora dvou stěžejních alchymistických knih Tajemství katedrál a Příbytky filosofů. Knihy Le Mystère des cathédrales v roce 1926 a Les Demeures philosophales v roce 1930 vyšly v pařížském nakladatelství Schemit pod autorským pseudonymem Fulcanelli. Tato díla nabízí dešifování alchymických symbolů několika památek, jako jsou například katedrála Notre-Dame v Paříži, katedrála v Amiens, na výzdobě paláce Lallemant v Bourges a další.. Obě knihy vydal a opatřil předmluvami v roce 1926 a 1930 jeho žák Eugene Canseliet. Prvá vydání byla ilustrována malířem a okultistou Julienem Champagnem. Od té doby vyšly v několika vydáních včetně české edice v nakladatelství Trigon. Někdy tomuto autorovi bývá připisováno, ať už právem či neprávem, i třetí dílo Finis Gloriae Mundi . Fulcanelliho práce byla diskutována historiky, jako byl Robert Halleux a Didier Kahn, kteří zpochybnili relevanci alchymistického výkladu studovaných objektů. Co se týče totožnosti osoby Fulcanelliho bylo vysloveno mnoho hypotéz, a byl shledáván v různých francouzských esotericích, včetně Canselieta a Champagna. Údajně se s ním měl kdysi setkat i Jacques Bergier, jeden z autorů díla Jitro kouzelníků, a to v prostorách výzkumné laboratoře pařížské plynárny. Jeho pseudonym bývá vykládán jako spojení jmen Vulkán a Eliáš..
Více od autora
Fritz Thorén (4)
Fritz William Francis Thorén, narodil 13.března 1899 ve Stockholmu, zemřel 14.února 1950 , byl spisovatel a učitel. Ph.D. v chemii v roce 1930, přednáší na gymnáziu Solbacka 1933-1937, v Umeå základní škole seminář 1937-1944, pak spisovatelem na volné noze. Zpočátku on psal pod pseudonymem "Fred Thomas." Thoren psal psychologické romány o měšťáckém životě, které byli na téma v život versus osobnosti.
Více od autora
Fritz Friedl (1)
Dr. Med., lékař alternativní medicíny a specialista na tradiční čínskou medicínu.
Více od autora
Fridrich Szalay (1)
Ochránce přírody, knihy o akvaristice a chovatelství. 15. 12. 1949 na pravej strane Dunaja v bratislavskej Petržalke. Okolie Petržalky bolo v tých rokoch ešte čarovnou lužnou krajinou s množstvom mŕtvych ramien, tichými zákutiami a s bohatým živočíšnym svetom... Pre vnímavého mládenca bolo toto prostredie rozhodujúce pri formovaní jeho vzťahu k prírode. Pri Pečenskom ramene prežíval väčšinu voľného času a tu ho inšpirovali hlavne obojživelníky a plazy, tu sa „zoznámil“ aj s korytnačkami, ktoré sa napokon stali jeho celoživotným predmetom záujmu. Po ukončení strednej školy a vojenskej služby začal pracovať v SAV a zároveň aktívne spolupracoval so SZOPK, kde v rámci ochranárskych aktivít spoločne s J. Gregorom začali ako prví záchranné akcie pri migrácii obojživelníkov v Bratislave na Železnej studničke . V 1975 prešiel pracovať do bratislavskej ZOO. Tu založil herpetologický krúžok , ktorého jedným z cieľov bola aj ochrana korytnačky močiarnej. V tom čase mala bratislavská ZOO najväčšiu kolekciu korytnačiek. V 1988 nastúpil ako odborný pracovník do štátnej ochrany prírody, konkrétne ako správca PR Šúr. Okrem permanentných prác spojených s ochranou rezervácie, v areáli Biologickej stanice organizačne zabezpečil a aktívne sa podieľal na vybudovaní troch odchovní korytnačky močiarnej a niekoľkých malých jazierok pre rozmnožovanie obojživelníkov. Okrem našej korytnačky močiarnej študuje celú túto skupinu plazov a kvôli nim precestoval viaceré krajiny, hlavne južnú Európu, Afriku a Karibik. Záujem a značné vedomosti o plazoch sa odrážajú i v jeho bohatej publikačnej činnosti. Spomenieme len niektoré, napr. s tematikou herpetologickou: „Metodicko-námetová príručka č. 6 SZOPK“, „ Záverečná práca ŠPR Šúr “, ,,Červené zoznamy flóry a fauny NPR Šúr “- u oboch spracoval časť obojživelníky a plazy, s tematikou chovateľsk...
