13501–13560 z 153277 Autoři
jaz (7)
Pavla Jazairiová roz. Kochová se narodila 5.3.1945 v Munsteru ve Francii. Dětství trávila mezi touto zemí, kde žila její matka, a Československem, u prarodičů. V 16 letech se do Československa vrací natrvalo. O čtyři roky později nastupuje do čs. rozhlasu – zahraničního vysílání pro fr. Afriku, odkud po roce 1968 z politických důvodů odchází. Pracuje jako prodavačka, později jako tlumočnice. Přitom se zajímá o rozvojové země a píše.. Na pozvání bratra cestuje, především opakovaně do Afriky. Z manželství s Mufidem Jazairi se jí narodí 2 synové, Nisan r. 1967 a Martin r. 1969. Roku 1990 se vrací do rozhlasu jako redaktorka zpravodajství ze zahraničí. Její knihy se zabývají tematikou rozvojových zemí: Sahara všedního dne, Setkání v buši, Cesty za Afrikou, Afrikou v protisměru, Izrael a Palestina, Palestina a Izrael, ve spoluautorství s Jiřím Hůlou Egypt, Egypt. Naposledy vyšly dva díly její práce o Indii: V Indii a V severní Indii. Navštívené země: Evropa Blizký východ – , Rusko, Indie, Pákistán, Severní Korea. Afrika: Severní Niger, Nigerie, Kamerun, Burkina Fasso, Mali, Ghana, Togo, Beni,. Jižní Afrika, Zimbabwe, Keňa, Tanzanie.
Více od autora
Jay McInerney (3)
Jay McInerney, celým jménem John Barrett McInerney Jr. je americký spisovatel. Je autorem osmi románů, z nichž Zářivá světla velkoměsta, Ransom, To už je život a Modelové chování byly přeloženy do češtiny. Je též autorem několika povídkových knih a dvou knih o víně. Napsal scénář pro stejnojmennou filmovou adaptaci románu Zářivá světla velkoměsta a je spoluautorem scénáře televizního filmu Gia o životě americké supermodelky, v němž hlavní roli ztvárnila Angelina Jolie. Pravidelně také přispívá do New York Magazine, Guardian Weekly a do Corriere Della Serra. V 80. letech ho jeden kritik označil za „kokainového prozaika“. Mc Inerney ve svých novelách popisuje šílený svět newyorských nočních klubů té doby s řadou odkazů právě na „bílý prášek“. Jay McInerney se narodil v Hartfordu v Connecticutu. Jeho otec byl viceprezidentem obchodní společnosti, matka v domácnosti. Část svého dětství strávil v Evropě. Již v mládí se rozhodl, že stane spisovatelem. V roce 1976, po ukončení humanitních studií na prestižní škole Williams College v Massachusetts, nakrátko zakotvil v časopise New Yorker. Jelikož však v psaní knihy nijak nepokročil, přestěhoval se z New Yorku do města Syracuse, aby na tamější univerzitě studoval tvůrčí psaní pod vedením romanopisce Raymonda Carvera. Aby si vydělal na studia, pracoval jako příručí v obchodě s vínem. Tam získal první zkušenosti, jež později využil při psaní sloupků o víně pro časopis House & Garden. Hned jeho první román Zářivá světla velkoměsta, který vyšel v roce 1984, mu získal slávu. Celkem se prodalo přes milion výtisků a kniha se dočkala i filmového zpracování. Po něm následovalo v rychlém sledu pět dalších románů Ransom, To už je život, Brightness Falls, The Last of the Savages a Modelové chování, z nichž u nás vyšly tři. Jeho román To už je život z roku 1988 „je svéráznou knihou už z toho důvodu, že ji sice napsal muž...
Více od autora
Jasmina Trifoni (5)
Jasmina Trifoni je italská novinářka a publicistka, která se specializuje se na turistiku, etnickou kulturu Indie, Asie a Středního východu. Deset let pracovala pro italský časopis Meridiani o cestování a nyní píše pro přední italské časopisy s podobnou tematikou. Je též autorkou knih Tesori dell'Arte , Santuari della Natura . Je též autorkou série knih věnovaným Seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Více od autora
Jaroslava Timková (3)
Zkušená vydavatelka, promotérka, publicistka a novinářka s dvacetiletou zkušeností z oboru, která absolvovala stovky rozhovorů a umí se skvěle ptát.
Více od autora
Jaroslava Schlegelová (6)
Narozena 21.2.1955 v Kolíně. Filozofka. Zaměřena na dějiny a didaktiku filozofie a etiky. Publikace v oboru, středoškolské učebnice.
Více od autora
Jaroslav Zhouf (6)
doc. RNDr. Jaroslav Zhouf, Ph. D. Docent Katedry aplikované matematiky Fakulty informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze
Více od autora
Jaroslav Wykrent (4)
Jaroslav Wykrent je český hudebník, zpěvák a skladatel, známý především svou tvorbou z 80. a 90. let 20. století. V jeho hudebním stylu se často mísí prvky popu, rocku a jazzu, což odráží rozmanité vlivy české hudební scény. Wykrent je uznáván pro svůj osobitý hlas a schopnost vytvářet melodické skladby, které mají ohlas u širokého publika. V průběhu let přispěl do českého hudebního průmyslu nejen jako sólový umělec, ale také spoluprací s dalšími hudebníky a kapelami. Jeho tvorba je stále oslavována fanoušky, kteří oceňují jeho přínos české hudbě.
