18661–18720 z 154609 Autoři
P. J Banyard (2)
Britský novinář, historik a spisovatel. Věnoval se také charitě. Autor populárně-naučných publikací.
Více od autora
Ottorino Respighi (3)
Ottorino Respighi byl italský skladatel, muzikolog a dirigent, proslulý svými symfonickými básněmi a schopností začlenit vlivy staré hudby do moderního orchestrálního idiomu. Respighi se narodil 9. července 1879 v italské Bologni, studoval hudbu na Liceo Musicale v Bologni a v kompozici se dále vzdělával pod vedením Nikolaje Rimského-Korsakova v Rusku. Jeho kariéra vzkvétala na počátku 20. století a jeho pověst se upevnila díky dílům evokujícím bohaté kulturní dědictví Itálie.
Více od autora
Otto Kulhánek (2)
Narozen 30.12.1908. Dr., sportovní novinář, tělovýchovný pracovník.
Více od autora
Otto Horský (2)
Narozen 13. 4. 1938 v Prostějově. Ing., CSc., vysokoškolský učitel, autor cestopisů, stavební inženýr a geolog, zaměřený na hydrotechnické stavby. Autor námětů a spoluautor scénářů dokumentárních pořadů v televizi i rozhlase.
Více od autora
Otto Čmolík (5)
Narozen 22.3.1931 v Božkově u Plzně. PhDr., CSc., pracovník mládežnického hnutí, práce z oboru.
Více od autora
Otis Redding (3)
Otis Redding byl významný americký soulový zpěvák a skladatel, který proslul svým vášnivým projevem a hlubokým vlivem na žánr soulové a R&B hudby. Narodil se 9. září 1941 v Dawsonu ve státě Georgia a jeho kariéra odstartovala na počátku 60. let. Často se na něj vzpomíná pro jeho vášnivou pódiovou prezentaci a chraplavý hlas, který vyjadřoval hluboké emoce. Jeho debutové album "Pain In My Heart" vyšlo v roce 1964 a obsahovalo jeho první stejnojmenný hit. Reddingovo třetí studiové album "Otis Blue / Otis Redding Sings Soul", vydané v roce 1965, je považováno za jedno z nejlepších soulových alb všech dob a obsahovalo klasické skladby jako "Respect" a jeho coververzi písně "Satisfaction" od The Rolling Stones.
Více od autora
Otakar Rada (2)
Ing. Otakar Rada CSc. Před odchodem do důchodu pracoval jako vysokoškolský profesor. Nyní žije ve Křtinách, kde vlastní firmu na údržbu stromových porostů. Sbírá motorové pily, kterých vlastní 60, a uvažuje o zřízení muzea, kde by je vystavil
Více od autora
Otakar Nejedlý (5)
Otakar Nejedlý byl český malíř. Navštěvoval gymnasium v Roudnici, a již jako student nižších tříd měl velký zájem o malování, pro který měli pochopení také jeho rodiče. Podporoval ho i přítel Angelo Zeyer , student Akademie výtvarných umění v Praze, žák Václava Brožíka. V patnácti letech odešel O. Nejedlý do Prahy, kde chtěl studovat na Akademii výtvarných umění nebyl však přijat. Přihlásil se tedy na soukromou školu krajinomalby Ferdinanda Engelmüllera, kterou navštěvoval tři roky. Jeho dalším učitelem a přítelem byl Antonín Slavíček; malovali spolu déle než rok v místě Slavíčkovy krajinářské inspirace, Kameničkách na Vysočině. Po návratu do Prahy se Nejedlý plně zapojil do uměleckého i společenského života, vstoupil do SVU Mánes a hodně cestoval, hlavně po jižní Evropě. Spolupracoval především s Vincencem Benešem, jehož ovlivnění kubismem je patrné i na Nejedlého obrazech z tehdejší doby. V roce 1907 se v Římě seznámil se začínajícím malířem Jaroslavem Hněvkovským a uvažovali, že se vypraví na velkou malířskou cestu do Indie a na Cejlon. Již za tři neděle po tomto rozhodnutí odjeli na Sicílii, odkud chtěli odplout lodí do Colomba na Cejlonu. Cestu však museli z nejrůznějších důvodů několikrát odložit, hlavně kvůli nemoci a úmrtí Nejedlého matky. Až 12. září 1909 konečně vypluli. Odjížděli plni nadějí a plánů, hlavně však naivních představ, a bez základních předpokladů – peněz a znalosti angličtiny. Na Cejloně strádali, často trpěli hladem, stále však malovali. V naději na lepší obživu odjeli do jižní Indie s idealistickými představami, že je zaměstná nějaký bohatý mahárádža. V Kerale však žili jen u domorodců z nejnižších kast, nejprve v rybářských vesnicích na pobřeží, později v horách, kde se živili lovem. Útrapy takového živoření Nejedlý těžko snášel, dokonce onemocněl malárií, takže se v roce 1911 vrátil domů. Hněvkovský v Indii zůstal ještě další dva roky. ...
