10741–10800 z 153114 Autoři
Benjamin Black (6)
Prozaik John Banville se narodil v roce 1945 ve Wexfordu na jihovýchodě Irska. Vstoupil na literární scénu v roce 1970 povídkovou sbírkou Dlouhý Lankin. Většinu svého života strávil v Dublinu, kde od roku 1989 působí v redakci listu The Irish Times. Banvillovy kritikou i čtenáři ceněné romány se pyšní množstvím prestižních cen. Za knihu Doctor Copernicus získal literární cenu James Tait Black Memorial Prize v roce 1976. Román Kepler získal cenu deníku The Guardian v roce 1981. Román Moře, v češtině vydaný v roce 2006, vynesl Banvillovi v roce 2005 Booker Prize, o rok později Irish Book Awards. V roce 2011 obdržel Banville Mezinárodní literární cenu Franze Kafky. Detektivní romány z Dublinu padesátých let 20. století píše pod pseudonymem Benjamin Black. Pod tímto pseudonymem píše detektivky, které dokonalou psychologií postav, stylistickým mistrovstvím i myšlenkovou hloubkou výrazně přesahují hranice žánru .
Více od autora
Bel Kaufman (4)
Bella \"Bel\" Kaufman je rusko-americká učitelka a autorka. Kaufmanová se narodila v Berlíně v Německu, kde tehdy její otec studoval medicínu. Přestože se narodila v Německu, její rodný jazyk byla ruština. Rodina se později vrátila do Oděsy . Spolu s rodiči emigrovala v roce 1923 do Spojených států , stěhuje se do New Yorku, kde se poprvé začíná učit anglicky. Ve věku 18 let, absolvovala Hunter College v New Yorku, na níž získala titul BA, poté magisterský titul na Columbia University. Posléze začala pracovat jako učitelka na různých školách v New Yorku, současně se věnuje psaní . V roce 1965 vydala svůj nejznámější román Nahoru po schodišti dolů, jejíž děj byl založen na jwejích vlastních učitelských zkušenostech. Kniha měla obrovskýmúspěch, na seznamu New York Times Best Seller zůstala 64 týdnů. V roce 1967 byl podle knihy natočen stejnojmenný film. V roce 1979 publikovala Kaufmanová druhý román Láska, atd . Od té doby pak psala různé další krátké příběhy. Zároveň pokračovala jako pedagog a lektor. Kaufmanová je vnučka slavného jidiš spisovatele Šoloma Alejchema.
Více od autora
Bedřich Utitz (5)
Bedřich Utitz byl český válečný veterán a novinář. Narodil se ve Vídni do židovské rodiny původem z Čech. Ve 12 letech jeho věku se rodina přestěhovala do Prahy, protože odtud pocházel jeho otec. V Praze studoval německé reálné gymnázium ve Štěpánské ulici a odmaturoval v září 1938. Dne 30. dubna 1939 emigroval přes organizaci Černá růže do Palestiny. V roce 1940 se dostal do armády a sloužil v československé jednotce. S 200. protiletadlovým plukem se účastnil obrany Tobrúku. Později jej přijali do důstojnické školy v Haifě a v roce 1943 se přesunul do Británie. Zúčastnil se v řadách Československé samostatné obrněné brigády se na podzim 1944 obléhání Dunkerque proti útočné vozbě v Oddílu kanónů. V lednu 1945 byl německou armádou při hlídce zajat a přesunut do Dunkerque. V dubnu 1945, po dvou měsících jeho zajetí, proběhla jeho výměna za německé zajatce. Po válce zamířil zpátky do Prahy a začal studovat chemii, vysokou školu ale brzy opustil. V roce 1946 nastoupil do České tiskové kanceláře a v roce 1949 do Telepressu. Po jeho rozpadu pracoval v Ústavu pro experimentální chirurgii v Krči jako knihovník a dokumentarista. Od roku 1954 pracoval v Československém rozhlasu. Začínal v německojazyčném vysílání a vypracoval se až na vedoucího ústřední redakce zahraničního vysílání. V letech 1963–1965 pracoval v americkém rozhlasovém vysílání na Kubě. Později se stal zpravodajem Čs. rozhlasu. Po návratu z Kuby vedl až do okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 německou sekci zahraničního vysílání rozhlasu. V roce 1968 zamířil do SRN, nejprve na roční neplacenou dovolenou. V roce 1969 zůstal v emigraci, kde sehnal práci na tiskovém oddělení německého ministerstva zahraničí. V roce 1971 spolu s Adolfem Müllerem založil v Kolíně nad Rýnem nakladatelství Index. Toto nakladatelství bylo zrušeno v roce 1989. Nakladatelství Index vydalo do konce 80. let na 200 ...
