Výpis všech autorů

Karel Petráš

Narozen 9. 1. 1935 v Českých Budějovicích, zemřel 2016. MVDr., publikace o Šumavě.

Karel Petráček

Karel PETRÁČEK - český arabista, semitista, islamista a afrikanista a překladatel arabské a africké poezie jak středověké, tak i moderní a autor celé řady vědeckých prací z oblasti filologie se narodil 6. 2. 1926 v Praze, kde také 1. 7. 1987 zemřel. V letech 1945 – 1950 studoval arabštinu, perskou a tureckou literaturu a egyptologii na UK, kde také v následujícím období působil jako pedagog a získal postupně tituly PhDr, CSc., v r.1980 byl jmenován řádným profesorem semitské filologie. V letech 1968 – 1974 vedl katedru věd o zemích Asie a Afriky, působil v redakčních radách časopisů Archív orientální a Nový Orient. Jeho působení na UK bylo neobyčejně plodné, zanechal za sebou řadu vědeckých prací a několik generací studentů různých směrů filologie. Vědecké zájmy jeho samého byly velmi rozsáhlé, mimo ně se však intenzivně věnoval oblasti arabské literatury, zpracoval dějiny arabské literatury, systematicky překládal klasickou i moderní arabskou poezii, středověkou lidovou literaturu i literaturu moderní.

Karel Pavelka

Narozen 23.4.1954 v Praze. Doc., MUDr., CSc., revmatolog, práce z oboru.

Jozef Puškáš

Josef Pacák

Josef Pacák byl profesor organické chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde pracoval nejprve jako asistent , později jako docent . Hodnost doktora věd získal obhajobou práce z oboru fluorovaných sacharidů , profesorem byl jmenován roku 1990. Během svého působení na UK publikoval desítky původních vědeckých prací, napsal téměř 30 učebních textů. Je autorem nebo spoluautorem více než 12 knižních publikací, které se staly pro svou srozumitelnost a přehlednost oblíbenými zejména mezi středoškolskými a vysokoškolskými studenty; některé z nich byly vydány v zahraničí. Řadu let byl i autorem úloh z organické chemie pro účastníky Chemické olympiády, za což byl vyznamenán ministrem školství . V letech 1962-1963 přednášel na Universidad de Oriente v Santiago de Cuba, kde byl jmenován čestným profesorem. V roce 2004 byl vyznamenán kolumbijským řádem Al Merito za účast na založení celostátní soutěže Premio Iberoamericano, určenou studentům španělštiny a portugalštiny. Za významný podíl na vývoji pozitronové emisní tomografie , první syntézu fluorglukosy , mu bylo roku 2003 uděleno čestné členství České lékařské společnosti JEP, a to její Společností nukleární medicíny. Z téhož důvodu byl nominován na velmi prestižní cenu "Japan Price 2003", udělovanou samotným japonským císařem. Kromě organické chemie se zabýval také problematikou výuky chemie, a proto je dobře známý mezi středoškolskými pedagogy. Vedoucím katedry chemie na Pedagogické fakultě UK byl v letech 1965-1967, vedoucím katedry učitelství a didaktiky chemie na Přírodovědecké fakultě UK v letech 1990-1994. Vrcholem jeho řídící činnosti byla funkce prorektora Univerzity Karlovy . Za svou práci byl odměněn cenou Českého literárního fondu, zlatou medailí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a stříbrnou i zlatou medailí téže univerzity....

Jorge D Pamplona Roger

Španělský lékař.

