Všichni Autoři a témata

Kirill Bulyčov (2)

Kira Breed-Wrisley (5)

Americká dramatička a spisovatelka fantasy, mystery a hororů pro mládež.

Kinney Jeff (5)

Kinley MacGregor (5)

Píše také pod pseudonymem Sherrilyn Kenyon dílka z období středověku. Prohlašuje o sobě, že má mimojiné keltské kořeny. První román napsala, když jí bylo 7 a sama ho i vydala :-). Ještě pořád má tenhle výtisk schovaný. Píše už do školy. Vyrůstala obkolopena osmi bratry a nyní žije s manželem a třemi syny. Sama prohlašuje, že současnou situaci, kdy čelí výrazné mužské přesile, dokáže zvládat jen díky dvěma věcem: Smyslu pro humor a psaní.

Kim Philby (4)

Harold Adrian Russell "Kim" Philby či H.A.R. Philby , byl vysoký důstojník britských tajných služeb a jeden z nejvýznamnějších agentů KGB v průběhu studené války, nejvýznamnější člen tzv. Cambridžské pětky . Philby měl z nich nejvyšší postavení a vydržel nejdéle, jako vysoký důstojník v MI6 mohl zásobit KGB těmi nejdůvěrnějšími informacemi. Po odhalení uprchl do SSSR. Kim Philby se narodil v Indii v roce 1912 pod jménem Harold Adrian Russell Philby jako syn Harryho St. Johna Philbyho, důstojníka britské armády, diplomata a orientalisty, který byl státním úředníkem v Mezopotámii a později poradcem krále Ibn Sa'uda v Saúdské Arábii. Vzdělání se mu dostalo ve Westminster School a Trinity College v Cambridge. Philby se nikdy s Anglií nesžil a opustil Cambridge jako přesvědčený komunista. Ve volbách roku 1931 začal podporovat labouristickou stranu, ale brzy se s ní rozloučil na protest proti politice Ramseye Macdonalda. V té době se dostal pod silný vliv skupiny prosovětských akademických funkcionářů. Poprvé přišel do styku s Guyem Burgessem a Donaldem Macleanem, se kterým se Philby velmi sblížil. Všichni tři se nechali naverbovat pro práci ve prospěch komunistické věci. V roce 1935 Philby cestoval po Evropě, v únoru roku 1936 se seznámil v Rakousku se zapálenou komunistkou Litzí Friedmannovou, dcerou rakouského Žida, a oženil se s ní. Tato dvojice brzy opustila Rakousko, aby unikla pozornosti místních úřadů. Po návratu do Londýna Philby nejevil zájem o politiku a začal pracovat pro liberální žurnál Review of Reviews. Vstoupil do sdružení Liga anglo-německého přátelství a v roce 1936 odcestoval do Španělska, kde z povstaleckého území Francisco Franca žurnalisticky komentoval občanskou válku. Po návratu do Anglie v roce 1939 byl Philby jmenován samostatným korespondentem The Times a byl vyslán s britským expedičním sborem do Franci...

Kieran Larwood (8)

Britský učitel na základní škole, autor knih pro děti.

Kevin Pettman (5)

Britský autor nebeletristických publikací pro děti a mládež.

Kevin Maurer (3)

Mark Owen je bývalým příslušníkem speciální bojové jednotky amerického námořnictva U.S. Naval Special Warfare Development Group, známé též jako SEAL Team Six. Během mnohaleté služby se zúčastnil stovek misí po celém světě, včetně záchrany kapitána Richarda Phillipse v Indickém oceánu v roce 2009. Dne 1. května 2011 byl Owen velitelem týmu při operaci Neptunův trojzubec v pákistánském Abbottábádu, jejímž výsledkem bylo zabití Usámy bin Ládina. Owen byl jedním z prvních, kteří pronikli do druhého patra domu, kde se hlava teroristické sítě skrývala, a byl svědkem bin Ládinovy smrti. Jeho popis celé operace v knize Nelehký den zůstává jediným přesným záznamem tehdejších událostí.

