Všichni Autoři a témata

Vladimír Petřík (3)

Narozen 17. 1. 1942 v Tlumačově, zemřel 30. 7. 2001. Novinář, redaktor, překladatel z angličtiny. Též vedoucí tiskového odboru Úřadu vlády ČR .

Vladimir Pavlovič Beljajev (3)

Narodil se 21.března v roce 1909 v Kamenetz-Podolsk v rodině tajemníka Okresního soudu Pavel Fjodorovič Satsevicha ). Po škole, studoval obchodní školu v závodě "Motor" a ve večerních hodinách Pedagogický institut. V roce 1924 vstoupil do Komunistické svazu mládeže. V roce 1929 - 1930 sloužil v Rudé armádě. Po ukončení působil v Leningradských elektrárnách "Bolševik" jako svářeč, mechanik, a poté vedoucí oddělení. 1934 V. Beljajev pracoval v časopise " Současné literatury ". Od 1923 uveřejňoval v místním tisku. První díla - povídky "Dětství" a "Vrstevníci". S povídkou "Vrstevníci" obsadil 2. místo v celosvazové soutěži pracujících spisovatelů. Od 1936 se stává profesionálním spisovatelem. Největší dílo autora - trilogie "Stará pevnost". Byl obviněn z "kontrarevolučních aktivit", vyloučen ze strany a zatčen, ale brzy propuštěn. Jeho matka a adoptivní otec - komisař Jefim Beljajev byli také utlačováni. V roce byl 1938 přijat do Svazu spisovatelů . V roce 1941 se jako příslušník národní milice účastnil obrany Leningradu a pracoval jako novinář. V únoru 1942 ho ze zdravotních důvodů evakuovali do Archangelska , kde byl na doporučení E. P. Katajeva jmenován válečným dopisovatel Sovinformburo. V srpnu 1944 působil jako korespondent sovětského rádia a byl poslán na západní Ukrajinu. Působil v místní mimořádné státní komisi pro zjišťování a vyšetřování zvěrstev fašistických agresorů a jejich pomahačů. Sestavil seznam obětí masakru ve Lvově, způsobeného německými fašisty v červenci 1941 . Po válce pokračoval v literárním díle až do 1960 ,kdy žil ve Lvově a později v Moskvě . Zemřel v Moskvě dne 11.února 1990. Byl pohřben na hřbitově Troekurov

Vladimír Pata (3)

Narozen 18.2.1966.Doc., dr. Ing., strojní inženýr, vysokoškolský pedagog, práce z oboru strojírenské technologie a řízení jakosti, též sběratel a autor prací o historii a současnosti sběratelských aktivit a dějinách profesionální muzejní činnosti..

Vladimír Neuwirth (4)

Vladimír Neuwirth byl katolicky orientovaný filosof, překladatel, publicista a spoluzakladatel původně exilového kulturního sdružení Opus bonum.

Vladimír Němec (4)

Ekonom, práce z oboru managementu a podnikové ekonomiky.

Vladimír Moravec (2)

Práce z oboru automobilismu.

Vladimír Mejstřík (1)

Narozen 1938 v Třebechovicích pod Orebem. Bohemista, lexikograf.

Vladimír Mates (1)

Mates, Vladimír , bohemista; etymolog; onomastik; vystudoval FF UK ; poté pracoval v časopisech, mj. v redakci měsíčníku MY ; za normalizace z politických důvodů v dělnických profesích; v současné době publikuje převážně antroponomastické práce.

Vladimír Martinec (1)

Narozen 22. 12. 1949 v Lomnici nad Popelkou. Sportovec, hokejista, mistr světa 1972, 1976, 1977, olympionik, trenér.

Vladimír Mařík (3)

Narozen 25.6.1952 v Praze. Prof., ing., DrSc. Práce v oboru umělé inteligence, expertních systémů a znalostního inženýrství.

