16501–16560 z 153394 Autoři
David Böhm (6)
David Joseph Bohm FRS byl americko-britský fyzik, bývá někdy považován i za představitele tzv. kvantové mystiky. Pokusil se aplikovat kvantovou teorii na oblast filozofie mysli a rozbít s její pomocí "karteziánský řád". Úzce přitom spolupracoval s Karlem Pribramem, jehož holonomní model mozku pomáhal formulovat. Pocházel ze židovské rodiny, jeho otec emigroval do USA z Maďarska, matka z Litvy. Víru svých rodičů ovšem nepřijal a stal se agnostikem. Dostal se do studijní skupiny Roberta Oppenheimera na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Díky tomu se dostal i do projektu Manhattan, tedy k výrobě první atomové bomby v Los Alamos. Po válce se stal profesorem na Princetonské univerzitě, kde spolupracoval s Albertem Einsteinem. Kvůli svým raným sympatiím ke komunismu však musel v mccarthyovské éře opustit jak univerzitu, tak Spojené státy. Stal se nejprve brazilským a nakonec britským občanem. Ve své snaze vyřešit znepokojivé paradoxy moderní fyziky vzkřísil Bohm teorii skrytých proměnných, kterou považovali za vyvrácenou takoví eminentní fyzici a matematici jako Einstein a John von Neumann. Bohm popsal podstatu skutečnosti všeobecně a vědomí zvláště jako spojitý a soudržný celek, který podléhá nikdy nekončícímu procesu změn - celopohybu . Svět je ve stálém toku proměn a stabilní struktury jakéhokoliv druhu jsou pouze abstrakce. Jakýkoliv popsatelný objekt, entitu nebo událost považuje Bohm za odvozeniny od nedefinovatelné a neznámé totality. Jevy, které přímo vnímáme našimi smysly a pomocí vědeckých přístrojů, představují jen zlomek celé skutečnosti, rozvinutý nebo explicitní řád. Jeho zdrojem a jeho tvořivou matricí je zavinutý nebo implicitní řád, který je obecnější totalitou existence a jehož je explicitní řád speciální vnitřní formou. V implicitním pořádku nejsou již prostor a čas dominantními faktory, které určují vztahy závislosti a nezávislosti různých prvků. Různé aspekty existence mají sm...
Více od autora
Darren Crown (5)
Darren Crown je učitel angličtiny, který žije od roku 1992 v Praze a má dlouholeté zkušenosti s výukou angličtiny v českém prostředí. Kromě toho dělá poradce pro anglickou výslovnost českým umělcům a překládá odborné texty.
Více od autora
Danuta Chlupová (5)
Polská novinářka a spisovatelka, žije a působí v České republice. Vystudovala ekonomii.
Více od autora
Danuše Nerudová (4)
Narozena 4. 1. 1979 v Brně. Doc., Ing., Ph.D., ekonomka, vysokoškolská pedagožka, specializace na problematiku daní a jejich harmonizace s EU.
Více od autora
Daniela Geremia (7)
Italská grafička, WWW designérka, animátorka a ilustrátorka knih pro děti.
