15121–15180 z 153280 Autoři
Miloš Josef Pulec (3)
Miloš Josef Pulec byl duchovní české starokatolické církve, folklorista, autor pragensií, práce z oboru mykologie a botaniky, kuchařských knih, vlastivědné a přírodovědné práce o severních Čechách. Je zmiňován starokatolickou církví jako nejkontroverznější osoba Starokatolické církve v letech komunismu. Stál za dob komunistického režimu v čele synodní rady, měl podporu církevních tajemníků na ministerstvu kultury a inicioval státní zásahy proti Starokatolické církvi a jejímu právoplatnému biskupovi. Stál tak v čele státem uznané starokatolické církve proti její podzemní větvi, kterou stát po svržení komunismu a 38. synodě-Synodě obnovy 29. dubna 1990 uznal jako právoplatnou. Koncem roku 1970 byl biskupem Podolákem odvolán ze služby, toto rozhodnutí však nerespektoval a naopak prostřednictvím komunistické státní správy inicioval odstranění biskupa Podoláka a jemu věrných starokatolických kněží a pražská farnost pod jeho vedením se stala až do dubna 1990 centrem kolaborantské části starokatolické církve. Zemřel 9. února 1991 ve své kanceláři na třetí infarkt.
Více od autora
Milo Urban (5)
Milo Urban byl slovenský spisovatel-prozaik, překladatel a novinář, jeden z nejvýznamnějších reprezentantů moderní slovenské literatury. Narodil se v rodině hajného a vzdělání získal v Zázrivé, Polhoře, Trstené a v Ružomberku. Z rodinných důvodů musel studium přerušit a pracoval jako pomocný redaktor a úředník ve Spolku sv. Vojtěcha v Trnavě. Nakonec se rodinná i finanční situace zlepšila a on mohl pokračovat ve studiu na státní vyšší lesnické škole v Banské Štiavnici, ale studium předčasně ukončil pro další finanční problémy. Pracoval v časopise Slovenský národ v Bratislavě, v roce 1927 však zůstal po zániku časopisu nezaměstnaný a věnoval se hlavně vlastní literární činnosti. Byl redaktorem v časopise Vatra, později pracoval v periodiku Slovák. Od roku 1940 v době existence loutkového Slovenského štátu byl šéfredaktorem fašistického deníku Gardista. Před koncem 2. světové války emigroval do Rakouska, kde prožil dva roky v internačních táborech. V roce 1947 byl eskortován do ČSR, postaven před Národní soud a o rok později odsouzen za působení v novinách během války. Později se usadil v Chorvatském Grobě. V roce 1974 se přestěhoval do Bratislavy, kde se věnoval zejména překladům a později pokračoval ve vlastní literární tvorbě. Urbanova prozaická tvorba patří k trvalým hodnotám slovenského písemnictví. Psal realistické povídky a novely ze života horalů, romány z období Druhé světové války. V trilogii Živý bič, Hmly na úsvite a V osídlach zachytil osudy obyvatelů hornooravského kraje ve 20. letech a 30. letech 20. století. Uměleckou a dokumentární hodnotou vynikají hlavně jeho knihy vzpomínek. Překládal z polské, německé a české literatury . Na jeho dílo měli vliv hlavně Martin Kukučín a Svetozár Hurban-Vajanský, ale také Ján Kalinčiak a Pavol Országh Hviezdoslav, ze zahraničních autorů potom Fjodor Michajlovič Dostojevskij, E...
Více od autora
Milena Fucimanová (7)
Narozena 28. 2. 1944 v Praze. Básnířka a spisovatelka, středoškolská profesorka, pedagogická metodička, autorka učebnic češtiny, stati v odborném tisku, zakladatelka a umělecká vedoucí divadla poezie a hudby Agadir, též autorka překladů z němčiny, polštiny a ruštiny, editorka antologie poetické sbírky.
Více od autora
Milena Ercole Pozzoli (2)
Vystudovala moderní literaturu,italská fotografka a nezávislá novinářka, autorka turistických a gastronomických publikací.
Více od autora
Milena Blažková (4)
Narozena 1943 v Praze. RNDr. Geoložka, redaktorka, publicistka, cestovatelka, autorka cestopisů a reportáží.