Více od autora
Bedřich Nikodem (8)
Bedřich Nikodém byl český hudební skladatel, trampský písničkář, textař a nakladatelský redaktor. Patřil mezi výrazné autory z žánru populárních hudby zejména v 50. a 60. letech 20. století. Narodil se ve Vídni 12. srpna 1909. Zde navštěvoval obecnou školu a část reálného gymnázia. V roce 1921 se přestěhoval s rodiči do Brna, kde maturoval. Po maturitě, na přání otce-inženýra, začal studovat na technice v Praze. Mladého studenta začala přitahovat více než škola, k nám postupně pronikající jazzová hudba, kterou začal hrát na piano ve studentských kapelách. V době krize, po roce 1931, musel školy zanechat, aby pomohl živit své blízké. Působil jako pianista v barech a příležitostných seskupeních. Současně, od školy, Bedřich Nikodém aktivně sportoval. Hrál tenis a stolní tenis, ve kterém se dostal v letech 1929–1933 až do národního mužstva, se kterým získal v roce 1932 v Praze titul mistrů světa, tzv. Swaythling Cup. V roce 1930 hrál Bedřich Nikodém poprvé v Čs. rozhlase s kapelou Smiling Boys, řízenou Ladislavem Vachulkou. S touto kapelou nahrál také první gramofonové desky pro značky Columbia a His Master's Voice. Tehdy se začal Bedřich Nikodém také věnovat hudební skladbě. První písničky vznikaly spontánně při výletech na trampské osady pro kamarády k táboráku. Toto trampské období připomínají hlavně slavný waltz Houpy hou, dále V keňu tak sám, Tvá ústa malá, Jen kytara a já a mnoho dalších. Od roku 1935 pracoval v hudebním Nakladatelství Mojmíra Urbánka. Začínal jako prodavač, propagační úředník a redaktor, kterým, a vlastně ve stejné firmě, která jen měnila názvy a majitele , zůstal celý život. Pro nakladatele Urbánka komponoval Bedřich Nikodém swingové písničky a stal se tak jedním z pionýrů tohoto hudebního žánru u nás. Skladby: Už nikdy víc milovat nebudu, Znamínko na ramínku a Fl...
Více od autora
Bedřich Moldan (9)
Bedřich Moldan je český geochemik, ekolog, publicista a politik, sehrál významnou roli při tvorbě české ekologické legislativy po listopadu roku 1989, je označován jako jeden z nejvýznamnějších představitelů československé a české environmentální školy. Je světově uznávaným odborníkem v oblasti analytické chemie, biochemie a životního prostředí. Svou rozsáhlou pedagogickou, publicistickou, organizační, politickou a diplomatickou činností zásadně ovlivnil hned několik generací environmentalistů a významně se podílel na nastavení právního systému ochrany životního prostředí v České republice. Byl vůbec prvním československým ministrem životního prostředí. Narodil se v Praze v rodině policejního rady. Dětství prožil v Košířích. Po válce se s rodinou odstěhoval do Děčína, kde vystudoval gymnázium, maturoval v roce 1954. V sextě na gymnáziu vstoupil do kmenu Vycházejícího slunce hnutí Woodcraft, které na gymnáziu založil Zdeněk Klen Fišera. V oddílu naplno prožíval výpravy do přírody Českého Švýcarska a letní tábory v Tatrách se stal. Jak sám hodnotí, právě knihy E. T. Setona a jeho přístup k přírodě a k životu ho ovlivnily na celý život. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor analytická chemie. Po studiu nastoupil na Matematicko-fyzikální fakultu UK, do oboru analytická chemie. Poté krátce pracoval jako učitel na základních školách v Praze 6. Jeho manželkou je bohemistka Dobrava Moldanová, mají dva syny a dceru a dohromady šest vnuků. V letech 1959–1989 pracoval jako výzkumný pracovník v Ústředním ústavu geologickém. Zabýval se analytickou chemií, zkoumal geochemii životního prostředí a vedl oddělení biogeochemie. V této době působil také jako tajemník Československé spektroskopické společnosti. V roce 1964 se stal kandidátem chemických věd. V roce 1992 se stal docentem Univerzity Karlovy v oboru geochemie. V roce 1997 byl jmenován profesorem v oboru ochrana životního prostře...
Více od autora
Bartosz Sztybor (10)
Polský scenárista, novinář, publicista, filmový a komiksový kritik.
