Všichni Autoři a témata

Mario Escobar (6)

Marilyne Maugin (3)

Francouzská pedagožka se zaměřením na metodu Montessori. Publikace z oboru.

Marija Guliásová (5)

Marie Zdeňka Baborová-Čiháková (2)

Narozena 17. 1. 1877 v Praze, zemřela 29. 9. 1937 v Čelákovicích. PhDr., přírodovědecké práce.

Marie Vosiková (4)

* 2. 2. 1942, Ostrava Spisovatelka a matematička Rozená Dostálová. Otec i matka byli úředníci. – Marie Vosiková vystudovala jedenáctiletou střední školu v Opavě a Matematicko-fyzikální fakultu UK, obor matematická statistika , v roce 1973 získala titul RNDr. Od absolutoria pracovala v Rožnově pod Radhoštěm postupně v národním podniku Tesla, jako programátorka-analytička a vedoucí oddělení automatizovaných systémů řízení na generálním ředitelství , jako vedoucí skupiny informatiky ve státním podniku INTES , pak jako vedoucí výpočetního střediska a od 1993 jako personální náměstkyně ředitele firmy Loana a. s. – Od 90. let do současnosti často a dlouhodobě pobývá ve Švýcarsku, kde žije část její rodiny. Marie Vosiková publikovala od roku 1962 prózy v Rudém právu a Nové svobodě , odborné články v odborných časopisech. Její tvorba je ovlivněna celoživotním přátelstvím s filmovým režisérem Jaromilem Jirešem a příslušností k ostravské skupině Generace. Československý rozhlas vysílal její pohádky a cyklus cestopisných črt o Španělsku, v roce 2007 vysílal Český rozhlas povídky z její knihy: Jen já a ty. Prózy Marie Vosikové podrobně rozvíjejí jednoduchý příběh, v jehož pozadí se tají nějaké elementární obecné téma, nejčastěji láska mezi mužem a ženou, mateřský cit, bezpečí domova, stárnutí a smrt.

Marie Tatarová-Tomková (2)

Narozena v únoru 1924. Redaktorka, učebnice výtvarné výchovy, překlady z rumunštiny.

Marie Štechová (4)

Marie Štechová, provdaná Lehnertová se narodila 18.6.1890 ve Slaném a zemřela 29.7.1970 ve Stránčicích u Prahy. Získala doktorát na filosofické fakultě. Její otec byl Václav Štech. Publicistka a esejistka, autorka náboženských a filozofických spisů. Mezi vydané díla se řadí Poznámky o lidech a věcech z roku 1928, životopis Svatý Don Bosco a Život světcův: Svatý Jan Bosco , Svatá Terezie od Ježíše , Duše a svět a Svatý Prokop, patron země České a Moravské.

Marie Šedivá Koldinská (3)

Marie Říhová (5)

Psycholožka PhDr.Marie Říhová vystudovala obor psychologie na Karlově univerzitě. Po studiích se plně věnovala praxi psychologa a úspěšně v ní pokračuje dosud. S jejím jménem se čtenáři mohou setkávat na stránkách Meduňky, do níž už léta přispívá svými články.

Marie Retková (5)

Marie Retková je rozhlasová a televizní moderátorka. Známá je především jako bývalá hlasatelka Československé a později České televize. Vystudovala žurnalistiku na Karlově univerzitě. Roku 1977 nastoupila jako hlasatelka co Československé televize, kde zůstala až do roku 2006, kdy byla pozice hlasatelek zrušena. V současnosti pracuje jako externí moderátorka v Českém rozhlase Dvojka.

Marie Prušáková (4)

Narodila se v rodině profesora trestního práva na pražské univerzitě. Po maturitě na gymnáziu Minerva studovala ve dvacátých letech jednak práva, jednak filozofii a srovnávací literaturu na Karlově univerzitě; studia ale nedokončila. Na podzim 1929 navštěvovala přednášky na pařížské Sorbonně. V letech 1926-1930 byla manželkou výtvarníka a spisovatele Adolfa Hoffmeistera, po rozvodu se provdala za architekta a rovněž spisovatele Karla Honzíka, s nímž spolupracovala jako výtvarná teoretička. V letech 1949-1959 působila jako výtvarná referentka v národním podniku Textilní tvorba. Do literatury vstoupila na konci 20. let jako překladatelka soudobé francouzské literatury. Přispívala do různých periodik a sborníků. Od 40. let se věnovala také próze - nejprve se snahou o psychologické portréty ženských hrdinek, v druhém beletristickém období se zaměřila na rozklad rodinných vztahů příslušníků atraktivních profesí.

