Všichni Autoři a témata

Jiří Cikhart (5)

Narozen v prosinci 1932. Ing., DrSc. Odborník v oblasti teplárenství a vytápění.

Jiří Brož (4)

Jiří Brož byl český divadelní a televizní herec a dabér. Jiří Brož se narodil 19. prosince 1933 v Brně. Vystudoval brněnskou JAMU. Své působení započal v Českém Těšíně , ale už v roce 1958 nastoupil do Státního divadla v Brně, kde byl členem zpěvohry. Zde byl jedním z nejobsazovanějších herců a často vystupoval v hlavních rolích. Rovněž byl velmi činný v rozhlase a dabingu. Díky svým hereckým schopnostem, sympatickému hlasu a vypravěčskému přednesu byl Jiří Brož jedním z nejobsazovanějších herců v rozhlase i dabingu. Daboval například postavu Chrise Adamse v Sedmi statečných nebo vypravěče ve Smolíkových. Na počátku 90. let Jiří Brož odešel do penze. Zanechal herectví, ale stále se věnoval rozhlasu a především dabingu . V 90. letech, kdy existovalo brněnské dabingové studio Davay, byl obzvlášť dabingově činný. V roce 2009 obdržel Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Jako herec se Jiří Brož ve filmu příliš často neobjevoval. Debutoval ve filmu Vina Vladimíra Olmera z roku 1956 v roli podvodníka Emila. Dále účinkoval například ve filmech a seriálech Náš dědek Josef, Hříšní lidé města brněnského nebo Stopy zločinu.

Jiri Beran (4)

Jiří Beran je český šermíř, mnohonásobný mistr ČR a dlouhodobě nejúspěšnější český kordista posledních 15 let. K největším úspěchům jeho kariéry patří vítězství na závodech Světového poháru v Buenos Aires 24. června 2007, kde dokázal porazit i úřadujícího mistra světa Wang Leje z Číny. V roce 2016 se probojoval skrz zónovou kvalifikaci na Olympijské hry do brazilského Rio de Janeira. V roce 2017 přispěl k vítězství českého kordového družstva na Světovém poháru v kanadském Vancouveru.

Jiří Antonín Švengsbír (6)

Narozen 19.4.1921 v Praze, zemřel 3.3.1983 tamtéž. Grafik, rytec známek, ilustrátor.

Jindřich Růžička (7)

Narozen 4. 4. 1926 v České Třebové, zemřel 7. 1. 2011 v Litomyšli. PhDr., CSc., historik a archivář zaměřený na regionální dějiny východních Čech, spisovatel, kronikář, publicista, v letech 1955-1987 ředitel Okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli.

Jindřich Procházka (6)

Jindřich Procházka byl významný český baptistický kazatel a teolog, autor řady náboženských spisů a tvůrce anglicko-českých slovníků. Vedl baptistický teologický seminář a byl tajemníkem Bratrské jednoty Chelčického. Vedle toho působil jako kazatel baptistického sboru v Praze na Pankráci. Jeho synem byl operní pěvec Lubomír Procházka a vnukem je režisér ostravského studia České televize Jindřich Procházka.

Jindřich Mourek (5)

Narozen 28. 5. 1928 v Bohumíně. MUDr., DrSc., profesor lékařské fyziologie .

Jindřich Höhm (3)

Prof. PhDr. Jinřich Höhm, CSc., byl předním československým vysokoškolským tělovýchovným pedagogem. Působil 37 let na celouniverzitní katedře tělesné výchovy na Masarykově univerzitě v Brně . Byl zdatný organizátor a výborný pedagog. Ve své badatelské činnosti se zaměřoval na teorii výuky tenisu. Výsledky jeho vědecko-výzkumné činnosti byly využívány v praxi, a to jak ve vrcholové přípravě československých tenisových reprezentantů, tak i pro masový rozvoj sportu a výcvik mládeže.

Jindra Dušek (4)

Narozen 31. 7. 1931 ve Vysokém Mýtě, zemřel 31. 7. 2009 v Chocni. Prof., Ing., CSc., vysokoškolský učitel, biolog. Zajímal se o botaniku a entomologii, publikoval v tomto oboru i německy.

