Všichni Autoři a témata

Golo Mann (3)

Golo Mann, rodným jménem Angelus Gottfried Thomas Mann byl německý historik a esejista, syn spisovatele Thomase Manna. Narodil se jako bavorský Němec, od roku 1936 měl československé občanství, od roku 1943 americké, od roku 1968 švýcarské. Roku 1976 se stal občanem Německé spolkové republiky. Narodil se v početné a silně intelektuálské rodině se dvěma staršími a třemi mladšími sourozenci. Studoval klasické gymnázium v Mnichově jako průměrný student se zálibou v latině, historii a recitaci, kterou pěstoval až do smrti. Roku 1923 se zapsal do internátní školy Salem blízko Bodamského jezera a odešel z domova. V roce 1925 ho však přepadl záchvat melancholie a osobní krize. Roku 1927 začal studovat v Mnichově práva, o rok později přešel na historii a filosofii do Berlína a léto 1928 strávil v Paříži, aby se naučil francouzsky. Na jaře 1929 se zapsal na univerzitu v Heidelbergu, kde byl mezi jeho učiteli také Karl Jaspers a kde roku 1932 promoval prací o Hegelovi. Chtěl pokračovat ve studiu v Hamburku a v Göttingenu, jenže politický vývoj v Německu začal ohrožovat jeho otce a postupně celou rodinu. Rodiče se usadili v Curychu a Golo odešel do Francie, na École normale supérieure v St Cloud, kde byl od listopadu 1933 po dva roky lektorem němčiny. Roku 1935 přijal pozvání na univerzitu v Remeši, kde byl jmenován profesorem němčiny. Roku 1936 byla rodina zbavena německého občanství a dostala sice československé, praktické naděje z toho však neplynuly. V letech 1937–1940 vedl Golo časopis Maß und Wert. V roce 1939 navštívil svého otce, který přednášel v Princetonu, a po návratu chtěl vstoupit do československé armády ve Francii. Při přechodu hranic však byl zatčen a uvězněn ve francouzském táboře u Aix-en-Provence, odkud se mu podařilo v září 1940 uprchnout. Společně se strýcem Heinrichem Mannem a jeho ženou, s Almou Mahler-Werfelovou a Franzem Werfelem se přes Pyreneje a Španělsko dostali do Lisabonu a odtud do USA. ...

Glynnová Connie (6)

Glennon Doyle (5)

Americká spisovatelka. Zakladatelka a předsedkyně neziskové organizace Together Rising na pomoc dětem, ženám a rodinám v tísni. Blogerka. Byla také učitelkou.

Glenn Cooper (4)

Glenn Cooper vyrůstal na předměstí New Yorku. Po studiu medicíny na Tuftově univerzitě v Massachusetts absolvoval obor archeologie na Harvardu – praktické zkušenosti získal zejména na vykopávkách v Anglii. Lékařskou praxi záhy opustil a zakotvil v oblasti výzkumu a výroby biotechnologických a farmaceutických produktů. Zároveň začal psát scénáře a pokoušel se prorazit s nimi na plátna kin; navštěvoval filmovou školu v Bostonu, stal se spolutvůrcem a producentem snímku Long Distance . Rovněž jeho literární prvotina Tajemství sedmého syna vznikala nejprve jako scénář, nakonec jej však autor přepracoval do podoby prózy, v níž kombinuje prvky akčního thrilleru ze současnosti s historickou zápletkou katastrofického rázu a celosvětového dosahu.

Giuseppe Mazzini (2)

Giuseppe Mazzini byl italský vlastenec, filozof, právník a politik. V roce 1831 založil politické sdružení Mladá Itálie . V roce 1834 založil mezinárodní politické sdružení Mladá Evropa. Členy tohoto sdružení byla sdružení Mladá Itálie, Mladé Německo, Mladé Polsko, Mladé Švýcarsko a Mladé Španělsko. Byl jedním z mužů risorgimenta; pomohl vybudovat moderní italský stát namísto mnoha státečků. Měl dvě hlavní vize: „Každému národu jeho stát.“ a „Pouze jeden stát pro každý národ.“ V roce 1848 vyhlásil Římskou republiku a dosadil se do triumvirátu.

Gisela Heimburg (6)

Německá autorka milostných povídek.

Giovanni Arpino (3)

Giovanni Arpino byl italský prozaik, básník a publicista, představitel italského neorealismu. Ve svých psychologických románech zobrazil typické současné italské politické, sociální a mravní problémy. Za román L'ombra delle colline získal v roce 1964 cenu Strega.