Marie Příleská (4)

Narozena 22.12.1882 ve Všechovicích na Moravě, zemřela 25.6.1963 v Praze. Beletristka, též pro mládež, dramatička.

Marie Oulehlová (6)

Germanistka, též autorka učebnic němčiny.

Marie Nováková (3)

Narozena 13.7.1923 v Náchodě. Vysokoškolská pedagožka, psycholožka, též píše poezii.

Marie Niček (3)

Redaktorka, přispívá do Magazínu Pátek a přílohy Relax Lidových novin a na webové portály o tanci OperaPlus a Taneční aktuality. Věnuje se kreativnímu psaní.

Marie Mrázová (2)

Český kontraalt

Marie Mičánková (2)

Znalkyně léčivých bylin, autorka knih o léčivkách.

Marie Malánová (2)

Autorka publikací z oboru ručních prací.

Marie Machytková (3)

Redaktorka, moderátorka a reportérka zahraničního zpravodajství Českého rozhlasu. Zahraniční korespondentka a studentka japanologie v Japonsku. Autorka autobiografického románu o svém pobytu v Japonsku.

Marie Louise Fischer (4)

Německá spisovatelka, autorka románů, knih pro děti a populárně naučných publikací.

Marie Kynclová (4)

Autorka kuchařských příruček.

Marie Jana Černická (4)

30 let se věnovala léčitelství, především na bázi bioenergie, bylin a tradiční čínské medicíny. Je autorkou několika knih, které se věnují stravování podle krevních skupin. Praktikovala především šamanské techniky, jejichž nedílnou součástí jsou energie prostoru a jejich kvalita. 

Marie Hledíková (3)

Narozena 1988 v Praze. Lektorka jógy.

Marie Hesková (5)

Narozena 1948. Doc., Ing., CSc., ekonomka, práce z oboru marketingu a zemědělské ekonomiky.

Marie Havelková (3)

Česká autorka kuchařek a dívčích románů. Kuchařské receptáře. Marie Havelková je pseudonym. Vlastním jménem Marie Šimáčková.

Marie Fejfušová (6)

Mgr., pedagožka, autorka učebnic, pracovních sešitů a metodických materiálů pro výuku dějepisu na ZŠ.

Marie de La Fayett (2)

Marie Chudá (2)

Narozena 19. 4. 1912 v Pardubicích, zemřela 24. 6. 2007. Básnířka, redaktorka, autorka vlastivědných a vzpomínkových prací.

Marie Chadimová (3)

Mgr., autorka pracovního sešitu z matematiky.

Marie Červinková-Riegrová (6)

Marie Červinková-Riegrová byla česká spisovatelka, dcera Františka Ladislava Riegra a Marie Riegrové-Palacké. V roce 1874 se provdala za Václava Červinku, ředitele hospodářství na Malči, bratra spisovatele Otakara Červinky, generála Jaroslava Červinky a básníka Miloše Červinky. Sestra Václava Červinky Marie se provdala za právního historika Bohuše Riegra, bratra Marie Červinkové-Riegrové. Ve své tvorbě se zaměřila na dobročinnost a slavné předky. Publikovala i uměleckou literaturu – libreta a povídky. V charitativní oblasti uskutečnila několik přednášek, například Noviciat práce a ochrana pracující mládeže nebo O povzbuzení filantropických snah tiskem. Roku 1881 napsala životopis Bolzana, kde tohoto významného matematika zobrazila především jako filantropa. V roce 1887 pak vydala rozsáhlý spis Ochrana chudé a opuštěné mládeže, v němž popsala příklady lidumilství v tehdejší Evropě. Kniha byla na Jubilejní výstavě poctěna cenou. Roku 1885 uveřejnila Vlastní životopis Františka Palackého a o rok později ve Světozoru článek Před sňatkem Palackého, historický obraz z roku 1827. J. V. Jahnovi poskytla podklady k životopisu svého otce. Připravila k vydání Řeči dra Frant. Ladislava Riegra a jeho jednání v zákonodárných sborech a projevy v němčině přeložila do češtiny. V roce 1892, po smrti matky, vydala její životopis . Napsala také libreta k operám Dimitrij a Jakobín , Zmařená svatba a Dal si hádat . Přeložila Evžena Oněgina od Čajkovského. Psala i povídky, nejznámější z nich byl Letní sen života. Marie Červinková-Riegrová vedla po velkou část svého života obsáhlý deník zvaný Zápisky. Zachytila v něm politické působení svého otce Františka Ladislava Riegra - různá politická jednání, rozhovory, cesty po českých zemích i do Vídně, jednání Českého zemského sněmu nebo víd...