Více od autora
Frida Kahlo (3)
Frida Kahlo, vlastním jménem Magdalena Carmen Frida Kahlo y Calderón, byla mexická malířka z počátku 20. století. Malovala ve stylu původní mexické kultury, kterou mísila s prvky realismu, symbolismu a surrealismu. Jako mnozí surrealističtí umělci aktivně podporovala komunismus. Byla ženou mexického malíře Diega Rivery a milenkou komunistického revolucionáře Lva Trockého. Vytvořila 143 maleb, 55 z nich jsou autoportréty. Na otázku, proč maluje tolik autoportrétů, odpověděla: „Protože jsem tak často sama, protože já jsem subjekt, který znám nejlépe.“ Frida Kahlo se narodila 6. července 1907 jako Magdalena Carmen Frida Kahlo y Calderón v Coyoacán v Mexiku a byla jednou ze čtyř dcer narozených maďarsko-židovskému otci a matce španělsko-mexicko-indiánského původu. Frida překonala dětskou obrnu a v patnácti letech nastoupila do léčebného programu. Její léčba ale skončila už za tři roky, kdy byla vážně zraněna při havárii autobusu. Po nehodě strávila více než rok na lůžku, zotavovala se ze zlomeniny páteře, klíční kosti, žeber, pánve, ramena a zranění nohou. I přes velké množství provedených operací Kahlo strávila zbytek života v neustálých bolestech. Během rekonvalescence začala Kahlo tvořit olejomalby. Nejčastěji šlo o autoportréty, úmyslně naivní, malované jasnými barvami a plochými formami mexického lidového umění, které jí bylo blízké. Nad postelí měla připevněné zrcadlo, aby se viděla, když musela ležet. V 21 letech se zamilovala do mexického muralisty Diega Rivery, který byl o 20 let starší, a roku 1929 se vzali. Jejich manželství bylo velmi bouřlivé, přetrvalo nevěry, tlak Riverovy kariéry, rozvod a následně druhý sňatek, její chabé zdraví a také neschopnost mít děti v důsledku nehody v autobusu. Pár spolu cestoval do Spojených států amerických a Francie, kde se Kahlo seznámila s významnými osobnostmi ze světa umění a politiky. První vlastní výstavu měla Frida Kahlo v roce 1938 v galerii Julien...
Více od autora
Frederic Vester (2)
Frederic Vester byl německý biochemik , a expert v oblasti ekologie . Narodil se v Saarbrückenu, chemii studoval na univerzitě v Mainzu , Paříži a Hamburku . V letech1955 - 1957 pracoval jako vědecký pracovník na univerzitě v Yale a Cambridge . Od roku 1957 do roku 1966 pracoval na univerzitě v Sársku a od roku 1969 působil v Mnichově.
Více od autora
Frédéric Dumas (2)
Francouzský potápěč a vědec, spolu s Cousteauem a Philippem Tailliezem jeden ze tří „Mousquemers“.
Více od autora
Fred Wander (3)
Narodil se 5. ledna 1917 ve Vídni jako syn obchodního zástupce. Prošel mnoha příležitostnými zaměstnáními, hodně cestoval. Druhá světová válka ho zastihla v paříži, odkud byl deportován do Německa. Po druhé světové válce se usadil v NDR u Berlína a cele se věnoval jen literární tvorbě.
Více od autora
Fred Hageneder (4)
Spisovatel, hudebník, grafik a pedagog Fred Hageneder se narodil v roce 1962 v Hamburku . K vášnivému zájmu o stromy ho v 80. letech přivedlo studium srovnávací religionistiky, dějin kultury, mytologie a archeologie. Přednášel o duchovní a kulturní historii stromů v různých ekologických centrech v Německu a Švýcarsku a na Universitě Abant Izzet Baysal v Turecku. Je autorem několika knih o stromech.
Více od autora
Fred Frohberg (5)
Německý zpěvák šlágrů. Narodil se 27. října 1925 v Halle/Saale v Německu a zemřel 1. června 2000 v Lipsku.