Více od autora
Milan Suchomel (4)
Milan Suchomel je český literární kritik a historik, pedagog, emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně. Po maturitě na reálném gymnáziu v roce 1947 studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně češtinu a filozofii, absolvoval v roce 1951 diplomovou prací T. G. Masaryk jako literární kritik. Po ukončení studia učil na středních školách. Na filozofické fakultě působil od roku 1953. Titul PhDr. získal v roce 1966 prací Studie o moderní české próze, titul CSc. v roce 1973 prací Vývojové tendence české prózy v letech 1958–1967, docentem byl jmenován v roce 1990. V letech 1992-1998 byl vedoucím Ústavu české literatury, v roce 1996 se habilitoval prací Mahenův Měsíc: text, kontext, čtenáři, v roce 1998 byl jmenován profesorem české literatury. Byl členem Literárněvědné společnosti při Československé akademie věd , Estetické společnosti při ČSAV, v letech 1962-1970 členem redakční rady časopisu Host do domu, v letech 1968-1970 ediční rady nakladatelství Blok. V říjnu roku 1997 působil na Univerzitě v Regensburgu a v roce 1990 na Univerzitě ve Vídni. Své studie, recenze a kritické články zabývající se moderní českou literaturou, především prózou, publikoval od roku 1954 v různých sbornících a časopisech - ve Sborníku prací FF brněnské univerzity, v Hostu do domu, Literárních novinách atd. Napsal studie o Karlu Čapkovi, Lvu Blatném, Karlu Konrádovi, Marii Pujmanové aj. V menší míře se věnoval poezii, například dílu Františka Hrubína, Jana Skácela. Nezanedbatelná je jeho činnost editorská, například výbor prózy Mámivá noc, výbory z díla L. Blatného Housle v mrakodrapu , Otakara Theera Hořká idyla . Od 70. let se věnoval výkladu díla Jiřího Mahena - Jiné oči Jiřího Mahena , kniha byla publikována s Mahenovým Měsícem. Po roce 1989 psal do Literárních novin, České literatury, Hostu, Kritického sborníku, Proglasu, Tvaru, Přítomnosti aj. Pro studenty napsal skriptum Česká literatura od roku 19...
Více od autora
Milan Šamánek (5)
Milan Šamánek byl český lékař, pediatr specializující se v oboru kardiologie, v období 1977–1993 přednosta Dětského kardiocentra 2. LF UK a FNM a v letech 1969–1971 proděkan Fakulty dětského lékařství Univerzity Karlovy. V roce 2010 mu prezident republiky udělil státní vyznamenání Medaili Za zásluhy I. stupně. Je laureátem Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2016 - medicína. Před nastoupením na fakultu navštěvoval Gymnázium Kroměříž, kde v roce 1949 maturoval. V roce 1955 absolvoval Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Atestaci v oboru dětské lékařství získal o dva roky později a v roce 1991 mu byla přiznána specializační atestace z dětské kardiologie. Od počátku své lékařské praxe pracuje ve Fakultní nemocnici v Motole. První čtyři roky po promoci současně působil v nemocnici v Uherském Hradišti. V Motole byl členem II. dětské kliniky. V letech 1964–1965 absolvoval stipendijní pobyt na University of Pennsylvania School of Medicine. Od roku 1968 na klinice vedl nově vzniklou Kardiopulmonální laboratoř a v období 1977–1993 byl přednostou Dětského kardiocentra 2. LF UK a FNM, které také spoluzakládal. V době vzniku kardiocentra se jednalo o jediné takové pracoviště na světě, kde byli soustředěni odborníci všech potřebných pediatrických specializací. Ve své lékařské praxi se věnoval především vrozeným srdečním vadám u dětí. V roce 1962 obhájil kandidátskou práci , o sedm let později pak doktorskou práci a současně se také habilitoval . V roce 1987 byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy v oboru dětské lékařství. V roce 1997 inicioval založení Vědecké rady Lázní Poděbrady a následně se stal jejím předsedou. Byl vdovec, měl dceru a syna. Patřil mezi evropské kardiology, kteří obdrželi čestný titul „Founding Fellow of the European Society of Cardiology“ ....
