Všichni Autoři a témata

Vladimír Križo (5)

Historik a rodák z Terchovej. Narodil sa v roku 1928 v Terchovej. Vychodil päť tried ľudovej školy v Terchovej, počas druhej svetovej vojny chodil do meštianky vo Varíne a do Obchodnej školy v Žiline.

Vladimír Křížek (4)

Narodil se 24.7.1924 v Praze. Vystudoval medicínu na Karlově Univerzitě, kde promoval roku 1950.Stal se odborným lékařem internistou a specialistou pro fyzikální medicínu, balneologii a rehabilitaci. Od roku 1967 až do roku 1990 působila jako primář klinického oddělení Výzkumného ústavu balneologiského v Mariánkých Lázních. Celkové jeho životní dílo ho řadí k čelným osobnostem českomoravské balneologie.

Vladimír Kovařík (7)

Publikace o hudební výchově ve školách.

Vladimír Kořínek (3)

Prof. RNDr. Vladimír Kořínek, DrSc. byl český vysokoškolský učitel, profesor matematiky a autor publikací z oboru. Zdroj: aleph.nkp.cz

Vladimír Kolár (6)

Narozen 22.6.1947 v Praze. PhDr., pracovník Ústavu pro českou literaturu, redaktor, beletrista, editor básní a kritik.

Vladimír Klíma (6)

Anglista a afrikanista PhDr. Vladimír Klíma, CSc. , literát, historik a bývalý český velvyslanec ve Ghaně. Autor měl možnost poznat Nigérii studijně ještě v době předpřevratové jako vědecký pracovník Orientálního ústavu ČSAV v Praze, kdy externě přednášel africkou literaturu na Katedře věd o zemích Asie a Afriky FF UK v Praze. Překládal první africké a karibské autory a sestavil několik antologií africké a karibské literatury. Autorovy vědecké kvality známe nejen z celé řady jeho knih, studií a článků z posledních 40 let, ale i z řady mezinárodních vědeckých konferencí v tuzemsku i v zahraničí. Dnes žije v Rožnově pod Radhoštěm a pracuje na vzpomínkách, které vyjdou na jaře 2009.

Vladimír Kalina (6)

Narozen 29.3.1927 v Praze, zemřel 5.10.1995. Prof., PhDr., filmový scénárista a dramaturg, práce v oboru, spisovatel.

Vladimír Kadlec (5)

Prof., JUDr., DrSc., vystudoval právnickou fakultu UK, zabýval se národohospodářstvím, v r. 1966 byl zvolen rektorem Vysoké školy ekonomické a poté členem ÚV KSČ, v r. 1968 působil jako ministr školství, v r. 1969 rezignoval, r. 1970 byl vyloučen z KSČ. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Vydal 14 odborných ekonomických publikací o měnových problémech a o použití matematických metod v ekonomii,

Vladimír Janda (6)

Vladimír Janda byl český lékař, zakladatel moderní léčebné rehabilitace, předseda FBLR České lékařské společnosti J. E. Purkyně, zakladatel Společnosti pro myoskeletální medicínu ČLS J. E. Purkyně, dlouholetý přednosta rehabilitačního oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, předseda Stálého výboru expertů pro rehabilitaci v bývalých socialistických zemích s funkcí v mezinárodní Rehabilitační společnosti . Vladimír Janda se narodil v Praze, v dětství onemocněl poliomyelitidou , ze které se zotavil, takže byl schopen chůze o holích. Onemocnění ovlivnilo jeho život natolik, že se rozhodl pro studium na lékařské fakultě. V době studií se věnoval možnostem léčby poliomyelitidy, pozval a tlumočil přednášky sestry Kenny , která se léčbou dětské infekční obrny zabývala. Po promoci roku 1952 působil krátce v Janských lázních a v Praze, na dětském rehabilitačním oddělení Neurologické kliniky akademika Kamila Hennera. Později založil rehabilitační oddělení neurologické kliniky Vinohradské nemocnice a nakonec i samostatnou Kliniku rehabilitačního lékařství, v jejímž čele stál přes 50 let. Vedle Karla Lewita, Jana Jirouta a Františka Véleho byl Vladimír Janda klíčovou osobností tzv. Pražské rehabilitační školy. Ta provázala obory neurofyziologie, kineziologie, myoskeletální medicína a rehabilitační lékařství a česká rehabilitace se tak svým uceleným přístupem stala vzorem rehabilitaci světové. Vypracoval koncepci léčebné rehabilitace a připravil náplň postgraduálního vzdělávání lékařů FBLR na ILF včetně atestačních otázek. Významná je role prof. Jandy ve výuce rehabilitačních pracovníků na SŠ Alšovo nábřeží i v pozdějším vysokoškolském vzdělání fyzioterapeutů. Založil Česko-slovenský časopis pro rehabilitaci a fyzikální lékařství a své zkušenosti prezentoval i lékařům v zah...