Jiří Pradáč

Fotografické publikace z přírody.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil je český politik, v letech 2010 až 2014 místopředseda ODS a v letech 2002 až 2014 poslanec Parlamentu České republiky. Od roku 2014 je poslancem Evropského parlamentu za TOP 09, jejímž členem se stal roku 2017 a kterou v období 2017–2019 vedl. V říjnu 2018 se stal zastupitelem hlavního města Prahy. Působí též jako předseda správní rady Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových. V minulosti zastával úřad ministra spravedlnosti, nejdříve v letech 2006–2009 v první a druhé vládě Mirka Topolánka, a opět mezi roky 2010–2012 v kabinetu Petra Nečase. V období 2006–2007 a 2010–2011 byl předsedou Legislativní rady vlády. V letech 2009–2010 byl také děkanem Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Od prosince 2012 do srpna 2013 byl místopředsedou Poslanecké sněmovny. Vystudoval gymnázium na Mikulášském náměstí v Plzni. V roce 1999 ukončil studium na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2002 získal titul JUDr. Od roku 2007 je členem redakční rady časopisu Státní zastupitelství. 29. září 2009 rektor Západočeské univerzity v Plzni Josef Průša dočasně pověřil Jiřího Pospíšila funkcí děkana Právnické fakulty, když děkan Zachariáš a proděkani Tomažič a Kindl se pod tlakem médií vzdali funkcí poté, co byli obvinění z plagiátorství. V listopadu 2009 se stal po volbě děkanem oficiálně. Je dlouholetým spolupracovníkem významné české mecenášky umění Medy Mládkové. Je členem správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, která spravuje Museum Kampa umístěné v prostorách Sovových mlýnů na pražské Kampě. Jiří Pospíšil žije od roku 2018 v Praze. V roce 1994 vstoupil do ODA, ještě v komunálních volbách roku 1998 za ODA neúspěšně kandidoval do zastupitelstva města Plzeň. Profesně se tehdy uvádí jako student ZČU. V roce 1998 pak vstoupil do ODS a spoluzaložil regionální sdružení Mladých konzervativců v Plzni. Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ODS . Byl m...

Jiří Plachý

Český historik. PhDr. Autor článků z historie vojenství.

Jiří Pešaut

Narodil se v roce 1972 v Praze. I když vystudoval obor na první pohled literatuře vzdálený, strojírenství, vždy k umělecké tvorbě tíhnul. Později pracoval v Městské knihovně a začal se věnovat psaní povídek a básní. S některými z nich se zúčastnil soutěže o Stříbřitělesklý halmochron. Později ulehl do několikaletého literárního spánku, kdy se živil jako počítačový technik, a psaní se věnoval jen v soukromí. Znovu začal publikovat svá díla až od roku 2007 na literárních serverech Epika a Piste.povidky.cz. Zde se stal porotcem literární soutěže. Své povídky také publikoval v časopisech „Vozíčkář“ a „Abilimpijský zpravodaj“. Vlastním nákladem vydal prvotinu „Povídky jemné i tajemné“ a několika svými básněmi se podílel na knize „Symfonie slov“. V roce 2011 vydal v nakladatelství Beletris mystický román „ELENA“, který je zatím vrcholem jeho dosavadní literární tvorby. V současné době se podílí na tvorbě elektronického časopisu Lemurie . Mimo literaturu se rovněž zajímá o divadlo, film, rybaření a lukostřelbu. V roce 2014 vydal v nakladatelství Beletris knihu rybářských povídek: "Rybolov v srdci".

Jiří Peňás

Narozen 28. ledna 1966 v Prostějově. Novinář, redaktor, literární kritik a historik. Spolupracovník Mladé fronty, Lidových novin, časopisu Týden, Respekt a Echo24.

Jiří Pechar

Jiří Pechar je český estetik, filozof, literární teoretik a překladatel. Jeho učitelem byl Václav Černý. V 60. letech napsal knihu Prostor imaginace, kde vyložil základní pojmy učení Sigmunda Freuda a aplikoval je na literární teorii. Kniha ovšem vyšla až roku 1976 v samizdatu pod názvem Psychoanalýza a literatura, oficiálně pak roku 1992. V samizdatu rovněž vydal překlad Freudových textů o kultuře, které nebyly zařazeny do Freudových Vybraných spisů, jež vyšly v 60. a 70. letech ve Státním zdravotnickém nakladatelství. I posléze se věnoval především literární teorii , ale též próze , filozofickým esejům i poezii . Roku 2009 vyšla jeho kniha vzpomínek Život na hraně.