Více od autora
Milan Ressel (2)
Milan Ressel byl český malíř, grafik, ilustrátor a restaurátor. Milan Ressel byl synem důstojníka československé armády Alfréda Ressela, který na přelomu roku 1939/1940 uprchl za dramatických okolností s celou rodinou přes Maďarsko, Jugoslávii a Francii do Anglie. Jako generálmajor pak velel dělostřelectvu 1. čs. armádního sboru Svobodovy armády. Milanův starší bratr Fred roku 1944 narukoval do britské armády a zúčastnil se mj. obléhání přístavu Dunkerque. Po válce se rodina vrátila do Československa. Otce počátkem 50. let z armády propustili a pracoval pak rok a půl v ostravských dolech, poté v pražských automobilových opravnách a v reklamním podniku. Jako malý chlapec Milan Ressel zažil těžké bombardování Londýna na přelomu let 1940-1941 a válečné zážitky i osobní zkušenost s anglickou literaturou pro mládež později poznamenaly jeho dílo. Po návratu do Prahy studoval na Vyšší škole uměleckoprůmyslové v Praze a v letech 1953 – 1959 na Akademii výtvarných umění v Praze . Mezi jeho přátele patřili Karel Nepraš, Bedřich Dlouhý, Jaroslav Vožniak a Theodor Pištěk. Byl zakládajícím členem a prvním brankářem hokejového klubu Paleta vlasti a členem Sdružení pražských malířů. Od 70. let byl umělcem na volné noze, tvůrcem komiksů, ilustrátorem, grafikem a restaurátorem nástěnných maleb. Milan Ressel žil a pracoval v Praze a Středoklukách u Prahy. V 60. letech patřil k okruhu výtvarníků, kteří se věnovali informelu a jeho volnou tvorbu ovlivnilo přátelství s výtvarníky z okruhu Šmidrů. Hledání osobitého autorova stylu se formovalo mezi inklinací ke klasické malbě a potřebou experimentovat. Jeho abstraktní obrazy z let 1965-1966 obsahují náznaky reálných útvarů a neztrácejí kontakt se smyslovým světem. Ve druhé polovině 60. let se věnoval téměř výhradně kresbě. Od menších formátů postupně dospěl až k monumentálním kompozicím. Tyto utopické ilustrace, kte...
Více od autora
Milan Navrátil (4)
Narozen 15. 9. 1930 v Komárně . Pracovník rozhlasu, prózy, překladatel z maďarštiny a litevštiny.
Více od autora
Milan Nápravník (6)
Milan Nápravník byl český spisovatel, redaktor, sochař a fotograf, představitel surrealismu. Vystudoval reálné gymnázium v pražské Michli a poté dramaturgii na pražské FAMU . Po studiích začal spolupracovat s Československou televizí, kde se v roce 1960 stal dramaturgem redakce vysílání pro děti a mládež. Od roku 1966 byl redaktorem. Stál u zrodu televizních Večerníčků. Koncem 50. let 20. století začal spolupracovat se surrealistickým okruhem soustředěným kolem Vratislava Effenbergera. Psal básně a teoretické texty. Vystoupil na přednáškách pořádaných tímto názorovým sdružením v roce 1963 v kavárně Mánesa v Praze. Později spolupracoval s okruhem literátů a výtvarníků sdružených kolem časopisu Tvář. Po sovětské okupaci roku 1968 emigroval, nejprve do Západního Berlína, později do Francie, od roku 1970 žil v Německu, v Kolíně nad Rýnem pracoval jako rozhlasový redaktor. V 80. letech se začal živit jako malíř, sochař a umělecký fotograf ve svobodném povolání. Procestoval v té době též Indonésii, kde prováděl soukromý etnologický výzkum. Spolu s Heribertem Beckerem připravil v roce 1978 v bochumském Kunstmuseu velkou surrealistickou výstavu Imagination. Od roku 1989 žil a pracoval střídavě v Praze a Kolíně nad Rýnem.
Více od autora
Milan Mikuláštík (5)
Narodil se 17. 10. 1945, zemřel 7. 8. 2014. Psycholog a vysokoškolský pedagog, přednášel a publikoval v oboru manažerská psychologie a interpersonální komunikace v řízení.
Více od autora
Milan Majtán (5)
Slovenský jazykovědec, věnoval se především oblasti onomastiky, výzkumu dějin slovenského jazyka a dialektologie.