Kenneth E Hagin (6)

Kenneth E. Hagin byl světově proslulý kazatel a autor mnoha knih. Narodil se 20. srpna roku 1917. Díky zjevení Božího slova o víře vstal roku 1934 doslova ze smrtelné postele. Bůh mu zázračně uzdravil zdeformované srdce a zbavil ho nevyléčitelné krevní choroby. Poté začal sloužit Bohu. Byl proslulý svou službou uzdravování a svým vyučováním o víře. Jeho syn, Kenneth Hagin jr., řekl, že si do své Bible napsal: "Bible to říká, já tomu věřím a to je základ!" V roce 1974 založil biblickou školu RHEMA Bible Training Center USA, kterou dodnes absolvovalo několik desítek tisíc studentů. V roce 1979 založil modlitební uzdravující centrum, kam mohli přijít nemocní a měli příležitost posilnit svou víru a být uzdraveni ze svých nemocí. Kenneth E. Hagin zemřel 19. září 2003. Je znám jako otec Hnutí víry.

Katja Brandisová, (2)

Katheryn Kimbrough (7)

Americký spisovatel a scenárista působící pod různými pseudonymy.

Katherine Mansfield (5)

Katherine Mansfield Beauchamp Murry byla novozélandská spisovatelka. Bývá řazena k modernismu. Psala především povídky, ale i básně. V 19 letech opustila Nový Zéland a přesídlila do Londýna. Zde se dostala do okruhu modernistických spisovatelů Davida Herberta Lawrence a Virginie Woolfové. Vdala se za britského spisovatele Johna Middletona Murryho, měla však i vášnivé lesbické vztahy, které popsala ve svých denících. Během první světové války onemocněla tuberkulózou, které v roce 1923, ve svých 34 letech, podlehla. Bylo o ni natočeno několik životopisných filmů, v tom nejznámějším, natočeném režisérem Johnem Reidem roku 1985, ji ztvárnila Jane Birkinová.

Katherine Applegate (9)

Katherine Alice Applegate vystudovala vysokou školu. Nějakou dobu pracovala jako servírka a jen tak zabíjela čas putováním z místa na místo. Pak se rozhodla pro kariéru spisovatelky a napsala čtyřicet knih .

Kateřina Váňová (8)

Narozena 1977. Mgr., vysokoškolská pedagožka, autorka prací z oboru literární vědy, zaměřuje se na literaturu pro děti.

Kateřina Štechová (6)

Narozena 22.10.1973. Doc. MUDr., PhD. Pediatrická klinika LF UK a FN Motol v Praze, laboratoř autoimunitních onemocnění. Výzkumné zaměření: studium buněčných mechanismů vzniku autoimunitních onemocnění, diabetes 1.typus ohledem na praktické využití postupů pro predikci a prevenci diabetu, studium juvenilní idiopatické resp.revmatoidní artritidy s cílem pomocí komplexní cytokinové diagnostiky predikovat efekt nejmodernějších léčebných postupů .

Kateřina Krůtová (4)

Lektorka v oblasti rozvoje dětské kreativity, koučka a spoluzakladatelka projektu Odemykání dětského potenciálu.

Kateřina Knůrová (8)

Mgr., učitelka přídodopisu, zeměpisu a angličtiny na základní škole, autorka pracovních sešitů z přírodopisu pro základní školy.

Kate O'Brien (5)

Narodila se v Limericku jako šesté z devíti dětí středostavovské katolické rodiny a byla vychována v církevní škole Později získala znamenité vzdělání na univerzitě v Dublinu a pracovala jako novinářka a učitelka. Roky 1922-1923 strávila ve Španělsku jako guvernantka a od té doby se datují její návraty do Španělska a hluboký zájem o Španělsko a jeho historii.

Kate Frost (7)

Kate Davies (4)

Britská ilustrátorka knih pro děti.

Kate Alice Marshall (5)

Katarína Fukasová (9)

Katalin Nagy (2)

Maďarská spisovatelka.

Kass Morgan (5)

Kass Morgan studovala literaturu na Brownu a Oxfordu a teď bydlí v Brooklynu,kde žije v neustálém strachu z její Ikea knihovny ,že se zhroutí a pohřbí ji pod hromadou sci-fi a viktoriánských románů. Kass v současné době pracuje na pokračování The 100,který dokončí jakmile najde kavárnu,která umožňuje notebooky o víkendu.

Károly Hemző (7)

Maďarský autor kuchařských knih, též fotograf a fotoreportér.