Více od autora
Barbora Markéta Eliášová (7)
Barbora Markéta Eliášová byla česká cestovatelka, spisovatelka a učitelka. V letech 1912–1929 vykonala čtyři cesty do Japonska a také do jižní Afriky, jihovýchodní Asie a Austrálie. Jako první Češka cestovala kolem světa. Narodila se v obci Jiříkovice v domě č. 26 jako nemanželská dcera Apoleny Eliášové. Otec v matrice není uveden. Matka zemřela, když byly Barboře 4 roky. Byla pak vychovávána na obecní útraty. Místní učitel Jan Hudeček si všiml jejího nadání a povzbuzoval ji ve vzdělání. Na učitelovo doporučení odešla ve čtrnácti letech k bezdětné rodině do Brna, kde pracovala v textilní továrně. Zde třídila vlnu podle jakosti a po práci se učila německy. Pak získala místo služebné u německé herečky a její matky. Měla zde přístup k rozsáhlé knihovně a později se s herečkou a její matkou odstěhovala do Vídně, kde jí bylo umožněno chodit na kurzy angličtiny, němčiny a také základů obchodu. Odjela do Prahy, kde ve firmě na parkety Otakara Skřivana vyřizovala německou a francouzskou korespondenci. Získala státní zkoušku z angličtiny, při níž se seznámila s univerzitním profesorem Václavem Emanuelem Mourkem a jeho anglickou manželkou. Bezdětní manželé ji podporovali v dalším vzdělávání a půjčili jí peníze na cestu do Anglie, kde si mohla zlepšit anglickou konverzaci. Při cestě navštívila s přítelkyní i Paříž a několik německých a švýcarských měst. Po návratu v roce 1904 začala angličtinu vyučovat v Praze na Vyšší dívčí škole, v Ženském výrobním spolku Elišky Krásnohorské a dávala i soukromé hodiny. Roku 1911 zemřel na otravu krve její snoubenec a v říjnu také profesor Mourek. Rozhodla se vzít si neplacenou roční dovolenou na cestu do Japonska. V červenci 1912 odjela nejdříve do Moskvy a pak Transsibiřskou magistrálou do Vladivostoku. Tři dny se pak plavila na parníku Simbirsk na japonský ostrov Honšú, kde vlakem cestovala do horského letoviska Karuizawa pod sopkou Asama nedaleko Nagana. Zde pracovala jako vyc...
Více od autora
Bärbel Inhelder (4)
Bärbel Inhelder byla švýcarská vývojová psycholožka, nejslavnější spolupracovnice Jeana Piageta. Narodila se v St. Gallen . V roce 1932 se přestěhovala do Ženevy, kde studovala na univerzitě v Ženevě Institut Jean-Jacques Rousseau. Získala bakalářský titul a doktorát v psychologii.
Více od autora
Barbara Emrys (6)
Americká autorka, píše a přednáší o osobnostním rozvoji, sebepoznání a plnohodnotném životě.
Více od autora
Axel Gutjahr (6)
Autor populárně naučných knih, publikuje v oblasti zahrádkažení, chovu zvířat, akvaristiky a agroekonomie.
Více od autora
Aurel Dermek (6)
Študoval v Malackách, priemyslovku v Bratislave. Pracoval v Kovoprojekte a Ústave pre vývoj a projektovanie kultúrnych stavieb. Na dôchodok si postavil v Brodskom dom, ale ho neužil. Zaoberal sa hubárstvom, zbieral, maľoval a písal o hubách, bol hubárskym poradcom. Je autorom alebo spoluautorom radu hubárskych kníh, niektoré vyšli vo viacerých vydaniach a aj v poľskom preklade. Postupne vyšli Naše huby , Hríbovité huby , Poznávajme huby , Atlas našich húb , Malý atlas húb . Ku knihe Huby lesov, polí a lúk napísal venovanie: „Túto knihu úprimne venujem všetkým svojim rodákom z Brodského, s ktorými som prežil najkrajšie roky života v čarokrásnej prírode uprostred lesov a lúk, na brehoch rieky Moravy". Svoje maľby húb uplatnil aj v publikáciách v zahraničí. Zanechal bohatú hubársku knižnicu a korešpondenciu.
Více od autora
Augustin Pánek (9)
Narozen 3. 12. 1843 v Praze, zemřel 10. 12. 1908 tamtéž. Matematik zaměřující se zejména na určité integrály. Vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru.
Více od autora
Audrey Niffenegger (6)
Spisovatelka a výtvarnice Audrey Niffenegger žije v Chicagu a přednáší na Columbia College mezioborovou tématiku uměleckého zpracování knih a tisků. Specializuje se na tvůrčí psaní, tisky a zvláštní vydání. Vystavuje v Printworks Gallery v Chicagu. K jejím zálibám patří sbírání příběhů a komiksy. Paní Niffenegger strávila mládí schováváním se v ložnici, kde si malovala nehty na rukou načerno, poslouchala Patti Smith a Gang of Four, ale nyní už je naštěstí společenštější.