Jiří Pavel

Narozen 16. 8. 1956, zemřel roku 2018 v Praze. Vystudoval hotelovou školu, básník a prozaik, syn Oty Pavla.

Jiří Patočka

Narozen 24. 4. 1939. Prof. RNDr., toxikolog.

Jiří Paroubek

Jiří Paroubek je český politik, od listopadu 2011 do listopadu 2014 předseda strany LEV 21 – Národní socialisté, v letech 2006 až 2013 poslanec Parlamentu České republiky, bývalý premiér a předseda ČSSD, jejímž členem byl v letech 1989–2011. Po odstoupení Stanislava Grosse byl od 25. dubna 2005 do 16. srpna 2006 předsedou vlády České republiky. Od 13. května 2006 do 7. června 2010 zastával post předsedy České strany sociálně demokratické, na který rezignoval po parlamentních volbách 2010, kdy strana pokračovala v opozici. Jiří Paroubek se narodil v Olomouci v roce 1952, kde vyrůstal u svých prarodičů do šesti let, kdy se před nástupem na základní školu přestěhoval do Prahy za rodiči, kteří tam pracovali. Jeho otec Jiří Paroubek pracoval jako výrobní zástupce v letňanské Avii. Matka Věra Paroubková byla vedoucí květinářství a květiny i aranžovala. Po absolvování základní školy v Ostrovní ulici nastoupil na Gymnázium Jana Nerudy. Po maturitě začal studovat Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Studium dokončil v roce 1976 s titulem inženýr. V letech 1976 až 1990 pracoval mimo jiné jako hlavní ekonom podniku Restaurace a jídelny v Praze 1. Ve svém oficiálním životopise k tomu uvádí, že působil ve vrcholných manažerských funkcích. V letech 1991 až 2003 podnikal. Je veden v záznamech StB jako takzvaný kandidát tajné spolupráce pod krycím jménem Roko , podle nezávislé komise při Federálním ministerstvu vnitra však nebyl jejím vědomým spolupracovníkem. V roce 1970 Paroubek vstoupil do Československé strany socialistické, která byla součástí Národní fronty. Zastával různé stranické funkce a v roce 1982 byl zvolen do Ústředního výboru ČSS. Ze strany vystoupil v roce 1986. O své politické činnosti v ČSS se v oficiálních životopisech nezmiňuje. V listopadu 1989 vstoupil do Československé sociální demokracie a na jejím obnovovacím sjezdu v roce 1990 byl zvolen do f...

Jiří Pala

Jiří Pála je bývalý český fotbalista, obránce. V československé lize hrál za Baník Ostrava. Nastoupil v 5 ligových utkáních. Gól v lize nedal. Ve druhé nejvyšší soutěži hrál za VOKD Poruba.

