Všichni Autoři a témata

Michal Jon (5)

Narozen 1971. Lektor anglického jazyka, cykloturista, publikace o cestě kolem světa na kole.

Michaela Širůčková (3)

Psycholožka, zabývá se efektivní komunikací, řešením konfliktů a dalším vzděláváním pedagogických pracovníků.

Michaela Perlmann-Balme (7)

Autorka jazykových učebnic pro cizince.

Michael Neumann-Adrian (8)

Michael Neumann-Adrian studoval literaturu, dějiny a filozofii a nyní žije u Starnbergerského jezera.

Michael Kitson (2)

Michael William Lely Kitson byl anglický historik umění. Absolvoval Gresham's School, Norfolk a King's College, Cambridge. BYl docentem historie umění na Courtauldově intitutu v Londýně. Publikoval práce o anglickém malířství a J. M. W. Turnerovi. Podílel se naoranizaci mezinárodních výstav "Romantikové" v Tate Gallery a "Klasický ideál" v Boloni. Autor rozhlasových kurzů BBC "Měsíc v malířství", přispěvatel mnoha periodik.

Michael Gerber (6)

Autor parodií na fantasy romány.

Michael Davie (2)

Britský novinář a spisovatel.

Michael Allaby (5)

Anglický publicista, poradce v oblasti životního prostředí. Naučná literatura pro děti a mládež.

Michael A Crom (3)

Autor publikací o filosofii prodeje a obchodování, profesním úspěchu.

Mia Cinotti (3)

Italská historička umění.

Meriwether Buchanan (9)

Narozen roku 1966 v Praze. PhDr., archivář a heraldik, autor dobrodružných a fantasy příběhů, několik příběhů vydal v edici Rodokaps.

Meik Wiking (5)

Meik Wiking je ředitelem Institutu pro výzkum štěstí, výzkumným partnerem Světové databáze štěstí a zakládajícím členem Latinskoamerické sítě pro politiku pohody a kvality života. Výsledky jeho výzkumu byly zveřejněny ve více než pěti stech různých médiích včetně The Washington Post, BBC, Huffington Post, The Times, The Guardian a mnoha dalších. Přednáší po celém světě, mj. se zúčastnil také konference TEDx. Jeho kniha Hygge vyšla nebo vyjde v 28 zemích. Žije v Kodani.

Megan Cullis (8)

Britská autorka knih pro děti.

Mečislav Borák (7)

Mečislav Borák byl český historik, zabývající se českými dějinami v 20. století se zaměřením na Slezsko. Specializoval se na česko-slovensko-polské vztahy, okupaci a odboj v Československu za druhé světové války, problematiku soudních i mimosoudních perzekucí po roce 1945 a perzekuci československých občanů v Sovětském svazu. Po absolvování SVVŠ ve Frýdku-Místku vystudoval fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1972 získal titul PhDr. a v roce 1987 obhájil kandidátskou práci a získal titul CSc. V letech 1969–1975 pracoval v Družstvu umělecké výroby Zlatník Ostrava jako sociální pracovník a psycholog. Od roku 1975 pak jako odborný pracovník ve Slezském muzeu v Opavě. V roce 1987 nastoupil jako odborný pracovník do Slezského ústavu ČSAV v Opavě, který se v roce 1993 stal součástí Slezského zemského muzea. Od roku 1998 vyučoval na filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě a později na fakultě veřejných politik téže univerzity. Dne 18. září 2009 byl jmenován profesorem. Je držitelem mnoha ocenění a podílel se na více než deseti televizních dokumentech s historickou tematikou. Byl členem redakčních rad několika časopisů např. Slezský sborník a Těšínsko .

Meagan Brandy (7)

Max Walther (9)

Kreslíř, designér a ilustrátor dětských knih.