Jillian Hunter (7)

Jillian Hunter je pseudonym pro dámu jménem Maria Gardner, americkou spisovatelku z Jižní Karolíny. Pěstuje miniaturní růže a se svým manželem a třemi dcerami žije na jihu Kalifornie. Autorka napsala 8 románů dobře hodnocených kritikou. Získala několik literárních cen, včetně prestižní ceny Romantic Times.

Jill Shalvis (6)

Americká spisovatelka romantických příběhů.

Jill Jones (6)

JIll Jones je současná americká autorka bestsellerů. S oblibou zpracovává tajemné a záhadné náměty. Žije a tvoří v Severní Karolíně

Jiljí Vratislav Jahn (6)

Jiljí Vratislav Jahn byl český chemik, středoškolský profesor, básník, odborný spisovatel a politik, manžel spolkové činovnice a feministky Boženy Jahnové. Během studií na pražské polytechnice se seznámil s básnickou družinou májovců a publikoval básně v časopisech. Počátkem 60. let přispíval do Riegrova Slovníku naučného a krátce spolupracoval s Národními listy. V letech 1863-94 působil jako profesor, později ředitel nově zřízené reálné školy v Pardubicích. Účastnil se veřejného života v pardubickém obecním zastupitelstvu, jako poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady za staročeskou stranu, kde se ve spolupráci s F. L. Riegrem věnoval především školským otázkám. Byl autorem odborných publikací a učebnic chemie. Po odchodu do důchodu roku 1894 se přestěhoval do Prahy, kde působil ve Společnosti pro průmysl chemický a řídil dívčí střední školu spolku Minerva. Byl oceňovaný pro skromnou nezištnou politickou práci, pedagogické výsledky i literární činnost. Narodil se v předhradí pardubického zámku 22. ledna 1838 jako syn vrchnostenského úředníka. Dobrá domácí příprava mu zajistila, že rychle zvládl hlavní školu a roku 1849 nastoupil na německou reálku v Praze, kde v té době vyučovali kvalitní profesoři Josef Wenzig, Josef Pečírka, Jan Vácslav Rozum, Václav Faltys aj. Tam se také se spolužákem V. Mixou začal zabývat poezií. Roku 1853 vstoupil na stavovskou techniku , kde studoval chemii a geognosii. Během studií se seznámil s Adolfem Heydukem a J. V. Fričem, který ho uvedl do družiny májovců. Roku 1858 uveřejnil svou první báseň, Mnich, v časopise Lumír. Po ukončení studií pracoval jako praktikant v Packově strojírně v Karlíně a večery trávil ve společnosti básníků . Později získal zaměstnání na stavebním ředitelství na Malé Straně. Neměl tam mnoho práce, čímž mu zbylo více ...

Jessica Matthews (8)

Spisovatelka píšící zejména tzv. Harlequinky.

Jessica Ennis-Hill (6)

Jerzy Sawicki (4)

prof. dr. - vystudoval práva ve Lvově a v Paříži, před válkou působil jako advokát, po válce pak jako prokurátor Nejvyššího národního tribunálu pro stíhání válečných zločinců, vedl řadu procesů s nacistickými vrahy z Osvětimi a Majdanku. Působil také jako polský prokurátor v Norimberském procesu. Sepsal řadu významných děl z oblasti mezinárodního práva a navíxc se snažil právo i polularizovat

Jerzy Broszkiewicz (4)

Jerzy Broszkiewicz byl polský spisovatel a dramatik, autor knih pro mládež. Střední školu ukončil Broszkiewicz ve Lvově roku 1940 a zde také studoval hudbu na hudební akademii. Během nacistické okupace Lvova pracoval v Institutu výzkumu tyfu a virů profesora Rudolfa Weigla jako „krmič vší“ . V letech 1945-1948 pracoval v Krakově jako korektor týdeníku Odrodzenie a jako redaktor časopisu Ruch Muzyczny a v letech 1949-1958 ve Varšavě pracoval v časopise Muzyka, v týdeníku Przegląd Kulturalny a také jako fejetonista Polského rozhlasu. Od roku 1959 žil v Krakově, spolupracoval s divadlem v Nové Huti a věnoval se literatuře. Jeho tvorba pro dospělé i pro mládež se vyznačuje širokou námětovou i žánrovou bohatostí (psal povídky¸ romány, divadelní hry a fejetony.