Více od autora
Daniel-Ange (6)
Daniel Ange je francouzský katolický kněz, řeholník a spisovatel. Základní školu navštěvoval ve Švýcarsku, období Druhé světové války prožil na Korsice, střední školu dokončil v Anglii. V roce 1950 vstoupil do kláštera benediktýnů v Clervaux v Lucembursku. V roce 1957 se stal členem klášterní komunity Panna chudých , poté žil 12 let mezi nejchudšími ve Rwandě. Po návratu do Evropy v roce 1971 se setkal s počátky charismatické obnovy a tzv. nových komunit. Pět let prožil jako poustevník na jihu Francie . V roce 1981 dostal od Boha mimořádné povolání nést evangelium mládeži a přijal kněžské svěcení. V roce 1984 založil mezinárodní školu modlitby a evangelizace Mládí – Světlo s myšlenkou, kterou často opakoval Jan Pavel II.: „Prvními apoštoly mladých jsou – mladí“. V roce 2012 dělí svůj čas mezi službu mládeži v Jeunesse – Lumiére a na misiích a kontemplativním životem v poustevně. Uskutečnil více než 220 evangelizačních cest do 42 zemí čtyř kontinentů. Angažuje se také v dialogu mezi katolickou a pravoslavnou církví. Daniel Ange je autorem více než 50 knih s křesťanskou tematikou . Mladým lidem se snaží přiblížit Ježíše i je samé, odpovědět jim na životně důležité otázky a touhu po pravdě a kráse. Dne 24. dubna 2009 obdržel Daniel Ange titul doktorát honoris causa na Katolické univerzitě v Lublinu. Škola Jeunesse Lumiére působí od roku 2004 i v polské Lodži pod názvem Katolická škola kontemplace a evangelizace Děti světla . Od roku 2005 je také v Itálii v diecézi Firenze jako „Ti, kdo vyhlížejí velikonoční ráno“ . Absolventi Jeunesse-Lumiére v Čechách založili občanské sdruže...
Více od autora
Daniel Šmíd (3)
Narozen 10. 11. 1970. Lektor, mentor, manažer, přednáší o společenské a obchodní etiketě, firemní kultuře, osobním stylu a odívání .
Více od autora
Daniel Kehlmann (5)
Daniel Kehlmann je německo-rakouský spisovatel. Daniel Kehlmann se narodil roku 1975 do rodiny rakouského režiséra Michaela Kehlmanna a herečky Dagmar Mettlerové. Jeho dědečkem z otcovy strany byl expresionistický spisovatel Eduard Kehlmann. V roce 1981 se s rodinou přestěhoval z rodného Mnichova do Vídně, kde později vystudoval filozofii a germanistiku. Zahájil též doktorské studium, během nějž se chystal napsat práci o konceptu vznešeného v díle Immanuela Kanta, po prvotních literárních úspěších však studium přerušil a nadále se věnoval své spisovatelské kariéře. V roce 2001 získal místo hostujícího docenta poetiky na univerzitě v Mohuči. Píše recenze a eseje pro různé deníky, mj. Süddeutsche Zeitung, Frankfurter Rundschau a Frankfurter Allgemeine Zeitung. Jako spisovatel debutoval v roce 1997 svým románem Beerholms Vorstellung . Autorův román F z roku 2013 líčí „příběh trojice rozdílných bratrů, kteří se – každý svým specifickým způsobem – potýkají s tragičností a falešností vlastních životů“. Martin je povoláním katolický duchovní, přestože nevěří v Boha, Eric pracuje jako majetkový poradce, který však s majetkem svých klientů nezachází příliš obezřetně, a Iwan spravuje pozůstalost zesnulého malíře Heinricha Eulenböcka, jehož obrazy současně falšuje, respektive vytváří nové malby, které pak vydává za původní Eulenböckovo dílo. Recenze
Více od autora
Daniel H Pink (6)
Daniel H. Pink je autorem bestselleru Free Agent Nation. Jeho články o práci, podnikání a technologii vycházejí v mnoha publikacích, včetně New York Times, Harvard Business Review, Slate, Fast Company a magazínu Wired, jehož je přispěvatelem. Pink je oblíbený řečník, přednáší v korporacích, sdruženích a na univerzitách po celém světě o ekonomické transformaci a obchodní strategii. Žije ve Washingtonu D. C. s manželkou a třemi dětmi.