Více od autora
Milan Kopřiva (4)
Milan Kopřiva byl význačný český typograf. Pocházel z učitelské rodiny. V letech 1948–1953 studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru profesora Antonína Pelce, kde pokračoval ještě do roku 1955. Po skončení školy do roku 1963 pracoval jako výtvarný redaktor deníku Rudé Právo, 1963–1965 byl zaměstnán v ČTK jako grafický úpravce nového časopisu 100+1 zahraniční zajímavost. Od roku 1965 byl v svobodném povolání. Graficky upravil asi 700 knih a zhotovil desítky plakátů, katalogů a příležitostných tisků. Je autorem podoby většiny knih pro mládež z Edice 13 nakladatelství Mladá fronta. Za svou práci obdržel řadu cen. Úzce spolupracoval s předními českými a slovenskými grafiky , fotografy a dalšími osobnostmi československé a později české kultury . Spolupracoval mj. s divadly Semafor, Na zábradlí a divadlem Járy Cimrmana.
Více od autora
Milan Kocourek (5)
Milan Kocourek je český atlet, který běhá za AK Kroměříž. Jeho kariéra začala v roce 2003, kdy si všiml, při hodině tělesné výchovy, jeho běžeckých kvalit učitel. Následně byl vyslán na školní přebor v přespolním běhu, kde ukázal své dobré kvality v krosovém terénu, následovala nominace do atletického B-týmu na středoškolském atletickém poháru v okresním kole. Poté jej Jiří Sequent, trenér brněnského Athletic Runners Club, nominoval do týmu ARC. Po dvou měsících tréninku se zúčastnil Mistrovství Moravy a Slezska v kategorii dorostenců, kde zaběhl 1500m za 4:24,31. Díky stříbru, které zde získal, se kvalifikoval na evropské hry ISF v Miláně, které se konaly v květnu 2004. Zde si vylepšil svůj čas na 4:12,83. O několik měsíců později byl nominován do atletické reprezentace dorostenců a zúčastnil se několika mezinárodních závodů. V roce 2006 se zúčastnil mezinárodního krosového závodu u Milána, kde získal bronzovou medaili v kategorii junioři. Dalším velkým úspěchem bylo vítězství na Mistrovství ČR v juniorském krosovém závodě, které mu zaručilo účast na Mistrovství Evropy v přespolním běhu v italském San Giorgiu. Zde se z celkového počtu 107 běžců umístil na 18. místě, což byl zatím nejlepší výsledek české reprezentace v historii evropských šampionátů. Mistrovství ČR v přespolním běhu ve Frýdku-Místku 17. března 2007 znamenalo pro něj první vystoupení v kategorii mužů. Zde získal po taktice start–cíl zlatou medaili. Pokořil i obhájce z roku 2006 Róberta Štefka. 17. srpna 2007 se zúčastnil velké ceny Slatiňan. První doběhl keňský závodník Henry Kosgei. Poté následoval Kocourek, který porazil druhého keňského závodníka Dicksona Kimutaie. Díky úspěchu na Mistrovství Evropy v přespolním běhu, byl jako jediný český atlet nominován na Mistrovství světa v krosu v keňské Mombase v březnu 2007. Z celkového počtu 168 závodníků se Kocourek umístil na 128. místě. V září 2007 se zúčastnil Mistrovství ČR v atletice do 22 let v Jablonci nad Nisou, kd...
Více od autora
Milan Jankovič (7)
Milan Jankovič byl český literární vědec. Navazoval na tradice českého strukturalismu, věnoval se teoretickým otázkám literatury, otázkám interpretace a české literatuře 20. století . Jeho otec byl berním úředníkem. V roce 1939 se rodina přestěhovala ze Slovenska do Čech. Maturoval v roce 1948 na gymnáziu v Liberci. Poté vystudoval estetiku a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, absolvoval v roce 1952. Doktorát si udělal rok poté prací o Josefu Václavu Sládkovi, jemuž se věnoval i později. Titul kandidát věd získal v roce 1959, tentokrát díky práci i Haškově Švejkovi. Vědecky působil nejprve na Katedře české literatury, literární vědy a estetiky Filozofické fakulty UK, kde ho vedl Jan Mukařovský, posléze Karel Krejčí. V roce 1956 začal pracovat v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. V roce 1971 byl z ústavu vyhozen jako "osmašedesátník". Byl přijat do Památníku národního písemnictví, kde uspořádal pozůstalost Josefa Václava Sládka nebo Jaroslava Haška, ale za rok byl vyhozen i odtud. Pak se živil v dělnických profesích, byl nočním hlídačem či skladníkem. V roce 1980 ho přijali do Pragoprojektu do podnikového archivu. Krátce po revoluci roku 1989 se mohl vrátit do Ústavu pro českou literaturu. V roce 1993 sice odešel do důchodu, ale pracoval v ústavu i poté, až do roku 2006. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milan Jankovič na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Milan Hůrka (2)
Narozen 13. 1. 1942 v Maršovicích, zemřel 6. 8. 2015. Keramik, ilustrátor a grafik.