Vladimír Lorenz (2)

Vladimír Lorenz byl československý judista a odbojář. V judu obdržel stupeň 8. dan, byl znám pod přezdívkou „Kazik“ nebo „Lora", ale to byla přezdívka od aikidistů z počátku tréninků na Balkáně. Jinak bývá také označován za zakladatele aikido v Čechách. Vladimír Lorenz se narodil do české rodiny dne 20. srpna 1925 v Krompachách na Slovensku. Jeho otec byl na Slovensko služebně vyslán. Ještě jako dítě se s rodiči přestěhoval do Čech . V mládí se jako skaut zúčastnil mobilizace v oddílech SOS v pevnosti Hanička. Během nacistické okupace se zapojil do protinacistického odboje v organizaci železničářů Modrá fronta. Pak byl vyloučen z reálky v Hradci Králové, důvodem bylo odmítnutí hajlovat při návštěvě německého inspektora. Přestoupil do Bechyně na odbornou keramickou školu, kde se po čase zapojil do činnosti odbojové skupiny knížete Alfonse Paara a zámeckého učitele Langa. V dubnu 1943 byl však Vladimír Lorenz prozrazen a zatčen. V Hradci Králové jej gestapo krutě vyšetřovalo, aby vyzradil jména svých kompliců. Poté byl vyšetřován na Pankráci a půl roku v pražském Petschkově paláci. Neprozradil nikoho. Nakonec byl Lorenz převezen do Terezínské Malé pevnosti, kde mezitím čekal, až se dostane k soudu. V Terezíně jako vězeň pracoval na stavbě podzemní továrny v Radobýlu a okolních silnic. Počátkem roku 1945 byl Vladimír Lorenz v Norimberku odsouzen k trestu smrti oběšením a stětím za přípravu velezrady a přechovávání zbraní. Smrti unikl dílem náhody 23 dní před vykonáním rozsudku, když během spojeneckého náletu na Norimberk bylo rozbombardována také věznice. Během putování do Čech byl opět chycen a konec války prožil ve vězení v Litoměřicích. Během těchto válečných let se mu dostalo přezdívky „Kazik“, což bylo též jeho krycí jméno v odboji. V letech po válce začal cvičit judo, jež...

Vladimír Leština (4)

Narozen 17.5.1922 v Úvalech. Odborný asistent na katedře výtvarné výchovy, autor loutkových her, ilustrátor loutkářských časopisů.

Vladimír Landa (3)

Narozen 14. 5. 1923 v Ludině , zemřel 17. 12. 1988. Prozaik a scenárista, za 2. světové války se zúčastnil partyzánských bojů v Jugoslávii, autor próz s tematikou života české menšiny v Chorvatsku.

Vladimír Kučera (4)

Narozen 3. 4. 1947 v Praze, zemřel 4. 7. 2019 tamtéž. Novinář, publicista, bloger a textař, scenárista, dramaturg a moderátor televizních pořadů.

Vladimír Kubeš (2)

Narozen 13. 3. 1971 v Táboře. Ing., výrobce nábytku, zabývá se též leteckým modelářstvím.

Vladimír Kostiha (4)

Narozen 9. 10. 1944 v Brně. Spisovatel, básník, překladatel z anglického jazyka, nakladatel fantastické literatury.

Vladimír Kolouch (2)

Paed.Dr. Vladimír KOLOUCH, Ph.D. Odborný asistent Centra sportovních aktivit VUT v Brně, trenér kulturistiky I.třídy, rozhodčí kulturistiky I.třídy, instruktor fitcentra, osobní trenér. Studoval v letech 1977-1982 FTVS UK Praha. V letech 1977–1992 byl členem předsednictva „Výboru svazu kulturistiky ÚV ČSTV“, kde zastával funkci předsedy trenérsko-metodické komise. Z titulu své funkce vedl školící akce a semináře trenérů kulturistiky III., II. a I. třídy, účastnil se soustředění reprezentace, byl členem realizačního týmu, zodpovědného za přípravu reprezentantů na evropské a světové šampionáty. V letech 1983-1990 přednášel externě předmět "Kulturistika a posilování" na FTVS UK Praha a na FTVŠ KU Bratislava, současně zastával funkci vedoucího předmětu specializace dálkového studia trenérů kulturistiky I. třídy. V letech 1992 až 1996 pracoval jako odborný asistent katedry rekreologie na „Fakultě tělesné kultury University Palackého“ v Olomouci. V letech 1984 až 1989 byl zaměstnán jako učitel Tělovýchovné školy ČÚV ČSTV. V roce 1994 se účastnil intenzivního kurzu "Fundamentals of health & Well-being" v rámci programu ERASMUS na Odense University v Dánsku, získal 6 kreditů programu EU "European Master in Health and Fitness". Od roku 1992 organizuje kurzy „Instruktor fitcentra“ v nichž připravuje zájemce o práci ve fitcentrech a obecně v oblasti fitness pro praxi v této dynamicky se rozvíjející, perspektivní oblasti.