Více od autora
Daniel Adam z Veleslavína (6)
Daniel Adam z Veleslavína byl český nakladatel, spisovatel, bohemista, lexikograf, historik, filozof, překladatel, organizátor literární činnosti, humanista a vysokoškolský pedagog. Svou činností velmi ovlivnil českou literaturu, proto období, kdy působil, se nazývá dobou veleslavínskou. Pocházel z vážené měšťanské rodiny Adamů z Veleslavína. Vystudoval historii na pražské univerzitě, v letech 1569–1576 na ní jako Mistr přednášel. Roku 1576 se oženil s dcerou knihtiskaře Melantricha a začal se podílet na činnosti tchánovy tiskárny, zprvu jako autor. V roce 1578 zde vydal svůj Kalendář historický a o rok později Slovník latinsko-český. V roce 1580 tchán zemřel a o šest let později také jeho syn Jiří, který rodinný podnik značně zadlužil. Daniel Adam v roce 1586 tiskárnu převzal a přivedl ji k rozkvětu. Zasloužil se o vydání 139 publikací s výtečnou typografickou úpravou . Byl jedním z prvních vydavatelů notových tisků. Jeho hlavní činnost nespočívala ani tak v psaní, jako v organizaci, opravě a překladech. Vytvořil kolem sebe okruh autorů, kteří stejně jako on chtěli šířit vzdělanost a kulturní rozhled mezi široké vrstvy obyvatelstva. Vydával populárně naučné spisy z mnoha oblastí lidského života, např. historie, zdravovědy, práva, morálky. Výrazně přispěl k rozvoji českého jazyka. Vydávané knihy byly psány vytříbenou češtinou. Od roku 1578 užíval ke svému jménu přídomek „z Veleslavína“ podle rodiště svého otce. Na jeho erbu byl okřídlený kůň Pegas jako symbol duchovního vzletu, nad ním helmice s párem křídel, hvězdou a iniciálami DZW. Byl významným měšťanem Starého Města, působil v městské správě i jako rozhodčí na univerzitě. Pečlivým hospodařením nabyl několik domů, vinic a polností. V roce 1595 se odstěhoval do okolí Mladé Boleslavi, kde dožil svůj život. Zemřel v Praze 18. října 1599, několik dní po návratu ze své v...
Více od autora
Dana Zátopková (3)
Dana Zátopková, roz. Ingrová , byla československá atletka – oštěpařka, olympijská vítězka a manželka čtyřnásobného olympijského vítěze Emila Zátopka. Její rodiče, Antonín a Františka Ingrovi, pocházeli z Vacenovic. Otec se po působení ve francouzských legiích během první světové války stal vojákem z povolání. Na začátku 20. let 20. století byl jmenován velitelem pohraničního praporu ve Fryštátě. Zde se také narodily všechny tři Ingrovy děti – Vladimír , Dana a Miroslav . Když bylo Daně Ingrové šest let, její rodina se z Fryštátu vrátila zpět do Vacenovic u Hodonína. Její otec byl v dalších letech jmenován velitelem útvaru v Olomouci a poté velitelem pluku v Uherském Hradišti. S atletikou se Dana poprvé seznámila při studiu gymnázia v Uherském Hradišti. Za druhé světové války a krátce po ní se Dana Ingrová aktivně věnovala házené. Všesportovní nadání dokázala, když se roku 1949 stala v dresu týmu Slovácká Slavie mistryní Československa v házené žen. Od roku 1946 se společně s házenou začala Dana Ingrová opět věnovat i atletice a shodou náhod se dostala k náčiní, které ji později proslavilo, tedy k oštěpu. Už o dva roky později jako mistryně republiky odjela reprezentovat Československo na XIV. olympijské hry v Londýně , kde se umístila na sedmém místě. Krátce po olympiádě, 24. října 1948 se provdala za vytrvalostního běžce Emila Zátopka. Jejich svazek se později stal svazkem dvou výjimečných sportovců, olympijských vítězů, ale také lidí, kterým byly velmi blízké základní olympijské myšlenky a hodnoty. Svého největšího úspěchu se Dana Zátopková dočkala roku 1952 na XV. olympijských hrách v Helsinkách. Ve stejný den vítězství svého manžela Emila v běhu na 5 000 metrů zvítězila ve své disciplíně i ona hodem za hranici padesáti metrů . Další úspěchy pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Mnohonásobný zisk titulu mistryně republiky, mistryně Evropy z let 1954 a 1958...
