Všichni Autoři a témata

Vladimír Duka (1)

Lidový léčitel.

Lubomír Šerák (1)

Spoluautor středoškolských učebnic chemie.

Juana Inés De la Cruz (1)

Sestra Juana Inés de la Cruz byla mexická řeholnice a básnířka ovlivněná Góngorou a Quevedem. Původním jménem Juana Inés de Asbaje y Ramírez de Santillana. Pocházela z rodiny žijící v malé vesničce San Miguel de Nepantla nedaleko Amecameca. Již ve věku 10 let uměla latinsky a stala se nejen vášnivou čtenářkou antických autorů, ale sama začala psát své první literární pokusy. Ve věku 14 se stala známou pro svůj půvab, nadání a básnický talent. Péči jí věnovala manželka mexického místokrále. Ve věku 16 let vstoupila Juana do řádu bosých karmelitánek, který však po třech měsících opustila. V roce 1669 vstoupila do řádu hieronymitek, v němž zůstala až do smrti. Měla všestranné vědecké zájmy; kromě jiného pozorovala hvězdy. Říkala, že zasvěcením se vědě se člověk přibližuje Bohu. Psala poesii i prózu, dramata i komedie, často vystupovala proti ponižování žen muži. Zemřela na následky morové nákazy 17. dubna 1695. Mezi nejdůležitější díla patří Neptuno Alegórico , Carta Athenagórica , autobiografická esej Respuesta a Sor Filotea de la Cruz a poema Primer sueño .

Lubor Stejskal (1)

Narozen 11.10.1931 v Praze. Prof. , MUDr., DrSc., neurolog a neurochirurg z Neurochirurgické kliniky 1. LF UK a ÚVN v Praze.

Joan Hedgecock (1)

David Harris (1)

Britský vysokoškolský pedagog v oboru sociálních věd.

Christian Heeb (4)

Švýcarský fotograf. Specializuje se na krajiny a domorodé obyvatele Ameriky.

Mitch Meyerson (1)

Odborník na podnikový rozvoj a personální růst - publikace z oboru.

Giorgio Rigotti (1)

Svatopluk Šlechta (1)

Narozen 28. 7. 1950 v České Lípě. Ing., autor prací z historie železniřní dopravy a myslivosti, též autor cestopisů.

Jiří Maurenz (1)

Spoluautor a autor publikací o železniční dopravě a parních lokomotivách, též fotograf vlaků a lokomotiv, příspěvatel do časopisu Dráha.

María Lluïsa Borràs (1)

Katalánská historička umění, spoluautorka Pijoanových Dějin umění.

G. S Graber (1)

Britský spisovatel a historik.

Don Fulsom (1)

Novinář a spisovatel, specializace na politické zpravodajství, vysokoškolský pedagog. Původním vzděláním historik.

Ines Albrecht-Engel (1)

Německá etnoložka a porodník, práce z porodnictví, o tvorbě rodiny a o zdraví žen v Německu.

Antonie Kavalírová (1)

Antonie Kavalírová , manželka zakladatele skláren v Sázavě nad Sázavou Františka Kavalíra. V letech 1859 - 1863 sepsala své vzpomínky, které byly později vydány pod názvem Paměti babičky Kavalírové.

J Syrovátko (1)

Alcide Cervi (1)

Italský antifašista, autor autobiografického románu.

Dagmar Outratová (2)

Dagmar Outratová-Šimáčková byla česká spisovatelka, básnířka, překladatelka a sochařka. Děda Dagmary byl František Šimáček, poslanec Českého zemského sněmu, nakladatel a novinář. Její rodiče byli Bohuslav Šimáček knihtiskař a nakladatel a Milada Šimáčková za svobodna též Šimáčková . Měla dva sourozence – Radovana Šimáčka, publicistu a spisovatele a Zorku Trmalovou-Šimáčkovou . Roku 1925 se provdala za gymnaziálního profesora J. Outratu. Dagmar Outratová-Šimáčková absolvovala Státní odbornou školu grafickou u Vratislava Huga Brunnera a Ludvíka Bradáče. Pracovala jako průmyslová výtvarnice, byla autorkou několika plastik. Roku 1919 vystoupila z církve katolické. Po ovdovění absolvovala zdravotnický kurs. Za války byla nasazena v lékárně. Od roku 1953 pracovala jako sekretářka v Hygienicko-epidemiologickém ústavu. Byla autorkou lyrických próz a básní a překladatelkou z ruštiny.

