10261–10320 z 153118 Autoři
Jonathan Lynn (4)
Jonathan Lynn je anglický filmový režisér, herec a spisovatel. U nás je nejznámější jako spoluautor satirických seriálů Jistě, pane ministře a Jistě, pane premiére.
Více od autora
Jolán Földes (6)
Maďarská spisovatelka, v roce 1941 emigrovala do Londýna a svá pozdější díla psala v angličtině.
Více od autora
Johnny Hallyday (10)
Johnny Hallyday , narozený 15. června 1943 jako Jean-Philippe Léo Smet, byl francouzský rokenrolový a popový zpěvák a herec, často označovaný jako "francouzský Elvis". Byl jedním z nejoblíbenějších francouzských interpretů, jehož kariéra trvala více než půl století. Hallydayova hudba byla silně ovlivněna americkým rock'n'rollem a on dokázal tento žánr přizpůsobit francouzskému publiku a mnoho svých písní zpíval ve francouzštině. Během své kariéry vydal více než 50 studiových alb a řadu živých alb a prodal více než 110 milionů desek po celém světě.
Více od autora
John Reeves (3)
John Michael Reeves se narodil v Merrittu, Britská Kolumbie. Ve třech letech se s rodinou odstěhoval do Anglie, kam byl jeho otec jako katolický kněz přeřazen na farnost v Lincolnshire. Vystudoval St. John\\\'s College, Cambridge. V poválečných letech sloužil u Britské zpravodajské služby. Počátkem padesátých let studoval literaturu na University of British Columbia. Později pracoval u rádia CBS v Torontu jako režisér a producent. Literárně působil jako básník, dramatik a beletrista. Jako atlet-běžec na dlouhé tratě se účastnil závodů v Cechách i na Moravě, zejména Ostravského maratónu, kde ve své věkové kategorii dosáhl i vítězství. Ve sportovním prostředí navázal srdečné vztahy s kolegy-běžci, kteří byli v opozici proti komunistickému režimu. Je autorem detektivních románů, z nichž dva mají český kontext a byly vydány v Praze. Z dlouhé řady jeho poezie je třeba zmínit Kalendář, věnovaný významným událostem a osobnostem české historie a Československo 1968, odsuzující invazi armád Varšavské smlouvy. Aritmetika lásky, vydaná Škvoreckým, je historií v próze a verších o náboženských, sociálních a politických reformách v českých zemích od Husa po Dubčeka. Jako rozhlasový producent CBC zpracoval v letech 1967–89 více než 50 pořadů zabývajících se osudy Cechů pod komunistickou vládou. Uvedl tajně převezené hry v překladech, mezi jinými Havlovo Memorandum a všechny tři hry s Vánkem, široké spektrum „zakázané\" hudby a mnoho dokumentů, včetně vlastního pětidílného seriálu Lidská tvář. Jako politický aktivista poskytoval pomoc a podporu disidentské komunitě v Praze, v Torontu sloužil ve výborech Nadace Jana Husa v Kanadě a vydavatelství \'68 Pub-tishers.
Více od autora
John Raymond (7)
Rodák z Perthu, Austrálie, žije v anglickém Londýně. Novinář, kritik, spisovatel. Pod jménem John Brosnan psal sci-fi , pseudonym John Raymond naopak uvádí žánr detektivní drsné školy – povídky s postavami policistů Dempseye a Makepeacové. Další pseudonymy: James Blackstone , Harry Adam Knight, Simon Ian Childer.
Více od autora
John McLaughlin (8)
John McLaughlin je velmi vlivný britský kytarista, skladatel a kapelník, známý svou průkopnickou prací v oblasti jazzové fúze. McLaughlin se narodil 4. ledna 1942 v Doncasteru v Jižním Yorkshiru v Anglii a jeho kariéra trvá více než pět desetiletí. Mezinárodního uznání se mu poprvé dostalo v 60. letech 20. století, kdy hrál s významnými jazzovými hudebníky, jako byli Tony Williams a Miles Davis; jeho příspěvky na Davisových klasických albech "In a Silent Way" a "Bitches Brew" měly zásadní význam pro rozvoj fusion.
Více od autora
John Lennon & Yoko Ono (8)
John Lennon, zakládající člen legendární rockové skupiny The Beatles, byl vlivný britský hudebník, zpěvák a skladatel, který se proslavil svým přínosem hudbě a kultuře 20. století. Po rozpadu Beatles v roce 1970 se Lennon vydal na sólovou dráhu, která ještě více upevnila jeho umělecký odkaz. V roce 1969 se oženil s japonskou výtvarnicí a hudebnicí Yoko Ono a společně se stali symbolem míru a aktivismu a často využívali svou tvorbu k propagaci těchto ideálů.
Více od autora
Johannes Brøndsted (1)
Johannes Brøndsted, narozen v Grundfør v Jutlandu, dánský historik, archeolog a přední odborník na dobu vikinskou. Byl profesorem historie a archeologie na Kodaňské univerzitě a ředitelem Národního dánského muzea v Kodani.