Gillian Bradshaw (3)

Gillian Marucha Bradshaw je americká spisovatelka historické sci-fi, historické fiktivní literatury a dětské literatury. Její literatura je většinou ze Starověkého Egypta, Starověkého Řecka a také Byzance. Narodila se ve Virginii ve Falls Church. Část svého dětství strávila v Chile, ale později se s rodiči přestěhovala do Mnichova, kde studovala angličtinu a klasickou filologii . Po absolvování michiganské univerzity získala titul mistr sovobodných umění. Nyní žije v Anglii. Je vdaná a má tři děti.

Gill Tavner (5)

Spisovatelka, autorka adaptací děl světové literatury.

Gill Hale (5)

Anglická zahradní návrhářka, odborné publikace z oboru feng-šuej.

Gill Guile (6)

Britská ilustrátorka a autorka dětských knih. Absolvovala grafiku na Birmingham Art Collage. Ilustrovala více než 500 knih, z nichž 50 zároveň napsala. Její tvorba byla přeložena do více než 24 jazyků.

Gilbert Chesterton, (7)

Gilbert Cesbron (5)

Ve Francii velmi známý a čtenáři oceňovaný prozaik,esejista,dramatik a novinář,publikoval zatím osmatřicet literárních děl.Je pozorným a přemýšlivým svědkem své doby,jejíž klady i zápory se snaží citlivě sledovat v osudech hrdinů svých knih. Vězení i království je jeden z jeho prvních románů,věnovaný času dětství,tomu času,který je pro Cesbrona podstatný a znamená prostor,v němž se tvoří základ pro celý další život.Z velké části je to román autobiografický,hledání a nalézání ztraceného času zrakem dospělosti a zkušenosti...

Gilbert Adair (3)

Gilbert Adair byl skotský spisovatel, básník, filmový kritik, novinář a překladatel. Je znám zejména díky překladu románu La Disparition francouzského spisovatele Georgese Pereca, který tuto knihu napsal zcela bez použití samohlásky „e“, která je ve francouzštině velice frekventovaná. K jeho hlavním románům patří Snílci či Love and Death on Long Island .

Gianni Guadalupi (3)

Italský spisovatel, editor a překladatel literatury zaměřené na cestování.

Gesine Froese (5)

Německá autorka průvodce Kubou.

Gerhard Harkenthal (3)

Gerhard Harkenthal se narodil v Ascherslebenu. Po vyučení v bankovnictví dočasně prácoval jako houslista v tančírně. Poté vystudoval práva a pracoval jako advokát. Jeho první povídky využívaly jeho zkušenosti ze soudnictví a přivedly jej nakonec i k detektivním románům. Jeho knihy často využívají skutečné případy, které upravuje do fiktivní podoby.

Gerhard H Eggetsberger (2)

Působí jako technický ředitel Institutu pro aplikovanou biokybernetiku a výzkum zpětných vazeb ve Vídni. Je autorem řady odborných knih o vzájemném působení nervového systému a mozku.

Gerhard Eckert (4)

Německý novinář, publicista a spisovatel, autor cestovních průvodců a spolu se svou ženou knih o vaření.

Gerhard Brüschke (4)

Autor zeměpisných a cestopisných publikací.

Gerard Walschap (3)

Vlámský prozaik, redaktor literárních časopisů.

Gérard Klein (3)

Gérard Gengembre (4)

Francouzský profesor francouzské literatury.

Gerald Hüther (5)

Německý neurobiolog, vysokoškolský pedagog a autor publikací z oboru.

Gerald Drews (4)

Německý žurnalista a literát publikující v řadě oborů .

Georgij Vital'jevič Semenov (6)

Ruský prozaik.

Georgij Valentinovič Plechanov (6)