Více od autora
Jaroslav Vojtěch (6)
Narozen 3.3.1922 v Jaroměři, zemřel 17.9.2003. PhDr., redaktor, anekdoty, překlad z ruštiny.
Více od autora
Jaroslav Veteška (8)
Dr. Veteška patří u nás k velmi fundovaným odborníkům v oblasti andragogiky a řízení lidských zdrojů. Jeho práce týkající se kompetencí ve vzdělávání patří ke špičkovým dílům v oboru. Toto nové dílo lze přiřadit k probíhající diskusi o kompetencích v e vzdělávací oblasti i v oblasti intervence do lidských zdrojů v podnicích a organizacích Velmi správně je v práci charakterizována kontextuální specifičnost významu pojmu kompetence v různých etapách lidského života... Autor velmi přesvědčivě ukazu je, že kompetence mohou být získávány a ovlivňovány prostřednictvím vnějších intervencí do lidských zdrojů. doc. PhDr. Jaroslav Mužík, DrSc.Katedra andragogiky a personálního řízeníFilozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze Akcent, který autor k lade nejen na edukační, ale rovněž na sociální rozměr daného konceptu, činí z posuzované odborné publikace nejkomplexnější zdroj poznatků určený nejen pro pedagogické pracovníky, andragogy různé profilace, ale zároveň též pro studenty i praktiky obor ů personální řízení, respektive řízení či rozvoj lidských zdrojů Zvláště pozitivně hodnotím autorův soustavný zájem o deskripci a analýzu změn v paradigmatech počátečního i dalšího vzdělávání a jejich reflexi ve vlastní vědecko-výzkumné činnosti, je jíž závěry jsou v textu rovněž uvedeny a vhodně tak doplňují další statistická data, týkající se jak účasti na vzdělávání zvláště u dospělé populace, tak obecnějších požadavků na výsledky učení... PhDr. Michaela Tureckiová, CSc.Katedra andragogiky a personálního řízeníFilozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze Publikace se teoreticky a metodologicky zabývá významným fenoménem přelomu 20. a 21. století klíčovými kompetencemi v kontextu sociálních a hospodářských změn. Autor dává uvedené ko mpetenční pojetí do širších edukačních souvislostí, a to vždy se stálým zřetelem k možnostem aplikace do různých společenských oblastí, zejména pak do vzdělávání, rozvoje a řízení lidských zdrojů prof. PhDr. Alena Vališová, CSc.Katedra věd o výc...
Více od autora
Jaroslav Veselý (7)
Prof. MUDr. CSc. Lékař . Autor publikací v oboru, zaměřen na biofyziku a biochemii.
Více od autora
Jaroslav Vácha (2)
Narozen 11.2.1921 v Nových Hradech. PhDr., překlad sociologické literatury, překlady z němčiny, francouzštiny a angličtiny, cestopis o Španělsku, prózy.
Více od autora
Jaroslav Švec (1)
Jaroslav Švec, je bývalý český zápasník–judista. V české seniorské reprezentaci působil v letech 1997-2004 v polostřední váze do 81 kg. V roce 2000 a v roce 2004 se neúspěšně pokoušel kvalifikovat na letní olympijské hry. Jeho největším mezinárodním úspěchem v judu jsou dvě bronzové medaile z Akademického mistrovství světa v roce 1998 a z Letní univerziády v Pekingu v roce 2001. Třikrát startoval na seniorském mistrovství Evropy, nakonec bez umístění. Po skončení sportovní kariéry v roce 2004 se věnuje trenérské práci. Působí v Brně jako trenér Sportovního centra mládeže . Byl u začátku sportovní kariéry Lukáše Krpálka.
Více od autora
Jaroslav Šůla (6)
Jaroslav Šula je český politik, bývalý senátor za obvod č. 67 – Nový Jičín, zastupitel Kopřivnice a člen KDU-ČSL. V letech 1967-1973 vystudoval obor dopravní stroje a manipulační zařízení na Fakultě strojní Vysokého učení technického v Brně. V letech 1973-1990 pracoval v Tatře Kopřivnice. V letech 1990-1994 byl poprvé zvolen místostarostou města Kopřivnice, od roku 1994 před vstupem do senátu pracoval jako vedoucí odboru sociální péče, zdravotnictví a bytového hospodářství Městského úřadu Kopřivnice. Po konci v senátu pracoval 7 let jako ředitel Domova Hortensie, v roce 2011 nahradil zesnulého Aloise Janka na postu místostarosty města Kopřivnice, na tomto postu zůstal až do konce volebního období v roce 2014. Je ženatý, má tři syny a dvě dcery. Členem ČSL se stal v roce 1984. V letech 1990 – 2014 zasedal v zastupitelstvu města Kopřivnice, v letech 1990-1994 a 2011-2014 byl také místostarostou. Ve volbách 1998 se stal členem horní komory českého parlamentu, přestože jej v prvním kole porazil občanský demokrat Milan Šturm v poměru 24,90 % ku 22,67 % hlasů. Ve druhém kole ovšem Šula obdržel 55,52 % hlasů a byl zvolen senátorem. V senátu se věnoval činnosti v Ústavně-právním výboru, kde v letech 2000-2002 vykonával post místopředsedy. V letech 1998-2000 zastával funkci místopředsedy senátorského klubu KDU-ČSL. V období 2002-2004 působil jako místopředseda Ústavně-právního výboru. Ve volbách 2004 svůj mandát obhajoval, ovšem v obou kolech jej porazil občanský demokrat Milan Bureš. Ve volbách 2010 neúspěšně kandidoval do senátu za obvod č. 67 – Nový Jičín, když se ziskem 10,72 % hlasů obsadil 6. místo.