Vladimír Kokolia (2)

Vladimír Kokolia je český malíř a profesor Akademie výtvarných umění v Praze. Kromě výtvarných aktivit je znám pro svou hudební a literární činnost, a také jako znalec kompostování a čínského tradičního taiji Vyrůstal ve Veverských Knínicích a v Brně na Lesné. V letech 1971–1975 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor Propagační grafika. Dále studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v roce 1981 absolvoval v oboru malířství u profesora Jana Smetany. Po jednoroční vojenské službě zůstal až do roku 1992 na volné noze. V roce 1983 se oženil; s manželkou Evou mají tři děti. V 80. letech byl umělecky aktivní zejména v Brně a v Praze, vystavoval na neoficiálních místech i ve státních galeriích a vystupoval s E. Z té doby se datuje také jeho zájem o tradiční čínské taijiquan. Jeho umělecká aktivita je velmi široká, je i básníkem a textařem. V letech 1984–1997 působil jako zpěvák brněnské skupiny E, patřící svého času k absolutní špičce české alternativní a undergroundové hudby. Od roku 1992 je na AVU v Praze vedoucím pedagogem ateliéru Grafika II. V roce 2006 byl jmenován profesorem. Mnoho let se věnuje cvičení stylu Čchen tchaj-ťi čchüan, na FaVU v tomto smyslu vyučoval předmět Stání před stojanem. Je držitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 1990. Jeho webové stránky obsahují tzv. kokopedii, informační stránku stejného formátu jako je Wikipedie. Vladimír Kokolia je tvůrcem se širokým záběrem malířských a grafických technik. Jeho tvorba je v oblasti základních forem velmi různorodá – od figurativní, přes krajiny či objekty až k ryze abstraktní. Je tomu tak proto, že pro něj nejsou specifikace tohoto druhu podstatné. Je naopak zřejmé, že pro jeho práci je mnohem důležitější vlastní sdělení, které poté provede způsobem k tomu účelu nejvhodnějším. V díle Vladimíra Kokolii dominuje snaha o průnik do podstaty světa, který ho obklopuje, s důrazem na úlohu lidského jedince v něm. A s jistoto...

Vladimír Klečka (1)

Vodácký cestopis.

Vladimír Karpenko (4)

Vladimír Karpenko je český chemik a popularizátor vědy. Pracuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se zabývá biofyzikální chemií a dějinami alchymie. Je členem britské Society for the History of Alchemy and Chemistry, České chemické společnosti a Společnosti pro dějiny věd a techniky. Je autorem nebo spoluautorem více než 100 vědeckých prací, populárně-naučných knih Prvky očima minulosti , Křivolaké cesty vědy , Alchymie – dcera omylu , Tajemství magických čtverců , Alchymie - nauka mezi snem a skutečností , Alchymie – svět pohádek a legend a učebnice Biofyzikální chemie . Od roku 1961 napsal více než 2000 popularizačních příspěvků, např. pro časopis Vesmír a Český rozhlas.

Vladimír Kamínek (1)

Zoolog, spoluautor chovatelských příruček.

Vladimír Kalina (2)

Studoval v Praze na reálném gymnáziu a na Novinářské fakultě Vysoké školy politické a sociální . PhDr. 1970 prací Publicistické začátky Ivana Olbrachta. Pracoval jako redaktor v ČTK a časopisu Čs. loutkář . Od 1954 přednášel uměleckou žurnalistiku a scénáristiku na UK . 1959-89 byl externím dramaturgem FS Barrandov . Od 1988 svobodné povolání. 1990 jmenován v rámci rehabilitací profesorem filmové a televizní dramaturgie na pražské FAMU. První příspěvky otiskoval ve Středoškoláku a Mladé frontě , dále publikoval ve Studentských novinách, Pionýru, Světě v obrazech, Hlasu revoluce, Čs. loutkáři, Čs. novináři, Večerní Praze, Sešitech novináře, Květech aj. Scenáristicky se podílel na filmech Žižkovská romance , Pět z milionu , Pevnost na Rýně , Pražské blues , Tempo první lásky , Slečny přijdou později , Když má svátek Dominika , Těch několik dnů… , Svatej z Krejcárku , Tatínek na neděli , Maturita za školou , Lidé z metra , Profesoři za školou , Romance za korunu , Zrcadlení , Hodinářova svatební cesta korálovým mořem , Lásky mezi kapkami deště , Signum laudis , Zelená vlna a Hat-Trick aj. J...