Georgij Valentinovič Plechanov byl ruský politik, marxistický filozof a menševik. Georgij Plechanov se narodil ve šlechtické rodině vysloužilého kapitána Valentina Petroviče Plechanova. V roce 1876 vstoupil do organizace Zemlja i volja. Účastnil se demonstrace v Kazani v roce 1876, za což byl odsouzen na čtyři roky vězení. Roku 1880 roku se Plechanov odstěhoval z Ruska do Švýcarska, kde se plně věnoval studiu. V roce 1882 roce přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany, vydal knihu o francouzských materialistech 18. století a materialistické teorii dějin a poprvé zformuloval Marxovy a Engelsovy myšlenky tak, aby byly použitelné v Rusku. Plechanov především tvrdil, že podle klasické marxistické teorie je dělnictvo v Rusku ještě slabé a jako důsledný ekonomický determinista trval na tom, že přechod k socialismu nemůže přeskočit vybudování průmyslové kapitalistické společnosti. Roku 1883 založil v Ženevě klub "Osvobození práce", k níž postupně přistoupili i Věra Zasuličová, Peter Struve, Vladimír Uljanov . Jeho kniha "O vývoji materialistického názoru na dějiny" mohla vyjít roku 1895 v Rusku a vzbudila pozornost mladých revolucionářů. Podle Lenina "pomohla vychovat celou první generaci ruských marxistů". Na druhém sjezdu RSDDS roku 1903 Plechanov řekl: „Kdyby kvůli úspěchu revoluce bylo třeba dočasně omezit fungování toho nebo onoho demokratického principu, bylo by zločinem se před takovým omezením zastavit“ . Po tomto sjezdu se strana rozdělila na menševiky vedené Martovem, a na bolševiky, v jejichž čele stál Lenin. Ten se poté s Plechanovem, který se stal menševikem, rozešel, i když je zřejmé, že na něho měl velký vliv. Během revoluce roku 1905 se stále nemohl Plechanov vrátit do Ruska. To mohl udělat až roku 1917, kdy se pod dojmem revolučních událostí vrátil po 37 letech z vyhnanství. Plechanov podporova...

Georgij Semjonov (5)

Georgi Karaslavov (6)

Bulharský prozaik, dramatik, autor děl pro děti a mládež, literární kritik, cestopisec, publicista a překladatel.

Georges Ribemont-Dessaignes (6)

Francouzský básník, spisovatel, dramaturg a malíř, překladatel z němčiny a italštiny do francouzštiny.

Georges Perrier (7)

Georges Bataille (2)

Georges Bataille byl originální francouzský myslitel, esejista a spisovatel, který výrazně ovlivnil současnou filosofii. Narodil se v malé obci ve střední Francii v rodině slepého otce, která se roku 1901 přestěhovala do Champagne, kde navštěvoval gymnázium v Remeši a v Épernay. Roku 1914 odešla matka s dětmi před blížící se válečnou frontou ke svým rodičům v Auvergne, kde roku 1915 maturoval. 1916 byl mobilizován, ale pro nemoc brzy propuštěn. Ačkoli byl vychován ateisticky, začal studovat teologii, od roku 1917 studoval na École des chartes v Paříži pomocné vědy historické a promoval roku 1922 prací o středověkém rukopisu. Roku 1920 se v Londýně setkal s Henri Bergsonem, po návratu pokračoval studiem španělštiny v Madridu a pak pracoval jako správce sbírky mincí francouzské Národní knihovny. Silně ho ovlivnila četba F. Nietzscheho a S. Freuda, stejně jako dlouholeté přátelství s ruským existencialistou L. Šestovem. Účastnil se počátků surrealismu, ale brzy se s ním rozešel. Roku 1942 onemocněl tuberkulosou a musel svou práci opustit. Roku 1946 se oženil a od roku 1949 byl opět knihovníkem v Carpentras v Provenci v jižní Francii. Zde se setkal s mnoha významnými umělci a spřátelil se s Albertem Camusem a zejména s René Charem. Od roku 1951 byl knihovníkem v Orléans, kde publikoval ještě řadu knih a roku 1961 se vrátil do Paříže, začal však trpět sklerózou, na niž roku 1962 zemřel. Bataille byl od mládí zaujat temnými či „podvratnými“ stránkami života, vášní, násilím a smrtí, jejichž setkání nacházel například v býčích zápasech . Země i život se podle něho vyznačují přebytkem „energie“ a lidé se jen rozhodují, jakým způsobem jej vyplýtvají nebo zničí. Vydal řadu románů, které vzbudily pohoršení, a i ve svých esejích se zabýval „mystickou“ stránkou ekonomie, „přestoupeními“ , vzpourami, zločinci a lidmi na...

George Washington Ogden (5)

George Steiner (7)

Americký filozof kultury, literární kritik, spisovatel, esejista a pedagog francouzského původu.

George R Knight (7)

Americký církevní historik.

George P. Walker (4)

George Forty (4)

Narozen v Londýně, absolvent Oxfordské univerzity, důstojník britské armády, světově známý autor knih s vojenskou tématikou se zaměřením na pozemní techniku a pozemní bitvy.