Vladimír Hulec (5)

Narozen 10. 3. 1958 v Brně. Teatrolog, divadelní kritik, herec, organizátor, redaktor, divadelní publicista a dramaturg.

Vladimír Hrubý (6)

Vladimír Hrubý byl český herec. Jednalo se o komediálního herce, který byl mj. poměrně často obsazován do různých komediálně laděných rolí ve filmu a v televizi.

Vladimír Fajnor (6)

Vladimír Clementis (3)

Vladimír „Vlado“ Clementis byl slovenský komunistický politik, publicista a diplomat. V poúnorové vládě Klementa Gottwalda nahradil Jana Masaryka na pozici ministra zahraničí. Byl však obviněn ze slovenského buržoazního nacionalismu, v lednu 1951 zatčen, v listopadu 1952 odsouzen v procesu s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského k trestu smrti a 3. prosince 1952 popraven. Od začátků studií roku 1921 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se angažoval v socialistickém hnutí akademické mládeže. V roce 1922 založili tito levicoví intelektuálové sdružení slovenských socialistických studentů, v kterém se věnovali studiu marxistické filozofie a ruského umění. V roce 1924 začali vydávat čtvrtletník DAV, proto se jim říkalo davisté. Clementis se díky svému razantnímu a zároveň kultivovanému způsobu stal jejich neoficiálním vůdcem. V roce 1924 vstoupil do Komunistické strany Československa . V letech 1926 až 1930 byl advokátním koncipientem, v letech 1931 až 1939 advokátem v Bratislavě. V letech 1935 až 1938 byl poslancem Národního shromáždění. V březnu 1939 emigroval přes Polsko a SSSR z rozhodnutí strany do Paříže. Odtud měl jít do Severní Ameriky a rozvíjet činnost pro KSČ mezi krajany v USA a Kanadě. Clementis však kritizoval uzavření paktu Molotov–Ribbentrop v srpnu 1939, za což byl v Paříži vyloučen ze strany. V říjnu 1939 se spolupodílel na vydání memoranda slovenských politiků o postavení Slovenska v budoucím československém státě. Ve stejném měsíci byl internován ve Francii. Potom odešel do jihofrancouzského městečka Agde, kde se přidal k tvořícím se československým jednotkám jako voják-nováček. Spolu s jednotkou se přepravil do Velké Británie, kde ho zpočátku internovali za účast na vzpouře v Cholmondeley, na podkladě intervence od československé exilové vlády ho propustili. V letech 1941 až 1945 působil v ...

Vladimír Čára (5)

prof. PhDr. Vladimír Čára, CSc. je/byl český vysokoškolský učitel, ředitel Výzkumného ústavu pedagogického v Praze, jazykovědec a autor prací z oboru. Zdroje: a) aleph.nkp.cz b) pages.pedf.cuni.cz

Vladimír Balaš (3)

Prof. JUDr. Vladimír Balaš, CSc. je český právník a politik Od roku 1984 působil v Ústavu státu a práva postupně jako stážista, interní aspirant, vědecký pracovník a později i jako ředitel Ústavu. Nyní působí v Dozorčí radě Ústavu. Hlavní oblastí jeho zájmu bylo a je mezinárodní právo. V devadesátých letech působil jako děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a jako zastupitel města Plzně. Od roku 2021 je poslancem Parlamentu ČR.

