10561–10620 z 153113 Autoři
Franco Lucentini (3)
V roce 1952 došlo k setkání Carla Fruttera s Francem Lucentinim. Stali se skvělými kamarády a taky vytvořili autorskou dvojice, která psala kriminální romány. Autorské duo bylo taktéž editory sci-fi série Urania.
Více od autora
Franck Thilliez (8)
Franck Thilliez patří mezi nejúspěšnější francouzské spisovatele. Jeho doménou jsou vědecky zaměřené detektivní romány, které díky mnohaleté praxi v oboru IT působí vskutku seriózně. Hned za svůj románový debut byl v roce 2004 nominován na cenu SNCF pro nejlepší thriller. V roce 2007 s románem La Chambre des morts nominaci proměnil ve vítězství a získal za něj i cenu čtenářů Quai du thriller. Od té doby se psaní věnuje na plný úvazek. Ve svých knihách se nevyhýbá násilí či temným stránkám francouzské koloniální minulosti. Z jeho titulů slaví největší úspěch thrillery s neortodoxní dvojicí vyšetřovatelů Lucií Henebelleovou a Franckem Sharkem – jejich třetí případ v knize Syndrom E se okamžitě stal bestsellerem a dočkal se publikace ve více než 15 zemích. Thilliez už napsal skoro dvě desítky románů, které svým napínavým zpracováním aktuálních témat nepřestávají čtenáře fascinovat. Ocenění: • 2006 - Prix des lecteurs Quais du Polar - za Pokoj mrtvých • 2007 - Prix SNCF du polar français - za Pokoj mrtvých • 2011 - Prix Mireille-Lantéri - za televizní scénář
Více od autora
Fiona Harper (8)
Když jsem byla dítě, byly mi vyčítány dvě věci: že jsem neustále ležela v knihách a žila ve svém vysněném světě. Od té doby se toho příliš nezměnilo, snad jen to, že obě mé vášně jsem využila při psaní knih. Psát jsem začala v roce 2004, poté co jsem v šuplíku našla pár poznámek z doby, kdy jsem toužila dát své představy na papír, ale nenašla jsem k tomu odvahu. Když můj nejmladší potomek nastoupil do školy, našla jsem mezi obvyklými domácími pracemi dostatek času a odvahy k tomu, abych napsala svůj první román. Má vášeň mě znovu pohltila. V roce 2005 jsem poslala nakladateli rukopis a s hrůzou očekávala verdikt. K mému velkému překvapení se jim kniha líbila a v listopadu téhož roku jsem měla svou první knihu na pultech knihkupectví. Od té chvíle šlo všechno jako po másle. Za první knihu Blind-Date Marriage jsem získala několik ocenění, včetně prestižní ceny romantických spisovatelů RITA v roce 2007. Žiji v Londýně, ale když je hezké počasí, ráda vyrazím na výlety po anglickém venkově či skotské vysočině. Baví mě vařit, miluji dobrá jídla, zejména ta, která jsou ochucená skořicí. Stále ještě ráda ležím v knihách, pokud mi to čas dovolí, a sledování filmů – obzvlášť romantických - je mou druhou vášní. K tomu ale musím být vybavena horou papírových kapesníčků, protože vím, že je před koncem – ať už šťastným, nebo smutným - budu potřebovat.
Více od autora
Fernando Pessoa (9)
Fernando António Nogueira Pessoa , známý častěji jako Fernando Pessoa, byl portugalský spisovatel a básník. Pessoa je vedle Luíse de Camões považován za největšího portugalského básníka; někteří kritici jej řadí mezi nejreprezentativnější básníky 20. století. Pessoa prožil dětství a část mládí v jihoafrickém Durbanu, kde se mu dostalo vzdělání v angličtině; angličtina tak byla vedle portugalštiny Pessoovým druhým literárním jazykem. Fernando Pessoa byl v občanském životě nenápadným korespondentem několika lisabonských firem. Za svého života nepublikoval téměř nic. Své básnické dílo napsal pod mnoha jmény, které nejsou prostými pseudonymy, nýbrž, jak Pessoa sám napsal, heteronymií: Álvaro de Campos, Ricardo Reis a Alberto Caeiro byli obyvateli Pessoova vnitřního světa, vzniklými fragmentárností Pessoovy osobnosti, kterou básník pociťoval od dětských let. Pessoa byl také zednářem a vyznavačem mystického portugalského vlastenectví . Pessoa přeložil řadu portugalských knih do angličtiny. Přeložil do portugalštiny mimo jiné "Šarlatové písmeno" Nathaniela Hawthorne, povídky O. Henryho a básně "Havran", "Annabel Lee" a "Ulalume" Edgara Allana Poe, který ho spolu s Waltem Whitmanem silně ovlivňoval. Kromě toho Pessoa přeložil do portugalštiny řadu knih theosofů jako Charles Webster Leadbeater a Annie Besant. V letech 1912-14, když žil se svou tetou "Anicou" a bratranci, se účastnil "semi-spirituálních setkání", které byly prováděny doma, ale byl považován za "zpožďovací prvek" ostatních členů zasedání. Pessoaův zájem o spiritismus byl probuzen ve druhé polovině roku 1915, při překladu theosofických knih. Zájem byl prohlouben koncem března 1916, kdy náhle začal mít zkušenosti, kde se stal médiem, které byly odhaleny automatickým psaním. 24. června Pessoa napsal impozantní dopis své tetě a kmotře. Poté žil ve Švýcarsku se svou dcerou a synem, v němž popisuje tento "tajemný případ...
