Všichni Autoři a témata

Helena Riasnická (1)

Helena Reich (1)

Helena Reich se narodila roku 1965 v západních Čechách. Jako čtyřletá odešla s rodiči do Německa. Po studiu politologie, amerikanistiky a historie pracovala nejprve jako novinářka, m.j. pro Süddeutsche Zeitung, The Prague Post, Vital a natur&kosmos. Poté působila jako klasická homeopatka. V roce 2008 vydala svůj první kriminální román Nasses Grab náaledovali další dvě volná pokračování.Po Mnichově, Bonnu, Berlíně a Praze dnes žije i s rodinou ve Stuttgartu.

Helena Rašková (1)

Helena Rašková, rodným jménem Helena Hellerová , byla česká farmakoložka. Během druhé světové války pracovala u farmaceutické firmy Fragner, zde působila také jako lékařka. V roce 1945 společně se svým manželem prof. MUDr. Karlem Raškou, DrSc., velmi aktivně pomáhala likvidovat epidemii skvrnitého tyfu v Malé pevnosti v Terezíně. V této věci osobně jednala přímo s velitelem Rudé armády maršálem Pavlem Semjonovičem Rybalkem. Po válce absolvovala stáž na Oxfordské univerzitě a stala se vysokoškolskou učitelkou na Univerzitě Karlově v Praze. Zasloužila se o vznik Světové unie farmakologických společností, kde posléze zastávala funkci místopředsedkyně této organizace. Od roku 1955 pracovala ve funkci ředitelky Farmakologického ústavu Fakulty dětského lékařství, v roce 1957 byla jmenována profesorkou farmakologie. Po roce 1968 byla politicky perzekvována a své povolání nemohla vykonávat, pracovala v oboru veterinární farmakologie. Byla předsedkyní České farmakologické společnosti, součásti Purkyňovy lékařské společnosti a čestnou předsedkyni nynější České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii.

Helena Pullmannová (1)

Autorka publikací z obchodního práva, práva duševního a průmyslového vlastnictví.

Helena Puchýřová (1)

Narozena 1946. RNDr., matematička, vysokoškolská pedagožka, práce z matematiky, kybernetiky a výpočetní techniky, též výtvarná tvorba, věnuje se krajinomalbě.

Helena Přesličková (1)

Helena Prausová (1)

Helena Prášková (1)

Narozena 25. 4. 1956 v Praze. JUDr., CSc., právnička, vysokoškolská pedagožka, specializace na správní právo.

Helena Poláková (1)

Bohemistka, autorka učebnic literatury.

Helena Podolská (1)

Helena Plocková (1)

Novinářka, redaktorka historického magazínu pro děti a mládež Časostroj.

Helena Plívová (1)

Helena Pitthardová (1)

Autorka prací z oboru výpočetní techniky.

Helena Pikorová (1)

Narozena 1. 9. 1982. Historička a muzeoložka, autorka práce z regionální historie Mšenska.

Helena Petrův (1)

Narozena 1970. JUDr., Ph.D., práce z ústavního práva, o ochraně lidských práv a problematice postavení menšin.

Helena Petrůf (1)

Helena Petrášová (1)

Autorka učebnic technologie skla.

Helena Pešková (1)

Narozena 5. 9. 1910 ve Slatině u Horažďovic, zemřela 31. 3. 1996. Prof. MUDr., DrSc., plastická chiruržka .

Helena Peřinová (1)

Narozena 1974. Mgr., lektorka a koordinátorka výukových a firemních programů Nadace Partnerství, spoluautorka textu s environmentální tematikou.

Helena Pereira (1)

Helena Peerová (1)

Narozena roku 1890 v Praze. Pedagožka, básnířka, literárněhistorická publicistka.

Helena Peerová (1)

Helena Peerová je vedoucí Tanečního studia "Tančit může každý!", umělecká vedoucí, pedagog a choreograf tanečních skupin Freedance, Jazzinky a Tamuka, zakladatelka pohybového systému Fitjazz®, lektorka Ústřední školy a náčelnictva ČOS a spoluautorka sletové skladby "Voda" pro mladší ženy pro XIV. všesokolský slet a skladby "Kontrasty" pro muže a ženy pro světovou gymnaestrádu a XV. všesokolský slet.

Helena Pazdiorová (1)

Narozena 1991. Filoložka a překladatelka z ukrajinštiny. Též hudební publicistka.

Helena Papežová (1)

Spoluautorka publikace z dějin obce Habrová .

Helena Panczová (1)

Slovenská vysokoškolská pedagožka. Specializace na klasickou filologii, biblickou a raněkřesťanskou literaturou.

Helena Pallayová (1)

Ak. malířka, ilustrátorka učebnic odívání.

Helena Otáhalová (1)

Autorka učebnic technologie pro slévače.

Helena Nováková (1)

Narozena 1943. Ing. ekonomie, specializuje se na problematiku bydlení.

Helena Norberg-Hodge (1)

Švédská spisovatelka, lingvistka a ekologická aktivistka zaměřená na lokalizaci.

Helena Neumannová (1)

Helena Neumannová (1)

Narozena 12.1. 1957 ve Frýdlantu. PaedDr., práce z teorie vyučování německému jazyku, o použití elektronických médií ve výuce, též autorka odborných vysokoškolských ekonomických učebnic němčiny.

Helena Nejedlá (1)

Knihovnice, v letech 1967-2001 ředitelka MK Rýmařov.

Helena Murčeková (1)

Pseudonym slovenské spisovatelky.

Helena Moserová (1)

Helena Mátrayová (1)

Helena Matochová (1)

Překladatelka ze švédštiny.