Více od autora
Milan Galvas (7)
Milan Galvas byl český právník, odborník na pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Byl docentem katedry pracovního práva a sociálního zabezpečení na Právnické fakultě Masarykovy univerzity V roce 1975 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně , kde začal následně působit jako odborný asistent, specializující se na oblast pracovního práva, a kde o dva roky později získal titul doktora práv. Roku 1983 získal na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě vědeckou hodnost kandidáta věd a roku 1995 se na brněnské právnické fakultě habilitoval. Je autorem řady odborných monografií, učebnic a článků. Kromě svých akademických aktivit působil od roku 1993 až do 2008 jako asistent postupně tří soudců Ústavního soudu, Vladimíra Jurky, Miloslava Výborného a Vojena Güttlera, poté se stal členem Legislativní rady vlády. V roce 2004 jej prezident Václav Klaus hodlal jmenovat soudcem Ústavního soudu, nezískal k tomu však potřebný souhlas Senátu.
Více od autora
Milán Füst (2)
Milán Fust byl maďarský spisovatel, básník a dramatik. V roce 1908 se setkal se spisovatelem Ernő Osvát a vydával první práce v literární revue Nyugat. Po studiu práva a ekonomii v Budapešti, se stal učitelem ve škole podnikání. V roce 1918, se stal ředitelem Vörösmarty akademie, ale byl nucen opustit místo v roce 1921. V roce 1928 - nervové zhroucení ho vedlo k tomu,aby strávil šest měsíců v sanatoriu v Baden-Badenu. V roce 1947 se stal učitelem na Képzőművészeti Főiskola. Jeho nejznámější román, feleségem története , byl vydáván v roce 1942.
Více od autora
Milan Dufek (4)
Milan Dufek byl český zpěvák, hudební skladatel, kytarista a flétnista a zakládající člen skupiny Rangers. Stal se autorem řady úspěšných textů, které již zlidověly. Kromě hudby stál u zrodu Nadace Dětské srdce, která podporuje léčení dětí se srdečními vadami. Pro svou lásku ke sportu byl i sponzorem jednoho z fotbalových týmů na Vysočině. Milan Dufek tragicky zahynul při potápění v Kolumbii, když se srazil s člunem.
Více od autora
Milada Kaďůrková (2)
Absolvovala FF UP a studium na Státním ústavu těsnopisném v Praze. Po roce 1989 se podílela na tvorbě celostátních osnov pro výuku etiky na středních školách. Pro VOŠ v Havířově, kde působí dodnes, vypracovala skripta Základy etiky v dějinách filozofie. Své literární aktivity rozvíjí v Kruhu přátel díla Viktora Fischla na severní Moravě, pro který připravuje ve spolupráci s herci NDM v Ostravě literární večery. Osobní přátelství se spisovatelem Viktorem Fischlem ji inspirovalo k sepsání monografie Setkání s Viktorem Fischlem a vydání souboru jeho dopisů pod názvem Zamyšlení nad dopisy Viktora Fischla.
Více od autora
Míla Pachnerová (7)
Publicistka, spisovatelka románů pro ženy a dívky. Vysokoškolské vzdělání získala v Paříži, několik let pracovala na ministerstvu zdravotnictví, pak byla volnou spisovatelkou a publicistkou. 1966 se vystěhovala do zahraničí.
Více od autora
Mikuláš Biskupec z Pelhřimova (1)
Narozen asi 1385 v Pelhřimově, zemřel asi roku 1459 v Poděbradech. Táboritský biskup a diplomat. Autor náboženských spisů a husitské kroniky.