Karolína Bendová (6)

Narozena 15. 11. 2000. Autorka dívčího románu, publicistka na sociální síti Wattpad pod pseudonymem Sweerty.

Karol Bílek (6)

Karol Bílek je český historik a archivář. Věnuje se zejména regionálním dějinám města Sobotky a okolí. Vystudoval jedenáctiletku v Mnichově Hradišti a poté historii a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, promoval v roce 1961. Mezi lety 1964 a 1970 byl ředitelem Okresního archivu Jičín, odkud ale musel z politických důvodů odejít. Krátce pracoval jako noční hlídač ČSAD. V roce 1971 se stal vedoucím pobočky Literárního archivu Památníku národního písemnictví na Starých Hradech, kde organizoval kulturní akce. Napsal řadu studií, článků a knih z oblasti regionálních dějin a archivnictví, zpracoval množství písemných pozůstalostí českých spisovatelů, zejména z období národního obrození. Dlouhodobě redigoval regionální časopisy Zpravodaj Šrámkovy Sobotky a Listy starohradské kroniky, podílel se na organizaci festivalu Šrámkova Sobotka. Na Univerzitě Hradec Králové přednášel literární archivnictví. Je čestným předsedou spolku Pekařova společnost Českého ráje, kterou v devadesátých letech spoluzakládal.

Karla Kubíková (4)

Karla Kubíková narozena 1948, žije ve středních Čechách a svůj profesní život strávila ve školství. . Vystudovala gymnázium a pedagogickou školu, pracovala jako učitelka a vychovatelka. Léta psala \"do šuplíku\" novely, povídky a scénáře. Publikovat začala poměrně pozdě,- až když si uvědomila, že když ne teď, tak nikdy. Je manželkou, matkou a babičkou, která si ve volných chvílích píše.

Karl R Popper (5)

Rakousko-britský filozof.

Karl Herloßsohn (7)

Karl Adolf Gjellerup (4)

Dánský prozaik a dramatik

Karin Müller (8)

Německá autorka beletrie pro mládež.

Karin Krajčo Babinská (6)

Absolventka pražské FAMU – obor filmová a televizní režie. Během studia natočila několik krátkých filmů, z nichž Jakub a Veronika získal řadu ocenění na mezinárodních filmových festivalech. V pátém ročníku natočila pro ČT tři povídky do cyklu Bakaláři. Věnuje se režii TV spotů. Režisérka filmů - Pusinky a Křídla Vánoc. V roce 2017 natáčí film K moři, podle románu Petry Soukupové.

Karel-bylinář (4)

Narozen 1898 v Lipencích u Zbraslavi, zemřel 1979 v Praze. Autor publikací o bylinářství a bylinkách.

Karel Vrchovecký (4)

Narozen 31.12.1935, zemřel 2001. Knihy o vojenské válečné technice, zejména letecké.

Karel Valtera (5)

Narozen 5.10.1937 v Praze. Pracovník Československé televize, redaktor, televizní dramatik, beletrista.

Karel Václav Kuttan (8)

Narozen 12.12.1859 v Nepomuku, zemřel 6.1.1940 v Holoubkově u Plzně. Autor veršů a povídek pro děti i dospělé, překladatel z francouzštiny a němčiny.

Karel Steigerwald (6)

Karel Steigerwald je český dramatik, scenárista a novinář. Karel Steigerwald se narodil v roce 1945 ve Vacíkově na Příbramsku. Pochází z rodiny, jejíž předkové byli po dvě století lesníky, v této tradici pokračoval i jeho otec. Po maturitě na střední škole v Semilech se přihlásil na elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze, v průběhu studia však zjistil, že nechce být inženýrem „zaměstnaným od šesti do dvou v Tesle“. V říjnu 1967 proto začal studovat dramaturgii na FAMU. Během vysokoškolských studií přispíval do časopisů Student, Mladý svět, Literární listy a Listy. Od roku 1973 byl scenáristou a dramaturgem Filmového studia Barrandov, odkud však v roce 1979 musel z politických důvodů odejít, ač napsal protiemigrantskou rozhlasovou hru Slabé odpolední slunce , podílel se na populárním seriálu Jak se máte, Vondrovi? a údajně podepsal i tzv. Antichartu. Po odchodu z Barrandova byl téměř po deset let ve svobodném povolání. Krátce pracoval jako dramaturg hraných pořadů v Krátkém filmu. Mimo jiné spolupracoval s Činoherním studiem v Ústí nad Labem, kde režisér Ivan Rajmont nastudoval v prvním uvedení dvě jeho hry . Od roku 1989 působil v činohře Divadla Na zábradlí jako autor, dramaturg a v letech 1991–1993 jako šéf činohry. Byl členem SSM. Roku 1994 se stal volným spisovatelem, zároveň působí jako novinář nejdříve byl zástupcem šéfredaktora v Lidových novinách od roku 1998 publikuje v deníku MF Dnes. Jiří Paroubek několikrát zpochybil jeho novinářskou nestrannost. Vytýkal mu příliš přátelské články vůči ODS a příliš kritické články vůči ČSSD a jeho osobě.Ve svém projevu po volbách do poslanecké sněmovny 8. 6. 2006 ho Jiří Paroubek spolu s dvěma dalšími novináři obvinil, že pracuje „v žoldu ODS“. Za toto obvinění se Jiří Paroubek o den později omluvil....