Více od autora
Atticus (5)
Titus Pomponius Atticus nebo Quintus Caecilius Pomponianus byl zámožný římský podnikatel, spisovatel, bankéř a mecenáš, blízký přítel Marca Tullia Cicerona, s nímž si po celý život dopisoval. I když nezastával žádný politický úřad, jako velmi bohatý muž měl značný vliv i na veřejné věci. O jeho životě víme jednak z Ciceronových dopisů, jednak z Attikova životopisu, který napsal Cornelius Nepos. Protože oba byli přátelé, je jeho životopis asi přikrášlen. Pocházel ze staré římské rytířské rodiny Pomponiů, vzdělával se společně s Ciceronem a dalšími aristokraty. Když se roku 88 př. n. l. jeho vzdálený příbuzný Publius Sulpicius Rufus postavil na stranu Populárů, přidal se Atticus k Sullovi, ale roku 86 raději odešel do Athén, kde zůstal až do roku 65. Věnoval se studiu a literatuře, koupil si velký statek a měl tam také lepší vyhlídky jako bankéř. Podporoval rekonstrukci města, nedávno pobořeného právě Sullou. Podporoval tam chudé, takže byl oslavován jako dobrodinec, získal přízvisko Atticus a nabídli mu i občanství, které ovšem nepřijal. Za občanských válek na konci republiky zůstal jako důsledný epikúrovec neutrální, jen roku 63 po odhalení Catilinova spiknutí podpořil Cicerona a roku 57 mu pomohl, aby se směl vrátit z vyhnanství. Roku 56 se oženil s Caecilií Pilií a měl s ní syna a dceru. Ta si vzala vojevůdce a politika M. Vipsania Agrippu, ale patrně brzy zemřela. Za Cesarovy vlády zůstal stát stranou, po smrti Marca Antonia pomáhal jeho vdově Fulvii, když chtěla očistit jeho památku. Těžce nemocen ukončil svůj život roku 32 př. n. l. tím, že přestal jíst. Jako bankéř a podnikatel měl i svoji písárnu, kde vyšla většina Ciceronových spisů. Sám napsal Liber annalis, podrobný přehled římských dějin, a knihu římských genealogií Familiarum origines, obojí se však nedochovalo. Také jeho dopisy Ciceronovi se ztratily....
Více od autora
Arthur Golden (6)
Arthur Golden je americký spisovatel. Na Harvardově univerzitě vystudoval dějiny umění se zaměřením na Japonsko. Posléze získal diplom z japonských dějin na Columbia University, kde se rovněž naučil mandarínské čínštině. Nějaký čas působil v Pekingu a Tokiu a po návratu do Spojených států amerických získal na Boston University diplom z anglického jazyka. V současnosti žije ve městě Brookline ve státě Massachusetts s manželkou a dvěma dětmi. Golden proslul hned svým prvním dílem – románem Gejša . Toto dílo vypráví o životě mladé japonské dívky, kterou v mládí vytrhli z rodné vesnice a byla jí určena role gejši v japonském Kjótu. Kniha je volně založena na životních osudech skutečné gejši Mineko Iwasaki. V roce 2005 byl román Gejša zfilmován režisérem Robem Marshallem. Hlavních role si zahráli Ziyi Zhang a Ken Watanabe.
Více od autora
Arnold Schwarzenegger (8)
Arnold Alois Schwarzenegger je rakousko-americký sportovec, herec a republikánský politik. V letech 2003–2011 zastával úřad guvernéra Kalifornie. Je jedním z nejúspěšnějších kulturistů historie. Vyhrál nespočet soutěží v kulturistice a silovém trojboji – nejcennější jsou jeho vítězství Mr. Olympia a Mr. Universe . Jako herec hraje zejména postavy tvrdých mužů v akčních filmech, v nichž zúročuje svoji vypracovanou postavu. Díky ní byl také v Guinnessově knize rekordů označen jako nejdokonaleji vyvinutý muž na světě. Dokázal se prosadit ve filmovém průmyslu i přes to, že neměl herecké vzdělání. Jeho nejznámější filmové role jsou Terminátor a Barbar Conan. V roce 1979 spolupracoval na knihách "Arnoldovo formování postavy pro ženy" a "Arnoldova kulturistika pro muže". V roce 1985 vydal za svou kariéru nespočet publikací, mezi nimi i knihu „Encyklopedie moderní kulturistiky“. V říjnu 2003 se stal po mimořádných volbách 38. guvernérem státu Kalifornie. Mezi předky patří jeho praděd Václav Mach, který se roku 1841 narodil v obci Chocov. Jeho nemanželský syn Carl Schwarzenegger se již narodil v Rakousku a vzal si zde Cecili Hinterleitnerovou a měli spolu syna Gustava Schwarzeneggera , který byl otcem Arnolda. Jeho manželkou je Maria Shriverová , která pochází z Kennedyovské dynastie. Její matkou je Eunice Kennedy Shriver, sestra prezidenta USA Johna Fitzgeralda, ministra Roberta Francise a senátora Edwarda Moorea Kennedyho. 9. května 2011 manželé oznámili, že se rozcházejí a že budou žít odděleně. Shriverová opustí rodinné sídlo v Brentwoodu. 16. května vyšlo najevo, že má Arnold čtrnáctiletého syna se svou bývalou hospodyní Mildred Patricií Baena. Arnold Schwarzenegger je jednou z nejznámějších postav kulturistiky. Vyhrál 7 krát Mr. Olympia, která je dosud nejprestižnější soutěží v kulturistice na světě. V té době by...