Max von der Grün (7)

Max von der Grün, výjimečně uváděn i jako Max von der Gruen, byl uznávaný německý humanitní spisovatel, čelný představitel tzv. literatury světa práce, člen Mezinárodního PEN klubu. Mezinárodní uznání si získal svými sociálně-kritickými romány, ve kterých odhaloval bezohlednost nekontrolovaného kapitalismu, nástrahy konzumerismu i nastupující globalizace. Úspěšné však byly i jeho reportážní publikace a knihy pro děti. Spolupracoval s rozhlasem a televizí, účastnil se řady veřejných diskuzí na téma sociální spravedlnosti. Narodil se v bavorském Bayreuthu, svobodné matce Margaretě von der Grün, která byla jedním z potomků zchudlé francké šlechty rodu von der Grün. Biologický otec o chlapce nejevil zájem. Tím více tuto úlohu v Maxově životě zastával jeho bavorský dědeček a také jeho český otčím Albert Mark, který do rodiny přišel v Maxových šesti letech. Svého otčíma Max zcela přijal za svého otce a po celý život na něj vzpomínal jako na otce vlastního. Část svého dětství prožil Max von der Grün na území Československa v pohraniční obci Pavlův Studenec na Tachovsku, na což později vzpomínal v autobiografickém románu Dva dopisy Pospischielovi. V něm se také často zmiňuje o Chebu. Souběžně Grün během dětství pobýval také v bavorském Schönwaldu a v bavorském Mitterteichu . Se sociálními otázkami byl Max konfrontován už během dospívání. Rodina byla chudá, navíc protestanti mezi téměř samými katolíky. Albert Mark později přijal víru Badatelů Bible, za což byl na podzim roku 1938 zatčen gestapem a uvězněn v koncentračním táboře. Matka ani prarodiče jeho víru nepřijali; i oni ale byli protinacisticky orientováni. V protinacistickém duchu byl vychováván i Max. Existovalo tedy hned několik příčin, proč byla rodina vystavována opakované společenské ostrakizaci. V českém prostředí jsou Grünovy vzpomínky na dětství v Sudetech historicky cenné právě z toho d...

Max Regal (5)

Narozen 16.2.1874 v Domažlicích, zemřel 15.12.1948 v Sušici. Středoškolský profesor, literární historik, filolog, beletrista, spisovatel. Životopisec Karla Klostermanna a překladatel jeho německých textů do češtiny.

Max Eiselin (3)

Max Eiselin je švýcarský horolezec, zakladatel prvního sportovního horského obchodu ve Švýcarsku a vedoucí expedice, jejíž členové 13. května 1960 jako první vystoupili na vrchol osmitisícovky Dhaulágirí . V roce 1963 uspořádal Eiselin první švýcarskou expedici do pohoří Hindúkuš. Eiselinova síť obchodů pro horský sport má – kromě hlavního obchodu v Lucerně – pobočky ve čtyřech dalších městech, provozuje lezeckou stěnu a nabízí výlety, kurzy a komerční expedice. Dvacet let po prvním výstupu společnost zorganizovala další expedici na Dhaulágirí, která dosáhla jejího vrcholu 13. května 1980, tedy ve stejný den jako před dvaceti lety. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max Eiselin na německé Wikipedii.

Max Brooks (5)

Max Brooks je americký spisovatel a scénárista. Narodil se v New Yorku. Je synem režiséra, producenta a herce Mela Brookse a herečky Anne Bancroft. V roce 1994 dokončil studium na americké univerzitě. Jeho žena Michelle je scénáristka a mají syna Henryho.

Maurice Chevalier (4)

Matthew Biggs (5)

Matthew Biggs je britský zahradník, autor a televizní a rozhlasový moderátor. Ve Spojeném království je znám zejména kvůli programu BBC Čas pro otázky zahrádkářů . Profesionálním zahradníkem je přes 20 let - od dob studyjí na zahradnické fakultě Pershore College a Královských botanických zahradách v Kew.

Matteo Bandello (4)