Více od autora
Joel Chandler Harris (6)
Joel Chandler Harris se narodil v chudé bělošské rodině v Putnam County v roce 1848 a jen díky štědrosti svých bohatých sousedů, kteří v něm rozpoznali talent, mohl získat alespoň základní vzdělání. Jeho rodný Putnam byl bohatým krajem bavlníkových plantáží a otrokářů, toto prostředí mladého Harrise výrazně formovalo a vyprávění starých otroků a příběhy o zvířatech se staly celoživotním zdrojem jeho inspirace. Důležitým místem pro jeho chlapecká léta byla i pošta v Eatontonu, kde mu místí pošťák schovával staré noviny a časopisy, vědom si chlapcovy touhy po vědomostech. Při jedné ze svých návštěv našel Harris v novinách inzerát, hledající přispěvatele do nově vznikajícího týdeníku The Countryman. Odpověděl na něj a ve třinácti letech tak začal získávat své první literární zkušenosti. Vydavatel časopisu, Joseph Addison Turner, velmi brzy rozpoznal chlapcův talent a systematicky jej začal rozvíjet – dokázal dát Harrisovým spisovatelským začátkům jasný směr, což bylo pro mladého novináře velkým přínosem. Harrisova kariéra v časopise The Countryman skončila roku 1864, kdy se Putnam Country stalo dějištěm válečných bojů. Harris kraj opustil a postupně psal pro noviny v New Orleans, Maconu, Forsythu, Savannah a Atlantě. V té době začaly vyházet první příběhy strýčka Rémuse, které mu téměř přes noc zajistily obrovskou popularitu. Kromě nejznámější knihy Rozprávky strýčka Rémuse vydal i množství dalších povídek z amerického jihu. Joel Chandler Harris zemřel roku 1908 v Atlantě.
Více od autora
Joe Jackson (7)
Joe Jackson je britský hudebník a zpěvák a skladatel známý svou jedinečnou směsí popu, jazzu, klasiky a nové vlny. Narodil se 11. srpna 1954 v Burton upon Trent v hrabství Staffordshire v Anglii, nejdříve se učil hrát na housle, ale brzy přešel na klavír a koncem 70. let se stal plodným umělcem. Jeho debutové album "Look Sharp!" vyšlo v roce 1979 a sklidilo uznání kritiky díky hitům jako "Is She Really Going Out with Him?" . Jacksonova kariéra se vyznačovala neklidným stylovým vývojem, od punku a nové vlny až po sofistikovaný pop a skladby inspirované jazzem.
Více od autora
Joe Dassin (1)
Joe Dassin byl v Americe narozený francouzský zpěvák a skladatel, který se v 60. a 70. letech 20. století stal jedním z nejpopulárnějších frankofonních hudebníků. Joe se narodil 5. listopadu 1938 v New Yorku filmovému režisérovi Julesi Dassinovi a houslistce Béatrice Launerové a od mládí se věnoval umění. Než se přestěhoval do Francie, kde začal svou hudební kariéru, studoval na Mezinárodní škole v Ženevě a na Institutu Le Rosey ve Švýcarsku.
Více od autora
Jitka Boušková (10)
Narozena 1949. Mgr., pedagožka, autorka učebnic a pracovních sešitů matematiky.
Více od autora
Jiřina Šejbalová (3)
Jiřina Šejbalová byla česká operní pěvkyně, vynikající činoherní herečka a divadelní pedagožka, od roku 1928 až do roku 1971 členka Národního divadla v Praze. Pocházela z úřednické rodiny, oba rodiče však byli velmi hudbymilovní a kulturně založení lidé. Po studijích na Pražské konzervatoři, kde studovala nejprve operní zpěv, teprve později i dramatický obor, nastoupila jako pěvkyně do opery Státního divadla v Brně. V letech 1927 až 1928 si zahrála v avantgardním divadelním studiu Dada režiséra Jiřího Frejky. Od roku 1928 až do doby svého odchodu do důchodu byla členkou činohry Národního divadla v Praze. Ve filmu působila více než 50 let od roku 1929 až do roku 1980, zahrála si celou řadu pozoruhodných rolí, z nichž patrně nejznámější byla hlavní role ve filmu Vlčí jáma nebo o mnoho let pozdější film Zlatá svatba. Na pražské HAMU vyučovala jevištní řeč. Měla velmi charakteristický a nezaměnitelný hlas, jakož i osobitý herecký projev. Jednalo se o velmi výraznou hereckou osobnost. V roce 1958 jmenována zasloužilou umělkyní a v roce 1965 národní umělkyní.
