Výpis všech autorů

Josef Podzimek

Josef Podzimek je český stavební inženýr a podnikatel. 28. října 2008 obdržel z rukou prezidenta republiky státní ocenění Medaile Za zásluhy III. stupně. Po druhé světové válce se stal členem skautského oddílu a získal přezdívku Egil. Vystudoval průmyslovou školu stavební a následně fakultu inženýrského stavitelství. Tam posléze působil mezi lety 1958 a 1961 jako asistent. Posléze pracoval v podniku Labe-Vltava a později také na povodí Dolní Vltava. Od roku 1968 do roku 1990 pracoval v podniku Povodí Vltavy. Mezi lety 1990 a 1994 působil jako ředitel společnosti Ekotrans Moravia a od roku 1994 působil jako jednatel rodinné firmy v Třešti. Mezi jeho koníčky patří krom jiného i fotografování.

Jiří Pokorný

Jiří Pokorný je český choreograf, tanečník a současný šéf baletu Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, dlouhou dobu působil jako sólista Baletu Národního divadla, má také bohaté zkušenosti ze zahraničí. Maturoval na gymnáziu v Ostravě. Po základní vojenské službě vystudoval režii na Divadelní fakultě AMU. V roce 1993 se v rámci projektu Tempus zúčastnil stáže v Antverpách a v roce 1995 stáže na Royal Court Summer School v Londýně. V letech 1993-1997 byl režisérem a uměleckým vedoucím Činoherního studia v Ústí nad Labem. V letech 1999-2004 byl uměleckým šéfem HaDivadla a v letech 2002-2006 byl členem uměleckého vedení Divadla Na zábradlí. Jako host režíroval též v divadlech: Národní divadlo v Praze, Divadlo Josefa Kajetána Tyla, Divadlo Ta Fantastika, Dejvické divadlo.

Antonín Polách

Antonín Polách je český lékař a spisovatel historických románů. Po maturitě v roce 1978 studoval na lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde promoval v roce 1984. Vojenskou službu si odbyl na Slovensku, na Vysoké letecké škole v Košicích, poté pracoval až do roku 1995 na interním oddělení Nemocnice s poliklinikou v Popradě. Odtud odešel do Rakouska, do nemocnice ve štýrském Stolzalpe, kde dodnes pracuoval do roku 2012 jako zástupce primáře interního oddělení. Poté přešel do nemocnice ve Wagně v Jižním Štýrsku, kde pracuje ve funkci Ausbildungsoberarzta, tedy lélaře zodpovědného za vzdělávání mladých lékařů. Vedle oboru vnitřního lékařství získal i specializace v oborech nefrologie a gastroenterologie . V době svého popradského působení vstoupil v roce 1989 do komunální politiky a pracoval jako poslanec městského zastupitelství v Popradu a člen městské rady. Po vzniku samostatné Slovenské republiky patřil k zakládajícím členům Českého spolku na Slovensku. Do literatury vstoupil v roce 1989 rozsáhlým historickým románem Stín Persepole, ve kterém vylíčil vznik perské říše jako tehdejší velmoci za králů Kýra, Kambýse a Dareia v 6. století př. n. l. Mladý autor, ani ne třicetiletý, prokázal nejen hluboké znalosti historie, ale i vypravěčské mistrovství, připomínající slavného Miku Waltariho. Po jeho vzoru nechává celý příběh vyprávět očitého svědka, Dareiova přítele z dětství, který se po Dareiově boku zúčastnil Kambýsovy dobyvačné výpravy do Egypta a po králově nečekané smrti pomohl Dareiovi na trůn a stát se největším ze všech perských panovníků. Významnou postavou románu je i prorok Zarathuštra. V dalším románu, Bratři ze Soluně, použil kombinovanou metodu. V římském klášteře umírá Konstantin, od mládí zvaný pro své neobyčejné vzdělání a schopnosti Filozof, který nedávno přijal mnišské jméno Cyril. Každý den ho navštěvuje jeho starší bratr Michal, mnišským jménem Metoděj, kterému Konstantin vypráví o sv...