Více od autora
Jaroslav Spurný (5)
Jaroslav Spurný je český investigativní novinář. Střední průmyslovou školu v Břeclavi opustil krátce před maturitou, přičemž vedení školy písemně spravil o tom, že se tak děje z důvodu porušování lidských práv ve škole. V roce 1983 podepsal Chartu 77. V roce 1990 spoluzakládal týdeník Respekt, kde pracuje dosud. Zabývá se kontroverzními tématy jako je StB, tunelování nebo korupce. V roce 2002 vydal knihu Česká kocovina. V roce 2018 mu vyšly další dvě knihy - první je knižní rozhovor s dlouholetým členem zpravodajské komunity Karlem Randákem s názvem Nepohodlný agent , druhá - Jací jsme dnes, s podtitulem Česko od roku 1989 očima investigativního novináře - vydalo nakladatelství Torst. Jaroslav Spurný je držitelem prestižní novinářské ceny Karla Havlíčka Borovského za rok 2004. V roce 2012 byl Sdružením Ferdinanda Peroutky vyznamenán Cenou Ferdinanda Peroutky pro nejlepšího novináře za rok 2011. Je také držitelem Novinářské ceny 2011 udělované nadací Open Society Fund, a to v kategorie psané žurnalistiky "Nejlepší investigativně-analytický příspěvek" za článek "Zničte dokument číslo 1439". V roce 2017 dostal osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Je ženatý, má tři děti.
Více od autora
Jaroslav Skrbek (4)
Jaroslav Skrbek byl český grafik a malíř. Jaroslav Skrbek byl jediným synem truhláře a textilní dělnice. Dětství prožil převážně ve Vysokém nad Jizerou. Po absolvování jičínské reálky studoval v letech 1907-1909 na Uměleckoprůmyslové škole u prof. Emanuela Dítěte, poté do roku 1910 u Maxmiliána Pirnera a v letech 1910-1913 na Akademii výtvarných umění v Praze v grafické speciálce prof. Maxe Švabinského. Od roku 1913 byl členem Jednoty umělců výtvarných. Během studií byl nucen si přivydělávat a po skončení školy se stal středoškolským profesorem kreslení v Praze. V letech 1933-1935 měl souborné výstavy svých leptů a akvarelů v Topičově salonu v Praze. V létě často pobýval v rodném Podkrkonoší. Podnikl několik zahraničních cest na kterých zachytil Paříž, Istanbul, Balkán, Amsterdam a venkov v Holandsku. Tvořil lepty a litografie menších formátů s pražskými motivy a zaznamenával krajiny na svých cestách do ciziny. Část jeho díla je věnována horským vlastencům a národním buditelům v Podkrkonoší. Jeho grafické listy se vyznačují dokonalým řemeslným provedením. Všestranný Skrbek v leptech téměř nepracoval s konturami. Vše podřizoval hře světla a stínu. Naopak kresby vynikají pevnou linkou a v akvarely jednoznačně definovanými barevnými plochami. Soubory jeho pražských vedut vlastní domácí galerie a muzea i významné zahraniční sbírky. Velký soubor jeho grafických listů má ve sbírkách Památník národního písemnictví.
Více od autora
Jaroslav Sedláček (8)
Narozen 1942. Doc., Ing., CSc., VŠ pedagog, vyučuje finanční účetnictví, auditing, publikace v oboru.
Více od autora
Jaroslav Průcha (5)
Narozen 24. 4. 1898 ve Skvrňanech u Plzně, zemřel 25. 4. 1963 v Praze. Herec, režisér, dramatik, autor pamětí.
Více od autora
Jaroslav Petrů (5)
Narozen 27. 4. 1930 v Duchcově, zemřel 24. 9. 2006. Historik umění, památkář, vlastivědné a historické práce o památkách, převážně jihozápadní Moravy.
Více od autora
Jaroslav Pecháček (6)
Narozen 11.4.1909 v Praze, zemřel 22.3.1984 v Praze. Akademický malíř, beletrista.