Vít Syrový (5)

Vít Syrový se narodil 4. 7. 1964 v Praze. Po studiu na střední průmyslové škole chamické pokračoval na vysoké škole chemicko-technologické v Praze, fakultě potravinářské a biochemické technologie, kterou ukončil v roce 1988. Dále absolvoval devítiměsíční postgraduální stipendijní pobyt v Rakousku na Zemědělské univerzitě ve Vídni, kde se obzvláště zabýval vlivem vlákniny, minerálních látek a vitamínů na lidské zdraví. Svoji profesní dráhu započal ve výzkumném ústavu potravinářském na oddělení výživových a aditivních látek. Pak pracoval u společnosti COUNTRY LIFE ve funkci vedoucího pekárny produkující celozrnné druhy chleba a další cereální výrobky. Další zkušenosti nabýval během svého působení v několika obchodních zaměstnáních. Jelikož zastupoval převážně zahraniční potravinářské koncerny, měl možnost se seznámit s řadou významných evropskývh výrobních závodů. Dále pracoval pro firmu EKOFRUKT Slaný jako ředitel výroby müsli tyčinek TWIGGY. V současnosti působí jako nezávislý odborný poradce zdravého životního stylu, především v oblasti stravování, dietetických konzultací, výživových doporučení, testování hladin nepostradatelných látek, základních elementů atd. V případě potřeby doplňování chybějících nepostradatelných látek a k harmonizaci různých energií lidského těla využívá výhradně přirozené prostředky. Svou osvětovou činností v oblasti zdravé výživy a přírodních léčebných metod je znám nejen z rozhlasových a televizních pořadů, ale hlavně z rozsáhlé poblikační činnosti. Kromě této příručky je také autorem knihy " Tajemství krve". Pořádá jak domácí tak zahraniční veřejné přednášky, školení i odborné kursy pro vysoké a střední školy, školky, mateřské kluby a další výchovná a vzdělávací zařízení. Jeho přístup ke zdravé výživě se však výrazně odlišuje od striktních a neodborných dietních či léčebných systémů, které se u nás v poslední době objevují. Vychází totiž z vědecky ověřených zákonitostí a skutečností, z nichž logicky vyvozuje, co organismu škodí a neop...

Vít Paloch (4)

Ing. architekt, redaktor prací z oboru dějin architektury.

Vít Mlejnek (7)

Překladatel z angličtiny, odpovědný redaktor a korektor ve společnosti Centrum pro studium demokracie a kultury. Studoval politické vědy.

Vít Libovický (5)

Narozen 19. 11. 1996. Podnikatel v oblasti osobního rozvoje.

Vincent Hložník (8)

Vincent Hložník byl slovenský malíř, grafik, ilustrátor, typograf a pedagog, bratr Ferdinanda Hložníka. Narodil se na vesnici v Pováží jako nejstarší z pěti dětí v katolické rodině Imricha Hložníka a jeho manželky Márie, rozené Puškárové. Rád kreslil stejně jako jeho bratr, později malíř Ferdinand Hložník. V letech 1926-1930 absolvoval obecnou školu ve Svederníku, roku 1931 postoupil do měšťanské školy v Žilině, ze které roku 1933 přestoupil na reálné gymnázium, kde kreslil pod vedením prof. Zdeňka Balaše, který rozpoznal jeho talent. V letech 1937–1942 vystudoval malbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, v ateliéru Josefa Nováka a Františka Kysely. Jeho spolužáky tam byli například Ota Janeček, Arnošt Paderlík, Václav Plátek nebo Zdenek Seydl. Rád vzpomínal na studentský život v Masarykově koleji na Klárově a ve Štefánikově koleji . V Praze se plně integroval do české výtvarné kultury, spolků i skupin tehdejší moderny, byl názorově blízký skupinám Sedm v říjnu a Skupina 42. Vstoupil do Umělecké besedy, přátelil se se staršími slovenskými spolužáky, jako byli představitelé sdružení Generácia 1909 Cyprián Majerník, Bedrich Hoffstädter, Ján Želibský nebo Július Nemčík. Majerník a Hložník sdíleli obdobnou symboliku válečné doby, například v postavě Dona Quijota. V letech 1945 – 1949 byl členem spolku výtvarných umělců Mánes, roku 1945 patřil k zakladajícím členům levicové Skupiny výtvarných umělců 29. srpna. Roku 1948 absolvoval studijní pobyt v Itálii. Od roku 1958 vyučoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Mezi jeho žáky patřil například Albín Brunovský. V letech 1960 – 1964 zastával funkci rektora. Jeho obrazy byly tehdy poplatné socialismu. V období normalizace neprošel politickými prověrkami a roku 1972 musel školu opustit. Nezávislost prospěla tematické orientaci jeho prací. V jeho díle se spojuje osobité pojetí expresionismu, které vychází z vál...

