Všichni Autoři a témata

Henrik Bromander (1)

Henrik van Loon (1)

Henriette; Wichová, (1)

Henriette Davithis (1)

Henrietta Resler (1)

Henrietta McCallová (1)

Henrieta Žažová (1)

Slovenská historička a vysokoškolská učitelka.

Henrieta Kundrátová (1)

Henricus Pidyarto (1)

Indonéský křesťanský teolog, profesor výuky Nového zákona.

Henrich Hujbert, (1)

Henrich Hujbert H (1)

Henrich Bartek (1)

Slovenský jazykovědec, redaktor časopisů Slovenska reč a Slovenský jazyk.

Henri Wallaschofski (1)

Německý lékař, specialista na interní lékařství, diabetologii, endokrinologii.

Henri Termier (1)

Francouzský profesor stratigrafické paleontologie a geologie.

Henri Stierlin (1)

Švýcarský historik umění, fotograf a novinář narozený v Egyptě. Specialista na starověkou a islámskou architekturu a kulturu.

Henri Silberman (1)

Henri Rossier (1)

Henri Robert (1)

Henri Pirenne (1)

Henri Pirenne byl belgický historik. Absolvoval Lutyšskou univerzitu a poté učil až do roku 1930 na Gentské univerzitě. Během okupace Belgie Německem se stal prominentním představitelem belgického nenásilného odporu, v letech 1916–1918 byl v německém zajetí. Jakožto historik byl zaměřením medievista. Přispel například k poznání vzniku středověkého města, pozice islámu v Evropě. Sepsal také rozsáhlé dílo Histoire de l'Europe des invasions au XVIe siècle a ve své vlasti se stal národním hrdinou kvůli sepsání sedmisvazkového díla Histoire de Belgique. Jeho dílo se stalo značně vlivné, vycházela z něho mimo jiné i škola Annales.

Henri Pena-Ruiz (1)

Henri Orteu (1)

Henri Nouwen, (1)

Henri Murger (1)

Henri Muller (1)

Henri Miller (1)

Henri Massis (1)

Francouzský spisovatel, literární kritik, novinář.

Henri Marchal (1)

Henri Limouzin (1)

Henri Lichtenberger (1)

Francouzský germanista a filolog. Psal také latinsky.

Henri Lemoine (1)

Henri Lavedan (1)

Francouzský novinář, dramatik a spisovatel.

Henri J.M. Nouwen (1)

Henri Halévy (1)

Henri Guerlin (1)

Francouzský spisovatel.

Henri Ghéon (1)

Francouzský dramatik, prozaik a básník. Povoláním lékař.

Henri Focillon (1)

Francouzský historik a výtvarný kritik.

Henri F Ellenberger (1)

Kandaský psychiatr a psychoanalytik, prácez oboru.

Henri de Romèges (1)

Francouzský spisovatel, zaměřený na dějiny.

Henri de Lubac (1)

Henri-Marie kardinál de Lubac SJ byl francouzský jezuita, kněz a kardinál římskokatolické církve. Je považován za jednoho z nejvlivnějších teologů 20. století. Jeho spisy a studie sehrály klíčovou roli při utváření učení Druhého vatikánského koncilu. Henri de Lubac se narodil v Cambrai do starobylé a vznešené rodiny z Ardèche. Jeho otec byl bankéř. Ve svých 17 letech, 9. října 1913, de Lubac vstupuje do noviciátu k Tovaryšstvu Ježíšovu v Lyonu. Vzhledem k politické situaci v tehdejší Francii se škola, kde de Lubac studoval než byl povolán do armády v roce 1914, nacházela v St. Leonard’s on Sea ve východním Sussexu. Ve Verdunu během I. světové války utrpěl těžké zranění hlavy a vrátil se zpět k jezuitům a pokračoval ve studiích filosofie, nejprve v Canterbury a poté v roce 1920 v St. Heliem v Persey. V roce 1924, po roce vyučování na jezuitské universitě v Mongré, Nord-Pas-de-Calais, se de Lubac vrátil do Anglie a započal svá teologická studia v Hastingsu ve východním Sussexu. V roce 1926 se vyučování vrátilo zpátky do Fourviere v Lyonu, kde de Lubac dokončil zbývající 2 roky svých studií teologie, než v roce 1929 začal sám přednášet na teologické fakultě v Lyonu. Jeho dlouhá doba studia byla dána především jeho chatrným zdravím, které mu ve studiu bránilo. Na kněze byl vysvěcen 22. srpna 1927 a v tomtéž roce získal doktorát z teologie na Papežské universitě Gregoriana v Římě. De Lubac působil jako profesor fundamentální teologie na katolické universitě v Lyonu od roku 1929 do roku 1961, s výjimkou II. světové války, kdy byl zatlačen do podzemí kvůli jeho aktivitám v hnutí résistance, odporu proti německým okupantům. Jeho první kniha byla publikována v roce 1938 a byla následována řadou dalších, než mu bylo v roce 1950, po věroučných námitkách k jeho dílu Nadpřirozeno , další vydávání a vyučování jeho jezuitským superiorem zakázáno. Jeho pravověrnost byla zpochybňována poté, co ukáza...

