Všichni Autoři a témata

Miroslav Burian (3)

Miroslav Burian byl český pedagog, archivář, pracovník památkové péče, muzejní pracovník a spisovatel. Miroslav Burian maturoval v Táboře, v letech 1922–1925 absolvoval Státní archivní školu v Praze, na Univerzitě Karlově vystudoval historii a zeměpis a dosáhl titulu doktor filozofie . V letech 1926–1930 pracoval jako středoškolský profesor v Jihlavě, v letech 1927–1930 spravoval jihlavský městský archiv. Roku 1930 byl přijat za městského archiváře v Českých Budějovicích, kde se později stal ředitelem osvětového odboru městského úřadu. Byl aktivně činný v četných spolcích a organizacích a v místním tisku publikoval řadu populárně naučných článků. Za druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře. Po roce 1945 působil na ministerstvu informací, v letech 1954–1958 byl ředitelem Státní památkové správy, 1958–1964 vedl divadelní oddělení Národního muzea a 1964–1968 byl ředitelem Historického muzea Národního muzea v Praze. Zabýval se regionální historií Jihlavska a Českobudějovicka, muzeologií, památkovou péčí a historií divadelnictví. O počátcích Českých Budějovic sepsal historickou fresku Zrození města a pro mládež napsal dobrodružný román Ocelová stezka .

Miroslav Broft (4)

Narozen 1925, zemřel 30.8.2003. Vojenský historik, zabýval se hlavně druhou světovou válkou a odbojem proti fašismu.

Miroslav Blažek (5)

Narozen 13.5.1916 ve Vápenném Podole u Chrudimi, zemřel 20.3.1983 v Praze. RNDr., vysokoškolský profesor pro obor regionálního zeměpisu, literatura z oboru.

Mirko Křivánek (3)

Autor publikace o lidovém léčitelství a léčení pomocí bylin.

Mirjam Pressler (4)

Německá spisovatelka zaměřená na knihy pro děti a mládež, též překladatelka z hebrejštiny, angličtiny, nizozemštiny a afrikánštiny do němčiny.

Mirjam Moravcová (5)

Narozena 22. 3. 1931 v Turnově, zemřela 10. 3. 2023. Etnografka a historička, vysokoškolská učitelka a vědecká pracovnice se zaměřením na antropologii či urbánní etnologii.

Mirjam Bohatcová (3)

Mirjam Bohatcová byla česká badatelka v oblasti dějin knihtisku, knihovědkyně, historička a bibliografka. Mirjam Bohatcová se narodila se v rodině Slavomila Daňka, profesora Husovy bohoslovecké fakulty jako Mirjam Daňková. Studovala germanistiku na pražské Filozofické fakultě, kvůli nacistické okupaci a uzavření českých vysokých škol v roce 1941 musela studium přerušit. Tehdy absolvovala knihovnický kurz, který v době okupace otevřelo ministerstvo školství. V letech 1941–1951 působila jako kurátorka Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea v Praze. V roce 1951 ukončila Mirjam Bohatcová studia disertační prací „Bratrské tisky ivančické a kralické “ a získala doktorát filozofie. V letech 1952–1972 pracovala v Kabinetu filologické dokumentace ČSAV jako vedoucí fotoarchivu rukopisů a starých tisků. V době normalizace byla přinucena Akademii věd opustit a pracovala pak v redakcích nakladatelství Artia a Panorama jako odborná redaktorka. Po změně politické situace v roce 1989 vedla už v důchodovém věku Knihovědný seminář Ústavu informačních studií a knihovnictví na FF UK v Praze. Mirjam Bohatcová publikovala v prestižní ročence Gutenberg Jahrbuch a byla aktivní členkou Matice české. Badatelskou doménou Bohatcové byly zejména české tisky období raného novověku, především 16. a 17. století. Zabývala se klasickým popisem starých tisků a typografickým rozborem včetně grafické a ikonografické výzdoby. Precizně zpracovávala rovněž produkci jednotlivých pražských tiskařských dílen především 16. století a zařadila je do dobového kulturního kontextu. Stěžejním zájmem jejího bádání byly tisky českobratrské tiskárny v Ivančicích a zejména pak Bible kralická. Dočkala se vydání faksimile Bible kralické v roce 1995, jejíž sedmý díl obsahuje shrnující studii M. Bohatcové o dějinách českých biblických tisků. Vrcholným dílem Bohatcové byla popularizující monografie „Česká kniha v proměnách staletí“, j...