Marie Belloc Lowndes (3)

Anglická spisovatelka bestsellerů, historických a životopisných publikací, účastnice hnutí sufražetek. Dívčím jménem Marie Belloc. Narodila se ve Francii, 1872 přesídlila rodina do Anglie, odkud pocházela autorčina matka. Většinu položek její rozsáhlé bibliografie tvoří sentimentální romance. Pod jménem Philip Curtin vydávala detektivní romány.

Marianne Dubuc (6)

Kanadská ilustrátorka a autorka knih pro děti.

Marian S Sucha (4)

Narozen 1949. Publicista, fotograf a autor turistických průvodců a cestopisů.

Marián Kuffa (5)

Slovenský římskokatolický kněz, autor prózy.

Maria Venturi (3)

Patří mezi populární italské autorky ženské literatury a její díla dokážou rozplakat nejednu citlivou čtenářku či televizní divačku. I u nás má mnoho obdivovatelů, a to především díky televizním seriálům natočeným podle jejich románů, k nimž například patří "Vítězství lásky", "Srdce v bouři", "Žena ve stínu", "Svět se přece nezboří", "Okouzlení" nebo "Tam kde vychází slunce". Maria Venturi pracovala jako ředitelka časopisů Novella 2000 a Anna, nyní je aktivní novinářkou a autorkou televizních scénářů. Spolupracuje s populárními italskými časopisy Oggi, Bella a Messaggero.

Maria Valtorta (4)

Maria Valtorta byla italská římskokatolická spisovatelka a básnířka. Narodila sa v Caserte rodičom pochádzajúcim z Lombardie. Otec Jozef sa narodil v Mantove roku 1862, vykonával službu pri 19. hlavnom jazdeckom regimente ako poddôstojník v hodnosti hlavného zbrojného strážmajstra. Dobrý a ústupčivý človek bol láskavým otcom a vychovávateľom jedinej dcéry. Matka Iside Fioravanzi sa narodila v Cremone roku 1861, bola profesorkou francúzštiny. Egoistická a bezohľadná deptala manžela a dcéru nezmyselnou, niekedy až krutou prísnosťou. Mária pri narodení takmer zomrela, potom ju zverili najatej dojke nie najlepších mravov. Mala iba osemnásť mesiacov, keď rodičia s dcérou opustili juh a odišli bývať do Faenze v kraji Romagna. Ďalšie sťahovanie do Milána a do Voghery znamenali rozhodujúce obdobia jej telesného vývoja a jej intelektuálneho i náboženského vzdelania, pri ktorom preukázala svoj silný charakter, prenikavé schopnosti, lásku k štúdiu a hlbokú duchovnú citlivosť. Štúdiá zavŕšila v prestížnom Kolégiu Bianconi v Monze, ktoré bolo jej hniezdom pokoja počas štyroch rokov, na konci ktorých ako sedemnásťročná pochopila, aký by mal byť jej vnútorný život podľa Božieho plánu. Roku 1913 jej otec odišiel zo zdravotných dôvodov do dôchodku a rodina sa presťahovala do Florencie, kde sa Mária venovala kultúrnym záujmom. Často chodievala s otcom do mesta. Keď sa začala svetová vojna, preukazovala lásku voči blížnym ako dobrovoľná ošetrovateľka vo vojenskej nemocnici. No vo Florencii ju poznačili aj veľmi tvrdé skúšky. Hrozná mama dvakrát prekazila jej túžbu vydať sa a roku 1920 ju istý delikvent udrel po chrbte železnou tyčou, čo znamenalo začiatok jej budúcich chorôb. Vtedy dostala Mária prozreteľnostne možnosť stráviť dva roky v Reggio Calabria u príbuzných, majiteľov hotela. Títo dobrí ľudia svojou láskou a prekrásna príroda sa podieľali na pookriatí jej tela i duše. Počas týchto prázdnin pocítila nové podnety k životu zakorenenom v Kristovi, ale ...