Matteo Bandello byl italský básník. Bandello se stal dominikánem, ale vedl pestrý život: působil i jako pedagog, diplomat a voják. Po dlouhém pobytu v Miláně se stal učitelem Lucrezie Gonzagové v Mantově, které věnoval dlouhou báseň. Niccolò Machiavelli patřil k jeho mnoha známým. Během konfliktu o Miláno byl zastáncem francouzské strany a ztratil své dědictví. V důsledku toho uprchl do Francie. V roce 1550 byl králem Jindřichem II. jmenován agenským biskupem. Tam strávil poslední léta života jako spisovatel. Bandello napsal 214 novel po vzoru Giovanniho Boccaccia. Prokazují značné poetické schopnosti autora a „vyznačují se naivním a drastickým líčením, ale částečně i velmi choulostivým obsahem“ . Tím Bandello v literatuře pozdní renesance vytvořil nový trend, který v následujících desetiletích silně ovlivnil jeho kolegy ve Francii, Španělsku a Anglii. První tři svazky vyšly v roce 1554, čtvrtý následoval v roce 1573. Některé z jeho povídek použil William Shakespeare jako základ svých her. Nejznámější a nejdůležitější bandellovskou inspirací je Tragická smrt dvou nešťastných milenců Romea a Giulietty . Shakespearovo Mnoho povyku pro nic a Večer tříkrálový jsou také zřejmě založeny na Bandellových textech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matteo Bandello na německé Wikipedii.

Matt Dinniman (9)

Matěj Liška (5)

Narozen 1993 v Dačicích. Student lesního inženýrství a fotograf. Též spoluautor publikace o počítačové úpravě fotografií.

Mary Nichols (7)

se narodila v Singapuru anglické matce a Holanďanovi narozenému v Jižní Africe. Do Anglie se přistěhovala ve třech letech. Její otec jako mnozí, pro něž není angličtina mateřským jazykem, dbal na perfektní vyjadřování a také byl velký čtenář. Všude v domě byla spousta knih a Mary si velice brzy zvykla pravidelně číst. Když jí bylo asi deset let, rozhodla se, že z ní bude slavná spisovatelka. Svůj první román napsala v patnácti letech, když se zavřela do svého pokoje a rodiče se domnívali, že se tam pilně připravuje na školní zkoušky. Román byl ručně napsaný do několika školních sešitů a dnes Mary přiznává, že byl „prostě příšerný“. Jelikož nevěděla, jak ho vydat, poslala ho do redakce časopisu, který pravidelně odebírala její matka. Jeden z redaktorů si ho skutečně přečetl a napsal jí dlouhý a povzbudivý dopis, který jí dodal odvahu psát dál. Po dokončení studií si našla práci, brzy se vdala a narodily se jí děti. Na psaní nebyl čas a vrátila se k němu, až když děti odrostly. V té době začala navštěvovat cambridgské autorské kurzy, kde se seznámila s lidmi podobného zaměření. Brzy poté jí začaly v nejrůznějších časopisech vycházet povídky, ale svoji touhu po skutečném románu nevzdala. První vydala v roce 1981 a během následujících pěti let jej následovalo devět dalších. Její skutečnou touhou bylo ovšem psát romány s historickou tematikou. Svůj první nabídla nakladatelství Mills and Boon v r. 1985 a k její velké radosti po třech týdnech zazvonil telefon se zprávou, že ho přijali. Od té doby píše pro Mills and Boon a edici Historických romancí pravidelně. Mary má tři děti, které mají dnes už vlastní rodiny, čtyři dospělá vnoučata, a dokonce i dvě pravnoučata. Dnes už je v důchodu a kromě denního psaní ráda zahradničí. Ovšem psaní historických románů je pro ni tím největším koníčkem a radostí. Mary zemřela pokojně v neděli 7. února 2016 po krátké nemoci....

Mary Lamb (8)

Britská autorka, zabývá se reiki, feng šuej.

Mary Kay Ash (7)

Americká podnikatelka. Zakladatelka kosmetické firmy Mary Kay Cosmetics.

Mary Frances Moorhouse (2)

Konzultantka pro ošetřovatelství.

Mary E. Pearson (7)

Mary E. Pearson je americká spisovatelka literatury pro mládež. Její kniha A Room on Lorelei zvítězila roku 2006 v kategorii beletrie ceny Golden Kite. Kniha The Adoration of Jenna Fox se dostala v roce 2009 do finále ocenění Andre Norton. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mary E. Pearson na anglické Wikipedii.

Mary Brendan (8)

Mary se narodila v severním Londýně, jako třetí dcera v rodině šesti dětí. Po dostudovaní zdejšího gymnázia, se jako 19-letá vdala a začala pracovat pro mezinárodní ropnou společnost, nejprve jako úředník a později jako personální sekretářka. Její stenotypistické zručnosti se ukázaly jako neocenitelné v její spisovatelské kariéře.

