Všichni Autoři a témata

Vladimír Chlad (1)

Autor publikací z oboru automobilismu.

Zdeněk Lněnička (1)

Práce v oboru automobilismu.

Kateřina Lefflerová (1)

Narozena 19.4. 1952 v Praze. MUDr., kardioložka, odborné práce z oboru.

Karel Fojtík (1)

Ing. Karel Fojtík je dlouholetý tajemník Rady Církve bratrské, člen Správní rady Diakonie Církve bratrské a člen Stavebního odboru při Radě Církve bratrské. V mládí byl formálním katolíkem. Po sametové revoluci působil nějakou dobu jako tajemník ostravského magistrátu. Je ženatý a má dvě dospělé dcery.

Alexander Rehák (2)

Prof. MUDr. Alexander Rehák, DrSc. Popredný odborník svetového významu. Šaňo, ako ho priatelia familiárne oslovujú je však nielen špecialistom vo svojom fachu, ale aj talentovaným fotografom. Tejto svojej záľube venoval svoj voľný čas aj na potulkách svetom. Narodil sa 1. 2. 1918 a základnú i strednú školu vyštudoval v Skalici. Vysokoškolské štúdium medicíny ukončil na lekárskej fakulte UK v Bratislave. Po krátkej lekárskej praxi bol povolaný do vojenskej služby. Zúčastnil sa v domácom i zahraničnom odboji ako šéflekár 2. paradesantnej brigády v Karpatsko-duklianskej operácii a SNP. Po skončení druhej svetovej vojny pôsobil ako asistent na Klinike kožných chorôb v Bratislave. Habilitoval na docenta v roku 1958, od roku 1962 je riadnym profesorom dermatovenerológie a v tom istom roku obhájil na Karlovej univerzite v Prahe i doktorskú dizertačnú prácu. Je zakladateľom histopatológie kožných chorôb na Slovensku a jeho vedeckovýskumná činnosť bola zameraná najmä na nádory. Spolu s doc. J. Drgoncom patrí i medzi zakladateľov pediatrickej dermatológie na Slovensku a bol tiež prvým prednostom oddelenia a neskôr kliniky pre detské kožné choroby v Bratislave. Štyri roky pôsobil ako profesor lekárskej fakulty v meste Mosul v Iraku a potom sedem rokov ako profesor konzultant na oddelení pre kožné choroby v Kuvajte s úlohou pripraviť výučbu predmetu na novovzniknutej fakulte, kde neskôr tento odbor aj prednášal. Posledný rok svojho pobytu v Kuvajte pôsobil ako poradca tamojšieho ministra zdravotníctva. Svoje zahraničné pobyty využil okrem získavania materiálov - najmä z tropickej medicíny - aj na propagovanie našich expertov a úrovne slovenského lekárstva v zahraničí. Jeho životným krédom bolo a zostáva, že profesionálna odbornosť nemá ani ideologický ani politický rozmer, a preto je najlepšou zárukou prosperity jedinca i národa.

Pavel Buňata (1)

Beran v ascendentu Panny / Kohout. Autor knihy Žena se špatnou pověstí. Autor textů: Vzhůru nohama / Tak to vem / Kde prima chlapi jsou / To dám / Frikulín / Natotata / Souboj Autor fejetonů a článků kdysi v Soho revue ad. Dnes www.gaylife.cz, www.krasnapani.cz ad. Současně dočasnou profesí dramaturg OAP v TV Prima Pesimistický optimista bez psa Zadaný / Nežádaný Přítel žen a partner jediného muže K zastižení na baru Galerie klub 21 Krédo: Zodpovědnost je má přednost! Idea: Ideál

Jaroslav Vinkler (1)

Narozen 21. 1. 1924 v Traplicích u Uherského Hradiště. Člen a bývalý předseda Slováckého krúžku v Praze, taktéž autor publikace o něm. Voják z povolání, zakladatel časopisu Vědomosť.

Jozef Lopuchovský (1)

Jozef Lopuchovský , slovenský veterinář, farmakolog, publikace z oboru.