Více od autora
Jaroslav Pavelka (7)
Jaroslav Pavelka je český hokejový brankář, a bývalý mládežnický reprezentant. Svoji hokejovou kariéru začal v Tamboru Dvůr Králové nad Labem. V průběhu mládeže zamířil do týmu HC VČE Hradec Králové, kde v sezoně 2010/11 ve věku 17 let poprvé chytal za A-mužstvo tehdy působící v první lize a zároveň formou střídavých startů pomáhal klubu TJ SC Kolín ze třetí nejvyšší soutěže. V roce 2011 odešel do zámoří a nastupoval v juniorské OHL za kanadské týmy Niagara IceDogs, se kterým vybojoval v ročníku 2011/12 ligové stříbro, a Windsor Spitfires. V červenci 2013 zamířil na zkoušku zpět do Hradce Králové, kde uspěl a po podpisu smlouvy doplnil v extraligovém mužstvu tehdejší brankářskou dvojici Ondřej Kacetl - Pavel Kantor. Krátce po svém příchodu si s klubem zahrál na turnaji European Trophy 2013 v severní divizi, kde Hradec skončil v konfrontaci s týmy Luleå HF , EC Red Bull Salzburg , HC Škoda Plzeň, HC Kometa Brno, Kärpät Oulu , Hamburg Freezers a Eisbären Berlín na osmém nepostupovém místě. V Hradci vykonával převážně pozici třetího brankáře a kvůli většímu hernímu vytížení nastupoval za Stadion Vrchlabí či Stadion Litoměřice. Svůj první zápas za Hradec Králové v nejvyšší soutěži odchytal v říjnu 2014 proti mužstvu HC Oceláři Třinec. 9. března 2015 královéhradecké vedení využilo předkupní právo a prodloužilo s Pavelkou kontrakt. V ročníku 2016/17 se částečně podílel na historickému úspěchu Hradce, se kterým získal v lize bronzovou medaili. Jaroslav Pavelka je bývalý mládežnický reprezentant České republiky, nastupoval postupně za výběry do 16, 17, 18 a 20 let. S reprezentací U18 se představil v roce 2011 na Mistrovství světa do 18 let v Německu.
Více od autora
Jaroslav Paur (5)
Jaroslav Paur byl český malíř období civilismu, realismu a abstrakce. Narodil se do hornické rodiny v Dubí u Kladna. Od mládí se vedle malířství intenzivně zabýval astronomií. Tento zájem ovlivnil i jeho tvorbu. Během druhé světové války studoval na Ukrajinské akademii v Praze , souběžně navštěvoval kurzy kresby u prof. Miloše Maliny . Roku 1945 byl přijat rovnou do třetího ročníku malířského ateliéru prof. Jakuba Obrovského na Akademii výtvarných umění v Praze, kde absolvoval roku 1949. Ještě jako student byl roku 1946 přijat za člena SVU Mánes. Žil a tvořil nejprve na Kladně, roku 1963 se usadil v Praze, kde také roku 1987 zemřel. Jaroslav Paur byl výrazným představitelem umělecké generace, kterou zásadně ovlivnila 2. světová válka. I když se svou civilizační tematikou blížil např. Skupině 42, stál mimo jakákoliv umělecká uskupení a tvořil jako solitér. Jeho primární obrazotvornost formovala industriální estetika rodného kladenska a obecně městský prostor, který se následně stal jeho erbovním tématem. Jeho tíživě melancholické obrazy ze 40. let svědčí o sklonu k citlivému zpředmětňování romantických představ. Trvalé pronikání smyslu pro skutečnost se snovou představivostí – základní princip malířovy celoživotní tvorby – se prvně projevil v cyklu Imaginativní krajiny. Důležitým pro něj byl také námět suchých květin, které mu sloužily jako symbolické podobenství života za války. Ve 40. letech namaloval také řadu figurálních kompozic, z nichž mnohé vykazují vliv syntetického kubismu. Roku 1946 odjel na studijní pobyt do Varšavy. Pod dojmem rozbombardovaného města, které pomalu začínalo povstávat z trosek, vytvořil mezi lety 1946–48 soubor kreseb a olejomaleb Varšava 1946, za nějž byl roku 1949 vyznamenán polským rytířským řádem Polonia restituta. Paralelně vytvářel obrazy v duchu civilistní městské poetiky (např. cyklus Výkladních skříní či ...
Více od autora
Jaroslav Netolička (4)
První příspěvky otiskl v čas. Bezpečnost , další v Ostravsko-karvinském horníku, Ostravském večerníku, Kriminalistickém sb. aj. Ve své beletristické práci vychází N. z celoživotní zkušenosti kriminalisty. Jeho prvotina zachycuje kolektiv Bezpečnosti na Ostravsku v zápase se skupinou vykradačů. V další knize se autor vrátil do doby, kdy se v boji proti banderovským tlupám formoval Sbor národní bezpečnosti. Obě knihy se vyznačují úsilím o psychologickou analýzu různorodých postav, jejich vývoje i vzájemných vztahů. N. vypráví střídmým věcným slohem a se zřetelnou tendencí výchovnou.
Více od autora
Jaroslav Němec (5)
Narozen 25. 4. 1932 v Dolním Němčí, zemřel 17. 3. 2012 v Olomouci. Biskupský vikář pro svatořečení, monsignor, profesor církevních dějin, papežský prelát. Monografie Dolní Němčí: od historie k současnosti.