Více od autora
Dana Němcová (4)
Dana Němcová, * 14. 1. 1934, psycholožka. od 1976 Pro aktivní podporu pronásledovaných hudebníků zbavena možnosti pracovat v oboru. Pracovala mj. jako uklízečka a domovnice. 1977 signatář Charty 77 , 1978 spoluzakládající člen VONS, 1979 Zadržena a později v procesu s VONS odsouzena na 2 roky ztráty svobody s podmíněným odkladem. V době od 2.1.1989 do 6.1.1990 mluvčím Charty 77. Během této doby ve vazbě.
Více od autora
Dana Burandová (3)
Narozena 1. 10. 1964. Poradce v oblasti psychosomatiky, grafoložka a publicistka, původním povoláním manažerka.
Více od autora
Dan Ariely (7)
Americký psycholog a profesor behaviorální ekonomie, vysokoškolský pedagog. Práce z oboru.
Více od autora
Dalimír Hajko (6)
Dalimír Hajko je slovenský vysokoškolský pedagog, filozof, kulturolog, literární kritik a esejista. Publikuje pro Slovenské pohledy, Filozofii, Literární týdeník a další periodika. Je členem Spolku slovenských spisovatelů. Je představitelem tzv. nitranské kulturologické školy, kterou tvoří spolu s Peterem Libou a Vincentem Šabíkem. Do činnosti Dalimír Hájka patří oblast umění, náboženství, sociální skutečnosti, viděné v polohách myšlení a zároveň v horizontu rozličných kultur; existencialistická a marxistická filosofie a také problematika slovenských národních buditelů. Působil jako vedoucí vědecký pracovník Ústavu filozofie a sociologie Slovenské akademie věd, Ústavu slovenské literatury SAV, byl v předsednictvu SAV, v Slovenském rozhlase a v Národním literárním centru. Působil také jako samostatný vědecký pracovník na Filozofické fakultě UKF a na Žilinské univerzitě. V roce 2018 získal Cenu slovenských pohledů za historii a cenu Slovenského národních novin za literární kritiku. V roce 2019 získal cenu Egona Erwina Kische. Narodil se v Mýtnej v rodině bratislavského knihkupce Josefa Hajka. Od útlého dětství žil v Bratislavě, kde vychodil základní školu a v roce 1961 odmaturoval na gymnáziu. Po maturitě rok pracoval jako asistent režie v Československém rozhlase v Bratislavě, pak se zapsal ke studiu filozofie a slovenštiny na Filozofické fakultě Univerzity Komenského. Studium ukončil v roce 1967. Přednášel na Univerzitě Komenského v Bratislavě, na Trnavské univerzitě, Prešovské univerzitě – a v rámci studijního pobytu i na University of Bombay. Stal se vědeckým pracovníkem Ústavu filozofie a sociologie SAV, odkud roku 1986 přešel do Literárněvědného ústavu SAV. V roce 1975 získal titul CSc., v roce 1987 DrSc. Od roku 1991 byl redaktorem Slovenského rozhlasu, později vedl literárněkritický a vědecký výzkum v Národním literárním centru, kde v období 1998–1999 působil jako pověřený generální ředitel. V letech 1995 až 1999 působil jako námě...
Více od autora
Dalibor Stach (5)
Narozen 2. 12. 1971 v Ostrově. Spisovatel, scenárista, režisér a malíř.
Více od autora
Dalibor Gregor (7)
Narozen 7.8.1963 v Karviné. Ing. ekonomie, středoškolský profesor, nakladatel a fotograf, zvířat a zejména koní, autor fotografických publikací.
Více od autora
Dagmar Braunová (3)
PhDr. Dagmar Braunová , archeoložka, věnuje se klasické archeologii a historii keramiky, porcelánu a skla. Spolupracuje se Západočeským muzeem v Plzni -umělecko průmyslové oddělení. Vytvořila několik katalogů z oborů porcelánu, plastik a barokního umění. Také napsala řadu knih pro veřejnost, kde přibližuje své objevy z historie.