Více od autora
Antti Tuomainen (8)
Antii Tuomainen je kritikou řazený k autorům noir detektivek. V současnosti je vedle vlastní tvorby činný také jako nezávislý redaktor. Největšího úspěchu se dočkal se svým třetím románem Léčitel z roku 2010, jejž zasadil do Helsinek blízké budoucnosti, ochromených chaosem po prudké změně klimatu. V roce 2011 za něj Tuomainen obdržel prestižní cenu Vuodenjohtolanka udělovanou finským Klubem přátel detektivek. Jeho knihy vyšly ve více než dvaceti zemích včetně USA, Velké Británie, Francie, Německa a Číny.
Více od autora
Antony Shaw (4)
Autor vystudoval obor Válečná studia na King's College na Londýnské univerzitě. Antony Shaw napsal nebo je spoluautorem mnoha knih zaobírajících se vojenskými nebo historickými tématy. Je přidruženým členem Irských gard a o této světoznámé jednotce napsal řadu článků. V současnosti žije, pracuje a publikuje v Londýně.
Více od autora
Antonín Winter (4)
Narozen 15. 2. 1934 v Praze, zemřel 23. 1. 2019. Spisovatel, autor detektivních a historických románů.
Více od autora
Antonín Rýgl (5)
Narozen 24. 12. 1925 v Praze, zemřel 2009. Prozaik, publicista, scénárista.
Více od autora
Antonín Matula (9)
Antonín Matula byl český spisovatel a literární teoretik, představitel ruralismu. Byl rovněž reprezentantem politického agrárnictví. Selství mu bylo ideálem a alternativou k modernímu světu. Narodil se v obci, která je dnes součástí města Kopřivnice. Studoval teologickou fakultu v Olomouci, avšak nakonec přešel na fakultu filozofickou. Od roku 1910 byl středoškolským profesorem, nejprve v Zábřehu na Moravě, posléze v Jičíně. Od roku 1919 pracoval v lidovýchovném oddělení Ministerstva školství a národní osvěty. V roce 1923 byl jmenován vrchním odborových radou a přednostou Svobodného učení selského. Na ministerstvu zůstal i v době protektorátu. Byl aktivním členem Agrární strany. Podílel se na její venkovské politice, k tomuto tématu sepsal i několik prací, zejm. České otázky a agrarismus a Výchova venkova k lidovládě . Byl redaktorem Občanské knihovny a členem Kola moravských spisovatelů. Publicisticky působil v agrárnických tiskovinách Brázda a Česká osvěta. Ruralismus byl nejen literárním směrem, který vyznával, ale byl i jeho významným teoretikem, v pracích jako Vesnické drama , Kořeny v moravské půdě , Filosofie venkova , Osvobození života , Hlasy země v evropských literaturách , Kruh věčnosti . Ruralistické ideje pak realizoval i ve vlastní tvorbě, v románech V začarovaném kruhu , Ohnivý vítr , Tělo, svět ďábla nebo Stráž . Dochovala se jeho korespondence s Josefem Knapem, Františkem Křelinou, Jiřím Mahenem nebo Aloisem Mrštíkem. Jeho ženou byla spisovatelka Milada Dvořáková-Matulová.
Více od autora
Antonín Macht (10)
Narozen 12.7.1903 v Babyloně u Domažlic. Středoškolský profesor, sběratel slovenských pověstí, autor populárně vědeckých historických a filosofických publikací a jazykových příruček. Překladatel ze skandinávských jazyků.
Více od autora
Antonín Liška (3)
Antonín Liška byl v pořadí jedenáctý biskup českobudějovický , biblista a řeholník, člen řádu redemptoristů. Antonín Liška vystudoval redemptoristické gymnázium a posléze do řádu redemtoristů vstoupil . V roce 1950 byl jako mnoho ostatních řeholníků protiprávně internován v Králíkách. Na podzim téhož roku byl nasazen do PTP. Během tohoto nasazení byl v roce 22. září 1951 biskupem Kajetánem Matouškem tajně vysvěcen na kněze. Po návratu od PTP pracoval v různých civilních povoláních a tajně působil jako kněz. Veřejnou pastorační činnost zahájil až v květnu 1971 jako administrátor v Poříčí nad Sázavou. Získal doktorát teologie na bohoslovecké fakultě v Litoměřících. Podílel se na ekumenickém překladu Bible a byl oficiálem interdiecézního církevního soudu. Dne 19. května 1988 jej papež Jan Pavel II. jmenoval světícím biskupem pražské arcidiecéze, vysvěcen byl 11. června 1988. V roce 1991 byl nejdříve generálním vikářem a posléze administrátorem této arcidiecéze. Dne 28. srpna 1991 jej Jan Pavel II. jmenoval biskupem českobudějovickým. V roce 1999 v souladu s kanonickým právem nabídl při dovršení 75 let rezignaci na svůj úřad. Papež ji nepřijal a jmenoval mu biskupa-koadjutora Jiřího Paďoura, který jej na budějovickém biskupském stolci posléze vystřídal .