Více od autora
Jaroslav Moravec (13)
Narozen 2. 5. 1917 v Praze, zemřel 26. 2. 1954 tamtéž. Autor písňových textů, příležitostný hudební skladatel, též autor pohádek a rozhlasových her.
Více od autora
Jaroslav Mathon (5)
Narozen 8.3.1867 v Brně, zemřel 13.6.1953 v Kroměříži. MUDr., práce z dějin výtvarného umění.
Více od autora
Jaroslav Macek (5)
Jaroslav Macek byl český archivář, historik a kancléř litoměřického biskupství . Byl ženatý, měl dvě děti. Jaroslav Macek pocházel z katolické učitelské rodiny. Studoval nejprve na gymnáziu v Litoměřicích , po Mnichovské dohodě pak celá rodina uprchla před nacistickým záborem. Studium ukončil maturitou na gymnáziu v Chrudimi v roce 1944. Během války byl totálně nasazen. Stal se aktivním účastníkem protinacistického odboje a obdržel vyznamenání "Za zásluhy I. stupně". V roce 1945 zahájil studium oborů dějepis–zeměpis na Karlově univerzitě a současně se nechal zaměstnat jako pomocná vědecká síla v Historickém ústavu Akademie věd v Praze. Nakonec nepromoval v roce 1948, ale bývá mu omylem uváděn titul PhDr., kterého však nedosáhl. Nikoli v letech 1946–1950, ale až v letech 1947–1950 studoval na Státní archivní škole v Praze. Jaroslav Macek se zaměřoval na české církevní dějiny a byl úzkým spolupracovníkem jak biskupa Webera, tak později biskupa Trochty, s nímž spolupracoval i na výchově katolických vysokoškolských skautů. Na žádost biskupa Webera spravoval biskupský archiv, knihovnu a památky . V této funkci zůstal i za biskupa Trochty, s nímž úzce spolupracoval jak před jeho zatčením v roce 1953, tak i po jeho návratu v roce 1968. Výzkumu v církevních archivech se věnoval od roku 1945, z pověření Historického ústavu cestoval do Vatikánu za účelem přípravy dalšího svazku Monumenta Vaticana. Po roce 1948 musel odejít z Prahy a delší dobu pracoval v litoměřickém krajském archivu. Z něj musel odejít v roce 1968 pro svou spolupráci s Trochtou. Ve svazcích StB je veden jako agent pod krycím jménem „Dobroslav“. V 1990 ho biskup Koukl pověřil správou knihovny, archivu a uměleckých sbírek a v roce 1993 jej jmenoval kancléřem litoměřické diecéze. Přednášel současně dějiny a církevní dějiny na teologické fakultě a pozd...
Více od autora
Jaroslav Krejčí (6)
Jaroslav Krejčí byl československý právník a politik, druhý předseda československého ústavního soudu a později předseda protektorátní vlády. Absolvoval gymnázium v Uherském Hradišti a poté Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde roku 1916 získal titul doktora práv. V letech 1918 až 1920 působil na zemské politické správě v Brně, později jako vrchní odborový rada v prezidiu ministerské rady v Praze. Od roku 1921 až do roku 1938 byl činný jako tajemník ústavního soudu. Roku 1928 se stal členem českého zemského zastupitelstva, roku 1936 zástupcem prezidia ministerské rady v Právní radě. Téhož roku se stal na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně soukromým docentem pro obor ústavního práva, o dva roky později byl jmenován mimořádným profesorem. Ve své době patřil k nejuznávanějším československým odborníkům na ústavní právo, patřil mezi stoupence brněnské právní školy. Ve svých dílech se zaměřoval na vztahy jednotlivých státních mocí, zvláště reflektoval postavení ústavního soudu, postupně však rezignoval na čistý konstitucionalismus a obhajoval zmocňovací zákony přenášející pravomoci parlamentu na vládu. Za druhé republiky působil v období od 1. prosince 1938 do 15. března 1939 jako ministr spravedlnosti ve vládě Rudolfa Berana. Současně působil, byť jen krátce, též jako předseda ústavního soudu. Funkci ministra spravedlnosti zastával i za protektorátu v Beranově druhé vládě a ve vládě Aloise Eliáše . Kromě toho přechodně působil v čele ministerstva zemědělství a jako místopředseda vlády. V období od 19. ledna 1942 do 19. ledna 1945 působil již jako předseda protektorátní vlády. Zároveň nadále zastával i funkci ministra spravedlnosti. Obdržel protektorátní vyznamenání – Svatováclavskou orlici I. stupně se zlatým věncem. Patřil k přátelům prezidenta Emila Háchy, který Krejčího ve své politické závěti z roku ...
Více od autora
Jaroslav Kovanda (7)
Narozen 26. 2. 1941 ve Zlíně. Výtvarník, sochař, malíř, typograf, básník a prozaik, publicista, vydavatel poetického magazínu, regionální literatura Zlínska.