George Derwent Thomson (5)

George Derwent Thomson byl britský klasický filolog, marxistický historik a filozof, profesor staré řečtiny na Birminghamské univerzitě, zahraniční člen Československé akademie věd. Narodil se 19. srpna 1903 v rodině úředníka ve čtvrti West Dulwich na jižním okraji Londýna. Vystudoval klasickou filologii na King's College v Cambridgi a pak odjel na studijní pobyt na univerzitu v Dublinu . Po krátkém působení v Cambridgi se vrátil do Irska a vyučoval na univerzitách v Dublinu a v Galwayi. Z této doby pocházejí jeho práce o řecké metrice , dále vydání Euripidovy Alkestidy a Aischylova Spoutaného Prométhea s irskými předmluvami a komentáři. Ve 30. letech se Thomson přiklonil k marxismu a vstoupil do komunistické strany. V letech 1934–1936 vyučoval opět v Cambridgi a v roce 1937 se stal profesorem staré řečtiny na Birminghamské univerzitě. Těžištěm jeho badatelské činnosti byl výzkum řeckého dramatu, zejména tvorby Aischylovy. V roce 1938 publikoval v Cambridgi komentované vydání Aischylovy tragédie Oresteia . Jeho nejproslulejší dílo Aeschylus and Athens bylo po skončení druhé světové války přeloženo do řady jazyků . Na tento spis navazovala rozsáhlá práce o vývoji staré řecké společnosti Studies in Ancient Greek Society I. The Prehistoric Aegean a její druhý díl Studies in Ancient Greek Society II. The First Philosophers . Také tato díla se záhy objevila v cizojazyčných překladech . V uvedených monografiích shromáždil Thomson rozsáhlý materiál mnohostranně osvětlující formování rané řecké společnosti, analyzoval řeckou mytologii, básnickou tradici, filozofické představy atd. Některé jeho názory vyvolaly polemiku. Např. oproti převládajícímu mínění, dle kterého byli pythagorejci aristokraté, Thomson...

Georg Trakl (5)

Georg Trakl byl rakouský expresionistický lyrický básník. Narodil se v Salcburku v rodině obchodníka se železářským zbožím. Jeho česká matka Marie byla umělecky založená a měla na budoucího básníka velký vliv. Vystudoval katolickou základní školu, byť jeho rodiče byli protestanti, pokračoval na místním klasickém gymnáziu. Poezii začal psát kolem roku 1904. V roce 1905 začal ve Vídni studovat farmacii, dostudoval v roce 1910. Na vysoké škole se spřátelil s místní uměleckou bohémou a také publikoval několik básní. Poté absolvoval roční vojenskou službu, po ní se po krátkém a nepříliš šťastném období v Salcburku živil jako farmaceut v nemocnici v Innsbrucku, kde se stýkal s místními umělci, například s redaktorem místního literárního časopisu Ludwigem von Fickerem. Tehdy vydal svou sbírku Básně. Za první světové války byl Trakl vyslán jako zdravotník do města Gródek na polsko-ukrajinských hranicích. Hrůzy války ještě prohloubily jeho depresivní povahu, pokusil se zastřelit. Byl ale zachráněn a umístěn do nemocnice v Krakově, kde 3. listopadu 1914 spáchal sebevraždu předávkováním se kokainem . Pochován byl 6. listopadu 1914 v polském Krakově, avšak 7. října 1925 byl na přání Ludwiga von Fickera, svého přítele, převezen do Innsbrucku . Jeho lyrická díla, konkrétně sbírky Básně , Šebestián ve snu , Podzimní duše a Píseň zesnulých jsou ovlivněna dekadencí, jsou velmi depresivní, vynikají ale bohatou symboličností obrazů a tvoří základ rakouské poezie 20. století. Věnoval se také dramatické tvorbě, jeho dvě krátké komedie ale neměly úspěch. Poprvé Traklovy básně přeložil z němčiny Bohuslav Reynek. Následující překlad, rovněž Reynkův, knihu Šebestian v snu, vydal v roce 1924 nakladatel František Obzina.. Kompletní Traklovo dílo přeložil...

Georg Markus (4)

Georg Markus, známý novinář-kolumnista a spisovatel, žije ve Vídni, proslavil se jako autor obsáhlých monografií - mj. o Sigmundu Freudovi. Kromě toho publikoval práce o významných umělcích jako Hansi Moserovi, Paulu Hörbigerovi, Karlu Farkasovi. Velkou pozornost vzbudily jeho knihy "Případ Redl" a "Katharina Schrattová, tajná manželka císařova". Díla George Markuse byla přeložena do francouzštiny, italštiny, španělštiny, polštiny, češtiny, maďarštiny a japonštiny. Je také autorem řady televizních seriálů a dokumentárních pořadů a píše každý týden svůj sloupek "Mezi dneškem a zítřkem" do rakouského listu "Kronen Zeitung" na současná témata.