Více od autora
Otakar Moravec (3)
Narozen 25.12.1887 v Praze, popraven 10.6.1943 v Drážďanech . Novinář, korektor a literární kritik, autor publikací z oboru historie, jazykovědy, zdravotnictví a autor prací o armádě a kulturních a politických osobnostech.
Více od autora
Otakar Kriebel (5)
Narozen 13.9.1882 v Uničově. RNDr., profesor učitelského ústavu, pedagogické publikace, drama.
Více od autora
Otakar Kádner (6)
Otakar Kádner byl pedagog, profesor a děkan Filozofické fakulty. Je autorem rozsáhlého díla z oblasti pedagogiky. Po Karlu Slavoji Amerlingovi a Františku Drtinovi byl třetím profesorem pedagogiky na české univerzitě. Byl synem učitele Františka Kádnera, který se narodil 11. srpna 1836 v Hřivicích Václavu Kadnerovi, rolníkovi v Hřivicích čp. 42 a jeho manželce Kateřině, roz. Cyprian. Jiří V. Klíma ve vzpomínkové knize k 50. výročí narození Otakara Kádnera uvádí, že Kádnerovi byli původem Němci ze Saska a do Čech přišli v době sedmileté války jako zchudlý šlechtický rod. V 18. a zejména ve století 19. v Hřivicích žilo rodin Kádnerů několik, vzdáleně si byli všichni příbuzní. František Kádner jako prvorozený syn Václava Kadnera z Hřivic vychodil nejprve základní školu v Žatci, poté studoval na rakovnické reálce, kde maturoval ve školním roce 1852/1853. Po maturitě navštěvoval český ústav pro vzdělání učitelů v Praze a ukončil zkouškami v roce 1855. V době pražských studií byl žákem a přítelem Amerlingovým. Po dostudování nastoupil jako podučitel v Petrovicích u Rakovníka . Dalších sedm let vyučoval na městské škole v Radnicích, tam se aktivně zapojil do spolkového a národního života. Zasloužil se o obnovení čtenářského spolku založeného v roce 1818 Antonínem Puchmajerem a knihovny. Z Radnic přešel učit do Úhonic , zde založil čtenářský a pěvecký spolek a zapojil se také velmi účinně do společenského života. V Úhonicích se 22. října 1866 oženil s Marií Strnadovou z Úhonic , dcerou místního řídícího učitele Jana Strnada a Kláry, roz. Dekarové. Jako třetí ze sedmi dětí se 11. května 1870 v úhonické škole narodil syn Otakar . Z Úhonic se rodina v roce 1872 stěho...
Více od autora
Otakar Jiráni (4)
Narozen 10.1.1879 v Havlíčkově Brodě, zemřel 24.1.1934 v Praze. PhDr.,univerzitní profesor, práce v oboru antické filologie a literatury, překladatel z řečtiny a latiny.