Více od autora
Federica Magrin (5)
Federica Magrin je italská autorka, ilustrátorka a překladatelka. Přes 10 let pracovala ve vydavatelství, nejprve jako redaktorka ve Edizioni De Agostini, nyní na volné noze. Zaměřuje se na knihy pro děti, ale píše též vzdělávací texty a příběhy a překládá novely. Pro White Star Kids udělala knihu Atlas měst. Vyhrála stipendium na studium umění na Universidad Europea v Madridu po jeho dokončení se specializovala na ilustrace v dvouletém kurzu. Později byla vybrána ke školení digitálního čištění v prestižním animačním studiu SPA pod vedením Fernanda Moroa, kde velmi rozvinula svou schopnost kreslení. Kreslení bylo její vášní od doby, co vzala do ruky svou první tužku.
Více od autora
Fayrene Preston (6)
Fayrene Preston Nevyrůstala jsem s touhou stát se spisovatelkou. Kdyby mi byl někdo řekl, že jednoho dne budu psát romance pro známé vydavatelství, byla bych mu odsekla, ať si lehne do postele a vstane, až mu bude lépe. O moc lépe! Moje spisovatelská kariéra to bylo skutečné dobrodružství. Plánovala jsem si život a on se mi vymknul z rukou a zahnul kamsi za roh. A pokračoval úplně jiným směrem. Svou první romanci jsem začala psát, abych si zkrátila dlouhé chvíle během rekonvalescence po rozsáhle operaci. Asi po osmi letech jsem ji objevila a na návrh přítelkyně jsem ji oprášila, upravila a poslala do nakladatelství. To, co následovalo, je jako román – nádherný, rozkošný s překvapivým rozuzlením. Od té doby píšu romance a mám radost, že mohu dělat to, co mě baví. Dostávám áopisy od věrných čtenářů romantických příběhů a jejich ohlasy mě,vždy dojímají. Jsem plachá, vyrovnaná a beznadějně romantická. Když mi bylo třináct let přečetla jsem si poprvé a naposledy Odváté větrem. Byla jsem z toho úplně vedle kvůli tomu, jak ta kniha skončila. Snila jsem o jiném, šťastnějším konci, kde by se Rhett Butler vrátil zpět k Scarlett O’Harové. Dodnes se nemohu dívat na filmy, anebo číst knihy, které se neskončí šťastně. A proto tak ráda píšu romance. Jsem si jistá, že všechny postavy mých příběhů budou žít šťastně na věčné věky.
Více od autora
Faye Kellerman (7)
Tato stále krásná a úspěšná autorka vystudovala matematiku a dentální chirurgii na Kalifornské univerzitě v LA, ale svému oboru se nikdy nevěnovala. Stala se matkou čtyř dětí v domácnosti, než děti trochu odrostly a Faye mohla konečně začít psát. Svou první knihu vydala v roce 1986, a hned to byl raketový úspěch. Tajemstvím velké obliby jejích knih u čtenářů je možná citlivá kombinace detektivního žánru s prostředím harmonické rodiny hlavních postav, a také výrazné motivy židovské kultury v Americe. Sama ortodoxní židovka, zasadila autorka své postavy do rozvětvené komunity lidí, o kterých toho hodně ví. Hlavními hrdiny nyní už 12 knih jsou policejní detektiv Peter Decker a jeho žena Rina Lazarusová. Jejich rodina se díl od dílu vyvíjí, stárne , a tak v posledních letech napsala autorka už dva detektivní příběhy s nejstarší dcerou rodiny, Cindy Deckerovou, která kráčí ve stopách svého otce jako policistka. Mimo rodinu Deckerovou napsala autorka také dva historické romány a jeden horor. Faye je také ne zrovna feministicky známá jako manželka „toho slavného spisovatele thrillerů“ Jonathana Kellermana. Jsou vlastně jediný manželský pár, v kterém se každý se svými vlastními tituly drží ve stejnou dobu v žebříčku nejprodávanějších knih. Manželé Kellermanovi už také napsali dvě knihy společně. A aby nebylo málo spisovatelů pod jednou střechou, jejich nejstarší syn Jesse se také dal na literaturu a divadelní hry.