Geoffrey Hindley (3)

Britský historik, zabývá se obdobím středověku. Přednášel na univerzitách v Evropě i Americe o dějinách evropské kultury a v letech 1994 až 2000 vyučoval o anglických civilizacích na univerzitě v Le Havre.

Geoffrey Giuliano (3)

Americký filmový herec žijící v Kanadě, pracovník rozhlasu, autor publikací o hudebních skupinách, indických náboženstvích.

Gennadi Rozhdestvensky (7)

Gennadi Rozhdestvensky byl uznávaným ruským dirigentem, který se vyznačoval širokým repertoárem a zejména znalostmi ruské hudby. Narodil se 4. května 1931 v Moskvě a po celou druhou polovinu 20. století a v 21. století byl významnou osobností světa klasické hudby. Rožděstvenskij pocházel z hudební rodiny; jeho otec byl dirigent a matka zpěvačka. Studoval na moskevské konzervatoři, kde se zdokonaloval v dirigování a kompozici.

Gene Brewer (3)

Gene Brewer vystudoval chemii na DePauw University a biochemii na University of Wisconsin-Madison, kde se seznámil se svou manželkou Karen. Poté co se na několika odborných pracovištích věnoval výzkumu replikace DNA a buněčného dělení, rozhodl se pro spisovatelské povolání. Svůj první román – inspirovaný knihou Olivera Sackse Muž, který si pletl svou ženu s kloboukem, v níž tento věhlasný americký neurolog britského původu popisuje své nejzajímavější psychiatrické případy – začal psát už v roce 1989, pod titulem K-PAX však vyšel až o šest let později. Za dalších šest let se příběh dočkal jak filmové verze – česky pod titulem Svět podle Prota , tak pokračování v podobě románu Na světelném paprsku. Trilogii o protovi, nevšedním bláznu uprostřed bláznivého světa, završily Protovy světy, vydané ve Velké Británii v roce 2002; po nich následovala kniha vyprávění o tom, jak trilogie vznikla, tištěná podoba scénáře k filmu a titul K-PAX IV: Nový návštěvník ze souhvězdí Lyry. Gene Brewer, rovněž mj. autor knih pro mládež, pobývá se svou ženou a dalmatinkou Kytkou střídavě ve Vermountu a v New York City.

Gemma Liviero (2)

Gemma Liviero psala ráda už jako dítě. Nejprve se jednalo o povídky s fantaskními náměty, na které navázala i dvěma gotickými romány. Postupně si ale její zájem získala druhá světová válka a to, jaké rány zanechala na srdcích těch, kteří jí prošli. Stejně jako mnoho členů její vlastní rodiny. Gemma Liviero získala diplom z tvůrčího psaní a živila se jako reklamní textařka i editorka v časopisech.

Geary Gravel (2)

Britský spisovatel, autor science fiction a fantasy.

Gazdíková Vlasta (7)

Gavin Thomas (6)

Gavin Thomas strávil většinu svého života snahou být někde jinde. Srí Lanku poprvé navštívil v roce 2001 a od té doby se sem pravidelně vrací. Navštívil také dalších asi padesát zemí celého světa, od Argentiny po Nový Zéland. Nyní pracuje jako autor cestopisů a průvodců s nadšením, které nezkalí ani různé nebezpečné situace, jež dosud na cestách prožil. Honili ho divocí sloni, postřelili ho mexičtí banditi, a navíc je nucen jíst riskantně velké množství letištní stravy. Je také autorem Rough Guide to Dubai and Oman, spoluautorem Rough Guide to Myanmar a Rough Guide to Rajasthan, Delhi and Agra, a pravidelným přispěvatelem do Rough Guide to India.