Více od autora
Jiřina Fikejzová (6)
Jiřina Fikejzová, rodným jménem Jiřina Henzlová byla česká textařka, hudební scenáristka a sportovkyně. Po studiu na gymnáziu v Lounech a Teplicích , kde zpívala i s kapelou, studovala psychologii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a soukromě se učila hrát na housle a na klavír. V 50. letech 20. století byla úspěšnou sprintérkou československé národní reprezentace. Po ukončení studia v roce 1950 pracovala do roku 1953 v odborném učilišti v ČKD, poté pak na odboru zahraničních vztahů v hudebním vydavatelství Supraphon, kde působila jako dramaturgyně při vydávání zahraničních licenčních desek. Již od středoškolských studií se věnovala psaní písňových textů. Profesionálně začala spolupracovat s Vladimírem Dvořákem, později pak s Orchestrem Karla Vlacha a Tanečním orchestrem Československého rozhlasu . Za svůj život vytvořila kolem 240 písňových textů, napsala také několik scénářů jak pro pražské Divadlo hudby, tak pro Československou televizi a Československý rozhlas. Za svoji textařkou práci získala celou řadu domácích ocenění. Kromě toho také působila jakožto členka textových komisí vydavatelství Supraphon a Panton a v přijímací komisi Ochranného svazu autorského. Působila také jako členka odborných porot různých domácích i zahraniční hudebních festivalů . Je řazena mezi nejlepší české textaře. Její syn Daniel Fikejz je známým hudebníkem.
Více od autora
Jiřina Chrastilová (4)
Jiřina Chrastilová je absolventkou oboru historie-archivnictví na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, od roku 1979 je zaměstnána v Pražské informační službě ve vlastivědném útvaru.
Více od autora
Jiří Zdeněk Novák (9)
Narozen 14.10.1912 v Praze, zemřel 2001. Dr., nakladatelský redaktor, prozaik, filmový scénárista, dramatik, autor dramatických úprav, překladatel z francouzštiny a angličtiny.
Více od autora
Jiří Vostradovský (5)
Ing. Jiří Vostradovský, hydrobiolog a odborník v oblasti rybářství. Nestor českého rybářství; aktivně pracuje pro Český rybářský svaz i časopis Rybářství. Zasvětit život rybám se rozhodl Jiří Vostradovský během gymnaziálních studií, kdy přes léto chodil brigádničit do Státního rybářství v Plané u Mariánských Lázní. Jeho posedlost se mu ale nakonec vyplatila. Po desítkách let práce na výzkumu českého hospodaření s rybami získal mezinárodní autoritu a zúčastnil se mnoha misí do zahraničí. Tam v rozvojových oblastech pomáhal učit místní vodohospodáře chovat ryby a přispět tak jejich schopnosti nakrmit obyvatelstvo. Zúčastnil se ale i budování počítačového klíče francouzských ryb, ve Stockholmu posuzoval granty vědcům v oboru sladkovodního rybářství. V roce 1959 po dokončení lipenské přehrady mu svěřili vedení terénního pracoviště na Lipně, věděli, že ho láká prostředí volných vod. Původně měla tato štace trvat dva roky, nakonec se ale protáhla až do roku 1970, kdy byl "převelen" do Prahy vést místní oddělení výzkumného ústavu, ve kterém začínal - to se později přestěhovalo do Libčic nad Vltavou a tam působil až do důchodu. Teprve pak měl trochu víc času k aktivní spolupráci s Českým rybářským svazem, kde začal šéfovat ústřednímu hospodářskému odboru. Práce ve výzkumu měla i před revolucí tu výhodu, že se občas podařilo absolvovat zahraniční semináře a sbírat zkušenosti. Tak například mohl přednášet v Anglii v Two Lakes o kaprovi, jehož chov se tam právě snažili zavést, v roce 1967 i s manželkou, která také vystudovala rybářství, pracovali na Kubě a zkoumali možnost rybářského využití tamějších obsádek.
Více od autora
Jiří Traxler (8)
Jiří Traxler byl český pianista, skladatel, textař a hudební aranžér, muzikant-současník Jaroslava Ježka. Žil s manželkou Jarmilou v Edmontonu, hlavním městě kanadské provincie Alberta. Hudební základy získal v Hudebním ústavu v Táboře a své nadání uplatnil již jako středoškolák – hrál v tanečním orchestru svého staršího bratra Josefa „The Red Ace Players“. Po maturitě na místním gymnáziu začal, ale nedokončil studium práv a plně se věnoval hudbě. V letech 1935–1937 působil v Praze v jazzovém Orchestru Gramoklubu, který na značce Ultraphon v roce 1936 nahrál sérii snímků – mezi nimi jeho dvě skladby . Oficiálně se stal skladatelem v roce 1937 přijetím do Ochranného svazu autorského . Pro Swing Band Jaroslava Ježka napsal v roce 1938 čtyři jazzové skladby, z nichž první dvě Ježek nahrál na zn. Ultraphon a druhé dvě uvedl v pražském rozhlase ; notový materiál ke všem se ztratil. K Ježkem nabízené spolupráci v aranžování již nedošlo, před německou okupací Jaroslav Ježek včas v lednu 1939 emigroval do USA. Jako profesionální pianista pracoval se soubory Blue Music a Elit Club ; jako hudební skladatel moderní taneční hudby začal v nejstarším pražském nakladatelství Mojmíra Urbánka; za rok podepsal pětiletou smlouvu s nakladatelstvím populárního zpěváka a kapelníka R. A. Dvorského, s jehož orchestrem získal přístup do studií Ultraphon a pražského rozhlasu i na koncertní pódia skoro všech větších měst v Čechách a na Moravě. Souběžně spolupracoval s orchestrem R. A. Dvorského jako aranžér, textař, překladatel a později také jako konferenciér rozhlasových a koncertních pořadů. Po vypršení smlouvy s Dvorským se vrátil k Urbánkovi, ale nová pětiletá smlouva skončila předčasně po únoru 1948 znárodněním soukromých nakladatelství. Po přec...