Zdeněk Pošíval

Zdeněk Pošíval byl český divadelní režisér, scenárista, dramatik a spisovatel. Vystudoval režii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, pátý ročník strávil na stáži v Šumperku a po absolvování nastoupil do svého prvního angažmá v Divadle pracujících Gottwaldov . V letech 1965 až 1969 působil v ostravském Divadle Petra Bezruče, hostoval ve Státním divadle a spolupracoval s televizí. V roce 1969 opustil Ostravu a přijal nabídku, aby s dramaturgem Miloslavem Klímou umělecky vedl novou scénu NA FORBÍNĚ , orientovanou na zapomenuté české texty. Na návrh normalizačního komisaře byl provoz scény NA FORBÍNĚ zrušen ze dne na den. Následně nesměl být zaměstnáván v „nomenklaturním oboru“, kam patřila i režie. Část rodiny jeho ženy a starší syn emigrovali na Západ. Poté s nemalými obtížemi pokračoval v umělecké činnosti a teprve roku 1990 obdržel od rehabilitační komise Pražského kulturního střediska dekret s omluvou za politickou a sociální diskriminaci. Během normalizace působil převážně ve svobodném povolání a směl jako prověřovanou vedlejší činnost režírovat přes agentury pořady a činohry pro stagionové scény. Je autorem řady divadelních her a televizních scénářů. V knihách se cíleně věnoval české tematice a historii. Prvním pokusem o obsažnější beletrii se stal román z prostředí porevoluční české společnosti v silně chaotické demokratizační proměně, jenž vyšel pod názvem Vražedný týden . Román Té noci svítil úplněk situuje do závěru prvního tisíciletí v údobí vyvrcholení sporů nejvýznamnějších rodů Přemyslovců a Slavníkovců. Další román Pokušení a pomsta se odehrává na Pelhřimovsku v údobí po třicetileté válce. Román Satanovi koně je samostatným pokračováním předchozího románu. Naznačuje však, že autorovou snahou je zároveň postižení pohnutých osudů českých zemanských rodů jako určité sá...

Václav Pokorný

Ing., profesor, publikace z oboru vytápění. Překlad z ruštiny.

Miloslav Pospíšil

Miloslav Pospíšil byl československý člen protikomunistického odboje. Roku 1951 byl za svou činnost v odbojové skupině Hory Hostýnské odsouzen za velezradu a rozvracení státu k trestu smrti. Narodil se roku 1918 v obci Bystřice pod Hostýnem do dělnické rodiny. V mládí se vyučil kamenosochařem. Roku 1939 nastoupil do armádní služby v době mobilizace. Na podzim roku 1939 již byl nasazen na práci do Říše, kde pracoval na stavbách. Roku 1942 byl zatčen gestapem za drobné sabotáže, za které byl vězněn až do roku 1944. Během spojeneckého náletu se mu podařilo z vězeňského tábora uprchnout zpět na Moravu, kde se přidal k partyzánům. Po válce se usadil v Odrách, kde provozoval kamenosochařství. Živnost řídil až do roku 1948, kdy začal mít po únorovém převratu jako živnostník problémy s komunistickými úřady. V dubnu téhož roku mu bylo odebráno povolení podnikat. Nebyl však ani z daleka jediným komu se to stalo, s dalšími třemi bývalými živnostníky se tedy rozhodl emigrovat. Všichni byli zatknuti SNB již v Olomouci a uvrženi do vyšetřovací vazby, kde strávili dva měsíce než dostali prezidentskou milost. Poté se znovu usadil, přijal práci v kamenické dílně a oženil se. Brzy poté však byl znovu vyšetřován SNB, kdy byl udán, že neohlásil ukryté zbraně z dob působení u partyzánů. Hrozilo mu až patnáct let vězení, a tak uprchl. Spolu s Vlastimilem Perutkou a Ladislavem Palou, které potkal stejný osud, se ukryli v horách a posléze se přidali k odbojové skupině zvané Hory Hostýnské. Jeho skupina poté například odcizila 170 tisíc československých korun z kampeličky v Blazicích, které rozdali rodinám odbojářů. Také stáli za přepadeními lokálních komunistických funkcionářů. Od roku 1949 skupina Hory Hostýnské čelila řadě zátahů, při kterých byla většina členů zatčena. Na jaře roku 1950 se tedy skupina ukryla na severu Moravy, ale brzy se vrátila zpět na Hostýnsko. Mezitím však státní složky s pomocí informátorů zí...