Gary Wright (7)

Gary Wright je americký hudebník, známý především díky své tvorbě v 70. letech, zejména díky hitům "Dream Weaver" a "Love Is Alive". Wright se narodil 26. dubna 1943 v Cresskillu ve státě New Jersey a jeho kariéra se rozjela poté, co se koncem 60. let přestěhoval do Velké Británie a založil skupinu Spooky Tooth. Po počátečním rozpadu Spooky Tooth se věnoval sólové kariéře a v roce 1975 vydal album "The Dream Weaver", které se stalo značným komerčním úspěchem díky průkopnickému využití syntezátorů jako hlavního doprovodného nástroje. Album obsahovalo výše zmíněné hitové singly, které se od té doby staly klasickými rockovými stálicemi. Během své kariéry vydal Wright několik alb a spolupracoval s významnými umělci včetně George Harrisona. Jeho tvorba je charakteristická směsí rocku a popu s prvky progresivního rocku a spirituality. Wrightův vliv na rockovou hudbu založenou na syntezátorech v 70. letech 20. století upevnil jeho místo jako důležité postavy ve vývoji elektronické hudby v rámci rockového žánru.

Gary Smalley (4)

Dr. Gary Smalley je rodinný poradce, prezident a zakladatel Centra Relationship Smalley, která se věnuje poradenství a pomoci manželským párům a rodinám a autor knih o rodinných vztazích z křesťanské perspektivy.

Gary John Bishop (6)

Motivační řečník, práce z oblasti osobního rozvoje.

Garth Stein (4)

Spisovateli a filmovému dokumentaristovi Garthu Steinovi koluje v žilách židovská, irská a indiánská krev. Vyrůstal v Seattlu, studoval na Columbia University v New Yorku filmové umění a nyní žije se svou rodinou – manželkou a třemi syny – opět ve městě svého dětství. Námět ke knize Jak závodit v dešti ho napadl – jak jinak u filmaře – při sledování televizního dokumentu s názvem Psí stát o mongolské víře ve znovuzrození psů jako lidí. Ta představa ho zaujala. Když se posléze dostal k jejímu zpracování na stránkách knihy, nebyl jeho agent právě nadšen. Příběh, který vypráví pes? vrtěl hlavou. Jak Stein zareagoval? Našel si nového agenta, kterého kniha uchvátila a našel pro ni nakladatele. Zbytek příběhu už známe.

Garguláková Magda (7)

Garáž (4)

Galina Jevgen'jevna Nikolajeva (6)

Ruská spisovatelka.

Galina Borisovna Šeremeteva (3)

Ruská psycholožka, léčitelka.

Gabrielle Zevin (4)

Gabrielle Zevinová se narodila v New Yorku roku 1977. Po studiích na Harvardské univerzitě začala pracovat jako scenáristka. Za svou práci pro film byla v roce 2007 nominována na cenu Independent Spirit Award. Doposud napsala tři romány – Margarettown , Elsewhere a Memoirs of a Teenage Amnesiac .

Gabrielle Charbonnet (2)

Rodačka z New Orleans vyrostle společně s bratrem v rodinném prostředí, avšak "připravená na excentričnost života a jeho temnější stránky". Na New York University studovala slavistiku, avšak promovala až po návratu do rodného města na Loyola University. Nejprve pracovala jako asistentka v New Yorku, načež napsala první knihu pro děti, dle svých slov ovlivněná "lidmi, kteří milují čtení stejně tak jako ona sama". Po osmi letech strávených ve "Velkém jablku" se společně s manželem vrátila do New Orleans a založila rodinu. Jenže se neusadila ani zde a po dalších pěti letech se s rodinou přemístila do Durhamu v Nové Karolíně, kde žije dosud. S maželem Paulem, dvěmi dcerami, dvěma nevlastními syny a "nešťastně vysokým počtem koček."

Gabrielle Bernstein (5)

Autorka tří úspěšných knih a vůdčí osobností nového duchovního hnutí. Pořádá přednáškové cykly i semináře a vystupuje v médiích. Je zakladatelkou sociální sítě HerFuture.com a její videoblogy naleznete na www.Gabbyb.tv.

Gabriele Amorth (3)

Gabriele Amorth, SSP byl italský římskokatolický kněz a jeden z nejznámějších exorcistů své doby. Z pověření vikáře Uga Polettiho vykonával službu exorcisty v římské diecézi. Vystudoval práva a byl členem Společnosti svatého Pavla. Jako žurnalista byl známý četnými články ve Famiglia Cristiana a řízením měsíčníku Madre di Dio. Byl členem Mezinárodní papežské mariánské akademie a zakladatelem Mezinárodní asociace exorcistů. Vydání jeho knih o exorcismu bylo významným milníkem jak pro literární historii, tak pro vnímání exorcismu veřejností, šlo totiž o první literární díla věnující se exorcismu hlouběji určená pro veřejnost vůbec. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gabriele Amorth na anglické Wikipedii.