Karel Spitzer (3)

Narozen 13. 10. 1939 v Radouňce u Jindřichova Hradce, zemřel 27. 11. 2016 v Českých Budějovicích. Lepidopterolog, vědecký pracovník Entomologického ústavu Československé akademie věd v Českých Budějovicích. Autor prací v oboru entomologie, ekologie, publikoval též časopisecky. Doc., Ing., CSc.

Karel Smrž (7)

Karel Smrž byl filmový historik a kritik, scenárista, kameraman, dramaturg, publicista a docent Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze. Narodil se 19. dubna 1897 v Sobotce v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji do učitelské rodiny. V roce 1908 začal studovat na jičínské vyšší reálce, po přestěhování rodiny do Prahy, dokončil školu na vyšší reálce na Malé Straně, kde v roce 1915 odmaturoval. Už od mládí se jeho zájem soustřeďoval na právě se rodící kinematografii, zejména o její technickou stránku a historii. Již jako student vyšší reálky si vyrobil svou první primitivní přijímací kameru. Na svá první setkání s "živými fotografiemi" po letech vzpomínal takto: Tento zájem byl určující i pro jeho další studium. Po maturitě se zapsal na strojní a elektrotechnické inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze , kterou absolvoval v roce 1926. Během studia byl zaměstnán jako asistent fyzikálního ústavu ČVUT, stal se tajemníkem Československé společnosti pro vědeckou kinematografii a začal publikovat své první práce věnující se technickým a historickým otázkám filmu. První knihou byla v roce 1922 vydaná Vývoj a význam kinematografie a filmu, v roce 1924 vychází první větší česká publikace o filmu s názvem Film: podstata, historický vývoj, technika, možnosti a cíle kinematografu. Během studií rovněž zkonstruoval svou první amatérskou kameru na normální film, kterou nazval Kinetom, a se kterou natočil svůj první krátký dokumentární film Madame Curie v Praze . Několik let pracoval společně s odborníky na dlouhém populárně vědeckém filmu Radium, tajemství života a stvoření, který byl dokončen v roce 1930. V roce 1926 spoluzakládá měsíčník Kinematografie, který vydává Československá společnost pro vědeckou kinematografii. Byl to jeden z prvních českých periodik věnujících se filmové technice. V následujících letech působí jako redaktor a přispěvatel do dlouhé řady časopisů zabývajících se filmem (n...

Karel Šejna (6)

Karel Šejna byl významný český dirigent a kontrabasista, který se narodil 22. března 1896 v Přibyslavi a zemřel 17. února 1982. Byl významnou osobností české klasické hudební scény, známou zejména díky svému působení v České filharmonii. Šejnova kariéra v orchestru trvala několik desetiletí; v roce 1921 nastoupil jako kontrabasista a později se stal jeho dirigentem.

Karel Růžička (6)

Karel Růžička je významný český jazzový hudebník, saxofonista a skladatel, který se významně podílel na jazzové scéně v rodné zemi i na mezinárodní scéně. Růžička se narodil 6. září 1940 v Československu a jeho hudební kariéra trvá již několik desetiletí, během nichž byl oceněn jeho výjimečný talent a přínos jazzové hudbě. Byl významnou osobností české jazzové komunity a sehrál důležitou roli v rozvoji moderního jazzu v zemi.