Aršak Čobanian (1)

Aršag Čobanjan, arménsky: Արշակ Չոպանյան, rusky:Аршак Чобанян byl arménský spisovatel povídek, novinář, redaktor, básník, překladatel, literární kritik, filolog a romanopisec. Vyučoval historii a literaturu na arménské vysoké škole v Konstantinopoli. Ve 23 letech se přestěhoval do Paříže, aby se tam mohl naplno věnovat osvobození rodného národa.

Elizabeth Taylor (1)

Elizabeth Rosemond Taylorová, zvaná též Liz Taylorová, nepřechýleně Elizabeth Taylor byla americká herečka a vývojářka voňavek a parfémů, jedna z velkých hollywoodských hvězd stříbrného plátna 20. století, dvojnásobná držitelka ceny Americké filmové akademie Oscar, která se stala jedním z filmových sex-symbolů své doby. Mezi její nejznámější filmové role patří dvoudílný velkofilm Kleopatra z roku 1963, kde si zahrála společně s Rexem Harrisonem a svým pozdějším manželem Richardem Burtonem, či snímek Zkrocení zlé ženy natočený na motivy stejnojmenné divadelní hry Williama Shakespeara. Za umělecky nejhodnotnější jsou považovány její snímky Telefon Butterfield 8 z roku 1960 a Kdo se bojí Virginie Woolfové? z roku 1966, za něž byla oceněna Oscarem. Úspěšně vyvinula řadu parfémů a voňavek. Stala se první celebritou, která uvedla na trh značku parfému. Liz Taylorová byla jednou z prvních osobností, které se účastnily akcí HIV / AIDS. V roce 1985 spoluzakládala Americkou nadaci pro výzkum AIDS a v roce 1991 založila Nadaci Elizabeth Taylor AIDS. Během kariéry Liz Taylorové byl její osobní život předmětem neustálé mediální pozornosti. Byla vdaná osmkrát za sedm mužů, dvakrát za Richarda Burtona, shromáždila jednu z nejdražších soukromých sbírek šperků na světě. Po mnoha letech zdravotních potíží zemřela na srdeční selhání v roce 2011, ve věku 79 let. Oba její rodiče byli rodilými Američany, trvale však žili v Londýně. Narodila se na předměstí Londýna 27. února 1932. Do školy pro nejmenší začala chodit ještě v Anglii, ale když v roce 1939 rodina Taylorových uprchla z Evropy, Liz i její starší bratr Howard pokračovali ve školní docházce v Kalifornii. Zde si Francis otevřel galerii s obrazy. Od útlého dětství se učila tancovat. Již ve věku devíti let se poprvé objevila ve filmu. V roce 1943 uzavřela svoji první smlouvu se společnosti Metro-Goldwyn-Mayer, kde se stala dětskou ...

Petr Lusk (1)

Fotograf, věnuje se focení prostředí motosportu.

Georges-Armand Masson (1)

Francouzský spisovatel a literární kritik.

Václav Payer z Lokte (1)