Helena Maršíková (1)

Narozena 10. 5. 1926 v Roztoce , zemřela v květnu 2015 v Praze. Autorka vzpomínek.

Helena Márová (1)

Narozena 8.3.1952. Fotografka.

Helena Mačuchová (1)

Helena Macková (1)

Helena Machová (1)

Autorka cestopisného vyprávění ze studentského pobytu v Anglii.

Helena Machálková (1)

Fotografka.

Helena Macháčková (1)

Narozena 16. 12. 1968 v Městci Kárlově. Ing., ekonomka a divadelní produkční.

Helena M Halásková (1)

Helena Lorenzová (1)

Narozena 13.5.1945 v Praze, zemřela 2006. PhDr., CSc., teoretička umění, redaktorka časopisu Estetika. Zaměřena na dějiny estetiky a umění. Publikace v oboru.

Helena Lipavská (1)

Helena Lergetporer (1)

Překladatelka z italštiny, novinové recenze rockových koncertů.

Helena Langová (1)

Překladatelka z rumunštiny.

Helena Lahoda Brodská (1)

Narozena 1959. MUDr., Ph.D., docentka Univerzity Karlovy; klinická biochemička, zvláště se zabývá umělou výživou a metabolickou péčí .

Helena Květová (1)

Helena Kuličová (1)

Helena Kubátová (1)

Narozena 25. 11. 1964 v Olomouci. PhDr., Ph.D., socioložka. Zabývá se sociologickými teoriemi, metodologií vědy a metodologií sociologie a sociologií životního způsobu.

Helena Krejčová (1)

Narozena 24. 4. 1951 v Praze, zemřela 31. 12. 2022 tamtéž. PhDr., historička, dlouholetá ředitelka Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války.

Helena Kratochvílová (1)

Autorka učebnic strojnictví.

Helena Kramárová (1)

Slovenská autorka knihy receptů pro děti.

Helena Kováčiková (1)

Helena Koudelková-Eser (1)

Narozena 7. 12. 1933 v Praze. Baletka, choreografka, manekýna a fotomodelka.

Helena Kosková (1)

Helena Kosková je česká literární kritička a historička, jež současně též přednáší na vysoké škole. Kosková, dívčím příjmením Fischlová, se narodila jako mladší ze dvou dcer do smíšené česko-židovské rodiny českého právníka Otto Fischla. Matka sice byla katolička, avšak otec Žid, a proto musel svou právnickou praxi před druhou světovou válkou v roce 1939 přerušit. Během války však ani otec rodiny, ani jeho dvě dcera nemusely odejít do transportu do koncentračního tábora, neboť ošetřující lékař Otto Fischla označil za práce neschopného. Po druhé světové válce vstoupil Otto Fischl do Komunistické strany Československa a po roce 1948 se stal náměstkem ministra financí. V letech 1949 až 1951 zastával funkci velvyslance Československa v Německé demokratické republice . Obě dcery, jak starší Eva , tak mladší Helena měly naopak protikomunistické smýšlení. Když pak Eva emigrovala, byl její otec Otto Fischl v lednu 1951 odvolán z diplomatického postu a v červnu téhož roku zatčen. Souzen byl jako jeden z obžalovaných v procesu s Rudolfem Slánským. V listopadu 1952 nad ním soud vyřkl trest smrti a začátkem prosince toho roku byl popraven. Fischlova mladší dcera Helena tou dobou studovala na gymnáziu. Z něj musela v souvislosti s otcovým procesem odejít a roku 1953 se musela se svojí matkou z Prahy násilně vystěhovat do Stachovic, obce na severní Moravě ležící jihovýchodně od Fulneku. Roku 1954 externě odmaturovala na jedenáctileté střední škole v Novém Jičíně. Zaměstnána následně mohla být v dělnických profesích, a sice v papírenském průmyslu, ve strojírenství či v obchodě. Přesto se dálkově přihlásila na studia do Bratislavy, ale krátce poté přestoupila na Vysokou školu pedagogickou v Praze, na níž absolvovala obor český jazyk a ruština a roku 1959 úspěšně obhájila diplomovou práci na téma „Vývoj a současný stav poznání života a díla Karla Čapka“. Mezi tím se navíc v létě 1956 provdala a p...

Helena Korejsová (1)

Helena Korejsová byla česká spisovatelka, autorka dětských knih. Helena Korejsová, rozená Grünwaldová se narodila 22. května 1907 v Praze. V Praze také žila a pracovala jako učitelka. Její manžel Josef Korejs byl pedagog, učitel na reformní pokusné škole v Nuslích a autor pedagogických pomůcek a učebnic. Na základě jednoho výtisku Národního osvobození s celkovým počtem 42 448 slov vypracovali manželé Korejsovi Slovník našich novin. V samostatné tvorbě se Helena Korejsová zaměřila na dětskou literaturu, nejznámější její knihou jsou Pohádky z bílého domku, které vyšly v roce jejího úmrtí. Helena Korejsová zemřela 8. března 1945 v Praze-Krči. Rodina Horů žije v novém domku, který si postavila na okraji města. Tatínek, maminka, veselá hospodyně Bětka a děti Tomík a Liduška jsou hrdiny této knížky. Ve vyprávění ožívají různé předměty – valcha, kolíčky na prádlo nebo nábytek. Děti prožívají různé příhody jako je setkání s vrabcem, který se zatoulal do domku, záchrana stromku před bouřkou nebo Tomíkova nemoc.

Helena Komendová (1)

Lektorka kurzů kadeřnických a holičských prací, spoluautorka učebnic kadeřnické technologie.