Více od autora
Ewald Murrer (9)
Ewald Murrer je pseudonym českého básníka Michala Wernische, syna básníka a překladatele Ivana Wernische a výtvarnice Heleny Wernischové. Ewald Murrer byl v první polovině devadesátých let šéfredaktorem literárního časopisu Iniciály, poté působil v rozhlasové stanici Echo. V roce 1995 pracoval v agentuře Polymnia, později v letech 1996 až 1997 jako kreativní ředitel v reklamní agentuře Inverze. Koncem 90. let byl vedoucím redaktorem magazínu Pátek Lidových novin a později Magazínu Dnes. Později byl také šéfredaktorem časopisů Quo či Můj dům. Ewald Murrer má dvě dcery – Nelly , Rosalii a dva syny – Kryštofa a Matěje . Žije s družkou Ereou Křížovou. Bratrem Ewalda Murrera je evangelický teolog Martin Wernisch. 1981 – Holub na střeše 1990 – Zápisník pana Pinkeho 1992 – Mlha za zdí 1992 – Vyznamenání za prohranou válku 1995 – Situace 1996 – Sny na konci noci 2007 – Nouzové zastavení času 2018 – Tma se mne dotýkala 2019 – Noční četba - kniha získala roku 2020 cenu Magnesia litera za poesii 2020 – Tajný sběrač levandule 2021 – Zprávy tajnou řečí Jeho texty byly publikovány také v řadě antologií, například Básně , Child of Europe , Daylight in Nightclub Inferno , Ryby katedrál , U nás ve sklepě , Dryák ředěný Vltavou , Máme kostru ve skříni . Časopisecky vychází Murrerova poezie po celém světě. Pražské anglofonní nakladate...
Více od autora
Ève Ruggieri (2)
Eve Ruggieri, známá francouzská muzikoložka, se narodila ve francouzském Limoges. Je autorkou několika životopisných knih o světových skladatelích a pěvcích
Více od autora
Eve Ensler (8)
Eve Ensler je americký dramatik, umělec, feminista a aktivista, nejznámější pro svou hru Vagina Monologues. Hra byla přeložena do 48 jazyků a hrána více jako ve 140 zemích.
Více od autora
Eva-Maria Dreyer (7)
Je bioložkou a žije se svou rodinou uprostřed přírody blízko Kielu. Jakou autorka a překladatelka pracovala na televizních filmech a knihách.
Více od autora
Eva Syřišťová (6)
Docentka Eva Syřištová je psychoterapeutka a psycholožka, světová osobnost s ojedinělým a obětavým přístupem k nemocným. Po studiích psychologie na Karlově univerzitě nastoupila v padesátých letech do psychiatrické léčebny. Nedokázala se však smířit s tehdejším autoritativním přístupem k nemocným a proto postupně vypracovala vlastní metodiku založenou na rozhovorech, důvěře a respektu. Tento přístup v řadě případů pomohl psychotikům brát méně léků a někdy se navracet k normálnímu životu. Podle její teorie se bludy psychotiků nedají "léčit" a vyvracet, ale lze je pomocí trpělivých rozhovorů a vysokým osobním vkladem "opouzdřit" a zneškodnit. Eva Syřišťová svým přístupem k pacientům tehdy daleko předběhla svou dobu. Po roce 1968 znovu upadla u režimu do nemilosti. Tehdy už ale byla osobností mezinárodního věhlasu. Zajímala ji imaginace duševně nemocných, srovnávala logiku jejich světa s uměleckou tvorbou. Propagovala arteterapii. Nakonec došla k závěru, že za mřížemi léčeben a mezi lidmi sužovaných duševním utrpením našla svou svobodu, protože jim pomáhala a oni svým způsobem pomáhali jí. Vedle odborných prací píše Eva Syřišťová i knihy pro širší veřejnost, které se v oboru staly klasikou . V současné době se zabývá realitou snu. Její nekonečná zvídavost, hluboce lidský přístup a stoprocentní nasazení jsou v dnešní době až neuvěřitelné.
Více od autora
Eva Štolbová (2)
Narozena 18.2.1935 v Ústí nad Labem, zemřela 29.10.1993 v Praze. Íránistka, práce z oboru, překlady z perštiny a tádžičtiny.
Více od autora
Eva Staňková (2)
Narozena 20.11.1974 v Děčíně. Výtvarnice a ilustrátorka, kurátorka sbírky výtvarného umění při oblastním muzeu v Děčíně.