Více od autora
Jaroslav Kos (6)
Jaroslav Kos byl český lékař a anatom, zakladatel anatomického ústavu na Lékařské fakultě UK v Plzni a jeho přednosta v letech 1947 až 1983. Většinu své kariéry působil v Plzni, kde kromě výuky a řízení fakulty vydal desítky odborných článků a publikací. Sklonek života trávil v janovském sanatoriu nedaleko Plzně. Narodil se dne 5. listopadu 1917 v Dobré Vodě u Pelhřimova jako deváté z deseti dětí drobného rolníka. Jeho otec, vyučený obuvník, hospodařil na tříhektarové chalupě. Pět sourozenců zemřelo již v kojeneckém věku. Dvě sestry po vychození obecné školy odešly do služby, jeden bratr se vyučil truhlářem a druhý zůstal na chalupě. Po vychození pěti oddělení obecné dvoutřídky v Dobré Vodě šel studovat do Pelhřimova. Na reálném gymnáziu studoval v letech 1928 až 1936 a 9. června 1936 zde s vyznamenáním maturoval. Po maturitě poslal žádost o studium medicíny do Hlávkových kolejí v Praze a v září 1936 byl přijat a stal se medikem na Lékařské fakultě UK v Praze a chovancem Hlávkových studentských kolejí. Život v Hlávkových kolejích v Praze, kde byl jako medik ubytován mezi říjnem 1936 a 17. listopadem 1939, popisuje podrobně ve svých vzpomínkách a v četných článcích o Hlávkově nadaci. Již od počátku studia měl hluboký zájem o anatomii, kterou tehdy přednášel profesor MUDr. Karel Weigner a později profesor MUDr. Ladislav Borovanský, u něhož taky s výborným prospěchem složil rigorózum. 1. září 1939 vypukla druhá světová válka. Kvůli tomu odešel k bratrovi na Buštěhrad a přihlásil se jako učedník na truhláře. Po vánocích se mu podařilo získat místo u městského úřadu v Pardubicích v oddělení potravinových lístků a po roce, v únoru 1941, začal sbírat žlázy s vnitřní sekrecí na jatkách v Pardubicích pro potřeby farmaceutického průmyslu, což trvalo až do konce války. V Pardubicích se také 6. září 1941 oženil a 15. června 1944 se mu tam narodil syn. Po 2. světové válce mu nabídnul profesor Borovanský místo výp...
Více od autora
Jaroslav Janů (5)
Narozen 1.5.1908 v Říčanech u Prahy, zemřel 28.7.1969 na Dobříši. PhDr., docent české a slovenské literatury, práce z oboru, překlady z němčiny a z francouzštiny.
Více od autora
Jaroslav Hůlka (7)
Jaroslav Hůlka je bývalý český fotbalista, záložník. Obounohý střední záložník a exekutor přímých kopů. Začínal v RH Pardubice, na vojně hrál za VTJ Písek. Po vojně, i když měl nabídky z Plzně a Chomutova, přestoupil do bližšího Spartaku Hradec Králové, který právě postoupil do ligy. Společně s Fingerem, Koutem a Zemanem se stal letní posilou Hradce. V první ligové sezóně nastoupil ve 13 utkáních a dal 2 góly. Hradec sestoupil a do ligy se vrátil až v roce 1980, kdy byli jeho spoluhráči mj. Jan Rolko, Jaroslav Mudruňka, Milan Šmolka, Zdeněk Votruba a další. Ve druhé ligové sezóně odehrál všech 30 utkání a dal 4 góly. Celkem v československé lize nastoupil ve dvou ligových sezónách ve 43 utkáních a dal 6 gólů, za Hradec odehrál celkem v první, druhé i třetí lize 276 mistrovských utkání a dal 35 gólů. V Hradci skončil v roce 1984 a přestoupil společně s Fingerem a Mudruňkou do Jiskry Ústí nad Orlicí. Později hrál na regionální úrovni za Kunvald, Hoříněves, Hořice, Smiřice a Rasošky. Definitivně ukončil aktivní kariéru ve svých 49 letech v roce 2000.
Více od autora
Jaroslav Hořejší (7)
Narozen 4.9.1905 v Trhové Kamenici u Chrudimi, zemřel 24.11.1997. Prof., DRSc., vysokoškolský profesor, internista, biochemik, práce z oboru.
Více od autora
Jaroslav Hofmann (4)
RNDr. Jaroslav Hofmann se narodil 23. 4. 1961 v Praze, kde také vystudoval biologii na přírodovědecké fakultě UK. Pět let pracoval v základním výzkumu v tehdejší Československé akademii věd, od roku 1990 působí pracovně střídavě či najednou ve dvou oblastech – v oblasti redakčně-editorské a v cestovním ruchu. Kromě toho je od poloviny 80. let aktivní jako publicista, fotograf, lektor a překladatel, procestoval na 50 zemí pěti kontinentů. Většinu svých aktivit propojil ve svém aktuálním zaměstnání – od roku 2006 je odpovědným redaktorem cestopisného měsíčníku Země světa.
Více od autora
Jaroslav Franěk (7)
Narozen 1900, zemřel 2.11.1960. Filatelista, významný znalec čs. známek z let 1918-1939, autor a vydavatel časopisu čs. sběratelů Tribuna Filatelistů , autor odborných článků a filatelistické literatury, spoluautor filatelistických katalogů.
