Všichni Autoři a témata

Autoři Interpreti Vydavatelé Edice

133321–133380 z 153269 Autoři

Gerald Plato (1)

Německý skladatel populární hudby.

Více od autora

Gerald Große (1)

Německý historik a publicista. Práce o lužicko-srbské kultuře.

Více od autora

Gerald Brittle (1)

Spisovatel literatury faktu, zabývá se odbornou vědeckou činností v oblasi literatury a psychologie se zaměřením na mystickou teologii.

Více od autora

Gerald Brenan (1)

Anglický historik a hispanista, autor prací o španělských dějinách.

Více od autora

Gerad Kite (1)

Britský odborník na léčbu neplodnosti, akupunkturista a psychoterapeut.

Více od autora

Georg Bauer, známější pod latinizovaným jménem Georgius Agricola , byl významný německý učenec. Je autorem po stovky let užívané hornické příručky a často je nazýván otcem mineralogie. Studoval filologii, teologii a filozofii na univerzitě v Lipsku, poté k nim přidal ještě studium přírodních věd a medicíny. Roku 1527 se stal městským lékařem a lékárníkem v Jáchymově. V roce 1530 přesídlil do Saské Kamenice . I tam byl po třech letech stanoven městským lékárníkem. Na krátkou dobou byl zvolen i starostou, ale z náboženských důvodů byl přinucen rezignovat. Jeho stěžejním dílem je dvanáct knih o hornictví, De re metallica libri XII , které byly vydány v roce 1556, byť je nejspíš napsal už v roce 1550. Obsahují popisky dolů, techniky větrání, odvodňování, ražby . Tyto knihy shrnuly soudobé znalosti i Agricolovy vlastní poznatky a na minimálně 200 let se staly nejužívanější příručkou pro dobývání rud a jejich hutního zpracování. Další díla: De mensurio et ponderibus , De precio metallorum et monetis – porovnání ceny kovů a mincí . Georgius Agricola se narodil dne 24. 3. 1494 v Hluchově , tedy v hlavním městě hrabství Schönburského, v Sasku. O jeho rodině a mládí toho mnoho nevíme, protože Hluchov vícekrát vyhořel a starší písemnosti se nezachovaly. Do školy snad začal chodit v rodném městě, pak v Cvikově na tamní tehdy již známé latinské škole. Potom ho vidíme na univerzitě v Lipsku, kde studuje teologii, filosofii a zejména filologii. Záhy na sebe upozornil své učitele, zvláště pak vynikajícího profesora Petra Mosellana, s nímž se spřátelil. Asi v této době Agricola, původním jménem Bauer, tuto formu jména odložil, aby po vzoru renesančních učenců ji používa...

Více od autora

Georgios Vyras (1)

Více od autora

Georgina Wilson-Powell (1)

Novinářka a publicistka, autorka cestopisných reportáží, zabývá se udržitelným stylem života.

Více od autora

Georgina Esterman (1)

Více od autora

Georgina Durrant (1)

Učitelka a koordinátorka speciálněpedagogické péče.

Více od autora

Georgij Romanovič Uspenskij (1)

Ruský autor knih o vesmíru.

Více od autora

Georgij Petrusov (1)

Více od autora

Georgij Petrovič Tartakovskij (1)

Více od autora

Georgij Pavlovič Tuškan (1)

Ruský spisovatel.

Více od autora

Georgij Nikolajevič Položij (1)

Více od autora

Georgij Nikolajevič Liodt (1)

Ruský geograf a kartograf, autor publikací v oboru.

Více od autora

Georgij Nikolajevič Degterev (1)

Publikace o nákladní automobilové dopravě.

Více od autora

Georgij Nestorovič Speranskij (1)

Ruský pediatr.

Více od autora

Georgij Nefedovič Zacharov (1)

Narodil se ve vesnici Staroje Semenkino . Odmalička jej vzrušovala letadla a proto není divu, že se dostal k 7. vojenské letecké škole pilotů ve Stalingradě 109. letecká eskadrila . Jeho letecká "kariéra" začala ve španělské občanské válce, poté v Číně a pokračoval ve druhé světové válce. Sestřelil celkem 18 letounů. Za vše hovoří jeho vyznamenání: Hrdina SSSR , 2x Řád Lenina, 4x Řád Rudého praporu, Řád Vlastenecké války 1.st., Řád Kutuzova 2.st., Řád Aleksandra Něvského, 2x Řád Rudé hvězdy, medaile fr: Legion d'Honneur

Více od autora

Georgij Nazarovič Golikov (1)

Více od autora

Georgij Michajlovič Solovjov (1)

Více od autora

Georgij Maksimilianovič Malenkov (1)

Narozen 8.1.1902 v Orenburgu, zemřel 14.1.1988 v Moskvě. Sovětský politik.

Více od autora

Georgij Leonidovič Severskij (1)

Více od autora

Georgij Karský (1)

Narozen 27. 10. 1932 ve Stádleci u Tábora, zemřel 19. 9. 2016 v Praze. Ing., CSc., geodet, průkopník v kosmonautice. Autor prácí z oboru.

Více od autora

Georgij Ivanovič Ruzavin (1)

Ruský doktor filozofických věd, práce z oboru matematiky a logiky.

Více od autora

Georgij Ivanovič Ajdinov (1)

Ruský spisovatel.

Více od autora

Georgij Il'jič Krasilov (1)

Ruský technik, práce o čištění vzduchu a plynů vypouštěných z průmyslových podniků.

Více od autora

Georgij Gurdžijev (1)

Původem řecký mystik a duchovní učitel, žil Rusku a ve Francii. Publikoval v oboru duchovních nauk.

Více od autora

Georgij Aleksejevič Ušakov (1)

Ruský průzkumník a geograf , byl členem Ruské akademie věd . Ušakov se narodil v roce 1901 v obci Lazarevskoje, v současné době v židovské autonomní oblasti , z rodiny kozáků z Chabarovsku . První výpravy se zúčastnil již ve věku 15 let, v roce 1916, s Vladimírem K. Arsenjem . V roce 1926 založil Ušakov první sovětskou osadu na ostrově Wrangel a vedl ji tři roky. V letech 1930-1932 vedl expedici do Severnej Zemlji a založil polární stanici Domašnij na ostrově stejného jména. Společně s geologem Nikolajem Určanvem , V.V. Hodovym a S.P. Žuravljevym provedl první mapování souostroví. V letech 1932-1936 pracoval na Generálním ředitelství pro severní námořní dopravu, Glavnoe Upravlenie Severnogo Morskogo Puti , nazývaný také Glavsevmorput , a v roce 1935 vedl první sovětskou expedici nad polárním kruhem Arktidy na ledovce Sadko , zkoumání neprozkoumaných oblastí Kara moře a objevování toho, co se nazývá ostrov Ušakov . V roce 1937 byla jeho loď uvězněna v ledu, spolu s dalšími dvěma, a byl nucen strávit zimu v Laptevském moři a přidal vzácné zimní pozorování k letním. Ušakov pak pracoval na hydro-meteorologické službě SSSR a na ruské akademii věd . Byl jedním ze zakladatelů Oceánografického institutu SSSR Zemřel v Moskvě 1963

Více od autora