Mirek Vodrážka (5)

Miroslav Vodrážka je český publicista, filozof, undergroundový hudebník a herec, někdy vystupující též pod jménem Mirka Vodrážková. V roce 1977, v období po vzniku Charty 77, veřejně vystoupil vyšplháním na sochu svatého Václava na Václavském náměstí, za což byl pro výtržnictví odsouzen k čtvrtroční nucené terapii a několika letům ochranného soudního dohledu. V 80. letech spoluorganizoval bytové semináře např. Egona Bondyho, Milana Balabána a Milana Machovce či konspirační schůzky mluvčích Charty 77. Již od roku 1979, kdy byl zaměstnán jako tiskař v rozmnožovně, se spolupodílel na ilegálním vydávání undergroundového kulturního časopisu Vokno. Po sametové revoluci do roku 1992 na redakční práci v obnoveném Vokně znovu navázal. Publikoval i v řadě dalších periodik. Svůj zájem dlouhodobě směřuje k otázkám feminismu. V letech 1991–1997 byl členem Nadace Gender Studies v Praze. Věnuje se alternativní hudbě, mimo jiné ve spolupráci se sopranistkou Helenou Zaoralovou či americkou zpěvačkou Laurie Amat. Vydal několik alb, např. v roce 2015 „hudební dokument“ z 80. let Underground Temple Story. Zaměstnán je v oddělení digitalizace archivních dokumentů Ústavu pro studium totalitních režimů. Je rovněž předsedou Nezávislé odborové organizace ÚSTR a členem Centra pro dokumentaci totalitních režimů. Knižně vydal například: V roce 2011 mu byla udělena Cena Václava Bendy.

Miralda Colombo (3)

Italská novinářka, blogerka, autorka populárně-naučných knih pro děti a kuchařských knih.

Mira Mihelič (3)

Slovinská prozaička, překladatelka, autorka divadelníh her.

Miquel Àngel Riera (2)

Španělský básník a spisovatel.

Miloslava Rybárová (1)

Miloslava Melanová (5)

Narozena 8.6.1947 v Žulové u Šumperka. PhDr., archivářka, bibliografka.

Miloslav Zedek (5)

Miloslav Zedek byl moravský učitel, matematik a autor učebnic. Narodil se v rodině natěrače Engelberta Zedka a Kajetány Zedkové-Svrčkové . Měl pět sourozenců: Engelberta sbormistra a ředitele hudební školy, Helenu Fuksovou , Anastázii Doležalovou , Zdenku a Jarmilu . Oženil se 28. 8. 1945 s Irenou Manďákovou. Miloslav absolvoval v letech 1921 až 1927 reálné gymnázium v Holešově a poté studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V Praze se v roce 1932 aproboval pro matematiku a deskriptivní geometrii. Po studiu absolvoval vojenskou službu a krátce v roce 1934 pracoval v univerzitní knihovně v Brně, poté působil na měšťanské škole ve Fryštátě a od roku 1935 na reálné škole v Olomouci, která byla postupně transformována na gymnázium a jedenáctiletou střední školu. Během války prožil pět let v koncentračních táborech, kde byl uvězněn za svoji činnost v ilegálním komunistickém odboji. V letech 1948 až 1950 vypomáhal na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého, kde vedl cvičení z deskriptivní geometrie. V roce 1952 získal doktorát pedagogických věd za práci Pěstování vědeckého světového názoru ve vyučování deskriptivní geometrie. V roce 1949 zastával funkci krajského školního inspektora pro výběrové školy. V roce 1950 byl ustanoven ředitelem Polívkova gymnázia v Olomouci, které bylo o rok později sloučeno se Slovanským gymnáziem, kde byl ředitelem do roku 1954. V tomto roce přešel na Univerzitu Palackého, kde se stal v roce 1963 vedoucím nově zřízené katedry metodiky a elementární matematiky. Roku 1970 tam zastával funkci prorektora. Zedkova odborná práce byla věnována otázce vyučování matematiky a deskriptivní geometrie. Byl autorem či spoluautorem řady středoškolských učebnic a vysokoškolských skript. Řadu let byl členem redakční rady časopisu Matematika a fyzika ve škole. Tento článek obsahuje text ze stránky Miloslav Zedek z w...