Vimla Lalvani (5)

Odbornice na jógu. Publikace v oboru.

Village People (8)

The Village People je kultovní americká diskotéková skupina, která se proslavila na konci 70. let. Skupinu, známou svými křiklavými kostýmy a chytlavými melodiemi, založili v roce 1977 producenti Jacques Morali a Henri Belolo spolu se zpěvákem Victorem Willisem. Název skupiny odkazuje na newyorskou čtvrť Greenwich Village, která byla v té době známá velkým počtem homosexuálů. Skupina Village People se rychle proslavila ztvárněním mužských postav, jako jsou policista, indiánský náčelník, kovboj, stavební dělník, voják a motorkář.

Viliam Kořínek (8)

Narozen 28. 3. 1915 ve Spittal an der Drau , zemřel 29. 11. 2006 v Bratislavě. Slovenský houslista a houslový pedagog, autor houslových metodik, též karikaturista.

Vilém Pech (6)

Narozen 8.3.1900 v Milejšicích u Prachatic. Dr., CSc., pracovník Pedagogického ústavu J. A. Komenského. Autor učebnic francouzštiny, slovníků cizích slov, čítanky pro odborné školy. Pořadatel výborů o cestách českých spisovatelů a z moderní české poezie. Překladatel z francouzštiny a slovenštiny.

Viktor Borisovič Šklovskij (7)

Viktor Borisovič Šklovskij byl sovětský spisovatel, filmový scenárista a literární a filmový teoretik, představitel ruského formalismu. Narodil se v Petrohradě. Jeho otec byl Žid, jeho matka měla z části německý, z části ruský původ. Roku 1916 patřil k zakladatelům petrohradské Společnosti pro studium básnického jazyka známé pod zkratkou OPOJAZ. Spolu s Moskevským lingvistickým kroužkem se OPOJAZ stal jedním ze dvou základních pilířů ruského formalismu. Šklovskij se podílel na Únorové revoluci roku 1917. Ruská Prozatímní vláda ho vyslala jako pomocníka komisaře na jihozápadní frontu, kde byl raněn a dostal vyznamenání za statečnost. Poté byl pomocníkem komisaře ruského expedičního sboru v Persii. Do Petrohradu se vrátil na počátku roku 1918, již po Říjnové revoluci. Bolševický převrat nepřijal a zúčastnil se i protibolševického spiknutí organizovaného členy Socialistické revoluční strany. Spiknutí však bylo odhaleno tajnou policií Čeka. Šklovskému se podařilo uniknout zatčení, skrýval se, cestoval v utajení po Rusku a Ukrajině. Nakonec však byl omilostněn, v čemž sehrálo klíčovou úlohu jeho přátelství s Maximem Gorkým. Šklovskij pak uzavřel jakýsi kompromis s novým režimem a vstoupil načas i do Rudé armády. Roku 1922 však bylo obnoveno vyšetřování jeho minulé politické činnosti, načež se začal znovu skrývat a v roce 1923 uprchl přes Finsko do Německa. V Berlíně pak vydal knihu Сентиментальное путешествие , kde popisuje své zkušenosti z let 1917-1922. Toto dílo dnes patří k jeho nejoceňovanějším. Název knihy odkazoval na dílo Laurence Sternea, jehož Šklovskij velmi obdivoval a jehož styl v mnohém napodobil. Ve stejném roce vydal i další knihu Zoo, или Письма не о любви (Zoo: dopisy nikoli o l...

Victoria Hislop (3)

Victoria Hislopová se narodila roku 1959 v Kentu. Dětství strávila v Tonbridge, městečku na jihu Anglie, v ryze ženské domácnosti. Poté, co na univerzitě v Oxfordu vystudovala anglický jazyk a literaturu, se začala věnovat žurnalistice. V roce 2001 debutovala s no-fiction Sink Or Swin a o čtyři roky později publikovala svůj první román The Island. V současné době žije Victoria Hislopová s manželem a dvěma dětmi v Kentu, píše cestovní rubriku pro Sunday Telegrahp, publikuje i v dalších periodicích a dokončuje svůj druhý román The Return.