Vladimír John (4)

Narozen roku 1881 ve Vrbičanech u Lovosic. Práce v oboru zemědělských a lesních reforem a pensijního pojištění.

Vladimir Ivanovič Klipel' (1)

Ruský prozaik, autor knih z dálného Východu.

Vladimír Institoris (4)

Slovenský Ing. architekt, stavitel uměleckých pecí.

Vladimír Hucl (4)

Narozen 1939. Filolog, rusista, práce z oboru.

Vladimír Hoppe (4)

Po soukromé středoškolské přípravě studoval na FF UK; PhDr. 1907. Studijní pobyt absolvoval na univerzitách v Berlíně, Mnichově, Paříži a Ženevě. V r. 1922 se habilitoval z dějin filozofie na FF UK, od r. 1927 působil jako profesor filozofie a vedoucí filozofického semináře na FF MU. Patřil k okruhu protipozitivisticky orientovaných přispěvatelů Ruchu filozofického. Sám byl přesvědčen, že směr jeho filozofování natrvalo předznamenal „mystický zážitek“ z doby mládí. – V 1. polovině 30. let vydal Kruh přátel H. filozofie H. knihu Překlady citátů k dílu Přirozené a duchovní základy světa a života a spis Předpoklady duchovní filosofie a náboženské víry. – H. manželka Marie Teinitzerová-H. byla jednou ze zakladatelských osobností českého textilního výtvarnictví; v r. 1908 se podílela na ustavení uměleckého družstva Artel a v r. 1910 zřídila a vedla textilní dílnu v Jindřichově Hradci. Charakteristické pro H. filozofii je hledání cesty do transcendentna. Jeho vzory v tomto ohledu byli Platon, křesťanští mystici, Bergson, E. von Hartmann, Eucken; stejně výrazně však jeho myšlení ovlivnil Kant. Filozofii, po níž toužil, chápal jako výraz filozofova umění naslouchat vlastnímu podvědomí, metafyzickým hloubkám své osobnosti a jejím prostřednictvím bytí vůbec. Začal kritikou přírodní vědy a racionalistické filozofie. V knihách Podstata, dosah a hodnota přírodovědeckého poznání a Příroda a věda hájil názor , že věda není s to proniknout k podstatě skutečnosti: Její pojmy, zákony a teorie jsou sice „prostředkem naší orientace vůči světu, nemohou však vyjádřit svět v celé jeho hloubce“ (je to „lahvička obsa...

Vladimír Filip (5)

Český ekonom. Narozen 2. 8. 1943 v Třebíči. Ekonom, vydavatel publikací se starými pohlednicemi Brna a okolí.

Vladimír Fanta (2)

Publicista. Publikace z oboru společenského chování.

Vladimír Dostál (4)

Vladimír Dostál byl český literární historik a estetik komunistické orientace. Zabýval se zejména teorií socialistického realismu či dílem Julia Fučíka. Narodil se v rodině barvíře plátna. Maturoval v roce 1949 na reálném gymnáziu v Jaroměři. Poté vystudoval češtinu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval roku 1953. V letech 1953–1957 vědecky pracoval v Literárním institutu Maxima Gorkého v Moskvě. Po návratu do Prahy byl jmenován zástupcem vedoucího katedry teorie a dějin literatury na Institutu společenských věd při ÚV KSČ. V roce 1962 začal pracovat v Kabinetu pro studium díla Zdeňka Nejedlého Československé akademie věd. V roce 1967 se stal kandidátem věd na Vysoké škole politické ÚV KSČ. Poté nastoupil do Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. Od roku 1970 až do své smrti v roce 1975 zde vedl oddělení teorie literatury. V době normalizace byl rovněž členem redakčního kruhu časopisu Tvorba, vedl revue Sovětská literatura a v Lidovém nakladatelství vedl ediční řadu Kmen.

Vladimír Diviš (3)

Autor textů katalogů k výstavám.

Vladimír Čort (3)

Narozen 28. 1. 1943 v Ostravě, zemřel 28. 3. 2014 v Praze. Rozhlasový redaktor a textař, překladatel v anglické sekci zahraničního vysílání Čs. rozhlasu v Praze. Také autor sci-fi povídek vydaných časopisecky. Pod pseudonymem napsal knihu žánru fantasy. Působí i jako výtvarník.