Miloslav Šváb (4)

PhDr., CSc., docent, publikace z dějin české literatury.

Miloslav Richter (3)

Autor prózy.

Miloslav Nedbal (3)

Narozen 21.12.1922 v Plzni. PhDr., redaktor, hudební pracovník, práce z oboru.

Miloslav Martan (4)

Narozen 13.9.1966 ve Strakonicích. Autor článků a publikací o Šumavě.

Miloslav Lubas (3)

Vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy a jako novinář pracoval v Novinách Jablonecka, Mladé frontě, Mladé frontě Dnes, Denících Bohemia, aktuálně.cz a České tiskové kanceláři. Nyní působí opět v Mladé frontě Dnes. Téměř jeden rok se živil jako kuchař, číšník, pokojský, kotelník, odklízeč sněhu a marketingový manažer v rodinném penzionu Kamenice. Od sedmi do čtyřiceti let hrál v okresních a krajských soutěžích fotbal, který má rád dodnes. V současné době se věnuje stolnímu tenisu. Roku 2002 vydal humoristickou kroniku české žurnalistiky, nazvanou Průvodce mediálním hyenismem , která popisuje léta 1980 až 2002.

Miloslav Krajný (3)

Narozen 1932. PhDr., historik umění, působil v Alšově jihočeské galerii, publikace z oboru výtvarného umění.

Miloslav Kaňák (5)

Miloslav Kaňák byl český teolog, duchovní Církve československé husitské, církevní historik, publicista, editor, profesor a děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze. Po složení maturitní zkoušky na gymnáziu v Klatovech začal studovat teologii na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké , vzhledem k násilnému uzavření českých vysokých škol však studia dokončil až v roce 1945. V letech 1939–1941 vyučoval náboženství na pražských školách. Na kněze CČS vysvěcen 1941, poté ustanoven farářem v náboženské obci Praha-Vysočany, kde setrval až do skončení války. V roce 1944 sňatek s katechetkou Alenou, rozenou Fišerovou, syn Bohdan . V roce 1945 se stal asistentem na katedře církevních dějin HČEBF, kterou vedl prof. F. M. Bartoš a 20. 5. 1946 zde získal na základě obhájené disertační práce Th. a PhDr. Frant. Loskot, život a dílo kněze-modernisty doktorát teologie. Následující dva roky studoval na metodistické Drew University v Madisonu / USA. Po návratu do vlasti se na své mateřské fakultě habilitoval spisem o katolickém modernismu a v roce 1950 byl jmenován profesorem církevních a všeobecných dějin na nově zřízené Husově československé bohoslovecké fakultě, kde nepřetržitě působil až do svého odchodu do důchodu ; v letech 1958–1966 a 1972–1976 stál v jejím čele ve funkci děkana. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy mu byl na základě obhájení disertační práce o Josefu Dobrovském udělen doktorát filozofie. Jeho rozsáhlá vědecká, pedagogická a osvětová práce, včetně hostování na zahraničních univerzitách, byla mj. oceněna čestným členstvím od Manchester College v Oxfordu a udělením čestného doktorátu teologie na Meadville Lombard Theological School v Chicagu . Předmětem jeho vědecké, badatelské, ediční a publicistické činnosti byla zejména témata z obecných církevních dějin, husitství, české reformace, národního obrození a v...