Více od autora
Eva Richtárová (5)
Ing., autorka jazykových slovníků a příruček, též autorka publikací o zdraví a zdravém životním stylu.
Více od autora
Eva Križanová (6)
Významná pracovníčka Slovenského pamiatkového ústavu, podieľala sa na mnohých záchranných výskumoch, autorka odborných publikácií o pamiatkach.
Více od autora
Eva Berglová (7)
PhDr. Narozena 13. 9. 1943 v Grossbreitenbachu , autorka učebnic němčiny.
Více od autora
Eugen Lennhoff (5)
Rakouský publicista; autor publikací o dějinách tajných společností, zvl. o svobodných zednářích.
Více od autora
Esther Meynell (4)
Britská muzikoložka, odbornice na J. S. Bacha, autorka románů z venkovského prostředí a románových portrétů slavných osobností.
Více od autora
Erik Satie (7)
Erik Satie francouzský skladatel a klavírista, narozený 17. května 1866 v Honfleuru v Normandii. Je známý svým novátorským a nekonvenčním přístupem ke kompozici a svým vlivem na avantgardu počátku 20. století. Satieho hudba se vyznačuje jednoduchostí, vtipem a melodickou elegancí. Pro svůj slavný soubor klavírních skladeb, které navozují klidnou a kontemplativní náladu, vymyslel termín "Gymnopédie". Mezi jeho další pozoruhodná díla patří "Gnossiennes", "Sarabandes" a "Nocturnes".
Více od autora
Erich Herold (9)
Český indolog, afrikanista a muzeolog. Po ukončení gymnázia studoval indologii, klasickou filologii a srovnávací vědu náboženskou na Filozofické fakultě UK. Titul PhDr. získal 1953. V letech 1950–52 pracoval jako asistent na FF UK, 1952–59 v Orientálním ústavu ČSAV. Roku 1957-58 byl na studijním pobytu v Indii. Od roku 1959 pracoval až do své smrti v Náprstkově muzeu nejprve jako vedoucí oddělení, pak ředitel muzea a tvůrce jeho nové koncepce, v letech normalizace jako odborný pracovník. Do Indie se v 60. letech několikrát vrátil na kratší studijní pobyty. V 50. a 60. letech spravoval muzejní indické sbírky; od poloviny 60. let se intenzivně zabýval tradičním uměním subsaharské Afriky. Uspořádal výstavy tohoto umění, první svého druhu v Československu, k nimž připravil zasvěcené katalogy. Na téma afrického umění napsal rovněž řadu publikací. Jeho stěžejním dílem je obsáhlá monografie African Art , která v letech normalizace mohla vyjít pouze cizojazyčně. Zásadním způsobem přispěl k objevení řezbářství kmene Bété z Pobřeží slonoviny. Objevné byly i jeho studie o africkém uzlu moudrosti – rozšifrování historie a původního významu dvojitého uzlu, a o afroportugalské slonovině, kterou identifikoval ve sbírkách Národního muzea. Připravil koncepci knihy o mimoevropských maskách, do níž napsal kapitoly o maskách afrických a indonéských . Kromě afrického umění se i nadále věnoval problémům asijských kultur; v 70. letech spravoval v NpM sbírky Indonésie, jihovýchodní Asie a asijských zbraní. Vypracoval koncepci a výrazně se podílel na vzniku expozice asijských kultur na zámku v Liběchově . V 70. a 80. letech zpracovával mimoevropské umění a artefakty v zámeckých sbírkách a je autorem expozice na zámku v Opočně . Založil sborník Annals of the Náprstek Museum a měsíční programy muzejních aktivit pro veřejnost, které provázely Výstavy měsíce. Společně se svou ženou přeložil knihu J. G. Frazera Zlatá ratolest o magii, mýtech a ...
Více od autora
Eno Raud (5)
estónsky autor detskej literatúry. Univerzitu v odbore estónsky jazyk ukončil v r. 1952. Neskôr pracoval v Estónskej národnej knižnici a v Estónskom združení vydavateľov. Na spisovateľskú dráhu sa dal až v dôchodkovom veku. medzi jeho najznámejšie diela patrí séria o Machnáčikov, Rukávnikovi a Sandálikovi.
Více od autora
Engelbert Kötter (7)
Engelbert Kötter je profesionální zahradník, specializovaný novinář a spisovatel beletrie, který je autorem více než tuctu domácích a zahradních knižních rádců. Současně je šéfredaktorem specializovaných časopisů v ekologii a pet shopu a pracuje jako konzultant zahradního centra. Pro televizi Engelbert Kötter sleduje trendy kolem zeleného bydlení - uvnitř a venku - včetně domácích a zahradních zvířat jako našich spolubydlících.