Ondřej Zapletal (1)

Doc. MVDr. Ondřej Zapletal, CSc, , publikace z oboru farmakologie a toxikologie se zaměřením na veterinární lékařství.

Kathleen O'Reilly (1)

Americká spisovatelka, autorka milostných románů, rovněž autorka publikací o programování.

Vladimír Jakub Mrvík (1)

Narodil se v roce 1984 v Českém Brodě. V letech 2004 - 2009 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obory archivnictví a historie. Od roku 2005 vyučuje dějepis na gymnáziu v Českém Brodě a od roku 2008 je vědeckým pracovníkem Národního muzea v Praze. Jeho dosavadní studie: Nižší šlechta na Černokostelecku v raném novověku, Zbožné bratrstvo sv. Barbory v Kostelci nad Černými lesy, možné směry bádání historické městské topografie aneb vidět přes domy město , Lichtenštejnské palatináty, Trojanové z Bylan a Rossfeldu a jejich potomoci, edice urbáře Černokosteleckého panství z roku 1564, Příspěvek k patuperizaci nižší šlechty v raném novověku a řada drobných prací. 21. 5. 2004 obdržel za přítomnosti prezidenta republiky Václava Klause cenu Učené společnosti AV ČR za trvalý výzkum regionálních dějin.

Karel Pražák (1)

Jméno a příjmení Karel Pražák má více známých nositelů:

Josef Roneš (1)

Práce z oboru chemie a oblasti čištění povrchu kovů.

Zdeněk Zdrůbek (1)

Ing., autor publikací z regionálních dějin.

Mark Ridley (1)

Britský zoolog, práce z evoluční biologie, etologie a ekologie.

Hans Friedrich Blunck (1)

Německý básník, prozaik a dramatik.

Ján Záhorský (1)

Jan Záhorský , byl český inženýr a vysokoškolský pedagog, československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění. Narodil se roku 1872 na Smíchově. Působil jako c. k. inženýr při Českém místodržitelství. 14. února 1909 byl jmenován mimořádným profesorem stavební mechaniky a mostního stavitelství na české technice v Praze. Byl členem státní zkušební komise. V červnu 1917 byl jmenován děkanem odboru kulturního inženýrství na české technice. Povoláním byl podle údajů z roku 1929 profesorem v Praze. Po parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou stranu národně socialistickou poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandátu ale nabyl až dodatečně roku 1923 jako náhradník poté, co byla zbavena svého poslaneckého křesla Luisa Landová-Štychová. V parlamentních volbách v roce 1925 mandát obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929. Zemřel 22. října 1951.

Karel Mošna (1)

Autor učebnic a metodických příruček z hudební výchovy.

Josef Kulhavý (1)

Autor prací o pěstování palem.

Jarka Kovaříková (1)

Narozena 1964. Scénáristka, autorka televizních adaptací, též práce o výživě a hubnutí.

Simon Lewis (1)

Cestovatel, publikace z oboru.

Jeremy Atiyah (1)

Autor turistických průvodců po asijských zemích.

Matt Willis (1)

Autor turistického průvodce.

August Vermeylen (1)

Narodil sa 12.mája 1872 v Bruseli. Bol belgický spisovateľ a kritik. V roku 1893 založil literárny magazín \"Van Nu en Straks\". Vyštudoval históriu na Slobodnej univerzite v Bruseli, neskôr na nej pôsobil ako profesor literatúry a dejín umenia. Zomrel 10.januára 1945 v Uccle.

Václav Zikmund lept (1)

Bohumil Hronek (1)

Autor loveckých povídek a kuchařky pro přípravu zvěřiny.

Janka Hronková (1)

Alfred Mombert (1)

Německý básník a dramatik.