Václav Payer z Lokte , latinsky Wenceslaus Payer de Cubito, byl středověký český lékař a balneolog. V České republice je znám především jako pokrokový lékař a autor latinského spisu o karlovarské léčbě a využití karlovarských vod, nazvaného Tractatus de Termis Caroli Quarti Imperatoris. Tento spis byl vydán v roce 1522 a v roce 1984 byl prvně přeložen do češtiny pod názvem Pojednání o Karlových Varech z r. 1522. Václav Payer studoval medicínu nejprve v Lipsku. Protože výuka medicíny na německých univerzitách byla tehdy na velmi nízké úrovni , často absolventi pokračovali na zahraničních univerzitách, nejčastěji v Itálii. Též Václav Payer v roce 1519 odešel do Itálie, nejenom však pro pokračování ve studiu medicíny na boloňské univerzitě, ale také proto, aby poznal různé místní teplé lázně a mohl porovnat jejich účinnost s účinností karlovarského Vřídla. Chtěl vše podrobně popsat a postarat se o jeho účinnější využití. Na univerzitě v Boloni získal doktorát medicíny. Titul doktora byl tehdy nejvyšší akademickou hodností, která vynášela stavovské povýšení . Doklady o promoci v Itálii byly uznávány i v Německu a doktor Václav Payer od roku 1521 vyučoval na lipské lékařské fakultě. V létě roku 1520 navštívil řadu italských lázní. Poznatky z těchto cest zpracoval ve spisu Pojednání o Karlových Varech z r. 1522. V prosinci 1521 napsal též německý výtah tohoto Pojednání a věnoval jej vrchnímu důlnímu a mincmistrovi v Jáchymově, neboť dobře znal poměry tamějších horníků a věděl o jejich častém plicním onemocnění. Téhož roku napsal latinské Pojednaní o moru, ze kterého rovněž vytvořil výtah v němčině a vydal jej v roce 1530. Z roku 1526 existuje dochovaná Prayerova podoba na dvou stříbrných medailích, které dal odlít hrabě Štěpán Šlik ve své mincovně. Autorem podobizny je Matthias Schilling. Prayerovy medaile pop...

Rob Sheppard (1)

Americký fotograf.

Wolfgang Kraus (1)

Rakouský kulturní publicista a esejista.

Willy Lorenz (1)

Rakouský historik, novinář a redaktor.

Jan Rataj (1)

Jan Rataj byl rakouský a český zemědělec a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, jeden ze zakladatelů České agrární strany. Absolvoval nižší reálku v Písku, vyšší reálku absolvoval roku 1874 v Linci . Profesně potom působil jako rolník v rodné Vráži. V letech 1880–1883 byl starostou této obce . Byl předsedou hospodářského spolku v Písku. Koncem století se uvádí jako člen okresní školní rady a člen okresního zastupitelstva v Písku . Zasedal v kuratoriu lesnického učiliště v Písku. Koncem 80. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1889 byl zvolen v kurii venkovských obcí do Českého zemského sněmu. Politicky patřil tehdy k mladočeské straně. Roku 1889 ovšem založil spolu s Alfonsem Ferdinandem Šťastným a s rolníkem Junem Selskou jednotu, později Sdružení českých zemědělců, které se ještě před koncem století vyvinulo v samostatnou Českou agrární stranu. Mandát v zemském sněmu obhájil ve volbách v roce 1895 a uvádí se již jako agrárník. Za ně zde byl opětovně zvolen i ve volbách v roce 1901. Zasedal v české sekci zemské zemědělské rady a byl i členem zemské železniční rady. Zasedal i v Říšské radě , kam usedl 20. října 1898 místo Jana Vašatého za kurii venkovských obcí, obvod Písek, Strakonice atd. Mandát obhájil za stejný obvod i ve volbách roku 1901. Zvolen byl rovněž ve volbách roku 1907, konaných již podle všeobecného, rovného volebního práva, kdy byl zvolen v obvodu Čechy 067. Zasedal pak v poslaneckém Klubu českých agrárníků. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1911. Na Říšské radě zastával od roku 1901 funkci historicky prvního předsedy samostatného poslaneckého Klubu ...

Gabriele Beyerlein (1)

Německá psycholožka, socioložka a spisovatelka.

Wolfe Lowenthal (1)

Narodil se v Pittsburghu a studium thaj-ťi-čchüan zahájil u proferora Čeng Man-čchinga v New Yorku v roce 1967. Pracoval jako sazeč, byl scénáristou a mírovým aktivistou. V současné době žije, studuje a vyučuje ve své škole Long River Tai Chi Circle v New Yorku.

Hans Ziegler (1)

Německý ekonom, publicista.