Více od autora
Emmerich Alois Hruška (9)
Emmerich Alois Hruška byl český spisovatel a malíř. Emmerich Alois Hruška byl za svého života malířem, spisovatelem, redaktorem, dramatikem, vydavatelem bibliofilií, kabaretním hercem ale i dramaturgem v Kladně a v Praze. Na přelomu 20. a 30. let spolupracoval s Divadélkem Rokoko, v 30. letech působil v kulturní rubrice Poledního listu, ve 40. letech jako dramaturg Divadla Járy Kohouta. Též překládal z němčiny. Do výtvarného umění byl uveden Josefem Váchalem. Některá svá díla vydal pod pseudonymy Notus Ignotus, Henri Poire a Viktor H. Ražek. Kritika o Hruškově rozsáhlém a rozmanitém díle tvrdí, že nevyniká stylem, zato však kuriózností a groteskností. Zemřel roku 1957 v Libochovicích. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Více od autora
Emma Mars (5)
Francouzský novinář a spisovatel, publikace z oboru partnerských vztahů, sexuality. Též autor románu.
Více od autora
Emily Grayson (2)
Narodila se v New Yorku a dodnes žije v bytě na Manhattanu. Jak sama říká, píše snad odjakživa - povídky, romány, básně i hry. Rok po úspěchu své prvotiny, milostného románu o nenaplněné celoživotní lásce Terasa, vydává knihu Observatoř, příběh lásky a sesterské řevnivosti. Emily Graysonová si přísně střeží svoje soukromí, nedává se fotografovat na obálky knih a neposkytuje rozhovory o své osobě.
Více od autora
Emílie Fleischmannová (6)
PhDr. Emílie Fleischmannová - autorka učebnic pro obchodní akademie
Více od autora
Emilián Glocar (5)
Emilian Blažej Glocar pocházel z Moravy, vystudoval pravoslavné bohosloví v Sarajevu a působil jako duchovní nejprve v Jugoslávii, od r. 1939 v USA. Debutoval básnickou sbírkou Písně sirotků (1932, psal prózy z jihoslovanského světa a romány historické.
Více od autora
Emil Tréval (8)
Emil Tréval , vlastním jménem MUDr. Václav Walter, byl český lékař a spisovatel. Psal beletrii, je autorem mnoha naturalistických románů, divadelních her a populárně vědeckých publikací. Emil Tréval studoval v Praze, Berlíně a Paříži. V roce 1883 vstoupil jako lékař do státní služby, působil v Čechách, na Moravě a ve Vídni. Od roku 1919 působil jako vrchní zdravotní rada v politické správě na Žižkově. Od 1925 byl členem Československé akademie, od 1927 byl v redakci beletristického časopisu Zvon. Ze začátku své tvorby psal pod svým vlastním jménem převážně vědecké a populárně zdravovědné spisy. Od let 80. let přispíval do časopisů Včela, Vesna a Moravské orlice. V této době tvořil fejetony s lékařskou tematikou. Jeho tvorba byla zprvu spíše realistická, šlo o pouhé vypravování. Postupem času začal autor směřovat svou tvorbu k symbolismu a dekadenci. Jeho literární tvorba je silně ovlivněna jeho povoláním lékaře. Častým tématem jeho mnohdy naturalistické tvorby bylo romantické pojetí ženských postav. Psal také o duševních poruchách, utkvělých představách, halucinacích, zrůdné erotice a o psychických i mravních otázkách manželství. Některá svá díla publikovali společně se svou manželkou Zdenou Walterovou pod společným pseudonymem Emil Tréval-Viola, či Emil Viola-Tréval. Užíval i jiných pseudonymů: Pantalon, Václav Prešovský, Ladislav Vašek, Jiří Okoř, Ben Trovato, Holofernes Kotě, Vrač, Prof. Zmatěj, Ad. Pisánka, a Trdlo Aristotele. Emil Tréval přispíval do časopisů Zlatá Praha, Lumír a j. Fejetony s lékařskou tematikou vydával v brněnském listu Beobachter pod titulem Aus dem Tagebuche eines Arztes.
Více od autora
Emil Svoboda (7)
Emil Svoboda byl český fotbalový útočník, reprezentant Československa a trenér. Vystudoval strojní inženýrství na ČVUT. Začínal v SK Písek. V československé lize hrál za Škodu/ZVIL Plzeň , po sestupu Plzně z ligy hrál za vysokoškolský tým Slávia Bratislava VŠ . V roce 1954 přestoupil do Sparty Praha , s níž získal jeden titul mistra republiky . V I. lize odehrál 225 utkání a dal 92 gólů. Za československou reprezentaci odehrál v letech 1955–1957 pět zápasů a dvakrát startoval v reprezentačním B-mužstvu. V sedmdesátých letech vedl na Kypru jako trenér Apoel Nicosia a Olympiakos Nicosia.