Více od autora
D. Ž Bor (5)
Vladislav Zadrobílek , používající mimo jiné pseudonym D. Ž. Bor, byl český básník, prozaik, nakladatel, hermetik, hudebník, malíř a kulturní organizátor. Narodil se roku 1932 ve Stodůlkách , ale dětství prožil v Hradci Králové. Roku 1946 se přestěhoval s rodiči do Prahy. Pobýval na mnoha dalších místech , ale do Prahy se opět vrátil. V Litoměřicích se vyučil zahradníkem a tuto profesi nějaký čas vykonával. Díky ní se dostal do Choustníkova Hradiště, kde se začal zajímat o osobnost barokního mecenáše hraběte Šporka a jeho Kuks. Ohlasy z tohoto životního období se objevují i v jeho literární tvorbě a inspirují i velkou Šporkovskou výstavu . Během komunismu vystřídal řadu profesí, které byly spojeny, jak sám říkal „s tím, že si budu dělat, co budu chtít“. Byl zahradníkem, pracoval u vysokých pecí, byl strojníkem v čistírně plynu, divadelním kulisákem, svářečem, pracovníkem v reklamě, elektrikářem, vychovatelem, antikvářem, restaurátorem, knihařem atd. Zemřel v 78 letech 11. prosince 2010. Jeho literární činnost byla zásadně ovlivněna hermetismem, prodchnutým jemným estetickým cítěním. Používal celou řadu pseudonymů. Nejznámější pseudonym D. Ž. Bor je grafická přesmyčka jeho občanského jména a příjmení; písmeno Ž. lze po vertikále rozložit na V. Z. Vladislav Zadrobílek publikoval čtyři básnické sbírky: Za Klonování času byl nominován na Státní cenu za literaturu. Byl autorem řady esejů, odborných publikací, úvah a povídek. Své esoterní články publikoval ve sborníku Logos, literární texty v časopisech Analogon a Tvar. Do seznamu jsou vřazeny i redigované sborníky a část překladatelského díla. Vladislav Zadrobílek byl dále autorem komentářů, otištěných v Alchymické knižnici Logosu. V roce 2013 vyšel konečně v nakladatelství Trigon „Tajemný svět pravěku...
Více od autora
Ctirad Mašín (3)
Ctirad Mašín byl syn československého důstojníka Josefa Mašína, člen protikomunistické guerrillové skupiny bratří Mašínů. Pocházel z rodiny příslušníka československých legií v Rusku a pozdějšího hrdiny protinacistického odboje Josefa Mašína, který byl v červnu 1942 nacisty popraven. Po druhé světové válce byl Ctirad vyznamenán prezidentem Benešem československou medailí Za chrabrost. V té době absolvoval Kolej krále Jiřího v Poděbradech, v letech 1950 až 1951 studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze. Následně pracoval v různých dělnických profesích. Na počátku padesátých let založil s bratrem Josefem protikomunistickou skupinu. Při přepadení služeben Sboru národní bezpečnosti , kterých se skupina dopustila na podzim 1951, podřezal Ctirad příslušníka SNB, který byl při usmrcení omámený a svázaný. V srpnu 1952 byl odsouzen ke dvěma a půl roku odnětí svobody za přípravu ilegálního přechodu státní hranice. Až do propuštění v červnu 1953 byl vězněn v jáchymovských uranových dolech. V září 1953 pak spolu s Václavem Švédou v okolí Pivína zapálil několik stohů slámy a při následné potyčce s místními dobrovolnými hasiči vystřelil jednomu z nich oko. Na podzim 1953 se skupina rozhodla dostat do Západního Berlína. Ctirad se tam dostal 2. listopadu 1953 na podvozku vlakové soupravy berlínské S-Bahn. Zanedlouho dorazili i Josef Mašín a těžce zraněný Milan Paumer. V západní zóně vyslovili zájem vrátit se do Československa jako parašutisté. Následně se stali frekventanty americké armády. Do Spojených států amerických připluli lodí v březnu 1954. Následoval vojenský výcvik, po němž se bratři a Paumer rozhodli vstoupit do Special Forces. Působištěm se jim tak stala základna Fort Bragg v Severní Karolíně. Jako příslušníci 77. SFG se zúčastnili několika manévrů, poté nastoupili oba bratři jako instruktoři do 82. vzdušně-výsadkové ...