Více od autora
Jiří Suk (7)
Jiří Suk je český historik a politolog, zabývá se moderními dějinami Československa, pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Vystudoval archivnictví a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v doktorském studiu pokračoval na Ústavu politologie téže fakulty. Dne 12. října 2016 mu byl AV ČR udělen titul doktora věd . Jeho práce Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. Od listopadu 1989 do června 1990 o mocenské změně v Československu v roce 1989 a po něm byla roku 2004 odměněna cenou Magnesia Litera v kategoriích populárně naučná kniha a nejlepší kniha roku 2003. V roce 1996 byl oceněn Cenou Josefa Hlávky. V roce 2013 vydal knihu Politika jako absurdní drama. Václav Havel v letech 1975–1989.
Více od autora
Jiří Suchánek (5)
Mgr., politolog, zaměřený na bezpečnostní a strategická studia, též vojenský a regionální historik. Spoluautor a vydavatel webu věnovaného vojenskému výcvikovému prostoru Dědice a otázkám vojenství.
Více od autora
Jiří Siblík (6)
Narozen 24. 4. 1912 v Ostravě, zemřel 10. 12. 2004 v Praze. Prof., PhDr., historik výtvarného umění, hudební teoretik a pedagog, monografie z oborů.
Více od autora
Jiří Šerých (6)
Jiří Šerých byl český historik umění, redaktor, výtvarný kritik a básník. V letech 1953–1957 navštěvoval Průmyslovou školu grafickou, obor knižního obchodu. Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy studoval obory knihovnictví a dějiny umění . Od 60. let byl činný jako autor, teoretik umění a redaktor v několika nakladatelstvích a časopisech , historická revue Země Koruny české v nakladatelství Orbis . Jiří Šerých je bratr malíře Jaroslava Šerých , otec malíře Jana Šerých Jiří Šerých byl první, kdo v roce 1966 začal pořizovat soupis výtvarného díla Bohuslava Reynka ve spolupráci s grafikem samotným a posléze i s jeho syny. Šerých tak shromáždil základní údaje o více než třech stech děl z tehdejší tvůrcovy dílny. Shromáždil a vydal Reynkovu korespondenci a je autorem řady textů k Reynkovým výstavám. Kromě Reynka se zabývá také grafickým dílem Karla Demela. Výsledkem celoživotního badatelského úsilí Jiřího Šerých je obsáhlá monografie barokního rytce Michaela Heinricha Rentze, kterou roku 2007 vydalo nakladatelství Karolinum. Na více než 500 stranách mapuje Rentzův život, podrobně se zabývá jeho působením ve službách hraběte Šporka a analyzuje grafické cykly Křesťanský rok, Kniha eremitů a Tanec smrti. Knihu provází podrobný katalog rytcova díla. Jako teoretik fotografie sleduje soustavně tvorbu Františka Dostála a Jana Šplíchala, a kromě toho se zabýval také dílem Tarase Kuščynského, Aloise Nožičky, Milana Borovičky, Jiřího Všetečky, Martina Hrušky nebo Viléma Reichmanna.
Více od autora
Jiří Sedláček (7)
Narozen 7.1.1924 v Kutné Hoře. RNDr., CSc, publikace z oboru matematiky.
Více od autora
Jiří Řípa (4)
Narozen 28. 3. 1920 v Kladně, zemřel 5. 11. 1995 v Chomutově. Prozaik, dobrodružné knihy pro mládež.
Více od autora
Jiří Řezníček (9)
Narozen 1928. Ing., vysokoškolský profesor, publikace z oboru ekonomiky a řízení.
Více od autora
Jiří Polák (8)
Narozen 1946. Dělník, absolvent fakulty žurnalistiky, redaktor, příspěvky v Literárním měsíčníku.
Více od autora
Jiří Pernikář (4)
Narozen 30.11.1937 v Brně. Obor strojírenská technologie se zaměřením na jakost a metrologií.
Více od autora
Jiří Pauer (4)
Jiří Pauer byl významný český skladatel a dirigent, který se narodil 22. února 1919 v Libušíně v Československu a zemřel 21. prosince 2007. Byl známý svým přínosem v oblasti opery, ale i orchestrální a komorní hudby. Pauerův styl byl hluboce zakořeněn v klasické tradici, ale zahrnoval i soudobé prvky a byl ovlivněn českou lidovou hudbou.