Karel Rektorys (6)

Karel Rektorys byl český matematik, který většinu svého života působil na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Na památku jeho pedagogické činnosti uděluje stavební fakulta Medaili prof. Rektoryse, která je udělována jako nejvyšší ocenění jednotlivcům za pedagogickou činnost na této fakultě. Navíc na fakultě existuje i posluchárna prof. Karla Rektoryse. Narodil se 4. února 1923 v Písku, kde také maturoval a poté pracoval na poště. Po II. světové válce zahájil studium na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, které dokončil v roce 1949. Poté pracoval nějaký čas ve Škodových závodech v Plzni a od roku 1954 působil na ČVUT v Praze na fakultě inženýrského stavitelství. V roce 1957 byl jmenován docentem a v roce 1964 se stal profesorem. Jeho vědecká práce byla úzce spojena s řešením praktických problémů. Účastnil se ve skupině vedené prof. Ivem Babuškou např. projektu stavby Orlické přehrady. Na počátku 70. let byl postižen působením normalizačních sil. Zemřel 10. prosince 2004. V roce 1979 obdržel Národní cenu, Zlatou Bolzanovu medaili za rozvoj matematických věd v roce 1983, Zlatou Felberovou medailí ČVUT v Praze v roce 1983. V roce 1987 byl jmenován čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků. Od 1989 byl členem korespondentem ČSAV. V roce 1997 obdržel Medaili Josefa Hlávky. Jeho jméno nese planetka číslo 40 459-1999 RK 43. Byl vedoucím autorského kolektivu známé knihy Přehled užité matematiky. Je autorem publikací Variační metody v inženýrských problémech a problémech matematické fyziky, Metoda časové diskretizace a parciální diferenciální rovnice a Co je a k čemu je vyšší matematika.

Karel Purkyně (5)

Karel Purkyně byl český malíř, kreslíř a výtvarný kritik. Jako portrétista se zařadil mezi přední osobnosti evropského realismu poloviny 19. století. Narodil se ve Vratislavi jako druhý syn lékaře a přírodovědce Jana Evangelisty Purkyně a jeho manželky Julie, rozené Rudolphi. Matka brzy zemřela. Měl staršího bratra, pozdějšího přírodovědce Emanuela Purkyně. Mládí prožili ve Vratislavi, kde otec působil na univerzitě. Zde také studoval na gymnáziu a krátce se učil malovat u malíře podobizen J.J. Königa. V roce 1850 se rodina vrátila do Prahy a Karel se zapsal na malířskou Akademii. Poprvé se veřejně představil jako malíř v roce 1853 na výstavě Krasoumné jednoty, kam zaslal žánrovou kompozici Děti dívající se na obrázky. Během studií navštěvoval známé německé galerie, v nichž studoval renesanční a barokní malířská díla. Navázal mnoho uměleckých kontaktů, přátelství ho pojilo především s Josefem Mánesem a Václavem Levým. Studium na Akademii ho však neuspokojovalo, považoval je za suchý akademismus, odmítal kreslit podle sádrových modelů. Proto odešel roku 1854 do Mnichova do učení k malíři J.B.Berdellému.. V galerii tam studoval Rembrandtovy, Tizianovy a Rubensovy obrazy, Na Tizianovi obdivoval monumentální pojetí portrétovaných osob a převzal některé technické postupy, jako podmalbu červenohnědou barvou. Na podzim roku 1856 odjel do Paříže, kde se nejprve na otcovo přání zapsal do ateliéru Thomase Coutura. Ani toto studium nedokončil, což ovlivnilo negativně názor rodiny i širší kulturní veřejnosti, která akademickému vzdělání přikládala velký význam. On sám se však raději učil z prací italských a francouzských mistrů. Byl mu blízký realismus Gustava Courbeta, o kterém se později zmiňoval ve svých kritických statích. Dojmy z ročního pobytu v Paříži vyjádřil v několika drobných olejomalbách, např. V údolí nebo Boulogneský lesík. Koncem roku 1857 se vrá...