Více od autora
Jaroslav Cesar (6)
Narodil se 28. června 1927 v Drysicích u Vyškova. Zemřel 21. května 2014. Po studiích na Vysoké škole politických a hospodářských věd se stal vědeckým pracovníkem Historického ústavu ČSAV. Publikoval práci o stávkovém hnutí zemědělského dělnictva za uskutečnění pozemkové reformy po první světové válce. Později se věnoval hlavně studiu německé otázky v ČSR mezi oběma světovými válkami. Od roku 1962 byl vědeckým sekretářem Historického ústavu. Se svým kolegou z Historického ústavu Bohumilem Černým společně napsali několik knih, např. Nacismus a Třetí říše , Od sudetoněmeckého separatismu k plánům odvety nebo Politika německých buržoazních stran v Československu v letech 1918-1938 .
Více od autora
Jaroslav Blažke (6)
Jaroslav Blažke je literární historik a kritik, autor učebnic literatury, překladatel. Po maturitě na jedenáctileté střední škole v Brně v roce 1956 a po ukončení dvouleté Vyšší školy pedagogické v Brně vystudoval v roce 1962 češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Po absolvování učil na středních školách a učilištích, pracoval jako stavební dělník. Po roce 1989 krátce působil jako metodik pro výuku češtiny v Krajském pedagogickém ústavu v Brně a jako krajský inspektor, následně až do důchodu učil češtinu na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně. Společně s manželkou Marií Blažkovou podepsali v březnu 1977 Chartu 77, podíleli se na výrobě samizdatové literatury a pořádání bytových seminářů zahraničních lektorů Husovy nadace. Tuto činnost organizovali jejich přátelé Jana a Milan Jelínkovi . Autorských čtení se účastnili spisovatelé Milan Uhde, Jan Trefulka, Ludvík Vaculík, Karel Pecka, Lenka Procházková aj., Debatní večer Václava Havla po jeho propuštění z vězení v roce 1989 zprostředkoval Petr Oslzlý. Literární recenze publikoval v samizdatových časopisech Obsah a Host, politické karikatury v periodiku Alternative. Periodikum Alternative vycházelo v Paříži a jeho karikatury na téma Rudá hvězda zde uveřejnil filozof Bernard Fabre. Jeho pohádky vyšly v ineditním sborníku k narozeninám Jana Trefulky. Je autorem brožury pro výchovu filmového diváka. Pro samizdat přeložil z ruštiny knihu matematika a filozofa Alexandra Zinovjeva Zející výšiny a z angličtiny Farmu zvířat George Orwella. Po roce 1989 publikoval své recenze a studie v Učitelských novinách, Literárních novinách, v časopise Český jazyk a literatura aj. Působil v redakční radě Radia Proglas, připravoval pořad Knihovnička a načítal texty pro Čtení na pokračování a Bibli v liturgii. Uspořádal třísvazkovou antologii Čtení z historie literatury české i světové . Je autorem učebnicového cyklu K...
Více od autora
Jaroslav Blahoš (6)
Jaroslav Blahoš byl český endokrinolog a osteolog specializovaný zejména na kostní a kloubní problematiku a metabolismus kyseliny močové. Od září 1990 do ledna 2015 byl předsedou České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, následně se stal jejím čestným předsedou. V letech 1999–2001 byl prezidentem Světové lékařské asociace. Předci přišli na české území v 15. století z Řecka. Původní příjmení znělo „Vlachos“, od něhož je odvozeno Blahoš. Otec byl advokát, který nesměl po Únoru 1948 svou praxi vykonávat. Měl mladší sestru Marcelu, která v roce 1965 emigrovala do Rakouska. Vystudoval gymnázium ve Strakonicích. Poté pokračoval všeobecným lékařstvím na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, kde promoval v roce 1955 s vyznamenáním. Na pražskou lékařskou fakultu jej odmítli přijmout pro špatný kádrový profil. S první manželkou Arankou Blahošovou měl syna Jaroslava Blahoše , lékaře specializujícího se v neurovědách. Po rozvodu se v roce 1970 podruhé oženil s Italkou Simonettou, se kterou měl syna Daniela Blahoše. Hovořil anglicky, španělsky, francouzsky a německy. Zajímal se o srovnávací lingvistiku a literární historii. Během dvouletého pobytu v Etiopii se zabýval i někdejším tamním pobytem Arthura Rimbauda a publikoval o něm několik prací. V letech 1955–1956 začínal jako lékař ve Františkových Lázních. Již na vysoké škole spolupracoval na výzkumu v oboru revmatologie. V letech 1958–1968 pracoval ve Výzkumném endokrinologickém ústavu v Praze. V letech 1968 a 1969 pracoval na endokrinologické klinice nemocnice Beaujon v Paříži. Dva roky působil též v Hararu v Etiopii, v letech 1977 až 1988 byl na kratších studijních pobytech na dalších místech . Krátkou dobu působil jako lékař-konzultant pro leteckou společnost Air France. Od roku 1969 působil na interní klinice Fakulty dětského lékařství UK ve fakultní nemocnici Pod Petřínem až do zrušen...