Henri De Bessé (1)

Henri Dancer (1)

Francouzský lékař, psychoanalytik, homeopat.

Henri Cartier-Bresson (1)

Henri Cartier-Bresson byl francouzský fotograf považovaný za zakladatele moderní fotožurnalistiky. Jeho přístup k zachycení „rozhodujícího okamžiku“ ovlivnil mnoho následujících generací fotografů. Tak jako Willy Ronis a Robert Doisneau se řadí k francouzskému hnutí tzv. fotografického humanismu. Henri Cartier-Bresson se narodil 22. srpna 1908 ve městě Chanteloup-en-Brie, nedaleko Paříže, jako nejstarší z pěti dětí. Jeho otec vlastnil textilní továrnu, matčina rodina obchodovala s bavlnou a vlastnila pozemky v Normandii, kde mladý Bresson strávil i část dětství. Později jeho rodina žila v prominentní rezidenční čtvrti v Paříži a podporovala ho v jeho zájmu o umění a fotografii. Jako malý chlapec vlastnil fotoaparát Box Brownie, používal ho k fotografování prázdninových snímků, později experimentoval s 3×4 palcovým formátem. Vystudoval École Fénelon a katolickou školu v Paříži. Postupně se u něj probouzel velký zájem o malířství, ve kterém ho podporoval jeho strýc Louis. Zasvětil ho do základů olejomalby, jeho lekce však netrvaly dlouho, protože umřel v první světové válce. V roce 1927 jako 19letý získal Bresson stipendium na soukromé umělecké škole Lhote Academy pařížského kubistického malíře a sochaře, uměleckého kritika a velkého propagátora moderního umění Andrého Lhote. Bresson také studoval malířství u portrétisty Jacquese Emile Blanche. V této době četl Dostojevského, Schopenhauera, Rimbauda, Nietzscheho, Freuda, Prousta, Hegela, Engelse, Marxe a další. André Lhote často bral své žáky do galerie Louvre a dalších pařížských galerií, aby studovali díla klasických i moderních umělců. Ačkoliv Bresson postupně začínal nesouhlasit s Lhoteho přístupem k umění, jeho precizní teoretické znalosti mu později pomohly s kompozičními a formálními problémy ve fotografii. Ve dvacátých letech minulého století přišlo surrealistické hnutí a s ním i nové pojetí v umění a také fotografii, pro Henri Cartier-Bressona byl surrealismus fascinující. ...

Henri Caldélari (1)

Francouzský misionář ze Sacré-Cœur.

Henri Caffarel (1)

Henri Bremond (1)

Narozen 31.7.1865 v Aix-en-Provence, zemřel r. 1933 v Orthez. Esejista, kritik, literární historik.

Henri Bénac (1)

Francouzský filolog, zaměřený na srovnávací literatury.

Henri Beissel (1)

Henning Haslund (1)

Hennessyová Claire (1)

Henner Ertel (1)

Německý autor publikace o chiromantii.

Hennelore Traugott, (1)

Hénková Ludmila (1)

Henk van Woerden (1)

Malíř a spisovatel, působící v Jižní Africe.

Henk C. van der Plas (1)

Henk Borgdorff (1)

Nizozemský filozof a teoretik hudby.

Hendrych Robin (1)

Hendry R. (1)

Hendrik Winter (1)

Německý spisovatel, dříve voják, sportovní učitel, redaktor na volné noze nebo taxikář. Autor thrillerů.

Hendrik Urban (1)

Hendricks & Ross Lambert (1)

Lambert, Hendricks & Ross byla průkopnická vokální jazzová skupina založená v roce 1957 ve složení Dave Lambert, Jon Hendricks a Annie Ross. Jsou všeobecně považováni za tvůrce "vocalese", hudebního stylu, v němž jsou texty písní zasazeny do existujících instrumentálních skladeb a vokalisté napodobují původní sóla zpěvem scat. Trio si získalo značný ohlas díky své schopnosti napodobit svými hlasy více hudebních nástrojů, precizně prolínat harmonie a vnášet do jazzových standardů hravou lyriku.