Vladimír Čech (5)

Profesor, PhDr., CSc. Po středoškolském studiu na JSŠ v Olomouci-Starých Hodolanech absolvoval v l. 1959–64 studium filozofie a historie na FF UK, kde v r. 1967 získal diplom PhDr. . V r. 1973 obhájil kandidátskou práci Přirozená dedukce v trojhodnotové logice a získal hodnost CSc. v oboru logiky. V r. 1976 se habilitoval a v r. 1977 byl jmenován docentem. V r. 1987 byl na základě řádného řízení jmenován profesorem filozofie. Od r. 1962 působil na katedrách marxistické filozofie, společenských věd, a to na různých fakultách UK. V l. 1971–90 pracoval na katedře filozofie VŠP v Praze. V 70. a 80. l. byl členem ICSS a současně členem RC 27 ISA . Aktivně se zúčastnil mezinárodních filozofických seminářů, sympozií a kongresů , sociologických kongresů , kongresů z oblasti logiky, metodologie věd a historie vědy . Svou pozornost orientoval zejména na otázky dějin filozofie a obecné metodologie, ve druhé polovině 80. let pak – v souvislosti s řešením úkolů Státního plánu základního výzkumu – na metodologickou problematiku formování společenského vědomí. Další oblastí jeho zájmu byla sféra logiky a jejího využití pro rozvoj společenskovědního poznání. Tyto okruhy zájmů byly motivovány i Č. pedagogickým působením a promítly se i do publikační činnosti . Počátkem 80. let připravil dvě popularizační kompendia z dějin filozofie, na nichž se z velké části podílel i autorsky. K vydání připravil překlady několika klasických filozofických textů. V souvislosti s jubileem B. Bolzana v r. 1981 publikov...

Vladimír Čapek (2)

Syn z evangelické fary v Třebechovicích pod Orebem. Nejprve studoval práva, ale pod vlivem J. L. Hromádky se rozhodl pro studium bohosloví na Husově bohoslovecké fakultě v Praze. V letech 1925 - 1927 studoval v Curychu, Paříži a Montpelier. Tyto pobytyty a pozdější cesty daly základ jeho ekumenickému smýšlení. Po studiích byl 2 roky vikářem v Jihlavě a pak se na vyzvání vedení Českobratrské církve evangelické ujal vedení práce mezi evangelickou mládeží jako sekretář Svazu českobratrské mládeže evangelické. V této práci setrval v letech 1929 - 1939, kdy byl současně redaktorem časopisu Bratrstvo, věnovaného mládeži. V letech 1939 - 1971 byl farářem 2. žižkovského sboru Českobratrské církve evangelické. Byl zvolen seniorem pražského seniorátu potom náměstkem synodního seniora a r. 1969 byl poctěn čestným doktorátem teologie Komenského evangelickou bohosloveckou fakultou.

Vladimír Bystrov (4)

Vladimír Bystrov st. byl český publicista, filmový kritik, nakladatel, tlumočník a překladatel z ruštiny. Narozen 7. srpna 1935 v Praze . Zemřel 1. června 2010 v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Vladimírův otec Nikolaj Bystrov , absolvent Ruské právnické fakulty v Praze, publicista a později úředník Ministerstva zahraničních věcí ČSR, žil od roku 1921 v Československu a v roce 1936 získal čs. státní občanství. Přesto byl odtud v květnu 1945 nezákonně odvlečen sovětskou tajnou policií a poslán na deset let do sibiřského gulagu. Vladimír Bystrov nemohl dokončit střední školu a v lednu 1951 nastoupil jako „střední technický kádr“ do Výzkumného ústavu nátěrových hmot v Praze, kde byl zaměstnán až do nástupu základní vojenské služby v roce 1955. Vojnu, trvající do roku 1957, si odbýval ve slovenských Novákách. Už předtím si přivydělával externí novinařinou . V roce 1957 se stal spolupracovníkem nově založeného slovenského časopisu Film a divadlo. V letech 1959–1965 vystřídal různé funkce ve Filmovém podniku: od listopadu 1959 vedoucí kina Odboj ve Vysočanech, od února 1961 obvodní instruktor kin, od dubna 1962 vedoucí Oddělení zvláštních představení , od ledna 1965 referent pro využití krátkých filmů v rámci programů OZP, od srpna 1965 vedoucí kina Zvon v Košířích. V roce 1960 napsal s Miloslavem Šimkem představení Polotrapno aneb Nesourodý pořad mírně sourodých scének, při jehož realizaci se seznámila dvojice Šimek & Grossmann. V červenci 1958 mu bylo dispensem rektora AMU umožněno mimořádné studium na pražské FAMU . Rychle se etabloval jako filmový kritik a publicista . V letech 1964–1968 spoluvytvářel Festivalový deník MFF Karlo...