Více od autora
Otakar Fuka (2)
Otakar Fuka byl český filmový scenárista, režisér a pedagog. Studium na pražské FAMU ukončil v roce 1960, ale již tehdy po několik let pracoval jako pomocný režisér a asistent režie v Barrandovských ateliérech. V 60. letech chvíli působil i v Řecku, nicméně k samostatné režijní práci se dostal až v roce 1971, kdy debutoval snímkem Svědectví mrtvých očí. Od roku 1980 vyučoval jako odborný asistent na pražské FAMU a působil zde, mimo jiné, též jako odborný pedagogický dozor při natáčení absolventských filmů.
Více od autora
Otakar Červinka (6)
Narozen 20.5.1925 v Toušeni, zemřel 24.5.2002 tamtéž. Ing., dr., docent katedry organické chemie na VŠCHT, literatura z oboru.
Více od autora
Ota Setzer (6)
Středoškolské vzdělání získal Ota Setzer na reálce v Praze. Poté studoval pojistnou matematiku na Vysoké škole speciálních nauk a současně navštěvoval přednášky na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Státní zkoušky vykonal z pojistné techniky , pojistné matematiky, matematické statistiky a v roce 1930 získal aprobaci z matematiky a deskriptivní geometrie. Od roku 1930 do roku 1934 působil na měšťanské škole v Kralupech nad Vltavou a v letech 1934-48 na gymnáziu ve stejném městě . Později se stal učitelem na gymnáziu v Berouně a na průmyslové škole v Kladně. V roce 1951 byl jmenován odborným asistentem na fakultě architektury a pozemního stavitelství na ČVUT a o 6 let později se stal docentem deskriptivní geometrie na stavební fakultě ČVUT. Na fakultě učil do roku 1981. Přednášel rovněž na Vysoké škole chemicko-technologické, na lesnické fakultě ČVUT, na Vysoké škole umělecko-průmyslové a na Akademii výtvarných umění. Ota Setzer byl autorem řady prací z deskriptivní geometrie a spoluautorem skript pro studenty stavební fakulty. Pracoval jako výkonný redaktor časopisu Rozhledy matematicko-fyzikální .
Více od autora
Ota Nutz (3)
Narozen 20. 1. 1939 v Jablonci nad Nisou, zemřel 6. 12. 2000 v Praze. Novinář, rozhlasový publicista a televizní scénárista.
Více od autora
Ota Kramář (4)
Ota Kramář, vlastním jménem Otto Kramář byl český redaktor, scenárista a spisovatel, autor populárně naučných a dobrodružných knih pro děti a mládež.
Více od autora
Ota Hora (3)
Ota Hora byl český a československý politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, později exilový politik. Od mládí se veřejně angažoval. V rodném městě byl aktivní v Sokolu a v národně socialistické straně. Roku 1932 se stal nejmladším členem jejího ústředního výkonného výboru. Často cestoval a publikoval cestopisné črty. Za války působil v ilegální publicistice. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do parlamentních voleb v roce 1948. V rámci strany patřil po roce 1945 mezi představitele mladé generace s napojením na studentské kruhy. Byl zvolen předsedou národně socialistické mládeže. Profiloval se kriticky k sílícímu vlivu KSČ v policii a čelil mu v bezpečnostním výboru parlamentu společně s lidoveckým poslancem Bohumírem Bunžou. V prosinci 1947 vystoupil s teorií, že Československo lze považovat za policejní stát. Po únorovém převratu v roce 1948 odešel do exilu, nejprve do západního Německa, později do Kanady, a podílel se na činnosti exilové národně socialistické strany. V rámci exilové strany představoval společně s Aloisem Čížkem mladší generaci, kriticky naladěnou vůči špičkám strany a vůči vedení Petra Zenkla. Vydával list Mladé proudy. Byl členem výkonného výboru Rady svobodného Československa a čestným předsedou Sokola v Kanadě. Získal ocenění Canadian Silver Jubilee Medal a Masarykovu cenu Československého sdružení v Kanadě za rok 1988. V roce 1990 bylo bez jeho vědomí dojednáno sloučení exilové strany s představiteli Československé strany socialistické . Roku 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1993 z...