Více od autora
Miklós Rónaszegi (2)
Miklós Rónaszegi je maďarský spisovatel především knih pro děti a mládež. Miklós Rónaszegi vystudoval Univerzitu Loránda Eötvöse v Budapešti. Stal se učitelem, ale zároveň pracoval v různých nakladatelstvích. Vydal dvacet šest knih různých žánrů určených především mladým čtenářům. Psal historické romány , science-fiction, indiánské příběhy i literární biografie v podobě románů . Jeho díla se vyznačují dynamickým stylem a důrazem na autentické historické i etnografické detaily. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rónaszegi Miklós na maďarské Wikipedii.
Více od autora
Mikhail Ivanovich Glinka (6)
Mikhail Ivanovich Glinka je často považován za zakladatele ruské klasické hudby. Byl to skladatel, který sehrál klíčovou roli při vytváření ruské národní identity v rámci tradice klasické hudby. Dvě nejslavnější Glinkovy opery, "Život za cara" a "Ruslan a Ludmila", jsou považovány za základní kameny ruské opery. Jeho dílo mělo velký vliv na pozdější ruské skladatele, včetně skupiny známé jako Pětka, do níž patřily významné osobnosti jako Modest Musorgskij a Nikolaj Rimskij-Korsakov.
Více od autora
Michelle Zink (3)
Michelle Zinková je americká spisovatelka, Proroctví sester je jejím debutem. Vždy ji fascinovaly mýty a legendy a nikdy se docela nespokojila s tím, aby je jen četla. Jeden z jejích příběhů vyrostl až do podoby tohoto románu, který se stal mezinárodním úspěchem a byl zařazen mezi deset nejlepších debutů pro mládež v roce 2009.
Více od autora
Michelle Losekoot (2)
Narozena 29. 11. 1986. Copywriterka, pracovnice v oblasti marketingu, blogerka, věnuje se digitálnímu storytellingu. Lektorka kurzů o sociálních sítích, tvůrčím psaní a copywritingu.
Více od autora
Michala Jendruchová (6)
Narozena 6. 1. 1979 v Chrudimi. Vystudovala herectví, redaktorka. Autorka knihy o anorexii.
Více od autora
Michal Tůma (4)
Narozen 2.3.1947 v Českých Budějovicích. Fotograf. Zakladatel nakladatelství Foto mida.
Více od autora
Michal Tomášek (6)
Prof. JUDr. PhDr. mult. Michal Tomášek, DrSc. je český vysokoškolský učitel, právník a sinolog. Publikuje zejména práce o problematice práva v hospodářství, práce z oboru mezinárodního obchodního práva a Evropské unie, publikuje i francouzsky překlady z čínštiny.
Více od autora
Michal Skořepa (6)
Narozen 1972. Autor učebnic a metodických materiálů pro výuku finanční a ekonomické gramotnosti na ZŠ a SŠ. Též autor fotografií k publikaci o přebírání.
Více od autora
Michal Šimůnek (5)
Narozen 1976. Mgr., historik přírodních věd, zaměřený mj. na dějiny biologie v 19. a 20. století a na problematiku nacistických rasových výzkumů na našem území.
Více od autora
Michal Přibáň (6)
PhDr. Michal Přibáň, Ph.D. Michal Přibáň je vedoucím lexikografického oddělení Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kde nyní vede projekt internetového Slovníku české literatury po roce 1945. Výzkumu českého literárního exilu věnuje soustavně už řadu let.
Více od autora
Michal Plzák (4)
Narozen 28. 4. 1963 v Praze. Evangelický farář, redaktor nakladatelství Kalich, překladatel, specializuje se na knihy rozhovorů s jednotlivými osobnostmi a problematiku holokaustu.
