Všichni Autoři a témata

Friedrich Haack (1)

Německý historik a teoretik umění, autor publikací o výtvarném umění.

Friedrich Goppelsroeder (1)

Švýcarský chemik, vysokoškolský pedagog.

Friedrich Glasl (1)

Narozen 23. 5. 1941 v Vídni. Rakouský ekonom, konzultant a poradce v oblast řešení konfliktů. Autor básní a rozhlasových her, provozuje loutkové divadlo.

Friedrich Giselher Tretter (1)

Friedrich Freytag (1)

Friedrich Fouqué De la Motte (1)

Friedrich Eisenkolb (1)

Narozen 5.1.1901, zemřel 29.9.1967. Metalurg, VŠ pedagog.

Friedrich Ebel (1)

Německý botanik.

Friedrich Düsel (1)

Friedrich de la Motte Fouqué (1)

Friedrich Heinrich Karl de la Motte, baron Fouqué byl německý romantický spisovatel, dramatik a básník. Pocházel ze starého francouzského rodu. Jeho praděd musel jako hugenot z Francie emigrovat, jeho děd byl pruským generálem a jeho otec rovněž pruským důstojníkem. V sedmnácti letech vstoupil také do armády a roku 1794 se zúčastnil tažení do Porýní v regimentu výmarského vévody. Ve Výmaru se osobně seznámil s představiteli německé klasiky Goethem, Schillerem a Herderem. Roku 1798 se oženil s Marianne von Schuabert, ale manželství se roku 1802 rozpadlo. Roku 1803 se vzdal vojenské služby a oženil se se spisovatelkou Caroline von Rochow . Žil s ní na jejím zámku v Nennhausenu, odkud udržoval styky s berlínskými romantiky . Velký vliv na jeho literární začátky měl především August Wilhelm Schlegel. Za napoleonských válek vstoupil roku 1813 opět do armády a opustil jí roku 1815 v hodnosti majora. Po smrti své manželky se roku 1832 oženil s Albertinou Todeovou a z finančních důvodů žil v Halle. Teprve roku 1841, poté, co mu pruský král Bedřich Vilém IV. poskytl rentu, se mohl usídlit v Berlíně, kde roku 1843 zemřel. Jeho literární dílo je velmi rozsáhlé . Představuje však naivní lidovou větev německého romantismu a větší jeho část patří spíše do triviální literatury. Navázal v něm na tehdy velmi oblíbené knížky lidového čtení a nechal se příliš ovlivnit dobovými módními středověkými náměty. Přesto byl po dlouhou dobu uznávaným autorem, protože ve svých spisech vyjádřil hrdinné ideály rytířství, jejichž cílem bylo vyvolat pocit německé tradice a národního charakteru u jeho současníků. Dnes jsou z jeho prací vydávány především jeho umělé pohádky z počátků jeho tvorby Mužíček šibeníček a Undine . Obdivovatelem jeho díla byl spisovatel Arno Schmidt, který přispěl k...

Friedrich Christian Wilhelm Vogel (1)

Friedrich Ch Zauner (1)

Rakouský spisovatel a dramatik.

Friedrich Carl Watterich von Watterichsburg (1)

Friedrich Butzbach (1)

Reflexní terapeut, publikace z oboru.

Friedrich Bub-Bodmar (1)

Friedrich Bernau (1)

Friedrich Benesch (1)

Německý přírodovědec, spisovatel, antropozof a evangelický duchovní.

Friedrich Bendix (1)

Autor publikace o zpracování kovů.

Friedrich Bauer (1)

Německý autor publikací z oboru knihtisku.

Friedrich August von Hayek (1)

Friedrich August von Hayek byl ekonom a filozof tzv. Rakouské školy. Proslul zejména svou obhajobou klasického liberalismu. Jeho rodištěm bylo Rakousko-Uhersko, velkou část života však strávil ve Velké Británii, dále v USA a Německu. Roku 1938 získal britské občanství. V Británii také roku 1944 napsal svou proslulou knihu Cesta do otroctví, ve které kritizuje socialismus a nacismus směřující k totalitnímu státu. V roce 1974 mu byla spolu s jeho názorovým rivalem Gunnar Myrdalem udělena Nobelova cena za ekonomii, za přínos v teorii měnové politiky a hospodářského cyklu. Významné jsou i jeho příspěvky v oborech jurisprudence a kognitivních věd. Roku 1984 mu britská královna Alžběta II. udělila Řád společníků cti, a to na doporučení tehdejší předsedkyně vlády Margaret Thatcher. F. A. Hayek se narodil ve Vídni v Rakousko-Uhersku 8. května 1899 jako syn univerzitního profesora, působícího v oblasti biologie a botaniky. Po matčině straně byl bratrancem filosofa Ludwiga Wittgensteina. Během První světové války bojoval na italské frontě. Po válce studoval na univerzitě ve Vídni politologii, právo, psychologii, filosofii a ekonomii. Tam také roku 1921 získal doktorát z práv a roku 1923 doktorát politických věd. Mezi jeho učitele patřil Friedrich von Wieser. V mládí ho velmi ovlivnila kniha Socialismus od Ludwiga von Misese, která ho přivedla mezi zastánce Rakouské školy. V roce 1927 se po několika letech ve státní službě stal prvním ředitelem Rakouského ústavu pro ekonomický výzkum. V roce 1929 se Hayek habitoval a přednášel na částečný úvazek na vídeňské univerzitě. V roce 1931 získal na základě přednášek na London School of Economics profesuru a titul doktora věd v oboru ekonomie a odstěhoval se do Londýna. V roce 1938 se stal britským občanem a zůstal jím do své smrti. Při pobytu v Londýně, během Druhé světové války, napsal svou, pravděpodo...