Více od autora
Ota Černý (4)
Narozen 10. 9. 1943 v Kladně, zemřel 16. 2. 2021. Televizní redaktor a moderátor, sportovní publicista.
Více od autora
Oskar Mališ (5)
Narozen 21. 4. 1900 v Uherském Hradišti, zemřel 1. 5. 1965 v Praze. Zemědělský odborník, autor prací z oboru. Také prozaik a publicista.
Více od autora
Oskar Kokoschka (3)
Oskar Kokoschka byl rakouský malíř, ilustrátor a grafik, kromě toho také spisovatel a autor divadelních her . Nejznámější jsou jeho intenzivní expresivní portréty, u kterých se snaží vystihnout psychiku a emoce modelu, a malby krajin, především množství městských a krajinných panoramat. Jeho tvorbu ovlivnila vídeňská secese, německý expresionismus a fauvismus. V malbě používá syté barevnosti, energické tahy štětce, deformaci figur. Jeho dědeček Václav a strýc Josef z otcovy strany byli pražskými zlatníky, další strýc byl hodinářem. Zlatnickému řemeslu se v rodinné dílně vyučil i Oskarův otec Gustav Josef , , ale stal se cestujícím obchodním zástupcem továrny. Matka se jmenovala Marie Romana Loidlová . Oskar se narodil jako druhý syn ze čtyř dětí, nejstarší Gustav zemřel jako batole. Nejmladší syn užíval jméno Bohuslav , což potvrzuje, že v rodině přetrvával český živel. Oskar se narodil 1. března 1886 v Pöchlarnu, následujícího roku otcovy obchodní záměry rodinu dovedly do Vídně. Oskar absolvoval c. a k. státní reálnou školu ve Währingu. Z té doby pocházejí jeho nejstarší dochované kresby a akvarely. Výsledky byly rozporuplné, jeho talent rozpoznal Carl Otto Czeschka, který jej přijal do své třídy. V letech 1905—1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni, kde byl jedním z jeho učitelů Gustav Klimt. Věnoval se především portrétům, ovlivněn Van Goghem a vládnoucí secesí. Velký vliv na něj měl i vídeňský malíř Rudolf Kalvach, kterého považoval za svého učitele. Navázal vášnivý, často bouřlivý poměr s Almou Mahlerovou-Werfelovou, krátce po smrti její čtyřleté dcery Marie Mahlerové a ukončení jejího poměru s Walterem Gropiem. V roce 1912, po několika společných měsících s ním Alma otěhotněla, dítě si však nechala vzít a odmítla také sňatek. Roku 1914 se vztah rozpadl a Kokoschka dobrovolně narukoval do rakouské armády a ...
Více od autora
Oskar Andrysek (5)
Narozen 21. 2. 1931 v Praze, Prof., MUDr. DrSc., docent nukleární medicíny na katedře fyziky University Karlovy, práce z oboru onkologie.