Martyn Hobbs (7)

Vystudoval anglickou literaturu a pedagogický kurz TEFLA. Vyučoval jazyk v Itálii a UK. Autor jazykových učebnic a video programů.

Martina Skala (7)

Výtvarnice a prozaička Martina Skala se narodila 25. března 1958 v Praze v rodině architekta a muzejní pracovnice. Její bratr David je hudebník, zakladatel skupiny Psí vojáci. Významný vliv na Martinu Skalu měli i prarodiče: babička historička umění a dědeček historik. K tvůrčí práci Skala směřovala již za středoškolských studií: po šesti měsících na gymnáziu přestoupila na pražskou Hollarovu výtvarnou školu. Po maturitě pokračovala ve studiu historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvovala 1981 a o rok později získala doktorát obhajobou práce z oblasti starších českých dějin. V letech 1980 až 1983, částečně ještě souběžně s univerzitními studii, docházela jako mimořádný student scénografie na Divadelní fakultu Akademie múzických umění. Po vysoké škole krátce pracovala ve Velké Chuchli v Praze v dostihových stájích, ale brzy navázala coby kostýmní výtvarník spolupráci s pražským Divadlem Rubín, kde tehdy působil také její první manžel, herec Ondřej Pavelka. O Vánocích 1983 se Martině Skale podařilo vycestovat do Paříže a do vlasti se již nevrátila. I v emigraci ale trvale udržovala kontakt s českým kulturním prostředím. Do Česka znovu zavítala až po osmi letech, v roce 1991.

Martin Vlach (6)

Martin Vlach je fyzik, popularizátor vědy a historie, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Vystudoval MFF UK, obor Učitelství pro střední školy/Matematika-fyzika, absolvoval v roce 2004. Titul Ph.D. získal tamtéž v roce 2009 v oboru Fyzika/Obecné otázky fyziky. V roce 2018 se na MFF UK habilitoval docentem. Od 6. prosince 2012 zastával funkci proděkana pro PRopagaci MFF UK v kolegiu děkana prof. Jana Kratochvíla, od února 2022 je prorektorem Univerzity Karlovy. Vědecká práce doc. Martina Vlacha se zaměřuje především na problematiku fázových přechodů ve slitinách na bázi hořčíku a hliníku, na vliv vodíku na defekty krystalové mříže a na elektrické, mechanické a tepelné vlastnosti kovů. Jako autor a spoluautor se podílel na 78 vědeckých publikacích, z toho 56 zaznamenaných v mezinárodní databázi Web of Science. Martin Vlach byl řešitelem několika grantů GAČR, působí také jako hodnotitel v programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA agentury TAČR. V rámci své práce na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se podílí na experimentální složce výuky základního bakalářského kurzu fyziky na MFF UK a také na popularizaci fyziky mezi studenty středních škol. Kromě těchto činností vyučoval na gymnáziu Na Vítězné pláni v Praze. V rámci mezifakultních dohod působil jako demonstrátor fyzikálních experimentů pro Přírodovědeckou fakultu UK a FJFI ČVUT. Je členem odborné komise soutěže České hlavičky a členem správní rady projektu Elixír do škol. Martin Vlach spolupracoval na scénáři vzdělávacího seriálu a stejnojmenné knize České televize Rande s Fyzikou, dále na scénářích k pořadům Zprávičky/Víte proč?, byl vedoucí organizačního výboru FilmFestu MFF UK a FotoFestu MFF UK a také vedoucí projektu Záchrana a zpřístupnění rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze, který obdržel řadu prestižních národních (např. Patrimonium ...