Více od autora
Michal Pehr (5)
Michal Pehr je český historik, pracovník Masarykova ústavu AV ČR Praha, zaměřující se na dějiny českých zemí 20. století, zejména dějiny první a třetí republiky a dějiny politického katolicismu. V letech 2015 až 2016 zastupitel Ústeckého kraje, od roku 2010 zastupitel a radní města Louny, člen KDU-ČSL. Narodil se v Praze, v dětství žil v Čelákovicích, kde navštěvoval základní školu. V roce 1985 se s rodiči přestěhoval do Loun. Zde absolvoval gymnázium. V letech 1995–2002 absolvoval magisterské studium historie a politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po škole krátce pracoval v archivu ve Slaném a Kladně. Od podzimu 2002 nastoupil jako interní doktorand Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Od března 2003 je pracovníkem Masarykova ústavu AV ČR. Zaměřuje se na novodobé české politické myšlení a stranictví s důrazem na období první a třetí republiky. Publikoval řadu odborných článků. Přednášel i na řadě akcí Masarykova demokratického hnutí v divadle Kolowrat, Klubu techniků na Novotného lávce v Praze i Senátu Parlamentu ČR. Od roku 2010 vyučuje politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a od téhož roku i moderní dějiny na CEVRO Institutu. Od roku 2002 je členem KDU-ČSL, za níž kandidoval jako lídr v krajských volbách v roce 2004 do Zastupitelstva Ústeckého kraje. Ve volbách v roce 2012 kandidoval jako člen KDU-ČSL za subjekt "Hnutí PRO! kraj" . Stal se prvním náhradníkem. Na konci roku 2014 však na mandát rezignoval Přemysl Rabas, čímž se od 1. ledna 2015 stal Michal Pehr krajským zastupitelem. Zastupitelem města Louny se stal ve volbách v roce 2010, když kandidoval jako člen KDU-ČSL za subjekt "Koalice pro Louny" . Za stejný subjekt mandát ve volbách v roce 2014 obhájil. Od roku 2010 také působí jako radní města. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem KDU-ČSL v Ústeckém kraji, ale neuspěl.[...
Více od autora
Michal Novotný (4)
Narozen 3.10.1943 Litomyšl. Novinář, šéfredaktor a ředitel rozhlasové stanice ČRo Regina, též jazykový korektor, literatura faktu pro starší děti a popularizační knížky o češtině.
Více od autora
Michal Mareš (6)
Michal Mareš, vlastním jménem Josef Mareš, byl český spisovatel, básník a novinář. Vyrůstal v kontaktu s anarchistickým hnutím v severních Čechách. Střední školu studoval v Praze, ale v sedmnácti letech byl vyloučen ze všech středních škol Rakouska-Uherska za svůj protest proti popravě španělského anarchistického teoretika Francesca Ferrera. Anarchismus přivedl Mareše k zájmu o sociální problémy, kterým se v období první republiky věnoval jako autor próz a divadelních her a jako novinář v časopisech Tribuna, Prager Mittag a Prager Tagblatt a také na svých studijních cestách v Evropě a v Africe. Vstoupil také do KSČ a spolupracoval s Rudým právem. Měl přátele mezi českými i německými spisovateli, znal se například s Jaroslavem Haškem , Karlem Čapkem, Ferdinandem Peroutkou, Maxem Brodem, Franzem Kafkou i Egonem Ervínem Kischem. V polovině května roku 1945 byl na základě omylu zatčen NKVD , který třikrát fingoval přípravu na jeho popravu. Po propuštění zjistil, že se právě koná pohřeb jeho otce, kterého při rabování v Praze zabili členové Revolučních gard. Začal se proto zabývat znepokojivými projevy nastupujícího mocenského chování Sovětského svazu a jeho spojenců ve Sboru národní bezpečnosti. Rudé právo jeho reportáže ovšem odmítlo, a tak se stal jedním z významných novinářů Peroutkova týdeníku Dnešek. Psal také o poměrech v pohraničí – o rabování a rozkrádání majetku po Němcích, o účasti úředníků a příslušníků SNB na těchto událostech a o zneužívání pravomoci místních diktátorů. Byl první, kdo použil pojem gestapistické metody pro zločiny na zdraví, životech a osobní svobodě občanů a pro případy nelidskosti v různých internačních táborech. Byl za to nenávistně osočován v tisku KSČ, ze které byl na počátku roku 1947 vyloučen. Po únoru 1948 byl zatčen a koncem roku 1948 na základě absu...