Více od autora
Antonín Křečan (6)
Antonín Křečan byl český středoškolský profesor, lektor rumunštiny a autor několika učebních materiálů z oblasti rumunistiky. Pozn.: Dle ročenky XIII. Klubu moderních filologů zemřel údajně prof. Antonín Křečan až v roce 1973. Zdroje: a) aleph.nkp.cz b) prijmeni.cz c)kmof.cz
Více od autora
Antonín Borovička (5)
Narozen 4. listopadu 1895 - zemřel 3. prosince 1968 Český kapelník a skladatel.
Více od autora
Antonín Benda (7)
Narozen 31.7.1901 v Kamýku n. Vltavou, učitel v Praze. Prozaická tvorba pro mládež, též překládal.
Více od autora
Antonín Bednář (10)
Narozen 5.6.1889 v Žamberku, zemřel 18.8.1940 v Praze. Středoškolský profesor, práce z účetnictví.
Více od autora
Anton Vasil'jevič Florovskij (5)
Ruský historik a slavista, od roku 1922 žil v Československu, historická literatura o česko-ruských vztazích.
Více od autora
Anton Gill (7)
Anton Gill je anglický spisovatel. Publikuje také pod svými třemi pseudonymy: Oliver Bowden, Antony Cutler, a Ray Evans. Gill se narodil v Ilfordu v Essexu, německému otci a anglické matce a vyrostl v Londýně. Byl vzděláván v Chigwell School Clare College v Cambridgi. Pracoval jako herec i jako režisér v divadle , pro Arts Council, BBC a TV-am . Následně se věnoval na plný úvazek psaní. Profesionálním spisovatelem na plný úvazek se stal v roce 1984, a od té doby publikoval více než 35 knih, na různých starých a současných historických podmětech, včetně tří biografií. Jeho díla zahrnují jak beletrii a non-fiction , kde jeho speciální zaměření je moderní Evropská historie, včetně knihy "Cesta zpět z pekla" , An Honourable Defeat a Berlin to Bucharest. V beletrii napsal řadu knih na téma egyptských záhad, které představovaly jako první na světě soukromé očko, písaře Huy, které byly zveřejněny po celém světě. Nedávno publikoval knihu Sacred Scroll na téma historie a tajemství, s vydavatelstvím Penguin. Je také autorem dvou biografií a to William Dampier a Peggy Guggenheim. Jeho nejnovější vydané tituly jsou romány City of Gold a Prokletý . Pod pseudonymem Oliver Bowden napsal od roku 2009 již osm románů na základě příběhů slavné herní série Assassin's Creed a to konkrétně Assassin's Creed: Renesance, Assassin's Creed: Bratrstvo, Assassin's Creed: Tajná Křížová výprava, Assassin's Creed: Odhalení, Assassin's Creed: Opuštěný, Assassin's Creed: Černá vlajka, Assassin's Creed: Jednota a Assassin's Creed: Podsvětí. V České republice tyto knihy vydává nakladatelství Fantom Print....
Více od autora
Anthony Giddens (5)
Anthony Giddens, Baron Giddens je britský sociolog známý svou teorií strukturace a holistickým pohledem na moderní společnosti. V současné době je považovaný za jednoho z nejvlivnějších moderních autorů, napsal více než 30 knih a stal se jedním z nejcitovanějších autorů v humanitních oborech. V letech 1997–2003 působil jako ředitel prestižní London School of Economics, kde je v současnosti emeritním profesorem. Laická veřejnost ho může znát jako autora knihy Sociologie , v níž přehledně shrnul a srozumitelně vysvětlil základní sociologická témata. Anthony Giddens se narodil a vyrostl v Edmontonu v severním Londýně. Roku 1956 začal studium na Hullské univerzitě a roku 1961 je dokončil magisterským titulem na London School of Economics. Později získal titul Ph.D. na Královské koleji univerzity v Cambridge. Působil na několika univerzitách, po studiu od roku 1961 nastoupil na Univerzitu v Leicesteru, kde učil sociální psychologii. Od roku 1969 nastoupil na Univerzitu v Cambridgi a v roce 1987 se zde stal profesorem sociologie. V roce 1985 spoluzaložil akademický nakladatelský dům Polity Press. Později nastoupil na Kalifornskou univerzitu v Santa Barbaře a od roku 1997 se vrátil zpět na London School of Economics. Zde působil do roku 2003 jako ředitel a poté jako emeritní profesor. Na různých univerzitách získal 15 čestných titulů. Je členem Americké akademie umění a věd a Čínské akademie sociálních věd. V Blairově administrativě aktivně působil jako premiérův poradce, od roku 1997 se účastnil původních rozhovorů Blair-Clinton. Roku 2004 byl uveden do šlechtického stavu, když získal titul barona a usedl ve Sněmovně lordů za Labouristickou stranu. Giddensovo dílo je možné tematicky rozdělit do několika období. V prvním, které spadá do 60. a 70. let 20. století, přinesl analýzu kapitalistického systému a novou vizi sociologie, založenou na kritické reinterpretaci klasických autorů, jako byli M. ...