Jean Paul

Jean Paul, vlastním jménem Johann Paul Friedrich Richter, byl německý spisovatel, který se proslavil zejména svými humoristickými romány a povídkami. Také jeho estetické názory ovlivnily řadu autorů. Johann Paul Friedrich Richter, který si později změnil jméno na Jean Paul, se narodil jako syn učitele, varhaníka a později pastora Johanna Christiana Christopha Richtra a jeho manželky Sofie Rosiny ve Wunsiedelu v Bavorsku. Atmosféra života na protestantské venkovské faře velmi ovlivnila dětství Jeana Paula. V květnu roku 1781 nastoupil Jean Paul na univerzitu v Lipsku, aby studoval teologii, místo toho se však začal věnovat psaní. Jako své první literární pokusy napsal především satirické kusy ve stylu Jonathana Swifta a Christiana Ludwiga Liscowa, které vyšly v souhrnném vydání roku 1783 jako "Gronské procesy". 1784 musel Jean Paul utéci před svými věřiteli a vrátil se zpět ke své matce. Své pocity z návratu popisuje v knize Siebenkäs, česky jako "Advokát Sirový". Teprve roku 1787 našel místo jako soukromý učitel. Roku 1769 na pozvání Charlotte von Kalb navštěvuje Výmar, dobové literární centrum, kde byl s respektem přijat, ačkoliv zůstal jeho vztah ke Goethemu a Schillerovi chladný a distancovaný. Dva roky poté se Jean Paul do Výmaru přestěhoval a spřátelil se s J. G. Herderem. Ve Výmaru se množily jeho milostné pletky: na podzim roku 1799 se zasnoubil s Karoline von Feuchtersleben, což přineslo komplikace především kvůli rozdílnému původu. Aby se jim vyhnul, zrušil zasnoubení. Roku 1800 poznává během cesty do Berlína Karoline Mayer, kterou si o rok později vzal za ženu. Cesta do Berlína představuje nejdůležitější bod jeho literární kariéry: pruská královna Luisa se projevila jako nadšená čtenáčka jeho knih. To ho přivedlo k myšlence přestěhovat se do Berlína, kde se mimo jiné nacházeli jeho přátelé bratři August Wilhelm a Friedrich Schlegel nebo Johann Gottlieb Fichte. Krátce před svojí smrtí oslepl.[2...

Jaroslav Průcha

Narozen 24. 4. 1898 ve Skvrňanech u Plzně, zemřel 25. 4. 1963 v Praze. Herec, režisér, dramatik, autor pamětí.

Jaroslav Prokop

Jaroslav Prokop je český fotograf, grafik a vysokoškolský pedagog. Je držitelem titulu QEP . V letech 1965-1968 vystudoval SVVŠ v Brně. Následovalo studium fotografie na SUPš tamtéž v letech 1968-1971, kde byli jeho učiteli Karel Otto Hrubý a Oldřich Staněk. V roce 1971 byl přijat na studium fotografie na pražské Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde studoval u prof. Jána Šmoka a Jaroslav Rajzík. Studia zakonřil v roce 1976 a získal titul MgA.

Jaroslav Přibyslavský

Ing. Jaroslav Přibyslavský , elektrotechnik, práce v oboru.

Jaroslav Preis

Jaroslav Prchal

Narozen 1943. Autor prací z oblasti sportu a tělovýchovy.

Jaroslav Polák

Narozen 1.7.1965. Autor metodických příruček pro výcvik bojových sportů.

Jaroslav Peregrin

prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. je český logik a analytický filosof, jedním z průkopníků propagace analytické filosofie a filosofie jazyka v českém prostředí. Působí v Akademii věd, na FF UK a na Univerzitě v Hradci Králové. Zabývá se mj. Wittgensteinem či W. V. Quinem, kterého též překládal; rozvíjí pozice inferencialismu Roberta Brandoma. Zasluhuje se o popularizaci filozofie v České republice, např. v rámci spolupráce s nakladatelstvím Nová beseda, do jehož edice Co je nového přispěl svým titulem Co je nového v logice.

Jaroslav Pecháček

Narozen 11.4.1909 v Praze, zemřel 22.3.1984 v Praze. Akademický malíř, beletrista.