Jerry Cotton (5)

Jerry Cotton není žádný spisovatel !! pod tímto jménem se skrývá od roků 1954 /kdy vyšel první cottonovský příběh/ více jak 100 německy píšících autorů.............

Jerome Jerome Klapka (3)

Jerome David Salinger (2)

Jerome David Salinger byl americký spisovatel publikující pod jménem J. D. Salinger a známý svým románem Kdo chytá v žitě vydaným v roce 1951. Od roku 1965 nevydal žádné nové dílo a od roku 1980 neposkytl žádný rozhovor. Od roku 1963 žil v Cornishi v New Hampshiru. Vyrůstal na Manhattanu a již na střední škole začal psát krátké povídky. Před službou ve druhé světové válce několik povídek také vydal. V roce 1948 vydal v magazínu The New Yorker kritiky uznávanou povídku Den jako stvořený pro banánové rybičky. V roce 1951 vyšel román Kdo chytá v žitě, který se stal ihned velmi úspěšným. Jeho popis dospívání a ztráty nevinnosti hlavní postavy Holdena Caulfielda měl velký vliv především na dospívající čtenáře. Tento román je stále velmi úspěšný a prodá se ho okolo 250 tisíc výtisků ročně. Úspěch románu Kdo chytá v žitě vedl k veřejnému zájmu o jeho osobu. Salinger se stal samotářským a již nepublikoval tak často. Po tomto románu následovala sbírka krátkých povídek Devět povídek , román a krátký příběh Franny a Zooey , a soubor dvou románů Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! / Seymour: Úvod . Jeho posledním vydaným dílem byl román s názvem Hapworth 16, 1924, který se objevil v magazínu The New Yorker 19. června 1965. Salinger bojoval s nechtěnou pozorností, včetně právní bitvy s životopiscem Ianem Hamiltonem a uvedení jeho osoby v pamětech napsaných dvěma, jemu velice blízkými osobami: Joyce Maynardovou, jeho bývalou milenkou, a dcerou Margaret Salingerovou. V roce 1996 oznámil malý nakladatel, že se dohodl se Salingerem na knižním vydání románu Hapworth 16, 1924, ale kvůli následné publicitě bylo vydání knihy odloženo. Salinger se narodil na Manhattanu v New Yorku. Jeho otec Solomon byl Žid polského původu, který prodával košer sýry. Jeho matka Marie Jillich byla napůl Skotka a napůl Irka. Změnila si jméno na Miriam a přestoupila na židovství. O tom, že jeho matka nebyla Židovka, se J. D. ...

Jenny Blackhurst (5)

Britská spisovatelka.

Jennifer Westwood (1)

Jennifer Westwoodová se narodila v roce 1940 a studovala angličtinu na Oxfordské univerzitě, následuje středověká islandština v Cambridge. Členka folklorní společnosti.

Jenni Fletcher (4)

Skotská spisovatelka. Vysokoškolská lektorka tvůrčího psaní. Autorka romantických historických románů.

Jen Sincero (5)

Americká koučka, autorka motivačních knih, též členka rockové a punkové kapely, autorka částečně autobiografické knihy z prostředí těchto kapel.

Jeffrey Zaslow (3)

Populární novinář, spoluautor knihy Poslední přednáška a otec tří dcer. Předčasně zemřel při autohavárii.

Jeanne Ruland (8)

Matka tří dětí, stevardka, autorka knih s dlouholetým šamanským a metafyzickým vzděláním a také uznávaná léčitelka a členka německé asociace duchovních léčitelů . Má bohaté zkušenosti s prací s duchovními silami, které v jádru všechny vedou k Jednotě, Bohu, Zdroji. Toto vědění Jeanne Ruland ráda šíří dál, aby se mohlo dotknout srdcí ostatních.