Miloslav John (3)

Historik, práce z československé vojenské historie.

Miloslav Hůrka (2)

Zvukový mistr Miloslav Hůrka se narodil 3. ledna 1924 v Olomouci. Po studiích nastoupil od 8. září 1943 do roku 1945 nejprve jako zaměstnanec zvukového oddělení německé výrobní firmy Pragfilm na Barrandově. I po válce zůstal na Barrandově, kde od roku 1947 do svého odchodu na odpočinek 1991 setrval v pozici mistra zvuku a zvukový režisér.

Miloslav Formánek (4)

Promovaný filozof, CSc., politolog, přesvědčený marxista, působil v Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV.

Miloslav Bezděk (6)

Autor učebnic o elektronice pro střední průmyslové školy.

Miloslav Baudyš (5)

Narozen: 16.12.1909 Štítná, zemřel: 24.1.1983. Ing. vědecký a teoretický pracovník v oboru normalizace elektrotechniky; pracovník Úřadu pro normalizaci a měření /1951-/. /Elektrotechnická příručka - s kol., Elektrická zařízení podle předpisů Elektrotechnického standardu československého /ÚN/ - základní ustanovení z elektrotechnických předpisů a norem, Technická normalizace nástroj pro zefektivnění národního hospodářství - s Vl.Hrádkem a J.Šťastným - též rus., Dokumenty Rady vzájemné hospodářské pomoci o normách Rady vzájemné hospodářské pomoci; redaktor časopisu Slaboproudý obzor./.

Miloslav Bartoš (6)

Narozen 29. 3. 1939 v Horní Branné, zemřel 12. 2. 2019. Vlastivědný pracovník, muzejník a historik, zabýval se zejména historií Krkonoš.

Miloš Švácha (5)

Miloš Švácha byl český novinář, prozaik a publicista. Roku 1949 redigoval Zábavnou ročenku čs. odboráře, v letech 1951–1952 vedl redakci členského časopisu pro odběratele odborářské knižnice Romány doby nakladatelství Práce Dar. Poté působil na Ostravsku jako redaktor regionálních časopisů . Jako prozaik i jako publicista se zaměřoval především na dějiny a problémy průmyslového prostředí na Ostravsku.

Miloš Štěpnička (4)

Narozen 1947 v Telči. Absolvent Střední rybářské školy ve Vodňanech, též autor publikací o rybí kuchyni.

Miloš Příbramský (4)

Narozen 3.9.1937 ve Vinařicích u Kladna. PhDr., pracovník fakulty tělesné výchovy a sportu. Práce v oboru.

Miloš Máček (6)

Narozen 6. 1. 1922 v Hořicích v Podkrkonoší . Prof. MUDr., DrSc., pediatr z I. dětské kliniky vedené prof. Švejcarem. Zabýval se vlivem tělesných cvičení na mládež s některými chronickými onemocněními plic, oběhu, zažívání ad. V letech 1963-1969 děkanem Fakulty dětského lékařství UK v Praze, přednosta Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace. Člen Výtvarné skupiny lékařů.