Oleksandr Bojko (1)

Vladimír Goněc (2)

Vladimír Goněc je český a slovenský historik a politolog, zabývající se především kulturními dějinami, dějinami idejí, právním myšlením, speciálně i problémy a koncepty evropské integrace. Vystudoval na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně historii a filozofii. Dalších kvalifikací nabyl po 1990 v důsledku spolupráce a dlouholetých podílů na výzkumných projektech na pracovištích v Německu, Francii, Rakousku, Polsku, na Slovensku. Hodnost DrSc. mu udělila Slovenská akademie věd. Na Masarykově univerzitě v Brně založil studium dějin evropské integrace, na Karlově univerzitě v Praze se podílel na založení oboru středoevropských studií. Spoluzakládající člen Sigmund Neumann Institut für Freiheits- und Demokratieforschung v Drážďanech. Editor Česko-slovenské historické ročenky .

Ingrid Newkirk (1)

Ingrid Elizabeth Newkirk je britská welfaristka zvířat a prezidentka organizace People for the Ethical Treatment of Animals, největší organizace na ochranu práv zvířat na světě.

Ludwig David (1)

Americký lékař, který se zabývá především pediatrií a endokrinologií.

Christoph Rueger (1)

Německý autor knih a rozhlasových pořadů o hudbě, skladatel, muzikolog a profesor hudební teorie a kompozice.

Hubert W Borchert (1)

Německý major, publikace o historii tankových oddílů během 2. světové války.

Jaroslav Sojka (2)

Prof., Dr., Ing., autor prací z oboru metalurgie a materiálového inženýrství. V roce 2012 proděkan pro pedagogickou činnost VŠB - Technické univerzity Ostrava.

Michael Weiss (1)

MICHAEL WEISS je sloupkař v magazínu Foreign Policy, The Daily Beast a NOW Lebanon. Je rovněž spolupracovníkem Institutu moderního Ruska, kde je šéfredaktorem v The Interpreter, což je online překladatelský žurnál.

Ulrike Dahm (1)

Absolvovala četné kursy speciálních terapeutických metod v USA a přednáší a vede semináře doma i v zahranicí. Je rodinnou a párovou terapeutkou s vlastní praxí v Mnichově.

Jan Machálek (3)

Narozen 21.4.1906 v Lipově u Veselí nad Moravou, zemřel 3.8.1992 v Praze. Básník, romanopisec.

Attila Bič Boží (1)

Vitalij Ippolitovič Sobolevskij (1)

Ruský geolog a mineralog, vysokoškolský pedagog.

Jaroslav Vyhnis (1)

Jaroslav Vyhnis byl příslušník 116. perutě RAF. Měl dva sourozence, jeho otec byl voják z povolání. Narodil se v kasárnách, jeho křtiny zařizoval vojenský kaplan. Započal studia Vyšší hospodářské školy v Klatovech, které nedokončil. Přihlásil se do výzvy „1000 pilotů republice“ a po absolvování výcviku se stal příslušníkem 1. leteckého pluku TGM v Milovicích. Zde prodělal pěší výcvik, na letišti Boží dar poté i pilotní výcvik. Při obsazení republiky nacisty byl již pilotem-stíhačem v hodnosti desátníka, u 43. letky 4. stíhacího leteckého pluku v Praze-Kbelích. V roce 1939 přešel s několika přáteli přes Ostravu do Polska, kde přijal spolu s dvanácti dalšími letci nabídku pro vstup do polského vojenského letectva. Úkolem československých letců zde byl výcvik polských letců. Na začátku září 1939 došlo k zahájení německého útoku na Polsko. Jaroslav Vyhnis se pokusil zabránit Němcům v napadení letiště. Útok skončil neúspěchem, touto akcí se však Jaroslav Vyhnis stal prvním československým pilotem, který ve válečném konfliktu zasáhl do bojů proti Luftwaffe. Po přepadení Polska byl nucen s dalšími Poláky ustoupit směrem k východním hranicím, jednotka byla napadána sovětskými i německými letadly, nakonec se dostal se do sovětského zajetí. Prošel několika sovětskými internačními tábory, v říjnu 1940 byl repatriován do Velké Británie, 28. října přistál v Liverpoolu V Anglii byl pro urážku důstojníka Královského letectva přeřazen k československé pozemní jednotce, kde sloužil jako řidič tahače u dělostřelecké jednotky. V červnu 1941 se dostal zpět k letectvu. V červenci 1941 byl povýšen na četaře. Poté absolvoval přeškolovací a operační výcvik. V dubnu 1942 byl při přistání zraněn, léčil se čtyři měsíce v nemocnici v Oxfordu. Po vyléčení se stal příslušníkem 116. perutě RAF. Peruť během války prováděla speciální úkoly. Sloužila k dopravě os...