Více od autora
Michal Lutovský (5)
Michal Lutovský je český archeolog a historik specializující se na raně středověkou archeologii. Pracuje v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech v Praze. V letech 1980–1984 vystudoval prehistorii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1986 získal titul PhDr. Po studiu až do roku 1995 působil v Národním muzeu a od roku 1996 pracuje v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Externě přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na Západočeské univerzitě v Plzni. Dlouhodobě spolupracuje mimo jiné s muzeem v Jílovém u Prahy, kde pořádá přednášky a výstavy. Zabývá se také otázkou pohřebních rituálů. Je autorem velkého množství odborných i populárních knih a více než stovky studií otištěných v domácím i zahraničním odborném tisku. Je členem Koruny České .
Více od autora
Michal Janovský (1)
Narozen 7. 12. 1984 v České Lípě. Malíř a kreslíř, vzděláním umělecký sklář, vedle techniky suchého pastelu se věnuje olejomalbě a restaurování sakrálních obrazů, pořádá výtvarné kurzy.
Více od autora
Michal Čakrt (6)
Narozen 24.10.1948 v Havlíčkově Brodě. PhDr., sociolog, manažerský pedagog a konzultant, literární a odborné překlady z angličtiny.
Více od autora
Michal Burda (5)
Narozen 1915, dlouhodobě se věnoval práci v oblasti řízení, teoretické kybernetiky a obecné teorie systémů. Tuto činnost nedobrovolně ukončil v roce 1969 a ve svých sedmdesáti letech, kdy vnímal svět jako materialista a ateista, pronásledován různými nemocemi, nastoupil duchovní Cestu, kterou je možné charakterizovat jako službu člověku, lidstvu, planetě Zemi i Vesmíru. Vlastní poznání o smysluplném životě v harmonii s Vesmírem předává všem s moudrou vnímavostí naplněnou všeobjímající a nic nežádající Láskou. Chápe Vesmír jako celistvý, živý, dýchající organismus, jako samostatnou entitu a bytost. Chápe, že Vesmír se stará o každého člověka a dá mu všechno, co potřebuje, v pravý čas. Jméno Michala Burdy je spojeno se založením Kruhu přátel Vodnářského věku s jeho posláním probudit širokou veřejnost ke zlepšení mezilidských vztahů a etiky na všech úrovních života společnosti. S Vlastimilem Markem se stává spoluiniciátorem Úplňkových a Slunovratových meditací pro osvobození Lásky v srdcích lidí a spolu s manželkou objevuje mantru českého národa Lásko Bože Lásko, která natrvalo bude znít pro všechny a ve všech srdcích lidí naší země. Je iniciátorem vize českého národa, kdy Praha a celá Česká zem se ve Věku Vodnáře stává místem laskavých lidí a Láskou znějícím duchovním centrem Evropy. Věří v skrytý morální potenciál českého národa a povzbuzuje ho k hrdosti na svou minulost. Jeho myšlenky promlouvají ke všem a všemu kolem nás srozumitelnou lidskou řečí, probouzí k životu poznání, že každý člověk je svobodná a jedinečná bytost. Vytváří věčně inspirující odkaz a ukazuje cestu, z níž neustupuje. Jeho myšlenky mají půvab i skromnost všedního Slova. 16. 4. 2005 splnil Michal Burda - starší Vodnář pražský ve svých 90-ti létech svůj životní úkol a jeho klidná a vyrovnaná duše přešla na druhý břeh....
Více od autora
Michal Bregant (7)
Michal Bregant je český filmový historik, kritik a kurátor. V letech 1983–1987 vystudoval obor divadelní a filmová věda na Filozofické fakultě UK v Praze. V období 1987–1991 byl zaměstnán ve Filmotéce Československého filmového ústavu . Od roku 1991 působil jako pedagog na pražské FAMU. Souběžně byl redaktorem a později šéfredaktorem odborného časopisu Iluminace. V roce 1998 získal Fulbrightovo stipendium a působil na Univerzity of Texas . Mezi lety 2002–2008 byl děkanem FAMU. Od roku 2008 do roku 2011 řídil FAMU International. V roce 2011 byl jmenován ředitelem Národního filmového archivu. Ve své odborné práci se zaměřuje na historii českého filmu, experimentální kinematografii, film a vizuální umění Manželkou M. Breganta je bibliografka Polana Bregantová, rozená Zoubková, dcera sochařky Evy Kmentové a sochaře Olbrama Zoubka.
Více od autora