Více od autora
Franz-Olivier Giesbert (3)
Narodil se 18. ledna 1949 ve Wilmingtonu v americkém státě Delaware, kořeny má ale francouzské, německé, skotské a židovské. V útlém věku se s rodiči vrátil do francouzské Normandie, kde vyrůstal pod vlivem silně věřící matky a v tradičně levicově orientované rodině. Už jako dítě se chtěl stát spisovatelem a v devatenácti začal spolupracovat s literární rubrikou deníku Paris-Normandie. Absolvoval práva, později studoval také žurnalistiku. Stal se politickým novinářem v Nouvel Observateur, známým pod svou značkou FOG, později byl šéfredaktorem tohoto listu; . Jeho kariéra pokračovala ve vedení deníku Le Figaro a týdeníku Le Point. V posledních letech je střídavě hlavní postavou několika kulturních, politických a ekonomických pořadů na různých kanálech France Télévisions. Většina Giesbertových knih je beletrie – od moderních bajek po detektivní romány –, u čtenářů velice dobře přijímaná pro svěží styl a nápaditost. Za román Ohava získal Velkou cenu Francouzské akademie, za knihu Chlívek jednu z nejstarších francouzských literárních cen – Cenu Interrallié, podle knihy Nesmrtelný byl Richardem Berrym natočen film, v němž hrál hlaví roli Jean Reno .
Více od autora
Franz Treller (2)
Německý herec, režisér, spisovatel dobrodružné literatury a publikací pro děti a mládež.
Více od autora
Franz Meyer (2)
Švýcarský historik umění, právník a sběratel umění, byl též kurátorem sbírek a ředitelem Kunstmuseum Basel.
Více od autora
Franz Brentano (4)
Franz Brentano byl německý filozof a psycholog. Jeho myšlenky ovlivnily Edmunda Husserla i Alexia Meinonga. Franz Clemens Honoratus Hermann Josef Brentano pocházel ze silně religiózní intelektuální německo-italské rodiny. Otec Christian Brentano byl katolickým spisovatelem, strýc Clemens Brentano a teta Bettina von Arnim patřili mezi významné německé romantické spisovatele. Brentano studoval na univerzitách v Mnichově, Würzburgu a Berlíně . Nejvíce se zajímal o Aristotela a scholastickou filosofii. Roku 1862 se na univerzitě v Tübingen stal doktorem filosofie. Poté začal studovat theologii a vstoupil do semináře v Mnichově. Ve würzburském semináři se připravoval na přijetí kněžství, vysvěcen byl 6. srpna 1864. Nicméně se nadále zabýval studiem Aristotela . Začal vyučovat na würzburské universitě , jeho studenty byli mezi jinými také Carl Stumpf a Anton Marty. V letech 1870–1873 Brentano stále více bojuje s dogmaty katolické církve, zvláště s dogmatem o papežské neomylnosti . V tomto období Brentano odcestoval do Londýna, setkává se zde s Herbertem Spencerem a navazuje písemný styk s J. S. Millem. Během své nepřítomnosti je roku 1873, i přes výhrady university, která nesouhlasila s jeho zapojením do diskuse proti papežské neomylnosti, jmenován mimořádným profesorem. Avšak Brentano již nechtěl být dále knězem. Krátce po habilitaci a jmenování „odložil sutanu“. Začal pracovat na svém ústředním díle Psychologie z empirického hlediska. První svazek byl vydán roku 1874. V tomto roce se mu na základě doporučení Hermanna Lotzeho také podařilo získat místo řádného profesora na univerzitě ve Vídni, kde pokračoval ve své úspěšné učitelské kariéře až do roku 1895. Brentano byl ke své práci velmi kriti...
Více od autora
Franz Bauer (3)
Narozen v Poběžovicích, po odsunu žil v Německu, zemřel v Bambergu. Středoškolský učitel, autor publikací o vztazích Čechů a Němců.
Více od autora
Františka Semeráková (3)
Pochází z Malé Černé, celý život pracovala jako textilní dělnice. Publikovala hojně časopisecky, zejména v časopisech pro děti, jimž věnovala převážnou část své tvorby. Vedle veršů prostého , popěvkového tónu jsou to především pověsti a pohádky z východních Čech a povídky ze života dětí tohoto kraje. Z díla: Frydolín a hastrman/1947/, Začarované střevíce/1949/, Hadí král/1949/, Bílý kámen/1949/, Říkačky a rýmovačky/1959/
Více od autora
František Zvolský (3)
Narozen: 14.4.1905, zemřel: 28.1.1983 Brno. heraldik /amatér/. /Znaky moravských měst - 1. - jediný svazek zamýšlené edice "Heraldické kapitoly", Znaky českých měst, seš. 1-3; recenze v odbor.čas. mj. Morav.numismat.zprávy./ Nekrology: Archiv.čas.,33,1983,č.2,s.105-106. - Genealogické a heraldické informace,1983,č.1,s.56-58. - Heraldika a genealogie. Zpravodaj České heraldické a genealogické společnosti,16, 1983,č.3,s.186.
Více od autora
František Zřídkaveselý (3)
PhDr. František Zřídkaveselý archivář a historik, emeritní ředitel Archivu města Brna, autor historických publikací, člen Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně,
Více od autora