Miloslav Pojsl

Miloslav Pojsl byl církevní historik, památkář a historik umění, působící na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého. V r. 1969 ukončil studium dějin a archivnictví na Filosofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně. Roku 1971 obhájil disertační práci, složil rigorózní zkoušku a získal doktorát filosofie. V letech 1969–1971 studoval na olomoucké pobočce Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích a byl formován v arcibiskupském kněžském semináři tamtéž. Studia zde však již nedokončil a rozhodl se zůstat laikem. V letech 1971–1974 působil ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti a v letech 1974–1977 v Lidovém spotřebním družstvu Jednota Olomouc jako plánovač. Od roku 1977 byl odborným pracovníkem a vedoucím oddělení evidence a dokumentace na Okresním středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci. Zde působil až do konce roku 1990, kdy se rozhodl toto povolání opustit a věnovat se plně již jen pedagogické a vědecké činnosti. V říjnu 1990 byl přijat do funkce odborného asistenta na CMBF UP a následně vedoucího katedry církevních dějin a práva. Po reorganizaci a přejmenování fakulty se následně reorganizovala i katedra a stala se z ní Katedra církevních dějin a dějin křesťanského umění a Miloslav Pojsl pak byl až do své smrti jejím vedoucím a budovatelem její rozsáhlé knihovny. V letech 1989–1993 absolvoval rozšiřující postgraduální studium dějin umění na FF UK v Praze. V letech 1991–1994 byl proděkanem CMTF UP. Roku 1991 se habilitoval na katedře historie FF UP a koncem roku 1999 byl jmenován profesorem dějin křesťanského umění. Roku 1990 spoluzakládal Historickou společnost Starý Velehrad a stal se jejím prvním předsedou a význačným podporovatelem zejména v oblasti knižní . Pravidelně v rámci Univerzity Palackého dělal čím dál více úspěšné exkurze po církevních památkách u nás i v zahraničí. Byl redaktorem ...

Luboš Pospíšil

Luboš Pospíšil je významný český hudebník a písničkář, uznávaný pro svůj přínos rockovému a bluesovému žánru na české hudební scéně. Svou kariéru zahájil v 70. letech 20. století a proslavil se jako člen skupiny C&K Vocal, která měla v československém hudebním světě velký vliv. Po odchodu z C&K Vocalu se Pospíšil nadále prosazoval jako sólový umělec. Jeho tvorba se často vyznačuje introspektivními texty a osobitým stylem zpěvu, který mu získal oddané fanoušky. V průběhu let vydal Pospíšil několik alb, na nichž se projevuje jeho skladatelský i interpretační talent. Jeho přínos české hudbě byl oceněn různými cenami a vyznamenáními, což upevnilo jeho status významné osobnosti hudebního dědictví jeho země.

Kay Pollak

Švédský filmový režisér a spisovatel. Po dlouhé přestávce se vrátil v roce 2004 filmem Jako v nebi. Měl ve Švédsku velký kasovní úspěch . Film byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Navíc Pollak je autorem psychologického průvodce s názvem "Žádná setkání nejsou náhodná".