Jaroslav Pavlíček

Jaroslav Pavlíček je český polárník, cestovatel a spisovatel. Zaměřuje se na praktické aspekty přežití člověka v divočině a harmonické soužití člověka s přírodou. V 60. letech dvacátého století, během oteplení pražského jara, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor koreanistika. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 z fakulty odešel do Vysokých Tater, kde pracoval dalších deset let jako nosič na Téryho chatě s nákladem 65 kilogramů na zádech při každém výstupu. Tady získal fyzickou zdatnost pro své další záměry. V roce 1980 byl členem polské expedice na Mount Everest, která dosáhla vrcholu jako vůbec první výprava v zimě. Následně se svým kolegou dvakrát přešel Aljašku, pokaždé za 20 dnů. Posléze přešel s polárníky Vladimírem Weignerem a Miroslavem Jakešem Grónsko. Cesta trvala 41 dní neočekávaně těžkého pochodu a další dva dny plavby na moři. Pavlíček má zásadu používat osvědčenou výbavu, která by neměla být příliš sofistikovaná. Jednoduché je podle něj spolehlivější než moderní a složité. Na svých výpravách s sebou nenosí žádnou navigaci GPS či spojení s civilizovaným světem pomocí vysílačky. Vždy je odkázán jen sám na sebe a na své spolucestovatele s heslem: „Kdo chce jít, jde!“ Pavlíčkovy čtyřdenní kurzy přežití moře–řeka–ledovec zahrnovaly cestu na ledovec Dachstein, poté k moři do Terstu a sjíždění a brodění divokou horskou řekou. V roce 1987 se poprvé vydal do Antarktidy hledat místo pro českou základnu na polské školní lodi Antoni Garnuszewski společně s Janem Pávkem. Zajímalo ho pásmo kolem polárního kruhu a po složitém čtyřměsíčním hledání zvolil za místo pro stanici odledněnou oázu na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy. Nalézá se v subantarktickém pásmu, lokalita je chráněná před mořem i větrem, dobře přístupná, vzdálená tři sta metrů od oblázkové pláže pokojné zátoky Frantz Bay. Jaroslav Pavlíček se bránil označit tuto zá...

Jára Pospíšil

Jana Pronská

Najúspešnejšia slovenská spisovateľka historických romancí. Narodila sa v Gelnici, žije na samote neďaleko Nálepkova, spolu s rodinou. Vyštudovala strednú priemyselnú školu geologicko-banícku, no venuje sa ekonomike. Miluje romantické príbehy a stredovek. Historické príbehy a rozprávky začala písať ako deväťročná. Inšpirácie vždy čerpala z historických kníh a celkovo z hodín dejepisu.

Jan Svatopluk Procházka

Jan Svatopluk Procházka byl český přírodovědec, vizionář ochrany přírody a vysokoškolský pedagog, který se věnoval ochraně krajiny, domoviny, památných stromů a hub. Přes svůj krátký život vydal řadu odborných publikací v širokém spektru oborů, kterým se věnoval: Byl vedoucím I. oddělení Národního muzea v Praze, člen Komitétu pro přírodovědecký výzkum Čech, člen International Comittee for Bird Protection , tajemník ústředního výboru Masarykovy akademie práce, člen Československé akademie zemědělské, jednatel Svazu okrašlovacího a ochranářského, redaktor časopisu Krása našeho domova, lektor literatury a zákonodárství ochrany přírodních památek na Univerzitě Karlově, docent ochrany přírody na Vysoké škole technické v Praze aj. Pocházel z Prahy, kde se narodil jako syn velkoobchodníka Procházky a Boženy, rozené Emlerové . Rodinné pozadí ovlivnilo jeho životní zaměření. Procházka studoval v Berlíně na Staatliche Stelle für Naturdenkmalpflege vedené známým botanikem a ochranářem přírody, Hugo Wilhelmem Conwentzem, který do značené míry ovlivnil Procházkovo zaměření. Až do konce života působil jako pracovník geologicko-paleontologického oddělení Národního muzea , poté se stal vedoucím jeho I. oddělení . Věnoval se geologii, mineralogii, paleontologii i floristice, spolupracoval s botanikem Josefem Rohlenou. Zemřel v nedožitých 42 letech. Zaměření většiny jeho odborných článků, přednášek i publikací jej postavilo do role jednoho z prvních moderních ochranářů přírody v Čechách. Zasazoval se o ochranu přírody, krajiny i domoviny, publikoval díla zaměřená na ochranu rostlin, živočichů i hub, upozornil na nebezpečí exhalací průmyslových závodů, na důsledky tu...