Karel Pelant (6)

Karel Pelant byl český novinář, autor žurnalistické beletrie, průkopník esperanta , volnomyšlenkářský polemik proti katolické církvi a proti maloburžoaznímu způsobu života, překladatel z anglické literatury a z francouzského jazyka. Narodil se v rodině strojvůdce Karla Pelanta a jeho manželky Marie, rozené Schneiderové . Byl druhý ze šesti sourozenců. Studoval externě na reálce a v letech 1894–1897 na Uměleckoprůmyslové škole všeobecnou školu modelování. Celý život pracoval jako novinář. Nejprve v Kolíně, kde vydával vlastní časopis a v období 1904–1905 v Rovnosti v Brně. V roce 1905 se navrátil do Prahy, zde i v Plzni vydával vlastní týdeníky a od roku 1920 do smrti byl redaktorem pražského Večera. Často cestoval po Evropě, v letech 1908 a 1919 absolvoval delší studijní pobyty v USA. Zemřel na následky zranění poté, co ho srazil automobil. V roce 1898 vystoupil z římskokatolické církve a byl aktivní v protiklerikálním hnutí. Stal se členem spolku občanů bez vyznání Augustin Smetana, přednášel a publikoval. Patřil k spoluzakladatelům Volné myšlenky a organizátorům předválečného protiklerikálního hnutí. Pravidelně přispíval do časopisu Volná myšlenka, jeden rok působil redaktorsky ve Volné škole , byl redaktorem Večera. Bývá řazem mezi stoupence tzv. nového náboženství . Zúčastnil se světových kongresů ateistického hnutí Volné myšlenky v Římě 1904 a v Paříži 1905 jako sekretář české sekce. Byl předsedou Prvního spolku esperantistů v Brně, který vzniknul v roce 1901 v Brně. V roce 1921 se Karel Pelant oženil s Růženou, rozenou Hudlickou . Manželka Růžena Pelantová byla sociální pracovnice, funkcionářka národně socialistické strany a v období 1946–1948 náměstkyně primátora hlavního města Prahy. Dcera PhDr. Artemis Pelantová, provdaná Hu...

Karel Pavelka (6)

Narozen 23.4.1954 v Praze. Doc., MUDr., CSc., revmatolog, práce z oboru.

Karel Kosík (6)

Karel Kosík byl český filosof, historik a sociolog. V průběhu druhé světové války studoval na gymnáziu, kde se zapojil do odboje v levicově orientované skupině Předvoj. Dne 17. listopadu 1944 byl zatčen gestapem a později vězněn v Terezíně, kde jako „heftlink“ pracoval na výstavbě podzemní továrny Richard pod Radobýlem. Roku 1945 maturoval na gymnáziu v Praze, poté studoval na Filozofické fakultě UK , pak studoval do roku 1949 na leningradské a moskevské univerzitě. Od roku 1953 byl zaměstnán jako vědecký pracovník ve Filosofickém ústavu ČSAV. Původní vyhraněně marxistické pozice opustil koncem 50. let. Především díky své knize Dialektika konkrétního , která byla přeložena do mnoha jazyků, se stal celosvětově přijímaným intelektuálem. Kosík se účastnil činnosti jugoslávské skupiny Praxis a byl členem redakce stejnojmenného časopisu skupiny. Roku 1968 byl jmenován profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterým byl až do roku 1970. V letech 1968 až 1969 byl členem ÚV KSČ. Roku 1970 byl vyloučen z KSČ a až do roku 1989 žil pouze z honorářů za starší publikace vydávané v zahraničí a z podpory českých emigrantských nadací. Roku 1990 se vrátil na univerzitu a přednášel zde do roku 1992. Poté přešel do Filosofického ústavu AV. Za knihu Předpotopní úvahy mu byla v roce 1999 udělena Cena Toma Stopparda . Ministr kultury Pavel Dostál mu za šíření dobrého jména české kultury udělil v roce 2001 medaili Artis Bohemiae Amicis. Z manželství s literární teoretičkou Růženou Grebeníčkovou vzešly děti Antonín , Irena a Štěpán. V 60. letech minulého století přispíval především do Literárních novin a Plamene a koncem 90. let též do Salonu, přílohy Práva. V životopisných notickách Karla Kosíka bývá nejednou uváděno, že Kosík sepsal okolo roku 1975 "tisícistránkové" dílo, které bylo zabaveno Státn...

Karel Klimeš (4)

Narozen 27. 1. 1950 v Ostravě. Autor knihy pohádek pro děti. Pracuje v oblasti systému managementu kvality.