Více od autora
Jiří Niedl (4)
Jiří Niedl byl český pedagog, amatérský entomolog a herpetolog, známější jako spisovatel a popularizátor entomologie a teraristiky. Studoval na libeňském gymnáziu a dále na pražském učitelském ústavu, toho času pojmenovaném po K. S. Amerlingovi. Odmaturoval v roce 1939. Od roku 1940 učil na obecných školách v Praze, v roce 1946 složil zkoušky pro výuku na školách měšťanských. Následně přesídlil do jihočeského Chlumu u Třeboně, kde pracoval nejprve jako učitel a posléze jako ředitel místní základní školy; na škole učila také jeho manželka. Roku 1949 ve škole založil kroužek vivaristiky, který se postupem času rozrostl a specializoval do podoby herpetologické stanice. V roce 1970 obdržel Jiří Niedl státní vyznamenání Vzorný učitel. Už od svých dětských let se Niedl zajímal o biologii, zejména o hmyz, obojživelníky a plazy. Dětství prožil v Praze–Bohnicích, které v té době jakožto okrajová část města oplývaly biodiverzitou. V roce 1934 se – ještě jako student – stal členem Československé společnosti entomologické, kde se postupně zapojil do vědecké činnosti po boku profesionálů. Největší pozornost věnoval střevlíkovitým broukům, dále pak čeledím krascovitých a nosatcovitých a nadčeledi Scarabaeoidea. Z blanokřídlého hmyzu zpracovával v různém rozsahu čeledi sršňovitých, kutilkovitých, zlatěnkovitých a lokálně také zástupce jihočeské fauny včelovitých. Dokladový materiál sbíral jak v Československu, tak v zahraničí. Kromě sběrů v Bulharsku, Rumunsku a bývalé Jugoslávii podnikl také několik cest do středoasijských zemí bývalého Sovětského svazu a jednu cestu do Egypta. Závěry svých výzkumů publikoval v oborových časopisech a sbornících; za nejvýznamnější je považována jeho Monografie československých druhů tribu Carabini , publikovaná v letech 1956–1960 v Přírodovědeckém sborníku Ostravského kraje. Vedle entomologie se Niedl v pozdějším věku věnoval spíše herpetologii. O obou obore...
Více od autora
Jiří Maria Veselý (7)
Jiří Maria Veselý byl římskokatolický kněz řádu dominikánů, politický vězeň a archeolog. Jiří Maria Veselý se narodil jako Leopold Veselý v Protivanově na Drahanské vrchovině v tradiční věřící rodině, ze které v minulosti vzešlo několik kněží a řeholníků. Jeho rodiči byli Josef Veselý a Marianna, roz. Kolísková . Prožil jakousi osobní konverzi a vstoupil k dominikánům v Olomouci. Řád jej poslal studovat do Říma na dominikánskou universitu Angelicum. V Římě se zúčastnil pohřbu řeholníka Hyacinta Marii Cormiera OP, shodou okolností mohl nést rakev s jeho tělem. Právě za jeho římských studií vypukla 2. světová válka. Rektor university jej zapojil do odboje. Ve Veroně jen těsně unikl trestu smrti zastřelením, protože byl křivě obviněn z kolaborace s Němci. Po válce jej měl ministr obrany a pozdější prezident generál Ludvík Svoboda jako sekretáře. V roce 1946 se stal převorem pražského dominikánského kláštera u kostela sv. Jiljí. Tam působil do roku 1950, kdy byl se spolubratřími internován v klášteře v Želivi na Pelhřimovsku, který tehdy fungoval jako internační tábor pro katolické duchovní pro režim zvláště „nebezpečné“. V Želivi se octl na pokraji smrti. Po špatných injekcích dostal celkovou otravu krve a lékař mu dával jen několik dní života. Nepochopitelným způsobem se však uzdravil. Čtrnáct dní po jeho uzdravení byl internační tábor v Želivském klášteře zrušen a kněží byli propuštěni. Otec Jiří se vrátil do rodného Protivanova a hledal zaměstnání. Místní farář mu obstaral místo na archeologických vykopávkách na Velehradě. Otec Jiří tam na sebe upozornil StB tím, že objevil údajný hrob arcibiskupa sv. Metoděje. Tato informace byla nepřijatelná a na pokyn StB byly vykopávky zničeny. Otec Jiří si je ale stihl fotograficky zdokumentovat. V době politického uvolnění v roce 1968 na pokyn představeného odcestoval do Itálie, v...
Více od autora
Jiří Lederer (8)
Jiří Lederer byl český rozhlasový a televizní kritik, novinář a publicista, esejista, spisovatel. Vystudoval FF UK a Vysokou školu politickou a sociální v Praze. Již v roce 1946, po prvním roce studií, však začal pracovat jako redaktor sociálně demokratických listů, poté Světa v obrazech. Na dvě léta pak práci přerušil a jal se studovat na Jagellonské universitě v Krakově. Po návratu z Polska pracoval nejprve jako soustružník v ČKD , posléze jako redaktor Světa sovětů a Večerní Prahy , odkud však byl propuštěn za kladnou recenzi Škvoreckého knihy Zbabělci. V roce 1967 s oženil s polskou překladatelkou Elzbietou Ledererovou. V 70. letech zastával pozici redaktora Technických novin a byl činný v opozičním hnutí . Za svou protirežimní činnost byl po Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa komunistickým režimem několikrát vězněn . V roce 1980 byli v rámci akce Asanace manželé Ledererovi donuceni k emigraci do Spolkové republiky Německo, kde nadále pracoval jako novinář. Jeho knihy reflektují realitu komunistického režimu a protirežimního odboje.