Více od autora
Oriana Fallaci (4)
Oriana Fallaci byla italská novinářka, spisovatelka a v posledních letech života také kritička islámu. Včetně překladů dosáhl prodej jejích knih dvaceti milionů výtisků. Pocházela z Florencie , kde se narodila i zemřela. Ve Florencii také vystudovala univerzitu a stala se redaktorkou. Po čase jí ale práce v redakci začala být málo náročná a jako první žena v Itálii se stala válečnou korespondentkou. Od té doby vystřídala řadu válečných front. dostala se například do Vietnamu, Saúdské Arábie, Libye, Jordánska, Kuvajtu, Libanonu, Pákistánu, Indie, Bangladéše či Íránu. Po roce 1991 žila v New Yorku. Fallaci byla velmi úspěšnou novinářkou, vynikala především jako autorka rozhovorů. S respondentem vždy jednala jako rovná s rovným. V jednom z nejznámějších rozhovorů, kdy jako jediná žena-novinářka dostala ještě před íránskou revolucí v roce 1979 k šíitskému vůdci Íránu ajatolláhu Chomejnímu se nejdřív přizpůsobila tamním zvyklostem a na audienci si vzala čádor. Neslevila ze svých zásad a kladla velmi ostré otázky a podráždila ho otázkami o právech žen natolik, že Chomejní vykřikl: "Pokud se vám nelíbí islámské oblečení, nejste povinna dodržovat. Čádor je pouze pro mladé a vážené ženy." Fallaciová si poté strhla čádor z hlavy se slovy: "Hned teď si tenhle hloupý středověký hadr sundám." Mezi jinými napsala rozhovor i s Dalajlámou, Henrym Kissingerem, Zulfikárem Alí Bhuttem, Muammarem al-Kaddáfím, Federicem Fellinim, Sammym Davisem ml., Jásirem Arafatem, Haile Selassiem a Lechem Wałęsou. Přispívala například do novin Corriere della Sera , kde uveřejňovala své reakce na velké teroristické útoky. Zejména po útocích z 11. září 2001 považovala jakýkoli dialog s islámskými zeměmi za nemožný, což se snažila doložit i vlastní zkušeností. Jedno z jejích prohlášení o islámu vzbudilo vlnu nesouhlasu a musela kvůli němu ...
Více od autora
Ondřej Závodský (3)
Narozen 20. 11. 1979 v Praze. JUDr., PhD., právník a státní úředník, zaměřuje se na oblast boje proti korupci. Věnuje se sociálně-právním otázkám zdravotně postižených.
Více od autora
Ondrej Šedivý (6)
Narozen 1935 v Mankovkách, okr. Nitra. Prof., RNDr., DrSc., matematik a vysokoškolský pedagog.
Více od autora
Ondřej Navrátil (5)
Narozen 8.8.1980 ve Vsetíně. Výtvarný pedagog, propagační výtvarník, práce z oboru dějin umění.
Více od autora
Ondřej Macura (4)
Narozen 3. 1. 1980 v Praze. Spisovatel a básník, středoškolský učitel.
Více od autora
Ondřej Horák (6)
Narozen 1976 v Českých Budějovicích. Práce z oboru české literatury, redaktor, též autor beletrie.
Více od autora
Ondřej Fibich (5)
Ondřej Fibich je český básník, šumavský regionalista a vydavatel díla Karla Klostermanna. V mládí byl sportovcem , posléze disidentem, autorem, editorem či vydavatelem samizdatových publikací a antologií v Praze a – po svém přestěhování - v Pošumaví . Od roku 1990 oficiálně vydal celou řadu básnických sbírek, souborů krajových pověstí, vlastivědných publikacích o Pošumaví a knih pro děti. Básně publikoval i v Německu, Nizozemsku, Polsku a Francii. Napsal také řadu textů pro hudbu od populární po folk ; k těm nejzajímavějším patří básnický doprovod „konceptuálních“ alb / folkrockových oratorií Královna severních záseků a Poslední večeře podle Leonarda. Vedle řady manuálních profesí pracoval jako nakladatel, editor, knihkupec a antikvář. Člen Společenství bardů. Jeho matka pocházela z Moravy , otcův rod z Kutné Hory. Fibichův otec byl dlouho přesvědčeným komunistou, v 60. letech docentem na FF UK v Praze a zakladatelem naší politologie. Po srpnu 1968 se rodina uchýlila do Rakouska , odkud se v roce 1969 vrací. Od roku 1969 a otcova vyloučení ze strany jsou oba rodiče nuceni vykonávat manuální profese. Ondřej Fibich se narodil 27. ledna 1954 na Křižíkově ulici v pražském Karlíně, později se s rodiči přestěhoval do Liboce . Zde chodí na základní školu a začíná se věnovat sportu – zejména fotbalu . Rodinné prostředí formuje jeho vztah k umění: blízkým Fibichovým příbuzným je básník Vítězslav Nezval, Fibichů...