Jozef Ponec

Jozef Ponec sa narodil 17. októbra 1918 v Bíňovciach. Vyštudoval kartografiu na odbornej škole kartografickej v Bratislave . Už počas štúdia pracoval ako kartograf vo Vojenskom zemskom ústave v Bratislave , neskôr bol redaktorom v nakladateľstve P. Gardelána , v nakladateľstve Obzor v Trnave , od roku 1950 technickým redaktorom máp v Slovenskej kartografii. Od roku 1976 pôsobil v slobodnom povolaní a venoval sa svojej záľube – fotografovaniu prírody a písaniu o nej. Na dôchodku žil v Bratislave. Zomrel 6. novembra 2006 v Bratislave. Jozef Ponec bol nestorom prírodovedeckej fotografie, priekopníkom populárno-náučných kníh o slovenskej prírode a naším prvým autorom literatúry faktu. Vo svojich knihách propagoval slovenskú prírodu a jej ochranu, pričom umelecké fotografie spájal s textom, sprvu poetizovaným, neskôr sa prepracoval k pútavému autentickému rozprávaniu o zážitkoch z potuliek prírodou. V prípade Ponca išlo totiž o výnimočnú osobnosť slovenskej prírodovednej fotografie, o človeka, ktorý za takmer päťdesiat rokov urobil pre prezentáciu našej fauny a flóry naozaj jedinečnú prácu. Dôkazom toho nie sú iba vysoké náklady jeho kníh, ktoré robili mnoho rokov propagáciu originálnej slovenskej prírody doma aj v zahraničí, ale aj tisíce unikátnych autorových fotografií, ktoré sú ich súčasťou. Výnimočnosť a veľkosť Poncovho posolstva spočíva v sile obrazového momentu. Jeho obrázky sú vytvorené s jasným zámerom dať vyniknúť nádhernej symbióze s prostredím. Sú vierohodné, a preto majstrovské. Vystáte čakaním a odmenené úľavou zo sebatrýzne úspešnej sekundy, tej pravej, ktorú si autor želá zo všetkých najviac. Dojem pokoja je vyjadrený v postoji autora. Napriek tomu je tu dynamika formy, v detailoch i v celku, dokazujúca Poncovu mnohoročnú skúsenosť. Je autorom kníh: Potulky lesom , Kde vtáky hniezdia, Naše motýle , Na ostrove kormoránov , V ríši plazo...

Jiří Polák

Narozen 13.5.1947 v Drahůnkách u Teplic. Malíř, grafik a ilustrátor, zejména naučných publikací. Práce o pohlednicích.

Ivo Pospíšil

Narozen 14. 5. 1952 v Budišově u Třebíče. Prof., PhDr., DrSc. slavista, rusista, slovakista, literární kritik, publicista, překladatel, editor.

Eva Pospíšilová

Scenáristka, též autorka povídek.

Brian Posehn

Celým jménem Brian Edmund Posehn. Americký herec, bavič, dabér a autor komiksů s Deadpoolem.

Anne-Marie Pol

Fr. spisovatelka a překladatelka. Autorka narozena v Maroku, žije ve Francii. Publikuje beletrii pro děti a mládež, též překlady ze španělštiny do francouzštiny.

Andrea Popprová

Vystudovala Střední výtvarnou školu Václava Hollara a poté Akademii výtvarných umění v Praze – ateliér grafiky prof. Ladislava Čepeláka, ateliér malby prof. Zdeňka Berana a ateliér restaurování prof. Karla Strettiho. V současné době se věnuje dětské ilustraci. Je autorkou řady knížek, které nejen ilustrovala, ale také napsala. Pravidelně přispívá do dětského časopisu Sluníčko.

Radij Petrovič Pogodin

Ruský prozaik, spisovatel pro děti.

Mark E Pocha

Mark E. Pocha prišiel na svet v Komárne. Po promóciách vystriedal niekoľko zamestnaní, až skončil ako Charles Manson československej literárnej scény. Je autorom explicitných hororových poviedok, románu Krajina kanibalov , Kontakt: Záhuba prichádza z nebies , Na dušičky zonrieš , editor antológií a dekadentný facebookový umelec. Momentálne pripravuje do vydania svoj štvrtý román Dom 490: Zlo má novú adresu, ktorý má vyjsť v jeseni.

Klára Pospíšilová

Narozena 1990 ve Zlíně. Spoluautorka románu pro mládež tematizující homosexualitu.

Karel Polomis

Publikace o pionýrských táborech.

Karel Polák

Narozen 31.10.1912, zemřel 13.3.1987. Akvarista, práce z oboru.

Jan Poláček

Vystudoval ČVUT FEL technickou kybernetiku. Pracoval jako asistent na VŠ, později byl organizátorem provozu v podniku výpočetní techniky a od roku 1990 se zabývá elektronickou sazbou textu. Ve svých dílech se orientoval především na science fiction. Stal se jedním z českých představitelů literárního stylu kyperpunk a v roce 1992 získal cenu Karla Čapka doprovázenou soškou Mloka za nove "duchovního kyberpunku" Pán sítí .