Více od autora
Jiří Krupička (6)
Narozen 5. 5. 1913 v Praze, zemřel 24. 4. 2014 v Edmontonu . Prof., RNDr., PhDr., geolog, publikace z oboru, též autor publikací z oblasti filozofie a lingvistiky, politický vězeň, emigrant po 1968.
Více od autora
Jiří Kropáč (5)
Narozen 6.6.1949., Doc., PaedDr., CSc.Pracuje na PdF UP Olomouc v oboru didaktika technických předmětů, didaktická transformace obsahu pro technické předměty.Díla v oboru.
Více od autora
Jiří Kříž (5)
Jiří Křižan se narodil 26. října 1941 ve Valašském Meziříčí, zemřel 13. října 2010 v Brankách. Jeho otec byl v politickém procesu odsouzen za velezradu a v roce 1951 popraven. V roce 1958 byl J. Křižan vyloučen z politických důvodů z gymnázia. Pracoval pak jako havíř a v řadě různých dělnických profesí. Mezi lety 1964 až 1968 vystudoval Filmovou fakultu Akademie múzických umění . Několik let působil jako novinář, mimo jiné v redakci Mladé fronty, posléze se začal věnovat výlučně profesi filmového scenáristy. Od roku 1986 se začal politicky angažovat mimo oficiální struktury. V lednu 1989 založil petiční výbor za propuštění Václava Havla. Spolu s Václavem Havlem a Alexandrem Vondrou byl spoluautorem petice Několik vět a po listopadu 1989 zakládajícím členem Občanského fóra. Po zvolení Václava Havla prezidentem se stal jeho poradcem. Po volbách v červnu 1992 byl náměstkem ministra vnitra. V lednu 1995 se vrátil k práci filmového scenáristy. Přednášel na pražské FAMU. J. Křižan napsal scénáře ke třinácti realizovaným filmům. Filmy Signum laudis a Stíny horkého léta zvítězily na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. V roce 1971 mu vyšel v Nizozemsku a ve Švédsku román Exercicia, uvedl server. Za film Je třeba zabít Sekala dostal cenu Český lev za nejlepší scénář roku 1998.
Více od autora
Jiří Krejčí (7)
Jiří Krejčí je český fotbalový obránce, od srpna 2013 působící v českém prvoligovém klubu 1.FC Slovácko. Mimo Česka působil v Řecku, Rumunsku a Maďarsku. Od června 2017 je členem širšího vedení Hráčské fotbalové unie, která se stará o zájmy aktivních i bývalých fotbalistů. Tento sparťanský odchovanec poprvé dostal příležitost v dresu Blšan v sezoně 2004/05. V lednu 2005 ho koupil Jablonec, za něj neodehrál žádný zápas, a tak se v lednu 2006 vrátil do Blšan. V červenci 2006 přišel do Mostu. Po roce stráveném v mužstvu se opět vrátil do FK Jablonec 97. Z Jablonce nakonec v roce 2010 zamířil do řeckého klubu Iraklis Soluň, který tou dobou trénoval Jozef Bubenko ze Slovenska. Bubenko byl ještě v průběhu přípravy odvolán a Krejčí ho záhy následoval. Bez angažmá dlouho nebyl, v kariéře pokračoval v Rumunsku. Ani zde se na hráče štěstí neusmálo. Jeho klub totiž sužovaly finanční potíže a kvůli dluhům byl přeřazen až do třetí ligy. Fotbalista tedy v roce 2011 přišel zpět do 1. ligy. Tentokrát oblékl dres 1. FK Příbram. V roce 2012 však zamířil opět do ciziny, tentokrát do maďarského Pécsi MFC. V červenci 2013 ho testovala SK Slavia Praha. V následujícím měsíci se stal hráčem FC Vysočina Jihlava. Jiří Krejčí v roce 2010 vystudoval na Vysoké škole ekonomické v Praze bakalářské studium obor Informatika. Kvůli svému působení v Řecku musel další studium na čas přerušit, po návratu domů ovšem ve studiu pokračoval. V září 2012 úspěšně ukončil vysokoškolské studium s titulem inženýr . Mluví plynně anglicky a rusky. Člen Opinion Leaders v Hráčské fotbalové unii . Má syna.