Mária Trandžíková (2)

Slovenská krajkářka.

Mária Piťová (5)

Mária Kusendová (6)

Maria Höck (6)

María Ángeles Palomino (6)

Marhild Hehn (6)

Německy píšící autorka milostných povídek.

Margot Ruis (4)

Margot Ruis pochází z Vídně, nyní žije ve Waldviertelu . Pravidelně se zdržuje v Indii, kde od roku 2003 podporuje projekt sociální pomoci. V roce 1994 vyšla její první kniha Přírodní bytosti – setkání s přáteli člověka , v listopadu 2011 kniha Bytosti přírody a léčení Země – život s jiným světem . Studovala historii a naučila se několika jazykům. Odjakživa byla nadšenou cestovatelkou, poté, co se seznámila se šamanským cestováním, se jí otevřel vnitřní zrak a tedy i přístup k „neviditelným“ světům, které nás obklopují. Jejich průzkumu se již po čtvrtstoletí intenzívně věnuje. Nejprve působila jako překladatelka a astroložka s psychologickým zaměřením, stavícím do popředí lidské nitro a jeho vývoj, v roce 1990 své aktivity přesunula do sféry vzdělávání. Následovala bohatá přednášková činnost a četné semináře, vše pod souborným názvem „Příroda a spiritualita“. Tématy byla energie drahých kamenů, šamanismus, bytosti přírody, jemnohmotný člověk, léčení Země, cesty pro více než pět smyslů, východní filosofie, meditace… Těžištěm její činnosti byly semináře o přírodních bytostech, které spolu s ní vedl její muž Gerhard Kogoj. V roce 2003 dává svou práci do služeb chudých Indů; veškeré příjmy z přednášek a seminářů plynou přímo na konto sdružení DANA MUDRA – Dávající ruka – a odtud na financování sociálních projektů v Indii. Stejně tak i výnos obou jejích CD „Lieder aus der Anderswelt“ a „Das Licht in allen Dingen – Neue Lieder aus der Anderswelt“ . Rozšířila tak paletu svého působení o cestu písničkářky a zpěvačky. www.danamudra.org, ddkk

Margarete Klimsch (6)

Autorka románů pro ženy.

Margaret McPhee (4)

Margaret McPhee žije se svým manželem na západním pobřeží Skotska. Dalším členem jejich domácnosti je králík Gwinnie, jež ve svých osmi letech je již velmi váženou starou dámou králičího světa. Margaret původně pracovala v laboratoři jako vědecká pracovnice, ale vždy měla velmi romantickou povahu. I její první seznámení s jejím budoucím manželem bylo jako vystřižené ze zamilovaných příběhů: setkali se na schodech mezi laboratořemi, což byla pro Margaret výhoda, protože je mnohem menší než její manžel, a byla to láska na první pohled! Jako dítě strávila Margaret spoustu hodin ve svém imaginárním světě. Rodiče si vždycky mysleli, že z toho brzy vyroste, ale jak se zdá, stále ještě nevyrostla. Hltala historické romance, které našla u babičky na půdě a které ovlivnily její budoucí kariéru. Časem zjistila, že vymýšlení a sepisování svých představ do romantických příběhů, ji baví mnohem víc než vědecká práce, a tak dala sbohem bílému plášti a pustila se do psaní. Miluje cyklistiku, čaj a koláčky . Ráda prozkoumává krásnou a divokou přírodu skotských ostrovů. Stále doufá, že jednoho dne bude mít štěstí a zahlédne žraloka obrovského a mořského orla.