Miroslav Jodl (1)

Někdejší vědecký pracovník Filozofického ústavu ČSAV, známý autor knihy Teorie elity a problém elity, signatář Charty 77. Miroslav Jodl vystudoval filozofii a český jazyk na Filozofické fakultě UK. Za druhé světové války byl totálně nasazen a tato zkušenost vyústila v dlouhodobou vážnou chorobu. Ta mu znemožnila pracovat jako středoškolský profesor, jak původně zamýšlel a přiměla ho začít se realizovat v oblasti vědecké a literární publicistiky. Pracoval jako redaktor v nakladatelství Naše vojsko, na konci 50. let odešel do Filozofického ústavu ČSAV. V odobí husákovské normalizace byl za svou činnost vyhodnocen totalitním režimem jako „nepřítel“ a ztratil práci. Nakonec jej zaměstnala jedna pražská tiskárna jako korektora vysázených textů. Přesto se ani po roce 1989 nestal militantním antikomunistou a své myšlenky, které byly charakteristické smyslem pro spravedlnost a hledáním koncepce člověka a demokratického politického systému vyjadřoval v poznámkách a studiích, které vycházely od roku 1990 pod souhrnným názvem „Myšlenky a otázky“.

Jaroslava Václavková (1)

Narozena 26.6.1905 v Brně, zemřela 1.11.1978 v Kralupech nad Vltavou. PhDr., literární historička, publikace z oboru, překladatelka z němčiny.

Jonathan Luxmoore (1)

Novinář zabývající se církevní problematikou ve východní Evropě, dopisovatel listů The Tablet, National Catholic Register, Catholic International, Catholic News Service a Ecumenical News International.

Jolanta Babiuch-Luxmoore (1)

Přednášející na Institutu sociologie Varšavské univerzity a předsedkyně Tranpsarency International v Polsku.

Aleš Florian (1)

Grafik, ilustrátor, tvůrce ex-libris.

Oldřich Vanknecht (1)

Autor a ilustrátor knihy Mravenec Tečka.

Vlasta Vrázová (1)

Vlasta Adéla Vrázová byla Čechoameričanka, dcera cestovatele Enriqua Stanka Vráze, která se angažovala v krajanském hnutí ve Spojených státech amerických, kde organizovala humanitární a materiální pomoc pro Československo, kromě toho byla i vydavatelka časopisů pro emigranty ve Spojených státech amerických a exilovou aktivistkou. Po druhé světové válce přivezla do Československa finanční a materiální pomoc American Relief for Czechoslovakia, za což byla v roce 1945 vyznamenána jako jedna z mála žen Řádem Bílého lva. Byla předsedkyní Československé národní rady americké. Významně přispěla k vytvoření Společnosti pro vědy a umění . Narodila se v Chicagu a vyrostla ve čtvrti Česká Kalifornie, South Lawndale, Chicago. Jejím otcem byl Enrique Stanko Vráz , cestovatel narozený českým rodičům v Bulharsku. Její matka se rovněž jmenovala Vlasta Vrázová . Její dědeček z matčiny strany August Geringer byl vydavatelem českého deníku Svornost, který vycházel ve Spojených státech amerických od roku 1875. Bratr Vítěslav, používající anglicky znějící jméno Victor, v letech 1932 a 1933 vyučoval v Praze na Univerzitě Karově, později získal doktorát na Northwestern University v městě Evanston , kde následně přednášel ekonomii a obchod a zde 23. srpna 1939 zemřel. Během první světové války rodina intenzivně podporovala zahraniční akce Tomáše Garrigue Masaryka. Od roku 1919 do roku 1939 žila v Praze, kde z počátku pomáhala svému otci, který zde vyučoval až do své smrti roku 1932. Během druhé světové války se vrátila se svou matkou do Washingtonu D.C., kde pomáhala české exilové vládě. V roce 1945 se vrátila do Prahy jako ředitelka American Relief for Czechoslovakia. Řídila distribuci pomoci v hodnotě 4 milionů USD - potravin, léků, oblečení a další podpory. V roce 1946 obdržela Řád Bílého lva za významnou podporu poválečné obnovy Českoslo...

Karl Löwe (1)

Jo-Ann Greene (1)

Autorka monografií z oblasti populární a rockové hudby.

Doris Krystof (1)

Odborník dějiny umění, historie a literatury.

Jaromír Kopecký (1)

Jaromír Kopecký byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním obvodu Chotěboř-Chrudim. V Národním shromáždění zasedal do konce jeho funkčního období, tedy do voleb v roce 1960.

Jiří Kyrášek (1)

Narozen 29.9.1929 v Praze, zemřel 19.11.1978 v Praze. PaedDr., CSc., docent pedagogické psychologie, práce a překlady z oboru.