Jan Přeučil

Narozen 17.2.1937 Pardubice. Český herec.

Ján Poničan

Narodil sa v Očovej. Po stredoškolských štúdiach v B.Bystrici a v Lučenci odišiel na techniku do Prahy, ale prešiel na práva, ktoré skončil. Patril k najaktívnejším členom Voľného združenia študentov socialistov na Slovensku. Pôsobil ako advokát v Bratislave a vo Zvolene. Po druhej svetovej vojne pracoval ako verejný notár v Bratislave. Roku 1971 bol vymenovaný za národného umelca. Zomrel v Bratislave. Tvorba: Som, myslím, cítim, vidím, milujem všetko, len temno nenávidím /1923/, Demontáž /1929/, Večerné svetlá /1931/, Angara /1934/, Póly /1937/, Divný Janko /1941/, Sen na medzi /1942/, Povstanie /1946/, Riava neutícha /1958/, Držím sa zeme-drží ma zem /1967/, Híbky a diaľky /1973/, Stroje sa pohli /1953/, Jánošík /1941/

Jan Polzer

Narozen 1980. Programátor.

Jan Pokorný

Autor počítačové literatury, překlady odborné literatury z angličtiny.

Jan Petrus

Narozen 18.12.1890 ve Vsetíně, zemřel 14.1.1968 v Praze. PhDr., pedagog, beletrista, autor knih pro děti a mládež, příspěvky do četných literárních a denních časopisů.

Jan Petr

Jan Petr byl český lingvista-slavista, literární historik, profesor FF UK v Praze. Věnoval se hlavně otázkám polské a lužickosrbské filologie. Je autorem více než 500 odborných prací se slavistickou tematikou. Napsal učebnici slovinštiny pro Čechy Základy slovinštiny, r. 1971 a spolu s Albínou Lipovec r. 1976 Učebnici slovinštiny.

Jan Arnold Palouš

Narozen 25. 10. 1888 v Českých Budějovicích, zemřel 25. 9. 1971 v Praze. Ing., redaktor Prager Presse, průkopník ledního hokeje, sportovní publicista a novinář, memoáry.

Jacques Philippe

Jacques Philippe se narodil roku 1947 ve francouzském Lotrinsku. Vystudoval matematiku a tato formace k jasnosti a logičnosti v něm zjevně přináší dobré ovoce i dnes, kdy se již nevěnuje číslům, ale duším. V roce 1976, tedy pouhé tři roky po jejím založení, vstoupil do Komunity Blahoslavenství. Čtyři roky prožil v Izraeli, nejdříve v Nazaretě, pak v Jeruzalémě. V Římě vystudoval teologii a roku 1985 byl vysvěcen na kněze. Absolvoval ještě kanonické právo a několik let zodpovídal za kněze a seminaristy Komunity Blahoslavenství. Nyní jsou jedním z těžišť jeho apoštolátu duchovní cvičení. Dává je ve Francii i za jejími hranicemi. Vedl je i u nás, jedna před několika lety v olomouckém semináři, druhá pak roku 2001 v Nesměři u Velkého Meziříčí.

J Piskáček

Ivan Pilný

Narozen 6. 7. 1944 v Praze. Ing., informatik, první ředitel české pobočky Microsoftu, práce o počátcích programování, též politik.

Helen Piers

Autorka chovatelských příruček pro děti, s vlastními ilustracemi.

Gustav Pallas

Autor se narodil v Hořovicích. Po studiích na UK se věnoval historii české literatury a byl znalec severské literatury a jejich autorů. Mimo vlastní knihy byl i překladatel zejména autorů severských

Guido Piovene

Narozen v r. 1907, zemřel v r. 1974. Italský prozaik, esejista a žurnalista.

František Pávek

Narozen 13.7.1919, zemřel 1994. JUDr., soudce, popularizační právnické práce.

František Pávek

Narozen 14.6.1907. Vedoucí kabinetu tělesné výchovy v Ústředním ústavu pro vzdělávání učitelů. Práce v oboru.

