130681–130740 z 153383 Autoři
Helena Maršíková (1)
Narozena 10. 5. 1926 v Roztoce , zemřela v květnu 2015 v Praze. Autorka vzpomínek.
Více od autora
Helena Macháčková (1)
Narozena 16. 12. 1968 v Městci Kárlově. Ing., ekonomka a divadelní produkční.
Více od autora
Helena Lorenzová (1)
Narozena 13.5.1945 v Praze, zemřela 2006. PhDr., CSc., teoretička umění, redaktorka časopisu Estetika. Zaměřena na dějiny estetiky a umění. Publikace v oboru.
Více od autora
Helena Lergetporer (1)
Překladatelka z italštiny, novinové recenze rockových koncertů.
Více od autora
Helena Leflerová (1)
Narozena 12.10.1921 v Buštěhradě, zemřela 26.2.1979 v Praze. JUDr., pracovnice ženského hnutí a komunistického, autorka básnické sbírky.
Více od autora
Helena Lahoda Brodská (1)
Narozena 1959. MUDr., Ph.D., docentka Univerzity Karlovy; klinická biochemička, zvláště se zabývá umělou výživou a metabolickou péčí .
Více od autora
Helena Kubátová (1)
Narozena 25. 11. 1964 v Olomouci. PhDr., Ph.D., socioložka. Zabývá se sociologickými teoriemi, metodologií vědy a metodologií sociologie a sociologií životního způsobu.
Více od autora
Helena Krejčová (1)
Narozena 24. 4. 1951 v Praze, zemřela 31. 12. 2022 tamtéž. PhDr., historička, dlouholetá ředitelka Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války.
Více od autora
Helena Koudelková-Eser (1)
Narozena 7. 12. 1933 v Praze. Baletka, choreografka, manekýna a fotomodelka.
Více od autora
Helena Kosková (1)
Helena Kosková je česká literární kritička a historička, jež současně též přednáší na vysoké škole. Kosková, dívčím příjmením Fischlová, se narodila jako mladší ze dvou dcer do smíšené česko-židovské rodiny českého právníka Otto Fischla. Matka sice byla katolička, avšak otec Žid, a proto musel svou právnickou praxi před druhou světovou válkou v roce 1939 přerušit. Během války však ani otec rodiny, ani jeho dvě dcera nemusely odejít do transportu do koncentračního tábora, neboť ošetřující lékař Otto Fischla označil za práce neschopného. Po druhé světové válce vstoupil Otto Fischl do Komunistické strany Československa a po roce 1948 se stal náměstkem ministra financí. V letech 1949 až 1951 zastával funkci velvyslance Československa v Německé demokratické republice . Obě dcery, jak starší Eva , tak mladší Helena měly naopak protikomunistické smýšlení. Když pak Eva emigrovala, byl její otec Otto Fischl v lednu 1951 odvolán z diplomatického postu a v červnu téhož roku zatčen. Souzen byl jako jeden z obžalovaných v procesu s Rudolfem Slánským. V listopadu 1952 nad ním soud vyřkl trest smrti a začátkem prosince toho roku byl popraven. Fischlova mladší dcera Helena tou dobou studovala na gymnáziu. Z něj musela v souvislosti s otcovým procesem odejít a roku 1953 se musela se svojí matkou z Prahy násilně vystěhovat do Stachovic, obce na severní Moravě ležící jihovýchodně od Fulneku. Roku 1954 externě odmaturovala na jedenáctileté střední škole v Novém Jičíně. Zaměstnána následně mohla být v dělnických profesích, a sice v papírenském průmyslu, ve strojírenství či v obchodě. Přesto se dálkově přihlásila na studia do Bratislavy, ale krátce poté přestoupila na Vysokou školu pedagogickou v Praze, na níž absolvovala obor český jazyk a ruština a roku 1959 úspěšně obhájila diplomovou práci na téma „Vývoj a současný stav poznání života a díla Karla Čapka“. Mezi tím se navíc v létě 1956 provdala a p...