Více od autora
Anne Willan (7)
Rodačka z Newcastlu, uznávaná autoriata na francouzskou kuchyni. Zakladatelka prestižní Ecole de Cuisine La Varenne. Nositelka nesčetných kuchařských poct. Její knihy vyšly ve více než 24 jazycích.
Více od autora
Anne Rivers Siddons (6)
Anne výtvarnice a žurnalistka se narodila v roce 1936 v georgijském Fairburnu v rodině význačného právníka . Studovala na univerzitě v Auburnu. Dříve než se začala plně věnovat spisovatelské profesi,pracovala jako ilustrátorka . Nyní žije v Atlantě.Je autorkou řady bestsellerů nejen z prostředí amerického Jihu. Euromedia vydala její romány Osudový zlom a Nezkrotná Nora.
Více od autora
Anna Ziegloserová (8)
Anna Ziegloserová-Mimrová, v matrice Anna Josefa, byla česká spisovatelka, dramatička, herečka a redaktorka, manželka nakladatele a novináře Jana Zieglosera. Jejími rodiči byli Antonín Mimra, soustružník v Plzni, a Marie Mimrová-Fryšová. Narodila se jako pátá ze šesti dětí, jejími sourozenci byli Antonín Mimra , Eustach Mimra , Prokop Mimra , František Mimra a Marie Anna Mimrová . Studia Anny Ziegloserové-Mimrové byla soukromá. Od mládí byla v řadách žen usilujících o rovnoprávnost. Od roku 1903 redigovala se svým mužem nakladatelem Janem Ziegloserem revui českých žen Ženský obzor. Za první světové války byla pod policejním dozorem, neboť její muž byl dvakrát vězněn z politických důvodu . Anna pomáhala ukrývat se „politicky podezřelým“ Čechům a Jihoslovanům v pražských nemocnicích. Byla členkou výboru beletristů Máj, Svatoboru, Sokola a Ochranných jednot. Psala do Národních listů, Národní politiky, Zvonu aj. Kromě prózy psala též divadelní hry a pracovala ve filmovém oboru. Za druhé světové války byla popravena nacisty na kobyliské střelnici. Byla pohřbena na Olšanských hřbitovech.
Více od autora
Anna Skalická (4)
Narozena 9.1.1932 v Praze. RNDr., asistentka katedry botaniky, překlady z oboru.
Více od autora
Ann Rule (2)
Americká publicistka a spisovatelka, specializace na oblast skutečných kriminálních případů.
Více od autora
Andrew Lloyd Webber And Tim Rice (8)
Andrew Lloyd Webber a Tim Rice jsou proslulá hudební dvojice, která se proslavila spoluprací na několika vlivných muzikálech. Andrew Lloyd Webber je slavný skladatel a Tim Rice je významný textař. Společně vytvořili několik nejznámějších představení v historii hudebního divadla. Jejich spolupráce začala koncem 60. let 20. století a jejich prvním výrazným úspěchem byla rocková opera "Josef a úžasný barevný plášť". Jejich další projekt, "Jesus Christ Superstar", je však katapultoval k mezinárodní slávě. "Jesus Christ Superstar", vydané jako koncepční album v roce 1970, bylo průlomové a spojovalo rockovou hudbu s divadlem způsobem, který tu ještě nebyl. Její úspěch vedl k různým divadelním inscenacím, včetně nahrávky Original London Cast z roku 1972. Duo pokračovalo v úspěšné spolupráci dalším hitem, "Evita", který vyprávěl příběh argentinské politické vůdkyně Evy Perón. Lloyd Webber a Riceová prožili slavnou kariéru společně i každý zvlášť, Lloyd Webber vytvořil další významné představení, jako jsou "Cats" a "The Phantom of the Opera", a Riceová pracovala na projektech, jako jsou "Chess" s Bennym Anderssonem a Björnem Ulvaeusem ze skupiny ABBA. Jejich přínos hudebnímu divadlu jim vynesl řadu ocenění a poct a upevnil jejich odkaz jako velikánů ve světě hudební kompozice a lyriky.
Více od autora
Andrew Lloyd Webber (9)
Andrew Lloyd Webber je přední anglický hudební skladatel a impresário hudebního divadla, který proslul svým významným přínosem pro současnou scénu. Narodil se 22. března 1948 v Londýně a prosadil se jako jeden z nejplodnějších skladatelů své generace. Lloyd Webberova kariéra odstartovala úspěchem rockové opery "Jesus Christ Superstar" , která získala široký ohlas a připravila půdu pro řadu populárních muzikálů. Jeho schopnost kombinovat klasické a současné hudební styly vyústila v některá z nejtrvalejších děl hudebního divadla.