Job (1)

Jób je biblická postava, vzor a prototyp trpícího spravedlivého. Jób je hlavní postavou stejnojmenné starozákonní knihy Jób, jež je v rámci Tanachu zařazena mezi Spisy. Jméno se vykládá jako „Pronásledovaný“ či „Vystavený nepřátelství“. Kniha Jób začíná představením Jóbova charakteru – popisuje ho jako spravedlivého a bohabojného člověka, kterému Bůh žehná. Nicméně Satan pomluví jeho bezúhonnost a Bůh, aby vyzkoušel jeho věrnost, vydá Joba do Satanových rukou. Výsledkem je osobní tragédie, která pro Joba představuje ztrátu dětí, bohatství a zdraví. Hlavní část textu sestává z přímé řeči Jóba a jeho tří přátel, kteří místo slov útěchy začínají nahlas předkládat své domněnky ohledně toho, proč Bůh dopustil, aby Jóba postihlo takové neštěstí. Kniha končí Božím vstupem do nekončící debaty a změnou Jóbova údělu, neboť právě on, na rozdíl od svých rádoby přátel, v Božích očích obstál. Bůh Jóba za jeho věrnost a stálost odměnil nejen tím, že mu dal větší bohatství, než měl dříve, ale dopřál mu, aby se mu znovu narodilo sedm synů a tři dcery. Poté, co Bůh změnil Jóbovi úděl, žil Jób ještě 140 let. Jób se v průběhu dějin stal synonymem pro každého spravedlivého, který nezaslouženě trpí, a jeho jméno začalo figurovat i ve známém úsloví „Jobova zpráva“ či „Jobova zvěst“, jež obecně označuje špatnou zprávu. Na druhé straně je však Jób i synonymem pro člověka, který v bolesti a utrpení zůstává stálý a dokáže své utrpení s pokorou přijmout. O velmi trpělivém člověku se proto říká, že je „trpělivý jak Job“. Jób je v islámském náboženství vnímán jako prorok. O rodovém původu Jóba kniha Jób mlčí. Udává pouze, že žil „v zemi Úsu“. Nicméně Septuaginta ve svém apokryfním dodatku upřesňuje, že tato země se nacházela při hranicích Edómu a Arábie. Prorok Jeremjáš v knize Pláč pak rovnou uvádí, že v zemi Úsu bydlí dcera edómská neboli potomci Ezaua, kteří se rodově spříznili s potomky Chorejce Seíra, jehož vnuk se...

Jita Splítková (1)

Autorka JITA Splítková – literátka, výtvarnice, fotografka. Vyšly ji knihy: Mýty v zrcadle vědy a fantazie, Po stopách tajemných umělců a záhadných pokladů, Na konci kolejí. Spolupracovala s celou řadou tištěných i elektronických časopisů a novin. Od roku 1997 sama vydávala na Netu různé e-ziny zaměřené na sci-fi, umění a vědu. V současné době píše několik blogů. Její práce je zaměřená na popularizaci vědy, fiktivní historii a sci-fi. Své knihy si sama ilustruje.

Johan Marais (1)

Jihoafrický přírodovědec a fotograf, zaměřený na herpetologii.

Josef Kalvoda (1)