Vladimír Bochořák (4)

Narozen 14.1.1887 v Kroměříži. PhDr., profesor obchodní akademie, publikace z oboru obchodu, učebnice němčiny, prózy - historické romány.

Vladimír Betina (4)

Prof. RNDr. Ing., DrSc., mikrobiolog .

Vladimír Beneš (2)

Narozen 30. 7. 1953 v Praze. Doc., MUDr., DrSc., neurochirurg, zaměřený na cévní chirurgii a poranění míchy. Též amatérský entomolog a sběratel výtvarného umění.

Vladimír Beneš (4)

Narozen 30. 7. 1953 v Praze. Pplk. MUDr., DrSc., profesor neurochirurgie . Po promoci v roce 1978 byl zaměstnán na neurochirurgickém oddělení Krajské nemocnice v Ústí nad Labem . Od 1997 přednosta neurochirurgické kliniky ÚVN a 1. LF UK Praha, od 1998 vedoucí subkatedry neurochirurgie IPVZ. Práce z oboru. Záliba v entomologii . Syn neurochirurga prof. MUDr. Vladimíra Beneše .

Vladimír Bárdoš (3)

slovenský autor učebnic z oboru mechaniky, kynetiky a statiky.

Vladimír Balthasar (4)

Vladimír Balthasar byl významný český přírodovědec, ornitolog, doktor přírodních věd, entomolog zabývající se řády coleoptera a hymenoptera. Byl všestranně založený intelektuál, který během své kariéry dosáhl významných ocenění a uznání mezi uměleckou a vědeckou elitou české meziválečné společnosti, později i ve vědeckých kruzích společnosti poválečné.               Narodil se 21. 6. 1897 v Praze a po absolvování gymnázia nastoupil vojenskou službu spojenou s delším pobytem ve Vídni. Tam se seznamuje s vídeňskou operní scénou a na základě toho se rozhodne studovat hudební vědy. Po skončení první světové války se zapisuje na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity a začíná studovat obor hudební věda – estetika – filozofie. Usilovně studuje a už roku 1920 obhajuje dizertační práci na téma Dějiny koncertního života v Praze a je „sub auspiciis“ promovaný na doktora filozofie. Ve studiu však pokračuje a externě si rozšiřuje svůj obor o dějiny umění. V té době však nenašel odborné místo odpovídající jeho vzdělání, a tak nastupuje jako redaktor Tiskového odboru ministerské rady do redakce novin Československá republika, od března 1923 přijímá místo odpovědného redaktora časopisu Československé noviny, kde pracuje až do konce ledna 1924. Od roku 1921 spolupracuje mj. s hudebním vydavatelstvím Mojmíra Urbánka v Praze, kde publikuje samostatné práce, ale i články v časopise Dalibor, kde je od roku 1922 odpovědným redaktorem. V té době se přátelí s významnými osobnostmi, jako například: Josef Suk, Bohuslav Martinů nebo Viktor Stretti. Osobitou zmínku si zaslouží Balthasarova činnost jako historika umění. Svoji pozornost věnoval především malířství, a to nejen českému a slovenskému, ale i evropskému a nejen současnému, ale i minulému. Napsal víc jak 90 prací, recenzí, postřehů a kritik, převážně v pražských novinách Československé noviny. Pozoruhodné jsou například jeho práce o L. Kubovi , P. Hoogo...

Vladimír Balla (5)

Narozen 8.5.1967 v Nových Zámkoch. Slovenský prozaik, původně ekonom, pracovník státní správy.

Vladěna Halatová (5)

Narodila se 9. 3. 1980. Autorka bezlepkové kuchařky.

Vittorio Serra (3)

Autor turistických průvodců po italských městech.