Martin Rychlík (9)

Martin Rychlík je český etnolog, historik kultury a vědecký novinář. Autor knih o dějinách tetování či vlasů. Vystudoval etnologii a dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze s magisterskou a rigorózní prací na téma tetování a magisterskou prací o industriální elektronické hudbě – EBM . V roce 2011 dokončil doktorské studium v Ústavu etnologie FF UK . Na tomto Ústavu také do roku 2015 částečně působil jako odborný asistent. Disertaci o „domorodém umění“ obhájil na Katedře teorie kultury FF UK , kde přednášel i etnologii kulturních areálů . V roce 2009 absolvoval stipendijní stáž na University of Tokyo zaměřenou na komunikaci vědy u profesora Osamy Sakury v rámci vládního stipendia The Japan Foundation. V letech 2000 až 2006 pracoval jako redaktor v České tiskové kanceláři , posléze v ekonomickém týdeníku Euro coby editor a reportér . Od roku 2010 působil ve zpravodajském portále Česká pozice jako jeden ze zakládajících redaktorů, přičemž obsáhle referoval o dění na MŠMT za ministra Josefa Dobeše . Od roku 2013 psal pro tištěné Lidové noviny , kde vydal dle údajů v databázi Newton přes 1500 článků. Od října 2019 působí v médiích UK. ( Pravidelně přispívá články na odborný server Vědavýzkum.cz. Napsal několik studií o vlasech, například v časopisech Vesmír, Anthropologia Integra či Culturologia. Uspořádal také několik výstav k dějinám tetování: v Praze, Zlíně, Jihlavě či Boskovicích. Od roku 2009 je členem poradního sboru Českého výboru pro UNICEF. Do roku 2019 byl členem vědecké rady Nadačního fondu Neuron pro oblast společenských věd....

Martin Procházka (5)

Martin Procházka je český hokejový trenér a bývalý hokejový útočník. V letech 2016–2019 byl hlavním trenérem druholigového týmu HC Řisuty a od roku 2017 působí jako hokejový expert České televize. V roce 2012 se zúčastnil televizní soutěže StarDance …když hvězdy tančí, ve které společně s taneční partnerkou Terezou Bufkovou obsadil druhé místo. Je mnohonásobný český reprezentant – mistr světa z let 1996, 1999, 2000 a 2001 a vítěz ze Zimních olympijských her 1998. Je členem Klubu hokejových střelců deníku Sport, mimo jiná ocenění získal v roce 1999 také Cenu Václava Paciny. Po zdravotních problémech v sezoně 2009/2010 se rozhodl ukončit aktivní hokejovou kariéru. V minulosti byl součástí proslulé Blue Line společně s Pavlem Paterou a Otakarem Vejvodou. Je členem Síně slávy českého hokeje, Síně slávy kladenského hokeje a čestným občanem města Kladna.

Martin Oliver (6)

Autor populárně naučné publikace pro děti.

Martin Modrý (5)

Narozen 26.1.1974 v Ústí nad Labem. Lesní ing., odborné práce z lesnictví a ochrany přírody.

Martin Mls (4)

Autor beletrie.

Martin Kopecký (9)

Martin Kopecký byl v období let 1821–1826 purkmistrem královského města Loket a v letech 1828–1850 významným purkmistrem města Plzně. Mezi nejvýznamnější počiny Martina Kopeckého patří odstranění středověkých hradeb kolem historického centra Plzně, na jejichž místě pak byly založeny okružní sady. Jedna z jejich částí dnes nese jméno Kopeckého sady po svém zakladateli. Jeho dalším významným dílem bylo postavení čtyř kašen na rozích dnešního náměstí Republiky ve 30. letech 19. století, tyto kašny byly napojeny na vodárenskou věž v Pražské ulici a zásobovaly střed města pitnou vodou. Martin Kopecký se rovněž zasloužil o přivedení vody z pramenů na Roudné do kašny před dnes již neexistující dominikánský klášter v Dominikánské ulici . Kopecký doufal v možnost využití plzeňských pramenů pro lázeňství a založil akciovou společnost pro zřízení lázní. Dnes lze najít na okraji městské části Lochotín přírodní památku Kopeckého pramen, jenž byl podchycen roku 1833 právě z podnětu purkmistra. Pomník s bustou připomínající působení purkmistra se nachází v Lochotínském parku před bývalým lázeňským pavilonem nebo přímo v centru města v Kopeckého sadech. Zemřel 1. června 1854 v Plzni, pohřben byl o dva dny později na hřbitově U sv. Mikuláše. Manželkou Martina Kopeckého byla Josefa rozená šlechtična z Weyhrother. Zemřela ve věku 75 let na souchotiny dne 1. srpna 1868 v Plzni . Pohřbena byla dne 4. srpna 1868 v Plzni také na hřbitově U sv. Mikuláše.