Více od autora
Craig Thomas (3)
Craig Thomas získal vzdělání na univerzitě v Cardiffu, kde promoval v roce 1967. Je autorem skvělých knih, v kterých se odráží hluboký zájem o napětí a konflikty v různých oblastech světa. Žil se svou manželkou a se dvěma kočkami v Staffordshiru. Měl rád kriket a v hudbě dával přednost klasice a džezu.
Více od autora
Corvina (4)
Maďarská skupina založená Soltészem Rezsőm a jeho bratrem v roce 1970. Hráli melodickou popovou hudbu. Jejich píseň "Egy Viharos Éjszakán" získala v roce 1972 třetí místo v maďarské televizní písňové soutěži. Vydali čtyři alba, z toho jedno v Československu v roce 1975. Rozpadli se v roce 1978. Členové: Soltész Rezső - zpěv, baskytara Szigeti Ferenc - kytara, syntezátor, doprovodné vokály Soltész Gábor - akustická kytara, flétna Fonyódi Péter - bicí Makay Zsolt - klávesy
Více od autora
Coleen Degnan-Veness (6)
Autorka učebnic a adaptací knih, určených pro výuku angličtiny.
Více od autora
Col (4)
Více od autora
Claudia Torwegge (5)
Německý autor a editor z oblasti romantické literatury, horroru a fantasy, též překladatel.
Více od autora
Cimbálová Muzika Hynka Bíma (6)
Folk ensemble founded by Jindřich Hovorka in 1960. Later renamed as Moravská Cimbálová Muzika.
Více od autora
Chvádže Šamsuddín Muhammad Háfíz (5)
Chvádže Šamsuddín Muhammad Háfiz , znám především jako Háfiz, byl perský lyrický básník. V Íránu je dnes nejpopulárnějším básníkem a soubor jeho díla má své místo v domovech většiny Íránců. Jeho básně se dodnes často učí zpaměti, používají se také jako přísloví a pořekadla, jsou zhudebňovány nebo slouží jako zdroj inspirace pro vizuální umění a kaligrafii. Háfizovo mauzoleum je vrcholným dílem íránské architektury. V Íránu se 12. říjen slaví jako Den Háfize. Přes Háfizův vliv na perskou kulturu i jeho nesmírnou popularitu přetrvávající dodnes je toho o jeho životě známo jen velmi málo. Zvláště fakta o jeho dětství a mládí jsou známá pouze jako mýtická anekdota. Dnešní vědci se většinou shodují na tom, že se narodil v roce 1315, popřípadě 1317, a zemřel roku 1390. Většinu svého života Háfiz strávil ve městě Šíráz. Už během svého života byl uznávaným a obdivovaným básníkem. Byl často napodobovaným jinými perskými básníky a znám i za hranicemi Persie. Nabídky mecenášství údajně pocházely i z Iráku nebo Indie. Hlavními tématy jeho básní, z nichž většina má formu gazelu, jsou láska, oslava vína a opojení, pravé víry i poukazování na pokrytectví náboženských představitelů. Háfizovy básně byly mnohokrát přeloženy a jsou stále znovu analyzovány. Perskou literaturu po 14. století ovlivnilo více než jakékoli jiné dílo. V roce 1771 poprvé přeložil Háfize do angličtiny významný britský filolog a indoevropeista William Jones. V Evropě ho ale proslavil především Goethe v knize Západovýchodní divan. Dále byl v západním světě Háfizem ovlivněn například Ralph Waldo Emerson, V roce 1881 vznikl jeho první překlad do češtiny, podílel se na něm také Jaroslav Vrchlický. Zda Háfizovo dílo interpretovat podle jeho doslovného nebo mystického významu, zůstává mezi vědci předmětem sporu. V Evropě byl Háfiz nejdříve chápán jako konvenční lyrický básník tvořící básně podobné například milostné poezii Francesca Petrarcy. Pozd...