Jeanne Kalogridis (4)

Jeane Kalogridis je americká spisovatelka, která je známa pod pseudonymem J. M. Dillard jako autorka řady knih ze fiktivního světa Star Treku. V posledních letech jí pod vlastním jménem vychází i historické romány. Je vdaná a žije s rodinou v Kalifornii. Své dětství prožila ve střední Floridě. Zde také absolvovala universitní studia na University of South Florida se zaměřením na jazyky . Pak se několikrát kvůli dalšímu studiu a zaměstnání stěhovala, ve Washingtonu DC působila jako učitelka angličtiny pro cizince, žila i ve Vermontu, nakonec se vdala a s manželem a psy usadila v jižní Kalifornii. Věnuje se psaní knih. Je známá i zájmem o jógu, buddhismus a patchwork. V České republice byly vydány pod pseudonymem J.M.Dillard tyto její práce

Jean Balthazar (2)

Jean Anglade (4)

Jean Anglade se narodil v Thiersu, v kraji Auvergne, a s tímto regionem je spjatá i většina jeho literární tvorby. Působil jako venskovský učitel a později jako profesor italštiny v Clermont-Ferrandu. Nejdřív byl francouzskou kritikou zařazován mezi regionální autory, až jeho román Zapomenuté jablko zpracovaný i pro televizi, mu přinesl celonárodní popularitu. Román je situován do kraje Auvergne a líčí osud stařenky, která jako jediná zbyla ve vesnici, kterou už všichni opustili . Autor psal romány, povídky, historické, esejistické a biografické práce. Anglade patří mezi realistické prozaiky s vypravěčským talentem, z jeho příběhů čiší láskyplný vztah k lidem, má vzácný dar vidět život z veselé, humorné stránky.

Jay Asher (3)

Americký spisovatel.

Javier Sierra (5)

Javier Sierra Albert je španělský novinář, spisovatel, výzkumník, romanopisec a hlasatel, který studoval žurnalistiku v Madridu. Spolupracuje se spoustou anglických spisovatelů zabývajících se historií a mystériemi. Jeho román Poslední Večeře, který vyšel roku 2006, byl v první desítce na seznamu New York Times Best Seller a byl publikován ve 42 zemích. Javier Sierra se narodil 11. srpna 1971 ve španělském městě Teruel. Po celá léta Sierra spolupracuje s národními a mezinárodními experty, jako jsou Graham Hancock a Robert Bauval , aby mohl studovat na existenci údajného zlatého věku lidstva, období v naší dávné minulosti, které zaniklo asi roku 10.500 před n.l, byla to doba kdy začaly vznikat všechny známé civilizace. V současné době je ředitelem vydavatelství časopisu Science Beyond a podílí se na různých rozhlasových a televizních programů . V posledních letech věnuje hodně úsilí na řízení a prozkoumávání tajemství z minulosti a historických záhad, která doposud nebyla objasněna. Jeho romány mají společný cíl, řešit historické záhady na základě dokumentace a terénního výzkumu, se zaměřením na záhady historie.

Jason R. Rich (5)

Jaroslava Pavlíčková (7)

Dietní sestra, spoluautorka populárně naučných publikacích o léčbě a prevenci nejčastějších chorob.

Jaroslav Vozka (5)

Jaroslav Vozka , Čechy - 8. května 1954 Západní Berlín - Německo) byl český novinář, spisovatel a vysokoškolský pedagog. Působil jako sociálně demokratický publicista . Jako popularizátor dějin socialismu a socialistických teorií se věnoval politickým a ideologickým tématům. Jaroslav Vozka maturoval na gymnáziu v Jičíně. V letech 1923 až 1924 studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V rozmezí let 1924 až 1927 pak pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze na Albertově. Během nacistické okupace patřil Jaroslav Vozka k aktivním účastníkům domácího protiněmeckého odboje. Zde plnil úlohu spojky mezi různými ilegálními skupinami. Také přispíval do ilegálního tisku. Po vzniku deníku "Práce" zastával pozici šéfredaktora. V letech 1945 až 1950 přednášel jako pedagog na Vysoké škole politické a sociální. Jaroslav Vozka byl jedním z prvních historiografů protinacistického odboje. Známá je jeho kniha "Hrdinové domácího odboje", která vyšla v roce 1946. V červnu roku 1945 byl zvolen předsedou přípravného výboru "Svazu českých novinářů", funkci vykonával až do ustavující valné hromady v březnu 1946. Po Únoru 1948 byl Jaroslav Vozka donucen odejít z veřejného života, ale dále působil jako pedagog. V roce 1954 se pokusil odejít do exilu přes Západní Berlín, ale východoněmecká policie jej zadržela a následně údajně spáchal sebevraždu. Jaroslav Vozka byl členem sociální demokracie. Po sloučení ČSSD a KSČ v červnu roku 1948 se stal členem KSČ. Pískovcová pamětní deska je umístěna na domě v městě Železnice v Husově ulici č. 101. Její odhalení iniciovala sestra Jaroslava Vozky, paní Květa Jiránková, která působila jak...