Více od autora
Olivia Remes (3)
Anglická životní koučka, věnuje se výzkumu duševního zdraví, práce z oboru.
Více od autora
Oliver Bowden (5)
Anton Gill je anglický spisovatel. Publikuje také pod svými třemi pseudonymy: Oliver Bowden, Antony Cutler, a Ray Evans. Gill se narodil v Ilfordu v Essexu, německému otci a anglické matce a vyrostl v Londýně. Byl vzděláván v Chigwell School Clare College v Cambridgi. Pracoval jako herec i jako režisér v divadle , pro Arts Council, BBC a TV-am . Následně se věnoval na plný úvazek psaní. Profesionálním spisovatelem na plný úvazek se stal v roce 1984, a od té doby publikoval více než 35 knih, na různých starých a současných historických podmětech, včetně tří biografií. Jeho díla zahrnují jak beletrii a non-fiction , kde jeho speciální zaměření je moderní Evropská historie, včetně knihy "Cesta zpět z pekla" , An Honourable Defeat a Berlin to Bucharest. V beletrii napsal řadu knih na téma egyptských záhad, které představovaly jako první na světě soukromé očko, písaře Huy, které byly zveřejněny po celém světě. Nedávno publikoval knihu Sacred Scroll na téma historie a tajemství, s vydavatelstvím Penguin. Je také autorem dvou biografií a to William Dampier a Peggy Guggenheim. Jeho nejnovější vydané tituly jsou romány City of Gold a Prokletý . Pod pseudonymem Oliver Bowden napsal od roku 2009 již osm románů na základě příběhů slavné herní série Assassin's Creed a to konkrétně Assassin's Creed: Renesance, Assassin's Creed: Bratrstvo, Assassin's Creed: Tajná Křížová výprava, Assassin's Creed: Odhalení, Assassin's Creed: Opuštěný, Assassin's Creed: Černá vlajka, Assassin's Creed: Jednota a Assassin's Creed: Podsvětí. V České republice tyto knihy vydává nakladatelství Fantom Print....
Více od autora
Olga Zelinková (5)
doc. PaedDr. Olga Zelinková, CSc. je docentkou speciálně pedagogických věd, akademickou pracovnicí katedry psychosociálních věd a etiky UK HTF. Je absolventkou Pedagogické fakulty UK, oboru speciální pedagogika. Vědecky a pedagogicky je zaměřena na diagnostiku a poradenství, specifické poruchy učení a chování v celém věkovém kontinuu a problematiku menšinových skupin obyvatel. Je prezidentkou České společnosti „Dyslexia“. Publikační činnost je zaměřena zejména na psychosociální důsledky specifických poruch učení a chování a funkční negramotnost. Vyučuje předměty: Sociální práce se zdravotně postiženými, Rizikové skupiny a rizikové chování, Sociální diagnostika a poradenství.
Více od autora
Oľga Gavendová (5)
Slovenská odbornice v oblasti dějin filozofie, náboženské filozofie, filozofické antropologie a filozofické teologie.
Více od autora
Olga Franzová (4)
nar. 1.3. 1944 v Praze studia: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, ateliér propagace a knižní grafiky prof. Strnadela zabývá se: ilustrováním knih, časopisů a učebnic pro děti animovaným filmem spolupracuje s: nakladatelstvími Albatros, Fragment, Axióma, Septima, Fortuna, Knižní klub Českou televizí zúčastnila se mnoha společných výstav věnovaných ilustrační tvorbě pro děti
Více od autora
Olga Elmanová (4)
Učitelka a spisovatelka, autorka televizních večerníčků a pořadů pro děti, dále knih o výchově dětí a dětské beletrie.