Více od autora
Andre Norton (8)
Andre Norton se narodila jako Alice Mary Norton 17.února 1912 v Clevelandu ve státě Ohio. Její rodiče byli Adalbert Norton a Berta Stemm Norton. Začala psát v Collingwood High School v Clevelandu, pod vedením paní Sylvie Cochrane. Byla redaktorem školního časopisu Collingwood Spotlight, pro který psala povídky. Během této doby, napsala svou první knihu - Ralestone Luck , která byla nakonec vydána jako její druhý román v roce 1938, první byl The Prince Commands v roce 1934. Po absolvování střední školy v roce 1930, měla v plánu stát se učitelem a začala studovat na Flora Stone Mather vysoké škole Western Reserve University. Nicméně v roce 1932 musela odejít z důvodu deprese a začala pracovat pro Clevelandský knihovní systém, kde zůstala po dobu 18 let. V roce 1934 si legálně změnila jméno na Alice Andre Norton, pseudonym zvolila ke zvýšení prodejnosti svých knih. V letech 1940 - 1941 pracovala jako knihovnice ve speciálním katalogizačním oddělení Kongresové knihovny, zapojené do projektu v souvislosti s cizím státním občanstvím. Projekt byl náhle ukončen po vstupu Ameriky do druhé světové války. V roce 1941 si koupila knihkupectví s názvem Mystery House v Mount Rainier ve státě Maryland. Nedařilo se jí a tak se vrátila do Clevelandské veřejné knihovny, kde zůstala až do roku 1950. Pak začala pracovat jako pro Martina Greenberga ve společnosti Gnome Press, kde zůstala do roku 1958. Následně se stala autorkou na plný úvazek. V pozdějších letech se kvůli zdravotním problémům přestěhovala na Floridu a pak do Tennessee. Od 21.února 2005, byla v rámci hospicové péče. Zemřela pokojně doma, 17. března 2005. Byla často nazývána Velká dáma fantasy, měla obrovský vliv na celý žánr. Psala v podstatě 70 let vkuse a s více než 300 vydanými tituly postihla 4 generace čtenářů a spisovatelů
Více od autora
Alois Plichta (6)
Alois Plichta byl český právník a lokální historik. Alois Plichta se narodil v roce 1905 v Šebkovicích, tamtéž chodil do obecné školy a následně vychodil měšťanskou školu v Jaroměřicích nad Rokytnou, v roce 1926 odmaturoval na gymnáziu v Moravských Budějovicích a následně nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, tu ukončil v roce 1930. Následně odešel do Velkého Meziříčí, kde mezi lety 1935 a 1948 působil jako advokát a organizátor místního kulturního dění, mimo jiné hájil i Jakuba Demla. Během padesátých let musel odejít z právnické profese, mimo jiné kvůli tomu, že byl příbuzný Antonína Plichty, který byl odsouzen v Babickém procesu. V tu dobu již působil jako advokát v Brně . Nastoupil tak do stavebnictví. V roce 1967 byl rehabilitován a nastoupil na pozici právníka krajského úřadu památkové péče v Brně. Věnoval se historii umění na Vysočině, psal do časopisů Fujara nebo Tvar. Sepsal dvě monografie o Jaroměřicích nad Rokytnou a okolí, jejich název je Jaroměřicko I. a II. Do časopisu Tvar psal již v roce 1928. Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí; Městský úřad v Jaroměřicích nad Rokytnou, nakladatelství JimFa Třebíč, 1994; I. a II. díl ISBN 80-85766-38-8 ISBN 80-85766-39-6
Více od autora
Alois Mezera (4)
Alois Mezera byl český funkcionalistický a klasicistně puristický architekt. Patří k opomíjeným osobnostem české architektury. Byl předsedou Společnosti architektů. Jeho manželkou byla malířka Julie Winterová-Mezerová. Mezi roky 1910–1913 vystudoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Josipa Plečnika. Podílel se také na návrzích interiérů císařských vlaků pro Rakousko-Uhersko a Osmanskou říši. Oženil se s malířkou Julianou Winterovou a podnikl celou řadu studijních cest po celé Evropě, včetně Turecka. V letech 1920–1925 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Po první světové válce vypracoval celou řadu návrhů památníků obětem tohoto konfliktu. Účastnil se řady architektonických výstav v různých evropských hlavních městech. Kromě toho se účastnil řady soutěží, mj. na kostel na Královských Vinohradech, krematorium na Vyšehradě, Nejvyšší soud v Brně a další.
Více od autora
Alois Jokl (9)
Narozen 6.10.1887 ve Snovídkách u Bučovic, zemřel 23.4.1967 v Praze. Profesor obchodní akademie, lektor Vysoké školy obchodní. Autor učebnic němčiny, překladatel z němčiny a ruštiny.
Více od autora