Jaroslav Vojta (9)

Jaroslav Vojta, zpočátku své kariéry vystupoval pod jménem Jaroslav Vojta-Jurný byl český herec. Pocházel ze starého a rozsáhlého českého hereckého rodu. Oba jeho rodiče Alois Vojta-Jurný a Amálie Vojtová jakož i jeho sourozenci byli čeští herci. Z hereckého prostředí pocházela jak jeho nevlastní matka Hana Vojtová, tak její tři sestry Otýlie Beníšková, Terezie Brzková a Marie Spurná. Vyučil se slévačem a měl běžné strojařské vzdělání. Divadlo začal hrát nejprve ochotnicky od roku 1906, později prošel několika kočovnými hereckými společnostmi , od roku 1910 pak hrál v kamenných divadlech střídavě v Brně a Plzni. Od roku 1919 do roku 1925 byl členem Divadla na Vinohradech, od roku 1925 až do roku 1959, kdy odešel do důchodu, působil v činoherním souboru Národního divadla v Praze. Až do vysokého věku nebyl nikdy déle nemocný. Zemřel v nemocnici týden po těžkém infarktu, aniž by stihl natočit svou roli v chystaném seriálu F. L. Věk. Matka zemřela když bylo Jaroslavu Vojtovi sedm let. Otec trpěl zhoubným onemocněním, vícekrát se pokusil o sebevraždu a nakonec se zastřelil. Během angažmá v Plzni se Jaroslav Vojta seznámil se svou manželkou Antonií. Měli spolu dvě děti, syna Ivana , který se angažoval v Občanském fóru a dceru Radanu, provdanou Pekárkovou a od nich čtyři vnoučata. Kromě vlastních dětí také po deset let vychovávali Ruth, dceru jejich kamarádky, která zemřela při autonehodě. Vnuci Jaroslav Pekárek a Jan Vojta jsou výtvarníky. Měl velmi výrazný hlasový projev, který je dodnes vděčným objektem pro jeho různé imitátory. Mimo svoji standardní hereckou kariéru také značně proslul svým pověstným vypravěčským stylem při vyprávění anekdot, které prý velice často zkazil, tzv. zvojtil. Zahrál...

Jaroslav Vinař (4)

Narozen 25.8.1921 v Semíni. RNDr., geograf, autor map.

Jaroslav Veteška (9)

Dr. Veteška patří u nás k velmi fundovaným odborníkům v oblasti andragogiky a řízení lidských zdrojů. Jeho práce týkající se kompetencí ve vzdělávání patří ke špičkovým dílům v oboru. Toto nové dílo lze přiřadit k probíhající diskusi o kompetencích v e vzdělávací oblasti i v oblasti intervence do lidských zdrojů v podnicích a organizacích Velmi správně je v práci charakterizována kontextuální specifičnost významu pojmu kompetence v různých etapách lidského života... Autor velmi přesvědčivě ukazu je, že kompetence mohou být získávány a ovlivňovány prostřednictvím vnějších intervencí do lidských zdrojů. doc. PhDr. Jaroslav Mužík, DrSc.Katedra andragogiky a personálního řízeníFilozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze Akcent, který autor k lade nejen na edukační, ale rovněž na sociální rozměr daného konceptu, činí z posuzované odborné publikace nejkomplexnější zdroj poznatků určený nejen pro pedagogické pracovníky, andragogy různé profilace, ale zároveň též pro studenty i praktiky obor ů personální řízení, respektive řízení či rozvoj lidských zdrojů Zvláště pozitivně hodnotím autorův soustavný zájem o deskripci a analýzu změn v paradigmatech počátečního i dalšího vzdělávání a jejich reflexi ve vlastní vědecko-výzkumné činnosti, je jíž závěry jsou v textu rovněž uvedeny a vhodně tak doplňují další statistická data, týkající se jak účasti na vzdělávání zvláště u dospělé populace, tak obecnějších požadavků na výsledky učení... PhDr. Michaela Tureckiová, CSc.Katedra andragogiky a personálního řízeníFilozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze Publikace se teoreticky a metodologicky zabývá významným fenoménem přelomu 20. a 21. století klíčovými kompetencemi v kontextu sociálních a hospodářských změn. Autor dává uvedené ko mpetenční pojetí do širších edukačních souvislostí, a to vždy se stálým zřetelem k možnostem aplikace do různých společenských oblastí, zejména pak do vzdělávání, rozvoje a řízení lidských zdrojů prof. PhDr. Alena Vališová, CSc.Katedra věd o výc...