Více od autora
Jiří Kabele (8)
Jiří Kabele je český sociolog známý, mimo jiné, svými teoriemi transformačních procesů. Soustředil se zejména na proces postkomunistické transformace. Je autorem několika knih a mnoha studií. Od roku 1976 pracoval ve Státní knihovně v Praze až do roku 1990. Kabele vystudoval statistiku na matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity v Praze a také estetiku se sociologií na filosofické fakultě UK. Doktorát získal v roce 1887 na filosofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně. V roce 1990 nastoupil na fakultu sociálních věd Karlovy univerzity, kde byl postupně jmenován docentem a následně profesorem . V rámci následného působení Kabeleho na fakultě sociálních věd UK měl velký podíl na institucionálním a symbolické etablování kvalitativní sociologie v ČR. V letech 1976–1990 pracoval ve Státní knihovně v Praze. Postupně zde vystřídal zde několik odvětví. v Období 1976–1979 pracoval v Institutu průmyslového designu, ve Sportpropagu , ve Fakultní nemocnici Motol a v Institutu pro další vzdělávání lékařů . V letech 1990 až 1992 byl poradcem ministra zdravotnictví Martina Bojara. Mimo jiné, byl i několik let politicky aktivní, kdy v roce 1990 byl jeden ze zakládajících členů Občanské demokratické aliance. Politické kariéry se vzdal na úkor kariéry sociologa. V rámci svého zaměstnání ve Sportpropagu se Jiří Kabele setkal s Milošem Zemanem, kde byl Zeman jeho nadřízeným. V roce 2005 obdržel cenu rektora UK za svou knihu Z kapitalismu do socialismu a zpět. Ve svých knihách se zaměřoval Jiří Kabele hlavně na socialismus a jeho vliv na společnost.
Více od autora
Jiří Jirmal (8)
Jiří Jirmal, vlastním jménem Jiří Novák , byl přední český kytarista, hudební skladatel, publicista a pedagog. Ve své praxi se hodně věnoval jak jazzové hudbě, tak i interpretaci vážné hudby. Absolvoval státní konzervatoř, kde studoval u profesora Štěpána Urbana. V padesátých a šedesátých letech byl vyhledávaným kytaristou a spolupracoval například s Orchestrem Karla Vlacha, orchestrem Karla Krautgartnera, klarinetistou Ferdinandem Havlíkem, kontrabasistou Antonínem Gondolánem, vystoupil s Janem Werichem a s dalšími umělci a hudebními tělesy. V roce 1963 spolupracoval v Německu s předním kytaristou Siegfriedem Behrendem a vyučoval na Vysoké hudební škole v Saarbrückenu. Zde také studoval renesanční a barokní kytarovou a loutnovou literaturu. Krátce na to se také stal profesorem na Pražské konzervatoři, kde pomohl vychovat řadu českých kytaristů . Ve finále největší a nejprestižnější světové kytarové soutěže, pořádané francouzským rozhlasem v Paříži, se umístilo 11 jeho žáků z celého světa. Tři získali první ceny , dva druhé a šest třetí ceny. Tím se stal nejúspěšnějším pedagogem této soutěže. Jiří Jirmal je oceňován jakožto skvělý improvizátor a interpret vážné, jazzové i taneční hudby, přestože musel díky úrazu ruky při autonehodě koncertní činnost na čas přerušit a věnovat se především pedagogické, publicistické a skladatelské činnosti. Asi od roku 2000 spolupracoval s Miloslavem Klausem, se kterým také pravidelně koncertoval. Od roku 2005 opět sám koncertoval. Je, mimo jiné, také autorem řady skladeb vycházejících z brazilské a latinskoamerické hudební tradice v rytmu samby, rumby, bossa novy apod. Také je autorem dvou učebnic hry na kytaru – Škola hry na kytaru a Základy kytarové techniky . V roce 2008 vydal autorské album Classical Guitar Jazz ...
Více od autora
Jiří Houdek (10)
Mgr. Jiří Houdek , specializace filmová věda a scénáristika, novinář, redaktor společenskovědních periodik, autor životopisné monografie, detektivních příběhů, též televizní a rozhlasová publicistika a odborné překlady z ruštiny.
Více od autora
Jiří Fotr (9)
prof. Ing. Jiří Fotr, CSc. působí jako profesor na katedře managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze. Specializuje se na oblast rizikového rozhodování. Je autorem publikací „Jak připravit optimální podnikatelský projekt“, „Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko“, „Podnikatelský plán a investiční rozhodování“ a dále je spoluautorem mnoha publikací z oblasti manažerského rozhodování.
Více od autora
Jiří David (4)
Narozen 23. 5. 1933 v Pardubicích, zemřel 6. 6. 2014 v Pardubicích. Doc., Dr., CSc., výtvarný pedagog, estetik, teoretik výtvarného umění. Některá díla vydával pod krycím jménem Věra Davidová.
Více od autora
Jiří Cikhart (5)
Narozen v prosinci 1932. Ing., DrSc. Odborník v oblasti teplárenství a vytápění.
Více od autora
Jiří Černý (8)
Narozen 24.3.1939. Autor prací z oboru pohostinství a cestovního ruchu.
Více od autora
Jiří Čech (5)
JUDr., autor a překladatel právnických prací se zaměřením na cestovní ruch.