Více od autora
Ole Lund Kirkegaard (2)
Ole Lund Kirkegaard se narodil v městě Århus, vyrostl ve Skanderborgu. Šest let pracoval jako námořník a příležitostný učitel, než se rozhodl naplno se věnovat učitelské dráze. Jeho prvním působištěm byla škola u Hobro, kde byl mezi jeho studenty i filmař Niels Arden Oplev, jenž v jednom svém filmu použil vzpomínky na svého učitele. Ole Lund Kirkegaard debutoval povídkou o dracích, kterou napsal do soutěže novin Politiken v roce 1966. Zvítězil a byl vyzván, aby psal dále. Jeho první román pro děti vyšel následujícího roku a byl okažitě úspěšný. Mnoho ze svých příběhů předčítal svým žákům, některé i namluvil na kazety. V roce 1973 se rozhodl věnovat se psaní na plný úvazek. Přestože byl úspěšný, chyběl mu kontakt se studenty, proto alespoň jezdil po Dánsku a přednášel. Bohužel měl problémy s alkoholem, které se mu nedařilo řešit. Jednoho dne se po přednášce vracel z hospody, kde příliš pil; na cestě domů se mu udělalo špatně; upadl do sněhu a umrzl. Jeho bývalá manželka odmítla řeči, že se jednalo o sebevraždu Jeho knihy byly odměněny mnoha cenami, zfilmovány a uvedeny jako muzikál, a jsou považovány za klasické.
Více od autora
Oldřich Veselý (5)
Oldřich Veselý byl český zpěvák, klávesista a hudební skladatel. V letech 1969–1971 byl členem brněnské progressive rockové skupiny Great Music Factory, kterou také založil. Mezi lety 1971 a 1973 působil ve skupině Atlantis, která tehdy dlouhodobě hrála v Rakousku a Německu. Roku 1974 se stal členem skupiny Synkopy 61, se kterou jako autor hudby spolupracoval již od roku 1967 a se kterou tehdy nahrál album Formule 1. Již o rok později ale odešel do pražského M. efektu, kde působil až do roku 1979 a s nímž nahrál art rocková alba Svitanie a Svět hledačů. Poté se vrátil zpět do Brna a v roce 1980 převzal vedení Synkop 61.
Více od autora
Oldřich Říha (3)
Narozen 18.5.1948 v Praze. Hudebník, hudební skladatel, práce o rockové hudbě, vedoucí skupiny Katapult.
Více od autora
Oldřich Mikulica (4)
Oldřich Mikulica je český ornitolog a fotograf, žije v Lužicích, ornitologa V roce 2011 na mezinárodního fotografickém festivalu ve westfálském Lünenu byl absolutním vítězem soutěže, ve které se sešlo téměř 14 000 snímků z 39 zemí, kdy zaslal do soutěže pouze jediný snímek kukačky držící v zobáku vejce rákosníka. Život v přírodě ho přitahoval už od dětství. Později si uvědomil, že by bylo dobře to, co viděl a prožil, zachytit na filmový pás. Jeho fotografické začátky byly těžké. Technika nedokonalá, omezené možnosti objektivů, a ani film se nedal koupit takový, jaký by si člověk přál. Prošel tak postupně za více než 40 let od černobílé fotografie přes barevnou až k dnešní digitální. Lünenskému úspěchu předcházely snímky, které otiskl i National Geographic. Mikulica publikoval také několik knih s kolegy Ptáčkem a Kučerou. Kromě fotografie se Mikulica věnuje i dokumentárnímu filmu. S Hýčkaným vetřelcem získal loni na Ekofilmu cenu Ministerstva životního prostředí. Podílí se i na natáčení dokumentárních filmů pro Českou televizi.
Více od autora