Jaroslav Valenta (5)

Narozen 27. 10. 1930 v Kryrech u Podbořan, zemřel 23. 2. 2004 v Praze. PhDr., CSc., profesor obecných dějin, práce z oboru moderních evropských dějin, zejména polských, též překladatel.

Jaroslav Svojše (5)

Jaroslav Svojše byl český skaut a spisovatel, autor dobrodružných příběhů pro chlapce. Jaroslav Svojše se narodil roku 1920 v rodině horažďovického kartáčníka Jana Svojšeho a jeho manželky Františky, rozené Břindové. Otec zemřel, když mu bylo šest let. V deseti letech onemocněl tuberkulózou a léčil se v sanatoriu ve Vysokých Tatrách. Vyučil se zámečníkem se specializací na pletací stroje. Během druhé světové války pracoval v České zbrojovce ve Strakonicích, což jeho zdraví nepřispělo a musel plicní chorobu opět léčit, tentokrát v lázních ve Velichovkách. Dne 4. září 1945 se oženil s Vlastou Svatošovou a přestěhoval se do Kraslic, kde pracoval jako úředník Okresního národního výboru. Založil zde skautský oddíl a stal se jeho vedoucím. Jeho nemoc si však opět vyžádala léčbu ve Vysokých Tatrách. Po návratu a poté, co Junák byl v roce 1948 komunisty likvidován, se s manželkou přestěhoval do Prachatic, kde opět pracoval jako úředník. Ve svých 42 letech byl pro nemoc dán do plného invalidního důchodu. V té době začal psát příběhy ze skautského prostředí. Roku 1968 se zasloužil o obnovení Junáka v Prachaticích a působil zde jako výchovný zpravodaj jeho okresní rady. Roku 1969 mu vyšla kniha Jezero sedmi světel o dobrodružstvích chlapců ze skautské družiny na letním táboře. Další jeho knihy již za normalizace vyjít nemohly. Po opětovném zákazu Junáka pracoval Svojše v ochraně přírody, fotografoval přírodní i památné stavební objekty a výsledky své práce o Schwarzenberském plavebním kanálu předal Národnímu technickému muzeu v Praze. Naučil se také esperanto a přeložil do něj knihu Miroslava Horníčka Dobře utajené housle. Do espererantského časopisu La skolta mondo přispíval pod pseudonymem King-Kay. Dalších vydání svých knih se již nedočkal. Zemřel roku 1983 v Prachaticích....

Jaroslav Stránský (5)

Narozen 15.1.1884 v Brně, zemřel 13.8.1973 v Londýně . JUDr., profesor trestního práva, práce z oboru, redaktor, politik, emigrant po 1948.

Jaroslav Šonka (3)

Narozen 23. 8. 1918 v Praze, zemřel 22. 10. 1990 tamtéž. JUDr., překladatel z francouzštiny, angličtiny a řečtiny.

Jaroslav Škabrada (5)

Jaroslav Škabrada byl český skladatel, aranžér a textař pro dechovou kapelu nebo dechový soubor.

Jaroslav Roth (6)

Narozen 14.2.1898 v Praze, zemřel 30.10.1973. Ing. dr., DrSc., profesor katedry zdravotnického inženýrství, hydrolog, publikace z oboru.

Jaroslav Riedel (7)

Narozen 5. 8. 1963 ve Vsetíně. Hudební kritik a publicista, editor, překladatel, sestavovatel sbírek básní, antologií písňových textů.