Více od autora
Emil Holub (5)
Emil Holub, křtěný Emilian Carl Johann Holub byl český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf v Africe. Během dvou pobytů v jižní Africe v letech 1872–1879 a 1883–1887 zde vykonal několik vědeckých výprav a pořídil rozsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku. Na jeho druhé expedici jej doprovázela jeho manželka, spolupracovnice Růžena Holubová. Narodil se v Holicích v rodině lékaře Františka Holuba a jeho manželky Anny, rozené Ebertové. V roce 1857 se rodina přestěhovala do Pátku nad Ohří. V dětství četl africký cestopis Davida Livingstona, který jej podle jeho pozdějších slov silně ovlivnil. První ročník gymnázia studoval na německém reálném gymnáziu v Praze, další ročníky pak na německém gymnáziu v Žatci, kde maturoval v roce 1866. Chtěl studovat přírodní vědy a archeologii, ale na přání otce začal studovat na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde 24. února 1872 promoval a získal titul doktor medicíny. Za podpory Vojtěcha Náprstka odjel 18. května 1872 na svou první cestu do jižní Afriky. Vyplul z anglického Southamptonu a po krátkém mezipřistání v Kapském Městě se vylodil 8. července v Port Elizabeth. Díky doporučení tamějšího rakouského konzula Adlera zde začal pracovat jako lékař v evropských rodinách. 26. srpna 1872 odešel vykonávat lékařskou praxi v městě Dutoitspan mezi hledači diamantů. V březnu 1873 se přidal ke konvoji místních lovců na dvouměsíční cestu – „vědecké safari“ na území bečuánských kmenů, kde získal první zkušenosti s domorodci a výstrojí. Sestavil přírodovědnou sbírku, kterou ve dvaceti bednách odeslal Náprstkovi do Prahy. Dne 3. listopadu 1873 vyrazil na druhou vědeckou výpravu se zaměřením na sbírku etnografických materiálů, z níž se vrátil 7. dubna 1874. Probádal východní okraj pouště Kalahari a navštívil Šošong, hlavní sídlo bečuánského kmene Bamangwatů. Zpět se vracel podél řeky Limpopo. Třetí expedici vykonal od 2. b...
Více od autora
Emil Dvořák (8)
Narozen 17.10.1896 ve Vlkoši u Kyjova, zemřel 28.9.1970 v Praze. Básník, prozaik.
Více od autora
Emanuel Zítek (8)
Narozen 25. 11. 1856 v Brandýse nad Labem, zemřel 1. 11. 1934 tamtéž. JUDr., romanopisec, dramatik, překlad z němčiny. Působil ve spolku Slavia, z počátku psal i historické balady, rané básnické pokusy zůstaly roztroušené po časopisech. Spolu s F. Kvapilem užili společný pseudonym Efr. z K.
Více od autora
Emanuel Svoboda (5)
Narozen 2.3.1883 v Nové Dědině u Konice, zemřel 26.10.1967 v Praze. JUDr., rada magistrátu, právnický publicista, historik umění, články a monografie o M. Alšovi.
Více od autora
Elsa Triolet (7)
Elsa Trioletová, rozená Elza Jurjevna Kagan , pseudonym Laurent Daniel byla francouzská spisovatelka a překladatelka ruského původu. V roce 1918 se provdala za francouzského důstojníka A. Trioleta a odjela s ním do Francie. Od roku 1922 se věnovala literatuře. V roce 1929 se provdala za Louise Aragona. Velká část jejího díla se zabývá aktuálními problémy, jako bylo zklamání z poválečného vývoje, strach z atomové války atp.
Více od autora
Elsa Morante (3)
Elsa Morante byla italská spisovatelka. Matka byla židovského a otec sicilského původu. Od roku 1941 byla manželkou spisovatele Alberta Moravii, rozešli se roku 1961, ale nikdy nerozvedli. Za svůj první román Menzogna e sortilegio získala cenu Premio Viareggio. Druhý román L'isola di Arturo získal Cenu Strega. Roku 1984 získala francouzskou cenu Prix Médicis Etranger za román Aracoeli. K jejím nejznámějším dílům patří román La storia , román o Římě za druhé světové války. Natalia Ginzburgová knihu nazvala "nejkrásnějším románem století", odmítla ji však levicová literární kritika kvůli »pesimistickému pohledu na dějiny«, odmítavá recenze Piera Paola Pasoliniho dokonce rozbila jejich dlouholeté přátelství . Literární teoretičky Věra Křížová a Věra Suková o autorčině tématech napsaly: "Ve svých vyprávěních se Morantová nevyhýbala kruté realitě života. Výraznými protagonistkami jejích příběhů jsou italské ženy potýkající se s každodenními problémy. Nejsou to však ženy bezmocné, ale naopak bojovnice, které se i přes nepřízeň osudu snaží překonat překážky a ze své často bezvýchodné situace vybřednout. Tato víra ve schopnost žen úspěšně se vypořádat s životními nesnázemi pramenila možná i z povahy a zkušeností samotné spisovatelky, která se celý život úspěšně snažila být soběstačná."