Miloš Kulišťák (1)

Národopisný pracovník, regionální práce z oboru, rozhlasové a divadelní hry, dramatizace, fejetony. Miloš Kulišťák se narodil v Hážovicích v Rožnově pod Radhoštěm v rolnické rodině, která hluboce respektovala valašské tradice. Už v mládí hrál divadlo, zajímal se o lidové tradice, zapisoval zvyky a lidovou slovesnost. Vystudoval Hospodářskou školu v Rožnově a po 1. sv. válce, bojoval na ruské a italské frontě, začal pracovat jako hospodář ve výzkumné travinářské stanici v Rožnově p. R. Po celý život se věnoval národopisu a povznesení kultury rodném městě - podílel se na činnosti Muzejního spolku, byl spoluzakladatelem Valašského muzea v přírodě a blízkým spolupracovníkem Bohumíra Jaroňka. Byl jedním ze zakladatelů 1. Valašského roku, který se konal v roce 1925, a stal se duchovním otcem souboru Radhošť. Napsal knihu Veselé kúsky strýca Metúda a divadelní hru Bačova dcera a poté celou řadu drobnějších děl a článků. Dlouhá léta spolupracoval s ostravským rozhlasem, významné je také jeho kresebné a fotografické dílo. Za všestrannou činnost udělil Vlastivědný kroužek Valašského muzea v přírodě roku 1966 Miloši Kulišťákovi diplom za zásluhy při budování muzea, za dokumentární činnost sběratelskou, záslužnou činnost pro valašské lidové umění a za práci kronikářskou. Miloš Kulišťák zemřel v Rožnově p.R. a je pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm.

Miloš Koch (4)

Narodil se 10.2.1961 v Brně. Doc. Ing., CSc., práce o informačních systémech a technologiích.

Miloš Heyduk (2)

Narozen 2. 2. 1933 v Kuřimi, zemřel 2012 v Praze. Fotograf.

Milena Nováková (5)

Milena Nováková-Malinská, na matrice Lidmila Eugenie Josefa, byla česká pedagožka, spisovatelka a publicistka. Rodiče Mileny Josef Malinský soudce v Jičíně a Marie Malinská-Příhodová , se vzali 1. května 1882. Sourozenci: Karel Malinský , Maria Sedláčková-Malinská , Robert Malinský , Josef Malinský , Božena Kolářská-Malínská , Vlasta Malínská , Irena Malínská , Růžena Malinská , Zděnek Malínský , Jiří Malinský , Antonie Malínská , Anna Malínská a František Malínský . Matka byla veřejnou pracovnicí, spoluzakladatelkou Jičínského dívčího školství. Bratr Karel pracoval jako ministerský rada zemědělství a sestra Irena pracovala jako vyšší úřednice na Ministerstvu zahraničních věcí. Milena měla herecké plány, ale u rodičů s nimi neuspěla. Po literárních studiích se věnovala studiu skladby v Praze u Karla Boleslava Jiráka a J. Novotného, na konzervatoři externě klavírní hře u Jindřicha Kaana . 4. března 1916 se v Jičíně provdala za Vojtu Nováka režiséra Národního divadla v Praze. Měli spolu syna Vojena Nováka operního pěvce; 8. prosince 1918 vystoupila z církve. Krátce působila jako učitelka hudby, potom jako klavíristka provázela mužova vystoupení a věnovala se publicistice a literatuře. Cestovala po Německu, Itálii, Švýcarsku, Francii a Rakousku. Byla členka PEN-clubu v Praze, Syndikátu českých spisovatelů a hudebních skladatelů, Kruhu Přátel českého jazyka , Klubu umělců, Ústavu pro národní výchovu , Ženské národní rady, Osvětového odboru při Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen, Ochrany matek v Praze XIX. a Společnosti Boženy Němcové . Čas, Časopis lékařů českých, České slovo, Československá žena, Čin,...

Milena Horálková (5)

Narozena 13.4.1951 v Praze. PhDr., lingvistka, učebnice němčiny.

Milena Dokoupilová (4)

MUDr., pediatr, neonatolog . Práce z oboru.