Karel Klapálek (2)

Armádní generál Karel Klapálek byl český voják, příslušník československých legií v Rusku, československý vojenský velitel za 2. světové války. Karel Klapálek se narodil v rodině prostého železničáře v Novém Městě nad Metují. Když mu bylo 8 let, otec zemřel a veškerá starost o pět nezaopatřených dětí dolehla na jeho matku. Žil v bídě a nouzi. Obecnou školu vychodil v Kralupech nad Vltavou. Absolvoval pražskou reálku na Strossmayerově náměstí, kde maturoval v roce 1911. Poté nastoupil na místo účetního v malé továrně na výrobu samočinných čerpadel. V roce 1915 narukoval Karel Klapálek k osmému pluku, s nímž odjel do Haliče na ruskou frontu. 23. září 1915 byl u Lucku zajat Rusy. 11. března 1916 se v Taškentu přihlásil do Československé legie na Rusi a 6. srpna 1916 byl zařazen do 1. stř. pl. jako vojín. 2. července 1917 se účastnil bitvy u Zborova, kde se vyznamenal a byl povýšen do hodnosti praporčíka. Prošel většinou bojů Československých legii v Rusku, nakonec zde onemocněl tuberkulózou. Do vlasti se vrátil až roku 1920. V Československé republice pokračoval ve vojenské službě jako důstojník z povolání a pomáhal budovat armádu nově vzniklého státu. Sloužil v Plzni, Praze, Michalovicích, Užhorodě , potom v Milovicích a následně působil na Vojenské akademii v Hranicích. Koncem listopadu 1937 se stal zástupcem velitele pěšího pluku č.1 v Českých Budějovicích a v září 1938 byl velitelem pěšího pluku č. 51. Po vzniku protektorátu vedl Klapálek českobudějovickou pobočku Obrany národa, po jejím rozbití v květnu 1940 uprchl do zahraničí, do československého zahraničního vojska vstoupil 20. června 1940 v Bělehradě. Bojoval v řadách britských vojsk v Africe . Pod jeho velením se podařilo Tobrúk ubránit, i když zde padlo ...

Karel Kibic (5)

Narozen 11. 2. 1930 v Praze. Prof., Ing. architekt, DrSc., profesor pro obor dějin architektury, publikace z oboru architektury, památkové péče a územního plánování.

Karel Jordan (4)

Narozen 11. 11. 1952. Právník, šéfproducent, hudební redaktor, dramaturg a spisovatel. Autor vzpomínkové knihy na zpěváka Petra Muka a knihy Tenkrát na západě, českého průvodce filmovými westerny. Zajímavý rozhovor s ním o něm samém je zde https://regiony.rozhlas.cz/karel-denis-jordan-hudebni-redaktor-dramaturg-a-spisovatel-7422926

Karel Jonáš (6)

Karel Jonáš, Charles Jonas , byl česko-americký politik, novinář a lingvista. Základní vzdělání získal v Malešově. Poté byl ve věku 10 let poslán na gymnázium v Kutné Hoře, odmaturoval však v Praze, kde také nastoupil na polytechnický institut a navštěvoval univerzitní přednášky. Roku 1859 však napsal kritickou stať na téma středoškolského vzdělání, čímž si proti sobě poštval rakouské úřady, které článek zadržely ještě před vydáním. Kvůli velkým omezením pak října roku 1860 opouští svoji domovinu a pracuje v Londýně jako novinový korespondent. V roce 1863 odplul do Spojených států amerických, aby se věnoval prvnímu českojazyčnému časopisu v USA – Slavie, který vycházel od roku 1860. Bydlel ve městě Racine ve Wisconsinu. Roku 1864 si vzal Kristínu Kořízkovou a měl s ní dva syny Charlese a George W. a dvě dcery Carrie a Jennie. Po prusko-francouzské válce navštívil opět svoji matku a svou vlast. Setrval také určitou dobu v Německu a poté se vrátil do USA. Sestavil první moderní česko-anglický a anglicko-český slovník, napsal i učebnici češtiny pro anglicky mluvící. V roce 1880 začal vydávat týdeník literárního charakteru Rodina. Později se věnoval i politice, do roku 1872 byl členem Republikánské strany, pak se ale přiklonil spíše k liberálnímu hnutí, působil jako konzul v Praze . Byl uznávaným řečníkem a zastával postupně několik důležitých funkcí, nakonec se dostal i do parlamentu státu a stal se vice-guvernérem. Jako konzul se ještě vydal do Ruska a zemřel roku 1896, kdy působil jako konzul v německém Krefeldu. Jeho ostatky pak byly převezeny zpět do jeho vlasti, je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