Více od autora
Ellison Cooper (5)
Irskoamerická autorka thrillerů, antropoložka a archeoložka, bývalá forenzní vyšetřovatelka.
Více od autora
Elli H Radinger (6)
Elli H. Radinger je německá novinářka a spisovatelka, která se zabývá vlky. Po maturitě pět let pracovala jako letuška a tlumočnice letů jedné americké společnosti. Studovala práva se zaměřením na právo letectví a poté pracovala jako právník, ovšem ne v této oblasti. S Güntherem Blochem a dalšími v roce 1991 založila Společnost na ochranu vlků , které deset let předsedala. Od roku 1991 vydává časopis Wolf Magazin, německý časopis o vlcích a jiných psovitých šelmách. Od roku 2005 vychází Wolf Magazin každý měsíc jako bezplatný newsletter. Mezi lety 1995 a 2018 se autorka podílela na výzkumu vlků v americkém národním parku Yellowstone. Aby mohla svou 13letou fenu Shiru provázet v poslední fázi jejího života, přerušila Radingerová výzkum vlků. \"Shira je má rodina a má přednost. Tohle jsem se naučila od vlků.\" Další informace na internetových stránkách autorky: www.elli-radinger.de a www.wolfmagazin.de
Více od autora
Elizabeth Kostova (4)
Narozena v Connecticutu,studovala na Yale a poté na Michiganské univerzitě,kde nyní vyučuje.Žije s manželem v Ann Arbor v Michiganu.Historička je její první román.
Více od autora
Elizabeth Duke (8)
je rodilá Australanka. Vyrostla v předhůří Adelaide v jižní Austrálii, ale od svatby s manželem Johnem žije v Melbourne. Vystudovala knihovnictví a řadu let pracovala v knihovnách. Nyní ale jako knihovnice působí jen jeden den v týdnu, a to v lékařské knihovně, takže má čas věnovat se své největší zálibě - psaní. Ráda listuje ve svých knížkách a cestuje s manželem po Austrálii a v zahraničí. Jejich dvě již dospělé děti vstoupily do svazku manželského. Elizabeth vyšlo v češtině už sedm knížek, na další se můžete těšit…
Více od autora
Elfriede Jelinek (6)
Elfriede Jelineková, nepřechýleně Elfriede Jelinek , je rakouská spisovatelka, která žije ve Vídni a Mnichově. V roce 2004 obdržela Nobelovu cenu za literaturu za „muzikální proud hlasů a protihlasů v románech a dramatech, s jedinečnou jazykovou vášnivostí odhalují absurditu a deformující moc sociálních klišé“. Elfriede Jelineková se narodila roku 1946 v Mürzzuschlagu. Její otec, chemik Friedrich Jelinek, měl česko-židovské kořeny. Dědeček Friedrich byl knihařem a aktivně se projevoval v sociálně-demokratické politice , po sňatku konvertoval k římskému katolicizmu. Jelineková jeho názory parafrázovala prostřednictvím matky jednoho z hrdinů románu Die Ausgesperrten . Otcovo „válce prospěšné“ zaměstnání ho uchránilo pronásledování nacistickým režimem; během války pracoval v podniku pro výrobu syntetického kaučuku Semperit. Friedrich Jelinek onemocněl v padesátých letech psychickou chorobou, která se v šedesátých letech neustále zhoršovala. Zemřel v roce 1969 na psychiatrické klinice. Elfriede jeho pomatenost těžce nesla. Trpěla pocitem viny a nepochopením, které zpracovávala ve své tvorbě. Její matka Olga, rozená Buchner, pocházela z vídeňského měšťanstva. O vzdělání dcery se starala matka Olga, emancipovaná žena, šéfka personálního oddělení Siemens. Jelineková chodila do katolické školky a poté do klášterní školy, kterou pociťovala jako velmi omezující. Její nápadný neklid ji přivedl na radu sester na dětskou psychiatrii, ačkoliv bylo její chování z lékařského hlediska v pořádku. Nehledě k tomu, plánovala pro ni matka kariéru zázračného dítěte, a Jelineková dostávala v hudební škole hodiny klavíru, kytary, flétny a houslí. Ve 13 letech byla přijata na vídeňskou konzervatoř ke studiu hry na varhany, klavír a příčnou flétnu. Paralelně k tomu absolvovala veřejné gymnázium. Po maturitě se poprvé psychicky zhroutila, avšak přesto ...