Josef Kalvoda byl profesor dějin a politických věd, publicista, poradce federálního ministerstva školství Spojených států amerických, předseda Křesťansko demokratického hnutí v exilu. Josef Kalvoda se narodil 15. ledna 1923 v Malči u Chotěboře ve východních Čechách. V roce 1937 vystudoval nižší stupeň gymnázia, ale z rozhodnutí otce gymnaziální studia ukončil. Posléze vypomáhal při správě rodinného hospodářství a navštěvoval Odbornou školu hospodářskou v Nasavrkách, kterou úspěšně ukončil v roce 1940. V roce 1936 vstoupil do Sdružení katolické mládeže. Po konci 2. světové války vstoupil do Československé strany lidové. Jako její člen vystupoval jednoznačně protikomunisticky, byl proti plánům na kolektivizaci vesnic a nesouhlasil s politikou vedení strany v čele s Janem Šrámkem. Již v roce 1947 byl vyšetřován StB. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl zatčen a obviněn z protistátní činnosti. Když byl propuštěn z vazby a měl vyčkávat na začátek procesu, zvolil raději emigraci do Německa. V letech 1949–1951 pobýval v Norsku. Roku 1951 vycestoval do USA. Po příjezdu do USA pracoval jako ošetřovatel či dělník a cestoval po celé zemi. Tam se také rozešel s exilovou lidovou stranou a založil Křesťansko demokratického hnutí v exilu . Roku 1956 získal americké občanství a bakalářský titul z politologie a historie na Hunter College of the City University of New York, posléze na Columbia University of New York titul M.A v oboru politologie. Celé studium studoval při zaměstnání. Roku 1960 vstoupil do americké republikánské strany. Aktivně podporoval prezidentské kampaně Barryho Goldwatera a obě kampaně Ronalda Reagana, jejichž názory na komunismus nejvíce odpovídaly těm jeho. V roce 1980 byl členem výboru Scholars for Reagan and Bush. V roce 1960 získal titul Ph.D. na Columbia University of New York a dále působil jako vysokoškolský pedagog. V roce 1968 při uvolnění politických pom...

Jana Beránková (1)

Mgr. Jana Beránková Odborná asistentka na katedře gymnastiky UK FTVS vyučuje základní gymnastiku, účelovou gymnastiku, kondiční programy a aerobik. Od roku 1997 působí jako instruktorka aerobiku, zaměřuje se především na step aerobik, dance aerobik a jumping. Již několik let se věnuje tvorbě choreografií pro soutěže pořádané ČSAE kategorie funk/ hip hop. Je první Češkou propagující závodní formu rope skipping . Mezi její další aktivity patří spolupráce s Českou obcí sokolskou. V roce 2006 zrealizovala projekt hromadné step aerobikové skladby pro 842 cvičenců, která byla předvedena na XIV. všesokolském sletu v Praze na Strahově. Jana Beránková rovněž působí jako ilustrátorka metodických materiálů a tak zúročuje své mnohaleté výtvarné vzdělání. Obrázky si sama připravila i pro tuto knihu.

Mike Philip (1)

Autor sci-fi literatury.

John C Hocking (1)

Jaroslav Cibík (1)

Narozen 26. 10. 1943 v Praze. Dramaturg, básník, prozaik, překlady ze slovenštiny, publikuje i na internetu.

Hildegarde Hoyt Swift (1)

Hildegarde Hoyt Swiftová byla americká spisovatelka knih pro děti a mládež. Proslavila se především svým literárním zpracováním života černošské abolicionistky a filantropky Harriet Tubmanové The Railroad to Freedom . Hildegarde Hoyt Swiftová se narodila roku 1890 v Clintonu ve státě New York. Vystudovala střední školu v Auburnu a pak prestižní newyorskou univerzitu The New School for Social Research. Zde se pak stala profesorkou dětské literatury. Později žila ve dřevěném srubu v Adirondack Parku nebo ve starém domě na Long Islandu. Její práce s dětmi v New York City's Union Settlement jí inspirovala k psaní dětských knih a dvakrát za ně získala cenu Newbery Honor, jednu z nejprestižnějších cen za dětskou literaturu ve Spojených státech, Roku 1930 za příběh o stavbě železnice Little Blacknose a roku 1933 za své nejslavnější dílo The Railroad to Freedom .

Miroslav Fritzký (1)

Viktor Jevický (1)

Vincent Sokolovský (1)

Albert Stankoven (1)

Gabriele Winkel (1)

Německá historička, spoluautorka publikace o prezidentech USA.

Ulrike Skorsetz (1)

Německá historička, autorka prací z oboru, spoluautorka publikace o prezidentech USA.

Kevin Krisciunas (1)

Počítačový programátor a astronom Spojeného astronomického střediska,Havajského ústředí infračerveného teleskopu Spojeného království a teleskopu Jamese Clarka Maxwella, které jsou oba umístěny na vrcholu sopky Mauna Kea.Je autorem knihy Světová astronomická centra

Ivan Michajlovič Steblin-Kamenskij (1)

Ruský jazykovědec, syn ruského filologa M. I. Steblin-Kamenského.