Margaret Evans Porter (4)

Vyštudovala britskú históriu na Oxfordskej univerzite.Pracovala i ako producentka pre film.Okrem beletrie píše autorka i články o britskej histórii a cestovaní.Medzi jej hobby patrí zahradníčenie a cestovanie.Žije s manželom v New Hampshire.

Margaret Eleanor Atwood (5)

Margaret Eleanor Atwoodová, OC, O.Ont, FRSC je kanadská spisovatelka, básnířka, literární kritička, a feministická a sociální aktivistka. Je jednou z nejvíce ceněných autorek beletrie současné doby; za její literární dílo se jí dostalo mezinárodního uznání. Mezi lety 1984 až 1986 byla prezidentkou PEN klubu. Margaret Atwoodová se narodila 18. listopadu 1939 v kanadském hlavním městě Ottawě jako druhá ze tří dětí Margarety Dorothy , bývalé odbornice na výživu, a Carla Edmunda Atwooda, entomologa. Díky otcovu povolání strávila Atwoodová velkou část svého dětství v divočině severního Québecu, ale také v Ottawě, Sault Ste. Marie a Torontu. Až do svých 11 let nenavštěvovala denní školu. Stala se vášnivou čtenářkou beletrie, kapesních knih nakladatelství Dell, pohádek bratří Grimmů, kanadských příběhů o zvířatech a komiksů. V roce 1957 odmaturovala na střední škole v Leaside v Torontu. Atwoodová začala psát již ve svých šesti letech. Od šestnácti let toužila věnovat se psaní profesionálně. Po ukončení střední školy roku 1957 proto začala studovat na Victoria University na University of Toronto. Jejími učiteli byli mimo jiné i Jay Macpherson a Northrop Frye. V roce 1961 ukončila svoje studium s bakalářským titulem z anglického jazyka , z filozofie a francouzštiny. V roce 1961 poté, co získala vyznamenání E.J. Pratta za svou soukromě vydanou básnickou sbírku Double Persephone, začala studovat na harvardské Radcliffe College za podpory nadace Woodrowa Willsona. Následující rok zde Atwoodová získala magisterský titul a pokračovala dvouletým doktorandským studiem na Harvardově univerzitě, ale nedokončila jej, protože nedopsala svou dizertační práci s názvem The English Metaphysical Romance . Poté učila na University of British Columbia , na Sir George Williams University v Montrealu , na University of Alberta , n...

Margaret Atwoodová (6)

Margaret Allison (4)

Margaret Allisonová vyrostla na předměstí Detroitu ve státě Michigan. Na michiganské univerzitě vystudovala politické vědy, ale protože vždy byla srdcem romantička, nikdy se na politickou dráhu nedala. Místo toho hned po škole odložila svůj diplom do šuplíku a rozhodla se hledat lásku a dobrodružství. Nějakou dobu se věnovala herectví, dokonce i modelingu a cestovala po Státech, objevovala se v televizních pořadech, reklamách, získala role v druhořadých filmech a měla i vlastní show. Pak našla práci v televizi ve Washingtonu D. C. Tam si konečně uvědomila, co bylo od mládí jejím největším přáním - psát. Po krátkém ne příliš úspěšném odbdobí, kdy se pokoušela psát poezii, divadelní hry a filmové scénáře, jí její učitel řekl, ať píše o tom, co zná. Okamžitě se vrhla do psaní romantické novely. Hned první jí vyšla jako třídílná série a Margaret nastoupené cesty nikdy nelitovala. Margaret žije v Annapolisu ve státě Maryland společně s manželem a dvěma dcerami. Zastává neochvějný názor, že láska zvítězí nade vším, a nikdy ji neomrzí naslouchat příběhům, které tuto její teorii podporují.

Marek Wollner (4)

Marek Wollner je český investigativní novinář a spisovatel. Po ukončení Gymnázia Františka Palackého ve Valašském Meziříčí, pokračoval studiem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, oboru žurnalistika, který absolvoval v roce 1992. Působil v Lidových novinách, Respektu a spoluzakládal časopis Týden. Od roku 1999 pracuje v České televizi. V roce 2004 se stal redaktorem pořadu Reportéři ČT, postupně i jeho moderátorem a o rok později dramaturgem, který mu vtiskl jeho investigativní charakter. Jde o nejdéle kontinuálně vysílaný profilový pořad investigativní publicistiky v dějinách ČT. Wollner je šéfredaktorem reportážní publicistiky ČT, kam vedle Reportérů ČT patří ještě pořady 168 hodin a Černé ovce. V únoru 2016 získal Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2015. Wollner je ženatý, má manželku Kateřinu, dceru Lindu a syna Filipa.