Jan Pohribný

Jan Pohribný je český fotograf, umělec a pedagog. Věnuje se zejména inscenované krajinářské fotografii a land-artu. Jeho tvorba je charkteristická užitím instalací, barev a světelné malby, kterou autenticky „zviditelňuje“ energie zvolených přírodních lokalit, posvátných míst a bytostí, které jsou součástí „ztraceného ráje“, jehož je autor věčným hledačem. Je držitelem titulu MQEP . K fotografii se dostal v roce 1969 „náhodou“, když nalezl svůj první fotoaparát v bazilice svatého Marka v Benátkách, v počáteční tvorbě byl však ovlivněn rodiči . Vzdělání absolvoval na Střední průmyslové škole grafické v Praze a pak na Filmové a televizní fakultě AMU v Praze . Po jejím dokončení odjel na půlroční stáž na Taideteollinen korkeakoulu v Helsinkách . Od roku 1986 pracuje jako samostatný fotograf-výtvarník. Vedle své volné tvorby se věnuje převážně reklamní a ilustrační výtvarné fotografii, příležitostně i grafickému designu. Spolupracuje s řadou předních agentur, firem, vydavatelství a časopisů i s některými výraznými umělci doma a v zahraničí. Od roku 1990 je členem a od roku 2017 prezidentem Asociace profesionálních fotografů . APF zastupuje od roku 2018 ve správní radě Evropské federace profesionálních fotografů a je členem vedení Světového fotografického poháru . Od roku 1990 je členem Pražského domu fotografie , kde v letech 1992–1997 byl lektorem a hlavním koordinátorem Letních dílen PHP a od roku 2003 je členem jeho správní rady. Od roku 1995 je zakládajícím členem a do roku 2016 i prezidentem Spolku pro obnovu únětické kultury. Od roku 1998 – 2013 byl pedagogem na Institutu tvůrčí fotografie při Slezské univerzitě v Opavě. Od roku 2011–15 byl externím pedagogem na VOŠ Michael. Od r. 2020 přednáší na Vysoké škole kreativní komunikace. Od r. 1990 působí jako lektor workshopů doma i v zahraničí, ...

Zdeněk Pospíšil

Nakladatelský pracovník, dříve též působil jako vychovatel a asistent na vysoké škole, filozofické fakultě. Autor knihy úvah o evoluci myšlení, perspektivách a existenci člověka.

Vladimír Pohorecký

Narozen 1946. Publikace o rozhlednách a starých hradech, průvodce.

Vilém Pospíšil

Narozen 19.7.1911 v Praze, zemřel 19.9.1988 tamtéž. JUDr., hudební kritik, redaktor, muzikologická literatura.

Milan Polášek

Ing.Milan Polášek – zakladatel jogy v Československu a na Slovensku.

Milan Pobořil

Mgr., Ph.D., autor publikací z oboru geometrie a globální analýzy.

Lubomír Popelínský

Prof. ing. Lubomír Popelínský, DrSc. , konstruktér zbraní a pedagog. Zaměřen na teorii a projektování automatických zbraní. Publikace v oboru, skripta, vojenská literatura.

Lenka Poláčková

Vítězka 5. ročníku literární soutěže Hvězda inkoustu, autorka knihy pro děti a dospívající mládež.

Kurt Pollak

Lékař, soustředil se na zdravotnickou osvětu a dějiny medicíny.

Jaroslav Pospíšil

JUDr. Jaroslav Pospíšil se vedle svého dlouholetého povolání právníka zabývá také literaturou faktu. Je členem Obce spisovatelů a Klubu autorů literatury faktu. Regionální tematice se věnoval v pracích Svatý Hostýn , Svatý Hostýn a jeho kraj v pověstech , Svatý Hostýn v historii a povídkách , Toulky dávnou historií podhostýnského kraje , Tichá noc , Prusinovice v minulosti a současnosti , Podhostýnské vzpomínání , Žeranovice , Z pamětí Inocence Krutila, podhostýnského rodáka , Mrlínek v minulosti a současnosti , své rodné obci Jankovicím věnoval práci V objetí vzpomínek a Dějiny Jankovic . Jeho hlavní doménou je však problematika druhého a třetího odboje, které se věnuje v knihách: Radista skupiny Clay Eva vzpomíná , Nesmiřitelní – Hory Hostýnské , Nešli stejnou cestou – osudy parašutistů a konfidentů gestapa , Sluha dvou pánů , Soumrak demokracie , Alexej Čepička – šedá eminence rudého režimu . Za knihy Hyeny , Hyeny v akci a Alexej Čepička – šedá eminence rudého režimu obdržel mezinárodní cenu za literaturu faktu E. E. Kische. Spolupracoval také s Českou televizí na dokumentech Major Antonín Bartoš, Světlana, Tajemství bunkru, Ploština – krvavá paseka, Vizovická Mata Hari, Neznámí hrdinové – Čestmír Šikola, Zabíjení po česku, dokument o Alexeji Čepičkovi a dalších pořadech....