Victor Malka (4)

Publikuje ve France Culture, přednáší na Univerzitě Paříž-X. Je autorem mnoha titulů z židovské historie a s židovskou tématikou.

Veronika Škvárová (4)

Narozena 1975. Spoluautorka turistického průvodce o poutní cestě k hrobu sv. Jakuba.

Veronika Nádeníčková (8)

Narozena 1980. Mgr., pedagožka, obor psychologie a výtvarná výchova, též ilustrátorka publikací pro děti.

Veronika Jonešová (4)

Narozena 5. 11. 1994 v Náchodě. Spisovatelka a nakladatelka.

Veronika Herychová (4)

Veronika Hájková (5)

Veronika Hájková vystudovala Fakultu žurnalistiky Karlovy univerzity. Dlouho pracovala jako rozhlasová redaktorka, mimo jiné seznamovala osamělé duše v pořadu Šance pro lásku. Rádio opustila kvůli místu v České televizi - zde začala psát scénáře pro známou relaci Chcete mě?. Nyní pracuje jako televizní dramaturgyně a scénáristka. V roce 2012 vydala humoristickou knihu Pes ve městě, jež je inspirována jejími zkušenostmi nejen s pejsky.

Věra Vystavělová (4)

Překladatelka.

Věra Talandová (4)

Propagátorka živé stravy, autorka knihy receptů na nevařené pokrmy.

Věra Rozsívalová (5)

Narozena 8. 10. 1924 v Praze, zemřela 14. 5. 2006. Prof. MUDr., DrSc. Lékařka, kožní ambulantní služby, kosmetika.

Věra Nekolová (7)

Mgr. Narozena 3. 12. 1930 v Mladé Boleslavi. Ruštinářka, práce z oboru.

Věra Naňková (4)

Narozena 4. 12. 1927. Historička umění, práce z oboru.

Věra Mokrá (2)

Narozena roku 1932. Ing., CSc., pracovnice Československé akademie věd. Práce v oboru botaniky.

Věra Mišurcová (5)

Narozena 9.2.1926. PhDr., CSc., pracovnice Pedagogického ústavu Jana Amose Komenského Československé akademie věd v Praze. Práce v oboru výchovy předškolních dětí.

Věra Karfíková (4)

Narozena 14. 2. 1932 v Českých Budějovicích, zemřela 12. 5. 1989. Promovaná filoložka, redaktorka, literární historička a kritička, práce z oboru dějin české literatury, autorka učebnic literární výchovy.

Věra Ježková (8)

Věra Hoeppnerová (4)

Vendelín Josef Krýsa (6)

Narozen 5.2.1909 v Plzni, zemřel 24.1.1972 v Praze. Nakladatel, dramaturg, dramatik, prozaik, literární monografie. Novinář a spisovatel působící v Duchcově a okolí. Jeho strýc byl známý farář a církevní hodnostář, kterého autor často navštěvoval a strýc na něj měl velký vliv.

Vasilij Nikolajevič Ažajev (6)

Ruský spisovatel.

Vašek Káňa (6)

Vašek Káňa, vlastním jménem Stanislav Řáda, byl český novinář a dramatik, typický představitel socialistického realismu. Pocházel z dělnické rodiny, za první světové války byl údajně v sirotčinci a polepšovně, později se vyučil strojním zámečníkem. V době nezaměstnanosti se toulal jako tramp po Evropě. V roce 1930 vyšly jeho Dva roky v polepšovně. Pseudonym Vašek Káňa prý vymyslel redaktor Rudého večerníku Eduard Urx. V roce 1930 byl Káňa na II. mezinárodní konferenci proletářských revolučních spisovatelů v Charkově . Po návratu pracoval jako novinář v komunistickém tisku. Od roku 1938 pracoval opět v továrnách. Po válce krátce působil jako redaktor a stal se spisovatelem z povolání. Po komunistickém převratu se Káňa uplatnil především jako dramatik. Jeho veselohra Parta brusiče Karhana se stala doslova hitem. Druhá hra na podobné téma však již tak úspěšná nebyla. Káňa se proslavil jako tvůrce budovatelských dramat. Byl jedním z nejaktivnějších prorežimních komunistických redaktorů, dramatiků.