Milena Bravermanová (3)

Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor prehistorie - dějepis. V současnosti pracuje jako odborná pracovnice oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu. Je historičkou, archeoložkou a kurátorkou sbírek, má zvláštní zájem o historické textilie. Uspořádala specializované textilní depozitáře na Pražském hradě, dala podnět k realizaci specializované restaurátorské dílny se zvláštním zaměřením na restaurování textilu na Pražském hradě a podílela se na ní. Rozsáhlá publikační a přednášková činnost.

Milan Walek (4)

Narozen 1.12.1943. Elektrotechnik, zabývá se numerologií,publikace z obou oborů.

Milan Suk (6)

Narozen 17.9.1953 v Plzni. JUDr., spoluautor učebnice, externí pedagog Právnické fakulty v Plzni.

Milan Spremo (3)

Ing. Spoluautor publikací o automobilech.

Milan Skalník (3)

Milan Skalník byl český právník a skaut. V mládí se věnoval skautingu, měl přezdívku Medník. Studoval gymnázium v Třebíči, následně byl přijat na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, po jejím zrušením přešel na pražská práva. Na jinošovské lesní škole přednášel estetiku a vedl levicově orientovaný Vysokoškolský roverský kmen . Byl zapáleným komunistou a během Února 1948 se stal členem akčního výboru ústředí Junáka , byl členem redakce levicového mládežnického časopisu Plameny a vystřídal Karla Průchu na pozici šéfredaktora časopisu Činovník. Svou komunistickou minulost však později nijak nereflektoval. Od 1. září 1955 působil jako advokát v Ostravě, kde roku 1990 spoluzaložil advokátní kancelář Jirousek, Skalník, Bernatík & partneři. V roce 1995 zastával funkci předsedy České advokátní komory. Roku 2009 zvítězil v soutěži Právník roku v oboru občanské právo.

Milan Růžička (3)

Milan Růžička , spisovatel, autor aforismů. Od roku 1969 žil v emigraci v USA, později ve Švédsku. Vyučil se elektromechanikem a prošel mnohými profesemi - pracoval jako směnový energetický dispečer, dělník na stavbě elektrárny, výčepní, číšník, ošetřovatel na psychiatrii i na záchytce, jeřábník. Od roku 1960 se věnoval výhradně literatuře jako autor proslulých aforismů zveřejněných v mnoha humoristických časopisech SSSR, Jugoslávie, Polska.

Milan Pokorný (4)

Narozen 30. 7. 1961 v Kolíně. PhDr., Ph.D., bohemista, novinář a editor, publicista a spisovatel, VŠ pedagog, ombudsman Českého rozhlasu. Dlouhodobě se zabývá problematikou mediálních studií a středoevropského areálu .

Milan Novák (5)

PhDr. Milan Novák je vedoucí odboru kultury Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Vedoucí správy zámku Brandýs nad Labem. Výtvarník a člen Sdružení pro umělecká řemesla Rudolfinea, in: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, Chagall Ostrava, díl X.

Milan Navrátil (5)

Milan Navrátil je bývalý slovenský fotbalista, útočník. V československé lize hrál za Slovan Nitra a Jednotu Trenčín. Nastoupil ve 266 utkáních a dal 53 gólů.

Milan Míšek (1)

Narozen 24. 1. 1924 v Praze, zemřel v roce 1998. Umělecký řemeslník, grafik a designér.

Milan Mach (3)

Milan Mach byl český herec, voiceover, hlasatel a konferenciér. Jednalo se o typického představitele malých, drobných, epizodních a vedlejších filmových i televizních rolí, který ale disponoval velmi měkkým a příjemným hlasem s dobrou dikcí.

Milan Macák (3)

Narozen 20.7.1963 v Táboře. Pedagog a publicista, historická a politická tematika.

Milan Lošťák (6)

Narozen 29.6.1953 v Bruntále. Ing., ekonom, odborné práce o daních a hmotném majetku.

Milan Kopecký (5)

Narozen 14.5.1925 v Brně, zemřel 17.9.2006. PhDr., CSc., profesor české literatury, komeniolog, publikační a redakční činnost v oboru.