Jaromír Polášek

Mgr. Jaromír Polášek se narodil ve Frýdku-Místku, v tomto městě také v současné době žije. Od roku 1981 pracuje v okresním muzeu, dnešním Muzeu Beskyd Frýdek-Místek, v různých funkcích - krátce působil i jako ředitel této instituce - v současné době pracuje jako lektor odborných kurzů. Vystudoval specializační studium muzejnictví v Praze a na Univerzitě Palackého v Olomouci obor andragogika. Spolu se svoji ženou se zabývá popularizací regionální historie a vlastivědy, ať už prostřednictvím přednášek a vlastivědných vycházek pro veřejnost, nebo psaním odborných a populárních článků. Spolu se svoji ženou napsal řadu knih, např. : "Pověsti a legendy Moravy a Slezska", "Moravskoslezské pohádky" a další.

Jarmila Pospíšilová

Vystudovala práva a od roku 1993 pracuje jako advokátka. K literatuře ji to táhne celý život, je pro ni zdrojem nových vědomostí, ale i rozptýlení. Její oblíbenou četbou jsou detektivky, věnuje se jim i jako autorka. Je přesvědčená, že tento žánr má velký potenciál, dobrý detektivní román může být současně i kvalitním literárním dílem. Kromě několika knih s touto tematikou napsala i společenský román a v současné době pracuje na dalším. Psaní je pro ni nejen záliba, ale poskytuje jí i určitou protiváhu k náročné profesi. Náměty čerpá výlučně ve své vlastní fantazii, jakékoli popisování skutečných událostí by ji nejspíš neuspokojovalo. Díky své práci poznala mnoho lidských příběhů a osudů, a to jí umožňuje vytvářet zápletky svých knih a nechávat jednat vymyšlené postavy tak, aby působily věrohodně a čtenář z nich měl autentický dojem. Jarmila Pospíšilová žije v malé vesnici na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny a kromě literatury ráda zahradničí, houbaří a chodí se psem na dlouhé procházky do přírody. Její detektivky jsou vesměs zasazeny na venkov a kloubí se v nich znalost tohoto prostředí s problémy současného života. Ve společenských románech klade spíše důraz na mezilidské vztahy.

František Pover

Narozen 9.10.1862 v Pecce u Nové Paky, zemřel 14.7.1943 v Klebech u Pecky. Středoškolský profesor, učebnice francouzštiny a italštiny, překlady z francouzštiny, italštiny a rumunštiny.

František Pospíšil

Narozen 27. 4. 1927, zemřel 27. 9. 2017. RNDr., DrSc., autor publikací z oboru botaniky a pedologie, zabýval se rostlinnou fyziologií a biochemií. Ředitel Ústavu experimentální botaniky ČSAV .

Ctirad Václav Pospíšil

Prof. Ctirad Václav Pospíšil, Th.D. OFM se narodil v roce 1958 v Trnavě. Roku 1977 vstoupil do České provincie svatého Václava Řádu menších bratří. Po roce 1989 na papežské univerzitě Antonianum studoval dogmatickou teologii. Na začátku roku 1996 jsem se vrátil do České republiky a v únoru téhož roku začal přednášet dogmatickou teologii na CMTF UP v Olomouci. Od února 2002 přednáší dogmatickou teologii na KTF UK v Praze. V roce mu byl udělen titul univerzitního profesora sytematické teologie Karlovy univerzity v Praze. Vedle odborných článků je autorm i několika knih: Problematika vědění a vědomí vlastní osobní identity Ježíše z Nazareta. , Soteriologie a teologie kříže Bonaventury z Bagnoregia , Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel

Zdeněk Polický

Publikace o stavebních a keramických hmotách a strojích.