Martin Jurík (6)

Slovenský spisovatel, překladatel, publicista.

Martin Jelínek (5)

Zakladatel vzdělávací společnosti ATAC vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Jako aktivní sportovec se zajímal o vliv stravy na zdraví a možnosti doplňkové výživy ovlivňovat fyzickou výkonnost. Po ukončení studií jako spoluzakladatel společnosti vyrábějící a prodávající doplňky stravy pro sportovce začal radit nejprve kolegům ve sportu. Po ukončení aktivní sportovní kariéry postupně svoji konzultační činnost rozšiřoval, za posledních 11 let absolvoval přibližně 3000 přednášek v oboru zdravého životního stylu. Školil v několika společnostech prodávající doplňky stravy, mezi nejvýznamnější patří americká firma Nutrilite. Napsal knihu Mámo, táto, nezabíjejte mě!, po velkém čtenářském i prodejním ohlasu následovaly ještě dvě další . Je certifikovaným poradcem pro vyhodnocování analýz stopových prvků z vlasů, mezi jeho klienty patří i řada olympioniků. Protože není zastáncem tzv. „normovaných jídelníčků“, které nikdy nemohou odpovídat individuálním požadavkům jednotlivce, vytvořil v roce 2007 šestiměsíční kurz „Poradce pro výživu“. V něm vychovává zájemce o zdravý životní styl, kteří chtějí získat komplexní pohled na stravování - tedy takový, který kombinuje nové poznatky moderní vědy a staletá moudra nejen východních kultur. Od roku 2010 spolupracuje s Českou televizí na velmi úspěšném pořadu „Pod pokličkou“. Je autorem oblíbeného webu www.zdravepondeli.cz, svoje názory na zdraví prezentuje na www.receptyprozdravi.cz. Jeho cílem je ovlivnit způsob uvažování všech lidí, kteří už nechtějí být manipulováni nekalými taktikami prodejců nekvalitních potravin a propagátory nesmyslných dietetických režimů.

Martin Flosman (4)

Narozen roku 1979. Mgr., archivář, zabývá se vojenskou duchovní službou od rakouské c. k. armády do roku 1950, zejména účastí duchovních ve druhém zahraničním vojenském odboji. Autor publikací z oboru.

Marta Urbanová (9)

Vystudovala chrudimskou Obchodní akademii. Narozená v Malči u Chotěboře, v minulém století, posledního února ve znamení ryb, roku 1939. Němá klidná rybička proplouvala svým dětstvím na statku svého otce. To po něm zdědila geny k psanému slovu. Po studiu odešla pracovat do Prahy, do města, které jí lákalo svým teplem. Po deseti letech se vrátila na Vysočinu. Od poloviny sedmdesátých let publikuje v tomto drsném, avšak krásném kraji. Je členkou Obce spisovatelů a Východočeského střediska Obce spisovatelů v Pardubicích.

Marta Haiklová (5)

Autorka kuchařských knih.

Marliese Arold (8)

Marliese Arold se narodila jako nejmladší ze tří dětí. V osmi, napsala své první básně a ve dvanácti její první detektivní román. Velmi ráda také kreslila. Vystudovala knihovnictví. Po střední škole se vdala a později porodila dvě děti. Po roce 1980 se stále více a více věnovala psaní. Dnes Marliese Arold žije se svým manželem v Erlenbachu. Napsala více než 180 knih, které byly přeloženy do 20 jazyků. Tématem jejích knih jsou často problémy, kterým v každodenním životě musí čelit mladí lidé. Intenzivně se tedy zabývá anorexií , extází , AIDS .

Markéta Prášková (7)