Vítězslav Welsch (5)

Vítězslav Welsch je český spisovatel, který se věnuje psaní detektivních románů, povídek, literatuře pro děti a mládež a divadelních her. Vítězslav Welsch se narodil v roce 1961 v Hradci Králové, ale vyrůstal ve městě Holice. Vystudoval Střední školu ekonomickou v Pardubicích a po dokončení povinné vojenské služby odešel do Prahy. Zde pracoval jako satelitní specialista. Po vážném onemocnění skončil v invalidním důchodu a od roku 2006 se věnuje psaní. Svá první díla začal psát již na základní škole, kde se věnoval především psaní poezie. K próze se dostal až o několik desítek let později. V tvorbě Vítězslava Welsche převládají detektivní romány zabývající se případy smyšleného detektiva Mráčka. V roce 2009 vyhrál se svojí druhou detektivní knihou Zemři a zapomeň 6. kolo soutěže O poklad byzanstkého kupce. Kromě detektivního žánru napsal také několik povídek s prvky tragikomična a divadelní hry inscenované ve městě Holice. V roce 2018 vyšel jeho debutový fantasy román určený pro děti a mládež nazvaný Tajemství děsivého deníku. Knihy vycházely v rámci edice Původní česká detektivka od nakladatelství MOBA. Detektivní příběhy se věnují případům detektiva Bedřicha Mráčka. Povídky vyšly v antologiích od nakladatelství Listen v edici Česká povídka. To je přepadení pěkně prosím, 2016, Holice. O makových buchtách a smutném drakovi, 2019, Holice.

Vítězslav Pavlousek (3)

Narozen 10.10.1874 v Mladé Boleslavi, zemřel 25.4.1957 v Praze. Ing., propagátor sportu, redaktor Olympijského věstníku a Zimního sportu. Práce o tenisu, překlad z francouzštiny.

Vítězslav Květenský (2)

JuDr., advokát, trestní právo, autor detektivní literatury.

Vítěz Kalous (3)

Narozen 1. 8. 1926 v Praze, zemřel 9. 4. 2017 v Praze. Chemik, polarografista, vysokoškolský pedagog, zabýval se biofyzikální chemií se zaměřením na polarografický a elektroforetický výzkum bílkovin. Autor vědeckých publikací a vysokoškolských učebnic.

Vitalij Vais (2)

Prozaik.

Vitacit (4)

Vitacit byla česká hardrocková a heavymetalová skupina, známá svým významným přínosem československé hudební scéně na přelomu 80. a 90. let 20. století. Skupina vznikla v Praze v roce 1982 a rychle se prosadila svými energickými vystoupeními a kytarovým zvukem. Vitacit 's hudba se vyznačovala směsí hard rocku a metalu, texty byly často zpívané v češtině, což jim pomohlo navázat kontakt s domácím publikem. Byli součástí rozvíjející se rockové scény, která vznikla navzdory restriktivní kulturní politice tehdejší komunistické vlády.

Vít Ulman (5)

Vysokoškolský pedagog na katedře asijských studií, překladatel z japonštiny.

Vít Martin Matějka (2)

Narozen 19. 11. 1982 v Písku. Onkolog, autor publikací z oboru histologie. Autor dobrodružného románu pro děti a mládež.

Vít Mádr (3)

Narozen 22. 3. 1959 v Brně, Ing., fotograf, výtvarník; vystudoval elektroinženýrství, tvůrčí fotografování, malířství; mezi jeho hlavní fotografické činnosti patří produktové, kulinářské a portrétní fotografie, fotografování interiérů a architektury, věnuje se také rodinné a svatební fotografii, fotografické lektorské činnosti ; člen Asociace fotografů ČR, TT-klubu Brno a Unie výtvarných umělců České republiky; syn husitského faráře a teologa Adolfa Mádra a středoškolské pedagožky a psycholožky Evy Mádrové ; autor vzpomínkových publikací na své rodiče.

Vít Jón (5)

Fotograf.

Virginia M Fellows (1)

Americká spisovatelka.

Virginia Hart (4)

Narozena 5.3.1948. Americká spisovatelka.

Viola Fišarová (4)

Vinod Verma (4)

Dr. Verma vyrůstala se silnou rodinnou tradici Ayurvedy s babičkou, která měla obrovské ajurvédské moudrosti a byla nadaná léčitelka.

Vincent Kliesch (3)

Německý spisovatel, moderátor a komik.

Vincent Gasnier (2)

Americký znalec nápojů, autor prací o nápojích, vinařských soutěžích a stolování, též televizní publicista.