Fabio Pittorru

Režisér, scenárista a spisovatel ze Sardinie . V roce 1974 získal cenu Gran Premio Città di Cattolica Yellow za román Violenza a Roma, který byl také zfilmován.

Eva Pospíšilová

Scenáristka, též autorka povídek.

Elfriede Pausewang

Autorka publikací z oboru didaktických her pro děti.

Denis Peričić

Chorvatský básník, spisovatel, folklorista, profesor chorvatské a slovanské filologie, překladatel.

David L Petersen

D Provazník

Carl Proujan

Carl Proujan, narozen 15.II.1929 v New Yorku, je americký redaktor a spisovatel. Obdržel vícero ocenění v letech 1975-1976. Člen americké asociace pro rozvoj vědy.

Bryan L Peterson

Bryan Peterson je uznávaný profesionální fotograf, mezinárodně žádaný školitel a autor řady knižních bestsellerů, jejichž české překlady vydává vydavatelství Zoner Press. Dlouholeté zkušenosti s výchovou adeptů fotografie mu dovolují psát jednoduše, zajímavě, s obrovským nadhledem a se schopností ukázat podstatu věci.

Boleslav Polívka

Narozen 31.7.1949 ve Vizovicích. Herec, mim, komik, režisér, autor kabaretních výstupů a her.

Bohumil Polan

Bohumil Polan byl český knihovník, básník, esejista, divadelní a literární kritik, vedoucí knihovník Knihovny města Plzně. Vlastním jménem se jmenoval Bohumil Čuřín. Vyrůstal v prostředí věznice v Plzni na Borech, kde jeho otec pracoval jako dozorce a později jako vedoucí obuvnické dílny. V letech 1898–1905 studoval na plzeňském reálném gymnáziu. Po maturitě v roce 1906 nastoupil jako dobrovolník jednoletou vojenskou službu u 35. pěšího pluku. Po návratu z vojny se stal pomocným úředníkem právního oddělení městského stavebního úřadu, kde pracoval, s přerušením ve válečných letech, až do roku1920. První světovou válku prožil na frontě v Haliči, Uhrách a v Čechách. Po válce v roce 1920 se stal žákem jednoleté Státní knihovnické školy, kterou ukončil závěrečnou zkouškou s vyznamenáním. Od roku 1921 pracoval v Městské veřejné knihovně v Plzni , v roce 1927 se stal jejím vedoucím a vedl ji do roku 1947, kdy odešel do důchodu. Polan byl za svoji celoživotní práci několikrát oceněn. V roce 1962 získal státní vyznamenání Za vynikající práci a v roce 1967 se stal čestným občanem města Plzně. Polanův čestný hrob najdeme na plzeňském Ústředním hřbitově, kolumbárium E3/1234. Středisko západočeských spisovatelů každoročně vyhlašuje literární Cenu Bohumila Polana. První verše vydal pod pseudonymem B. J. Mára již v roce 1905 v časopise Práce, redigovaném Fráňou Šrámkem. Ve dvacátých letech se Polan jako básník odmlčel. Až v roce 1927 vydal výbor svých básní Koncert na lesní roh. Zde je uvedena i báseň Hráč, tu věnoval památce svého bratra, který padl ve válce na východní frontě. Původně byla otištěna v Lumíru 1917. Celoživotní literárněkritické dílo je rozsáhlé. Bibliografický přehled zahrnuje 531 položek. Polan byl vnímavý a bystrý pozorovatel, psal články, kritiky a referáty do Pokrokové revue, Nových Čech, plzeňského Pramene , Cesty, plz...

Bohumil Pečinka

Bohumil Pečinka je český politický komentátor, publicista a spisovatel. Vystudoval fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, souběžně studoval historii a politologii na FF UK. V prosinci 1989 spoluzaložil čtrnáctideník Studentské listy, po jeho zániku koncem roku 1991 pracoval v časopisu Reflex, Lidových novinách a od roku 1999 je opět komentátorem Reflexu. V únoru 1999 získal novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky. Vydal několik knih: Proti blbé náladě , To byla léta devadesátá , Cesta na Hrad , Politika z obou stran a nakonec Hry o všechno .