Jaroslav Papoušek (8)

Jaroslav Papoušek byl český malíř, karikaturista, prozaik, sochař, scenárista a režisér. Jaroslav Papoušek se narodil 12. dubna 1929 ve Velkém Bočkově, sídle v Podkarpatské Rusi, která byla součástí tehdejšího Československa. Během dětství a dospívání žil v Čimelicích na jihu Čech. Studoval na obchodní škole, později byl zaměstnán jako pomocný dělník na stavbách a poté jako ladič harmonik. Na přelomu 40. a 50. let 20. století se přihlásil na uměleckou školu – AVU, kterou roku 1957 úspěšně dokončil. Byl sochařem, malířem a karikaturistou, cizí mu nebyl ani literární projev. Jeho novelu Černý Petr zfilmoval podle společného scénáře režisér Miloš Forman. Papoušek poté kromě Formana spolupracoval i s Ivanem Passerem a Václavem Šaškem. Roku 1968 natočil Papoušek svůj filmový debut Nejkrásnější věk. Následovala slavná filmová trilogie o rodině Homolků, která žne úspěchy i řadu let po vydání: Ecce homo Homolka , Hogo fogo Homolka a Homolka a tobolka . Poslední díl však osobně nepovažoval za tolik zdařilý jako předchozí dva, neboť jej točil v éře pokročilé normalizace, v níž postrádal tvůrčí volnost. Do konce sedmdesátých let natočil ještě tři filmy: komedii Televize v Bublicích aneb Bublice v televizi , film pro mládež Konečně si rozumíme o problémech dospívání a sociální komedii Žena pro tři muže , v níž sochař hledá pro sebe a svého potomka manželku respektive matku. V osmdesátých letech se po prodělaném infarktu věnoval klidnější tvorbě – malování. Proběhlo několik výstav jeho impresionistických olejomaleb krajin, portrétů i karikatur. Do režisérského křesla se vrátil v roce 1984, kdy natočil rovnou dva filmy. Jedním z nich byla hořká komedie Všichni musí být v pyžamu o životních peripetiích kontrolora zaměstnanců ve stavu nemocných a druhým vydařený humorný snímek Cesta kolem mé hlavy, v němž se středoškolský ...

Jaroslav Mrnka (3)

Narozen 2.8.1922 v Růžodole u Litvínova, zemřel 25.9.1965 v Praze. Redaktor, cestopisy.

Jaroslav Metelka (7)

Květnová revoluce v roce 1945 přinesla spoustu nového i do Úpice. Ta v té době neměla ani správní orgán, ani starostu. Začátkem roku sílila činnost odbojových skupin, která vyvrcholila 8. května, když poslední německé auto opustilo Úpici a Češi obsadili budovu městského úřadu. 9. května 1945 byl ustaven Revoluční národní výbor a jeho předsedou byl zvolen učitel Jaroslav Metelka. Byla vytvořena jednotka národní gardy, která sídlila v sychrovském chudobinci a 11. května byla na náměstí postaven katafalk a byl vypraven pohřeb sedmi padlým - obětem květnové revoluce v Úpici.

Jaroslav Makuš (5)

Narozen 24.11.1891 v Červeném Újezdě, zemřel 26.5.1945 v Praze. Beletrista, autor her pro děti.

Jaroslav Láník (7)

Jaroslav Láník , historik. V letech 1981 až 1995 pracoval v Ústavu československých a světových dějin a v Historickém ústavu AV ČR. Zabýval se hospodářskými dějinami 19. a 20. století. Od roku 1995 pracuje ve Vojenském historickém ústavu Praha, v letech 1998-2002 byl šéfredaktorem časopisu Historie a vojenství. Nyní se zabývá vývojem československé armády po roce 1945, zejména zbrojením a jeho ekonomickými důsledky. Druhým okruhem jeho zájmů jsou dějiny podnikání v Praze.

Jaroslav Kulhánek (5)

Narozen 6. 10. 1912 v Praze, zemřel 8. 12. 1970. Autor fotografických příruček.

Jaroslav Kulhánek (5)

Dr., práce z oboru fotografování.