Vasco Pratolini (6)

Vasco Pratolini byl italský spisovatel a filmový scenárista, vůdčí představitel neorealismu. Pocházel z chudé rodiny, pracoval jako číšník a prodavač a vzdělání získal samostudiem, v letech 1935 až 1937 se léčil s tuberkulózou. K literární tvorbě ho přivedl Elio Vittorini. V roce 1938 založil časopis Campo di Marte, který byl záhy zakázán fašistickou cenzurou. Za druhé světové války byl aktivní v levicovém odbojovém hnutí. Po válce pracoval v Římě jako novinář a úředník ministerstva školství. Jako scenárista spolupracoval s Robertem Rossellinim , Lucianem Emmerem , Luchinem Viscontim a Nannim Loyem . Svoji debutovou básnickou sbírku vydal v roce 1941, později se zaměřil na realistickou prózu popisující život městské chudiny v kontextu italského politického dění. Jeho nejvýznamnějším dílem je románová kronika Una storia italiana; její první díl nazvaný Metello vyšel i v českém překladu, stejně jako příběh z období nástupu fašismu v Itálii Ulička chudých milenců a humoristický román Děvčata ze Sanfrediana. Jeho knihy jsou známé také z adaptací: Valerio Zurlini zfilmoval Děvčata ze Sanfrediana a Rodinnou kroniku , Pasquale Festa Campanile Stálost rozumu a Mauro Bolognini Metella . Franco Rossi natočil v roce 1987 televizní seriál Lo scialo. Sovětský skladatel Kirill Molčanov složil na motivy Pratoliniho díla operu Via del Corno. Získal ocenění Premio Viareggio a Premio Feltrinelli . Třikrát byl nominován na Nobelovu cenu.

Valent Klima (4)

Doc. Mgr., CSc., pedagog katedry dopravních sítí Žilinské univerzity, práce z informatiky a programování.

Valburga Vavřinová (6)

Narozena 22.5.1968 v Praze. Historička, památkářka, spisovatelka, autorka publikace o vánočních zvycích.

Václav Zůra (5)

Autor publikací o kouzlení a tricích.

Václav Zemek (7)

Narozen 29.5.1951. Mgr., pedagog, učebnice a matodické materiály pro výuku matematiky na ZŠ.

Václav Zahradník Big Band (3)

Václav Zahradník Big Band byl významný československý jazzový soubor, který vedl skladatel, aranžér a dirigent Václav Zahradník. Kapela působila ve druhé polovině 20. století a byla známá svým novátorským přístupem k jazzu, kdy mísila tradiční bigbandový zvuk s prvky moderního jazzu a dalších žánrů. Sám Zahradník byl významnou osobností československé hudby a přispěl k rozvoji jazzu v regionu. Spolupracoval s řadou hudebníků a byl respektován pro svou hudební všestrannost a schopnost přizpůsobit se různým stylům. Jeho tvorba, včetně alb jako "Jazz Goes To Beat" a "Interjazz 2", ukázala jeho umění vytvářet hudbu, která měla ohlas u domácího i zahraničního publika. Jejich přínos jazzové scéně byl vlivný v době, kdy bylo kulturní vyjádření často zpochybňováno politickým klimatem ve východní Evropě.

Václav Vaněk (6)

Narozen 6.4.1963. PhDr., CSc., vysokoškolský pedagog v oboru české jazyka a české literatury, zabývá se dějinami české literatury.

Václav Týml (5)

Mladší bratr učitele, spisovatele a novináře Jana Týmla. Vystudoval reálné gymnázium v Rokycanech , a poté češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Středoškolský profesor . Autor knih pro mládež, jakož i učebnic českého jazyka a literatury.