Marek Švec (6)

Slovenský právník.

Marek Šmid (5)

Narozen 27. května 1979 v Praze. Vystudoval obor historie-politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Roku 2009 dokončil doktorandské studium politologie na Filozofické fakultě UK v Praze. Působí jako docent Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Hlavní oblasti vědeckého zájmu: české a světové dějiny 20. století, církevní dějiny 19. a 20. století

Marek Sekyra (5)

MAREK SEKYRA, nar. 1974 v Ústí nad Labem. Absolvent Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně obor český jazyk – dějepis, od roku 2002 v Liberci, zaměstnán krátce v Severočeském muzeu, nyní zaměstnancem Krajské vědecké knihovny, vedoucí Všeobecné půjčovny. V létě 2007 vydal Kruh autorů Liberecka jeho básnickou prvotinu s názvem Modré hodiny. S Otokarem Simmem připravil knihu Ještědské květy , která mapuje německy píšící předválečné autory narozené v Liberci. V r. 2010 vydal studii Máchovské mýty a omyly, v r. 2011 básnickou sbírku Úvozy a opět s O. Simmem antologii německy píšících předválečných autorů z Jablonecka a Semilska Jizerské květy.

Marek Přibil (5)

Narozen 12. 9. 1976 v Trutnově. Spisovatel, novinář a redaktor.

Marek Hofman (4)

Prof. Ing. Dr. Miroslav Kutílek, DrSc. se narodil 8. 10. 1927 v Trutnově. Vystudoval obor vodního hospodářství na Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze. Stal se mezinárodně uznávaným odborníkem pro řešení problémů spojených s prouděním vody v půdě. Dlouhodobě přednášel na univerzitách v Bayreuthu, Davisu , Chartúmu a na ČVUT v Praze. Je profesorem pedologie a půdní fyziky a čestným členem Mezinárodní pedologické unie. V odborných časopisech publikoval více než sto článků a studií, je autorem vědeckých publikací i prózy. Kritizuje činnost Mezivládního panelu pro změny klimatu . Podle něj je hlavním faktorem vyvolávajícím současné klimatické změny sluneční aktivita.

Marek Herman (3)

Marek Herman je český pedagog, spisovatel, lektor osobního rozvoje a lobbista za hazard. Vystudoval gymnázium a tělesnou a občanskou výchovu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Poté učil sedm let tělesnou výchovu a občanskou výchovu na gymnáziu v Bílovci. Rok pracoval pro Nadaci Open Society Fund v Praze a pět let externě pro Open Society Fund v Bratislavě. Po deset let pracoval pro nadnárodní společnosti, mimo jiné tabákový koncern Philip Morris a telekomunikační společnost T-Mobile. Pro T-Mobile pracoval jako projektový manažer a byl zástupcem T-Mobilu v Radě DMS, která slouží pro kooordinaci a kontrolu projektu DMS. V roce 2006 založil Nadační fond Rachůnek. Od roku 2007 působí jako lobbista pro hazardní společnosti, konkrétně na pozici výkonného ředitele Asociace provozovatelů kursových sázek . Podílel se na legalizaci internetového sázení v ČR. Jako lobbista v roce 2008 přesvědčil tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, aby povolil internetové sázení pro pět hazardních společností, které APKURS zastupuje, ačkoliv byl předtím Kalousek zásadně proti. Proti tomuto rozhodnutí se vyslovili i odpovědní ministerští úředníci, kteří jej označili za protizákonný. Kalousek byl v souvislosti s povolením internetového sázení pro pět hazardních společností poté podezřelý z korupčního jednání a prošetřován policií. V letech 2009–2010 Herman lobboval proti novele loterijního zákona, který například zajistil větší práva obcí v boji s hazardem. Herman měl na dění ve vládě velký vliv také v roce 2015, kdy se projednávala výše daní pro hazard. V roce 2017 se angažoval v přípravě novely zákona o hazardních hrách. Ve svých vlastních seminářích se soustředí zejména na sebepoznání a výchovu dětí do šesti let. Působí jako externí pracovník na Katedře rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Ex...