Michelle Adams (1)

Michelle Adams se narodila v roce 1981 coby nejmladší z pěti sourozenců. Vyrůstala ve Velké Británii, již v devíti letech přečetla první román z pera Stephena Kinga. Na literatuře tohoto typu zůstala podle vlastních slov závislá dodnes. Po univerzitních studiích klinické vědy pracovala jako fyzioložka na kardiologii. Psychologický thriller Ta druhá , jenž dokončila na počátku roku 2015, je její prvotinou. V současnosti žije na Kypru, odkud to má blízko do Řecka, které považuje za jednu z nejkrásnějších zemí na světě, a kde se věnuje především psaní, čtení a běhání maratonů . Miluje cestování a také lidi, kteří nevzdávají své sny.

Marta Hellmuthová (1)

Narozena 6. 3. 1917 v Kutné Hoře, zemřela 1988. Překladatelka z finštiny.

Miliduch M Novotňák (1)

Publikace o lužických Srbech a z oboru heraldiky.

Robin Nicholas (1)

Robin Kapala vystupuje pod pseudonymem Robin Nicholas. Žije se svým manželem a synem Nickem ve státě Illinois. Její první kniha Kovboj a jeho dáma se stala součástí úspěšné kampaně vydavatelství Silhouette při oslavě tisícího titulu CELEBRATION 1000! Kniha Táta kovboj je její čtvrtou romancí.

Karen Templeton (1)

Vyrostla v Baltimoru, studovala umění, balet a drama a jejím snem bylo proniknout na Broadway. Její umělecké vzdělání spojené s láskou k zamilovaným příběhům ji zákonitě dovedlo k psaní romancí. Dvanáctileté působení v New Yorku jí dalo bohatou zkušenost pracovní a zároveň jí pomohlo seznámit se s Jackem, jejím budoucím manželem. Také se jim zde narodily první dva z jejich pěti synů. Mezi narozením druhého a třetího syna se rodina přestěhovala do Nového Mexika, kde žijí dodnes. Dnes se Karen plně věnuje psaní a je nesmírně spokojená.

Berndt Rieger (1)

Německý lékař a literát.

Leonid Georgijevič Jengibarov (1)

Sovětský arménsko-ruský scenárista, herec, klaun a mim. Jeho otec byl arménského původu, matka Ruska.

Julius Meurer (1)

Edgar Gugenhan (1)

Německý publicista. Autor příruček o pěstování okrasných rostlin.

Anna Brtníková-Petříková (1)

Sestra literárního historika PhDr. Václava B. , dcera úředníka a pak vrchního ředitele karlínské občanské záložny Antonína B. Obecnou školu vychodila 1902–07 v Karlíně. 1907–13 studovala na Vyšší dívčí škole. Od 1912 se začala soukromě učit ruštinu. 1914 navštěvovala na pražské filozofické fakultě externě moderní filologii, přednášky Louise Fellera. 1915 složila univerzitní a státní zkoušku z francouzštiny . Poté učila francouzštinu na měšťanských školách ve Vysočanech 1917–22, od 1922 do sňatku na I. Měšťanské škole dívčí v Karlíně. Debutovala v Ženských listech 1915, od 1916 spolupracovala s Růženou Svobodovou jako její tajemnice, publikovala v Lípě, Kmeni, Ženském světě. Se Svobodovou se zapojila do akcí Českého srdce na pomoc opuštěným dětem, 1919 vedla dva měsíce ozdravný tábor ve Švýcarsku . Po návratu se odstěhovala za rodiči do Písku, kde učila francouzštině. 30. 12. 1922 se provdala za plukovníka ruských legií, tehdy velitele brigády v Písku, pozdějšího brigádního generála Václava Petříka , s nímž měla syna Vášu , koncertního pěvce. Cestovala po Francii, Švýcarsku, Sovětském svazu, Podkarpatské Rusi. Po 1945 se zapojila do práce ženských organizací národně socialistické strany. 1949–56 spolupracovala s Václavem Čtvrtkem jako redaktorka dětského vysílání Československého rozhlasu. 1953–57 se podílela pod vedením prof. A. Wurma na redakci frazeologického slovníku ruštiny, připravovaného Vysokou školou ruského jazyka a literatury, v sedmdesátých letech pracovala na slovníkové kartotéce v Ústavu pro jazyk český. Překládala také do francouzštiny. V próze se zaměřila na dívčí osudy poznamenané válkou . Mládeži přiblížila legionářskou anabázi . Za protektorátu psala povídky o osamění starých žen . Jejím vrcholným dílem se stal román Aňa a Váňa, román českoruské lásky , v němž zobrazila závažné problémy ruské emigrace...