Více od autora
Helena Korejsová (1)
Helena Korejsová byla česká spisovatelka, autorka dětských knih. Helena Korejsová, rozená Grünwaldová se narodila 22. května 1907 v Praze. V Praze také žila a pracovala jako učitelka. Její manžel Josef Korejs byl pedagog, učitel na reformní pokusné škole v Nuslích a autor pedagogických pomůcek a učebnic. Na základě jednoho výtisku Národního osvobození s celkovým počtem 42 448 slov vypracovali manželé Korejsovi Slovník našich novin. V samostatné tvorbě se Helena Korejsová zaměřila na dětskou literaturu, nejznámější její knihou jsou Pohádky z bílého domku, které vyšly v roce jejího úmrtí. Helena Korejsová zemřela 8. března 1945 v Praze-Krči. Rodina Horů žije v novém domku, který si postavila na okraji města. Tatínek, maminka, veselá hospodyně Bětka a děti Tomík a Liduška jsou hrdiny této knížky. Ve vyprávění ožívají různé předměty – valcha, kolíčky na prádlo nebo nábytek. Děti prožívají různé příhody jako je setkání s vrabcem, který se zatoulal do domku, záchrana stromku před bouřkou nebo Tomíkova nemoc.
Více od autora
Helena Komendová (1)
Lektorka kurzů kadeřnických a holičských prací, spoluautorka učebnic kadeřnické technologie.
Více od autora
Helena Kokešová (1)
PhDr. Helena Kokešová, Ph.D. se narodila v Chrudimi, kde absolvovala gymnázium. Po studiu historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracovala v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze a krátce v Národním archivu. V roce 2003 nastoupila do Masarykova ústavu AV ČR. V současné době působí jako vedoucí oddělení Archivu Ústavu T. G. Masaryka, který je ve správě Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i. Badatelsky se zaměřuje především na české dějiny 19. století, ediční teorii a praxi. Podílela se na vydání několika svazků edic korespondence a pamětí, zejména Korespondence T. G. Masaryka. Spolupracovala na několika grantových projektech. V letech 2007–2009 byla řešitelkou grantového projektu Česká národní elita: T. G. Masaryk a představitelé Národní strany v Čechách. V současné době je řešitelkou grantového projektu Modernismus – Machar – Masaryk: myšlení, tvorba a jednání. Publikovala několik monografií, řadu odborných i populárně naučných článků. Od roku 2012 je členkou České archivní společnosti.
Více od autora
Helena Koenigsmarková (1)
Narozena 30. 8. 1947 v Plzni. Historička umění, ředitelka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Správkyně sbírek z kovů.V pracích se věnuje zkoumání malých kovových plastik, středověkých znamení a problematice muzeologie.
Více od autora
Helena Kodalíková (1)
Fotografka, autorka fotografií k publikacím s historickou a náboženskou tématikou.
Více od autora
Helena Knozová-Kusáková (1)
Narozena 9. 8. 1922 v Košicích, zemřela 2. 5. 1995 v Brně. Historička a teoretička umění, pracovnice Moravské galerie v Brně.
Více od autora
Helena Kloudová (1)
Ředitelka mateřské školy v Pohořelicích. Pedagožka, specialistka pro předškolní vzdělávání.
Více od autora
Helena Klímová (1)
Narozena 3.2.1937 v Praze. Socioložka, publicistika, autorka reportáží, psychoterapeutka a psychoanalytička zabývající se transgeneračními přenosy traumatů.
Více od autora
Helena Klímová (1)
Narozena 15. 4. 1951 v Praze. Doc. RNDr., CSc., docentka didaktiky chemie, práce z oboru.
Více od autora
Helena Kisvetrová (1)
PhDr., vysokoškolská pedagožka na Univerzitě Palackého v Olomouci v oboru geriatrie a paliativní péče, editorka sborníku.
Více od autora
Helena Kadlecová-Mikitinová (1)
Narozena 7.6.1948 v Písku. Muzeoložka, práce z oboru.
Více od autora
Helena Izbická (1)
Narozena 15.1.1906 v Praze. Sběratelka pohádek, legend a bájí z Afriky, publikace z oboru.
Více od autora
Helena Hrstková (1)
Narozena 1989. Autorka románu. Vystudovala tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého a literaturu na Masarykově univerzitě. Je pracovnicí v sociálních službách a tatérkou.
Více od autora
Helena Horská (1)
Narozena 27.11.1974 v Rychnově nad Kněžnou. Ing. ekonomie se zaměřením na hospodářskou politiku.
Více od autora
Helena Horálková (1)
Helena Horálková je česká grafička. V letech 1971–1974 vystudovala Střední odborná školu výtvarnou V. Hollara v Praze. Poté v letech 1974-1979 studovala grafiku v ateliéru prof. Wernera Klemke na Kunsthochschule v Berlíně. Věnuje se grafice, kresbě a ilustraci. Působí rovněž jako výtvarný pedagog. V letech 1995-2004 vedla ateliér grafických technik na Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli . Od roku 1991 je členkou Sdružení českých umělců grafiků Hollar
Více od autora