Více od autora
Elena Čepčeková (9)
Elena Čepčeková, rodným jménem Elena Kaššová. Publikovala i pod jménem po druhém manželovi Elena Benešová a pod pseudonymem Elena Hronská byla slovenská prozaička, básnířka a dramatička, autorka literatury pro děti a mládež. Narodila se v rodině malorolníků a vzdělání získávala v Dolní Ždani, Levicích, Banské Bystrici a Zvolenu. Po 2. světové válce začala pracovat jako učitelka v Kostoľanech pod Tribečom, později pracovala jako úřednice v Bratislavě a v Československém státním filmu. V letech 1950-1954 byla vedoucí redaktorkou časopisu Ohník, v letech 1955-1957 časopisu Zornička, krátký čas byla i ředitelkou Domu osvěty v Novém Městě nad Váhom. V roce 1968 byla krátce také redaktorkou obnoveného časopisu Slniečko. Pak se přestěhovala do Bánovců nad Bebravou, kde se věnovala literární činnosti. Věnovala se výhradně tvorbě pro děti a mládež, a to jak poezii, tak i próze a dramatu. Náměty pro její díla se stal svět přírody, současný život na vesnici i ve městě, rodinné, školní a internátní prostředí, malí i dospívající hrdinové, ale nejvíce se v jejím díle objevují jako hrdinky dívky. Psala veršované pohádky, hrdinskou a životopisná epiku, pohádky, novely a romány; napsala však také loutkové hry a pohádkové seriály pro rozhlas a televizi. Obsáhlá širokou škálu čtenářů od úplně nejmenších až po dospívající mládež. Za své dílo získala Cenu Fraňa Krále. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elena Čepčeková na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Eileen Caddy (6)
Eileen Caddyová byla spisovatelkou a duchovní učitelkou, spoluzakladatelkou mezinárodní komunity Findhorn ve Skotsku. Eileen Caddy Narodila se v Egyptě, její otec Albert Jesso pocházel z Irska, matka Muriel z Anglie. V šesti letech byla poslána do školy v Irsku, bydlela u své tety a domů se vracela jen na prázdniny. Otec, ředitel Barclays Bank, zemřel náhle na zánět pobřišnice, kdy jí bylo 16 let. Rodina se pak přestěhovala zpět do Anglie. O dva roky později zemřela na meningitidu její matka. Po vystudování soukromé vysoké školy čtyři roky se svým bratrem provozovala hospodu na základně RAF v Oxfordshire. Zde se poprvé vdala. Major Andrew Combe si ji vzal za ženu v roce 1939. Combe byl přívržencem náboženské skupiny Horal Re-Armament , což významně ovlivnilo i její duchovní cestu. Měla s ním pět dětí. Během pobytu v Iráku v roce 1952 navázala partnerský vztah s Peterem Caddym. Souhlas s rozvodem dal její první manžel až v roce 1957. Mezitím žila s Caddym v Anglii bez dětí, které zůstaly u otce a nesměly se s matkou stýkat. Traumatizovaná Eileen začala v té době poprvé slýchávat "Boží hlas", který ji radil a uklidňoval. Stala se postupně matkou dalších tří potomků. S Caddym a Dorothy Macleanovou založila v roce 1962 ekologickou a duchovně orientovanou komunitu Findhorn vycházející z myšlenek hnutí New Age. V současnosti je Findhorn domovem více než 400 lidí.
Více od autora
Edvard Grieg (10)
Edvard Grieg byl proslulý norský skladatel a klavírista, který je považován za jednoho z předních skladatelů romantické éry. Grieg se narodil 15. června 1843 v norském Bergenu a již od útlého věku projevoval silný zájem o hudbu. V patnácti letech byl poslán na lipskou konzervatoř v Německu, aby získal formální hudební vzdělání. Během své kariéry se Grieg inspiroval norskou lidovou hudbou, která výrazně ovlivnila jeho skladatelský styl.
Více od autora
Eduard Petrů (6)
Eduard Petrů byl český historik a teoretik literatury, vydavatel a bibliograf, profesor starší české literatury na Univerzitě Palackého v Olomouci. Po maturitě na Slovanském gymnáziu vystudoval francouzštinu a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde promoval roku 1952 prací o Petru Chelčickém. V letech 1952–1964 pracoval v olomoucké vědecké knihovně jako bibliograf a správce rukopisného fondu. Od roku 1964 působil na katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, kde se roku 1968 habilitoval a roku 1986 byl jmenován profesorem dějin české literatury a literární teorie. Zabýval se starší českou literaturou, zejména dílem Petra Chelčického, překládal a vydával humanistické texty.
Více od autora