Jelena Jakovlevna Il'jina (1)

Ruská spisovatelka, autorka knih pro děti.

Karel Havel (1)

Narozen 1944. Prof., Ing., CSc., specialista a vysokoškolský pedagog v oblasti letecké dopravy, autor prací z oboru.

Peter Sluglett (1)

Historik. Specializuje se na moderní dějiny Středního východu.

Marion Farouk-Sluglett (1)

Politoložka. Práce z oboru.

Markéta Hanelová (1)

Narozena 4. 3. 1974. Překladatelka z angličtiny, spoluautorka cestopisu.

Jan Skalický (1)

Jan Skalický vystudoval výpočetní techniku na Elektrotechnické fakultě ČVUT. V současnosti pracuje jako programátor mikropočítačových systémů pro automobilový průmysl. Kromě pozic vývojového specialisty pracoval i v jaderné elektrárně Temelín. Je příznivcem klasického liberalismu a decentralizovaných systémů, mezi něž patří i digitální kryptoměny.

Muhammad Ikbál (1)

Básník, který patřil spolu s R. Thákurem k největším zjevům moderní indické poezie. Oba žili a tvořili v době vrcholící a končící epochy britské vlády a oba se s touto skutečností trpce a složitě vyrovnávali. Jenomže Thákur, vychovaný v duchu reformistického hinduismu a navatující na nepříliš staré tradice bengálské psané poezie, dovedl mnohem snáze najít most mezi svým v podstatě hinduistickým vnímáním světa a atmosférou a ideály nové doby a v lecčem se uměl i přspůsobit dobovému evropskému cítění. Proto k sobě také záhy obrátil pozornost světa. Ikbál, narozený v Paňdžábu, v prostředí ještě hluboce vkořeněném v muslimské minulosti subkontinentu, pociťoval ve složité situaci kolonizované a rozdělené Indie potřebu vyburcovat k sebeuvědomění a seberealizaci značné zaostalejší a ustrnulejší muslimské vrstvy obyvatelstva. Snažil se vyrovnat ideály své společnosti s potřebami nového světa. Byl hluboce obeznámený s evropskou filozofií i islámskou mystikou, kulturou a myšlením a jeho zápolící duch, ocitající se v tolika ohledech v rozporech a na rozhraní dob, názorů a tradic, promítal všechny své vnitřní i vnější sváry do poezie. Je příznačné, že i v poezii navazoval na dvě tradice: psal v hovorové urdštině, s básnickými tradicemi založenými na perské poetice, ale větší polovina jeho básnického díla je psaná přímo v perštině, prestižním jazyce muslimských básníků v Indii takřka po celou plynulé tisíciletí. A perština s sebou nesla bohaté poklady té nejskvělejší básnické tradice. Ikbál tohoto odkazu plně využil, ale transformoval jej a aktualizoval. Jazykem Háfeze a Rúmího odpovídal na otázky, které mu kladla moderní doba.

Otilie Škopová (1)

Narozena 25. 7. 1925, zemřela v r. 1999. Odborná pracovnice Národního technického muzea, vedoucí oddělení geodézie a kartografie, profesorka, specializace na dějiny geodézie, astronomie a kartografie, publikace z oboru.

Dušan Slavkovský (1)