Václav Týfa (4)

Václav Sýkora (5)

Mgr. Václav Sýkora je bývalý hokejový útočník a reprezentant, naposledy působící v italském klubu Cortina d´Ampezzo. V současnosti trenér, který od dubna 2016 vede jako hlavní kouč mužstvo Mountfield HK. Jako hráč působil mimo Česko na klubové úrovni v Itálii. V zahraničí trénoval ve Finsku a v Rusku. Je absolventem FTVS UK. Svoji hráčskou kariéru začal v deseti letech v týmu Poldi SONP Kladno, kde se před sezonou 1971/72 propracoval do "áčka" tehdy hrajícího Československou ligu. V mužstvu strávil celkem deset ročníku, během kterých získal s klubem v lize dvě bronzové a pět zlatých medailí. Následně působil ve slovenském celku ASVŠ Dukla Trenčín, kde absolvoval svoji základní vojenskou službu. V roce 1982 se vrátil na Kladno, kde vykonával také funkci kapitána týmu. Následně zamířil do italské Serie A do mužstva Cortina d´Ampezzo, v němž po ročníku 1987/1988 ukončil ve věku pětatřiceti let svoji hokejovou kariéru. S trénování začal v roce 1989, kdy v únoru převzal po Eduardu Novákovi a Bedřichu Brunclíkovi "domovské" Kladno. Klub trénoval v československé nejvyšší soutěži společně s asistentem František Kaberle st. v sezonách 1989/1990 a 1990/1991 . V roce 1991 vedly jeho kroky do Finska, kde pod jeho trenérskou taktovkou nastupovaly týmy SaiPa Lappeenranta a Lukko Rauma, s nímž dokráčel v ročníku 1993/94 ke třetímu místu v tamní SM-liize. V roce 1996 se vrátil do České republiky a vedl jako asistent Slavomíra Lenera mužstvo Sparty Praha. Následně koučoval nejdříve s Vladimírem Jeřábkem a poté s Otakarem Vejvodou starším litvínovský klub HC Chemopetrol, kde vydržel do konce sezony 2000/2001. Prvního velkého trenérského úspěchu v extralize dosáhl v ročníku 2001/02. Tehdy se podruhé ve své kariéře postavil na střídačku Sparty Praha, která pod jeho vedením dokráčela k ligovému titulu. V následující sezoně se týmu nedařilo, pr...

Václav Soukup (7)

Václav Soukup je český antropolog a kulturolog působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve své výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zaměřuje na kulturní antropologii, paleoantropologii a kulturní ekologii. Vydal řadu odborných studií a monografií, které jsou věnovány teorii kultury a dějinám antropologického myšlení. Mezi další oblasti jeho odborného zájmu patří pravěká archeologie, konkrétně problematika evoluce člověka a lidské kultury. K jeho významným vědeckým monografiím patří Dějiny sociální a kulturní antropologie , Přehled antropologických teorií kultury , Dějiny antropologie , Antropologie: teorie člověka a kultury a Prehistorie rodu Homo . Společně s českou antropoložkou a historičkou umění Barborou Půtovou realizoval mezinárodní výzkumný projekt věnovaný hledání kořenů lidské kreativity a geneze umělecké imaginace. Výsledky tohoto projektu byly publikovány společně se studiemi předních světových paleoantropologů a archeologů v knize The Genesis of Creativity and the Origin of the Human Mind . Ve vědecké monografii Umění a kultura království Benin se zaměřil na analýzu a interpretaci dějin, umění a kultury stejnojmenného afrického království. Za knižní publikace věnované rozvoji antropologie obdržel Cenu Vojtěcha Suka na Masarykově univerzitě v Brně a Cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2016 byl zvolen rektorem Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s., kterou profiluje jako moderní vysokoškolské a vědecko-výzkumné pracoviště vychovávající odborníky v oblasti diplomacie, antropologie, veřejné správy a public relations.

Václav Šlajs (8)

Narozen 7. 8. 1952 v Plzni. Politik, člen ČSSD.

Václav Šimáček (2)

Narozen 29. 2. 1932 v Bílenicích. Ing., absolvent vysoké školy zemědělské. Věnuje se ochraně přírody, myslivosti.

Václav Rošický (5)

Narozen 1857 v Sušici. Učitel, učebnice a příručky z oboru fyziky, různých řemesel, též z oboru fotografie a výtvarného umění.

Václav Pilík (8)

Právník, zaměřuje se na občanské, soukromé a obchodní právo. Též vysokoškolský pedagog.