Více od autora
Christopher Rowley (5)
Christopher Rowley se narodil roku 1948 v Lynn, Massachusetts. Jeho otec byl Angličan a tak se Chrisovi dostalo vzdělání na prestižní Brentwood School, Essex v Anglii. V sedmdesátých letech působil v Londýně jako novinář. V roce 1977 se přestěhoval do New Yorku a začal pracovat na svém prvním sci-fi románu "The War For Eternity" . Napsal ještě řadu sci-fi románů . V devadesátých letech přešel k žánru fantasy a s velkým úspěchem vydal u nakl. ROC Penguin román "Bazil Broketail", první díl stejnojmenné série . Zatím posledním jeho dílem je trilogie "Arna". Christopher Rowley žije v Ellenville, New York, USA.
Více od autora
Christopher Hibbert (4)
Christopher Hibbert se narodil roku 1924 v Leicesteru a zemřel v prosinci 2008. Vystudoval historii na univerzitě v Oxfordu a postupem let se stal nejpopulárnějším historikem ve Velké Británii. Je autorem pětadvaceti biografií, v nichž se odráží nejen hluboká znalost historie, ale také nevšední vypravěčský talent. Jeho knihy nejsou suchopárnými pojednáními, ale zdárným pokusem o oživení dějů dávno minulých.
Více od autora
Christopher Hansard (3)
Je zdravotníkem s evropským biomedicínským vzděláním a zároveň nejrenomovanějším západním praktikem v oblasti užití tibetské medicíny. Ta se liší od evropské nejen technikami, ale zejména velice moudrým, hluboce spirituálním přístupem k člověku a životu. Jde o velice starý systém, který pojímá mysl, duši a tělo jako jednotu a spolu je také ovlivňuje. Genialita a unikátnost jeho knih spočívá ve spojení zkušenosti ,,západního" člověka a hluboké znalosti tibetských nauk a jejich použití a schopnosti jednoduše vysvětlovat složité věci.
Více od autora
Christine R Page (4)
Doktorka Christine R. Page zahájila svoji lékařskou praxi v Londýně v roce 1978 a od roku 1989 ji kombinuje s homeopatií. Vede mezinárodní semináře na téma energetické medicíny a léčby jemnou energií. Vytvořila tříúrovňový výukový program na zvýšení intuitivních schopností pro zdravotníky. Žije v Kalifornii.
Více od autora
Christine Li (6)
Christine Li je sinoložka, lékařka čínské medicíny a hypnoterapeutka. Mnoho let studovala v Ekvádoru, Číně a Novém Mexiku a neustále pátrá po tajemstvích léčení a štěstí. Žije v Hamburku a pomáhá lidem ve fázích životní transformace, při znovuobjevování sebe sama, při žalu z nenaplněné lásky a pochybnostech o vlastní hodnotě. Její léčba integruje čínské cestování v transu, oheň a akupunkturní jehly, rostlinnou magii, alchymii, šamanské rituály a hypnózu.
Více od autora
Christina McDonald (3)
Americká novinářka, copywriterka a spisovatelka. Žije a působí v Anglii.
Více od autora
Christiane Northrup (3)
Christiane Northrup, odbornice v oblasti zdraví žen a wellness, je zastáncem medicíny, která uznává jednotu mysli, těla, emocí a ducha. Po 25-leté kariéře jako praktický lékař v porodnictví a gynekologii nyní věnuje svůj čas na pomoc ženám,aby dosáhly skutečné prosperity na všech úrovních s pomocí nahlížení do své vnitřní moudrosti.
Více od autora