Jaroslav Křička (8)

Jaroslav Křička byl český hudební skladatel, dirigent, organizátor, pedagog a publicista. Byl bratrem Petra Křičky. Vystudoval gymnázium v Havlíčkově Brodě a na pražské konzervatoři byl žákem Karla Knittla a Karla Steckera. Zde se přátelil s Vítězslavem Novákem i jeho žáky. Studia hudby dokončil jednoročním pobytem v Berlíně . Poté žil tři roky v Rusku , kde se přátelil s Glazunovem a Tanějevem a všemožně tu propagoval českou hudbu. Založil zde například symfonický orchestr, který dirigoval a do místních novin psal české hudební aktuality. Po návratu do Prahy v roce 1909 se stal sbormistrem Hlaholu, se kterým prováděl mimo jiné i premiéry sborových děl Janáčka, Nováka a Jeremiáše. V roce 1918 byl jmenován profesorem skladby na pražské konzervatoři a v těžké době okupace byl jejím rektorem. Po roce 1945 se věnoval výhradně kompozici. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově . V raných skladbách je patrný ruský vliv, během pobytu v Rusku na něj zapůsobilo dílo Rimského-Korsakova i Musorgského , Severní noci , Tři bajky pro soprán a klavír , Elegie na smrt Rimského-Korsakova . Do povědomí širší veřejnosti se dostala díla Modrý pták – orchestrální ouvertura k Maeterlinckově pohádkové hře , Písně rozchodu na slova Otakara Theera a hlavně opera Hipolyta provedená v Národním divadle Karlem Kovařovicem a opera Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší podle Oscara Wilda . Ve svém díle obsáhl všechny hudební druhy a žánry od písně , symfonií , oper až po filmovou hudbu . Jeho odkaz je patrný i v jeho tvorbě pro děti. Opery...

Jaroslav Krejčíř (4)

Spoluautor knihy - Dějiny České - chronologický přehled.

Jaroslav Kovanda (8)

Narozen 26. 2. 1941 ve Zlíně. Výtvarník, sochař, malíř, typograf, básník a prozaik, publicista, vydavatel poetického magazínu, regionální literatura Zlínska.

Jaroslav Kokoška (5)

Šéfredaktor časopisu My 68, publicista, autor literatury faktu, specializace na období 2. světové války. Činný v letech 1968-1994.

Jaroslav Koch (4)

Doc. PhDr. Jaroslav Koch, Csc. Jaroslav Koch strávil dětství v Jičíně, školní a studentská léta ve Vídni. Když absolvoval na filozofické fakultě psychologii, získal i učitelskou kvalifikaci, a proto určitou dobu učil na české reálce ve Vídni. Za druhé světové války se přestěhoval do Prahy. Do roku 1951 pracoval jako odborný psycholog v Ústavu lidské práce a potom přešel do Ústavu pro matku a dítě v Praze - Podolí. První významné práce docenta Jaroslava Kocha se týkají neuropsychického vývoje dětí v jeslích. Jeho další knihy, Výchovné zaměstnání batolat, Psychologie a pedagogika dítěte, souvisejí se zavedením nového vyučovacího předmětu pro budoucí dětské sestry. Jiné publikace doc. Kocha přispěly k zlepšení výchovných a organizačních podmínek v kojeneckých ústavech. Usiloval o to, aby se výchovné prostředí podobalo prostředí rodinnému. Doc. Jaroslav Koch, byl dlouholetým spolupracovníkem časopisu Československé pediatrie a autorem řady článků a monografií. Jeho práce teoretická i praktická byla oceněna v roce 1978 Cenou ministra zdravotnictví. Kniha Výchova kojence v rodině vyšla původně v roce 1973 jako příručka pro pediatry a dětské sestry.

Jaroslav Koblížek (3)

Narozen 17.1.1943 v Lomnici nad Popelkou. Lesní inženýr, zabývá se systematickou botanikou, dendrologií a užitkovými rostlinami subtropů a tropů. Práce v oboru botaniky.

Jaroslav Havlů (2)

Spoluautor publikace o pěstování růží.

Jaroslav Guth (2)

Fotograf, spoluautor knih o zbraních.

Jaroslav Goll (9)

Narozen 11. 7. 1846 v Chlumci nad Cidlinou, zemřel 8. 7. 1929 v Praze. Profesor všeobecné historie, historické práce, též redaktor a básník, překládal z francouzštiny, italštiny, polštiny. Rektor univerzity, církevní a literární historik, hagiograf, básník, esejista, překladatel, zakladatel a spoluredaktor Českého časopisu historického, člen České akademie věd a umění a Královské české společnosti nauk, člen panské sněmovny.