Více od autora
Jaroslav Beneš (3)
Narozen 12.11.1929 v Počátkách. RNDr. CSc., docent analytické chemie, práce o radioaktivitě.
Více od autora
Jaroslav Benada (6)
Narozen 13. 3. 1928 v Mikulčicích, zemřel 2. 2. 2022 v Kroměříži. Doc., Ing., Dr., CSc., výzkumný pracovník, autor prací z oboru agronomie, fytopatologie a ochrany rostlin.
Více od autora
Jaromír Tůma (4)
Jaromír Tůma je český hudební publicista, dramaturg a moderátor. Po absolvování mělnického gymnázia roku 1964 pokračoval studiem ekonomiky zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze, ze které odešel ve 4. ročníku v roce 1968. Část obsahu diplomové práce na téma Hit-Parades, charts, žebříčky přesto uveřejnil ve sborníku Taneční hudba a jazz 1968–69 . Od roku 1965 se zaměřuje na publicistiku, působil v časopisech Melodie, později Mladý svět , jako dramaturg spolupracoval na pražských beatových festivalech, uváděl pořady v Československém rozhlase i televizi a působil v Supraphonu. Na singlech se objevoval také v pozici rapera a do roku 1991 pracoval jako diskžokej. V letech 1991–1993 zastával post šéfredaktora časopisu Melodie, od září 1993 pak šéfdramaturga hudebních pořadů na TV Nova, v letech 1995–2002 byl zaměstnán v české mutaci Playboye, poté přispíval do různých periodik, mimo jiné byl redaktorem TEP regionu. V současné době moderuje pořad Větrník na Radiu Beat. Od roku 2017 byl editorem almanachu Rock History, za kterým stojí stejný vydavatel, jako za časopisem Rock & All. Jeho bratr je lékař, profesor Stanislav Tůma, působící na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Více od autora
Jaromír Strejček (5)
Narozen 9.10.1925, zemřel 14. 2. 2019. RNDr., CSc., entomolog. Práce z oboru.
Více od autora
Jaromír Staněk (5)
Činný kolem roku 1930 jako redaktor Románové knihovny Lucerny. Též autor zde publikovaných nenáročných sci-fi a špionážních románů.
Více od autora
Jaromír Krejčí (5)
Jaromír Krejčí je egyptolog s archeologickou praxí v Egyptě. Dlouhodobě se specializuje na řešení otázek egyptské archeologie a dějin 3. a 2. tis. př. Kr., obecně se zabývá i vývojem egyptské architektury, především monumentální architektury, a možnostmi jejích trojrozměrných počítačových rekonstrukcí. Na archeologických výzkumech v EAR se pravidelně podílí od r. 1991, zabývá se především výzkumem staveb na královském pohřebišti v Abúsíru a možnostmi sanace archeologických památek.
Více od autora
Jaromír Kovařík (6)
Narozen 24. 9. 1926 v Olomouci, zemřel 21. 1. 2013 v Pardubicích. Doc., MUDr., CSc., neurolog, propagátor myslivosti, práce z oboru lékařství o myslivosti.
Více od autora
Jaromír Jirsa (8)
Narozen 5.5.1966 v Praze. Civilní soudce, práce z civilního práva procesního a hmotného, rodinného práva, organizace a řízení soudů.
Více od autora
Jaromír Janka (5)
Narozen 19.8.1908 v Praze, zemřel 29.1.1976 v Praze. RNDr. CSc., profesor katedry zeměpisu a geologie, zeměpisné práce.
Více od autora
Jaromír Adamec (5)
Narozen 1953. Stojní inženýr, působil na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava. Autor odborné literatury o kontrolních, diagnostických a programovacích systémech při obrábění strojů.
Více od autora
Jarmila Repovská (5)
"Darmo sa pokúšam pochopiť, prečo keď o niekom píšu, začínajú takmer vždy rokom jeho narodenia. Doteraz mi to síce nie je jasné, ale dobre: narodila som sa 3. 7. 1964 v Košiciach a aj v týchto dňoch ma nájdete práve tam. Pred niekoľkými rokmi som mala zaujímavý zážitok. Známa košická numerologička mi pozrela do dlane a vykríkla: „Panebože, veď vy máte určené písať. Všetko, čo prežívate, i to, čím sa živíte, je len príprava na to, čo má prísť...“ Prekvapila ma, pretože o tomto mojom sne nevedel nik. Tak som sa teda pripravovala – ako redaktorka, televízna moderátorka, ako píšuca redaktorka v košickom denníku aj ako rozhlasová moderátorka. Napokon som si pred rokom povedala – stačí. Sadla som si k svojmu notebooku a napísala knihu, ktorú máte práve v rukách.
Více od autora
Jarmila Novotná (5)
Narozena 21.3.1951.Fyzioterapeutka, vyučuje metodu Mojžíšové na FTVS UK v Praze, články a publikace z oboru.
Více od autora
Jarmila Brožovská (4)
Narozena 3.10.1927 v Praze, zemřela 27.6.1994. PhDr., hudební kritička, práce z oboru.
Více od autora