Zdeněk Pokorný

Zdeněk Pokorný byl český astronom a popularizátor tohoto oboru. Působil na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně, v posledních letech života jako ředitel.

Vladimir Pozner

Vladimír Solomonovič Pozner byl francouzský spisovatel a překladatel rusko-židovského původu. Jeho rodina utekla z ruska, aby se usadila ve Francii. Pozner v meziválečném období rozšířil kulturní socialismus spojením písemné tvorby s politikou antifašistických a komunistických skupin. Jeho psaní bylo důležité, protože se spojil s mezinárodně uznávanými představiteli komunismu a odmítal sovětský útisk.

Vladimír Poklop

Autor trilogie pro starší děti.

Václav Potužník

MUDr. Václav Potužník, lékař, primář ORL v někdejší nemocnici v Lomnici n. P., cestovatel a spisovatel, narozen 4.1.1928 v Trenčíně, zemřel 1.11.2003 v rakouském Schwarzachu.

Pierre Alexis de Ponson du Terrail

Petra Johana Poncarová

Petr Poslední

Narozen 7.2.1945 v Písku. Doc., PhDr., CSc., literární historik a publicista. V letech 1989-96 přednášel na katedře slavistiky Varšavské univerzity.

Margaret Evans Porter

Vyštudovala britskú históriu na Oxfordskej univerzite.Pracovala i ako producentka pre film.Okrem beletrie píše autorka i články o britskej histórii a cestovaní.Medzi jej hobby patrí zahradníčenie a cestovanie.Žije s manželom v New Hampshire.

Karel Polák

Narozen 26.9.1903 v Kojetíně, zemřel 24.8.1956 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, literární kritik a historik, pracovník Ústavu pro českou literaturu, publikace z oboru, literární monografie.

Jaroslava Potměšilová

Český varhaník, narozen 1. září 1936 v Praze.

Ignatij Nikolajevič Potapenko

Ruský spisovatel a dramatik.

Harry Potter

Eva Pomykalová

RNDr. Eva Pomykalová je matematička a pedagožka, místopředsedkyně pobočky Jednoty českých matematiků a fyziků, též autorka středoškolských učebnic matematiky. Vyučuje matematiku na Gymnáziu Zlín. V roce 2003 získala ocenění pedagogických pracovníků Zlínského kraje za vynikající pedagogickou činnost a významný přínos pro výchovu a vzdělávání mladé generace.

Emil Posledník

Malíř, spisovatel pro mládež.

Emanuel Jindřich Popera

Narozen 7.1.1895 v Kopidlně, zemřel 24.1.1964 v Palma de Mallorca . Propagátor kulturních styků česko-amerických, básník, autor knih pro mládež, překladatel z angličtiny, emigrant po 1948.

Dominika Pospíšilová

Autorka průvodního textu kuchařských publikací.

Ctibor Povýšil

Narozen 10. 3. 1943 v Praze. Prof. MUDr., DrSc., patolog, anatom, vedoucí Ústavu patologie 1. LF UK a VFN v Praze a vedoucí katedry patologie IPVZ. Předseda Společnosti patologů. Zabývá se klasifikací nádorů kostí. Manželka je rovněž lékařka-patoložka doc. MUDr. Viera Povýšilová .

Antonín Pochop

Antonín Pochop byl český spisovatel, pedagog a sběratel povídek. Narodil se 7. února 1862 v Dolních Štěpanicích. Počátkem 80. let 19. století působil jako ředitel na škole v Martinicích v Krkonoších. Zavedl zde předmět ženské ruční práce. Roku 1885 ze školy odešel a nahradil jej Florian Nykl. Roku 1902 začal učit na Měšťanské škole chlapecké v Jilemnici, kde působil až do roku 1920. Od září 1904 do června 1905 vydával čtrnáctideník pro mládež Mladý Slovan. Časopis se snažil udržovat jako laciný. Sbíral krkonošské pohádky a jeho první sbírkou byl Devaterník čili devatero pohádek z horního Pojizeří od Antonína Pochopa roku 1904. Brzy se stal nejen uznávaným autorem, ale i řečníkem, což dokazuje jeho proslov 8. listopadu 1918 na oslavu znovuobnovení TJ Sokol v Martinicích, který nazval "O vzniku naši samostatnosti". Zemřel 16. ledna 1949 v Praze.