Milan Kolář (4)

Autor publikací z oblasti vojenství. Činný v letech 1971-1979.

Milan Kolář (4)

prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D. je český lékař, mikrobiolog a od roku 2011 děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, studijní obor: Všeobecné lékařství, 1982–1988.

Milan Keršláger (3)

Narozen 1972. Softwarové manuály.

Milan Kališ (6)

Slovenský environmentalista zaměřený na oblast environmentální geochemie a pedologie, také spisovatel, prozaik a básník.

Milan Hrdlička (6)

Doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSc. po studiích na FF UK pracuje na tamním Ústavu bohemistických studií. Věnuje se teorii uměleckého překladu, mluvnici současné češtiny a oboru čeština jako cizí jazyk. Publikoval řadu studií v tuzemských i zahraničních časopisech a sbornících, je spoluautorem několika učebnic češtiny pro cizince a autorem šesti monografií. Přednášel a vyučoval na mnohých evropských univerzitách.

Milan Hrala (6)

Milan Hrala byl český vysokoškolský pedagog, rusista, překladatel z ruštiny a profesor ruské literatury. Milan Hrala v roce 1950 maturitní zkouškou ukončil studium na gymnáziu v Humpolci. Pokračoval studiem oborů ruština a čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium ukončil v roce 1955 a v tomtéž roce zahájil své pedagogické působení na stejné fakultě – nejprve jako lektor jazyků a asistent Slovanského semináře , pak jako odborný asistent na katedře rusistiky , jako docent ruské literatury na katedře rusistiky a na katedře tlumočnictví a překladatelství a od roku 1983 jako profesor dějin ruské a sovětské literatury na katedře tlumočnictví a překladatelství . Překládal především odbornou literaturu. K teorii překladu přispěl např. publikacemi Současnost uměleckého překladu , Kapitoly z dějin českého překladu .

Milan Forejt (2)

Prof., Ing., CSc., vysokoškolský pedagog, publikace z oboru teorie tváření.

Milan Fabian (4)

Slovenský autor publikací a turistických průvodců o oravském kraji.

Milan Balda (4)

Milan Balda je český vysokoškolský pedagog a výzkumný pracovník z oblasti technické kybernetiky, dlouholetý vedoucí katedry automatického řízení Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Maturoval na plzeňské reálce v roce 1942, ale na strojní fakultě ČVUT mohl začít studovat až po znovuotevření českých vysokých škol. Už v době studia se zajímal o problematiku měření a regulace a fakulta, na níž studoval, se pak stala jeho celoživotním působištěm. V roce 1954 obhájil disertační práci Modelování regulačních obvodů. V roce 1958 byl jmenován docentem a byl pověřen vedením nově založené katedry automatického řízení, na jejímž vzniku se podílel. Kromě formování výuky tohoto oboru, zaměřeného na využití matematických metod a modelů, bylo pro katedru nezbytné mít k dispozici co nejmodernější vybavení: měřicí a regulační přístroje, analogové počítače, v roce 1966 se Milanu Baldovi podařilo získat první číslicový počítač na strojní fakultě. Od roku 1965 byl na katedře zaveden nový samostatný obor inženýrského studia „Přístrojová, regulační a automatizační technika“ a v roce 1974 obor „Automatizované systémy řízení“. Pro odbornou úroveň katedry byla důležitá i účast ve výzkumných projektech. V letech 1965 až 1975 byl pod vedením Milana Baldy řešen výzkum fluidikových prvků pro řídicí systémy . Jeho výsledky promítl Milan Balda do své doktorské disertační práce, kterou obhájil v roce 1974. V roce 1977 byl jmenován profesorem. V dalších letech se pak Milan Balda věnoval především rozvoji a pojetí výuky disciplín technické kybernetiky, včetně vedení vědeckých aspirantů. Katedru automatického řízení vedl až do roku 1990. Některé knižní publikace:...