Více od autora
Jiří Binek (5)
Autor dětské literatury, redaktor poezie v nakladatelství Mladá Fronta, šéfredaktor časopisu Ohníček. Jiří Binek je autorem několika knih. Například Kalení , Večer u ohníčku , Ďula Fako – cikán …
Více od autora
Jiří Bílý (7)
Jiří Bílý, též Jiří Libor Bílý , je český právník a politik, v 90. letech 20. století předák moravistických politických stran, spoluzakladatel Moravské národní strany a bývalý poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko. Základní a střední školu absolvoval v Olomouci. V letech 1977 - 1980 působil v Brně jako právní čekatel u Krajské prokuratury. Zde složil doktorát a justiční zkoušky. V období let 1980 - 1981 pracoval na brněnské městské prokuratuře a v letech 1981 - 1992 byl odborným asistentem na katedře dějin státu a práva Právnické fakulty dnešní Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1998 - 2004 působil v Olomouci jako odborný asistent na Katedře teorie práva, právních dějin a obecného základu Právnické fakulty Univerzity Palackého, přičemž od roku 2001 byl rovněž hostujícím pedagogem na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě . Od roku 1996 je členem České advokátní komory. V letech 2004-2009 zastával funkci člena Vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Palackého. Od roku 2004 působil jako externí pedagog na nově založené Vysoké škole práva v Bratislavě. Coby právní teoretik se zaměřuje na otázky recepce římského práva, pomocných věd historických, právní archeologii a dějiny moravského práva. V roce 2003 vydal obsáhlou monografii IUS MONTIUM. Právo moravských vinohradních hor I - III. Po sametové revoluci se zapojil do politiky. Angažoval se v moravistických politických subjektech. V roce 1990 patřil mezi zakladatele Moravské národní strany. V prosinci 1992 se angažoval v protestních akcích moravistických subjektů proti ústavě České republiky. Na shromáždění v Brně pronesl označil ústavu za výsledek kompromisu mezi vládnoucí pravicí a postkomunisty. Morava prý přišla zkrátka, ale díky tomu, že územně správní členění státu bylo odloženo do budoucna, začíná druhé kolo bo...
Více od autora
Jiří Bečka (3)
Jiří Bečka byl český orientalista, spisovatel, a překladatel z perštiny, tádžičtiny a jazyka pašto. Studoval na gymnáziu v Praze. Ve druhé polovině 30. let podnikl čtyři cesty do islámských zemí Předního východu a Orientu. Dále studoval práva na Univerzitě Karlově v Praze. Pro přerušení, vynuceném uzavřením vysokých škol v době okupace, absolvoval až v roce 1945 . Ihned po skončení války s několika přáteli založil časopis Nový Orient. V letech 1947–1952 pracoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako tajemník. Pokračoval ve studiu orientalistiky na Filosofické fakultě UK. V roce 1954 získal doktorský titul a v roce 1960 obhájil titul CSc. Od roku 1952 byl vědeckým pracovníkem Orientálního ústavu Československé akademie věd, kde pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1976. Redigoval mimo jiné časopis Česko-perské společnosti Bústán. Zabýval se dějinami perské kultury, perskou, tádžickou a afghánskou filologií a dějinami české a slovenské íránistiky. Je autorem knih, studií a článků o perské a tádžické literatuře, překladatelem z perské, tádžické a afghánské literatury. Na motivy tádžických pohádek napsal knihu Šibal Mušfikí . Jeho vědecké práce byly překládány do evropských i orientálních jazyků. Orientální ústav Akademie věd České republiky ocenil jeho celoživotní dílo vydáním sborníku Ex Oriente a navržen na udělení ceny Gratias agit za propagaci dobrého jména České republiky v cizině.
Více od autora
Jiří Baborovský (8)
Jiří Baborovský byl český fyzikální chemik. Věnoval se studiu kinetiky chemických reakcí. Vystudoval v Lipsku, byl vůbec prvým docentem fyzikální chemie v Českých zemích. Napsal známé učebnice fyzikální chemie Theoretická a fysikální chemie a Úvod do theoretické a fysikální chemie , které měly velký význam v době, kdy byl původní české odborné chemické literatury velký nedostatek. V letech 1914–1915, 1927–1928 a 1936–1937 byl děkanem odboru chemického inženýrství na brněnské technice. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.
Více od autora
Jiří Antonín Švengsbír (6)
Narozen 19.4.1921 v Praze, zemřel 3.3.1983 tamtéž. Grafik, rytec známek, ilustrátor.
Více od autora
Jindřich Šídlo (6)
Jindřich Šídlo je český novinář. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK. Od roku 1992 krátce pracoval v Českém deníku, devět let působil v týdeníku Respekt a v letech 2001 až 2005 byl členem redakce deníku MF Dnes. Od listopadu 2005 do dubna 2009 vykonával funkci vedoucího redaktora domácího zpravodajství deníku Hospodářské noviny. Od května 2009 řídil domácí zpravodajství ČT a byl také hlavním politickým analytikem této veřejnoprávní televize. Každý týden publikoval své sloupky pod názvem „Diagnóza“ v Respektu. Nyní pracuje opět jako redaktor Hospodářských novin. Za svou žurnalistickou práci, zejména zaměřenou na oblast lidských práv, získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. V říjnu 2009 označil na síti Facebook čínskou velvyslankyni v Praze za „arogantní bábu“, což vzápětí rozpoutalo debatu o tom, jak - a zda vůbec - mohou zaměstnanci médií veřejné služby vystupovat na sociálních sítích.
Více od autora