Vilém Pospíšil

Vilém Pospíšil byl český národohospodář, právník a publicista. Byl blízkým spolupracovníkem Aloise Rašína a stoupencem jeho měnové a finanční koncepce. Aktivně se podílel na měnové odluce v roce 1919 a jako významný finanční odborník byl v letech 1926 až 1934 guvernérem tehdy nově vzniklé Národní banky Československé. Během první republiky byl navíc členem několika významných finančních institucí. Řadil se mezi vyznavače spíše měnové stability a opatrné úvěrové politiky. Ovládal několik světových jazyků a našel také zálibu ve vážné hudbě. Jeho manželkou byla Zdenka , dcera politika a podnikatele Prokopa Sedláka. Pospíšilovým synovcem je český právník Jan Pospíšil. Pospíšil po maturitě na pelhřimovském gymnáziu vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Vzhledem k tomu, že pocházel z chudších poměrů, přivydělával si například jako člen redakce časopisu Politik, což mu pomohlo získat značný rozhled a známosti. Po dokončení studií se věnoval národohospodářství a přispíval odbornými články do tehdejších novin Národní politika. Pracovat začal v soudní službě, avšak již roku 1902 přestoupil na pozici úředníka do Městské spořitelny pražské. Roku 1917 se stal jejím ředitelem a v letech 1919 až 1926 dokonce zastával funkci jejího vrchního ředitele. Během první světové války byl činný v odbojovém uskupení Maffie. Spolu s Jaroslavem Preissem navíc během válečných let sepsali návrh takzvaného základního hospodářského zákona, který obsahoval jak krátkodobé, tak dlouhodobé cíle nutné k převzetí hospodářské moci po očekávané porážce Centrálních mocností. Po válce se aktivně podílel na československé měnové odluce v roce 1919. Během působení v Městské spořitelně pražské coby vrchní ředitel byl také místopředsedou Bankovního výboru Bankovního úřadu při ministerstvu financí, což byla tehdejš...

Vasko Popa

Vasko Popa, původním jménem Vasile Popa byl srbský básník. Pocházel z rodiny Vojvodinských Rumunů. Za druhé světové války byl za odbojovou činnost vězněn v koncentračním táboře v Bečkerku, po válce vystudoval romanistiku na Bělehradské univerzitě a pracoval jako nakladatelský redaktor a překladatel z francouzštiny. V roce 1953 vydal svoji první básnickou sbírku Kora . Ve své tvorbě propojuje tradici s vlivy modernismu , věnoval se také vlastenecké angažované poezii. K příznivcům Popovy poezie patřil Ted Hughes, který napsal předmluvu k anglickému vydání jeho veršů. Byl členem Srbské akademie věd a umění, z jeho iniciativy byla založena Književna opština Vršac. Obdržel Zmajovu cenu, Brankovu cenu a Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu . Posmrtně byl zařazen do publikace Sto nejvýznamnějších Srbů.

Sibéal Pounder

Žije v Londýně a je dobrovolníkem v Media Trust, kde učí děti žurnalistiku. Psala pro časopis Financial Times a vogue.com. Vystudovala dějiny na St. Andrews.

Ricchi E Poveri

Ricchi e Poveri je italská popová skupina, která dosáhla významných úspěchů v 70. a 80. letech 20. století. Původní kvarteto, které vzniklo v Janově v roce 1967, tvořili Angela Brambati, Angelo Sotgiu, Franco Gatti a Marina Occhiena. Poprvé na sebe upozornili na mezinárodní scéně, když v roce 1978 reprezentovali Itálii na písňové soutěži Eurovize s písní "Questo Amore". Největší komerční úspěch však Ricchi e Poveri zaznamenali na počátku 80. let, zejména s hity jako "Sarà perché ti amo" a "Mamma Maria", které se staly klasikou italské pop music.