Friedrich Asinger (1)

Chemik, autor publikací z oboru.

Friedrich Anton Pasler (1)

Stomatolog, práce z oboru.

Friedrich Ahlfeld (1)

Německý geolog, věnoval se geologii Bolívie.

Friedrich Adler (1)

Rakouský sociálně demokratický politik, jeden z teoretiků austromarxismu, fyzik, spisovatel. Syn Viktora Adlera .

Friedmar Krautwurst (1)

Autor publikací o kynologii.

Friedlova (1)

Friedhold Vogel (1)

Německý pastor, teolog a spisovatel.

Friedhelm Strickler (1)

Německý zahradník, specialista na pěstování bylinek a planě rostoucí rostliny, spoluautor knihy z oboru.

Friedhelm Moser (1)

Studoval klasickou filologii a filozofii. Po třinácti letech pedagogické činnosti se rozhodl plně se věnovat psaní. Je autorem několika úspěšných knih, mezi jinými Filozofie bleší trh a Vše na ženě je záhada .

Friedhelm Börchers (1)

Friederike von Bülow (1)

Německá novinářka, autorka turistických průvodců.

Friederike Schatz (1)

Friederike Mayröcker (1)

Rakouská básnířka, spisovatelka a dramatička.

Friederike Großekettler (1)

Německá ilustrátorka.

Friedemann Mahlke (1)

Architekt, zabývá se ekologickým způsobem stavění. Publikace z oboru.

Friedemann Erben (1)

Friedel John (1)

Německý manažer, práce o personálním rozvoji a podnikovém managementu.

Friedbert Stohner (1)

Frieda Rossová (1)

Narozena r. 1949 v Praze. Pod jménem Petr Klíma vydala pohádky, pod vlastním jménem Věra Eisenbergerová překlad knihy Heleny Epsteinové Děti holokaustu.Pod jménem Frieda Rossová pracuje jako novinářka.

Frieda Hempel (1)

Frieda Hauswirth (1)

Švýcarka, provdaná za Inda, autorka životopisného příběhu.

Frieda Fromm-Reichmann (1)

Německá lékařka a psychoanalytička, práce z oboru. Manželka Ericha Fromma.

Fried Johannes (1)

Fridrich Zeman (1)

Slovenský technik, autor knihy o provozu plynových zařízeních.

Fridrich Frič (1)

Slovenský botanik, práce z oboru fyziologie a biochemie rostlin.

Fridrich Bridel (1)

Friderike Maria Zweig (1)

Rakouská spisovatelka. Pracovala také jako novinářka, překladatelka a učitelka. První žena Stefana Zweiga.

Frida von Kronoff (1)

Frida Torgeby (1)

Autorka ilustrací.

Frida Schottmüller (1)

Německá historička umění, vysokoškolská učitelka.

Frida Pistoriusová (1)

Autorka herbáře pro děti.

Frida Nietlispach (1)

Frida Ernsth (1)

Autorka kuchařky, podnikatelka a restauratérka.

Frída Čepková (1)

Frida Boccara (1)

Frida Bern Andersson (1)

Švédská psycholožka, terapeutka kognitivně-behaviorální terapie, specialistka na pocity osamělosti u single osob.

Frič Ivan (1)

Freytag Gustav (1)

Freya Stark (1)

Freya Madeline Starková byla anglická cestovatelka po oblasti Středního východu. V mládí se, po překonání vážné nemoci, při níž jí hrozilo navždy upoutání na lůžko, začala věnovat studiu arabštiny, aby měla jazykový základ pro své plánované výpravy. Na cestu vyrazila v listopadu 1927, když jí bylo 34 let. Lodí se nechala dovézt do libanonského Bejrútu a odtud pokračovala do syrského Damašku, následně do Jeruzaléma, až svou cestu skončila v Káhiře. Celkem takto putovala sedm měsíců, po nichž se vrátila zpět do Evropy. Nakrátko odjela do Kanady, ale během září 1929 odcestovala do Bagdádu. Příští rok v dubnu se odtud vypravila do perského Hamadánu, odkud následně pokračovala do Kazvínu a následně do Ašnistánu. Pak se vydala k průsmyku Čada a po jeho překonání cestovala dále údolím řek Alamut a Kasir Rúd, které do té doby nebyly příliš probádány, až k hoře Kasir chán, na němž je zbudován hrad Alamút, jenž v 11. století představoval opevněné centrum Asasínů, tajného ismáílitského hnutí. Dál pak pokračovala ke Kaspickému moři, kde svou výpravu ukončila. Hned o rok později se vydala na další objevitelskou cestu, při níž se ubírala přes Raštagan a následně průsmyk Lala Čak, až se dostala k řece Šah Rúd a k Šahristánu. Odtud pokračovala k ruinám hradu Lamiasar. Následně ji postihla malárie a onemocněla i úplavicí. Přesto se jí podařilo dostat do údolí, které již znala ze své loňské výpravy. Prošla Salambarským průsmykem a pokusila se vystoupat na horu Tachet-i-Sulajmán . To se jí ale nepovedlo, ale přesto pokračovala v prozkoumávání a mapování oblasti Mázandaránu. Po návratu do Evropy se Starková stala uznávanou odbornicí na arabské země a na Persii, tedy na oblast Středního východu. V průběhu druhé světové války byla nápomocna britskému ministerstvu informací, v němž se zaměřovala na oblast Arábie a tamní problematiku. S cestováním po celém světě pokračovala i po válce, kdy se...

Freya Norden (1)