Marcus Vitruvius Pollio (3)

Marcus Vitruvius Pollio byl římský architekt, inženýr a teoretik. Jeho narození je kladeno přibližně do let 80 až 70 př. n. l. a smrt do roku 25 př. n. l. O jeho životě mnoho nevíme, dokonce není jisté ani jeho praenomen Marcus a cognomen Pollio. Ty jsou pouze zmíněny Cetiem Faventinem. Největší množství dat o jeho životě se dá extrahovat z jeho vlastní práce. Žil v průběhu prvního století za dob vlády Caesara a Augusta. Narodil se jako svobodný římský občan, zřejmě v městě Formiae v Kampánii. O dětství není známo téměř nic, ale pravděpodobně byl synem architekta. Nedokázal se prosadit v konkurenci jiných architektů a tak se zabýval stavbou válečných strojů a vstoupil do armády. Má se za to, že sloužil v římské armádě ve Španělsku a Galii pod velením Julia Caesara. Byl pravděpodobně jedním z vojenských inženýrů, zabývajících se stavbou válečných obléhacích strojů. V pozdějších letech byl zaměstnán svým chlebodárcem, císařem Augustem, s nárokem na penzi, zaručující mu finanční nezávislost. Z armády byl propuštěn kolem roku 33 př. n. l. Poté pracoval jako architekt a inženýr v Římě na vodovodním systému, kde zavedl normy pro velikosti trub. Aby dosáhl alespoň nějakého uznání, sepsal na sklonku svého života všechny své znalosti do níže uvedeného díla. Sepsání díla zvaného Deset knih o architektuře je pokládáno do rozmezí let 33 př. n. l. až 22 př. n. l. Z toho, že datum jeho smrti není přesně známé lze usuzovat, že za svého života nebyl nijak zvlášť populární. Jedinou známou Vitruviovou stavbou je nedochovaná bazilika ve Fanum Fortunae, dnešním Fanu u Ancony, která zmizela tak dokonale, že o jejím umístění se dnes pouze dohadujeme. V roce 1415 byl v klášteře St. Gallen nalezen rukopis jeho díla o architektuře a příbuzných oborech, známý dnes pod názvem Deset knih o architektuře, latinsky De architectura libri X. Dílo se dělilo na 10 knih: Jedná se o jediné dochovalé dílo podobného druhu z období Římské kultury. Knihy nejsou po odborné stránce zc...

Marcin Przewoźniak (6)

Polský pedagog a autor knih pro děti.

Marcia Rose (5)

Marcia Roseová je pseudonym dvou autorek, jejichž společná kariéra začala v 70.letech. MARCIA KAMIENOVÁ se narodila 6.2.1940 v Mechanicville ve státě New York. Samostatně začala psát už počátkem 60.let, současně pracovala v agentuře pro zprostředkování autorských práv. ROSE NOVAKOVÁ se narodila 18.9.1940 v Atlantě ve státě Georgia. Autorky se seznámily jako mladé matky - obě mají dvě dcery - a začaly společně psát. Kromě románů, které byly přeloženy do mnoha světových jazyků , spolupracují také s řadou prestižních časopisů, jako je např. Cosmopolitan. Jejich literární tvorba sklízí úspěchy nejen u čtenářů na celém světě, ale rovněž uznání z řad odborné kritiky. Dokonalá znalost lékařského prostředí, kde se odehrávají jejich povídky i romány, vychází z vlastních zkušeností autorek: obě totiž léta pracovaly ve velké metropolitní nemocnici v New Yorku, kde vedly a vydávaly oblíbený časopis. Pod pseudonymem Marcia Roseová vydaly romány Sestřičky, Nemocnice, Přijetí, Vše pro tatínkovu lásku, Jako matka, jako dcera a další.

Marcela Tittlová (6)

Slovenská právnička, specialistka na trestní právo a kriminologii.