Narodila jsem se v srpnu roku 1981. K mému narození se neváže žádná unikátní ani vtipná historka, takže přeskočím několik let a zastavím se až na základní škole ve Světlé nad Sázavou. Kromě základů čtení a psaní, které se mi po mnohých potížích a zásluhou trpělivosti lidí v mém okolí usadily v hlavě, jsem tam nabyla dojmu, že učení nejspíš nebude moje životní vášeň. Přesto jsem z důvodů, které dosud nechápu, základní školu po pěti letech opustila a otevřela dveře sedmiletého gymnázia, abych své školní neúspěchy ještě více podpořila. Gymnázium však pro mě mělo i některá velká pozitiva. Zde jsem objevila lásku ke knihám a také poprvé začala psát. Ač jsem svá prvotní dílka zcela nekriticky obdivovala, jako nejspíš každý autor, musím s odstupem času přiznat, že byla velmi pochybné umělecké hodnoty, a proto slibuji, že jimi nebudu čtenáře v budoucnu nikdy zatěžovat. Následovala dlouhá mašinérie mého dalšího vzdělávání, z níž si nejvíc vážím studia pedagogiky v Hradci Králové. Už během něj jsem se cítila doslova přeplněna informacemi všeho druhu, což byla jedna z okolností, jež nakonec vyústily v další vlnu mé spisovatelské dráhy. V roce 2004 jsem znovu vzala tužku a odstartovala dlouhou, někdy veselou, někdy úmornou práci na Kloboucích z Agarveny.

Markéta Behinová (4)

Narozena 9. 8. 1979 v Písku. Novinářka, publicistka.

Mark Pocha, (7)

Mark Knopfler (6)

Mark Knopfler je známý britský zpěvák, skladatel, kytarista a hudební producent, známý především jako zpěvák, kytarista a skladatel rockové skupiny Dire Straits, kterou spoluzaložil v roce 1977. Knopfler se narodil 12. srpna 1949 ve skotském Glasgow a díky své charakteristické technice hry na kytaru ve stylu fingerstyle a vyprávění písní si získal uznání kritiků a oddanou fanouškovskou základnu. Po rozpadu Dire Straits v roce 1995 se Knopfler vydal na úspěšnou sólovou dráhu. Vydal několik sólových alb, na kterých vedle svých rockových kořenů představil své folkové a country vlivy.

Mark Greaney (7)

Mark Greaney je americký spisovatel. Vystudoval mezinárodní vztahy a politologii a pokračuje ve studiu výzvědných služeb a organizovaného zločinu.

Mark Bowden (4)

Americký spisovatel, editor a reportér.

Mark Billingham (8)

Mark Philip David, Billingham je anglický spisovatel, herec, televizní scenárista a komik, jehož detektivky „Tom Thorne“ jsou jedny z nejprodávanějších v tomto žánru. Mark Billingham strávil prvních dvacet let svého života v Birminghamu. Kde byl u zrodu divadelní společnosti Bread & Circuses, se kterou vystupoval ve školách, uměleckých centrech a na ulici. V polovině osmdesátých let se přestěhoval do Londýna, kde získal divadelní angažmá. Několik let se plně věnoval herectví, můžeme ho znát z epizodních rolí v seriálech Dempsey and Makepeace, Juliet Bravo, Boon a nebo The Bill. Pak přišel rok Billinghamův osudný rok 2001, kdy odeslal do jednoho londýnského nakladatelství rukopis své prvotiny s názvem Smrtící oběť... Kniha okamžitě vystřelila na všechny žebříčky nejprodávanějších knih v Británii a byla přeložena do řady jazyků.  Mark žije v severním Londýně se svou ženou a dvěma dětmi. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mark Billingham na anglické Wikipedii.

Mark Alpert (2)

Mark Alpert studoval astrofyziku na Princetonské univerzitě. Absolventskou práci psal na téma aplikace Einsteinovy teorie relativity. Poté přesedlal na poezii a po získání magisterského titulu na Kolumbijské univerzitě začal pracovat jako reportér. Posledních deset let je redaktorem časopisu Scientific American. Snaží se zjednodušovat komplikované vědecké myšlenky a pojmy, jako je například teorie strun, extradimenze nebo paralelní světy, aby jim porozuměli i běžní čtenáři. Mark Alpert žije s manželkou a dětmi na Manhattanu.

Mark Aleksandrovič Aldanov (5)

Ruský spisovatel, filozof, chemik.

Marjorie Kinnan Rawlings (6)

Americká spisovatelka, autorka románů z prostředí Floridy, vysokoškolská pedagožka tvůrčího psaní.

Marisa Frank (7)

Mario Tobino (4)

Marilynn E Doenges (2)

Specialistka kliniky.

Marilia Albanese (7)

Italská profesorka indických studií, autorka knih o starověkých civilizacích.