Bianca Pitzorno

Italská spisovatelka, knihy pro děti, dětské televizní programy, kreslené příběhy.

Bhaktivédanta Swami Prabhupáda

Antonín Pochop

Antonín Pochop byl český spisovatel, pedagog a sběratel povídek. Narodil se 7. února 1862 v Dolních Štěpanicích. Počátkem 80. let 19. století působil jako ředitel na škole v Martinicích v Krkonoších. Zavedl zde předmět ženské ruční práce. Roku 1885 ze školy odešel a nahradil jej Florian Nykl. Roku 1902 začal učit na Měšťanské škole chlapecké v Jilemnici, kde působil až do roku 1920. Od září 1904 do června 1905 vydával čtrnáctideník pro mládež Mladý Slovan. Časopis se snažil udržovat jako laciný. Sbíral krkonošské pohádky a jeho první sbírkou byl Devaterník čili devatero pohádek z horního Pojizeří od Antonína Pochopa roku 1904. Brzy se stal nejen uznávaným autorem, ale i řečníkem, což dokazuje jeho proslov 8. listopadu 1918 na oslavu znovuobnovení TJ Sokol v Martinicích, který nazval "O vzniku naši samostatnosti". Zemřel 16. ledna 1949 v Praze.

Allison Pearson

Anglická spisovatelka a novinářka.

Alexandr Paul

Alexandr Paul byl československý reportážní, dokumentární, a reklamní fotograf. Alexandr Paul se narodil v Rakovníku v pořadí čtvrtý ze šesti dětí Karlu Paulovi a Anně, rozené Wenzelové. Otec Karel, skladník u Buštěhradské dráhy, se s rodinou přestěhoval kolem roku 1913 do Prahy. Alexandr Paul začal základní studium v obecné škole na Smíchově, v měšťanské škole pokračoval a „úplně ji dochodil, dostalo se mu tedy vzdělání dle § 17 Zákona o školách obecných. Přesahuje učební cíl školy obecné a tudíž propouští se ze školy“. Snem čtrnáctiletého chlapce bylo vyučit se leteckým mechanikem, v Hlavních leteckých dílnách letiště ve Kbelích ale zjistil, že by musel být již vyučeným automechanikem, aby mohl pomýšlet na leteckou specializaci. Zklamán, odpověděl na první pracovní inzerát, ten hledal sluhu do zavedeného fotografického atelieru FotoIDEAL Zelenka v Karlíně. Fotograf Jindřich Zelenka už po měsíci navrhl Karlu Paulovi, aby se jeho syn u něho vyučil fotografem. Po složení učňovské a posléze tovaryšské zkoušky Alexandr Paul krátce pracoval ve firmě Centropress, kde se seznámil se svými budoucími společníky, vedoucím oddělení dr. Pavlem Altschulem a vedoucím fotoateliéru Františkem Illkem. S nimi v roce 1931 uskutečnil zajímavý a zdařilý experiment, vytvořili fotografickou agenturu Press Photo Service, fotografové Illek a Paul; roku 1934 se Pavel Altschul osamostatnil a vydával ilustrovaný časopis Světozor . Firma PPS v Jungmannově ulici č. 37 patřila ve 30. letech 20. století k nejvýznamnějším českým studiím, udávajícím do značné míry tón v užité a reklamní fotografii a ve snímcích památek. Fotografové Alexandr Paul a František Illek dokázali, že je možné tvořit “na zakázku” nekonformním prosazováním kvality snímků, vybočující z tehdejšího konfekčního střihu podobných atelierů. Alexandr Paul vedl patrně nejmodernější atelier své doby. Na počátku své kariéry pracov...