Karel Hugo Hilar (6)

Karel Hugo Hilar , vlastním jménem Karel Bakule, byl divadelní režisér, básník, kritik, prozaik a dramatik. Karel Hugo Hilar zdědil talent asi po otci Františkovi, který byl literárně činný . Mladý Karel již ve třinácti letech napsal první drama, psal básně, povídky, romány i literární kritiky. Překládal francouzskou dekadentní poezii. Po gymnáziu vystudoval klasickou filologii na Filozofické fakultě UK a během studií vedl se svými přáteli Jarmilem Krecarem a Arthurem Breiským Moderní bibliotéku, kterou do roku 1914 vydával František Adámek. V listopadu 1910 však již nastoupil jako lektor Městského divadla na Vinohradech, na přelomu května a června 1911 se zde poprvé dostal k režii , v roce 1913 se stal dramaturgem a již v roce šéfem činohry. Ve Vinohradském divadle spolupracoval s výtvarníky Josefem Wenigem, Františkem Kyselou, Vratislavem Hugem Brunnerem a především s Vladimírem Alexandrem Hrskou , který pro Hilara realizoval do roku 1919 přes čtyřicet výprav. V závěru svého vinohradského působení spolupracoval s mladým členem skupiny výtvarníků „Tvrdošíjní“ Vlastislavem Hofmanem.. Od 1. ledna 1921 přešel na výzvu Dramatického svazu podporovaného většinou odborné kritiky do Národního divadla, kde byl až do své smrti šéfem činohry a režisérem. Zde pracoval s mladými lidmi a angažoval na jeho „prkna“ pozdější velikány – Zdeňka Štěpánka, Ladislava Peška, Hugo Haase, Františka Smolíka. Do Národního divadla přizval rovněž další své spolupracovníky z Vinohradského divadla, např. herce Bedřicha Karena , Zdeňku Baldovou a Václava Vydru , Jaroslava Vojtu , Leopoldu Dostalovou a režiséra Karla Dostala . Též angažoval mladé reži...

Karel Höfler (6)

Autor kuchařských knih.

Karel Havránek (7)

Literatura z oboru dřevařství a truhlářství.

Karel Bureš (5)

Narozen 1894 ve Valašských Kloboukách. ThDr., katolický kněz, náboženská literatura.

Kandi Steiner (8)

Kamila Holásková (8)

Kamila Holásková se narodila v roce 1959 ve Šternberku. Absolvovala filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.Žije v Olomouci a vyučuje psychologii na UP. Je autorkou především odborných publikací a s manželem vydala populárně naučnou publikaci "Kočárky"."Proměny historického kočárku". Debutovala prvotinou"Nevěrná a jiné příběhy" v roce 2011.

Kamila Balharová (9)

PhDr., speciální pedagožka, věnuje se výuce žáků se specifickými poruchami učení.

Kamil Běhounek (8)

Kamil Běhounek byl český swingový akordeonista a skladatel. Dětství prožil ve Slaném u Prahy. Během studia na právnické fakultě se seznámil s Janem Šímou a zapojil se do vznikajícího orchestru Gramoklubu. S tímto orchestrem nahrál několik snímků. V dalších letech skládal vlastní písně a aranžoval pro Melody Boys R. A. Dvorského a orchestr Harryho Ostena. V roce 1939 se stal členem Blue Music Karla Slavíka. Po emigraci Karla Slavíka se stal členem orchestru Karla Vlacha a současně spolupracoval s Melody Boys. Koncem roku založil vlastní septet. S tímto souborem po 2. světové válce účinkoval pro americké vojáky v důstojnických klubech v západním Německu, v americké okupační zoně. . V únoru 1948 pobýval v západoněmecké okupační zóně a do komunistického Československa se již nevrátil. V roce 1986 vydal Josef Škvorecký jeho autobiografickou knihu Má láska je jazz.